19 C 275/2021-391

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Polehlou jako samosoudcem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 37 215 479,84 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 37 215 479,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 370 318,55 Kč od 24. 8. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 36 845 161,29 Kč od 23. 9. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 961 296,70 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 20. 8. 2021 se původní žalobce [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa původní účastnice], insolvenční správce dlužníka [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], po žalované domáhal zaplacení částky 37 215 479,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 370 318,55 Kč od 24. 8. 2017 do zaplacení a z částky 36 845 161,29 kč od 23. 9. 2017 do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právní předchůdkyní žalobce [právnická osoba] s.r.o. a žalovanou byla dne 1. 12. 2012 uzavřena Smlouva o nájmu části podniku, ke které byl dne 16. 7. 2015 uzavřen Dodatek č.

1. V uvedené smlouvě, ve znění Dodatku č. 1 ze dne 16. 7. 2015, se žalovaná zavázala platit právní předchůdkyni žalobkyně v letech 2015 až 2021 roční nájemné ve výši 4 950 000 Kč plus DPH, splatné ve 12 rovnoměrných splátkách splatných vždy ke konci příslušného kalendářního měsíce. To ale nečinila, dostala se do prodlení s placením nájemného delší než 60 dnů a dluh neuhradila ani v dodatečné náhradní lhůtě. Proto právní předchůdkyně žalobkyně od shora uvedené smlouvy odstoupila a současně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužného nájemného a vyčíslené smluvní pokuty, a to v termínu do 23. 8. 2017. Žalovaná na to nereagovala a zůstala tak právní předchůdkyni žalobkyně dlužna na nájemném za dobu od 1. 8. 2017 do 23. 8. 2017 částku 370 318,55 Kč a na smluvní pokutě vyčíslené za dobu od odstoupení od smlouvy do 31. 12. 2026 dalších 36 845 164,29 Kč. Smlouvami o postoupení pohledávek tyto pohledávky postupně přešly až na společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek této společnosti a žalobkyně byla ustanovena jejím insolvenčním správcem. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [insolvenční spisová značka] pak byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs. Ani žalobkyni ale žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani na předžalobní výzvu ze dne 8. 7. 2021.

3. Usnesením č.j. 19 C 275/2021-111 ze dne 30. 12. 2021 rozhodl soud o tom, že připouští, aby z řízení vystoupil původní žalobce [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa původní účastnice], insolvenční správce dlužníka [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a na jeho místo aby vstoupila jako nová žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], na kterou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 10. 2021 předmětné pohledávky přešly. Toto usnesení nabylo právní moci dne 29. 1. 2022. Otázkou, zda tvrzené pohledávky, které měly být převedeny na žalobkyni, skutečně existují a zda ni byly skutečně převedeny, se soud při rozhodování o procesním nástupnictví nezabýval, protože tím se soud může zabývat jen v rozhodnutí ve věci samé (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 743/2006).

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a domáhala se jejího zamítnutí z následujících důvodů: 1) všechny smlouvy o postoupení pohledávek, kterými došlo k postoupení žalobou uplatněných pohledávek ze [právnická osoba] [anonymizováno] postupně až na žalobkyni, jsou neplatné pro nedostatek souhlasu žalované s takovými postoupeními; 2) nárok na smluvní pokutu nikdy nevznikl, protože byl sjednán pro případ odstoupení od smlouvy, což činí toto ustanovení od počátku absolutně neplatným; 3) nárok na zaplacení nájemného zanikl okamžikem odstoupení od smlouvy; 4) celý Dodatek č. 1 je absolutně neplatný, protože je v rozporu s dobrými mravy, neboť v něm byly zrušeny ustanovení původní smlouvy, které chránily žalovanou (zejm. právo žalované odstoupit od smlouvy v případě vytěžení lomu), došlo k prodloužení doby nájmu o 4 roky a navýšení nájemného na 4,9 mil. Kč ročně (přestože lom byl prakticky vytěžen) a jeho jediným účelem bylo poškodit žalovanou; 5) pokud by přes shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na smluvní pokutu, tak namítá její nepřiměřenost, což vyplývá zejména z toho, že byla smluvena ve výši 80 – 90 % základního nájemného, což žalobkyni v případě odstoupení od smlouvy zajišťuje příjem finančních prostředků v podstatě v celé výši sjednaného nájemného a je dokonce vyšší než náklady na koupi celého lomu [obec] Smluvní pokuta by tedy měla být snížena tak, aby byla přiměřená k tomu, že lom [obec] byl v době uzavření Dodatku č. 1 vytěžen a neexistoval tam ani potenciál pro ukládku odpadů.

5. Žalobkyně to replikovala tak, že k postoupením pohledávek došlo platně, protože ve smlouvě nebylo výslovně sjednáno, že tento zákaz platí i po zániku smlouvy a postoupením došlo až po ukončení, resp. zániku nájemní smlouvy, která zanikla odstoupením s účinky ex tunc. Dále nesouhlasila s tím, že by jednání o smluvní pokutě bylo ujednáním neplatným nebo že by uplatněná smluvní pokuta byla nepřiměřeně vysoká. A konečně nesouhlasila ani s tím, že by uzavřením Dodatku č. 1 mělo být v rozporu s dobrými mravy, neboť jí nelze klást k tíži skutečnosti a přenášet na ni podnikatelská rizika, která byla výlučně na straně žalované. Korektiv dobrých mravů je sice přípustným zásahem i ve vztazích mezi podnikateli, avšak měl by být zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu, což v daném případě není. Lom ani nebyl vytěžený, byť další těžba se tam již nerealizovala. Z provedených důkazů (z kterého důkazu co soud zjistil, je vždy uvedeno kurzívou v závorce) zjistil soud k okolnostem uzavření nájemní smlouvy a Dodatku č. 1 následující:

6. Dne 26. 10. 2012 byla mezi žalovanou jako věřitelem a společností [právnická osoba] jako dlužníkem uzavřena smlouva o úvěru, ve které se žalovaná zavázala poskytnout dlužníkovi úvěr ve výši 30 000 000 Kč nejpozději do 31. 10. 2012. Za věřitele tuto smlouvu podepsali [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jednatelé komplementáře, za společnost [právnická osoba] jednatel a většinový spoluvlastník [jméno] [příjmení] (viz cit. úvěrová smlouva). 7. [právnická osoba] tyto prostředky použila mj. na koupi obchodního podílu ve [právnická osoba] [anonymizováno], kdy na základě smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 30. 10. 2012 došlo k převodu 100% obchodního podílu ve [právnická osoba] [anonymizováno] na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] [anonymizováno] [obec], ve které vlastnil 90% obchodní podíl pan [jméno] [příjmení] a 10% obchodní podíl společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Jednatelem společnosti [právnická osoba] byl v té době pan [jméno] [příjmení]. Uvedený obchodní podíl byl převeden za částku 25 000 000 Kč, ze které byla částka 24 000 000 Kč použita ke splacení úvěru poskytnutého [právnická osoba] s. r. o. panem [jméno] [příjmení], dřívějším vlastníkem [právnická osoba] s. r. o., a částka 1 000 000 Kč byla použita na úhradu kupní ceny za 100 % podíl ve [právnická osoba] s. r. o. panu [jméno] [příjmení] (viz výpisy z OR a Protokol o notářské úschově sp. zn. [spisová značka] ze dne 30. 12. 2012).

8. Dne 19. 12. 2012 uzavřela společnost [právnická osoba], kde jednatelem i spoluvlastníkem v té době byl opět [jméno] [příjmení], smlouvu o úvěru s paní [jméno] [příjmení], manželkou [jméno] [příjmení] na částku 4 250 000 Kč. [příjmení] [jméno] [příjmení] z uvedené úvěrové smlouvy byl následně na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a společností [právnická osoba] ze dne 18. 12. 2017 postoupen na [jméno] [příjmení], jejího manžela (viz koncept smlouvy o úvěru a smlouva o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2017).

9. Ještě předtím, dne 1. 12. 2012, byla mezi žalovanou jako nájemcem a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], se sídlem, [ulice a číslo], [obec a číslo], [část obce], jako pronajímatelem, uzavřena Smlouva o nájmu části podniku podle § 488i zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ nájemní smlouva“). Touto smlouvou pronajímatel přenechal žalované jako nájemci část podniku - kamenolom [obec] na adrese [adresa], okres [okres], za účelem užívání, provozování a řízení této části podniku, těžbu surovin z lomu za účelem zisku a pobírání veškerých dalších souvisejících požitků a ukládání inertního odpadu / viz články 1, 2, a 4 nájemní smlouvy/. Nájemné bylo sjednáno v závislosti na množství vytěžené a prodané suroviny při ceně 38 Kč bez DPH za tunu suroviny a v závislosti na množství uloženého inertního odpadu při ceně 34 Kč bez DPH za tunu uloženého inertního odpadu /článek 6 nájemní smlouvy/. Ukládání interního odpadu muselo být prováděno v souladu s rozhodnutím Obvodního báňského úřadu v [obec] ze dne 20. 7. 2009 /článek 9 nájemní smlouvy/. Nájem byl sjednán na dobu 10 let s tím, že ho bylo možno vypovědět s výpovědní dobou jednoho roku, počínající běžet od 1. dne kalendářního měsíce po doručení výpovědi po doručení druhé smluvní straně /článek 7 nájemní smlouvy/. Nájemce i pronajímatel byli oprávněni od uzavřené smlouvy odstoupit, a to nájemce mj. tehdy, jestliže se část podniku stane nezpůsobilou pro provozování těžebních činností, anebo ukládání inertního odpadu, přičemž tento stav bude trvat déle než 60 kalendářních dní. Pronajímatel mj. tehdy, bude-li nájemce v prodlení s placením ročního nájemného déle než 60 kalendářních dní a tento závazek nesplní ani v dodatečné náhradní lhůtě, která nesmí být kratší než 30 kalendářních dní /články 15.1 a 15. 2. nájemní smlouvy/. Kromě toho si strany sjednaly to, že pronajímatel není oprávněn postoupit svá práva z této smlouvy na třetí osobu bez předchozího písemného souhlasu nájemce /článek 20. 2. nájemní smlouvy/. Za pronajímatele tuto smlouvu uzavřel jednatel [jméno] [příjmení], za nájemce pánové [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jednatelé komplementáře (viz citovaná nájemní smlouva).

10. Smlouvou o převedení dobývacího prostoru [obec] [číslo] převedly [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jako převodce na žalovanou jako nabyvatele dobývací prostor [obec] s tím, že uvedená smlouva nabyla účinnosti dne 31. 1. 2013 (viz citovaná smlouva). Jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno] jakožto předchozího držitele dobývacího prostoru [obec] byl přitom od 14. 12. 2012 pan [jméno] [příjmení].

11. V roce 2013 si žalovaná nechala zpracovat u [právnická osoba] [anonymizováno] na lom [obec] materiál nazvaný Ložiskový průzkum [obec] – předběžné vyhodnocení. Z tohoto průzkumu vyplývá, že k 1. 1. 2012 činily dle bilancí zásob zásoby vyhledané bilančně volné 141 000 m3, zásoby vyhledané bilančně vázané 109 000 m3 a zásoby nebilanční 153 000 m3. Těžba v roce 2011 byla evidována ve výši 8 000 m3. Uvedený stav zásob v žádném případě neodpovídá skutečnosti, která je podstatně méně příznivá, kdy bilanční zásoby volné jsou téměř kompletně vytěženy, a to až na podložení tufy a vytěžena je též převážná část zásob ve dvou dalších projektovaných těžebních řezech, což dokládá nově vzniklý odtrh bloku v severní části ložiska z roku 2012. Určité zbytkové zásoby se nachází pouze v prostoru tohoto odtrženého bloku, při odtěžování je však nezbytné dodržet obdobné postupy, jako v tělese sesuvu. Vyhledané bilanční zásoby vázané jsou v bezpečnostním pásu plynovodu a za reálné tyto zásoby nelze považovat ani po geologické stránce. Pokud jde o zásoby nebilanční, tak se jedná o zásoby vázané v prostoru sesuvu. Z výsledků ložiskového průzkumu tedy vyplývá téměř úplná vytěženost ložiska [obec] bez možnosti výraznějšího rozšíření těžby do předpolí ložiska (viz citovaný Ložiskový průzkum).

12. Dne 16. 7. 2015 byl mezi [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], a žalovanou za účasti vedlejšího účastníka [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřen Dodatek č. 1 k shora uvedené nájemní smlouvě (dále jen„ Dodatek č. 1“). V něm byla původní nájemní smlouva upravena v tom směru, že nájemné dle článku 6 původní smlouvy bylo změněno tak, že bylo stanoveno pro kalendářní roky 2015 až 2021 ve výši 4 950 000 Kč + DPH, při předpokládané roční těžbě 50 000 tun suroviny a předpokládané ceně suroviny 50 Kč + DPH za tunu a předpokládaném ročním množství uloženého inertního odpadu v množství 35 000 tun a předpokládané ceně za uložení 70 Kč + DPH za tunu; pro kalendářní rok 2022 ve výši 4 900 000 Kč + DPH, při předpokládané roční těžbě 14 000 tun suroviny a předpokládané ceně suroviny 50 Kč + DPH za tunu a předpokládaném ročním množství uloženého inertního odpadu v množství 60 000 tun a předpokládané ceně za uložení 70 Kč + DPH za tunu; pro kalendářní roky 2023 a následující ve výši 4 900 000 Kč, při předpokládané roční těžbě 0 tun suroviny a předpokládané ceně suroviny 50 Kč + DPH za tunu a předpokládaném ročním množství uloženého inertního odpadu v množství 70 000 tun a předpokládané ceně za uložení 70 Kč + DPH za tunu. Vedle tohoto základního nájemného mohl mít pronajímatel nárok ještě na zvláštní nájemné vypočtené v závislosti na množství vytěžené a prodané suroviny, pokud v letech 2015 až 2021 bude vytěženo více než 50 000 tun suroviny nebo se uloží více než 35 000 tun inertního odpadu; v roce 2022 se vytěží a prodá více než 14 000 tun suroviny nebo uloží více než 60 000 tun inertního odpadu a v roce 2023 a následujících letech se vytěží a prodá více než 0 tun suroviny nebo uloží více než 70 000 tun inertního odpadu. Základní nájemné mělo být po dobu trvání nájmu splatné i v případě pozastavení těžby v lomu /článek 2. 1 Dodatku č. 1 Doba nájmu dle článku 7 původní smlouvy byla změněna tak, že nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou, a to až do 31. 12. 2026 /článek 2.

2. Dodatku č. 1 Možnost odstoupení od smlouvy ze strany nájemce dle článku 15.2.3 nájemní smlouvy byla změna tak, že bylo stanoveno, že část podniku se stane nezpůsobilou pro provozování těžební činnosti (a to z jiného důvodu, než je vyčerpání zásob surovin lomu), anebo se část podniku stane nezpůsobilou pro ukládání inertních odpadů, přičemž tento stav bude trvat déle než 60 dní /článek 2.. Dodatku č. 1 Článek 16 nájemní smlouvy byl doplněn o odstavec 16.9, článek 9, kterým bylo pro případ, že dojde před uplynutím doby nájmu k ukončení nájmu podle této smlouvy z důvodu porušení povinnosti na straně nájemce, ujednáno, že nájemce bude povinen platit pronajímateli smluvní pokutu ve výši 80 % základního nájemného splatného za dobu ode dne ukončení nájmu do konce doby nájmu za předpokladu, že k ukončení nájmu dojde před 7. výročím prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl uzavřen Dodatek č. 1 k této smlouvě nebo ve výši 90 % základního nájemného platného za dobu ode dne ukončení nájmu do konce doby nájmu za předpokladu, že k ukončení nájmu dojde po 7. výročí dne rozhodného pro výpočet pokuty, avšak dříve než před 10. výročím dne rozhodného pro výpočet pokuty. Smluvní pokuta měla být splatná do 30 pracovních dní od doručení písemné výzvy pronajímatele nájemci. Pro vyloučení pochybností bylo výslovně sjednáno, že odstoupení nájemce podle článku 15.2 nezakládá právo pronajímatele na smluvní pokutu /článek 2.. Dodatku č. 1 V závěrečných ustanoveních bylo výslovně sjednáno, že vzájemná práva a povinnosti nájemce a pronajímatele související se smlouvou ve znění Dodatku č. 1 se budou v největší možné míře řídit právními předpisy účinnými ke dni 31. 12. 2013 /článek 3.. Dodatku č. 1 Za pronajímatele tuto smlouvy podepsal pan [jméno] [příjmení], za nájemce jednatelé komplementáře [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] (viz Dodatek č. 1).

13. Svědek [jméno] [příjmení], ředitel pro kamenivo u žalované, který měl na starosti i lom [obec], jakož i finanční ředitel žalované [jméno] [příjmení], se o existenci Dodatku č. 1 dozvěděli až od pana [jméno] [příjmení], majitele společnosti [právnická osoba], a to v létě 2016, kdy jim pan [příjmení] tento Dodatek č. 1 přinesl na jednání. Teprve od pana [příjmení] se pak o existenci Dodatku č. 1 dozvěděla i [anonymizováno] [jméno] [příjmení], podniková právnička žalované (viz výpovědi citovaných svědků). Z provedených důkazů zjistil soud k využití lomu [obec] následující: 14. [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] vyfakturovaly žalované nájemné za leden 2013 ve výši 30 576,89 Kč, za únor - květen 2013 ve výši 303 399,64 Kč, za červen 2013 ve výši 9 976,45 Kč, za říjen 2013 ve výši 5 005,09 Kč, za leden 2014 ve výši 37 979,48 Kč, za únor 2014 ve výši 16 782,70 Kč, za březen ve výši 15 219,38 Kč, za duben 2014 ve výši 78 166 Kč, za květen 2014 ve výši 77 476,30 Kč, za červen 2014 výši 145 848,56 Kč, za červenec 2014 ve výši 108 053 Kč, za srpen 2014 ve výši 68 786,08 Kč, za září 2014 ve výši 307 882,08 Kč a 116 201,70 Kč, za říjen 2014 ve výši 67 940,57 Kč, za listopad 2014 ve výši 70 635,88 Kč, za leden 2015 ve výši 42 609,12 Kč, za únor a březen 2015 ve výši 894 491,36 Kč, za duben 2015 ve výši 922 904,75 Kč, za květen 2015 ve výši 315 002,69 Kč, za červen 2015 ve výši 296 618,43 Kč. Za leden 2014 až prosinec 2014 následně vystavily dobropis na 1 062 777,58 Kč, za leden až prosinec 2015 dobropis na 2 769 016,24 Kč (faktury za nájemné za citované období).

15. Podle hlášenek o produkci a nakládání s odpady bylo v roce 2013 v lomu [obec] uloženo 8 516 tun odpadu, v roce 2014 155,8 tun odpadu, v roce 2015 181,78 tun odpadu, v roce 2016 jen 1 267,56 tun odpadu, v roce 2017 pak 5 608,17 tun odpadu (viz hlášení o produkci a nakládání s odpady v citovaných letech).

16. Podle zprávy Obvodního báňského úřadu pro území kraje [anonymizováno] a [obec] ze dne 28. 1. 2022 (dále jen„ OBÚ pro území kraje [anonymizováno] a [obec]“) zpracované pro potřeby Policie ČR, Krajské ředitelství policie Hlavního města Prahy, SKPV odbor hospodářské kriminality, existuje zmínka o sesuvném území v lomu [obec] již v rozhodnutí OBÚ v [obec] z 1. 12. 1987. V říjnu 2010 bylo ohlášeno přerušení hornické činnosti v dobývacím prostoru [obec] na dobu neurčitou z důvodu oživení aktivity stávajícího starého sesuvného území v kamenolomu [obec]. Dne 23. 11. 2012 byla povolena změna plánu otvírky přípravy a dobývání výhradního ložiska v dobývacím prostoru [obec] pro sanaci sesuvného území v dobývacím prostoru [obec] a za jeho hranicemi. Dne 9. 3. 2021 byl na OBÚ předán výpočet zásob na ložisku [obec], podle kterého je výhradní ložisko stavebního kamene [obec] vytěženo. Množství vydobyté suroviny v dobývacím prostoru [obec] bylo následující: rok 2012 – 0 m3; rok 2013 – 17 559 m3; rok 2014 – 9 191 m3; rok 2015 – 11 787 m3 a rok 2016 – 0 m3 (viz citovaná zpráva).

17. Ze zprávy OBÚ pro území krajů [anonymizováno] a [obec] pro soud vyplývá, že v části lomu [obec] v dobývacím prostoru [obec] je povolena hornická činnost – otvírka, příprava a dobývání výhradního ložiska čediče v dobývacím prostoru [obec] do doby vytěžení zásob, a to z rozhodnutí zdejší úřadu ze dne 29. 2. 1996. Dne 2. 1. 2016 tento úřad vydal kladné stanovisko k návrhu na odpis zásob stavebního kamene výhradního ložiska [obec]. Návrh na odpis však nebyl schválen. Dne 9. 3. 2021 byl na tento úřad předán výpočet zásoby na ložisku [obec] v dobývacím prostoru [obec], který byl schválen Ministerstvem životního prostřední a podle kterého je výhradní ložisko vytěženo, což je uvedeno také v bilanci zásob. Pokud jde o část lomu [obec] mimo dobývací prostor, část lomu [obec], která se nachází v dobývacím prostoru [obec], byla postižena dvěma většími sesuvy a několika menšími sesuvy. První větší byl v roce 1987 a další v roce 2012. Rozsáhlá sanace sesuvného území byla provedena začátkem roku 2013. V roce 2015 bylo dobývání výhradního ložiska čediče v dobývacím prostoru [obec] ukončeno. V části lomu [obec], která se nachází mimo dobývací prostor [obec], je povolena činnosti prováděná hornickým způsobem – likvidace lomu v nevýhradní části ložiska čediče [obec] z 20. 7. 2009. Tímto rozhodnutím je také povoleno provádět zavážení lomu [obec], který je mimo dobývací prostor [obec] odpadem, a to výhradně odpadní zeminou, hlušinou a kamením. Stav zásob čediče lomu [obec] byl k 1. 1. 2012 141 000 m3; k 1. 1. 2013 141 000 m3; k 1. 1. 2014 141 000 m3; k 1. 1. 2015 132 000 m3; k 1. 1. 2016 120 000 m3. V roce 2012 bylo vytěženo 18 000 m3 čediče, v roce 2013 17 000 m3 čediče, v roce 2014 9 000 m3 čediče a v roce 2015 12 000 m3 čediče. Pokud jde o ukládání odpadu do lomu [obec], dle rozhodnutí zdejšího úřadu z 20. 7. 2009, možno pro zavezení lomu využít výhradně odpadní zeminy, hlušiny a kamení. Dne 28. 8. 2014 vydal Krajský úřad [územní celek], odbor životního prostředí a zemědělství, rozhodnutí, kterým bylo na tam uvedené pozemky v lomu [obec] povoleno ukládání odpadu, a to nejen do prostoru, kde je povolena činnost prováděná hornickým způsobem, ale také do prostoru, kde je povolená hornická činnost, což je v rozporu s povoleními vydanými pro lom [obec]. Zdejší úřad o tomto nevěděl a poté, co se to dozvěděl, informoval závodního lomu [obec] o tom, že takové ukládání není možné, a pokud by tak činili, dopustili by se přestupku, za nějž lze uložit pokutu až 5 mil. Kč. V nevýhradní části ložiska čediče [obec] bylo v roce 2012 uloženo 3 648,27 tun odpadní zeminy, hlušiny a kamení, v roce 2013 pak 8 516,35 tun, v roce 2014 jen 2 342,30 tun a v roce 2015 jen 181,30 tun Celkem tedy 14 688,22 tun inertního materiálu. Do části lomu [obec] v dobývacím prostoru [obec] nebyl podle jejich informací od roku 2012 do roku 2015 navezen žádný sanační materiál (viz citovaná zpráva).

18. Svědek [jméno] [příjmení], ředitel pro kamenivo u žalované, který měl na starosti i lom [obec], uvedl, že těžba v lomu [obec] probíhala zhruba do dubna 2015, do konce roku 2015 pak už prodávali jen vytěžené a zpracované výrobky. K ukončení těžby došlo proto, že dle stávajícího povolení již byly vytěženy všechny vytěžitelné zásoby a sesouval se tam svah a to, aby se lom například rozšiřoval, nedávalo smysl. V letech 2012 až 2015 činila těžba jen cca 80 000 tun za všechny tyto roky. Rovněž odpadu se v letech 2012 až 2015 v lomu uložilo jen několik tisíc tun (viz výpověď svědka [jméno] [příjmení]).

19. Svědek [jméno] [příjmení], oblastní manažer pro výrobu v kamenolomech u žalované, uvedl, že lom [obec] byl postižen sesuvem a těžilo se tam jen cca 20 000 tun kameniva ročně. V měsících únor a březen 2015 už byla těžba nekvalitní, šlo v podstatě o hlínu, tufy a tufity a nebyly zjištěny zásoby kamene ani mimo sesuv. V dubnu nebo v květnu 2015 proto na výrobní poradě navrhl definitivní ukončení těžby v lomu. Asi už v květnu 2015 tam nebyla žádná výroba. Závěr porady byl takový, že pan [příjmení] řekl, že tam tedy končí a následně se odvezly stroje a doprodávaly zásoby, a to do konce roku 2015 a možná začátkem roku 2016 O tomto informovali i báňský úřad. I z ložiskových průzkumů [obec] [obec] (jeden se dělal v roce 2012, další na jaře 2013) vyplývalo, že lom je vytěžený a není co těžit. Dále už probíhala jen sanace svahu a technická rekultivace. Vytěžit odtud 50 000 tun kameniva ročně nešlo. Pokud jde o ukládku odpadu, tak v letech 2012 až 2017 se do lomu navezlo 15 - 20 000 tun inertního odpadu, nejvíc asi v roce 2013 (viz výpověď svědka [příjmení]). Z provedených důkazů zjistil soud k ukončení nájemní smlouvy a postoupení pohledávek následující:

20. Přípisem ze dne 22. 8. 2017 sdělila [právnická osoba], [anonymizováno], prostřednictvím svého právního zástupce, žalované, že za měsíce od srpna 2015 do června 2017 jí vznikl nárok na nájemné ve výši nejméně 11 479 875 Kč včetně DPH, kdy na tuto dlužnou částku jí žalovaná uhradila toliko částku 2 201 582,58 Kč, přičemž od června 2016 neuhradila na tento dluh ničeho, takže jí na nájemném dluží částku 9 278 292,42 Kč. Dne 20. 7. 2017 jí přitom byla doručena výzva k uhrazení dlužné částky do 30 kalendářních dní od doručení výzvy s upozorněním na to, že v případě neuhrazení dlužné částky vzniká [právnická osoba], s.r.o., v souladu s článek 15.1.3 smlouvy právo na odstoupení od smlouvy. Jelikož je žalovaná v prodlení s úhradou základního ročního nájemného více než 60 kalendářních dnů a nereagovala ani na výzvu k úhradě a v termínu do 21. 8. 2017 dlužnou částku neuhradila, odstupují [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], dle článku 15.1.3 smlouvy od smlouvy. Současně žalovanou vyzývají k uhrazení smluvní pokuty ve výši 36 845 161,29 Kč dle článku 16.9.1 smlouvy ve znění Dodatku č. 1, a to do 30 dnů ode dne doručení výzvy. Přílohu přípisu tvořila kopie plné moci advokáta a faktura na základní nájemné za červenec 2017 ve výši 499 125 Kč včetně DPH. Tento přípis byl žalované zaslán doporučeně poštou dne 22. 8. 2017 a dodán dne 23. 8. 2017 (viz citovaný přípis ze dne 22. 8. 2017 s přílohami a informace o sledování zásilek České pošty s.p.). Žalovaná na to reagovala přípisem z 28. 8. 2017, ve kterém vyjádřila souhlas s okamžitým ukončením smlouvy, ale nesouhlasila s tím, že by [právnická osoba] dlužila částku uváděnou na nájemném, když Dodatek č. 1 k nájemní smlouvě považuje za neplatný a neuznává ani nárok na zaplacení smluvní pokuty. Pro případ, že by [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] kdykoliv zpochybňovaly ukončení smlouvy, sama žalovaná tímto v souladu s článkem 15.2.4 ve spojení s článkem 3.1. smlouvy a v souladu s článkem 15.2.3 odstupuje od smlouvy (viz vyjádření žalované k odstoupení od smlouvy).

21. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2017, uzavřenou mezi [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [IČO], se sídlem [adresa], jako postupníkem, byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky postupitele za žalovanou z titulu zaplacení nájemného za nájem části podniku ze smlouvy o nájmu podniku ze dne 1. 12. 2012, případně jakékoliv jiné pohledávky vzniklé postupiteli na základě užívání části podniku (například bezdůvodného obohacení), v nespecifikované výši a dále na zaplacení smluvní pokuty ve výši 36 845 161,29 Kč s příslušenstvím v důsledku odstoupení od smlouvy o nájmu podniku. Výše úplaty, splatnost a další související otázky si strany sjednaly současně s podpisem smlouvy v samostatné dohodě (viz citovaná smlouva o postoupení pohledávek ze dne 25. 9. 2017). Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2017 sděluje právní zástupce [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2017 došlo k postoupení pohledávky z dlužného nájemného od srpna 2015 do 31. 8. 2017 na základě smlouvy o nájmu podniku ze dne 1. 12. 2012 ve výši 9 278 292,42 Kč včetně DPH s příslušenstvím a pohledávky na zaplacení smluvní pokuty ve výši 36 845 161,29 Kč s příslušenstvím, která vznikla důsledku odstoupení od výše uvedené smlouvy o nájmu podniku na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO]. Toto oznámení bylo žalované doručeno dne 26. 9. 2017 (viz citované oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2017 a dodejka o převzetí ze strany žalované ze dne 26. 9. 2017). Žalovaná na ně reagovala přípisem ze dne 13. 10. 2017, kde postupníka i postupitele upozornila na to, že neudělila souhlas s postoupením pohledávek a že s takovým postoupení nesouhlasí a současně ani neuznává existenci postupovaných pohledávek. Současně poukázala na to, že požadovaná částka 2 769 016,24 Kč s DPH byla ze strany [právnická osoba] s.r.o. dobropisována v opravném daňovém dokladu č. [rok] [číslo] ze dne 16. 5. 2016 a která odpovídá přeplatku na nájemném za rok 2015, které bylo ze strany [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] účtováno ve výši přesahující nájemné ve smlouvě (viz citovaný přípis). Společnost [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] skutečně takový opravný doklad na částku mínus 2 769 016,24 Kč dne 16. 5. 2016 vystavila, přičemž tento opravný doklad se týká nájemného za měsíce leden až prosinec 2015 (viz citovaný dobropis).

22. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 28. 5. 2020 uzavřenou mezi [právnická osoba] [anonymizováno] and [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jako postupitelem a společností [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jako postupníkem, byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky postupitele za žalovanou z titulu zaplacení nájemného za nájem části podniku původního věřitele [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ze smlouvy o nájmu podniku ze dne 1. 12. 2012, případně jakékoliv jiné pohledávky vzniklé postupiteli na základě užívání části podniku (například bezdůvodného obohacení), v nespecifikované výši a dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 36 845 161,29 Kč s příslušenstvím v důsledku odstoupení od smlouvy o nájmu podniku. Výše úplaty, splatnost a další související otázky si strany sjednaly současně s podpisem smlouvy v samostatné dohodě (viz citovaná smlouva o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2020). Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 28. 5. 2020 sděluje postupitel žalované, že pohledávky na zaplacení nájemného za nájem části podniku původního věřitele [právnická osoba] [anonymizováno] na základě smlouvy o nájmu části podniku ze dne 1. 12. 2012 a pohledávky na zaplacení smluvní pokuty, která vznikla v důsledku odstoupení od výše uvedené smlouvy, postoupili na společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] (viz citované oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 5. 2020).

23. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [insolvenční spisová značka], ze dne 2. 6. 2021, byl zjištěn úpadek obchodní společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Jejím insolvenčním správcem byla ustanovena společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa původní účastnice]. Toto usnesení nabylo právní moci dne 18. 2. 2021. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [insolvenční spisová značka], ze dne 2. 6. 2021, byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs. Toto usnesení nabylo právní moci dne 19. 6. 2021 (viz citovaná usnesení KS v [obec]).

24. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 18. 10. 2021, uzavřenou mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa původní účastnice], insolvenčním správcem dlužníka [anonymizováno] [právnická osoba], ICČO [číslo], se sídlem [adresa], jako postupitelem a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jako postupníkem, byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky postupitele za žalovanou ve výši 37 215 479,84 Kč s příslušenstvím, sestávající z jistiny – nezaplaceného nájemného ve výši 370 318,55 Kč a smluvní pokuty ve výši 36 845 161,29 Kč. Tato pohledávka byla sepsána do soupisu majetkové podstaty dlužníka ze dne 28. 4. 2021 a je zažalovaná u OS ve [obec]. Právním důvodem pohledávky je neuhrazené nájemné za období od 1. 8. 2017 do 23. 8. 2017 dle smlouvy o nájmu části podniku ze dne 1. 12. 2012 ve znění Dodatku č. 1 ze dne 16. 7. 2015 a dále neuhrazená smluvní pokuta dle článku 16.9.1 smlouvy o nájmu části podniku ze dne 1. 12. 2012 ve znění Dodatku č. 1 ze dne 16. 7. 2015 (viz citovaná smlouva o postoupení pohledávky ze dne 18. 10. 2021).

25. Návrh žalobkyně na doplnění dokazování výslechem [jméno] [příjmení] soud zamítl jako nadbytečný a zejména nepřípustný, neboť byl učiněn až po koncentraci řízení a po uplynutí lhůty k doplnění tvrzení a důkazů k okolnostem uzavření Dodatku č. 1 podle poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s ř., kterého se žalobkyni dostalo u jednání dne 14. 6. 2022. Doplnění dokazování znaleckým posudkem ke zkoumání potencionálního výnosu lomu [obec] včetně ukládky a sanačními plány lomu [obec] soud zamítl jako nadbytečný, neboť k této otázce měl dostatek jiných podkladů, zejm. zprávu OBÚ pro území krajů [anonymizováno] a [obec]. Ze shora uvedeného učinil soud následující závěry o skutkovém stavu:

26. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně [příjmení] [jméno] [právnická osoba] a žalovanou byla dne 1. 12. 2012 uzavřena Smlouva o nájmu části podniku dle § 488i obchodního zákoníku, na základě které si žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně pronajala část podniku - kamenolom [obec], a to za účelem užívání, provozování a řízení této části podniku, těžbu surovin z lomu za účelem zisku a pobírání veškerých dalších souvisejících požitků a ukládání inertního odpadu. Výše nájemného byla sjednána tak, že přímo závisela na tom, kolik suroviny se z lomu [obec] vytěží, kdy cena byla stanovena na 38 Kč bez DPH/tuna a kolik inertního odpadu se tam uloží, kdy cena byla stanovena ve výši 34 Kč bez DPH/tuna (viz citovaná smlouva). Nájem byl sjednán na dobu 10 let s tím, že ho bylo možno vypovědět s výpovědní dobou jednoho roku, přičemž nájemce i pronajímatel kromě toho byli oprávněni od uzavřené smlouvy odstoupit, a to nájemce mj. tehdy, jestliže se část podniku stane nezpůsobilou pro provozování těžebních činností, anebo ukládání inertního odpadu, přičemž tento stav bude trvat déle než 60 kalendářních dní. Dne 15. 7. 2015 byl k této smlouvě uzavřen Dodatek č. 1, kterým se podmínky nájmu podstatným způsobem změnily, a to v neprospěch nájemce. Doba nájmu byla prodloužena až do 31. 12. 2026, přičemž nájemce již nemohl od této smlouvy odstoupit v případě vyčerpání zásob lomu a současně byla pro případ, že dojde k ukončení nájmu z důvodu porušení povinnosti na straně nájemce, sjednána smluvní pokuta ve výši 80 % nebo 90 % základního nájemného v závislosti, na to, kdy k tomu dojde. Výše nájemného již byla stanovena pevnou částkou a pro roky 2015 až 2021 činila 4 950 000 Kč + DPH ročně, při předpokládané roční těžbě 50 000 tun suroviny a předpokládané ceně suroviny 50 Kč + DPH za tunu a předpokládaném ročním množství uloženého inertního odpadu v množství 35 000 tun a předpokládané ceně za uložení 70 Kč + DPH za tunu; pro kalendářní rok 2022 ve výši 4 900 000 Kč + DPH, při předpokládané roční těžbě 14 000 tun suroviny a předpokládané ceně suroviny 50 Kč + DPH za tunu a předpokládaném ročním množství uloženého inertního odpadu v množství 60 000 tun a předpokládané ceně za uložení 70 Kč + DPH za tunu; pro kalendářní roky 2023 a následující ve výši 4 900 000 Kč + DPH ročně, při předpokládané roční těžbě 0 tun suroviny a předpokládané ceně suroviny 50 Kč + DPH za tunu a předpokládaném ročním množství uloženého inertního odpadu v množství 70 000 tun a předpokládané ceně za uložení 70 Kč + DPH za tunu. Vedle tohoto základního nájemného mohl mít pronajímatel nárok ještě na zvláštní nájemné vypočtené v závislosti na množství a vytěžené a prodané suroviny, pokud bude vytěženo víc suroviny a uloženo víc inertního odpadu, než s čím bylo počítáno v jednotlivých letech. Základní nájemné přitom mělo být po dobu trvání nájmu splatné i v případě pozastavení těžby v lomu (viz citovaná nájemní smlouva a Dodatek č. 1).

27. Tento Dodatek č. 1 přitom byl uzavřen za situace, kdy stav lomu [obec] byl takový, že tento lom byl fakticky vytěžen bez možnosti výraznějšího rozšíření těžby do předpolí ložiska, což konstatoval již Ložiskový průzkum [obec] – předběžné vyhodnocení z roku 2013 (viz citovaný průzkum). Část lomu [obec] v dobývacím prostoru [obec] navíc byla postižena dvěma většími sesuvy v roce 1987 a v roce 2012 a několika menšími sesuvy. Pokud jde o možnost ukládání odpadů, tak v části lomu [obec] mimo dobývací prostor bylo povoleno provádět zavážení lomu, ale výhradně jen odpadní zeminou, hlušinou a kamením. Pokud Krajský úřad [územní celek], odbor životního prostředí a zemědělství, vydal dne 28. 8. 2014 souhlas k provozování zařízení k využívání odpadu v oblasti lomu [obec], stalo se tak bez vědomí OBÚ pro území krajů [anonymizováno] a [obec] a v rozporu s povolenou činností v dobývacím prostoru [obec] i mimo dobývací prostor lomu [obec], takže tyto odpady tam ukládat legálně nešlo (viz zpráva OBÚ pro území krajů [anonymizováno] a [obec]). Samotná těžba suroviny v lomu [obec] skončila zhruba v dubnu 2015 a poté následoval útlum a do konce roku 2015 se tam již jen doprodávaly vytěžené a zpracované výrobky. Na konci roku 2015, tedy ani ne 6 měsíců po uzavření Dodatku č. 1, pak byla těžební činnost v lomu [obec] ukončena zcela (viz zpráva OBÚ pro území krajů [anonymizováno] a [obec]). V lomu se sesouval svah a ekonomicky nedávalo smysl v těžbě pokračovat (viz výpověď svědka [jméno] [příjmení]). I ta těžba v měsících únor a březen 2015 již byla nekvalitní, v podstatě šlo o hlínu, tufy a tufity. Výkopy, které se v lomu dělaly, nezjistily, že by mimo sesuv byly nějaké zásoby kamene, které by se daly vytěžit. Proto se rozhodlo o ukončení těžby (viz výpověď svědka [jméno] [příjmení]).

28. Současně bylo v době uzavření Dodatku č. 1 zřejmé, že objemy těžby suroviny i ukládky inertních odpadů byly nízké. Těžilo se tam průměrně jen cca 20 000 tun suroviny ročně (viz výpověď svědka [jméno] [příjmení]) a bylo zcela nereálné v tomto lomu vytěžit 50 000 tun kameniva ročně (viz výpověď svědka [jméno] [příjmení]). I ukládky inertního odpadu do lomu byly nízké, od roku 2012 do roku 2017 se do lomu navezlo 15 000 až 20 000 tun inertního odpadu, z toho nejvíc v roce 2013, kdy to bylo 8 500 tun (viz výpověď svědka [jméno] [příjmení]). Podle Hlášenek o produkci a nakládání s odpady bylo v roce 2013 v lomu [obec] uloženo 8 516 tun odpadu, v roce 2014 jen 155,8 tun odpadu, v roce 2015 opět jen 181,78 tun odpadu, v roce 2016 pak 1 267,56 tun odpadu a v roce 2017 až 5 608,17 tun odpadu (viz Hlášení o produkci a nakládání s odpady v citovaných letech). To odpovídá i údajům ze zprávy Obvodního báňského úřadu pro území krajů [anonymizováno] a [obec] pro soud, podle které bylo v nevýhradní části ložiska čediče [obec] v roce 2012 uloženo 3 648,27 tun odpadní zeminy, hlušiny a kamení; v roce 2013 pak 8 516,35 tun, v roce 2014 oproti Hlášenkám o nakládání s odpady 2 342,30 tun a v roce 2015 jen 181,30 tun Celkem tedy 14 688,22 tun inertního materiálu. Do části lomu [obec] v dobývacím prostoru [obec] nebyl podle jejich informací od roku 2012 do roku 2015 navezen žádný sanační materiál (viz citovaná zpráva). Dodatek č. 1 přitom počítal s tím, že těžba suroviny má činit až 50 000 tun suroviny ročně a ukládka inertních odpadů až 70 000 tun ročně! Jinak výpovědi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], popisující situaci v lomu [obec], soud považuje za zcela věrohodné, neboť jsou v souladu i listinnými doklady, zejm. zprávou OBÚ pro území krajů [anonymizováno] a [obec], Hlášenkami o ukládání odpadů apod.

29. Personální okolnosti uzavření nájemní smlouvy i Dodatku č. 1 byly takové, že pan [jméno] [příjmení] byl mj. jednatelem a 90% majitelem společnosti [právnická osoba] (viz úplný výpis z OR). Na základě smlouvy o úvěru ze dne 26. 10. 2012 postytla žalovaná společnosti [právnická osoba] úvěr ve výši 30 000 000 Kč. Za věřitele tuto smlouvu podepsali [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jednatelé komplementáře, za společnost [právnická osoba] jednatel a většinový spoluvlastník [jméno] [příjmení] (viz citovaná smlouva o úvěru). [právnická osoba] tyto prostředky použila mj. na koupi obchodního podílu ve [právnická osoba] s. r. o.. Uvedený obchodní podíl byl převeden za částku 25 000 000 Kč, ze které byla částka 24 000 000 Kč použita ke splacení úvěru poskytnutého [právnická osoba] s.r.o. panem [jméno] [příjmení], dřívějším vlastníkem [právnická osoba] s.r.o., a částka 1 000 000 Kč byla použita na úhradu kupní ceny za 100 % podíl ve [právnická osoba] s.r.o. panu [jméno] [příjmení] (viz Protokol o notářské úschově sp. zn. [spisová značka] ze dne 30. 12. 2012). Dne 19. 12. 2012 uzavřela společnost [právnická osoba], kde jednatelem i spoluvlastníkem v té době byl opět [jméno] [příjmení], smlouvu o úvěru s paní [jméno] [příjmení], manželkou [jméno] [příjmení], na částku 4 250 000 Kč. [příjmení] [jméno] [příjmení] z uvedené úvěrové smlouvy byl následně na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a společností [právnická osoba] ze dne 18. 12. 2017 postoupen na [jméno] [příjmení], jejího manžela (viz koncept smlouvy o úvěru a smlouva o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2017). Ještě předtím, dne 1. 12. 2012, byla mezi [právnická osoba] s.r.o., [IČO], a žalovanou uzavřena předmětná nájemní smlouva. Za pronajímatele tuto smlouvu uzavřel jednatel [jméno] [příjmení], za nájemce pánové [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jednatelé komplementáře (viz citovaná nájemní smlouva). Dne 16. 7. 2015 byl k této nájemní smlouvě uzavřen Dodatek č. 1, který za pronajímatele uzavřel jednatel [jméno] [příjmení], za nájemce pánové [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno], jednatelé komplementáře (viz Dodatek [číslo]).

30. V té souvislosti není bez zajímavosti, že svědek [jméno] [příjmení], ředitel pro kamenivo u žalované, který měl na starosti i lom [obec], jakož i finanční ředitel žalované [jméno] [příjmení], se o existenci Dodatku č. 1 dozvěděli až od pana [jméno] [příjmení], majitele společnosti [právnická osoba], a to v létě 2016, kdy jim pan [příjmení] tento Dodatek č. 1 přinesl na jednání. Teprve od pana [příjmení] se pak o existenci Dodatku č. 1 dozvěděla i [anonymizováno] [jméno] [příjmení], podniková právnička žalované (viz výpovědi citovaných svědků). K obojímu došlo až poté, co pan [jméno] [příjmení] opustil žalovanou (viz výpis z OR žalované).

31. Nájemní smlouva nakonec byla ukončena tak, že [právnická osoba] s.r.o. přípisem ze dne 22. 8. 2017 sdělila žalované, že za dobu od srpna 2015 do června 2017 jí žalovaná na nájemném dluží částku 9 278 292,42 Kč. A protože je žalovaná v prodlení s úhradou základního ročního nájemného více než 60 kalendářních dnů a nereagovala ani na dodatečnou výzvu k úhradě a v termínu do 21. 8. 2017 dlužnou částku neuhradila, odstupuje v souladu s článkem [číslo] nájemní smlouvy, ve znění Dodatku č. 1, od smlouvy. Současně žalovanou dle článku 16.9.1 nájemní smlouvy, ve znění Dodatku č. 1, vyzvala k uhrazení smluvní pokuty ve výši 36 845 161,29 Kč, a to do 30 dnů ode dne doručení výzvy (viz citovaný přípis). Žalovaná v přípisu ze dne 28. 8. 2017 s okamžitým ukončením smlouvy souhlasila, ale nesouhlasila s tím, že by [právnická osoba] s.r.o. dlužila částku uváděnou na nájemném, neboť Dodatek č. 1 k nájemní smlouvě považuje za neplatný a neuznává ani nárok na zaplacení smluvní pokuty. Pro případ, že by [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] kdykoliv zpochybňovaly ukončení smlouvy, sama žalovaná tímto v souladu s článkem 15.2.4 ve spojení s článkem 3.1. smlouvy a v souladu s článkem 15.2.3 odstoupila od nájemní smlouvy (viz vyjádření žalované k odstoupení od smlouvy).

32. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2017 postoupily [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], jako potupitel, na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], jako postupníka, pohledávku za žalovanou z titulu zaplacení nájemného případně jakékoliv jiné pohledávky vzniklé na základě nájemní smlouvy v nespecifikované výši a dále pohledávku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 36 845 161,29 Kč s příslušenstvím v důsledku odstoupení od smlouvy o nájmu podniku. Oznámení o tomto postoupení bylo žalované doručeno dne 26. 9. 2017 (viz citovaná smlouva o postoupení pohledávky a oznámení postoupení s dodejkou). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 28. 5. 2020 postoupila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], stejnou pohledávku na společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] (viz citovaná smlouva o postoupení). Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [insolvenční spisová značka], ze dne 2. 6. 2021, byl zjištěn úpadek obchodní společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], a jejím insolvenčním správcem byl ustanoven původní žalobce společnost [právnická osoba], [IČO]. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [insolvenční spisová značka], ze dne 2. 6. 2021 byl zjištěn úpadek dlužníka (viz citovaná usnesení KS v [obec]). Předmětné pohledávky byly sepsány do soupisu majetkové podstaty dlužníka a dne 20. 8. 2021 zažalovány u Okresního soudu ve [obec] (viz žaloba). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 18. 10. 2021 insolvenční správce dlužníka postoupil na žalobkyni pohledávku ve výši 37 215 479,84 Kč s příslušenstvím, sestávající z jistiny – nezaplaceného nájemného ve výši 370 318,55 Kč a smluvní pokuty ve výši 36 845 161,29 Kč. Právním důvodem pohledávky mělo být neuhrazené nájemné za období od 1. 8. 2017 do 23. 8. 2017 dle nájemní smlouvy z 1. 12. 2012, ve znění Dodatku č. 1 ze dne 16. 7. 2015, dále neuhrazená smluvní pokuta dle článku 16.9.1 nájemní smlouvy ze dne 1. 12. 2012, ve znění Dodatku č. 1 ze dne 16. 7. 2015 (viz citovaná smlouva o postoupení pohledávky). Právní hodnocení je následující:

33. Podle § 488b odst. 1, 2 a 3 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění do 31. 12. 2012, (dále jen„ obch. zák.“) smlouvou o nájmu podniku se pronajímatel zavazuje přenechat svůj podnik nájemci, aby jej samostatně provozoval a řídil na vlastní náklad a nebezpečí a aby z něj pobíral užitky. Nájemce se zavazuje zaplatit pronajímateli nájemné (odst. 1), ve smlouvě musí být dohodnuta výše nájemného nebo způsob jejího určení (odst. 2) a smlouva o nájmu podniku musí mít písemnou formu (odst. 1).

34. Podle § 488i obch. zák. pro smlouvy, jimiž se pronajímá část podniku tvořící samostatnou organizační složku, platí obdobně ustanovení § 488b až 488g.

35. Podle § 351 odst. 1 obch. zák. odstoupením od smlouvy zanikají všechna práva a povinnosti stran ze smlouvy. Odstoupení od smlouvy se však nedotýká nároku na náhradu škody vzniklé porušením smlouvy, ani smluvních ustanovení týkajících se volby práva nebo volby tohoto zákona podle § 262, řešení sporů mezi smluvními stranami a jiných ustanovení, která podle projevené vůle stran nebo vzhledem ke své povaze mají trvat i po ukončení smlouvy.

36. Podle § 397 obch. zák. nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

37. Podle § 3 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákona, ve znění do 31. 12. 2012, (dále jen „obč. zák.“) výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

38. Podle § 37 o. z. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

39. Podle § 39 neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

40. Podle § 525 odst. 2 o. z. nelze postoupit pohledávku, jestliže by postoupení odporovalo dohodě s dlužníkem.

41. Podle § 544 odst. 1, 2 a 3 o. z. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda (odst. 1). Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení (odst. 2). Ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem /penále/ (odst. 3).

42. Podle § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

43. Podle § 3028 odst. 1, 2 a 3 o. z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (odst. 2). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 3).

44. Podle § 3030 o. z. i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I.

45. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně [příjmení] [jméno] [právnická osoba] a žalovanou byla dne 1. 12. 2012 uzavřena nájemní smlouva, na základě které si žalovaná pronajala část podniku – těžbu surovin v lomu [obec] a ukládání inertního odpadu tamtéž, tedy smlouvu o nájmu části podniku dle § 488i ve spojení s §§ 488b až 488g obch. zák. Uvedená smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 1. 12. 2022.

46. Dne 16. 7. 2015 byl k této smlouvě uzavřen Dodatek č. 1, který zásadním způsobem změnil podmínky nájmu části podniku, a to zcela v neprospěch žalované, kdy systém úhrady nájemného podle množství vytěžené suroviny a uložených inertních odpadů se změnil tak, že byla stanovena minimální pevná částka nájemného bez ohledu na množství vytěženého materiálu a uloženého odpadu, přičemž v letech 2015 a následujících bylo zcela nereálné v lomu [obec] vytěžit takové množství suroviny a uložit takové množství odpadu, které bylo zmiňováno v článku 6 Dodatku č.

1. Současně došlo k prodloužení nájmu o další cca 4 roky, přestože lom byl vytěžen a nebyl v něm ani potenciál pro ukládku inertního odpadu. A současně byla sjednána extrémně vysoká smluvní pokuta pro případ ukončení nájmu, a to ve výši 80 až 90 % základního nájemného, přičemž bylo současně vypuštěno dosavadní sjednané právo žalované od této smlouvy odstoupit v případě vytěžení lomu a naopak bylo výslovně sjednáno, že vytěžení lomu není důvodem k odstoupení a přerušení těžby v lomu není důvodem pro neplacení nájemného. Kromě toho zde byly i některé personální záležitosti a obchodní záležitosti mezi panem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], tak jak jsou popsány v odstavci 29 a 30 tohoto odůvodnění. Existence Dodatku č. 1 vyšla najevo až poté, co došlo k odvolání [jméno] [příjmení] z funkce jednatele komplementáře žalované. Tyto skutečnosti vedou soud k závěru, že uzavřený Dodatek č. 1 je neplatný pro rozpor s dobrými mravy dle § 3 obč. zák. a není možné k němu přihlížet. Jakkoliv si je soud vědom toho, že ve vztazích mezi podnikateli je korektiv dobrých mravů sice přípustným zásahem, avšak měl by být zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu, tak v daném případě vzhledem k výše uvedenému dle názoru soudu takový zásah na místě je.

47. I kdyby ale tento Dodatek č. 1 byl sjednán platně, stejně by taková žaloba nemohla být úspěšná, neboť původní nájemní smlouva ve svém ustanovení článku 20. bod 20.2 výslovně uváděla, že pronajímatel není oprávněn postoupit svá práva z této smlouvy na třetí osobu bez předchozího písemného souhlasu nájemce. V daném případě mělo dojít k trojímu postoupení pohledávek z této smlouvy, a to nejprve ze [právnická osoba] [anonymizováno] na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], postupní smlouvou ze dne 25. 9. 2017. Dále ze [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] na společnost [anonymizováno] [právnická osoba], postupní smlouvou ze dne 28. 5. 2020. A konečně ze společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] na žalobkyni, postupní smlouvou ze dne 18. 10. 2021 Ani v jednom případě k tomuto postoupení nebyl dán souhlas žalované, což činí tato postoupení neplatnými podle § 39 obč. zák. ve spojení s § 525 odst. 2 obč. zák. Dle názoru soudu totiž sjednaný zákaz postoupení pohledávek bez souhlasu žalované trvá i po ukončení smlouvy (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 882/2005).

48. Kromě toho, pokud se žalobkyně po žalované domáhala mj. zaplacení dlužného nájemného za dobu od 1. 8. 2017 do 23. 8. 2017, žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 20. 8. 2021, je nárok žalobkyně na toto nájemné z valné části promlčen, když byl uplatněn až po uplynutí 4 leté promlčecí lhůty dle §397 obch. zák. (kromě období od 21. 8. až 23. 8. 2017), k čemuž soud musel vzhledem k vznesené námitce promlčení ze strany žalované, přihlédnout. Navíc, v první smlouvě o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2017, vůbec není výše postupovaného nájemného specifikována co do její výše a co do skutečností, na základě kterých se zakládá, což znamená, že tato pohledávka nebyla identifikována tak určitě, aby nebyla zaměnitelná s jinou pohledávkou postupitele za stejným dlužníkem, takže šlo o postoupení neplatné dle § 37 obč. zák. (k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4052/2015). Takže k postoupení této pohledávky na dlužné nájemné ze [právnická osoba] [anonymizováno] na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] platně nedošlo, což mělo ten následek, že následně nemohlo dojít ani k dalšímu postoupení této pohledávky ze [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] na další subjekty. Kromě toho, nárok žalobkyně na zaplacení nájemného zanikl okamžikem odstoupení od smlouvy, kdy podle § 351 odst. 1 obch. zák. dochází k zániku všech práv a povinností ze smlouvy, s výjimkou tam stanovených nároků (nároku na náhradu škody vzniklé porušením smlouvy, ani smluvních ustanovení týkajících se volby práva nebo volby tohoto zákona podle § 262, řešení sporů mezi smluvními stranami a jiných ustanovení, která podle projevené vůle stran nebo vzhledem ke své povaze mají trvat i po ukončení smlouvy), což nebyl tento případ. Nejvyšší soud přitom ve svém rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 3827/2019 dovodil, že odstoupením od smlouvy mj. zaniká závazek, jehož porušení bylo důvodem vedoucí k odstoupení od smlouvy, tj. nezaplacení finančního plnění (k tomu též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2337/2018).

49. Pokud jde o žalobkyní požadovanou smluvní pokutu ve výši 36 845 161,29 Kč, na ni nárok není dán proto, že ustanovení o smluvní pokutě v článku 2.

8. Dodatku č. 1 ze dne 16. 7. 2015, kterým byly do původní smlouvy doplněny odstavce 16.9, 16.9.1 a 16.9.2, je ujednáním absolutně neplatným dle § 39 obč. zák. pro rozpor s § 544 odst. 1 obč. zák., když tato smluvní pokuta byla sjednána pouze a jen pro případ ukončení smlouvy. Nejvyšší soud ČR přitom opakovaně judikoval, že ujednání, jehož smyslem je sjednání smluvní pokuty pro případ výkonu práva odstoupení od smlouvy, a nikoliv pro případ porušení smluvní povinnosti, je absolutně neplatné. K tomu např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1113/2003 nebo sp. zn. 23 Cdo 1192/2019. Na tom nic nemění ani skutečnost, že od 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník a v rámci něho existuje přechodné ustanovení § 3030 o. z. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. jde o sp. zn. 21 Cdo 3612/2014 totiž vyplývá, že ustanovení § 3030 o. z. nelze vykládat tak, že by způsobovalo (umožňovalo) pravou zpětnou účinnost ustanovení § 1 a 14 o. z. na dříve (do 31. 12. 2013) vzniklé právní poměry.

50. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že pohledávky uplatněné žalobkyní v tomto řízení nikdy platně nevznikly, což by bylo samo o sobě důvodem k zamítnutí žaloby. I kdyby platně vznikly, nedošlo k jejich platnému postoupení na žalobkyni, což by znamenalo, že ani v tomto případě by žalobkyně stejně nemohla být ve věci úspěšná pro nedostatek aktivní legitimace. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.). Náklady řízení:

51. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, vzniklo jí tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalované vznikly účelně vynaložené náklady řízení ve výši 961 296,70 Kč Tyto sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 769 860 Kč (13× 59 220 Kč dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ adv. tar.“), za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., vyjádření k žalobě ze dne 1. 10. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., vyjádření ze dne 15. 7. 2022 a ze dne 27. 2. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar. a účast při jednání ve dnech 14. 6. 2022 (přesahující 2 hodiny), 27. 9. 2022, 10. 11. 2022 (přesahující 2 hodiny), 5. 1. 2023 (přesahující 2 hodiny) a 23. 2. 2023 (přesahující 2 hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar.), náhrady hotových výdajů ve výši 3 900 Kč (tj. 13× 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 adv. tar., příslušející ke třinácti úkonům právní služby), náhrady cestovních výdajů ve výši 25 047,06 Kč dle § 13 odst. 1, 5 adv. tar. ve spojení s § 156 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. Za použití osobního automobilu, [registrační značka], na cestu z [obec] do [obec] k jednání konanému dne 14. 6. 2022 a zpět (1× 592 km) při spotřebě benzinu automobilového 95 oktanů pro kombinovaný provoz 6 l [číslo] km (dle předloženého technického průkazu vozidla) a ceně benzinu 44,50 Kč litr (ust. § 4 písm. a) vyhl. č. 511/2021 Sb., ve znění vyhl. č. 116/2022 Sb.) a sazbě 4,70 Kč km (ust. § 1 písm. b) vyhl. č. 511/2021 Sb.) a za použití osobního automobilu, [registrační značka], na cestu z [obec] do [obec] k jednáním konaným ve dnech 27. 9. 2022, 10. 11. 2022, 5. 1. 2023 a 23. 2. 2023 a zpět (4× 592 km) při spotřebě motorové nafty pro kombinovaný provoz 8,3 l [číslo] km (dle předloženého technického průkazu vozidla) a ceně nafty 47,10 Kč litr (ust. § 4 písm. c) vyhl. č. 511/2021 Sb., ve znění vyhl. č. 116/2022 Sb.), resp. ceně nafty 44,10 Kč litr (ust. § 4 písm. c) vyhl. č. 467/2022 Sb.) a sazbě 4,70 Kč km (ust. § 1 písm. b) vyhl. č. 511/2021 Sb.), resp. sazbě 5,20 Kč km (ust. § 1 písm. b) vyhl. č. 467/2022 Sb.) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 162 489,60 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalované (výrok II.).