19 C 287/2017-702

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] právní zástupce: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] [anonymizováno 6 slov] [adresa] o zaplacení 2 670 000 Kč s příslušenstvím a omluvu takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 45 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 2 625 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

III. Zamítá se žaloba, jíž se žalobce domáhá po žalované omluvy ve formě zaslání do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku úředního dopisu ve znění:„ [Žalovaná] [anonymizováno] [stát. instituce] se omlouvá [žalobci] [celé jméno žalobce], [datum narození], neboť v trestním řízení vedeném nejprve u Policie České republiky, Služba kriminální policie a vyšetřování, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, Expozitura [obec], 2. oddělení, pod sp. zn. [sp. zn.] [číslo] a posléze u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. [spisová značka], jakož i u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] došlo vůči jeho osobě dne [datum] k vydání nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání v důsledku čehož mu vznikla nemajetková újma.“

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náhradu nákladů státu ve výši 779 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náhradu nákladů státu ve výši 779 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal po žalované zaplacení nemajetkových újem vzniklých žalobci v důsledku vedení trestního stíhání a vydání nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. [spisová značka], a taktéž z tvrzeného nesprávného úředního postupu tohoto soudu a poskytnutí omluvy. Žalobce uváděl, že na základě usnesení policejního orgánu z [datum] byl stíhán pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle ustanovení § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), c) trestního zákona, kterého se měl dopustit jako soudce [název soudu] ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy měl úmyslně pozměnit výrok rozsudku v protokole o jednání ze [datum] a v písemném vyhotovení rozsudku tak, že se lišil od výroku vyhlášeného při jednání soudu. Žalobce dále uváděl, že rozsudkem Okresního soudu v Mělníku z [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byl uznán vinným ze spáchání trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele dle shora uvedeného ustanovení trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let. Podle § 229 odst. 1 trestního řádu byl poškozený [příjmení] [jméno] [jméno] odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobce podal proti rozsudku nalézacího soudu odvolání, o kterém následně rozhodl Krajský soud v Praze tak, že usnesením z [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] podle ustanovení §257 odst. 1 písm. b) trestního řádu napadený rozsudek zrušil a věc postoupil Nejvyššímu správnímu soudu České republiky jako soudu kárnému, neboť skutek není trestním činem, ale mohl by být posouzen jako kárné provinění. Žalobce uváděl, že v příčinné souvislosti s předmětným trestním stíháním bylo významně zasaženo do jeho osobní cti a pověsti, do jeho zdravotního stavu, uváděl vysokou medializaci případu, rodinné komplikace a taktéž pracovně – ekonomický zásah do jeho osobnostních sfér. Za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání žádal zaplacení částky 2 500 000 Kč. Dalším nárokem pak byl požadavek na zaplacení částky 170 000 Kč z titulu nesprávného úředního postupu (nepřiměřené délky řízení) a dále nárok na omluvu ve formě úředního dopisu opatřeného podpisem ministra spravedlnosti, jejíž text následně konkretizoval. Svůj nárok u žalované žalobce předběžně uplatnil dne [datum], v době podání žaloby nebylo na nárok ani z části hrazeno.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobce na náhradu nemajetkových újem ve smyslu zákona č. 82/98 Sb., v celkové výši 2 670 000 Kč z titulu nesprávného úředního postupu a nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí]. Žalovaná nároku žalobce nevyhověla ani z části, což mu sdělila stanoviskem z [datum]. Žalovaná v prvé řadě vznesla námitku promlčení nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy z nezákonného trestního stíhání poukazem na ustanovení § 32 zákona č. 82/98 Sb., když uvedla, že k pravomocnému skončení trestního stíhání došlo [datum], poukazovala však, že až dne [datum] došlo k uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním. S ohledem na běh promlčecích dob proto tento nárok shledávala promlčeným. Nad rámec shora uvedeného pak uvedla, že pokud by se soud neztotožnil s námitkou promlčení, jakékoli zadostiučinění za trestní stíhání žalobce ve finanční formě by bylo zcela v rozporu s dobrými mravy a obecně sdílenou představou spravedlnosti, když poukazovala na výsledek kárného řízení, které bylo proti žalobci vedeno po skončení řízení trestního u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Pokud jde o druhý odpovědnostní titul, nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení, žalovaná shrnula, že celková délka předmětného řízení trvala 4 roky a 10 měsíců, řízení probíhalo na 3 stupních soudní soustavy, přičemž šlo o řízení trestní. Žalovaná poukazovala na procesní složitost řízení s tím, že jako jediný průtah řízení shledala období mezi [datum] až [datum], tedy v období o rozhodování předložení věci o odnětí a přikázání věci. Vzhledem ke všem okolnostem případu pak předmětnou délku řízení hodnotila jako přiměřenou a nárok na finanční zadostiučinění shledávala nedůvodným.

3. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným uplatnění nároku žalobce na náhradu nemajetkových újem z titulu nesprávného úředního postupu a nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] u žalované a dále vydání zamítavého stanoviska žalované dne [datum].

4. Mezi účastníky zůstalo sporným splnění předpokladů podle zákona č. 82/98 Sb., pro finanční plnění přiměřeného zadostiučinění a námitka promlčení vznesená žalovanou.

5. Ke sporným skutečnostem soud prováděl dokazování listinnými důkazy, výslechy svědků i účastnickým výslecehem, ze kterých má prokázány následující skutečnosti: Z usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [číslo jednací] má soud za zjištěno, že jím bylo odmítnuto dovolání ve věci žalobce dne [datum], z doručenky ohledně zasílání rozhodnutí má soud za prokázáno, že rozhodnutí bylo [datum] doručeno žalobci ([datum] pak [jméno] [jméno] [příjmení], [datum] [jméno] [příjmení] a [datum] Nejvyššímu státnímu zastupitelství). Z dopisu [jméno] [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] [jméno] z [datum] zasílaného žalobci má soud za zjištěno, že jménem Ministerstva spravedlnosti tento potvrzoval přijetí přihlášky žalobce do výběrového řízení na funkci soudce Evropského soudu pro lidská práva, z dopisu zasílaného žalobci ze strany [jméno] [jméno] [příjmení] z [datum] žalobci má soud za zjištěno, že žalobce byl zván k osobnímu pohovoru před výběrovou komisí pro výběrové řízení na kandidáta na funkci soudce Evropského soudu pro lidská práva. -) Z podstatného obsahu spisu Okresního soudu v Mělníku sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázán následující průběh řízení: oznámení o podezření ze spáchání trestného činu doručené Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec] [datum], následně vydané usnesení ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 trestního řádu o zahájení trestního stíhání osoby žalobce [datum] Policií České republiky, útvarem odhalování korupce a finanční kriminality SKPV Expozitury [obec] za trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1, písm. a), odst. 2, písm. a) a c) trestního zákona, vyrozumění ve smyslu § 76 odst. 2 zákona o soudech a soudcích, zasílané Ministerstvu spravedlnosti [datum] Policií České republiky, útvarem odhalování korupce a finanční kriminality SKVP s tím, že je oznamováno zahájení trestního stíhání obviněného [celé jméno žalobce], námitka podjatosti policejního orgánu a blanketní stížnost podaná proti usnesení dne [datum] ze strany žalobce, podaná stížnost, která byla zasílaná Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec], včetně jejího podrobného odůvodnění, vydání usnesení policejním orgánem České republiky, útvarem pro odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, Expozitury v [obec] z [datum rozhodnutí] [číslo jednací] ohledně rozhodnutí o nevyloučení [jméno]. [jméno] [příjmení] z vykonávání úkonu trestního řízení, podaná stížnost do usnesení orgánu policie ČR zaslaná Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec] [datum], usnesení státního zástupce okresního státního zastupitelství [sp. zn.] [značka automobilu] [rok], ze dne [datum] vydané [jméno] [jméno] [příjmení], státní zástupkyní OSZ [obec] ohledně zamítnutí stížnosti žalobce proti zahájení trestního stíhání, sdělení zasílané Advokátní kanceláří [jméno] [jméno] [příjmení] ohledně převzetí ohbajoby žalobce [datum], vyrozumění obhájce o vyšetřovacích úkonech, a to [datum], pokud jde o jednotlivé vyšetřovací úkony, konkrétně výslechy, vyrozumění obhájce opět o vyšetřovacích úkonech ze [datum] [rok] zasílané [jméno] [jméno] [příjmení] Policií České republiky, protokol o výslechu obviněného z [datum], protokol o výslechu svědka [jméno] [příjmení] z [datum], protokol o výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] z [datum], dále žádost o poskytnutí součinnosti podle § 8 odst. 1 zasílaná [název soudu] z [datum] Policií České republiky, útvarem korupce a finanční kriminality SKPV, ve spise dále založeno rozhodnutí [jméno] [jméno] [příjmení] z [datum] o dočasném zproštění výkonu funkce soudce žalobce do doby pravomocného skončení trestního stíhání č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka] a dále rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, resp. dopis z [datum] zasílaný Nejvyšším správním soudem Policii České republiky ohledně poskytnutí součinnosti ve smyslu § 8 odst. 1 trestního řádu, žádost o poskytnutí součinnosti podle § 8 odst. 1 trestního řádu zasílaný Nejvyššímu správnímu soudu z [datum] ze strany Policie České republiky, protokol o jednání u Nejvyššího správního soudu, jako soudu kárného v [obec] z [datum], ze kterého se podává předsedkyně senátu [anonymizováno] [jméno řešitele] [příjmení řešitele], zástupce předsedkyně senátu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přísedící [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], protokolující úřednice [jméno] [příjmení] a přítomnost kárně obviněného [celé jméno žalobce] a zastoupeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], navrhovatel potom předseda [název soudu], to vše ve věci kárného návrhu resp. návrhu na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce podle § 87 odst. 1, zákona č. 6/2002 Sb., ze dne [datum], protokol z Nejvyššího správního soudu, jako soudu kárného, o jednání z [datum], ze kterého se taktéž podává přítomnost kárně obviněného [celé jméno žalobce] v rámci tohoto jednání, protokol o jednání Nejvyššího správního soudu, jako soudu kárného z [datum], ze kterého se opět podává přítomnost jak kárně obviněného, tak jeho obhájce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], protokol o jednání Nejvyššího správního soudu v Brně z [datum], opět se z něj poddává přítomnost [celé jméno žalobce], zastoupeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], usnesení [název soudu], bez uvedení čísla jednacího resp. [spisová značka] z [datum rozhodnutí], kdy rozhodl v neveřejném zasedání o předložení věci Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu ve smyslu ustanovení § 188 odst. 1, písm. a) trestního řádu, usnesení Nejvyššího soudu v trestní věci obviněného sp. zn. [číslo jednací] ohledně postoupení věci Vrchnímu soudu v Praze ve věci návrhu na odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu, konkrétní rozhodnutí Nejvyššího soudu, žádosti o prodloužení lhůt k prověřování a taktéž i jejich rozhodování v trestním spise, žádost o zprávu z místa bydliště, adresovanou radou [jméno]. [jméno] [příjmení] [stát. instituce] ve věci žalobce z [datum] a následné sdělení, že proti žalobci nebylo vedeno žádné přestupkové řízení z [datum], opis z evidence rejstříku trestu fyzických osob na žalobce z absencí jakéhokoliv odsouzení dotyčné osoby, vyrozumění o možnosti prostudovat trestní spis z [datum] adresované [celé jméno žalobce] [jméno]. [jméno] [příjmení] ze strany Policie České republiky, konkrétně ve věci předmětného obvinění, na den [datum] a dále na vědomí taktéž jeho obhájci, žádost o prodloužení lhůty k vyšetřování z [datum], adresovaná Okresnímu státnímu zastupitelství ze strany Policie České republiky s žádostí o prodloužení lhůty do [datum], návrh na skončení vyšetřování, podaný ze strany žalobce [datum] Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec] ve smyslu § 166 odst. 1, 3 trestního řádu a podání návrhu na postup dle § 172 odst. 1, písm. a) trestního řádu, podaný návrh na zastavení trestního stíhání z [datum] ze strany žalobce okresnímu státnímu zastupitelství a vyrozumění, podnět k výkonu dohledu nad činností OSZ [obec], taktéž vyrozumění Okresního státního zastupitelství zasílané advokátovi [datum], námitka podjatosti Policie České republiky v [obec] [anonymizováno] [územní celek] a stížnost do usnesení orgánů Policie ČR [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], doručená Policii České republiky [datum], následovaly žádosti o poskytnutí součinnosti a záznamy o provedeném šetření na MSS [obec] z [datum], záznam provedený Policií České republiky, následuje vyrozumění o možnosti prostudovat trestní spis, zasílané zástupci, resp. obhájci žalobce [datum] ze strany Policie České republiky, konkrétně na den [datum], dále žádost o prodloužení lhůty vyšetřování ve smyslu § 167 odst. 2 trestního řádu, adresovaná Okresnímu státnímu zastupitelství z [datum] ze strany Policie České republiky s tím, že je žádáno o prodloužení do [datum], následuje vyjádření k námitkám obviněného [příjmení] [celé jméno žalobce], žádost o prodloužení lhůty vyšetřování, zasílaná OSZ ze strany Policie České republiky [datum] – je žádáno o prodloužení do [datum], usnesení policejního orgánu, Policie České republiky, útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, Expozitura [obec] z [datum] o absenci vyloučení z vykonávání úkonu trestního stíhání [jméno]. [jméno] [příjmení] – [číslo jednací], stížnost z [datum rozhodnutí] do usnesení policie zasílaná [celé jméno žalobce], návrh na podání obžaloby, doručený OSZ [datum], podaná obžaloba k Okresnímu soudu v Mělníku [datum] na žalobce pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2, písm. a), c) zákona č. 140/61 účinného do 31. 12. 2009 trestního zákona, podnět k výkonu dohledu nad OSZ v [obec], zasílaný Krajskému státnímu zastupitelství ze strany žalobce a podnět k zahájení šetření – trestní oznámení na neznámého pachatele, protokol o neveřejném zasedání u Okresního soudu v Mělníku z [datum] s tím, že je věc předložena Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o místní příslušnosti a následuje rozhodnutí č. j. [číslo jednací] vydané Okresním soudem v Mělníku v neveřejném zasedání z [datum] [rok] s doložkou právní moci téhož dne s tím, že je rozhodováno podle § 188 odst. 1, písm. a) trestního řádu v trestní věci obviněného [celé jméno žalobce] tak, že se tato předkládá Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o místní příslušnosti, návrh obhajoby na vrácení věci státnímu zástupci k došetření, doručený Okresnímu soudu v Mělníku [datum], výzva zasílaná předsedkyní senátu [celé jméno žalobce] ve věci doložení plné moci nového obhájce, když u [jméno] [příjmení] došlo k pozastavení výkonu advokacie, žádost o povolení nahlédnout do spisu pro žalobce, založena plná moc obhájce a přípis [název soudu], adresovaný [datum] k Okresnímu soudu v Mělníku, předkládací zprávou byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze [datum] s tím, že je založen protokol o neveřejném zasedání z [datum], v rámci tohoto jednání bylo rozhodnuto usnesením o příslušnosti [název soudu] k projednání a rozhodnutí příslušné věci podle § 24 odst. 1 trestního řádu, založeno rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. [sp. zn.] o místní příslušnosti uvedené shora, protokol o neveřejném zasedání z [datum] u [název soudu], kdy předseda senátu podal zprávu o stavu řízení a následně bylo vyhlášeno usnesení s tím, že podle § 188 odst. 1 písm. a) trestního řádu ve věci trestní proti obžalovanému, byla věc předložena Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu, sdělení soudu v trestní věci obžalovaného, zasílané [název soudu] ze strany správce konkurzní podstaty a dále úřední záznam ohledně urgování zasílání spisu, pokud jde o Nejvyšší správní soud a komunikaci s ním, usnesení [název soudu], zmiňované shora z [datum] o předložení věci Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o odnětí a přikázání věci podle § 25, vrácení trestního spisu bez věcného vyřízení ze strany Nejvyššího soudu ČR dne [datum] [název soudu] s pokyny, podání ze [datum] zasílané okresním státním zastupitelstvím [název soudu] s žádostí o vyjádření, nová předkládací zpráva adresovaná Nejvyššímu soudu ČR z [datum] o opětovném předložení věci, rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], kdy se podle § 25 trestního řádu věc odnímá [název soudu] a přikazuje se k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Mělníku, referáty soudce z [datum] a [datum] ohledně žádosti o zapůjčení přílohových spisů a komunikace s [název soudu], založeny referáty z [anonymizováno] roku [rok], hlavní líčení bylo nařízeno na [datum] a [datum] referátem soudce z [datum] o povolení nahlédnout do spisu ze dne [datum], úřední záznam, kdy bylo hovořeno s [jméno] [příjmení], uváděno, že [žalobce] [celé jméno žalobce] je na dovolené, konkrétně [datum] a tedy zařizuje předání a převzetí předvolání k hlavnímu líčení, návrh na připojení spisů ve věci [spisová značka] adresovaný Okresnímu soudu v Mělníku ze strany [celé jméno žalobce] s uvedení konkrétních důkazních prostředků, dopis [jméno] [jméno] [příjmení], adresovaný Okresnímu soudu v Mělníku ze strany Nejvyššího správního soudu ze [datum] s uvedením odpovědi na stav kárného řízení, ve spise je dále založena emailová komunikace, konkrétně zasílaná [jméno] [příjmení] ze strany sekretariátu [anonymizována dvě slova] pokud jde o omluvu svědka z nařízeného hlavního líčení + nové termíny, které by byly k dispozici, doplnění listinných důkazů a návrhy na výslech svědků ze strany obviněného ze dne [datum] doručené [datum] Okresnímu soudu v Mělníku, protokol o hlavním líčení před Okresním soudem v Mělníku z [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka], ze kterého se podává osobní přítomnost obžalovaného, včetně obhájce, přistoupeno k výslechu obžalovaného v rámci hlavního líčení, zakládány listinné důkazy, učiněn výslech svědkyně [jméno] [příjmení] a dále provedeny listinné důkazy k dokazování na 3 stranách spisu a následně hlavní líčení přerušeno do [datum] v 9 hodin, protokol o hlavním líčení z [datum] u Okresního soudu v Mělníku, kde byl proveden výslech svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], svědkyně [jméno] [příjmení] dříve [příjmení], svědkyně [jméno] [příjmení], svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], rozhodováno o svědečném a následně vyhlášeno usnesení, jímž bylo hlavní líčení odročeno na [datum] v [údaj o čase] hodin za účelem výslechu dalších svědků, ve spise dále založeny protokoly, resp. referáty soudce ohledně nařízení hlavního líčení na [datum], [datum] a dále rozhodování o svědečném, a to usnesením z [datum], jímž bylo přiznáno svědečné [jméno] [jméno] [příjmení], protokol o hlavním líčení z [datum] u Okresního soudu v Mělníku, kdy se taktéž podává osobní přítomnost žalobce a jeho obhájce, kdy byl zopakován průběh minulého hlavního líčení a přistoupeno k výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], svědkyně [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], dále předloženy k nahlédnutí listiny z přílohových spisů sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a další listiny, které byly čteny, dále přistoupeno k výslechu [jméno] [jméno] [jméno], jakožto svědka a hlavní líčení odročeno za účelem předvolání dalšího svědka na [datum], protokol o hlavním líčení u Okresního soudu v Mělníku z [datum], které proběhlo opět za přítomnosti žalobce a jeho obhájce, byl vyslechnut svědek [jméno] [příjmení], předloženy k nahlédnutí listiny, které byly dále čteny k důkazu a přistoupeno k závěrečným řečem, v rámci hlavního líčení byl vyhlášen rozsudek, jímž byl žalobce v procesním postavení obžalovaného uznán vinným ze spáchaného skutku trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2, písm. a), c) trestního zákona a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 trestního zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let a dále byl odkázán ve smyslu § 229 odst. 1 trestního řádu poškozený [příjmení] [jméno] [jméno], správce konkurzní podstaty úpadce [jméno] se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních, písemné vyhotovení rozhodnutí je založeno na [číslo listu], podaná předkládací zpráva ke Krajskému soudu v Praze k podanému odvolání [celé jméno žalobce], a to [datum], když ve spise je založeno odůvodnění odvolání obžalovaného z [datum] a taktéž vyjádření ve věci odvolání obžalovaného na [číslo listu] vyhotovené [jméno] [příjmení], dále založen protokol o veřejném zasedání Krajského soudu v Praze z [datum] ve věci odvolání obžalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku z [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], ze kterého se mj. podává osobní přítomnost žalobce a jeho obhájkyně [jméno] [jméno] [příjmení] s tím, že závěrem bylo veřejné zasedání odročeno na [datum] v [anonymizováno] hodin za účelem výslechu svědků [příjmení] a [příjmení], tito byli následně volání referátem soudce z [datum], návrh na doplnění dokazování v trestní věci podal žalobce prostřednictvím své obhájkyně [datum], v rámci veřejného zasedání konaného u Krajského soudu v Praze z [datum] došlo k zopakování dosavadního stavu řízení, následně k výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a následně upuštěno od výslechu svědkyně [příjmení] a dokazování skončeno, bylo vyhlášeno usnesení, jímž podle § 257 odst. 1, písm. b) trestního řádu byl napadený rozsudek zrušen a věc postoupena Nejvyššímu správnímu soudu ČR jako soudu kárnému, neboť skutek není trestným činem, ale mohl by být posouzen jako kárné provinění, ve spise dále založeno písemné vyhotovení samotného usnesení Krajského soudu v Praze pod č. j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] s doložkou právní moci téhož dne, která je zde vyznačena, ve věci dále bylo rozhodováno o přiznání svědečného, a to náhrady ušlého výdělku [jméno] [jméno] [příjmení] usnesením Krajského soudu v Praze z [datum], ve věci bylo podáno dovolání k Nejvyššímu soudu ČR Nejvyšším státním zastupitelstvím pod sp. zn. [číslo jednací], následovalo vyjádření k dovolání ze strany zástupce žalobce, předkládací zprávou z [datum] byla věc předložena Nejvyššímu soudu ČR a dále založen protokol o neveřejném zasedání Nejvyššího soudu v Brně ve věci sp. zn. [spisová značka] z [datum rozhodnutí], v rámci něhož bylo vyhlášeno usnesení o odmítnutí dovolání dle § 265i) odst. 1, písm. e) trestního řádu, písemné vyhotovení usnesení Nejvyššího soudu ČR se nachází na [číslo listu], z doručenek pak vyplývá doručování předmětného rozhodnutí [celé jméno žalobce] [datum], Nejvyššímu státnímu zastupitelství pak [datum], okresnímu státnímu zastupitelství [datum], [jméno] [jméno] [příjmení] [datum], [jméno] [příjmení] [datum], [jméno] [příjmení] [jméno] [datum], když poslední z nich jsou doručovány prostřednictvím datové schránky, žalobci pak prostřednictvím doručenky typ I. do vlastních rukou.

6. Z výslechu svědka [jméno] soud zjistil, že jde o syna žalobce, tento byl podrobně obeznámen s vedením trestního řízení proti jeho otci, které podrobně popsal, včetně okolností vedení kárného řízení, které po trestním řízení následovalo. Svědek se vyjádřil k zásahu do osobnostních práv v důsledku vedení trestního řízení, jak svého otce, tak celé rodiny, když toto především svou délkou a povahou zasáhlo do kredibility otce, sám svědek uváděl, že taktéž trestní stíhání svého otce špatně nesl, mělo to dopad na jeho soustředění, pokud jde o dopis disertační práce. Uváděl, že trestní řízení otce ovlivnilo i jeho v profesní sféře, neboť má shodné křestní jméno s otcem a taktéž působí jako právník. Jméno otce se pravidelně objevovalo ve všech vyhledávačích, trestní stíhání jej samotného poškodilo u pohovoru v Advokátní kanceláři u [jméno] [příjmení], který jej měl označit za osobu, která si nese stigma svého otce. Dovozoval poškození cti, pověsti a dobrého jména svého otce v důsledku vedení trestního řízení, zprostředkovaně pak poškození pověsti a dobrého jména svého. Známí a kamarádi s ním kauzu probírali, částečně trestní řízení vedlo ke snížení kontaktů s některými známými. Svědek hovořil taktéž o finančních dopadech vedení trestního řízení na rodinu s tím, že žalobci byly zadržovány cca 2 miliony Kč na platu, což bylo 50% platu, které nedostával v důsledku vedení trestního řízení. Uváděl pokles životního standardu rodiny díky omezení finančních prostředků, nutnost prodeje bytu, aby byl udržen životní standard. Na co konkrétně finanční prostředky z prodeje bytu byly následně využity, svědek nevěděl. Domníval se, že byly vynaloženy např. na zdravotní péči žalobce a jeho manželky. Svědek potvrdil, že žalobce v průběhu trestního řízení trpěl na bolesti hlavy, zhoršil se mu sluch, byl nucen navštívit lékaře, bližší podrobnosti ke zdravotnímu stavu nevěděl. Potvrdil taktéž širokou medializaci případu, pokud jde o mediální výstupy, kterých byly desítky až stovky. Medializace pak probíhala v regionálním tisku i televizi, taktéž pak v celostátní televizi. Svědek dále potvrdil profesní kariéru žalobce, kdy tento působil na [stát. instituce], na [název soudu] [anonymizováno], předtím 20 let na [anonymizována dvě slova], taktéž na úseku civilním v [obec]. Uváděl taktéž rozhodnutí předsedy Krajského soudu, že otce překládá na trestní agendu se specializací na cizince, když toto vnímal, jako velmi nestandardní, když otec měl předchozí praxi 20 let s obchodními spory. V souvislosti se změnami agend pak cítil u otce psychický tlak na výkonnost a zvládnutí přechodu z agendy na agendu novou. Celá rodina čelila nejistotě ohledně výsledku trestního řízení s tím, že bylo následně v případě jeho odsouzení vysoce ohroženo finanční zabezpečení celé rodiny. Otce líčil jako poctivého člověka, který před zahájením trestního stíhání byl frontmanem kapely, hrál na 7 hudebních nástrojů a bavičem. Trestní stíhání pak zanechalo následky i v osobnostní sféře a chování samotného žalobce. Svědek následně doplnil, že má za to, že byt byl prodáván z důvodu hypotéky na byt druhý, tedy pokrytí těchto nákladů na hypotéku.

7. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za zjištěno, že jde o dceru žalobce, taktéž podrobně popisovala vedení trestního řízení proti svému otci, především pak vysokou medializaci případu, která je znát i v současné době na internetu. Celá rodina velmi negativně nesla psychicky trestní stíhání, sama svědkyně s otcem absolvovala soudní jednání, uváděla odliv známých a přátel. Sama svědkyně uváděla, že se obávala o svou vlastní bezpečnost s ohledem na medializaci případu jak při soudních jednáních, tak mimo ně. Uváděla psychické obtíže otce ohledně [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], následnou [anonymizována dvě slova], dále poškození dobré cti a pověsti žalobce i celé jeho rodiny, a to i na venkově, kde žije matka žalobce. Uváděla, že poškození cti a pověsti pociťuje celá rodina do současné doby. Svědkyně dále potvrdila snížený plat žalobce, tedy následný dopad do ekonomické sféry rodiny, pokud jde o příjmy. Skutečnost finančního ponížení platu stresovala žalobce i celou rodinu, a svědkyně uváděla, že měla vliv i do poškození zdraví. Celá rodina se musela finančně uskromnit.

8. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že tento osobně žalobce neznal, z médií znal jméno žalobce s tím, že jde o soudce. Svědek uvedl, že žalobce nezná, o nezákonném trestním stíhání žalobce nevěděl, zná pouze syna žalobce, který u něj pracoval jako koncipient v advokátní kanceláři. Období spolupráce si již nedovedl vzpomenout. Uvedl, že spolupráce probíhala pouze krátce, v řádu několika měsíců, nedovedl říci, jakým způsobem se k němu syn žalobce dostal, zda přes výběrové řízení, či jinak. Svědek nedovedl potvrdit ani okolnosti důvodu odchodu syna žalobce z advokátní kanceláře. Vyvrátil, že by se kdykoli jakkoli negativně vyjadřoval na adresu advokátního koncipienta, syna žalobce. Uvedl, že slovo„ stigma“ nepoužívá, není možné, aby jakkoli syna žalobce označil tímto výrazem. Svědek taktéž potvrdil, že spojitost mezi [jméno] [celé jméno žalobce], který byl u něj zaměstnán, a žalobcem nevnímal.

9. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za zjištěno, že jde o manželku žalobce, o trestním stíhání žalobce věděla, velmi těžce jej nesl manžel a i celá rodina, sama svědkyně měla obavu o jeho zdraví. Uváděla, že v průběhu trestního řízení žalobce nemohl spát, byl podrážděný, měl obavy jak z trestního stíhání, tak v podstatě obavy o celou rodinu. Pokud jde o zdravotní potíže, trpěl [anonymizováno 17 slov]. V této souvislosti [anonymizováno 5 slov]. Dříve zdravotními problémy netrpěl. Svědkyně vylíčila žalobce jako čestného, přímého a obětavého člověka, který pro rodinu udělal všechno, byl to vzor. Vzájemně se v rodině podporovali, a to i v průběhu trestního řízení, pokud jde o širší rodinu, ani zde vztahy narušeny nebyly. Pokud jde o vztahy na pracovišti, tyto znala svědkyně pouze z vyprávění manžela, které se následně vyhrotily s předsedou [název soudu], panem [jméno] [anonymizováno]. Uváděla, že dříve byly vztahy i mimopracovní vřelé, následně, po zahájení trestního stíhání, vztahy ochladly, přátelské vztahy se zpřetrhaly. O ostatních problémech s případnými spolupracovníky svědkyně nevěděla. Svědkyně dále potvrdila širokou medializaci případu, věděli o ní sousedé, projevovalo se to např. tím, že přestali zdravit, či měli uštěpačné poznámky. Dříve vedla rodina čilý společenský život, s ohledem na negativní reakce okolí tento musela opustit. Čest a pověst utrpěla i na vesnici, kde žije matka svědkyně, zde také zaznamenala negativní reakce na žalobce. Svědkyně potvrdila dále odliv některých známých, kteří se začali rodiny stranit. Rodina s manželem držela, snažili se jej doprovázet na hlavní líčení, trestní stíhání však celou rodinu zasáhlo. Svědkyně se dále vyjadřovala k negativnímu vztahu [jméno] [anonymizováno] k osobě žalobce, když dovozovala, že tomuto měly vadit vysoké pracovní ambice jejího manžela a následně se k němu začal chovat negativně a kariérní postup mu nepřál. Z tohoto důvodu ho následně přeřadil na trestní agendu, ve které nikdy předtím nepůsobil, když provozoval agendu konkurzní.

10. Z výsledu svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za zjištěno, že jde o bývalou spolupracovnici žalobce ze zaměstnání, spolupracovala s ním od roku [rok] jako vedoucí kanceláře. O trestním řízení žalobce věděla svědkyně pouze okrajově, uváděla, že se o tom moc nemluvilo, znala výsledek trestního řízení, který spočíval ve zproštění žalobce obžaloby. Uváděla, že v kontaktu s žalobcem byla stále, na soudu stále působí. Spolupráci s žalobcem popisovala po pracovní stránce jako běžnou, a to jak před jeho trestním stíháním, tak i následně poté. Svědkyně popisovala změnu v osobnosti žalobce, když tento byl před trestním stíháním vždy veselý, dobře se s tím spolupracovalo, v dobré náladě, po jeho návratu na soud po zproštění obžaloby byl uzavřený a byl znát velký rozdíl. Tuto změnu chování přisuzovala stresu, který žalobce utrpěl v průběhu trestního stíhání. Žalobce popisovala jako velmi pracovitého, o žádném dřívějším kárném provinění nevěděla. Celý případ trestní kauzy žalobce byl velmi medializován, svědkyně tuto skutečnost potvrdila s tím, že vyznění článků bylo spíše negativní. Svědkyně věděla o zdravotních komplikacích, konkrétně o [anonymizována dvě slova] [role v řízení]. Především pak uváděla poškození dobré pověsti žalobce na pracovišti, po návratu byl žalobce skleslý, smutný, působil nemocně, následně byl přeřazován na jiná oddělení, konkrétně oddělení trestní. Poškození dobré pověsti žalobce po jeho návratu z trestního stíhání se dle výpovědi svědkyně projevovalo i v opakovaných námitkách podjatosti vznášených ze strany účastníků řízení, které však nebyly nikterak odůvodněné, dle svědkyně byly pouze vedené snahou vyhnout se souzení daného případu žalobcem. O vzájemných vztazích žalobce a [jméno] [anonymizováno], bývalého předsedy soudu, svědkyně nevěděla.

11. Z účastnického výslechu žalobce má soud za zjištěno, že tento se podrobně vyjadřoval k jednotlivým fázím předcházejícím vedení trestního řízení a jeho zahájení, a následně popisoval i okolnosti vedení trestního stíhání, včetně řízení navazujícího, správního. Popisoval agendy, kterými prošel a následné přemístění na úsek trestní, když toto označoval jako naschvál bývalého předsedy soudu, [jméno] [anonymizováno]. V průběhu veřejného zasedání za účasti obžalovaných, advokátů a státního zástupce, bylo předáno žalobci usnesení o zahájení trestního stíhání, když toto doručování bylo velmi nestandardní. Následovalo 5 let vedení trestního stíhání, kdy byl žalobce nucen prodat byt, neboť měl 2 hypotéky a potřeboval tyto pokrýt finančně, celé trestní stíhání popisoval jako velmi těžkou dobu, kdy čelil velké psychické zátěži ohledně výsledku trestního řízení a taktéž ekonomickým problémům, pokud jde o placení hypotéky a výdajů. Dříve byl zdravý, následně čelil zdravotním problémům, a to [anonymizováno 5 slov]. Pokud jde o důvod prodeje bytu v [obec], uváděl, že tento byl jasný, žalobce s rodinou měl 2 hypotéky, celou rodinu navíc živil, počátkem trestního stíhání mu byl ponížen plat pouze na 50%, hypotéky však byly spočítané na celý jeho příjem. V důsledku vedení trestního stíhání, aby mohl zaplatit hypotéky a taktéž pokrýt životní náklady, byl nucen prodat byt, ve kterém původně bydleli, šlo o byt rodinný. V důsledku nutnosti rychlého prodeje následně žalobce dovozoval taktéž úbytek na ceně v cca 1,5 milionu Kč. Žalobce potvrdil, že celá rodina mu v průběhu trestního řízení věřila, stála za ním, na určitou dobu se i odstěhoval od manželky, která žila v [obec], žalobce v [obec] na chalupě. Uváděl tedy určitý rozpad rodinných vztahů po dobu cca 5 let. Taktéž část blízké rodiny se od žalobce odvrátila. Žalobce následně uváděl medializaci na celostátních televizích [název], [název], případně [název], taktéž v tisku. Na trestní řízení byl pravidelně dotazován ze strany spoluobčanů. Medializaci považoval za naprosto nekorektní až brutální. Pokud jde o vztahy na pracovišti, žalobce potvrdil, že po jeho návratu po ukončení trestního stíhání již byla situace na pracovišti jiná, byl zde nový předseda soudu, [jméno] [anonymizováno] a aktuálně se na pracovišti cítí dobře, soudí insolvence, které soudil mnoho let. Celá rodina pak měla trpět poškozením dobrého jména žalobce, pokud jde o manželku, dceru i syna. Žalobce žaloby proti médiím na odškodnění nepodával.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] [příjmení] učiněné před dožádaným soudem - [název soudu], má soud za zjištěno, že jde o známého žalobce, kterého zná od roku [rok]. Před zahájením trestního stíhání na něj působil vyrovnaným a klidným dojmem, byl rozvážný při společných rozhovorech, měl velké životní zkušenosti, nadhled a inteligenci. V průběhu trestního řízení pak na svědka působil žalobce znechuceně a zklamaně, měl snahu prokázat svou nevinu a očistit své jméno. Po skončení trestního stíhání z něj svědek cítil zadostiučinění a spokojenost. Svědek potvrdil ve své výpovědi skutečnost ohledně pozastavení výkonu funkce soudce a pobírání 60% měsíčně platu do konečného rozhodnutí ve věci, s odstupem času však již nevěděl tyto skutečnosti přesně. Uváděl, že se žalobce nikterak svědkovi nesvěřoval, pokud jde o komplikace, které se měly objevit v jeho osobním životě v souvislosti s vedením trestního stíhání. O trestním stíhání žalobce se svědek dozvěděl prostřednictvím sledování zpráv v televizi, následně i ze společných rozhovorů s žalobcem. Žalobci po dobu trestního stíhání plně důvěřoval, medializaci však vnímal jako tendenční, kdy věc byla prezentovaná jako nezpochybnitelná. Pokud jde o následky v osobním, rodinném životě, či následky zdravotní, tyto svědek neznal.

13. Medializace případu vyplývá z článků„ [anonymizováno 11 slov]“ (neuvedeno datum uveřejnění, zdroj – [anonymizováno]),„ [anonymizováno] [příjmení]: [anonymizováno 8 slov]“ (ze dne [datum], zdroj – [webová adresa]),„ [anonymizována tři slova] [obec]: [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]“ (ze dne [datum], zdroj – [webová adresa]), článku„ [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova]“ (ze dne [datum], zdroj – [webová adresa]), článku„ [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]“ (neuvedeno datum uveřejnění, zdroj – [anonymizováno]), článku„ [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [příjmení]“ (ze dne [datum], zdroj – [webová adresa]),„ [anonymizována tři slova] [název soudu]“ (uveřejněným na [webová adresa] z [datum]), článku„ [anonymizováno]“ (uveřejněném na [webová adresa]) ze dne [datum]), článku„ [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“ (ze dne [datum] uveřejněném na [webová adresa]), článku„ [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována tři slova]“ (z [datum], uveřejněném na [webová adresa]), článku„ [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova]“ (z [datum], uveřejněném na [webová adresa]), článku„ [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce]: [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“ (z [datum], uveřejněném v [anonymizována dvě slova]), článku„ [anonymizováno 8 slov]“ (z [datum], uveřejněném taktéž na webových stránkách [anonymizována dvě slova]), článku„ [anonymizováno 11 slov]“ (z [datum], uveřejněný na [anonymizováno]), článku„ [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]“, (z [datum], uveřejněném na [anonymizováno]), článku„ [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizována dvě slova]“ (z [datum], uveřejněném na [webová adresa]), článku„ [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“ [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována tři slova]“ (uveřejněný [datum] na [webová adresa]), článku„ [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“ (z [datum], uveřejněném na [webová adresa]), článkuk„ [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“ (uveřejněném [datum] na [webová adresa]), článku„ [anonymizováno]: [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] z [datum]“ (uveřejněném na [webová adresa]), článku„ [anonymizována tři slova] [název soudu]“ (ze dne [datum], uveřejněném na [webová adresa]), článku„ [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [celé jméno žalobce], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]“ (ze [datum], uveřejněném na [webová adresa]), článku„ [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]“ (z [datum], uveřejněném na [webová adresa]), článku„ [příjmení] [anonymizováno 8 slov] [anonymizováno]“ (ze dne [datum], uveřejněném na [anonymizováno]), článku„ [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [celé jméno žalobce]“ (z [datum], uveřejněném na [webová adresa]), článku„ [anonymizováno 8 slov] [anonymizováno] [celé jméno žalobce]“ (z [datum], uveřejněném na [webová adresa]), článku„ [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [název soudu] [anonymizováno]“ (článek uveřejněný na [webová adresa] ze dne [datum]), článku„ [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce]: [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“ (uveřejněném na [anonymizováno], dne [datum]), článku„ [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]“ (ze [datum], uveřejněném na [webová adresa]), článku„ [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována tři slova]“, článku„ [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova], [příjmení] [anonymizováno] [příjmení]“ (uveřejněném na [webová adresa], [datum]), článku„ [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]“ (z [datum], uveřejněném na [webová adresa]), článku„ [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova]“ (článek z [datum], uveřejněný na [anonymizováno]), článku„ [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]“, (uveřejněný dne [datum] na [webová adresa]), článku„ [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [celé jméno žalobce]“ (z [datum], uveřejněném na [webová adresa]), článku„ [anonymizováno]“ (uveřejněném na [webová adresa], z [datum]), článku„ [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [rok]“ (z [datum], uveřejněném na [webová adresa]), článku„ [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“ (z [datum], uveřejněném na [webová adresa]).

14. Žalobce soudu dále k doplnění dokazování předložil dopis adresovaný [anonymizováno] [země], [anonymizováno] [jméno] [jméno] z [datum] [jméno] [jméno] [příjmení], předsedou [název soudu], který doporučuje žalobce na funkci soudce Ústavního soudu, k prokázání krácení příjmu v rozhodném období jeho trestního řízení doložil dohoda o srážce z platu vydaná [název soudu] [sp. zn.] [číslo] ze dne [datum], dopady trestního řízení dále nad rámec svědeckých výpovědí prokazoval čestným prohlášením [jméno] [jméno] [příjmení] z [datum], čestným prohlášením o dopadech trestního řízení z [datum] [jméno] [příjmení], čestným prohlášením z [datum] [jméno] [celé jméno žalobce], k prokázání uskutečnění prodeje bytu doložil kupní smlouvu č. [anonymizováno] [číslo], uzavřenou mezi [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobce], jako prodávajícími a [jméno] [jméno] [příjmení], jako kupujícím z [datum], včetně výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], [katastrální uzemí], k prokázání zdravotních problémů závěrečnou zprávu Oblastní nemocnice [obec], chirurgické oddělení, s neuvedením data vyhotovení, nicméně s hospitalizací pana žalobce [datum] až [datum], k prokázání existence úvěrů doložil výpisy z účtu k úvěru [číslo] adresované panu žalobci ze strany [název banky] [anonymizováno] s datem [datum] a [datum]. K prokázání skutečností, že v souvislosti s vedením trestního řízení proti žalobci byly následně vůči jeho osobě činěny námitky podjatosti, žalobce doložil spisu námitky podjatosti soudce podané ke sp. zn. [spisová značka], žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], žalovaný [příjmení] [jméno] [příjmení] s žádostí o následné odročení ústního jednání, námitku podjatosti pana žalobce, adresovanou k téže spisové značce [datum] Vrchnímu soudu v Praze, usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. [spisová značka], resp. [anonymizováno] [spisová značka] ohledně vyřízení námitky s tím, že soudce [název soudu] [celé jméno žalobce] je vyloučen z projednávání a rozhodování věci, vedené u [název soudu], sp. zn. [spisová značka], rozhodnutí datované [datum rozhodnutí].

15. Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázán následující průběh kárného řízení: Dne [datum] byl podán návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti podle § 8 odst. 2, písm. f) zákona č. 7/2002 Sb., proti žalobci, kdy nejméně v 6 případech měl manipulovat s protokoly, konkrétně u [název soudu] v řízení [spisová značka] z [datum rozhodnutí], u téhož soudu u sp. zn. [spisová značka] z [datum rozhodnutí], dále u téhož soudu sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí], dále u téhož soudu sp. zn. [číslo jednací]. [anonymizováno] [rok], dále pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] a [spisová značka] dne [datum rozhodnutí], vše vedené u [název soudu]. Následně [datum] byl dočasně zproštěn výkonu funkce soudce rozhodnutím ministra spravedlnosti podle § 100 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., kdy mu náleželo pouze 50% platu. Proti tomuto rozhodnutí byly následně podány námitky dne [datum], ústní jednání bylo nařízeno na [datum] a dále nařízeno neveřejné zasedání o námitkách na [datum]. Usnesením následně sp. zn. [číslo jednací] byly námitky žalobce zamítnuty [datum]. Ve spise je založen protokol o ústním jednání z [datum], kdy proběhl účastnický výslech žalobce, výslech svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a dále [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Další ústní jednání bylo nařízeno na [datum]. Ve spise je založen protokol na [číslo listu] spisu, kdy došlo k výslechu dalších svědků, a to pana [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Další ústní jednání se konalo [datum], kdy došlo k výslechu svědků paní [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], následovalo jednání [datum], kdy došlo k vyhlášení rozhodnutí, kdy pod výrokem I. byl pan žalobce uznán vinným z kárného provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., a bylo mu uloženo kárné opatření, pokud jde o snížení platu o 30% na 12 měsíců, pokud jde o jeden skutek ze [datum], ve zbytku pod výrokem I. byl zproštěn kárného provinění z dalších 5 skutků podle § 87 odst. 1, protože skutek nebyl prokázán. Rozhodnutí je opatřeno doložkou právní moci [datum]. Následoval návrh na povolení obnovy řízení [datum], dále bylo rozhodováno Nejvyšším správním soudem o povolení obnovy [datum], kdy výrok I. byl zrušen v celém rozsahu původního rozhodnutí a po opravném usnesení bylo rozhodnutí zrušeno v celém rozsahu. Bylo zasíláno taktéž podání trestního oznámení na žalobce z [datum], které je založeno ve spise, a další ústní jednání bylo odročováno. Taktéž je ve spise založeno rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] o odmítnutí ústavní stížnosti proti výroku o uloženém kárném opatření. Další jednání bylo nařízeno u kárného soudu [datum], z protokolu na [číslo listu] vyplývá provedení listinných důkazů a dále svědeckých výpovědí paní [jméno] [příjmení] a pana [příjmení] [příjmení]. Je taktéž založeno usnesení podle § 160 odst. 1 o zahájení trestního stíhání žalobce z [datum] Policií České republiky č. j.: [anonymizováno] [číslo] pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2, písm. a) a c) trestního zákoníku. Usnesením Nejvyššího správního soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo řízení podle § 15 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., přerušeno, následně byla založena obžaloba ve vedlejším trestním řízení a byly činěny dotazy na průběh trestního řízení. [datum] potom došel návrh na pokračování v řízení a nařízení jednání ve věci a dále [datum] opakovaný návrh na pokračování v řízení. Soud následně sděloval právní zástupkyni žalobce [datum] informaci, že dosud nelze v řízení pokračovat pro nepostoupení spisu ze strany soudu. Následně bylo nařízeno neveřejné zasedání na [datum], kde bylo vyhlášeno usnesení o pokračování v řízení, následovalo ústní jednání [datum], které bylo konáno a následně odročeno na [datum] a toto následně přeloženo na nový termín [datum]. V rámci tohoto ústního jednání byly provedeny listinné důkazy a dále jednání odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na [datum], kdy došlo k vyhlášení rozhodnutí, kdy byl žalobce uznán vinným ve věci jednoho skutku ze [datum] a byl mu uložen trest v podobě snížení platu o 15% na 5 měsíců, na rozhodnutí je vyznačena doložka právní moci [datum].

16. Soud zamítal další návrhy na doplnění dokazování listinnými důkazy navrženými ze strany žalobce, pokud jde o navrhovanou projekci TV ze zpravodajství [název] [příjmení] pro nadbytečnost, a to s ohledem i na právní posouzení jednotlivých dílčích nároků žalobou žádaných. S ohledem na právní hodnocení věci pak soud dále nehodnotil provedené dokazování k výši nemajetkové újmy žádané z titulu nezákonného rozhodnutí (pokud jde o srovnávací judikaturu).

17. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci: Proti žalobci bylo vedeno od [datum] do [datum], tedy po dobu 4 let a 9 měsíců, trestní řízení pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), c) trestního zákona. V průběhu trestního řízení [datum] vydal Okresní soud v Mělníku odsuzující rozsudek ve věci, proti rozhodnutí bylo podáno odvolání a Krajský soud v Praze [datum] usnesením rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc postoupil Nejvyššímu správnímu soudu České republiky, jako soudu kárnému, když skutek není trestním činem, ale mohl by být posouzen jako kárné provinění. Trestní stíhání bylo pravomocně skončeno ke dni [datum]. Následně byla proti tomuto usnesení podána dovolání, která však byla usnesením Nejvyššího soudu z [datum] odmítnuta. [datum] vydal Nejvyšší správní soud rozhodnutí, kterým žalobce uznal vinným ze spáchání kárného provinění. [datum] žalobce uplatnil u žalované nároky na náhradu nemajetkových újem z nezákonného trestního stíhání vedeného před Okresním soudem v Mělníku pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 2 500 000 Kč, a nemajetkové újmy z téhož řízení z titulu nepřiměřené délky řízení ve výši 170 000 Kč. Žalovaná požadavku žalobce na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ani z jednoho odpovědnostního titulu nevyhověla stanoviskem z [datum], a to částečně pro vznesenou námitku promlčení k nároku na náhradu nemajetkové újmy z nezákonného rozhodnutí, částečně pro absenci odpovědnostního titulu týkajícího se nepřiměřené délky řízení. Trestní věc žalobce byla projednávaná na 3 stupních soudní soustavy, 1x soudem prvního stupně, 1x soudem odvolacím a 1x soudem nejvyšším. Trestní řízení bylo do určité míry zatíženo procesní složitostí věci, policejní orgán opakovaně žádal o prodloužení lhůty k vyšetřování podle § 167 odst. 2 trestního řádu, byl zjištěn průtah v období rozhodování o odnětí a přikázání věci (od [datum] do [datum]).

18. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem, a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

19. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

20. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

21. Podle § 8 odst. 1 Odpšk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

22. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

23. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

24. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve, než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

25. Po právní stránce soud předmětnou věc posoudil podle ustanovení § 1 odst. 1, § 5 písm. a), b), § 8, § 13, § 31a a § 32 odst. 3 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhal zaplacení jednak zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 2 500 000 Kč z titulu nezákonného trestního stíhání a vydání nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném před Okresním soudem v Mělníku pod sp. zn. [spisová značka] a taktéž nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem v témže řízení ve výši dalších 170 000 Kč a omluvy. To vše za situace, kdy původně žalobou uplatnil několik dílčích nároků žádaných v celkové výši 2 670 000 Kč a omluvu, když žalovaná na jeho předběžně uplatněný nárok nikterak nehradila a omluvu mu neposkytla. V řízení bylo prokázáno, že žalobce postupem podle § 14 odst. 1, 3 OdpŠk u žalované předběžně své nároky uplatnil, proto věc může být projednána před soudem (§15 odst. 2 OdpŠk).

26. Soud zkoumal, zda jsou kumulativně splněny 3 základní podmínky pro odpovědnost státu za nemajetkovou újmu tak, jak je žalobce žádal, a to existence odpovědnostního titulu, příčinné souvislosti a vzniku a výše újem, když existence těchto podmínek musí být bezpečně prokázána a důkazní břemeno pak leží na žalobci.

27. V prvé řadě se soud zaměřil na posouzení důvodnosti námitky promlčení vznesené ze strany žalované k nároku na náhradu nemajetkové újmy z vydání nezákonného rozhodnutí. Jak soud uvedl shora, žalobce uplatnil celkem 2 nároky na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu ze dvou různých odpovědnostních titulů, jednak z nezákonného rozhodnutí, jednak z nesprávného úředního postupu. Soud námitku promlčení vznesenou žalovanou co do prvního z odpovědnostních titulů, nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu z nezákonného rozhodnutí, shledal důvodnou. V řízení vedeném před Okresním soudem v Mělníku pod sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno vydání nezákonného rozhodnutí, jímž je usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne [datum], když v řízení bylo prokázáno a mezi účastníky konec konců bylo učiněno nesporným, že trestní stíhání vyústilo ve vydání usnesení Krajského soudu v Praze z [datum], jímž odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně [datum] a věc postoupil Nejvyššímu správnímu soudu České republiky, jako soudu kárnému. K tomuto dni pak bylo pravomocně trestní stíhání žalobce skončeno, následně pak pokračovalo v rovině kárného řízení vedeného před Nejvyšším správním soudem (konkrétně řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. [spisová značka]). Nárok na náhradu škody dle § 8 OdpŠk způsobené nezákonným rozhodnutím pak lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno, nebo změněno příslušným orgánem, když rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Za okamžik skončení řízení je přitom třeba považovat právní moc posledního rozhodnutí, které bylo v řízení vydáno (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010). Okamžik pravomocného skončení řízení, které dále pokračuje (např. mimořádnými opravnými prostředky, jako tomu bylo v předmětném řízení, kdy žalobce pokračoval podáním dovolání, které bylo následně Nejvyšším soudem [datum] odmítnuto), je nerozhodný pro posouzení běhu promlčecí doby ve smyslu § 32 odst. 3 OdpŠk. Podle tohoto ustanovení se totiž nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Okamžik, kdy se poškozený o skončení řízení dozví, je významný pouze z hlediska běhu subjektivní promlčecí lhůty, neboť tímto okamžikem dochází k odstranění nejistoty ohledně výsledku řízení, do níž byl v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden, a v níž byl udržován. O skončení řízení se žalobce dozvěděl v okamžiku vyhlášení rozhodnutí, neboť ze spisového materiálu se podává, že žalobce byl účasten veřejného zasedání konaného u Krajského soudu v Praze, kdy došlo k rozhodnutí o odvolání, v rámci něhož předmětné usnesení bylo vydáno. S ohledem na skutečnost, že žalobce v době vydání rozhodnutí o postoupení věci Nejvyššímu správnímu soudu a zrušení napadeného rozsudku byl přítomen jednání odvolacího soudu, jak vyplývá z předmětného rozhodnutí, kdy toto nabylo právní moci téhož dne, tedy [datum], od tohoto dne počíná běžet běh subjektivní promlčecí lhůty pro podání žádosti žalobce o odškodnění nemajetkové újmy z titulu tohoto tvrzeného odpovědnostního titulu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu z 20. 11. 2012, sp. zn 30 Cdo 2093/2012). O tomto předběžném právním názoru, pokud jde o posouzení tohoto nároku, byl žalobce před vyhlášením rozhodnutí soudem prvního stupně poučen, když byl upřesněn původní právní názor vznesený již v průběhu řízení ohledně nedůvodnosti námitky promlčení a bylo konkretizováno, pro který odpovědnostní titul a nárok žalobou uplatněný odškodňovací soud spatřuje námitku promlčení důvodnou, pro jaký nárok pak je námitka promlčení nedůvodná.

28. Námitka promlčení uplatněná státem obecně není výkonem práva v rozporu s dobrými mravy. Dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoli právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2011 sp. zn. 30 Cdo 4112/2010). Subjektivní promlčecí doba tedy počíná běžet od okamžiku, kdy obviněnému, tedy žalobci, bylo oznámeno rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání žalobce skončeno, tedy v projednávané věci ve smyslu § 257 odst. 1 písm. b) trestního řádu byl napadený rozsudek soudu prvního stupně, jímž byl žalobce původně odsouzen za trestnou činnost, která mu byla kladena za vinu, zrušen, a věc postoupena Nejvyššímu správnímu soudu ČR jako soudu kárnému, neboť skutek není trestním činem a mohl by být posouzen jako kárné provinění. Od data [datum], kdy žalobci počala běžet 6 měsíční promlčecí doba ve smyslu ustanovení § 6, 14 a 15 OdpŠk, k uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy u žalované, žalobce však tento včas neuplatnil, když nárok uplatnil až dne [datum], tedy po více jak 1 roce. Odepření námitky promlčení pak lze přiznat pouze za mimořádných okolností, které prolamují princip právní jistoty, a jen na základě skutečností, které nastaly poté, co vzniklo právo, jehož prosazení se žalovaný brání. Mimořádné okolnosti pro prolomení principu právní jistoty soud v projednávaném případě neshledal. Žalobce se proto dovolává dobrých mravů nedůvodně (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1839/2000, či rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2908/2014). Na žalobci totiž bylo, aby si počínal v duchu právní zásady, podle níž„ práva svědčí bdělým“ (vigilantibus iura scripta sunt), přičemž musel vědět, že mu v dalším řízení vedeném po zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně již nehrozí odsouzení za vinu trestným činem, tím méně uložení trestu. Žalobou vznesená námitka promlčení musí z korektivu dobrých mravů proto obstát. Soud proto uzavírá, že nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí žalobci nepřiznal pro řádně a včas vznesenou námitku promlčení ze strany žalované a ve výši 2 500 000 Kč s příslušenstvím jej v plném rozsahu zamítal.

29. S ohledem na skutečnost, že žalobce poté, co odstranil vady žaloby spočívající v neurčitosti omluvy, kterou žalobou taktéž jako jeden z dílčích žalobních nároků žádal, přičemž jí mj. žádal taktéž ve formě zaslání úředního dopisu týkajícího se omluvy za nezákonné trestní stíhání, tento nárok soud důvodným taktéž neuznal. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2387/2012 podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/98 Sb., se promlčuje i nárok na náhradu nemajetkové újmy osobní povahy, zejména v podobě konstatování porušení práva, nebo omluvy. V tomto případě i tento požadavek na omluvu je nárokem promlčeným. Promlčecí doba podle § 32 odst. 3 věty první zákona č. 82/98 Sb., počíná běžet dnem následujícím po dni, v němž zprošťující rozsudek, nebo usnesení o zastavení trestního stíhání nabylo právní moci (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1687/2013).

30. Pokud jde o druhý odpovědnostní titul, nesprávný úřední postup, zde nárok na nepřiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu soud promlčeným není, a to z důvodu ustanovení § 32 odst. 3 věty druhé OdpŠk. Vznikla-li totiž nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve, než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Zde je pak třeba vycházet z toho, že konečným okamžikem vyřízení, je okamžik nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v daném řízení vydáno. V podmínkách České republiky je tedy nutno do doby řízení započítat i případné řízení o dovolání (na rozdíl právě od nároku na přiměřené zadostiučinění z nezákonného rozhodnutí), řízení o kasační stížnosti i řízení o stížnosti ústavní, a to i tehdy, bylo-li toto řízení pro poškozeného neúspěšné. Nejvyšší soud to dovodil v rozsudku ze dne 10. 3. 2011 sp. zn. 30 Cdo 2742/2019 a uvedené má oporu i v rozsudku senátu druhé sekce ESLP ze dne 6. 9. 2015 ve věci Volf proti České republice, stížnost č. 7847/01, odst. 31, nebo z rozsudku senátu téže sekce ESLP z 15. 6. 2014 ve věci Houfová proti České republice, stížnost č. 58178/00, odst.

25. Za skončení řízení se tedy obecně považuje okamžik nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v uvedeném řízení vydáno, v intencích aktuálního posuzovaného řízení pak jde právě o rozhodnutí o dovolání ze dne [datum], které bylo rozhodnutím Nejvyššího soudu odmítnuto. O tomto rozhodnutí se pak žalobce dozvěděl, jak bylo v řízení prokázáno, až doručením tohoto rozhodnutí, a to konkrétně obhájci žalobce [datum], respektive žalobci dokonce až dne [datum]. Teprve od data následujícího po doručení tohoto rozhodnutí bylo možno započít běh subjektivní promlčecí doby pro přiznání nároku na zadostiučinění z nesprávného úředního postupu, když žádost byla k žalované podána [datum], byly tedym naplněny podmínky § 15 OdpŠk, když žalobce řádně svůj nárok v 6 měsíční lhůtě ve smyslu §32 odst. 3 OdpŠk uplatnil. Po období předběžného vyřízení nároku, maximálně po dobu 6 měsíců, by došlo ke stavení promlčecí doby, a pro včasné neprojednání v zákonné lhůtě žalobce podal včas [datum] žalobu ke zdejšímu soudu. Z uvedeného tedy vyplývá, že námitka promlčení, která byla zaslána ze strany žalované k tomuto nároku, není námitkou důvodnou.

31. Při úvaze o formě a výši zadostiučinění v daném případě, vzal soud v potaz celkovou délku řízení trvajícího 4 roky a 9 měsíců (od [datum], tak jak jej vymezil žalobce, do [datum] tak, jak tuto dobu vymezil žalobce, ač rozhodnutí dovolacího soudu bylo žalobci doručeno [datum]), když soud v projednávané věci zjistil období průtahů a nečinnosti, a to jednak v období vyšetřování, kdy policejní orgán opakovaně žádal o prodloužení lhůty k vyšetřování podle § 167 odst. 2 trestního řádu ve dnech [datum], [datum] a [datum], což se jeví nestandardním, a určitý průtah soud vysledoval i v případě úseku rozhodování o odnětí a přikázání věci v období od [datum], kdy bylo rozhodováno [název soudu] a následně až [datum] rozhodováno Nejvyšším soudem a věc předkládána Vrchnímu soudu v Praze, přičemž až [datum] teprve bylo rozhodnuto Vrchním soudem v Praze a nařízeno hlavní líčení až [datum]. Z důvodu dílčích průtahů na straně státu, které zapříčinily celkovou nepřiměřenou délku řízení, soud shledal existenci odpovědnostního titulu, přičemž dospěl k závěru, že s ohledem na specifikum projednávané věci a četnost průtahů není na místě pouhé konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, a je na místě žalobce odškodnit finančně. Pro určení částky základního finančního zadostiučinění soud vycházel z částky 15 000 Kč za rok trvání daného řízení, když neshledal v daném řízení zvláštní okolnosti, které by jej vedly ke stanovení částky vyšší, a to i s přihlédnutím na celkovou délku, která se nejeví délkou jakkoliv enormní. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu pak soud stanovil za první 2 roky částku finančního plnění v částce poloviční a dospěl tak k základní částce za 4 roky a 9 měsíců finančního plnění v částce 56 250 Kč. Tuto částku následně podrobil jednotlivým kritériím § 31a OdpŠk, když s ohledem na složitost ponižoval částku o 10% s ohledem na tři stupně soudní soustavy, na kterých bylo řízení projednáváno (1x před soudem prvního stupně, 1x před soudem odvolacím a 1x před soudem Nejvyšším), dále přistoupil pak k ponížení o dalších 30% z důvodu procesní složitosti věci. V řízení bylo prokázáno, že byla podána námitka podjatosti policejního orgánu, byla žádána součinnost s ohledem na povahu věci od Nejvyššího správního soudu, kde již probíhalo řízení o kárném provinění a taktéž součinnost [název soudu]. Bylo rozhodováno o odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu ve smyslu ustanovení § 188 odst. 1 písm. a) trestního řádu, byl podán návrh na zastavení řízení, se kterým se soud musel vypořádat, byl podán podnět k výkonu dohledu nad činností OSZ [obec], opakované námitky podjatosti Policie České republiky z [datum], opětovný podnět k výkonu dohledu nad OSZ [obec], rozhodováno o místní příslušnosti, rozhodováno o odejmutí věci [název soudu] a přikázání věci Okresnímu soudu v Mělníku a docházelo taktéž k opakovanému připojování spisu u Okresního soudu v Mělníku. Opakovaně pak bylo rozhodováno o svědečném v rámci prováděných výslechů svědků. Těch bylo vyslechnuto celkem 10 v rámci 4 hlavních líčení. Pokud jde o kritérium jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, soud z tohoto důvodu neponižoval ani nepovyšoval základní částku finančního zadostiučinění, když nedospěl k závěru, že by žalobce jakkoliv řízení (nad rámec procesních návrhů, které však mu trestní řád umožňuje) prodlužoval, či jakkoli bránil jeho včasnému skončení. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci během řízení, ani z tohoto důvodu soud nepovyšoval ani neponižoval základní částku finančního zadostiučinění, když má za to, že tento byl již dostatečně zohledněn ve formě a výši přiznaného zadostiučinění. Posledním kritériem, kterým se soud zabýval, bylo kritérium významu předmětu řízení pro poškozeného. V daném případě bylo zjištěno, že jde o řízení trestní, se kterým judikatura ESLP spojuje zvýšený význam řízení pro účastníka, nesporně tomu tak bylo i v tomto projednávaném případě, kde žalobce i koneckonců v rámci své účastnické výpovědi a svědeckých výpovědí tvrdil významný zásah do osobnostní stránky a tedy význam řízení, včetně jeho výsledku. Soud proto povyšoval základní částku přiměřeného zadostiučinění z důvodu významu o 20%. Soud proto sumarizuje, že celkově částku 56 250 Kč ponížil o 20% z důvodu kritérií uvedeným shora a dospěl tak k výsledné částce 45 000 Kč, kterou shledal částkou adekvátní daným okolnostem projednávaného případu. Tuto částku potom, včetně zákonných úroků z prodlení žádaných správně dle předpisů práva občanského od uplynutí 6 měsíců od uplatnění nároku žalobce u žalované, tedy od [datum] do zaplacení, žalobci pod výrokem I. přiznal.

32. Co do zbytku nároku soud s ohledem na argumentaci uvedenou shora, tedy s ohledem na námitku promlčení, která byla vznesená žalovanou co do nároku na náhradu nemajetkové újmy z nezákonného rozhodnutí, a co do zbytku nároku, který soud neseznal důvodným, pokud jde o nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu, soud pod výrokem II. zamítal. Shodně pak soud postupoval, pokud jde o omluvu, kterou žalobce žádal, neboť pro promlčení nároku na omluvu ani této nebylo možné vyhovět (výrok III.).

33. Pokud jde o nárok na náhradu nákladů řízení, soud vycházel z kumulace nároků a aktuální judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1435/2015, která při určování poměrů úspěchu a neúspěchu účastníka vychází ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků dle advokátního tarifu. V projednávaném případě žalobce žalobou požadoval jednak nárok na zaplacení přiměřeného zadostiučinění z titulu nesprávného úředního postupu, jednak nárok na zaplacení přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z nezákonného rozhodnutí (včetně omluvy). Žalobce byl úspěšný pouze v nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění z titulu nesprávného úředního postupu, když rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu ve smyslu ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., a soud co do základu nároku žalobě vyhověl poměrně. Žalobce byl zcela neúspěšný, pokud jde o nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění z titulu nezákonného rozhodnutí pro řádně vznesenou námitku promlčení nároku, taktéž pak nedůvodným byl nárok na omluvu. Z důvodu 50% úspěšnosti každého z účastníků soud pod výrokem IV. rozhodoval o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 142 odst. 3 o. s. ř.

34. Pokud jde o náhradu nákladů státu, soud uvádí, že státu v průběhu řízení vznikly náklady spočívající ve vyplaceném svědečném [jméno] [celé jméno žalobce] usnesením č. j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci [datum], v částce 1 558 Kč Tyto náklady státu pak ve smyslu ustanovení § 148 o. s. ř. odst. 1 soud uložil k poměrnému zaplacení každému z účastníků s ohledem na výsledek sporu, a to ve výši 50% pro každého z nich (výrok V., VI.).

35. Lhůta k plnění ve výroku I. a VI., byla stanovena ve lhůtě 15 dnů s ohledem na organizačně technické možnosti plnit, lhůta k plnění ve výroku V. pak ve lhůtě 3 dnů, když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší, či plnění ve splátkách dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení