19 C 287/2011-1025

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem: [adresa] zastoupený: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována čtyři slova] [obec a číslo], [ulice a číslo] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] [IČO], sídlem: [adresa státního zastupitelství] jednajícím [anonymizováno 9 slov] [číslo], [obec a číslo] o zaplacení částky 227 920,50 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 50 800 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 7,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 177 120,50 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 7,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Původně podanou žalobou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal náhrady majetkové újmy v celkové výši 527 220 Kč s příslušenstvím a náhrady újmy nemajetkové ve výši 255 003 Kč s příslušenstvím dle § 8 zákona č. 82/98 Sb. způsobené v příčinné souvislosti s tvrzeným nezákonným rozhodnutím, když [datum] bylo žalobci sděleno obvinění pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 4 a pro trestný čin vystavení nepravdivého potvrzení podle § 129 trestního zákona. Následně byl trestný čin překvalifikován na trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku dle ustanovení § 255 odst. 1, 3 trestního zákona spáchaný ve spolupachatelství s dalšími obviněnými a Obvodním státním zastupitelstvím pro [část Prahy] z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo trestní stíhání žalobce zastaveno s odůvodněním, že posuzované skutky nejsou tvrzeným trestním činem a není důvod k postoupení věci. Podanou stížnost Městské státní zastupitelství v Praze zamítlo pro nedůvodnost usnesením doručeným zástupci žalobce [datum]. V příčinné souvislosti s vedením nezákonného trestního stíhání žalobce se tento domáhal po žalované náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím státního orgánu, spočívající ve vynaložených nákladech obhajoby, když podrobně popsal úkony právní služby, jejich proplacení a taktéž žádal navýšení odměny advokáta na trojnásobek základní částky dle ustanovení § 12 odst. 1 advokátního tarifu s ohledem na tvrzenou mimořádnou složitost a náročnost daného řízení. Nad rámec shora uvedeného nároku se taktéž domáhal nároku na náhradu nemateriální újmy z důvodu nezákonného rozhodnutí.

2. Žalovaná uplatněné nároky neuznávala, navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároků žalobcem u žalované [datum]. Pokud jde o nárok na náhradu materiální újmy spočívající v nákladech obhajoby, žalovaná v rámci předběžného projednání nároku tento shledala důvodným co do částky 174 692 Kč a tuto částku žalobci proplatila. Uváděla konkrétní sporné úkony právní služby, případně jejich vyúčtování či nedohledání, odmítla požadavek na navýšení nákladů obhajoby na trojnásobek, tedy hradila pouze jednonásobek předmětných úkonů, které shledala důvodnými. Pokud jde o újmu nemateriální, žalovaná žalobci uhradila částku 140 000 Kč, na tomto požadavku setrvala a další náhradu majetkové či nemajetkové újmy odmítala.

3. Ve věci bylo rozhodováno soudem prvního stupně rozsudkem [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým pod výrokem I. soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 4 819,50 Kč s příslušenstvím, jakožto částky materiální újmy a částky 10 000 Kč s příslušenstvím, jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu za období od [datum] do zaplacení. Pod výrokem II. soud zamítl návrh na zaplacení částky ve výši 347 708,50 Kč s příslušenstvím, když tato částka zahrnula trojnásobek částky nákladů obhajoby, kterou žalobce požadoval s ohledem na náročnost projednávané věci. Ve výroku III. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení. K podanému odvolání rozhodoval ve věci Městský soud v Praze, který usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II. a III. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Městský soud v Praze se zabýval důvodností nároku žalobce na navýšení základní částky obhajného na trojnásobek, když soud toto navýšení v původním rozhodnutí zamítl. Zavázal soud prvního stupně, aby ve smyslu § 43 o.s.ř. vedl žalobce k doplnění žaloby s poučením o následcích nesplnění výzvy a s ohledem na následnou reakci žalobce přizpůsobil svůj procesní postup rozhodování o posouzení mimořádné obtížnosti skutkové a právní náročnosti jednotlivých úkonů obhajoby za každý provedený úkon právní služby jednotlivě. Městský soud v Praze v tomto rozhodnutí zaujal právní názor, že z uvedeného tvrzení žalobce lze dovodit, že za mimořádné složité lze považovat všechny úkony právní služby v projednávaném řízení, nesouhlasil tedy se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce v tomto směru neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud po doplnění dokazování ve smyslu závazného právního názoru soudu odvolacího rozhodoval opětovně ve věci tak, že pod výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 227 920,50 Kč s příslušenstvím, zamítl pod výrokem II. požadavek na zaplacení částky 119 788 Kč s příslušenstvím a pod výrokem III. rozhodoval o náhradě nákladů řízení. Soud se zabýval již pouze nárokem na náhradu majetkové újmy spočívající v celkové výši 347 708, 50 Kč spočívající v navýšení obhajného. Rozhodnutím dospěl k závěru, že je na místě využít ustanovení § 12 advokátního tarifu a navýšit náklady obhajoby na trojnásobek s ohledem na uvedenou náročnost právní, časovou i jazykovou, a po zjištění, že žalobce v průběhu úkonů obhajoby svému obhájci uhradil částku vyšší, než která je žalobou žádána, tedy byl prokázán vznik škody v majetkové sféře žalobce, rozsudkem přiznal celkově navýšené náklady obhajného dle žalobního petitu. Zamítal pouze náhradu nákladů obhajoby, které nebyly ze strany žalobce prokázány pokud jde o jejich vyúčtování a taktéž jejich samotné proplacení. K podanému odvolání ve věci rozhodoval Městský soud v Praze rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který výrok I. a výrok III. rozsudku soudu prvního potvrdil. Ve věci bylo podáno včasné dovolání, o kterém bylo rozhodováno Nejvyšším soudem rozsudkem sp. zn. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který rozsudek Městského soudu v Praze z [datum] zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Nejvyšší soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že je na místě se zabývat náročností jednotlivých úkonů právní služby v posuzovaném trestním řízení, nikoliv však paušálně, avšak u každého úkonu právní služby zvlášť. Poukazoval na skutečnost, že u jednotlivých úkonů právní služby musí být prokázáno, že se nejedná o běžnou obtížnost, nýbrž o obtížnost skutečně neobvyklou, tedy mimořádnou, vymykající se běžné praxi. Zavázal proto soud odvolací, aby v dalším řízení posoudil nároky na odbornost při poskytování právní služby u úkonu poskytnutých žalobci jeho obhájcem v rámci předmětného řízení, a to ve vztahu ke každému úkonu právní služby zvlášť, a taktéž zvážil okolnosti, které činily každý jednotlivý úkon právní služby mimořádně obtížným ve smyslu § 12 odst. 1 advokátního tarifu, a o návrhu opětovně rozhodl. Usnesením Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku ve věci samé a ve výroku o náhradě nákladů řízení zrušen a věc vrácena soudu k dalšímu řízení. Městský soud v Praze v odůvodnění svého rozhodnutí vyšel ze závazného právního názoru soudu dovolacího, zavázal soud prvního stupně, aby žalobce postupem ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. poučil ohledně povinnosti tvrzení vylíčit rozhodné skutečnosti ohledně každého úkony právní služby zvlášť, pokud jde o jeho složitost odůvodňující jeho navýšení, a po doplnění skutkových tvrzení a důkazních prostředků, aby ve věci soud prvního stupně opětovně rozhodl.

4. Aktuálním předmětem nároku proto zůstala částka ve výši 227 920,50 Kč se zákonnými úroky z prodlení žádanými od [datum] do zaplacení, jakožto částka navýšených úkonů obhajoby, tedy majetkové škody z titulu nezákonného rozhodnutí.

5. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným, že proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání, pod sp. zn. [spisová značka] u [název soudu], následně [spisová značka] u Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] tím, že bylo učiněno nesporným, že usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce je nezákonným rozhodnutím, neboť nedošlo k pravomocnému odsouzení žalobce v daném trestním řízení a usnesením z [datum] bylo trestní stíhání žalobce zastaveno z důvodu, že posuzované skutky nejsou trestným činem a není dán důvod k postoupení věci. Mezi účastníky bylo dále učiněno nesporným poskytnutí částky 140 000 Kč žalovanou žalobci na náhradu nemajetkové újmy ze strany žalované [datum], částky 174 692 Kč dne [datum] jako náhrady majetkové újmy a taktéž konstatace vydání nezákonného rozhodnutí.

6. Ke sporným skutečnostem týkajících se důvodnosti účtovaných úkonů právní služby a jejich navýšení na trojnásobek, soud provedl dokazování úředním záznamem ze dne [datum], sepsaným mj. [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] z Policie České republiky, útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, služby kriminální policie a vyšetřování, [anonymizováno] [obec], [číslo jednací], ze kterého má soud za prokázáno, že na [anonymizováno] hodinu dne [datum] byl plánován výslech svědkyně [příjmení], která se nedostavila, přítomni byli obhájci [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení]. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na pozici advokátního koncipienta v advokátní kanceláři ze dne [datum] má soud za prokázáno uzavření shora uvedené smlouvy včetně jejích dalších náležitostí. Z dohody o ukončení pracovního poměru mezi týmiž účastníky z [datum] má soud za prokázáno, že [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] ukončil u [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pracovní poměr dohodou dne [datum]. Z rámcové dohody o uskutečnění spolupráce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [datum] má soud za prokázáno uzavření shora uvedené dohody, která obsahovala substituční resp. subkontrahenční právní službu. Z oznámení termínu výslechu obviněné [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] vyhotoveného Policií České republiky, útvarem odhalování korupce a finanční kriminality, služby kriminální policie a vyšetřování má soud za prokázáno volání k výslechu obviněného [celé jméno žalobce] na den [datum] v [údaj o čase] hodin. Ze společného návrhu na zastavení trestního stíhání podaného [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobce] a [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] z [datum] má soud za prokázáno podání tohoto návrhu k útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV [obec a číslo]. Soud má dále za prokázáno ze sdělení obvinění Policií ČR ze dne [datum] zasílaného [celé jméno žalobce] sdělení obvinění uvedeného v žalobě, taktéž z návrhu na zrušení opatření vyšetřovatele ve smyslu ustanovení § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu zaslané Vrchnímu státnímu zastupitelství v [obec] z [datum] ve věci [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] provedení tohoto úkonu. Soud provedl dále dokazování vystavenými fakturami žalobce ze strany advokátní kanceláře [příjmení], [anonymizována tři slova], včetně příjmových pokladních dokladů o zaplacení jednotlivých částek žalobcem. Z faktury [číslo] vystavené advokátní kanceláří žalobci má soud prokázáno vystavení faktury na částku 136.550 Kč, z faktury [číslo] na částku 41.688 Kč, z faktury [číslo] z [datum] na částku 104.232 Kč, z příjmového pokladního dokladu [číslo] z [datum] zaplacení částky 30.000 Kč na právní služby ze strany žalobce obhájci, z příjmového pokladního dokladu [číslo] z [datum] částky 104.232 Kč uhrazeného ze strany žalobce obhájci, z příjmového pokladního dokladu ze [datum] uhrazení částky 35.700 Kč [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátovi. Z faktury [číslo] ze dne [datum] vystavené žalobci od [anonymizováno] [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno fakturaci částky 59.500 Kč na základě smlouvy o právní službě z [datum], z příjmového daňového pokladního dokladu ze dne [datum] má soud za prokázáno zaplacení částky 59.500 Kč ze strany žalobce [příjmení] [příjmení], z faktury [číslo] ze dne [datum] vystavené žalobci [příjmení] [příjmení] má soud za prokázáno fakturaci částky – 238 Kč jakožto přeplatku. Soud má dále za zjištěno účtování režijních paušálů dle advokátního tarifu k jednotlivým úkonům právní služby a taktéž paušální částku, pokud jde o sazbu za úkon, která se zvýšila z původních 6 000 Kč na částku 6 900 Kč (u režijního paušálu z částky 75 Kč na částku 300 Kč za úkon). V roce 2007 učinil obhájce pro žalobce celkem 3 úkony právní služby spočívající v jedné poradě s klientem z [datum] a dvou účastech na výsleších, v roce 2009 potom celkově 4 úkony právní služby spočívající v podání podnětu k přezkumu postupu Městského státního zastupitelství z [datum] a 3 účastech na výsleších obviněných, resp. klienta. V roce 2010 bylo dále provedeno celkově 16 úkonů právní služby spočívající především v účastech na výsleších klienta a svědků, dále nahlédnutí do spisu [datum] a [datum] a dále prostudování spisu ve dnech [datum], [datum], [datum] a dále uskutečněné porady s klientem z [datum] a sepisu návrhu na zastavení trestního stíhání z [datum]. Celkově žalobce v součtu označil celkovou částku obhajného ve výši 439 350 Kč, včetně DPH potom v částce 527 220 Kč. Žalobce taktéž přehledně uvedl sepis záloh, které byly klientem poskytnuty na jednotlivé právní služby, a to [datum] v částce 8 000 Kč, [datum] v částce 10 000 Kč, [datum] v částce 10 000 Kč a [datum] v částce 150 000 Kč. Z faktury [číslo] na částku 150 000 Kč, faktury [číslo] na částku 10 000 Kč a faktury [číslo] na částku 10 000 Kč vystavených žalobci ze strany advokátní kanceláře [příjmení], [anonymizována dvě slova] na fakturaci právních služeb ze shora uvedeného trestního řízení, včetně příjmových pokladních dokladů prokazujících zaplacení těchto částek, a to příjmového pokladního dokladu [číslo] na částku 10 000 Kč, [číslo] na částku 150 000 Kč, [číslo] na částku 10 000 Kč a [číslo] 2010 na částku 8 000 Kč vystavených ze strany advokátní kanceláře shora uvedenému žalobci jako potvrzení daných částek má soud za prokázánu úhradu předmětných nákladů obhajoby. Celková úhrada na základě příjmových pokladních dokladů činila částku 178 000 Kč, jako částku další, kterou soud zohlednil již k zaplaceným a prokázaným nákladům prvního zastoupení dle shora uvedeného dokazování v částce 229 432 Kč.

7. V rámci ústního jednání konaného [datum] soud vázán závazným právním názorem soudu odvolacího, resp. Nejvyššího soudu České republiky, vyzval žalobce dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a důkazních prostředků k prokázání náročnosti z pohledu odbornosti při poskytování úkonů obhájcem žalobci v trestním řízení ve vztahu ke každému úkonu právní služby, které jsou žalobou žádány, zvlášť, tedy ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 advokátního tarifu ve smyslu požadavku na navýšení na trojnásobek. Na uvedenou výzvu žalobce reagoval, a to podáním ze dne [datum], kde podrobně uvedl výčet náročnosti úkonů právní služby, a to nejprve shrnutím náročnosti samotného trestního stíhání jakožto celku, následně pak uvedením specifik u každého úkonu obhajoby zvlášť, a to uvedením obsahu znalostí, kterými musel obhájce disponovat u toho kterého úkonu poskytování právní služby, pokud jde odbornost právní a časovou, příp. jazykovou. To vše za situace, kdy bylo již učiněno nesporným a z provedeného dokazování vyplynulo, že ve věci je dán odpovědnostní titul ve smyslu § 8 zákona č. 82/98 Sb., příčinná souvislost a taktéž vznik škody spočívajících ve vynaložených nákladech obhajoby, v částce celkově 407 432 Kč (součet částek 178 000 Kč na základě příjmových pokladních dokladů a částky 229 432 Kč).

8. V dalším řízení soud doplnil dokazování o podrobné provedení listinných důkazů ze spisu Policie ČR, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, služby kriminální policie a vyšetřování, [anonymizováno] [obec], [číslo jednací], ze kterého má za prokázány následující úkony obhajoby v projednávaném řízení: [datum] účast na výslechu obviněného [příjmení] [jméno] [příjmení] v trvání 9 - 9:20 hodin (číslo listu [anonymizováno]), [datum] účast při výslechu obviněného žalobce [celé jméno žalobce] v trvání 9 – 9:35 hodin (číslo listu [anonymizováno]), [datum] účast na výslechu obviněné [jméno] [příjmení] v trvání od 9 do 9:15 hodin (číslo listu [anonymizováno]), [datum] účast při výslechu obviněné [jméno] [příjmení] v trvání 14 – 14:10 hodin (číslo listu [anonymizováno]), [datum] účast na výslechu [anonymizováno] [příjmení] od 9 do 11:50 hodin (číslo listu [anonymizováno]), [datum] účast při výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v trvání 14 – 15 hodin (číslo listu [anonymizováno]), [datum] účast na výslechu svědkyně [příjmení] v trvání 9 – 10:15 hodin (číslo listu [anonymizováno] spisu), [datum] účast na výslechu [anonymizováno] [příjmení] v trvání 12:30 – 13:45 hodin, [datum] účast při výslechu [anonymizováno] [příjmení] v trvání 9 – 11:40 hodin, [datum] účast při výslechu svědka [příjmení] [příjmení] v trvání 14 – 16:30 hodin, [datum] účast při výslechu svědka [příjmení] [jméno] 9 – 10 hodin, [datum] účast na výslechu svědka [příjmení] [příjmení] v trvání 9 – 11:20 hodin, [datum] účast při výslechu [anonymizováno] [příjmení] v trvání 9 – 11:45 hodin, [datum] účast na výslechu [anonymizováno] [příjmení] v trvání 9 – 10:50 hodin. [datum] účast při výslechu svědka [příjmení] [jméno] v trvání 9 – 11:30 hodin, účast na výslechu [anonymizováno] [příjmení] [datum] v trvání 15 – 17:20 hodin, účast na výslechu svědkyně [příjmení] [datum] zahájeno v 9 hodin a ukončeného v 10:50 hodin, účast na výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [datum] v trvání 9 – 13:40 hodin, s přestávkou od 10:20 do 10:30 hodin, účast při výslechu svědka [příjmení] [datum] v trvání 13 – 14 hodin, účast na výslechu [jméno] [příjmení] z [datum] v trvání 9 – 9:30 hodin. Z úředního záznamu Policie ČR, útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, služby kriminální policie a vyšetřování z [datum], má soud za zjištěno, že na tento den byl v 9 hodin plánován výslech svědkyně [příjmení], přičemž svědkyně se nedostavila a přítomní byli obhájci [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení], pod [číslo jednací] [číslo]. Dále má soud ze spisu zjištěnu účast obhájce [datum] na výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], v trvání 9 – 10:15 hodin, při výslechu svědka [příjmení] [příjmení] [datum] v trvání 12 – 13:50 hodin, dále účast při výslechu obviněné [jméno] [příjmení] [datum], účast na výslechu obviněného [jméno] [příjmení] z [datum] v době od 9 do 11 hodin.

9. Z trestního spisu části [anonymizováno] svazku [číslo] [anonymizováno] [číslo] má soud dále za prokázány účasti na výsleších [anonymizována dvě slova] [datum] v trvání 9 – 9:25 hodin, [datum] účast při výslechu obviněného [příjmení] [příjmení]. Účast na výslechu [celé jméno žalobce] [datum], [datum] účast při výslechu svědkyně [příjmení] [příjmení] v trvání 9 – 12 hodin, [datum] účast při výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] v trvání 8:30 – 10 hodin, [datum] účast při výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v trvání 9 - 9:45 hodin, [datum] účast při výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] v trvání 13 – 13:40 hodin, [datum] účast při výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v trvání 11 – 12 hodin, [datum] účast při výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v trvání 9 – 9:35 hodin.

10. Mezi účastníky bylo dále učiněno nesporným, že žalovaná hradila jednonásobek všech žádaných porad s klientem, když žalovaná nesporovala jejich skutečné provedení a účelnost těchto porad, sporovala pouze účelnost požadavku na trojnásobek navýšení odměny advokáta za tyto porady.

11. Z dokumentu Návrh změny stanov [právnická osoba], materiál [číslo] k valné hromadě [anonymizována dvě slova] dne [datum] má soud za prokázáno, že jde o návrh stanovující jednak předmět podnikání [anonymizována dvě slova], svolávání valné hromady, působnost dozorčí rady, výbor dozorčí rady, působnost představenstva, rezervní fond, uveřejňování a zveřejňování předepsaných skutečností, pravomoc a odpovědnost vedoucích zaměstnanců, která upravuje dosavadní stanovy [anonymizována dvě slova] s uvedením jejich změn, z dokumentu stanovy [právnická osoba] [datum] pak má soud za prokázáno kompletní znění stanov [anonymizována dvě slova] čítající celkem 28 stran textu. Žalobce soudu dále doložil návrh na zastavení trestního stíhání z [datum], a to společný návrh v délce 10 stran, k prokázání účelnosti a skutečného doložení úkonu právní služby, který je žalobou žádán. Ze spisu pak taktéž vyplynulo podání stížnosti proti zahájení trestního stíhání [datum], (tento úkon nebyl ze strany žalované sporován), úkon seznámení se s trestním spisem v trvání 8:50 – 15 hodin dne [datum] a [datum] v trvání 9:15 – 11:30 hodin, sepis návrhu na zastavení trestního stíhání z [datum], podnět přezkumu postupu MSZ v [obec] ze dne [datum] (ze strany žalované hrazeno ve výši úkony) a úkon z [datum] spočívající v prostudování trestního spisu v trvání 9:15 – 11:30 hodin a 13 – 14 hodin.

12. Soud uvádí, že nedohledal ve spisovém materiálu úkon z [datum] - prostudování trestního spisu v trvání 13:15 – 14:45 hodin, o čemž žalobce poučil. Nezabýval se úkonem z [datum], který se následně ve vyúčtování neobjevil, ač byl tento úkon uváděn v tabulce žalobce, neboť byl účtován původně pouze promeškaný čas ve výši 200 Kč a jízdné, šlo o úkon nahlédnutí do trestního spisu, shodně pak úkon datovaný dnem [datum], jakožto nahlédnutí do spisu, kdy opětovně byla účtována pouze ztráta a jízdné, které však následně se v kalkulaci žalobce týkající se obhajného nikterak neprojevilo.

13. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce byl nezákonně trestně stíhán na základě sdělení obvinění pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 4 a pro trestný čin vystavení nepravdivého potvrzení podle § 129 trestního zákona [datum], toto obvinění bylo následně usnesením státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze [datum] zrušeno jako nezákonné. Následně bylo zahájeno trestní stíhání žalobce usnesením z [datum] společně s dalšími obviněnými, a to [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 4 trestního zákona spáchaného ve spolupachatelství. Na základě usnesení Vrchního soudu v Praze z [datum] bylo trestní stíhání překvalifikováno na trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 3 trestního zákona. Následně byla podána obžaloba státním zastupitelstvím [datum] a věc přikázána [název soudu] k projednání a rozhodnutí. [datum] došlo k zastavení trestního stíhání obviněných [příjmení] stáním zastupitelstvím pro [část Prahy] podané stížnosti [právnická osoba] bylo rozhodnuto [datum] o zrušení shora uvedeného usnesení a věc byla Městským státním zastupitelstvím odložena z důvodu nepřípustného trestního stíhání z důvodu promlčení. Vrchním státním zastupitelstvím v Praze bylo v rámci dohledu konstatováno, že ve věci bylo trestní stíhání platně zahájeno a toto nadále trvá. [datum rozhodnutí] pod sp zn. [spisová značka] bylo Obvodním státním zastupitelstvím pro [část Prahy] stíhání obviněných opětovně zastaveno. Toto rozhodnutí bylo zrušeno městským státním zastupitelstvím [datum] a bylo uloženo, aby opětovně ve věci bylo jednáno a rozhodnuto. Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] č. j. [číslo jednací] zastavilo trestní stíhání s odůvodněním, že posuzované skutky nejsou trestný činem a není důvod k postoupení věci. Po přezkumu Městským státním zastupitelstvím v Praze byla stížnost zamítnuta pro nedůvodnost a rozhodnutí bylo zástupci žalobce doručeno [datum] [datum] žalobce uplatnil u žalované dle ustanovení § 14, 15 zákona č. 82/98 Sb. předběžně své nároky na poskytnutí zadostiučinění ve výši 255 003 Kč a náhradu škody ve výši 527 220 Kč pokud jde o vynaložené obhajné. Pokud jde o výši obhajného, žádal trojnásobek za všechny úkony právní služby, které v řízení jeho obhájce učinil. Žalovaná uhradila žalobci částku ve výši 174 692 Kč, tedy ve výši jednonásobku úkonů, které seznala důvodnými. Taktéž vymezila sporné úkony, které nehradila. Na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu žalovaná uhradila žalobci částku 140 000 Kč. Žalobce v rámci trestního řízení zaplatil svému obhájci na náhradu nákladů obhajoby částku celkově ve výši 407 432 Kč.

14. Podle § 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

15. Podle § 2 OdpŠk, odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

16. Podle § 5 písm. a) OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.

17. Podle § 7 odst. 1 Odpšk, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

18. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

19. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk, náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

20. Po právní stránce soud předmětnou věc posoudil podle ustanovení § 1 odst. 1, § 5 písm. a), § 8, § 31 odst. 1, 3 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhal původně zaplacení jednak zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nezákonného trestního stíhání vedeného proti žalobci a taktéž zaplacení náhrady újmy majetkové spočívající v nákladech vynaloženého obhajného navýšeného na trojnásobek za jednotlivé úkony právní služby, které podrobně ve svých skutkových tvrzeních následně specifikoval. To vše za situace, jak soud podrobně uvedl již v úvodu tohoto rozhodnutí, kdy se žalobce původně domáhal zaplacení částky přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z nezákonného rozhodnutí ve výši 255 003 Kč a částky 527 220 Kč s příslušenstvím, jakožto náhrady nákladů škody majetkové. Aktuálním předmětem projednávaného nároku po rekapitulaci již rozhodnutí vydaných a částek, ať žalovanou v rámci předběžného projednání nároku dobrovolně hrazených, či přiznaných pravomocně soudem, zůstal předmětem řízení nárok na zaplacení náhrady nákladů obhajného ve výši 227 920,50 Kč s příslušenstvím zahrnující jednotlivé náklady právního zastoupení navýšené na trojnásobek, když žalovaná v rámci předběžného projednání nároku obecně hradila jednonásobek prokázaných úkonů právní služby, s výjimkou některých úkonů, které nehradila, případně hradila ve výši jiné, jak vyplývá z jejího vyjádření.

21. Na zdejším soudu proto bylo na základě doplněných skutkových tvrzení a podrobného provedení dokazování především materiálem trestního spisu prokázat, zda požadavek na navýšení všech úkonů právní služby provedených ze strany obhájce žalobce v posuzovaném řízení, které následně bylo shledáno nezákonným, je důvodným, tedy splňuje náležitosti ustanovení § 12 odst. 1 advokátního tarifu, týkající se časové, právní a jazykové náročnosti. To vše za situace, kdy v řízení bylo prokázáno, že žalobce postupem podle ustanovení § 14 odst. 1, 3 OdpŠk u žalované předběžně své nároky uplatnil a proto věc může být projednána před soudem (§15 odst. 2 OdpŠk).

22. V prvé řadě soud zkoumal, zda jsou kumulativně splněny tři základní podmínky pro odpovědnost státu za škodu, a to existence odpovědnostního titulu, příčinné souvislosti a vzniku a výše újmy, když existence těchto podmínek musí být bezpečně prokázána a důkazní břemeno pak leží na žalobci. V řízení bylo prokázáno (mezi účastníky konec konců bylo učiněno taktéž nesporným) vydání nezákonného rozhodnutí v předmětném řízení vedeném vůči žalobci před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], když usnesení o zahájení trestního stíhání podle ustanovení § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.3.2003 sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V projednávaném případě bylo prokázáno zahájení trestního stíhání žalobce již sdělením obvinění z [datum], resp. následně [datum] a pravomocně ukončené zastavením trestního stíhání Obvodním státním zastupitelstvím pro [část Prahy] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

23. Pokud jde o vznik samotné škody v majetkové sféře žalobce, tato byla prokazována proplacením nákladů obhajoby ve výši 229 432 Kč na základě provedených faktur a příjmových dokladů, které prokazovaly proplacení této částky samotným žalobcem (faktura [číslo]) a jím odpovídající příjmové pokladní doklady o skutečném proplacení těchto částek účtovaných shora uvedenými fakturami ze strany obhájce žalobci, a to příjmovými doklady z [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dále má soud za prokázáno z dalších listinných důkazů, které žalobce předložil, proplacení dalších částky obhajného v celkové výši 178 000 Kč, na základě faktur [číslo] včetně příjmových pokladních dokladů odpovídajících proplacení těchto částek a dále částky dalších 8 000 Kč na základě příjmového pokladního dokladu [číslo] [rok]. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutečném proplacení nákladů obhajoby žalobcem obhájci v celkové výši 407 432 Kč. Doklady prokazující zaplacení částky ještě vyšší nebyly ze strany žalobce dohledány a ani nikterak založeny. Soud v této souvislosti proto poukazuje na skutečnost, že žalobce neunesl břemeno důkazní a břemeno tvrzení spočívající v proplacení celkové částky, kterou požadoval ve výši 527 220 Kč na náhradu nákladů obhajného, přičemž v tomto ohledu byl taktéž poučen o následcích spočívajících v případném neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Ze strany žalované pak byla zaplacena částka 174 692 Kč v rámci předběžného uplatnění nároku, taktéž byla odečtena částka 4 819,50 Kč pravomocně uložená ve výroku I. rozhodnutím zdejšího soudu ze dne [datum]. S ohledem na skutečnost, že rozhodnutím zdejšího soudu ze dne [datum] bylo pod výrokem II. rozhodnuto o zamítnutí částky 119 788 Kč s příslušenstvím představující rozdíl mezi zjištěnou částkou skutečně proplaceného obhajného, částky přiznané žalovanou v rámci předběžného projednání nároku a částky pravomocně přiznané zdejším soudem, soud uvádí, že aktuálním předmětem nároku zůstala částka 227 920,50 Kč s příslušenstvím, původně uložená žalované k zaplacení výrokem I. rozhodnutí zdejšího soudu z [datum], když tento výrok byl následně napaden jak odvoláním, tak následně dovoláním.

24. Při úvaze, zda žádaný trojnásobek navýšení odměny obhajného je, či není důvodný, soud vycházel z podrobného odůvodnění jak odvolání, tak dovolání, když následně usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] bylo původní rozhodnutí zrušeno a věc vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení.

25. Při úvaze o adekvátnosti navýšení odměny advokáta u jednotlivých úkonů obhajného na trojnásobek soud postupoval ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), když u úkonů právní služby mimořádně obtížných, zejména je-li k nim potřeba použití cizího práva nebo cizího jazyka nebo úkonů právní služby časově náročných, může advokát zvýšit mimosmluvní odměnu až na trojnásobek. Na použití odstavce 1 advokátního tarifu citovaného ustanovení § 12 není právní nárok, k takovému rozhodnutí advokát přistoupit nemusí. U zvýšení odměny až na trojnásobek musí jít o úkony mimořádně obtížně nebo časově náročné. Tyto pojmy jsou typickými neurčitými pojmy, jimž poskytuje obsah až konkrétní naplnění. Předem lze tedy jen obtížně definovat, v jakých případech budou splněny podmínky pro zvýšení odměny. Advokát by vždy měl porovnat běžný úkon právní služby s úkonem nikoliv běžným. Použití cizího jazyka a cizího práva je v ustanovení § 12 odst. 1 uvedeno jen příkladmo. I v takových případech je však zapotřebí, aby šlo o úkon obtížný pro advokáta, nikoliv pro jinou osobu. Cizí právo nebo cizí jazyk musí tedy použít sám advokát. O úkon mimořádně obtížný nepůjde tehdy, pokud advokát sám cizí jazyk neovládá a v řízení vystupuje tlumočník či odborník na cizí právo. Ke zvýšení odměny ani příliš nepřispěje, musí-li advokát najmout či zaplatit jiného odborníka, např. tlumočníka. Také pojem úkon časově náročný je neurčitý, byť vymezení je jednodušší. Časově náročnějšími úkony jsou úkony velmi dlouhé, trvající déle než několik hodin, anebo úkony vykonané večer, v noci, ve svátek nebo v den pracovního volna (srovnej rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 20.2.2002 sp. zn. 8 To 12/02 nebo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové z 28.11.2001, č. j. 13 To 569/2001-394). Dle usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10.4.2000, sp. zn. 6 To 185/2000 otištěné ve sbírce Orac č. 2/2000 str. 58 zvýšení mimosmluvní odměny na dvojnásobek až trojnásobek bude zpravidla přicházet v úvahu u úkonů právní služby mimořádně obtížných nebo při současné existenci obou důvodů pro zvýšení mimosmluvní odměny uvedených v § 12 odst. 1 AT, tedy mimořádné obtížnosti a časové náročnosti úkonů právní služby. Za věc mimořádně obtížnou, ani časově náročnou však nebude možno automaticky považovat takový případ, který dosud nebyl řešen v judikatuře. Zvýšení odměny na trojnásobek připadá v úvahu nejen u všech úkonů právní služby, ale není vyloučeno ani u úkonu jediného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu z 30.1.2019 sp. zn. 30 Cdo 4016/2016 okolnosti odůvodňující mimořádné zvýšení mimosmluvní odměny advokáta dle § 12 odst. 1 AT spočívající v neobvykle zvýšených odborných či profesních nárocích na advokáta při realizaci konkrétního úkonu právní služby, nelze paušálně odvozovat od obtížnosti věci, v rámci které je právní služba poskytována.

26. Žalobce zpočátku skutkově nárok na navýšení odměny advokáta na trojnásobek obecně odvodil především od obtížnosti věci, pokud jde samotné meritum projednávaného případu, nikterak pak nedošel k závěru, že by měl úkony jednotlivě diferencovat. Především pak uváděl skutečnost, že [datum] obdržela obhajoba žalobce na základě opakovaných urgencí orgánů činných v trestním řízení dokumenty, z nichž mimo jiné naprosto zjevně vyplývá mimořádná náročnost a obtížnost jednotlivých úkonů právní služby, resp. jejich neobvyklá obtížnost, která byla zcela zjevně mimořádnou a vymykající se běžné praxi. Poukazoval konkrétně na přípis PČR, Úřadu vyšetřování [územní celek] k návrhu o zastavení trestního stíhání ze dne [datum], vyjádření ČNB přípisem SZ v [obec] ze dne [datum], přípis OSZ pro [část Prahy] věci dohledové prověrky ze dne [datum], přípis MSZ v Praze ve věci spisové prověrky ze dne [datum], záznam OSZ v [obec] o spisové prověrce ze dne [datum], přípis MSZ v Praze ve věci spisové prověrky ze dne [datum], přípis MSZ v [obec] ve věci spisové prověrky ze dne [datum], jejíž obsah nadále blíže rozváděl. Uváděl, že hned z prvního přípisu z [číslo] k návrhu na zastavení trestního stíhání vyplývá, že otázku vyčíslení výše škody řeší [anonymizována dvě slova] ve spolupráci s externími právními kancelářemi a auditorskou [právnická osoba] [anonymizováno]. V tomto smyslu argumentoval žalobce tím, že sama poškozená [právnická osoba] se potýkala pro případnou právní kvalifikaci skutku se zcela zásadní otázkou, zda došlo ke škodě, pokud ano, v jaké výši a kdo za ni nese odpovědnost, přičemž musela vyhledat spolupráci s externími právními kancelářemi a kanceláří auditorskou s odbornými zkušenostmi. Taktéž z přípisu MSZ v [obec] ze dne [datum] pak je dle žalobce patrné, že ČNB byla vzhledem k proběhlé kontrole v rámci dohledu ČNB požádána o zodpovězení celkem 18 otázek, když z její odpovědi vyplynulo, že ač je nejfundovanějším orgánem státu k předmětné problematice, na některé otázky jednoznačně odpovědět nelze. I v rámci odpovědi na otázku pod bodem 17, pokud jde o otevření 11 stand-by akreditivů z příkazu [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] [rok] a v [anonymizováno] [rok] až v [anonymizováno] [rok], tedy zda šlo o běžnou obchodní transakci banky, vyplývá dle informací ČNB, že nešlo o běžnou obchodní transakci banky. Z přípisu Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] věci dohledové prověrky ze dne [datum] pak vyplývá pochybnost dozorujícího státního zástupce [anonymizováno] [příjmení], zda policejní orgán přesně ví, co má vlastně vyšetřovat. Ze všech shora uvedených dokumentů a případně jejich reakcí žalobce uváděl, že i obhajoba se musela obdobně jako orgány činné v trestním řízení v souvislosti s každým úkonem obhajoby zaměřit na analýzu matriálů, které byly v trestním řízení prováděny, a již samotná analýza materiálů od [právnická osoba] [anonymizováno] kladla značné odborné nároky na obhajobu, neboť činilo nemalé obtíže i orgánům činným v trestním řízení se s ní vypořádat. Žalobce dále upozorňoval na následné znalecké zkoumání k prokázání výše pravděpodobnosti vzniklé škody v průběhu roku [rok], a nutnost se v něm orientovat, s tím, že z usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] se pak podává, že i o nejistotě orgánů činných v přípravném řízení současně svědčí nedostatečné vymezení předmětu trestního řízení v usnesení o jeho zahájení a v návaznosti na to i v podané obžalobě. Především tedy bylo nutné se vypořádat se samotnou právní kvalifikací předmětných skutků. Žalobce pak svou argumentaci o mimořádné náročnosti úkonů obhajoby opřel taktéž i o závěry uvedené v usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], ze kterých následně citoval, s tím, že bez komplexního objasnění celého případu, který je odborně velice složitý, nelze dostatečně kvalifikovaně posoudit role obviněných při realizaci bankovních operací, i pokud jde o zjištění subjektivní stránky jejich jednání, přičemž je nutné, aby tato pochybení byla napravena již ve stadiu přípravného řízení. O složitosti projednávané věci taktéž hovoří rozhodnutí Vrchního státního zastupitelství v Praze v rámci vyrozumění č. j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], kde i zde je otázka skutkové, především právně složité věci, nastolena. Žalobce dále uváděl, že na předmětné trestní řízení není možno nahlížet jako na statické, to znamená, že by bylo možné se s ním seznámit již na počátku v plném rozsahu, a s tímto objemem znalostí si nadále vystačit. Uvedl, že obhajoba se musela průběžně seznamovat a reflektovat na nové skutečnosti změny právní kvalifikace a pak takřka celou dobu řízení panující neúplnost přípravného řízení v rámci skutkově a právně mimořádně komplikované problematiky. V tomto smyslu potom žalobce poukazoval na usnesení [název soudu], sp. zn. [spisová značka] z [datum rozhodnutí]. Závěrem ke své argumentaci ohledně adekvátnosti žádaného trojnásobku obhajného žalobce poukazoval na přiznání mimosoudního vyrovnání uplatněného nároku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tedy spoluobžalovanému žalobce, kdy byl přiznán trojnásobek odměny obhajoby v případě přiznání obdobných nároků i v rámci mimosoudních dohod žalovanou. V tomto smyslu žalobce poukazoval především na zásadu legitimního očekávání obsaženou v nálezech Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 520/06 ze dne 23.1.2008, sp. zn. III. ÚS 3221/11 ze dne 12.12.2013, případně na další nálezy Ústavního soudu. Žalobce pak poukazoval především na mimořádnou náročnost a složitost úkonů trestního řízení, které se týkalo údajné závažné hospodářské kriminality, když předmětem trestního stíhání bylo otevření 12 importních dokumentárních akreditivů a 11 stand-by akreditivů na žádost [právnická osoba]. [anonymizováno] ovládané [příjmení] [příjmení]. Orgány činné v trestním řízení, jakož i poškozená [příjmení] [anonymizováno], v předmětném řízení na rozdíl od obviněných plně využívaly rozsáhlý odborný aparát. V tomto smyslu si žalobce musel zvolit obhájce, kterého taktéž musel zaplatit, aby nedošlo k hrožení ústavně garantovaného práva obviněného na spravedlivý proces dle článku 36 odst. 3 Listiny. V neposlední řadě pak žalobce taktéž poukazoval na převážnou část akreditivní dokumentace, která byla obsažena v cizích jazycích, především v ruštině, angličtině a němčině, okrajově dokonce v srbochorvatštině. Uváděl, že obhajoba se tak musela například orientovat v odborných vyjádřeních České národní banky, obsáhlých znaleckých posudcích, dokladech ke vnitřnímu auditu, auditorských zprávách externího auditora včetně jejich dodatků, zprávy SGS o kontrole zboží, materiálech o jednání představenstva, zprávách z prověrek portfolia [číslo], zprávách o auditu forfaitových operací, cizozemských rozsudcích, zpětném odkupu akreditivů, stand-by askreditivech. Taktéž poukazoval na změny v rámci právní kvalifikace, ke kterým došlo v průběhu samotného trestního řízení, kdy i sebelepší advokát, státní organizace nebo soudce nemůže mít v rámci své specializace znalost interních předpisů, organizační struktury a dělby odpovědnosti v rámci té či oné bankovní instituce, které byly nutné k řádné obhajobě klienta. Závěrem tedy žalobce konstatoval, že poskytnutí právní služby zjevně vycházelo z perfektní znalosti administrace dokumentárních transakcí, jak ve vztahu k pobočce [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], kde pracoval žalobce, tak všech i potencionálně dotčených součástí [právnická osoba], zejména z centrály a obchodní divize [číslo], tak i procesů schvalování limitů pro dokumentární transakce.

27. Dle rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. 4 To 32/2002 k možnosti zvýšit odměnu obhájce za úkony právní služby mimořádně obtížené podle § 12 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. není třeba, aby současně byly splněny oba uvedené předpoklady tj.„ zejména, je-li k nim třeba použití cizího práva nebo cizího jazyka“ a aby se současně jednalo o úkony právní služby„ časově náročné“. Při použití spojky„ nebo“ v citovaném ustanovení advokátního tarifu v daném textu postačuje k uvedenému účelu splnění pouze jednoho z těchto předpokladů. Přitom„ za úkon právní služby časově náročný“ lze považovat nejen úkon vyznačující se dobou jeho trvání a také úkon provedený mimo obvyklou pracovní dobu advokáta, tj. např. v noci nebo ve dnech pracovního klidu a o svátcích. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.5.2011 sp. zn. 28 Cdo 4184/2009 trvání samotného úkonu právního zástupce může mít při posuzování, zda jde o časově náročný úkon význam jen u těch úkonů, kde časové hledisko není pro výpočet odměny a náhrady již zohledněno, tedy u jiných úkonů, než těch, které jsou uvedeny v ustanovení § 11 odst. 1 písm. c), e), f), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Přitom je třeba zdůraznit, že trvání celého trestního řízení není z hlediska posuzování uvedené otázky rozhodující.

28. Soud konstatuje, že se znovu zabýval tvrzením, že je na místě zohlednit mimořádnou složitost a časovou náročnost úkonů obhajoby, a to s ohledem na předmět řízení, když předmětem řízení byla závažná hospodářská kriminalita, otevření 12 importních dokumentárních akreditivů a 11 stand-by akreditivů na žádost [právnická osoba]. [anonymizována dvě slova] ovládané [příjmení] [příjmení].

29. Zdejší soud vázán závaznými právními názory soudu dovolacího, na něž navázal i soud odvolací ve svém posledním ze zrušovacích rozhodnutí, se zabýval náročností jednotlivých úkonů právní služby v posuzovaném řízení a jejich odůvodněním, a to co do konkrétních jednotlivých úkonů, nikoliv co do posouzení komplexního obsahu trestního řízení, tak jak bylo původně žalobcem uváděno. Žalobce povinnost tvrzení řádně splnil po té, co byl vyzván ve smyslu ustanovení § 118a o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení ke každému jednotlivému úkonu zvlášť, a tyto podrobně popsal. Pokud žalobce argumentoval tím, že spoluobviněný v témže trestním řízení, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], byl v rámci předběžného uplatnění nároku u žalované spočívajícího v tomtéž požadavku na zaplacení trojnásobku obhajného, úspěšným, a stanoviskem z [datum] mu žalovaná tento nárok uhradila v plné výši, i s poukazem na legitimní očekávání a judikaturu Ústavního soudu, soud uvádí, že tuto argumentaci nelze považovat za důvodnou, a ve smyslu shora uvedených již zrušujících rozhodnutí soudů vyšších, je na místě se zabývat aktuálním případem podrobně a samostatně, bez ohledu na skutečnost, jak žalovaná plnila v řízení jiném, které nebylo podrobeno ani soudnímu přezkumu.

30. Soud dospěl k závěru, že skutková tvrzení žalobce, že bylo v daném trestním řízení nutno zvládnout problematiku závažné hospodářské kriminality týkající se otevření 12 importních dokumentárních akreditivů a 11 stand-by akreditivů, vypořádat se znalostí mezinárodního bankovního práva cizích jazyků s mezioborovým přesahem do ekonomie, bankovnictví a mezinárodního obchodu a dále nastudování interních předpisů [právnická osoba], struktury [právnická osoba] a zařazení svědků do jednotlivých funkcí v [anonymizována dvě slova], je argumentací důvodnou. V projednávaném případě však nebylo možno přijmout argumentaci žalobce v tom smyslu, že judikatura byla k dispozici až od poloviny roku [rok], když toto hledisko samo o sobě neznamená předpoklad pro navýšení odměny ve smyslu judikatorních závěrů citovaných shora, a taktéž část úkonů právní služby je potom žádána i po tomto časovém období. Soud z provedeného dokazování vzal za důvodnou i argumentaci žalobce ohledně nutnosti se vypořádat s obsáhlými znaleckými posudky, nutností orientace obhájce žalobce v odborných vyjádřeních České národní banky, auditorských zprávách a dalších zprávách z prověrek portfolia [číslo] atd., s tím, že se tento musel taktéž vypořádat v průběhu trestního řízení se změnou právní kvalifikace, a taktéž soud vzal v potaz i skutečnost, že sama [právnická osoba] řešila v trestním řízení otázku vyčíslení škody s externími právními kancelářemi a společností auditorskou, jak vyplývá z přípisu Policie České republiky, Úřadu vyšetřování hlavního města Prahy k návrhu na zastavení trestního stíhání [datum]. Je tedy zřejmé, že pokud [anonymizována dvě slova] sama jako poškozený byla nucena vyhledat odbornou pomoc, to vše za situace, kdy disponovala rozsáhlým odborným aparátem, bylo na místě disponovat odborným právním aparátem i ze strany žalobce pro účinnou obhajobu v trestní věci. O obtížnosti kauzy pak svědčí i další listinné důkazy, a to především dohledová prověrka z [datum] ze strany OSZ [obec a číslo], kde sám dohledový státní zástupce upozornil na mimořádnou náročnost a obtížnost věci, kdy taktéž bylo nutné žádat o doplnění již vypracovaného znaleckého posudku znaleckým ústavem [právnická osoba] v průběhu roku [rok] k určení výše škody, jak vyplývá ze spisové prověrky ze [datum] Městského státního zastupitelství v Praze a taktéž složitost věci přímo vyplynula z vyrozuměním Vrchního státního zastupitelství sp. zn. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], kde byla konstatována skutková a právní složitost věci.

31. Při konkrétním hodnocení jednotlivých úkonů právní služby soud vzal v potaz konkrétní vyčíslení právních úkonů tabulkou žalobce, ze které vyplývá, že uplatněný původní nárok žalobou se opírá pouze o samotné úkony právní služby účtované dle platných předpisů advokátního tarifu (§ 11 odst. 1 písm. a), b), c), d) f), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. za použití § 10 odst. 3 písm. c) a § 13 odst. 3) navýšené na trojnásobek a režijní paušály, a to bez jízdného a ztráty času s 19 % DPH a taktéž vzal soud v potaz celkově prokázané proplacení úkonů, tedy vznik škody v majetkové sféře žalobce, který prokázal škodu pouze co do částky 407 432 Kč (tedy ne co do celé částky trojnásobku žalobou žádané).

32. K jednotlivým úkonům právní služby tak, jak je soud ocenil, soud uvádí následující: pokud jde o úkon z [datum] příprava převzetí obhajoby, soud za tento úkon jako důvodnou částku obhajného vzal v potaz částku trojnásobku úkonu právní služby, to je 6 000 Kč (3x 2 000 Kč) a 75 Kč režijního paušálu, když obecně právní kvalifikace a výše základů jednotlivých úkonů právní služby, ať před změnou právní kvalifikace i poté, mezi účastníky sporná nebyla i pokud jde o předmětný výčet úkonů režijních ve smyslu ustanovení § 13 advokátního tarifu před a po novele advokátního tarifu. Soud po provedeném dokazování má za zjištěno, že obhajoba se v rámci tohoto úkonu musela seznámit s problematikou dokumentárních akreditivů a stand -by akreditivů, stanovami a organizačním řádem [právnická osoba], vnitřní organizací, včetně delegace odpovědnosti a dělby působnosti v organizační struktuře, náplni funkční činnosti žalobce, činností pobočky [anonymizována tři slova], [obec a číslo] a dalšími obrysy její úlohy v obchodech se [právnická osoba]. [anonymizována dvě slova] tak, jak žalobce uváděl. Tento úkon soud hodnotil ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 AT časově, právně i jazykově náročným. Již v rámci tohoto úkonu je totiž zřejmé, že se obhajoba musela vypořádat s dosud mimořádně náročnou trestně právní problematikou, se znalostí mezinárodního bankovního práva, cizích jazyků, která měla značný mezinárodní i mezioborový přesah do oborů ekonomie, bankovnictví, mezinárodního obchodu, případně celé problematiky kolem [právnická osoba] a jejích interních předpisů. Dále se obhájce musel zorientovat ve vnitřních předpisech řídící struktury banky a funkčního zařazení jednotlivých svědků v rámci banky, kompetencí, zpětného odkupu akreditivů a stand-by akreditivů, když je prokázáno, že většina akreditivní dokumentace pak byla v cizích jazycích - ruštině, angličtině, němčině a v srbochorvatštině. Obranná argumentace žalované, že obhájci žalobce muselo být již v rámci tohoto úkonu zřejmé, o jak složitou kauzu se jedná, a tedy že pro něj může být velmi náročná a musel vědět, jaké podklady bude muset všechny nastudovat, pak je argumentací lichou, neboť i přesto, že tuto skutečnost si jistě obhájce žalobce v rámci převzetí obhajoby uvědomoval, k řádnému zastupování klienta shora uvedené materiály, které zabraly časovou, právní i jazykovou náročnost, nastudovat musel. Pokud jde o úkon [datum], stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, žádané ve výši poloviny úkonu právní služby a jednoho režijního paušálu, zde soud dospěl k závěru o adekvátnosti dvojnásobku navýšení tohoto úkonu právní služby. Soud v rámci tohoto úkonu neshledal časovou náročnost úkonu, která byla zohledněna už v přípravě a převzetí věci, shledal však náročnost právní a jazykovou. V rámci tohoto úkonu se obhajoba musela zorientovat v problematice dokumentárních akreditivů a stand-by akreditivů a následně učinit právní analýzu obchodů se [právnická osoba]. [anonymizována dvě slova], včetně rozdělení odpovědnosti mezi jednotlivými organizačními složkami [anonymizována dvě slova] a reagovat na usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce v rámci jeho obrany. I v rámci tohoto úkonu právní služby se obhajoba musela vypořádat s dosud mimořádně náročnou trestněprávní problematikou, judikatorně neřešenou, která vyžadovala znalost mezinárodního práva, cizích jazyků a značný mezinárodní a mezioborový přesah do jednotlivých dalších oborů ekonomie, bankovnictví a mezinárodního obchodu, včetně opět interních předpisů [anonymizována dvě slova] a řídící struktury [anonymizována dvě slova]. Nad rámec již uvedených důkazů, jimiž žalobce prokazoval náročnost prvního z úkonů, a to přípravy a převzetí zastoupení, žalobce poukazoval na další listinný důkaz, a to úřední záznam o podání vysvětlení [anonymizováno] [celé jméno žalobce] z [datum], o který se v rámci stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání opíral. Soud proto dospěl k závěru o adekvátnosti zaplacení částky 2 000 Kč + 75 Kč režijního paušálu, tedy částky 2 075 Kč za tento úkon. Pokud jde o třetí úkon z [datum], porada s klientem - obviněným žalobcem [příjmení] [celé jméno žalobce], i zde soud dospěl k závěru o adekvátnosti navýšení předmětného úkonu na dvojnásobek, tedy v částce 4 000 Kč + 75 Kč režijní paušál, tedy celkově 4 075 Kč. Tento úkon na rozdíl od ostatních úkonů právní služby si vyžádal další znalosti obhájce žalobce, pokud jde o rozdělení odpovědnosti mezi jednotlivými organizačními složkami [právnická osoba] a především nutnost se seznámit s vnitřními předpisy [anonymizována dvě slova] a rozdělením odpovědnosti, včetně podrobné struktury [anonymizována dvě slova]. Soud tedy zohlednil především právní a jazykovou náročnost předmětného úkonu. Samotná znalost struktury a vnitřních předpisů [anonymizována dvě slova] totiž byla již nutná u předchozích úkonů, pokud jde o znalost rozdělení odpovědnosti mezi jednotlivými organizačními složkami [anonymizována dvě slova], šlo o znalost novou, kterou musel obhájce žalobce nabýt, aby se mohl porady s klientem řádně účastnit a mohl reagovat dalšími procesními prostředky. Pokud jde o úkon z [datum], účast při výslechu obviněného [příjmení] [jméno] [příjmení], i zde soud dospěl k závěru o navýšení předmětného úkonu na dvojnásobek s ohledem na jazykovou a právní náročnost úkonu, tedy v částce 4 075 Kč včetně režijního paušálu. Šlo o zaměstnance [anonymizována dvě slova], na pozici ředitele pobočky [anonymizována tři slova], [obec a číslo], když se obhájce žalobce musel navíc seznámit s dalšími znalostmi, které musel dosud použít u předchozích úkonů právní služby, a to především s problematikou orientace v konstrukci obchodů se [právnická osoba]. [anonymizováno], odpovědností a náplní funkční činnosti pobočky [příjmení] [anonymizováno], dle vnitřních předpisů, případně jednotlivých pracovníků této pobočky a problematiky kontroly pobočky [příjmení] [anonymizováno]. Ač tento úkon časově náročný nebyl, trval pouze 20 minut, jak sama uvedla ve své obranné argumentaci žalovaná, nelze dospět k závěru, že by tato nikoliv časová náročnost úkonu znamenala již sama o sobě absenci možnosti navýšení tohoto úkonu na dvojnásobek, když v rámci přípravy i na další úkony týkající se jednotlivých výslechů bylo na místě se odborně připravit ze strany obhájce žalobce, a k dosud nabytým znalostem uvedeným shora, nabýt ještě další odborné znalosti. S ohledem na argumentaci uvedenou shora, když soud pokud jde o účast na výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] přistoupil k navýšení tohoto úkonu na dvojnásobek již soud nenavyšoval na více násobek úkony činěné následně, a to úkon ze [datum], účast při výslechu obviněného žalobce [celé jméno žalobce], [datum] účast na výslechu obviněné [jméno] [příjmení] a [datum] účast při výslechu obviněné [jméno] [příjmení]. Za všechny tyto úkony právní služby soud proto vzal v potaz adekvátní částku jednonásobku ve výši 2 000 Kč za úkon + 75 Kč režijní paušál, tedy v celkové výši 2 075 Kč za jednotlivý úkon právní služby. To především z důvodu, že pokud jde o skutkové vymezení znalostí, kterými musel být advokát nadán v rámci účasti na těchto výsleších, případně matriálů, se kterými se musel seznámit, aby mohl adekvátně se na tyto výslechy připravit, se shodovaly již s předmětným výslechem [celé jméno žalobce] z [datum] a nebylo nutné se jakkoliv blíže připravovat odborněji či náročněji, ať jde o náročnost jazykovou či časovou k těmto úkonům právní služby, které trvaly poměrně krátkou dobu ([číslo] minut u každého z výslechů). Pokud jde o úkon, účast při výslechu svědkyně [příjmení] [příjmení] z [datum], soud dospěl k závěru o adekvátnosti jednonásobku úkonu, (časově jde o dva úkony s ohledem na trvání výslechu od 9- 11:50 hodin), tedy částce 2 x 2 000 Kč, + 150 Kč (2x 75 Kč) režijního paušálu, tedy celkově ve výši 4 150 Kč. Ani pokud jde o účast u tohoto úkonu, následně však i úkonu účast při výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], z [datum], u úkonu z [datum] účast při výslechu svědkyně [příjmení], účast při výslechu svědka [příjmení] [příjmení] z [datum], účast u úkonu svědka [příjmení] [příjmení] [datum] (zde šlo časově o 2 úkony právní služby), účast u úkonu svědka [příjmení] [příjmení] z [datum] (i zde šlo časově o dva úkony právní služby), u úkonu účast na výslechu [anonymizována dvě slova] z [datum], u úkonu účasti na výslechu svědka [příjmení] [příjmení] z [datum] (zde šlo časově o dva úkony právní služby) a účast u úkonu z [datum] při výslechu svědka [příjmení] [příjmení] (i zde šlo časově o dva úkony právní služby) včetně výslechu svědka [příjmení] [příjmení] a účasti obhájce [datum], účasti při výslechu [anonymizována dvě slova] [datum] (časově zde šlo o dva úkony právní služby), účast na výslechu [anonymizováno] [příjmení] z [datum] (časově zde šlo o dva úkony právní služby), při účasti na výslechu svědkyně [příjmení] ze [datum], při účasti na výslechu [anonymizováno] [příjmení] z [datum] (zde šlo časově o tři úkony právní služby), při účasti na výslechu svědka [příjmení] pak [datum] či při účasti na výslechu obviněné [příjmení] z [datum] soud vzal v potaz, že není na místě jakkoliv navyšovat úkony právní služby na dvoj či trojnásobek, když ke všem těmto úkonům bylo nutné zapotřebí znalostí již zdůvodněných a nabytých obhájcem žalobce v průběhu výkonu právní služby u úkonů předchozích. Pokud žalobce poukazoval na účast při výslechu [anonymizována dvě slova] z [datum], když ve svých skutkových tvrzeních uváděl nutnost nabytí ze strany obhájce žalobce znalostí nových, a to problematiky vztahu [anonymizována dvě slova] a společnosti [právnická osoba], případně analýzy eventuálních důsledků odkoupení akreditivů společnosti [právnická osoba], soud dospěl k závěru, že není na místě tyto skutečnosti jakkoliv jinak zohledňovat, když z důkazů, které dále žalobce uvedl jakožto stěžejní pro nabytí těchto znalostí, vyplývají shodné dokumenty jako u předešlých výslechů, které byl nucen obhájce žalobce nastudovat, jediným novým dokumentem byl úplný výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] and [právnická osoba], který však k nabytí znalostí nikterak důležitým není. Shodně pak pokud žalobce skutkově tvrdil nutnost nabytí dalších skutečností, a to problematiky možného praní tzv. špinavých peněz mezi [právnická osoba]. [anonymizována dvě slova], u výslechu [příjmení] z [datum], i zde následně nutnost nabytí znalostí opřel o shodné listinné dokumenty, které již ve svých předchozích úkonech právní služby jako stěžejní uvedl a které již měl tedy nastudovány. Shodně pak pokud jde o účast na výslechu [anonymizováno] [příjmení] dne [datum], i zde žalobce uváděl skutkově dvě nové okolnosti, které byl nucen nastudovat k tomuto výslechu, a to odpovědnost a funkční činnost útvaru [číslo] dle vnitřních předpisů [anonymizována dvě slova] a problematiku opatření ČNB ve vztahu k dokumentárním akreditivům, i zde však podklady, které následně k prokázání náročnosti tohoto úkonu uvedl, jsou shodné s předchozími úkony obhajoby, které již žalobce, resp. jeho obhájce nastudoval. Shodně potom taktéž u účasti na výslechu svědka [příjmení] z [datum], pokud žalobce uváděl novou, a to detailní znalost forenzního šetření [právnická osoba] [anonymizováno], tato nová znalost nebyla opřena o žádné studium nových dokumentů, které by bylo na místě zohlednit. Soud proto uvádí, že za tyto jednotlivé úkony právní služby jako adekvátní částku přiznal částku jednonásobku účtovaného úkonu právní služby, tedy ve výši 2 000 Kč úkon, + částku 75 Kč režijního paušálu (pokud šlo o úkon, který v sobě obsahoval již z hlediska časového rozmezí více úkonů právní služby došlo k navýšení). Pokud jde o úkon účasti při výslechu svědkyně [příjmení], když se výslech nekonal, dne [datum], soud má tento za prokázán pokud jde o doložení jeho naplánování a dostavení se obhájců již provedeným dokazováním listinnými důkazy. Soud proto dospěl k závěru, že je na místě za tento úkon účtovat jednu polovinu úkonu, neboť má soud za prokázáno doložení jeho naplánování a dostavení se obhájců k tomuto úkonu, tedy ve výši 1 000 Kč + 75 Kč režijního paušálu. Soud ani k tomuto úkonu neshledal nutnost jakéhokoliv navýšení úkonu obhajoby, když i tento úkon, pokud jde o jeho popis a případné listiny, které byly nutné k jeho nastudování, se shodoval svým vymezením s úkony předchozími. Pokud jde o úkon účast při výslechu svědkyně [příjmení] [datum], i zde soud dospěl k závěru o adekvátnosti jednonásobku účtování předmětného úkonu, když problematika, která byla uváděna v rámci předmětného úkonu se obsahově shodovala s problematikou, která byla již použita v rámci nastudování k výslechům předchozím, včetně všech listinných důkazů, jimiž obhájce žalobce náročnost prokazoval. Shodně pak pokud jde o účast při výslechu svědka [příjmení] [příjmení] [datum] (zde šlo časově o dva úkony právní služby), u úkonu prostudování trestního spisu [datum], když zde šlo opět časově o dva úkony právní služby a ani zde soud neshledal důvodným požadavek na navýšení předmětného úkonu právní služby. Žalobce sice argumentoval tím, že se obhajoba musela seznámit s obsahem značně rozsáhlého trestního spisu, který čítal několik tisíc stran, přičemž však bylo nutno dospět k závěru, což žalobce sám podrobně skutkově vymezil, že bylo k tomuto využito především ofocení z hlediska obžaloby zájmových částí spisu, které byly následně podrobně pročteny a vyhodnoceny až po seznámení se se spisem. Z tohoto důvodu soud proto neshledává ani časovou, ani odbornou, ani jazykovou náročnost tohoto úkonu právní služby, který by se vymykal běžné odborné stránce v posouzení daného úkonu. Pokud jde o poradu s klientem z [datum], zde soud dospěl k závěru o adekvátnosti navýšení tohoto úkonu na dvojnásobek. Vzal v potaz především, že tato následovala po prostudování trestního spisu, v rámci něhož byl probírán další postup ve věci. Ačkoliv úkon nebyl nikterak jazykově, ani časově náročným, vzal soud v potaz především právní náročnost provedeného úkonu. Šlo o úkon, který směřoval k návrhu na zastavení trestního stíhání, když v celkovém kontextu trestního řízení se obhajoba vypořádávala s dosud mimořádně náročnou trestněprávní problematikou shora uvedeného již citovaného rozsahu. Ač žalobce uváděl i mimořádnou časovou náročnost, tuto soud neshledal, neboť úkon trval pouze hodinu a čtvrt, a nebylo ani tvrzeno, že by jakýmkoliv způsobem dle judikatorních závěrů Nejvyššího soudu citovaných shora šlo o úkon prováděný v sobotu, v neděli či ve svátek. Na druhou stranu nelze přijmout argumentaci žalované, že z učiněného úkonu o konání porady není zřejmé, čeho se přesně týkala a k čemu směřovala. Toto bylo vyvráceno již provedeným dokazováním. Pokud jde o úkon z [datum], i zde soud dospěl k závěru o adekvátnosti pouhého jednonásobku za úkon právní služby, neboť neshledal časovou, právní, ani jazykovou náročnost tohoto úkonu (konkrétně šlo o čtyři úkony právní služby s ohledem na jejich náročnost 8:50 – 15 hodin). I zde, tak jako v předchozím úkonu seznámení se s trestním spisem, obhajoba pokračovala v seznámení se a prostudování trestního spisu a především využila tuto dobu k ofocení z hlediska obhajoby zájmových částí spisu, které byly následně podrobně pročteny a vyhodnoceny až po seznámení se se spisem. S ohledem na skutečnost, že již samotná náročnost časová je obsažená v popisu tohoto úkonu, se soud nezabýval jakkoliv navýšením z důvodu časové náročnosti, jazyková náročnost, ani právní se z provedeného úkonu nepodává, když opětovně i v rámci tohoto úkonu obhájce žalobce tvrdil, že k prostudování ofocených částí a případně jejich analýze došlo až po skončení tohoto úkonu v rámci advokátní praxe. Pokud jde o úkon z [datum], účast na seznámení se s trestním spisem, i zde soud vzal v potaz jednonásobek s ohledem na odbornost nikoliv nutně zvýšenou. Časově šlo o dva úkony právní služby, které již byly zohledněné při výpočtu celkové výše tohoto úkonu ve výši 4 000 Kč + 150 Kč, pokud jde o režijní paušály, i pokud jde o samotný obsah seznámení se se spisem a jednotlivé dokumenty, které žalobce uváděl k prostudování, nebylo zjištěno, že by šlo o dokumenty takové, které nebyly již prováděny v rámci předchozích úkonů obhajoby. Pokud jde o úkon sepis návrhu na zastavení trestního stíhání z [datum], soud dospěl k závěru o adekvátnosti jednonásobku, když se vycházelo již ze sepisu návrhu na zastavení trestního stíhání z nabytých vědomostí, tedy ve výši 2 000 Kč + 75 Kč. V rámci tohoto úkonu žalobce nikterak ani netvrdil, ani neprokazoval, že by bylo namístě jakkoliv se více, odborněji, časově či právně připravit na předmětnou problematiku sepisu návrhu na zastavení trestního stíhání. Následně došlo ke změně právní kvalifikace, jednotlivé úkony právní služby byly ve smyslu advokátního tarifu stanoveny v částce 2 300 Kč za úkon a 300 Kč režijních paušálů. Do tohoto období spadají úkony [datum] - porada s klientem, obviněným [příjmení] [celé jméno žalobce], trvající 1 hodinu a 5 minut. Zde soud dospěl k závěru o adekvátnosti přiznání dvojnásobku, tedy navýšení předmětného úkonu s ohledem na skutečnost, že se žalobce spolu s obhájcem museli zaměřit na změnu právní kvalifikace a na tuto relevantně reagovat. Je zřejmé, že s ohledem na skutečnost, že nedošlo k zastavení trestního stíhání, bylo nutné na místě stanovit další postup a taktiku obhajoby, s ohledem právě na opětovně již zmiňovanou trestněprávní problematiku, která si vyžadovala přesahy do oblasti práva mezinárodního, cizích jazyků a i mezioborový přesah. [příjmení] náročnost však v rámci tohoto úkonu soud nehledal, neboť ta byla zohledněna již v samotném trvání daného úkonu. Pokud jde o úkon ze dne [datum] - účast při výslechu obviněné [příjmení], soud zde vzal v potaz adekvátnost navýšení úkonu na dvojnásobek. K tomu soud vedl především výčet dalších dokumentů, které bylo nutné nastudovat obhajobou, které dosud aktuálně nastudovány být nemusely, tedy znamenaly vyšší náročnost právní a jazykovou. Šlo především o seznam forfaitovaných akreditivů, soudních rozhledů, klasifikace pohledávek, souhlas s uvolněním blokací prostředků, protokol z kontroly ČNB, odborné vyjádření [anonymizováno], znalecký posudek, zápis dohlídky provedené v odboru [číslo], doklady k provedenému vnitřnímu auditu, auditorské zprávy externího auditora či zprávy SGS- kontrola zboží. Pokud jde o další úkon právní služby, a to účast na výslechu obviněného [příjmení] [datum] soud nedospěl k závěru o adekvátnosti nutnosti navýšení tohoto úkonu, neboť dokumenty a taktéž znalosti nutné k nastudování a řádnému vedení výslechu byly shodné tak jako v předešlých případech, tedy dospěl k adekvátnosti částky 2 300 Kč + 300 Kč režijního paušálu; pokud jde o sepis podnětu k přezkumu postupu MSZ v Praze z [datum], soud se ztotožnil s jeho provedením na rozdíl od žalované v plné výši, která hradila pouze jednu polovinu úkonu, a s ohledem na jeho odborné zpracování pak vzal v potaz taktéž nutnost navýšení tohoto úkonu na dvojnásobek. Provedením tohoto podnětu k přezkumu potom soud dospěl k závěru, že bylo na místě se vypořádat s kompletní právní analýzou případných důvodů pro zahájení přezkumu v rámci rozsáhlého a náročného trestního řízení, když po odborné stránce lze tento úkon označit na náročný úkon obhajoby, který se vymyká běžné praxi s ohledem na rozsah nezbytné přípravy. Za tento úkon proto náleží odměna ve výši 2 x 2 300 Kč, tedy ve výši 4 600 Kč + 300 Kč režijní paušál. Pokud jde o účast při výslechu obviněného [příjmení] [příjmení] [datum], zde soud dospěl k závěru o přiznání jednonásobku úkonu, jakožto adekvátní náhradě, stejně tak pak u úkonu při výslechu obviněného [příjmení] [příjmení] [datum], účast při výslechu žalobce [celé jméno žalobce] [datum], účast při výslechu [anonymizováno] [příjmení] [datum] (zde šlo časově o dva úkony právní služby), u porady s klientem z [datum]. Soud uvádí, že opět pokud jde o skutkové vymezení úkonů právní služby, jejich náročnost časovou, právní či jazykovou, žalobce se opíral o shodné, již dříve tvrzené skutečnosti ohledně nastudování dokumentů, které byly obhájci již známé, nemusel využívat dalších jiných odborných znalostí, ani žádaná jazyková či časová náročnost zde shledána nebyla, resp. byla zohledněna již v samotném časovém vymezení těchto úkonů a nezakládá důvod pro navýšení těchto úkonů. Pokud jde o úkon z [datum] - nahlédnutí do trestního spisu, zde soud uvádí, že ač tento úkon byl ze strany žalobce zmiňován a skutkově popsán, aktuálně účtován v tabulce úkonů nebyl, neboť byla původně požadována pouze ztráta času a jízdné, které se však následně v nároku žalobním nikterak neprojevila. Pokud jde o úkon z [datum] porada s klientem, žalobcem [příjmení] [celé jméno žalobce], i zde soud dospěl k závěru o adekvátnosti pouhého jednonásobku, tedy částky 2 300 Kč + 300 Kč režijního paušálu tohoto úkonu. Ač žalobce uváděl, že se obhajoba musela na základě průběžného vyhodnocení kauzy s žalobcem domluvit na dalším postupu (zejména z důvodu očekávaného skončení prověřování a s tím spojeného opětovného návrhu na zastavení trestního stíhání), soud uvádí, že neshledal důvodnost navýšení tohoto nároku, neboť k tomuto úkonu obhajoby nebyly tvrzeny žádné jiné důkazní prostředky, se kterými by se musel obhájce žalobce znovu seznámit, případně je nově nastudovat. Shodně pak soud postupoval pokud jde o určení pouhého jednonásobku úkonu, který shledával adekvátním u výpočtu úkonů účasti při výslechu svědkyně [příjmení] [datum], úkonu při výslechu svědka [příjmení] [příjmení] [datum], při účasti na výslechu svědkyně [příjmení] [datum], u účasti při výslechu svědka [příjmení] [datum], účasti při výslechu svědka [příjmení] [datum]. I zde je adekvátní částkou účtovaných úkonů částka 2 300 Kč + 300 Kč za režijní paušál, neboť i u těchto úkonů soud, tak jako u předešlých, odkazuje na svou původní argumentaci, a to skutečnost, že žalobce netvrdil žádné nové skutečnosti, které by prokázaly důvodnost navýšení úkonů, pokud jde skutkovou, právní, jazykovou či časovou náročnost a ty tyto výslechy svědků probíhaly na základě již nabytých znalostí a prostudovaných materiálů ze strany obhájce žalobce, tak jako u předešlých výslechů. Pokud jde o úkon ze [datum] nahlédnutí do trestního spisu, soud uvádí, že ač tento úkon byl tak, jako předešlý úkon nahlédnutí, žalobcem skutkově popsán, následně žádná finanční částka z něj žádána nebyla, tedy nebyl předmětem tohoto řízení, pokud jde o úkon z [datum] prostudování trestního spisu, tento úkon dohledán nebyl a soud proto jej žalobci přiznat nemohl. Na skutečnost, že žalobce neunáší břemeno tvrzení a břemeno důkazní týkající se tohoto úkonu byl žalobce soudem včas upozorněn, avšak ničeho dalšího k provedení dokazování ze strany žalobce doplněno nebylo. Pokud jde o úkon z [datum], prostudování trestního spisu (časově šlo o tři úkony právní služby s ohledem na jejich trvání) i zde soud dospěl k závěru o adekvátnosti pouhého jednonásobku úkonů právní služby a režijního paušálu, celkem 900 Kč. Tak jako v předešlých obsahových sděleních žalobce, pokud jde o náročnost tohoto úkonu a jeho prokázání, žalobce tvrdil pouhou nutnost prostudování spisu s využitím ofocení z hlediska obhajoby zájmových částí spisu, které byly následně podrobně pročteny a vyhodnoceny až po seznámení se se spisem. Z tohoto důvodu soud uvádí, že pouhá časová náročnost, která však byla zohledněna již násobením počtu jednotlivých úkonů právní služby, neobsahovala náročnost jazykovou ani právní, tedy není na místě za tento úkon přiznávat násobky obhajného. Pokud jde o úkon z [datum], prostudování trestního spisu, tento úkon byl řádně dohledán a ze strany soudu byl přiznán pouze jednonásobek obhajného ve výši 2 300 Kč + 300 Kč režijního paušálu. Žalobce opět shodně jako u předchozích úkonů týkajících se prostudování spisu argumentoval pouhou nutností seznámit se se značně rozsáhlým trestním spisem a ofocením z hlediska obhajoby zájmových částí spisu, které soud neshledává jazykově, ani časově, ani právně náročnými. Pokud jde o úkon z [datum], porada s klientem [anonymizováno] [celé jméno žalobce], zde soud dospěl k závěru o adekvátnosti dvojnásobku přiznaného obhajného. Soud zde poukazuje na prokázání právní náročnosti po nastudování trestního spisu a zvážení dalších procesních kroků, kterými se musel obhájce žalobce vypořádat, když po této poradě následně dospěl k nutnosti vyhodnocení množství shromážděných podkladů a následně byl podán návrh na zastavení trestního stíhání z [datum] v rozsahu 10 stran, které obsahovaly i právní rozbor věci, který se neobešel bez předmětných právních znalostí mezinárodního obchodního a bankovního práva, regulativ ČNB a interních předpisů [právnická osoba], když obhájce využil taktéž rešerše judikatury Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva, a to vedoucí ke skutečnosti, že tzv. blokace prostředků na účtech klienta [anonymizována dvě slova] nemá oporu v žádném právním předpisu a pro účely zajištění plateb je de iure zcela irelevantní. Soud proto považuje v tomto případě za adekvátní navýšení tohoto úkonu na dvojnásobek, když dospěl k náročnosti především právní. Poslední úkon právní služby žádaný z [datum], a to návrh na zastavení trestního stíhání, byl řádně žalobcem doložen, šlo o společný návrh v délce 10 stran, kde byla použita argumentace a znalosti nabyté v rámci předchozího právního úkonu u porady s klientem a nastudování spisu. Adekvátním se proto jeví taktéž jednonásobek úkonu obhajoby, tedy v částce 2 300 Kč + 300 Kč režijního paušálu.

33. Závěrem proto soud uvádí, že na základě shora uvedeného hodnocení dospěl k závěru o adekvátnosti celkové částky úkonů shora uvedených ve výši 170 850 Kč, včetně DPH pak v částce 230 311,50 Kč. Od této částky odečetl částku již žalovanou hrazenou a pravomocně rozsudkem zdejšího soudu z [datum] pod výrokem I. přiznanou (ve výši 4 819,50 Kč a 178 000 Kč, celkově tedy ve výši 179 511,50 Kč), a jako adekvátní částku k doplacení s ohledem na argumentaci uvedenou shora po posouzení jednotlivých úkonů právní služby dospěl k závěru o důvodnosti nároku co do částky 50 800 Kč. Tuto částku ve výši 50 800 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení žádané ve výši 7,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (tedy ve výši zákonné ve smyslu ust. § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) soud žalobci přiznal.

34. Pod výrokem II. soud zamítl nárok přesahující nárok zjištěný, tedy ve výši 177 120,50 Kč se zákonným příslušenstvím. S ohledem na argumentaci shora uvedenou tento nárok soud neseznal důvodným.

35. Pod výrokem III. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení, když žalobce při konkurenci nároků, které původně žádal, a to nároku na náhradu nemajetkové újmy a majetkové újmy byl úspěšný pouze ze 3 %. Soud uvádí, že judikatura Nejvyššího soudu ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 1435/2015 dovodila, že při určování poměru úspěchu a neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok (nároky) na jiné peněžité plnění (objektivní kumulace), je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu. V projednávaném případě soud vyšel, pokud jde o újmu nemajetkovou, z částky punkta 50 000 Kč dle ust.9 odst. 4 AT, pokud jde o újmu majetkovou, z její výše samotné. Žalobce byl zcela úspěšný, pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy, když rozhodnutí o výši plnění zde záviselo na úvaze soudu ve smyslu ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. a žalobci bylo částečně hrazeno ze strany žalované, taktéž ze strany soudu. Pokud jde o újmu majetkovou, žalobce požadoval částku 527 220 Kč, úspěšný byl pouze co do částky 230 311,50 Kč. Po odečtení úspěchu a neúspěchu soud dospěl k závěru, že žalovaná byla o 3 % úspěšnější, avšak s ohledem na nepatrný úspěch žalované soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř.

36. Lhůta k plnění ve výroku I. byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., část věty za středníkem, ve lhůtě delší, 15 dnů, s ohledem na organizačně technické možnosti žalované plnit.

Poučení