19 C 281/2020-109
Citované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1
- o obcích (obecní zřízení), 128/2000 Sb. — § 39 odst. 1
- o hlavním městě Praze, 131/2000 Sb. — § 36 § 36 odst. 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1 odst. 2 § 6 § 6 odst. 1 § 583 § 586 § 588 § 984 odst. 1 § 1731
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2 odst. 3
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Černým ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobce: [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva takto:
Výrok
I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře 648 m, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] a dále pozemku parc. [číslo] o výměře 560 m, ostatní plocha, vše v [katastrální uzemí], [územní celek], vše zapsáno na [list vlastnictví] vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce].
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], advokátky.
III. Žalovaná je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal žalobou určení, že je vlastníkem nemovitostí: pozemku [parcelní číslo] o výměře 648 m, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] a dále pozemku parc. [číslo] o výměře 560 m, ostatní plocha, vše v [katastrální uzemí], [územní celek], vše zapsáno na [list vlastnictví] vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále i jako„ předmětné nemovitosti“), a to z toho důvodu, že kupní smlouva na předmětné nemovitosti ze dne 22. 9. 2014 uzavřená mezi [anonymizována tři slova] [země] (dále i jako„ [anonymizováno]“) jako kupujícím a [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] (dále i jako„ [anonymizováno]“) jako prodávajícím byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy. Následně došlo k převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem ze [anonymizováno] na žalovanou kupní smlouvou ze dne 30. 10. 2015. Jelikož jak v [anonymizováno], tak v žalované byl stat. orgánem pan [jméno] [příjmení], pak nemůže žalovanou chránit princip dobré víry a původním vlastníkem pozemku je tak stále žalobce. Rozpor s dobrými mravy v rámci kupní smlouvy mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] spatřuje žalobce především v tom, že [anonymizováno] uvedla v rámci kontraktace nepravdivé skutečnosti, kdy [anonymizováno] a žalobci zcela účelově lhala, aby docílila toho, že jí budou prodány předmětné nemovitosti za cenu, která je hluboko pod tržní cenou (resp. dle zákona – cenou obvyklou). Předmětné nemovitosti totiž byly nabízeny za minimální cenu 5 000 000 Kč, která byla cenou obvyklou dle znaleckého posudku. Předmětné nemovitosti však byly prodány [anonymizováno] na základě její nabídky toliko za cenu 1 780 000 Kč, a to z toho důvodu, že [anonymizováno] prohlásila ve své nabídce, že zde vybuduje základnu pro [anonymizována tři slova] ([anonymizováno]), kdy doložila projekt k vybudování výcvikového potápěčského centra [anonymizována dvě slova], kde měl probíhat výcvik jednotlivých složek integrovaného záchranného systému. Dále zde mělo být sociální bydlení pro lidi, kteří se ocitli v krizové životní situaci, v rámci čehož měla [anonymizováno] spolupracovat s [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizována dvě slova] . Poté, co však byly předmětné nemovitosti převedeny ze [anonymizováno] na žalovanou, byl učiněn dotaz na složky integrovaného záchranného systému – Policii ČR (PČR) a Hasičskou záchrannou službu (HZS), které uvedly, že [anonymizováno] neznají a nikdy s ní nespolupracovaly a také, že výcvik jejich potápěčů nemůže činit nikdo jiný než ony samy. [anonymizováno] nikdy nezapočala realizovat předmětný projekt. [anonymizováno] tak úmyslně uvedla žalobkyni [anonymizováno] a žalobce v omyl, aby nepoctivě docílila prodeje předmětných nemovitostí za nižší cenu.
2. Žalovaná se bránila tím, že žalobkyně není aktivně legitimována a že z žaloby jednoznačně nevyplývá tvrzený rozpor smlouvy s dobrými mravy. Na právní jednání je potřeba hledět spíše jako na platné než neplatné. Dále uvedla, že žalovaná byla jediným účastníkem, který předložil nabídku ke koupi daného objektu, a to za situace, když se navíc jednalo o nepotřebný majetek, který byl v horším stavu (nutnost provedení rekonstrukce pro další užívání objektu). Dále uvedla, že záměr prodeje byl řádně zveřejněn na úřední desce a že byl i řádně schválen zastupitelstvem [anonymizováno], a tedy převod vlastnického práva z [anonymizováno] na [anonymizováno] proběhl v souladu s právními předpisy. Byla i řádně uhrazena kupní cena. Byla stanovena smluvní pokuta pro porušení kterékoliv z podmínek k budoucímu užití (překročení výškové hladiny zástavby, nevyhovění požadavkům na osvětlení a proslunění, atd.), kdy porušení těchto povinností žalobce netvrdí. Předkupní právo zůstalo zachováno jakožto právo věcné. Je s podivem, že místo toho, aby žalobce využil své předkupní právo, pak podává žalobu k soudu a napadá platnost smlouvy 6 let po jejím uzavření.
3. Vedlejší účastník na straně žalobce uvedl, že okolnosti prodeje předmětných nemovitostí byly následující: -) 23. 10. 2013 na 31. zasedání Rady [anonymizováno] předložil bývalý starosta [příjmení] [příjmení] návrh připravený Odborem obecního majetku (OOM) ke zveřejnění záměru prodeje předmětných nemovitostí za obvyklou cenu 5 000 000 Kč (cena stanovená znaleckým posudkem), usnesení bylo schváleno [jméno] [anonymizováno] pod č. [číslo] [rok], -) 29. 10. 2013 – 28. 11. 2013 byl záměr prodeje zveřejněn na úřední desce [anonymizováno] a na [webová adresa], nikdo o předmětné nemovitosti zájem neprojevil, -) 12. 3. 2014 na 6. zasedání Rady [anonymizováno] předložil bývalý starosta [příjmení] [příjmení] návrh připravený Odborem obecního majetku (OOM) ke zrušení usnesení [anonymizováno] přijatého pod č. [číslo] [rok] a ke zveřejnění záměru prodeje předmětných nemovitostí, kdy [jméno] [anonymizováno] rozhodla o zrušení svého předchozího rozhodnutí a o zveřejnění záměru prodeje, -) 17. 3. 2014 – 14. 4. 2014 byl záměr prodeje zveřejněn na úřední desce [anonymizováno], kdy o předmětné nemovitosti měla zájem [právnická osoba] s.r.o. za částku 3 050 000 Kč, -) 29. 4. 2014 na 11. zasedání Rady [anonymizováno] byl předložen návrh na zrušení předchozího rozhodnutí o nabídce k prodeji s tím, že nabídka [právnická osoba] s.r.o. neměla být kvůli nízké ceně vybrána a mělo být rozhodnuto o opětovné nabídce předmětných nemovitostí k prodeji, toto usnesení bylo přijato [jméno] pod č. [číslo] 2014, -) 30. 6. 2014 - 1. 8. 2014 byl návrh prodeje předmětných nemovitostí zveřejněn na úřední desce pod pořadovým číslem [anonymizována čtyři slova] [rok], kdy o předmětné nemovitosti projevil zájem [anonymizováno], kdy ten nabídl cenu 1 780 000 Kč s tím, že zde vybuduje: (i) výcvikovou základnu jednotlivých složek IZS, (ii) vyčlení cca 70 m2 pro sociální bydlení, kdy uváděl že spolupracuje s [anonymizována tři slova] [obec], [anonymizováno] a (iii) že zde bude provozovat kurzy první pomoci pro žáky základních a středních škol. [příjmení] uvedl, že všechny tyto informace jsou pravdivé. Projekt podepsal [jméno] [příjmení], -) 19. 8. 2014 na 22. zasedání Rady [anonymizováno] byl předložen návrh k prodeji předmětných nemovitostí [anonymizováno] za kupní cenu ve výši 1 780 000 Kč s povinností uzavřít kupní smlouvu s tím, že ačkoliv je kupní cena nabízená [anonymizováno] nižší, než je cena požadovaná [anonymizováno], pak [anonymizováno] zde hodlá vybudovat výcvikové středisko [anonymizováno] (PČR, HZS atd.), které v současnosti ve střední Evropě chybí. Rada usnesení schválila pod č. [číslo] [rok], kterým doporučila zastupitelstvu [anonymizováno] schválit prodej předmětných nemovitostí za cenu 1 780 000 Kč, -) 27. 8. 2014 na 21. zasedání Zastupitelstva [anonymizováno] byl předložen návrh k prodeji předmětných pozemků za nižší cenu s tím, že zde bude vybudováno ve střední Evropě jedinečné výcvikové středisko složek [anonymizováno]. Návrh prodeje byl pod bodem 8. programu zasedání zastupitelstva. Na straně 123 zápisu ze zasedání zastupitelstva, kdy [příjmení] [příjmení] sdělil, že výběrové řízení vyhrála [anonymizováno] s tím, že je složkou [anonymizováno] a sídlí v [obec] v nebytovém prostoru a že potřebuje zřídit cca dvanáctimetrovou jámu za účelem výcviku potápěčů, což v nebytovém prostoru nelze. Byť je nabízená cena nižší než cena požadovaná [anonymizováno], pak s ohledem na to, že se jedná o specifickou organizaci (součást [anonymizováno]), pak se doporučuje prodej realizovat. Dále bylo do usnesení zastupitelstva doplněno předkupní právo 10 let pro [anonymizováno] a možnost odstoupení od smlouvy v případě porušení daného předkupního práva. Dané usnesení bylo schváleno zastupitelstvem pod č. [číslo] [rok]. -) 22. 9. 2014 byla na základě usnesení zastupitelstva č. [číslo] [rok] uzavřena kupní smlouva na předmětné nemovitosti, která ale neobsahovala sankci pro odstoupení od smlouvy pro případ porušení předkupního práva, -) 17. 12. 2014 zažádala [anonymizováno] o prominutí smluvní pokuty, jelikož byla v prodlení s platbou částky 780 000 Kč za pozemek, a to v délce 9 dnů (1 000 000 Kč byl uhrazen z jistoty složené [anonymizováno] v rámci zájmu o koupi předmětných nemovitostí), -) 15. 4. 2015 bylo přijato rozhodnutí Rady [anonymizováno], kterým byla [anonymizováno] prominuta smluvní pokuta a úroky z prodlení za nákup předmětných nemovitostí, -) 18. 9. 2015 nabídla [anonymizováno] v rámci předkupního práva [anonymizováno] předmětné nemovitosti k odkoupení, a to za cenu 5 000 000 Kč, kdy zároveň sdělila, že jakožto nezisková organizace nesmí [anonymizováno] generovat zisk a tudíž nemá možnost čerpat investiční zdroje s ohledem na ekonomiku neziskové organizace. Bylo jí doporučeno založit novou účelovou společnost pro zamýšlenou výstavbu, kdy tato společnost obdrží investiční prostředky na plánovanou výstavbu. Dále bylo tvrzeno, že je nutno odstranit právní omezení ve smyslu zákazu prodeje a zákazu zřizování zástavních práv ve prospěch třetích osob a že nezbývá než zhodnocený pozemek prodat dceřiné [právnická osoba] s.r.o. (tedy žalované, pozn. soudu), kterou [anonymizováno] ze 100 % vlastní a ovládá. Dále byla ke zprávě předložena pětistránková studie stavby, kde byl obrázek 8-9 podlažní budovy a půdorysné plánky tří podlaží, kde se nejednalo o výcvikové centrum takové, jak ho předestřel [anonymizováno] ve své žádosti ze dne 31. 7. 2014. Chyběly především školící místnosti, sklad, kompresorová místnost, místnost pro sušení vybavení, místnost pro uzamykatelné skříňky pro odkládání osobních věcí, sauna, posilovna, prostory pro držení 24hodinové pohotovosti v horním patře budovy a naopak převažovaly prostory spíše pro trvalé bydlení nad rámec proklamovaných 70 m2 plochy pro sociální bydlení. V prvním podlaží převažoval komerční prostor určený pro nájemce a pouze v jednom rohu plánku byl uveden popis„ možnost umístění cvičné nádrže“, -) 30. 10. 2015 byla uzavřena kupní smlouva mezi [právnická osoba] a [anonymizováno], kterou došlo k převodu vlastnického práva k předmětným společnostem na [právnická osoba] s.r.o. (žalovanou) za částku 5 000 000 Kč, kdy [jméno] [příjmení] podepsal smlouvu za obě strany, -) 3. 11. 2015 došlo k podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí (KN) ze strany [právnická osoba] s.r.o. (žalované), o čemž se [anonymizováno] dozvěděla až později, -) 18. 11. 2015 [anonymizováno] oznámila [anonymizováno], že bere zpět návrh na odkoupení nemovitosti (předkupní právo), jelikož zastavila prodej předmětných nemovitostí [právnická osoba] s.r.o. (žalované), -) 18. 11. 2015 [anonymizováno] učinila dotaz na PČR, odbor potápěčských činností a výcviku, na který bylo dne 30. 11. 2015 odpovězeno ze strany PČR tak, že nikdo vyjma Odboru speciálních potápěčských činností a výcviku (OSPČV) není oprávněn školit potápěče pro PČR. Nadto OSPČV již několik let připravuje a v následujícím roce zahajuje realizaci projektu výstavby multifunkční výcvikové základny pro potřeby orgánů činných v trestním řízení (OČTŘ), hasičských záchranných sborů a ozbrojených složek ČR a EU. Záměr na stavbu centra ze strany [anonymizováno] se zdá v tomto ohledu nadbytečný, duplicitní a v případě jeho realizace OSPVČ nebude a nemůže využívat žádných výcvikových služeb či spolupráce. Dne 9. 12. 2015 ředitelství HZS odpovědělo dopisem, že se [anonymizováno] nespolupracovalo ani nejednalo o navázání jakékoliv vzájemné spolupráce. Výukových a vzdělávacích kurzů pořádaných v takovém zařízení by HZS nevyužívala, kdy školení potápěčů HZS probíhá pouze na základě interních předpisů a metodik a je veden pouze instruktory potápění z řad HZS, -) 15. 12. 2015 [anonymizováno] sdělila [anonymizováno], že bere na vědomí zpětvzetí nabídky na využití předkupního práva k pozemkům, -) 8. 11. 2018 byl zveřejněn na [webová adresa] článek, ve kterém bylo uvedeno, že [anonymizováno] plánovala provést na předmětných nemovitostech bytovou výstavbu, kdy [jméno] [příjmení] autorovi článku telefonicky sdělil, že zde byly takové plány, které ale zarazil, -) 15. 4. 2020 učinila [anonymizováno] e-mailový dotaz vůči příspěvkové organizaci [anonymizována tři slova] [obec] (neboť spolek [anonymizována tři slova] [obec] nebyl nalezen a dle názoru [anonymizováno] zřejmě šlo o uvedení mylné právní formy v žádosti o koupi předmětných nemovitostí ze strany [anonymizováno]), zda v roce 2014 či jiném období spolupracovala s [anonymizováno], kdy [anonymizována tři slova] [obec] ([anonymizováno]) odpovědělo dne 16. 4. 2020, že na žádném projektu sociálního bydlení s [anonymizováno] nespolupracovalo. Dále [anonymizováno] uvedla, že [jméno] [příjmení] byl ke dni sepsání žádosti o prodej předmětných nemovitostí rovněž jediným společníkem a jednatelem obchodní společnosti [právnická osoba], [IČO], přesto raději použil ke koupi pozemků právnickou osobu ve formě spolku ([anonymizováno]), kdy si musel být vědom (s ohledem na začátku dopisu, v němž nabídl předmětné nemovitosti ke koupi [anonymizováno]), že spolek nemůže čerpat investiční zdroje. [právnická osoba] pak byla založena toliko se základním kapitálem 20 000 Kč a vznikla dne 24. 6. 2015 a jejím jediným společníkem byla [anonymizováno]. Předmětem podnikání [právnická osoba] s.r.o. byl„ pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor“ a„ výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. V předmětu podnikání [právnická osoba] s.r.o. tak absenovalo živnostenské oprávnění„ vodní záchranářská služba“ (viz vyhl. č. 278/2000 Sb.), kdy touto činností se měla [právnická osoba] s.r.o. jakožto pokračovatel projektu po [anonymizováno] zabývat. [příjmení] [jméno] byl zrušen s likvidací rozhodnutím soudu ze dne 19. 3. 2018, které nabylo právní moci dne 20. 6. 2018, likvidátorem byl jmenován Mgr. [jméno] [příjmení] [právnická osoba] byl až do jeho odvolání [jméno] [příjmení] (k odvolání došlo na základě rozhodnutí jediného společníka [anonymizováno] ze dne 7. 10. 2019, za kterého jednal likvidátor [příjmení] [jméno] [jméno]).
4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu:
5. Soud uvádí pro pořádek, že v rámci přehlednosti důkazů byly přílohové obálky k vyjádření vedl. účastníka na straně žalobce rozděleny do 4 částí (neboť návrhy na rozhodnutí [anonymizováno] obsahují vždy velmi obsáhlé přílohy), pak v prvních třech částech je vždy jedno rozhodnutí Rady [anonymizováno] (část 1. – návrh a rozhodnutí Rady [anonymizováno] ze dne 23. 10. 2013, část 2. - návrh a rozhodnutí Rady [anonymizováno] ze dne 12. 3. 2014, část 3. – návrh a rozhodnutí Rady [anonymizováno] ze dne 29. 4. 2014, část 4. - návrh a rozhodnutí Rady [anonymizováno] ze dne 19. 8. 2014, následné rozhodnutí o prodeji a důkazy prokazující skutkový děj okolo prodeje a skutkový děj následující).
6. Původním vlastníkem předmětných nemovitostí byl žalobce (nesporné tvrzení účastníků řízení, kupní smlouva s [anonymizováno]). Následně se udál tento děj: -) 23. 10. 2013 na 31. zasedání Rady [anonymizováno] předložil bývalý starosta [příjmení] [příjmení] návrh připravený Odborem obecního majetku (OOM) ke zveřejnění záměru prodeje předmětných nemovitostí za obvyklou cenu 5 000 000 Kč (cena stanovená znaleckým posudkem), usnesení bylo schváleno [jméno] [anonymizováno] pod č. [číslo] [rok] (prokázáno návrhem na rozhodnutí Rady [anonymizováno] a následným rozhodnutím Rady [anonymizováno], viz přílohová obálka k č.l. 47, část 1.). -) 29. 10. 2013 – 28. 11. 2013 byl záměr prodeje zveřejněn na úřední desce [anonymizováno] a na [webová adresa], nikdo o předmětné nemovitosti zájem neprojevil (prokázáno důvodovou zprávou k rozhodnutí [anonymizováno], viz přílohová obálka k č.l. 47, část 2.). -) 12. 3. 2014 na 6. zasedání Rady [anonymizováno] předložil bývalý starosta [příjmení] [příjmení] návrh připravený Odborem obecního majetku (OOM) ke zrušení usnesení [anonymizováno] přijatého pod č. [číslo] [rok] a ke zveřejnění záměru prodeje předmětných nemovitostí, kdy [jméno] [anonymizováno] rozhodla o zrušení svého předchozího rozhodnutí a o zveřejnění záměru prodeje (prokázáno návrhem na rozhodnutí Rady [anonymizováno] a následným rozhodnutím Rady [anonymizováno], viz přílohová obálka k č.l. 47, část 2.). -) 17. 3. 2014 – 14. 4. 2014 byl záměr prodeje zveřejněn na úřední desce [anonymizováno], kdy o předmětné nemovitosti měla zájem [právnická osoba] s.r.o. za částku 3 050 000 Kč (prokázáno důvodovou zprávou k rozhodnutí [anonymizováno], viz přílohová obálka k č.l. 47, část 3.). -) 29. 4. 2014 na 11. zasedání Rady [anonymizováno] byl předložen návrh na zrušení předchozího rozhodnutí o nabídce k prodeji s tím, že nabídka [právnická osoba] s.r.o. neměla být kvůli nízké ceně vybrána a mělo být rozhodnuto o opětovné nabídce předmětných nemovitostí k prodeji, toto usnesení bylo přijato [jméno] pod č. [číslo] [rok] (prokázáno návrhem na rozhodnutí Rady [anonymizováno] a následným rozhodnutím Rady [anonymizováno], viz přílohová obálka k č.l. 47, část 3.). -) 30. 6. 2014 - 1. 8. 2014 byl návrh prodeje předmětných nemovitostí zveřejněn na úřední desce pod pořadovým číslem [anonymizována čtyři slova] [rok], kdy o předmětné nemovitosti projevil zájem [anonymizováno], kdy ten nabídl cenu 1 780 000 Kč s tím, že zde vybuduje: (i) výcvikovou základnu jednotlivých složek [anonymizováno], (ii) vyčlení cca 70 m2 pro sociální bydlení, kdy uváděl že spolupracuje s [anonymizována tři slova] [obec], [anonymizováno] a (iii) že zde bude provozovat kurzy první pomoci pro žáky základních a středních škol. [příjmení] uvedl, že všechny tyto informace jsou pravdivé. Projekt podepsal [jméno] [příjmení] (prokázáno důvodovou zprávou k rozhodnutí [anonymizováno], viz přílohová obálka k č.l. 47, část 4. a k č.l. 1). -) 19. 8. 2014 na 22. zasedání Rady [anonymizováno] byl předložen návrh k prodeji předmětných nemovitostí [anonymizováno] za kupní cenu ve výši 1 780 000 Kč s povinností uzavřít kupní smlouvu s tím, že ačkoliv je kupní cena nabízená [anonymizováno] nižší, než je cena požadovaná [anonymizováno], pak [anonymizováno] zde hodlá vybudovat výcvikové středisko [anonymizováno] (PČR, HZS atd.), které v současnosti ve střední Evropě chybí. [jméno] usnesení schválila pod č. [číslo] 2014, kterým doporučila zastupitelstvu [anonymizováno] schválit prodej předmětných nemovitostí za cenu 1 780 000 Kč (prokázáno návrhem na rozhodnutí Rady [anonymizováno] a následným rozhodnutím Rady [anonymizováno], viz přílohová obálka k č.l. 47, část 4.). -) 27. 8. 2014 na 21. zasedání Zastupitelstva [anonymizováno] byl předložen návrh k prodeji předmětných pozemků za nižší cenu s tím, že zde bude vybudováno ve střední Evropě jedinečné výcvikové středisko složek IZS. Návrh prodeje byl pod bodem 8. programu zasedání zastupitelstva. Na straně 123 zápisu ze zasedání zastupitelstva, kdy [příjmení] [příjmení] sdělil, že výběrové řízení vyhrála [anonymizováno] s tím, že je složkou IZS a sídlí v [obec] v nebytovém prostoru a že potřebuje zřídit cca dvanáctimetrovou jámu za účelem výcviku potápěčů, což v nebytovém prostoru nelze. Byť je nabízená cena nižší než cena požadovaná [anonymizováno], pak s ohledem na to, že se jedná o specifickou organizaci (součást [anonymizováno]), pak se doporučuje prodej realizovat. Dále bylo do usnesení zastupitelstva doplněno předkupní právo 10 let pro [anonymizováno] a možnost odstoupení od smlouvy v případě porušení daného předkupního práva. Dané usnesení bylo schváleno zastupitelstvem pod č. [číslo] [rok] (prokázáno návrhem na rozhodnutí Zastupitelstva [anonymizováno] a zápisem ze zasedání zastupitelstva, viz přílohová obálka k č.l. 47, část 4. a přílohová obálka k č.l. 43). -) 22. 9. 2014 byla na základě usnesení zastupitelstva č. [číslo] 2014 uzavřena kupní smlouva na předmětné nemovitosti s [anonymizováno], která ale neobsahovala sankci pro odstoupení od smlouvy pro případ porušení předkupního práva (prokázáno kupní smlouvou, viz přílohová obálka k č.l. 1 a k č.l. 47, část 4.). -) 17. 12. 2014 zažádala [anonymizováno] o prominutí smluvní pokuty, jelikož byla v prodlení s platbou částky 780 000 Kč za pozemek, a to v délce 9 dnů (1 000 000 Kč byl uhrazen z jistoty složené [anonymizováno] v rámci zájmu o koupi předmětných nemovitostí; zaplacení částky 1 000 000 Kč prokázáno příkazem k převodu, viz přílohová obálka k č.l. 1, žádost o prominutí smluvní pokuty prokázána samotnou žádostí z 17.12.2014, viz přílohová obálka k č.l. 47, část 4.). -) 15. 4. 2015 bylo přijato rozhodnutí Rady [anonymizováno], kterým byla [anonymizováno] prominuta smluvní pokuta a úroky z prodlení za nákup předmětných nemovitostí (prokázáno rozhodnutím Rady [anonymizováno], viz přílohová obálka k č.l. 47, část 4.). -) 18. 9. 2015 nabídla [anonymizováno] v rámci předkupního práva [anonymizováno] předmětné nemovitosti k odkoupení, a to za cenu 5 000 000 Kč, kdy zároveň sdělila, že jakožto nezisková organizace nesmí [anonymizováno] generovat zisk, a tudíž nemá možnost čerpat investiční zdroje s ohledem na ekonomiku neziskové organizace. Bylo jí doporučeno založit novou účelovou společnost pro zamýšlenou výstavbu, kdy tato společnost obdrží investiční prostředky na plánovanou výstavbu. Dále bylo tvrzeno, že je nutno odstranit právní omezení ve smyslu zákazu prodeje a zákazu zřizování zástavních práv ve prospěch třetích osob a že nezbývá než zhodnocený pozemek prodat dceřiné [právnická osoba] s.r.o. (tedy žalované, pozn. soudu), kterou [anonymizováno] ze 100 % vlastní a ovládá. Dále byla ke zprávě předložena pětistránková studie stavby, kde byl obrázek 8-9 podlažní budovy a půdorysné plánky tří podlaží, kde se nejednalo o výcvikové centrum takové, jak ho předestřel [anonymizováno] ve své žádosti ze dne 31. 7. 2014. Chyběly především školící místnosti, sklad, kompresorová místnost, místnost pro sušení vybavení, místnost pro uzamykatelné skříňky pro odkládání osobních věcí, sauna, posilovna, prostory pro držení 24hodinové pohotovosti v horním patře budovy a naopak převažovaly prostory spíše pro trvalé bydlení nad rámec proklamovaných 70 m2 plochy pro sociální bydlení. V prvním podlaží převažoval komerční prostor určený pro nájemce a pouze v jednom rohu plánku byl uveden popis„ možnost umístění cvičné nádrže“ (prokázáno dopisem ZPS ze dne 18. 9. 2015 a k němu přiloženým půdorysem budovy, viz přílohová obálka k č.l. 47, část 4.). -) 30. 10. 2015 byla uzavřena kupní smlouva mezi [právnická osoba] a [anonymizováno], kterou došlo k převodu vlastnického práva k předmětným společnostem na [právnická osoba] s.r.o. (žalovanou) za částku 5 000 000 Kč, kdy [jméno] [příjmení] podepsal smlouvu za obě strany (prokázáno kupní smlouvou, viz přílohová obálka k č.l. 1 a k č.l. 47, část 4.). -) 3. 11. 2015 došlo k podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí (KN) ze strany [právnická osoba] s.r.o. (žalované), o čemž se [anonymizováno] dozvěděla až později (prokázáno návrhem na vklad vlastnického práva do KN, viz přílohová obálka k č.l. 47, část 4.). -) 18. 11. 2015 [anonymizováno] oznámila [anonymizováno], že bere zpět návrh na odkoupení nemovitosti (předkupní právo), jelikož zastavila prodej předmětných nemovitostí [právnická osoba] s.r.o. (žalované; prokázáno dopisem [anonymizováno] ze dne 18. 11. 2015, viz přílohová obálka k č.l. 47, část 4.). -) 18. 11. 2015 [anonymizováno] učinila dotaz na PČR, odbor potápěčských činností a výcviku a na HZS, ohledně jejich spolupráce ve školení potápěčů [anonymizováno] s [anonymizováno] (prokázáno dotazy na PČR a HZS ze dne 18. 11. 2015, viz přílohová obálka k č.l. 47, část 4.). Na dotaz bylo dne 30. 11. 2015 odpovězeno ze strany PČR tak, že nikdo vyjma Odboru speciálních potápěčských činností a výcviku (OSPČV) není oprávněn školit potápěče pro PČR. Nadto OSPČV již několik let připravuje a v následujícím roce zahajuje realizaci projektu výstavby multifunkční výcvikové základny pro potřeby orgánů činných v trestním řízení (OČTŘ), hasičských záchranných sborů a ozbrojených složek ČR a EU. Záměr na stavbu centra ze strany [anonymizováno] se zdá v tomto ohledu nadbytečný, duplicitní a v případě jeho realizace OSPVČ nebude a nemůže využívat žádných výcvikových služeb či spolupráce (prokázáno odpovědí PČR, viz přílohová obálka k č.l. 47, část 4.). Dne 9. 12. 2015 ředitelství HZS odpovědělo dopisem, že se [anonymizováno] nespolupracovalo ani nejednalo o navázání jakékoliv vzájemné spolupráce. Výukových a vzdělávacích kurzů pořádaných v takovém zařízení by HZS nevyužívala, kdy školení potápěčů HZS probíhá pouze na základě interních předpisů a metodik a je veden pouze instruktory potápění z řad HZS (prokázáno odpovědí HZS, viz přílohová obálka k č.l. 47, část 4.). -) 15. 12. 2015 [anonymizováno] sdělila [anonymizováno], že bere na vědomí zpětvzetí nabídky na využití předkupního práva k pozemkům (prokázáno dopisem, viz přílohová obálka k č.l. 47, část 4.). -) 8. 11. 2018 byl zveřejněn na [webová adresa] článek, ve kterém bylo uvedeno, že [anonymizováno] plánovala provést na předmětných nemovitostech bytovou výstavbu, kdy [jméno] [příjmení] autorovi článku telefonicky sdělil, že zde byly takové plány, které ale zarazil (prokázáno článkem, viz přílohová obálka k č.l. 47, část 4.). -) 15. 4. 2020 učinila [anonymizováno] e-mailový dotaz vůči příspěvkové organizaci [anonymizována tři slova] [obec] (neboť spolek [anonymizována tři slova] [obec] nebyl nalezen a dle názoru [anonymizováno] zřejmě šlo o uvedení mylné právní formy v žádosti o koupi předmětných nemovitostí ze strany [anonymizováno]), zda v roce 2014 či jiném období spolupracovala s [anonymizováno], kdy [anonymizována tři slova] [obec] ([anonymizováno]) odpovědělo dne 16. 4. 2020, že na žádném projektu sociálního bydlení s [anonymizováno] nespolupracovalo (prokázáno e-mailem s dotazem a e-mailem s odpovědí, viz přílohová obálka k č.l. 47, část 4.).
7. Dále bylo prokázáno, že pan [jméno] [příjmení] byl od července roku 2013 jediným společníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba], jejímž předmětem podnikání byl„ výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku a z živnostenského rejstříku, viz přílohová obálka k č.l. 47, část 4.). [právnická osoba] má od svého založení předmět podnikání„ výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ a„ pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor“ (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku a z živnostenského rejstříku, viz přílohová obálka k č.l. 47, část 4.). Aktuálním vlastníkem předmětných nemovitostí je [právnická osoba] s.r.o. (prokázáno výpisem z KN, viz přílohová obálka k č.l. 1).
8. Soud tak uzavřel, že [anonymizováno] v rámci zájmu o koupi předmětných nemovitostí uváděla zcela záměrně nepravdivé informace tak, aby docílila prodeje předmětných nemovitostí za nízkou cenu, kdy vůbec neměla v úmyslu na předmětných nemovitostech postavit předmětné zařízení pro potápěče. [anonymizováno] uváděla nepravdivé informace o tom, že: -) je subjektem, který spolupracuje či je přímo součástí [anonymizováno]. To je patrné z projektu, který předložila, kde [anonymizováno] zmiňuje [anonymizováno] a také zde zmiňuje místnost pro držení„ pohotovosti 24 hodin“, což opět evokuje, že se jedná o složku [anonymizováno]. To, že tak obsah projektu působil i na třetí osoby, je patrné ze zápisu zasedání zastupitelstva [anonymizováno], které schválilo prodej, neboť zde je uvedeno, že„ Výběrové řízení vyhrála [anonymizováno] ČR, která je součástí integrovaného záchranného systému v [anonymizováno] [obec]“. [anonymizováno] si však musela být dobře vědoma toho, že součástí [anonymizováno] není ani s jeho složkami nijak nespolupracuje, což je patrné z reakcí PČR a HZS na dotaz [anonymizováno] ohledně jejich spolupráce s [anonymizována dvě slova] tak lhala přímo o tom, jakým subjektem je. Nadto se evidentně snažila navodit svým názvem dojem, že mezi složky [anonymizováno] patří, když si dala podobný název jako HZS a následně po prodeji najednou převedla předmětné nemovitosti na obchodní společnost, jejíž název již nijak neevokoval, že by se mělo jednat o společnost zabývající se potápěčskou činností v rámci [anonymizováno] (přitom [jméno] [příjmení] měl k dispozici i takovou společnost – [právnická osoba]), -) zde bude vybudované centrum pro školení potápěčů, kde budou školeny složky [anonymizováno]. Bylo prokázáno, že složky [anonymizováno] si školí své potápěče samy a [anonymizováno] s nimi v tomto ohledu ani nijak nespolupracovala, -) potápěčské centrum dané úrovně bude jediné v Evropě. Dle sdělení PČR se měl obdobný projekt realizovat pod OSPČV, -) že zde bude potápěčská pohotovost, kurzy pro děti, sociální bydlení, sauna a další zařízení pro veřejnost. Dle půdorysu budovy, která byla zaslána [anonymizováno] je patrné, že [anonymizováno] měla v plánu vybudovat zde rezidenční budovu, ve které mohla být dole teoreticky umístěna nádrž na potápění. Je však patrné, že budova měla sloužit především rezidenčnímu bydlení a jejím účelem tak nebylo poskytování výcvikových služeb potápěčům, držení pohotovosti a sociální bydlení (to mělo být navíc jen cca 70 m2). Prostory sloužící potápěčům jako šatny, místnost pro držení pohotovosti nejsou na půdorysu vybudovány. [jméno] [příjmení] pak i v novinovém článku potvrdil, že zde byl projekt na rezidenční budovy. S ohledem na to, že zpracování projektu trvá určitou dobu a jiný projekt předložen nebyl, je patrné, že [anonymizováno] měla myšlenku postavit zde rezidenční budovy již od začátku. Daný záměr rovněž prokazuje to, že nemovitosti byly převedeny na společnost, jejíž předmět činnosti je i pronájem a prodej nemovitostí ([právnická osoba] takový předmět podnikání zapsaný neměla). [anonymizováno] nepravdivě uvedla, že spolupracuje [anonymizováno], se kterým však nespolupracovala.
9. Z výše uvedeného je tak patrné, že [anonymizováno] uvedla zcela účelově [anonymizováno] v omyl o veškerých skutečnostech týkajících se jí samotné a i plánované výstavby na předmětných pozemcích, kdy tak zamýšlela získat předmětné pozemky za nízkou cenu a následně na nich vybudovat rezidenční bydlení. [anonymizováno] si musela být dobře vědoma toho, že požaduje předmětné nemovitosti pod cenou, neboť cena v nabídce činila 5 000 000 Kč a [anonymizováno] nabídla cenu nižší. Nadto bylo prokázáno, že [anonymizováno] prodala pozemky [anonymizováno] právě kvůli tomu, co na nich má být vybudováno – aby tedy pomohla [anonymizováno] (což byl pravděpodobně ten nejdůležitější argument, který přesvědčil [anonymizováno] o prodeji, kdy v zápisu zastupitelstva je napsáno„ Výběrové řízení vyhrála [anonymizováno] ČR, která je součástí integrovaného záchranného systému v [anonymizováno] [obec] … Byť víme, že cena je nižší než posudek, tak říkáme, že vzhledem k tomu, že je to takováto organizace, doporučujeme, aby se obchod realizoval.“), aby měla ve své městské části ojedinělé centrum pro potápěče [anonymizováno] v Evropě, aby zde byly služby pro veřejnost, sociální služby a služby pro děti. V jiném případě by k prodeji pozemků nepřistoupila, což bylo prokázáno i tím, že předtím neprodala pozemky [právnická osoba] s.r.o. za vyšší cenu, a to cenu cca 3 000 000 Kč, kdy k prodeji evidentně nedošlo, protože [právnická osoba] neuvedla, že by spolupracovala s [anonymizováno], že by zde mělo být jedinečné centrum pro potápěče [anonymizováno] v Evropě, ve kterém by měla probíhat i mezinárodní spolupráce apod. I nabídka předkupního práva se jeví jako účelová v tom ohledu, že mezi spřízněnými subjekty [anonymizováno] a [právnická osoba] byla cena sjednána na 5 000 000 Kč, i když k tomuto navýšení nebyl jakýkoliv důvod (pozemek nemohl být o tolik„ zhodnocen“ pouze plynutím času, když došlo k prodeji pár měsíců po jeho koupi a navíc na něm nebylo nic postaveno – investiční zdroje dle tvrzení [anonymizováno] nebyly). Prodejní cena mezi [anonymizováno] a [právnická osoba] tak byla stanovena na 5 000 000 Kč, aby [anonymizováno] buďto neměla o koupi zájem či, aby případně na tom [anonymizováno] vydělala.
10. Soud nevyhověl návrhu na provedení důkazu výpisem z bankovního účtu [právnická osoba] s.r.o. a spolku [anonymizováno], neboť to bylo z pohledu převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem irelevantní, jelikož v čl. VI odst. 5 je uvedeno, že v případě, že nebude zaplacena kupní cena, pak musí dojít k odstoupení dohodou stran. K této dohodě však nikdy nedošlo (resp. nebylo to tvrzeno ani prokazováno) a tudíž nelze než určit, že vlastnické právo stále náleží [právnická osoba] s.r.o., neboť nezaplacení kupní ceny samo o sobě nemá účinky odstoupení od smlouvy. Pro odstoupení by muselo dojít k dohodě. Pokud k odstoupení od smlouvy nedošlo, pak vlastnické právo náleží [právnická osoba], ale je zde pohledávka [anonymizováno] za [právnická osoba] v podobě zaplacení kupní ceny za nemovitost (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1557/2020).
11. Soud nevyhověl návrhu žalované na provedení důkazu fotodokumentací k průběhu činnosti žalované a [anonymizováno] na předmětné nemovitosti, neboť dle tvrzení žalované zde k žádné realizaci projektu, tak jak by popsán v předmětné žádosti o prodej (výukové centrum pro potápěče [anonymizováno], mezinárodní spolupráci, držení pohotovosti, sociální bydlení, aktivity pro děti a sauna a další zařízení pro veřejnost…), zde neprobíhalo. Žalovaná toliko uvedla, že se zde nacházelo vybavení a vozidla [anonymizováno], ale nicméně k hloubení jámy pro potápění zřejmě vůbec nedocházelo. Z ostatních důkazů pak vyplynulo – zejména z toho, že danému účelu (tedy pro [anonymizováno] a mezinárodní spolupráci) nemohlo zařízení nikdy ani sloužit, neboť jednotlivé složky [anonymizováno] si školí své potápěče svými instruktory a jinak to ani není možné provádět. Projekt obytné budovy pak ukázal, že bylo zamýšleno, že na předmětných nemovitostech bude zcela jiná stavba než na projektu. Ostatně i ze strany [anonymizováno] bylo v minulosti uvedeno, že chybí investiční prostředky pro stavbu (proto měly být předmětné nemovitosti převedeny na [právnická osoba]) a není patrné, že by v současné době na předmětných nemovitostech probíhala jakákoliv stavební činnost, když je [právnická osoba] i [anonymizováno] v likvidaci. Fotografie by tak do řízení nic nového přinést nemohly. Nadto v rámci posuzování toho, zda je smlouva v rozporu s dobrými mravy či nikoliv jsou podstatné skutečnosti, které zde byly v době uzavření, což fotografie nijak neprokáží.
12. Soud posoudil výše uvedený skutkový stav po právní stránce následovně:
13. Dle § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.
14. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Dle § 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. [obec] víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.
16. Soud shledal, že kupní smlouva uzavřená mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] dne 22. 9. 2014 je absolutně neplatná, a to pro zjevný (očividný) rozpor s dobrými mravy dle § 588 o. z. V daném případě došlo k flagrantnímu porušení zásady poctivosti v právním styku (viz § 6 odst. 1 o. z., kdy např.„ porušení poctivosti (§ 6 odst. 1 o. z.) při nabývání spoluvlastnického podílu může v podmínkách o. z. založit (v závislosti na okolnostech konkrétní věci) rozpor takového jednání s dobrými mravy, a absolutní neplatnost (nabývacího) právního jednání podle § 588 o. z.“), kdy [anonymizováno] zcela účelově uvedla nepravdivé skutečnosti nejen o předmětném plnění, ale i o sobě samé, kdy zcela účelově uvedla takové skutečnosti jen proto, aby docílila prodeje předmětných nemovitostí za nízkou cenu. Daná smlouva má totiž s ohledem na okolnosti, za nichž byla uzavřena, nemravný důsledek, a to obohacení se [anonymizováno] na základě úmyslného poskytnutí nepravdivých informací [anonymizováno] (k absolutní neplatnosti smlouvy s ohledem na nemravný důsledek srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 807/2002, in www.nsoud.cz). [anonymizováno] tak nesledovala nemravný cíl v tom, že by chtěla výkonem svého práva někoho úmyslně poškodit a nejednala tak, že bych chtěla zákon obcházet či jednat proti jeho smyslu a účelu, a to zejména proto, že se chtěla z dané transakce obohatit – tedy na obchodu vydělat, což není jednáním, které by se příčilo zákonu (k rozdílu mezi obcházením zákona a jednání v rozporu se smyslem a účelem zákona, srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9.6.2000, sp.zn. 21 Cdo 1880/99). Nicméně učinila to tím způsobem, že porušila dobré mravy, když danou transakci učinila na základě úmyslně nepravdivých skutečností, a to v takovém rozsahu, že v podstatě nic uvedeného v rámci jejího jednání vůči [anonymizováno] se nezakládalo na pravdě a zcela účelově bylo vše formulováno tak, aby [anonymizováno] prodala pozemek za velmi nízkou cenu. Došlo tak k porušení zásady poctivosti, která v kontextu ostatních skutečností vedla k rozporu s dobrými mravy. Tento stav zde byl přitom již při uzavření smlouvy, neboť [anonymizováno] již v projevení zájmu o koupi uvedla účelově nepravdivé skutečnosti, a tedy závadný stav zde byl již v okamžiku podpisu kupní smlouvy (k rozporu s dobrými mravy k okamžiku uzavření smlouvy, srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 2000, sp. zn. 22 Cdo 871/2000, nebo ze dne 15. června 2010, sp. zn. 21 Cdo 3625/2008, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. ledna 2012, sp. zn. 30 Cdo 2344/2010, in [webová adresa]).
17. V daném případě je dle názoru soudu nutné posuzovat celý smluvní vztah mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] nejen z pohledu toliko kupní smlouvy (jak uvádí žalovaná), ale z pohledu toho, že [anonymizováno] se zavázala vybudovat na předmětných nemovitostech moderní výukové potápěčské centrum, ve kterém měli být školeni potápěči [anonymizováno], měla zde probíhat mezinárodní spolupráce, školení pro děti, měla zde být 24h pohotovost, sociální bydlení, atd. a to skrze žádost o prodej (která je závazná). Naproti tomu se [anonymizováno] zavázala poskytnout [anonymizováno] předmětné nemovitosti za cenu na úrovni cca 35 % tržní hodnoty nemovitostí (resp. ceny obvyklé dle zákona o oceňování). Byly zde tedy dvě protiplnění, a to jedno spočívající v prodeji nemovitostí za nízkou cenu a druhé spočívající ve vybudování potápěčského centra. Odkazovat toliko na jedno z těchto plnění bez kontextu druhého nelze přesvědčit, neboť je jasně patrné, že pozemky byly [anonymizováno] prodány a za nízkou cenu na základě jejího závazku vybudovat zde moderní (mezinárodní) potápěčské centrum pro [anonymizováno] atd.
18. Dále je zde patrné, že daný vztah nebyl uzavřen ani na základě platné žádosti o prodej (tedy v podstatě nabídky k uzavření smlouvy (viz § 1731 o. z.)), neboť v žádosti o prodej bylo jasně stanoveno, že [anonymizováno] uvedení nepravdivých nebo neúplných údajů má za následek neplatnost právního úkonu dle § 583 o. z., čímž byl modifikován (smluvně) § 586 o. z., který uvádí, že se neplatnosti musí dovolat strana, jejíž zájmy jsou neplatností chráněny. Zde však došlo k modifikaci s tím, že uvedení nepravdivých či neúplných údajů způsobuje automaticky neplatnost žádosti o prodej, kdy neplatnosti není třeba se dovolávat. Byť se nejedná o zcela přesné ustanovení spadající na tento případ, neboť se jedná o ustanovení o omylu, kdy jednání v omylu je vždy nevědomé {HANDLAR, Jiří. § 583 (Podstatný omyl). In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1870, marg. č. 4, zatímco zde bylo jednání ZPS úmyslné, pak význam daného ustanovení byl jasný – a to neplatnost daného jednání, tedy podání žádosti o prodej. V daném případě je tak potřeba hledět na daný návrh prodeje majetku ve správě [anonymizováno] tak, že se do výběrového řízení nikdo nepřihlásil a k prodeji tak dojít nemohlo, neboť nemůže dojít k uzavření smlouvy na základě neplatného jednání či nabídky, která by nebyla projednána v návaznosti na zveřejněný záměr (k tomu, že by obec rozhodla bez zveřejnění záměru srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. května 2010, sp. zn. 28 Cdo 1383/2010, viz § 36 zák. č. 131/2000 Sb.). Pokud se do výběrového řízení nikdo nepřihlásí, pak je nutné nabídnout nemovitosti znovu k prodeji skrze zveřejnění záměru, aby byla zaručena transparentnost výběrového řízení a uzavření smlouvy {„ Účelem právní úpravy publikace záměru obce mj. prodat nemovitý majetek (§ 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů) je především informovat občany o dispozicích s obecním majetkem; jde o to, aby příslušné úkony probíhaly transparentně, aby se o nich občané předem a včas dozvěděli, aby mohli upozornit na hrozící pochybení či nesprávné hospodaření obce a případně aby měli možnost projevit sami zájem o nabytí věcí, resp. práv plynoucích z obecního majetku“ (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. července 2008, sp. zn. 28 Cdo 3757/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2016, sp. zn. 30 Cdo 3741/2015) .}. Pro pořádek soud uvádí, že samotné zveřejnění návrhu na úřední desce není ofertou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. května 2010, sp. zn. 28 Cdo 1383/2010), nicméně reakce na zveřejněný záměr již ofertou je, neboť vyjadřuje konkrétní nabídku a úmysl být jí vázán.
19. Dále lze poukázat i na to, že předmětná kupní smlouva mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] byla uzavřena v rozporu s rozhodnutím zastupitelstva [anonymizováno], když zde absentovala možnost odstoupení od smlouvy v rámci porušení předkupního práva, jejíž umístění do smlouvy však bylo odhlasováno ze strany zastupitelstva [anonymizováno]. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR, konkrétně rozhodnutím sp. zn. 30 Cdo 3785/2015 je taková smlouva absolutně neplatná („ Jestliže starosta obce uzavře převodní smlouvu, aniž by v základních náležitostech respektoval obsah rozhodnutí obecního zastupitelstva, tedy respektoval rozhodnutí zastupitelstva i v dalších náležitostech právního úkonu, pak je zde nesoulad mezi projevem vůle obce učiněným jednajícím starostou a předmětným rozhodnutím zastupitelstva, který zakládá absolutní neplatnost tohoto právního úkonu, neboť starosta nemá žádné oprávnění„ dotvářet“ či„ nahrazovat“ vůli obce materiálně obsaženou v onom rozhodnutím zastupitelstva.“). To, že si měla protistrana zkontrolovat, zda byla smlouva uzavřena v souladu s rozhodnutím zastupitelstva uvádí rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 3970/2019„ Pokud takové elementární prověření druhá smluvní strana neučiní, nemůže se pochopitelně později dovolávat, že smlouvu o převodu nemovitosti uzavírala s obcí v dobré víře, že zákonem stanovené podmínky pro předmětný majetkoprávní úkon ze strany obce byly v daném případě splněny (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2016, sp. zn. 30 Cdo 3785/2015). Uvedené závěry se přiměřeně vztahují i k otázce záměru obce ve vazbě na rozhodnutí obce o majetkoprávní dispozici formálně navenek projevené v příslušném právním úkonu (nyní právním jednání) starostou obce.“.
20. Soud nepřisvědčil argumentaci vedl. účastníka na straně žalobce, že došlo k obcházení zákona (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 3798/2019), a to konkrétně § 36 odst. 2 zák. č. 131/2000 Sb., jelikož zákon výslovně umožňuje tuto výjimku a je na posouzení zastupitelstva, zda se k dané výjimce přikloní či nikoliv. Jinými slovy [anonymizováno] nepoužila zákon tak, aby obešla dané ustanovení, ale rozhodla se ho využít. Nicméně nikoliv využití této možnosti, ale způsob jakým tak učinila, vedly k tomu, že zde byl shledán rozpor s dobrými mravy.
21. Na danou věc nebylo možné aplikovat ustanovení o omylu, neboť omyl je vždy nevědomý (viz výše), zatímco zde se jednalo o zcela účelové jednání v rozporu se zásadou poctivosti (§ 6 o. z.).
22. Soud dále zkoumal, zda následného nabyvatele předmětných nemovitostí [právnická osoba] může chránit dobrá víra v zápis do katastru nemovitostí dle § 984 odst. 1 o. z. S ohledem na to, že dobrá víra je přičítána právnické osobě na základě vědomostí jejích statutárních orgánů (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 4554/2015, ze dne 15.11.2017), pak lze konstatovat, že s ohledem na to, že kupní smlouvu mezi ZPS a [právnická osoba] podepsal za obě strany jejich statutární orgán, kterým byl v té době [jméno] [příjmení], pak obě právnické osoby věděly o tom, za jakých okolností byla kupní smlouva mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] uzavřena, a že je tedy v rozporu s dobrými mravy. [právnická osoba] tak dobrá víra dle § 984 odst. 1 o. z. nemohla chránit a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
23. Co se týče aktivní a pasivní legitimace, pak soud poukazuje na to, že žalobcem je správně [anonymizováno] [obec], viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (a contrario)„ Ve sporu, kdy žalobce žádá, aby bylo určeno, že je vlastníkem nemovitosti, ohledně níž je v katastru nemovitostí jako vlastník zapsáno hlavní město Praha, nemůže být pasivně legitimovaná městská část hlavního města Prahy“, a že pasivně legitimovaným byla [právnická osoba] s.r.o., viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2770/2004 ze dne 23. června 2005„ V řízení, jehož předmětem je určení vlastnického práva k nemovitosti, jsou nositeli práv a povinností, o něž v řízení jde, jednak ten, kdo požaduje, aby jeho vlastnické právo bylo určeno, a jednak osoba, která je vedena v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti. Právní sféry dalších osob se toto řízení netýká; i když učinily právní úkony týkající se převodu vlastnictví této nemovitosti, výsledek řízení (rozhodnutí o tom, zda tu vlastnické právo je či není) nemá a nemůže mít na jejich právní poměry žádný vliv (nemůže mít žádný dopad na vymezení jejich práv nebo povinností tímto soudním rozhodnutím).“.
24. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení plně úspěšný, nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a náhrady nákladů dle § 151 odst. 3 a vyhl. č. 254/2015 Sb. za 4 úkony (podání žaloby, vyjádření ze dne 20. 1. 2021, účast na jednání dne 23. 2. 2022 přesahující 2 hodiny) v souladu s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., celkem tedy 1 200 Kč (4 x 300 Kč). Soud k uvedenému podotýká, že nelze přisvědčit tvrzení žalobce o tom, že judikatura stran této problematiky prošla určitým vývojem a nyní lze říct, že je pravidlem, že [anonymizována dvě slova] [obec] je náhrada nákladů řízení za externí právní zastoupení zpravidla přiznávána. Rozhodnutí Městského soudu v Praze předložená žalobcem (rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j.: 68 Co 38/2021-466, 28 Co 121/2020-121, 39 Co 330/2017-469, 70 Co 424/2017-63, 70 Co 90/2019-48, 19 Co 245/2018-224 a 15 Co 375/2015-442) nezakládají novou soudní praxi v tom smyslu, že by se paušálně měly [anonymizována dvě slova] [obec] náklady řízení přiznávat, neboť, jak plyne z jednotlivých rozhodnutí, v daných řízeních se jednalo o výrazně specifické spory. Tyto byly představovány například 1) byť určením vlastnického práva, avšak v rámci restituční problematiky, která je sama o sobě náročnou agendou, a tedy se nejednalo o zcela skutkově shodnou věc s projednávanou věcí, jak uvádí žalobce, 2) určením vlastnického práva založeném na existenci duplicitního vlastnictví v katastru nemovitostí vzniklého i na základě vyvlastňovacího rozhodnutí, a to v kontextu vydržení, 3) náhradou škody v rozsahu přesahujícím půl milionu korun, kdy bylo Hlavní město Praha do sporu vtaženo v postavení žalovaného, přičemž se zpočátku jevilo, že se jedná o složitější spor, 4) náhradou za omezení vlastnického práva v rozsahu přesahujícím tři miliony korun, kdy bylo [územní celek] do sporu vtaženo v postavení žalovaného, přičemž se zpočátku jevilo, že se jedná o složitější spor, a konečně 5) zřízením služebnosti cesty pro motorová vozidla do 3,5 tuny, k čemuž odvolací soud konstatoval, že se jednalo o problematiku, která vyžadovala úzce odborné zaměření a judikatorní znalosti. Argumentace žalobce stran změny soudní praxe ve smyslu přiznávaní nákladů právního zastoupení pro žalobce bez dalšího je tak lichá, což je ostatně konstatováno i v předloženém usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. března 2019, č. j. 70 Co 90/2019-48. Ve světle judikatury Ústavního soudu ČR, jež je představována zejména nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. I. ÚS 2310/13, se tak v daných případech jedná o aplikaci konstantní judikatury založené na tom, že žalobce je v rámci své personální vybavenosti schopen řešit skrze své vlastní zaměstnance běžnou agendu, kterou musí v rámci své činnosti řešit, přičemž pakliže se jedná o právní problematiku vymykající se této běžné činnosti či o právní problematiku velmi specializovanou, obtížnou, dosud neřešenou, problematiku s mezinárodním prvkem, vyžadující znalosti cizího práva, eventuálně jazykové znalosti apod., je možné žalobci náklady externího právního zástupce jakožto účelně vynaložené přiznat. Předmětem zdejšího řízení pak byl spor o určení vlastnického práva k předmětným pozemkům založený na právním jednání, které bylo absolutně neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Lze uzavřít, že taková povaha sporu nenaplňuje žádný z demonstrativně uvedených důvodů pro závěr, že žalobce nemůže vedení takové věci řešit prostřednictvím svého materiálního a personálního vybavení, zejména pak zaměstnanců právního oddělení. Náklady žalobce jsou pak ve výši 6 200 Kč přiznány ve výroku II. tohoto rozsudku.
25. O náhradě nákladů řízení mezi vedlejším účastníkem na straně žalobce a žalovanou rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal vedlejšímu účastníku na straně žalobce, jež byl v řízení plně úspěšný, nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z náhrady nákladů dle § 151 odst. 3 a vyhl. č. 254/2015 Sb., ve výši 900 Kč za 3 úkony (vyjádření ze dne 18. 1. 2021, účast na jednání dne 23. 2. 2022 přesahující 2 hodiny, tedy 2 úkony) v souladu s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Celkem tak na náhradě nákladů řízení soud přiznal vedlejšímu účastníkovi na straně žalobce částku 900 Kč (3 x 300 Kč), jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.