19 C 301/2021-174

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 265 224 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 265 224 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 265 224 Kč od 3.8.2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 265 224 Kč od 25.4.2020 do 2.8.2022, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku ve výši 13 450 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na účet Okresního soudu ve [část obce] – [část obce].

IV. České republice se nepřiznává proti žádnému z účastníků právo na zaplacení nákladů ve výši 48 878 Kč, které byly vyplaceny [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za výkon opatrovnické funkce nezl. [celé jméno žalovaného].

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovaným, kterým původně byl také nezletilý [celé jméno žalovaného], a až následně jeho matka [celé jméno žalované], zaplacení částky 25 224 Kč s příslušenstvím s tím, že poskytla poškozenému [právnická osoba] (dále jen„ poškozený“) na základě Pojistné smlouvy [číslo] pojistné plnění ve výši 265 224 Kč. Podkladem pro výplatu pojistného plnění byla škodní událost – požár domu v ul. [ulice a číslo], [část obce] [část obce], který nastal dne 9. 4. 2019 Touto škodní událostí byla způsobena újma na majetku poškozeného. Výše újmy byla stanoveny náklady na opravu poškozeného majetku dle cenové nabídky č. T [číslo] a souvisejících prací, celkem šlo o částku 315 224 Kč. Od výše újmy byla odečtena spoluúčast poškozeného v částce 50 000 Kč. Škodu způsobil svým protiprávním jednáním nezl. [celé jméno žalovaného]. Odpovědnost nezl. [celé jméno žalovaného] za způsobenou škodu potvrzuje Usnesení PČR, [číslo jednací]. S ohledem na odpovědnost nezl. [celé jméno žalovaného] za způsobenou škodu dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), došlo k naplnění podmínek vzniku regresního nároku žalobkyně dle § 2820 odst. 1 o.z., na základě něhož má žalobkyně vůči žalovanému, nárok na náhradu toho, co z titulu smluvního pojištění plnila. Žalobkyně vyzvala nezl. [celé jméno žalovaného] k úhradě částky ve výši 265 224 Kč dopisem ze dne 18. 6. 2020 (Uplatnění práva na úhradu), nezl. [celé jméno žalovaného] však na tento dopis adekvátně nereagoval a dlužnou částku neuhradil, žalobkyně tak předala věc právnímu zástupci. V zájmu mimosoudního řešení věci žalobkyně nezl. [celé jméno žalovaného] prostřednictvím právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky v souladu s § 142a o.s.ř. se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 3. 6. 2021. Nezl. [celé jméno žalovaného] přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla k datu tohoto podání uhrazena.

2. Vůči nezletilému [celé jméno žalovaného] byla žaloba vzata zpět a řízení bylo usnesením Okresního soudu ve Frýdku Místku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zastaveno.

3. Žalobkyně pak odůvodnila žalobu vůči žalované [celé jméno žalované] tím, že [celé jméno žalované] je matkou nezl. [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně dovozuje její odpovědnost za škodu způsobenou nezletilým [jméno] z toho, že žalovaná zanedbala jeho náležitý dohled, neboť žalovaná je matkou nezl. [celé jméno žalovaného], tj. osobou s rodičovskou odpovědností a zároveň jeho zákonným zástupcem. Pokud jde o míru nutného dohledu, tak tento vymezuje především judikatura (např. rozhodnutí Rc 4/70). Náležitým dohledem nelze rozumět takový dohled, který by byl za normálních okolností vykonáván stále, nepřetržitě a bezprostředně (na každém kroku), ale jde i o celkový přístup rodičů k dosavadní výchově nezletilého a jejich výchovné působení k tomu, aby závadné jevy v jeho chování byly odstraněny.

4. Žalovaná [celé jméno žalované] k žalobě uvedla, že navrhuje zamítnout žalobu. Nezletilý [jméno] je její syn a je úžasný a skvělý, ona sama se vždy snažila ho vychovávat dobře, a právě v době, kdy došlo k zahoření výtahové šachty, s ním docházela do Abecedy i do Modrého kříže v souvislosti s tím, že nezletilý [jméno] kvůli jinému deliktu, musel chodit ke kurátorce z důvodu, že zameškal hodiny. Dále připomněla, že nezletilý [jméno] měl nějaký problém se zákonem před 5 lety, kdy doma v noci schoval pod peřinou spolužačku, ale o tom ona jako jeho matka nevěděla, a když jí pak doma ráno našla, tak jí vyhnala ona sama domů k rodičům.

5. Soud v řízení vyšel vedle provedeného dokazování také z toho, co bylo mezi účastníky nesporné, těmi nespornými skutečnostmi byly ty, že žalobkyně vyplatila poškozené [právnická osoba] s.r.o. za škodu vzniklou v souvislosti se zahořením výtahové šachty dne 9. 4. 2019 celkem částku 265 224 Kč, že ke škodní události došlo tak, jak je popsáno v usnesení PČR, [anonymizována dvě slova] [obec], 1. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], tj. že nezl. [jméno] způsobil zahoření výtahové šachty, že výše škody na majetku poškozené [právnická osoba] s.r.o. byla 315 224 Kč, z čehož žalobkyně zaplatila poškozené společnosti celkem 265 224 Kč a že dosud ani nezl. [celé jméno žalovaného] a ani žalovaná na žalovanou částku dosud ničeho neuhradili.

6. Naopak mezi účastníky zůstalo sporné, zda by ke škodě na majetku poškozeného došlo i tehdy, pokud by ve výtahové šachtě nebyl odpad, který zde fakticky zahořel, nakolik se právě tento nedovolený odpad ve výtahové šachtě podílel na vzniku a výši škody, jakým konkrétním způsobem zanedbala žalovaná dohled nad nezl. [jméno] v období škodní události, tj. 9. 4. 2019, v čem tedy její dohled nebyl řádný a dostatečný, v čem žalobkyně spatřuje pochybení a zanedbání řádného dohledu nad tímto nezletilcem žalovanou.

7. Soud provedl důkaz listinami a vzal za prokázané tyto skutečnosti: -) Z usnesení PČR, [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] kriminality ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], čl. 7-9, soud zjistil, že trestní věc podezření ze spáchání činu jinak trestného obecného ohrožení z nedbalosti, kterého se měl dopustil nezletilý [celé jméno žalovaného], byla odložena, neboť se nejedná o podezření z činu jinak trestného a není na místě věc vyřídit jinak. Z odůvodnění usnesení pak plyne, že [celé jméno žalovaného] si hrál s kusem papíru, který zapálil zapalovačem, a když papír dohoříval, tento jej upustil do výtahové šachty, kde následně došlo k zahoření odpadů. -) Z trestního spisu [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], soud zjistil, že dne 9. 4. 2019 došlo okolo 17:00 hod na adrese [adresa], územní odbor [obec]. K zapálení papíru s následným vznikem požáru se doznala nezletilá osoba [celé jméno žalovaného], když při manipulaci se zapáleným papírem došlo k zapadnutí části hořícího materiálu do výtahové šachty. Po dopadu hořícího fragmentu na dno šachty došlo poté k vznícení drobného různorodého odpadu, včetně prachu a mastnoty. Byly vyloučeny možnosti vzniku požáru z důvodu technické závady či v souvislosti s provozem výtahu. -) Z potvrzení o požáru ev. [číslo] ze dne [datum], čl. 9 verte, soud zjistil, že Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, územní odbor [obec] zasahoval dne 9. 4. 2019 v rozmezí od 15:00 do 16:55 hodin na adrese [adresa žalovaného a žalované], u požáru výtahové šachty, v důsledku kterého došlo k poškození části této šachty a zakouření schodiště. -) Ze zápisu ke škodné události, čl. 10, soud zjistil, že při vzniku požáru ve výtahové šachtici došlo také k rozbití skel u nouzových tlačítek, vylomení zámku vstupních bytových dveří bytu [číslo] rozbití skleněných dveří vedoucích na střechu. V případě výtahu jsou předpokládané opravy – výměna dvou šachetních dveří a bezpečnostní elektroniky. -) Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum], čl. 11-16, [číslo], soud zjistil, že mezi pojistitelem [právnická osoba], a pojistníkem [právnická osoba] byla uzavřena pojistná smlouva pro případ poškození věci. Mezi sjednaná pojistná rizika patří dle smlouvy i požár, kdy toto bylo sjednáno pro všechna katastrální území, na nichž se nachází majetek pojištěného. V případě požáru byla sjednána spoluúčast ve výši 50 000 Kč. -) Z vyčíslení škody, čl. 21-22, soud zjistil, že celková škoda činila 315 224 Kč. Od této částky byla odečtena částka 50 000 Kč z titulu spoluúčasti poškozené. -) Z uplatnění práva na náhradu újmy ze dne 18. 6. 2020 vůči [jméno] [celé jméno žalovaného], čl. 24 verte – 25, soud zjistil, že [právnická osoba], uplatnila svůj nárok na náhradu újmy adresovaný otci nezletilého [celé jméno žalovaného], a to z titulu smluvního pojištění, které vyplatila v částce 265 224 Kč klientovi [právnická osoba], kterému byla způsobena újma na majetku požárem způsobeným [celé jméno žalovaného]. -) Z výzvy k úhradě dluhu [celé jméno žalovaného], čl. 27, včetně podacího lístku čl. 26, soud zjistil, že tento byl vyzván k úhradě částky 294 603,13 Kč, a to do 13. 6. 2021. -) Ze zprávy Dětského domova se školou a ZŠ [obec] – [část obce] ze dne 9. 2. 2022, čl. 30, soud zjistil, že rodiče nezletilého [celé jméno žalovaného] o něj projevují aktivní zájem a s pedagogickými pracovníky spolupracují. -) Ze zprávy Střediska výchovné péče [obec], odloučené pracoviště SVP [obec], ze dne 11. 5. 2022, čl. 52, soud zjistil, že komunikace s rodinou [celé jméno žalovaného] byla komplikovaná a vcelku neefektivní. [jméno] měl problémy s krádežemi, neplněním školních povinností a experimentováním s návykovými látkami. V důsledku nedůsledné východy rodičů a jejich nevhodných výchovných přístupů se spolupráce s [jméno] nedařila. -) Ze závěrečné zprávy ze dne 24. 6. 2019, čl. 53-54, etopedické hodnocení [celé jméno žalovaného] ze dne 4. 10. 2022, čl. 71-72, soud zjistil, že [celé jméno žalovaného] byl v roce 2020 umístěn do DDŠ [obec], a to pro záškoláctví, nedostatečnou péči ze strany rodičů, lhaní, vulgarity, experimentování s alkoholem a návykovými látkami. Za dobu pobytu v zařízení se chování [jméno] zlepšilo, své povinnosti si plní a dodržuje nastavená pravidla. Globální intelektová úroveň [jméno] se nachází v hraničním pásmu, kdy má problémy s úkoly vyžadujícími abstraktní myšlení či logické uvažování. -) Ze znaleckého posudku Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 13. 12. 2018, čl. 76-79, soud zjistil, že aktuální intelektová výkonnost [celé jméno žalovaného] je v pásmu podprůměru, kdy není adekvátně rozvíjeno jeho verbální a logické myšlení. Rodiče se příliš důsledně nestarají, v kolik hodin či zda vůbec přijde syn domů. -) Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], [číslo] ze dne 11.7.2023, soud zjistil, že mimo přítomnost drobného hořlavého odpadu na dně výtahové šachty lze zde předpokládat i výskyt provozního prachu a mastnoty-oleje. Bez přítomnosti drobného hořlavého odpadu by riziko vzniklého požáru bylo velmi nízké, i přes spadlý hořící papír, nicméně iniciátorem vniku požáru byl jednoznačně otevřený plamen z hořícího papíru. Požárně technické charakteristiky zde přítomných látek a materiálů v ničem nepřevyšovaly standardy hořlavých látek, běžně se vyskytujících v bytových rodinných domech. Riziko vznícení ve výtahové šachtici bez přítomnosti drobného hořlavého odpadu na dně výtahové šachtice by se zásadní měrou snížilo, nicméně ho nelze zcela vyloučit. Bez přítomnosti otevřeného plamene by k uvedenému požáru nedošlo. -) Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že měsíčně udělá 50 až 70 kontrol, když pracuje jako technik společnosti [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]). Má na starosti kamerové systémy, řešení porušování dobrých mravů nájemníky v domech apod. Svědek si vzpomněl, že tehdy v domě [adresa] na ul. [anonymizováno] ve [obec] mělo dojít k zahoření výtahové šachty. Tím, že to byla mimořádná událost, tak se to posílalo v rámci společnosti bezpečnostnímu technikovi a dalšímu specialistovi na výtahy a dalším osobám. Zda byl na místě požáru si již nevybavuje, ale nejspíše byl jen požádán o stažení kamerových záznamů z toho místa, kde zahořelo. Kdo je žalovaná neví, paní [celé jméno žalované] nezná. Svědek připouští, že do výtahové šachtice se mohl dostat odpad, v jakém množství ale netuší. -) Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v době, kdy došlo k požáru v označeném domě, bydlela svědkyně v 8. patře. Dcera ji tehdy informovala, že v domě je plno kouře, zavolala tedy hasiče a následně odešla s dětmi před dům. Svědkyně ví, že požár měl založit syn paní [celé jméno žalované]. Dle názoru svědkyně se paní [celé jméno žalované] (žalovaná) o své děti jako matka příliš nestarala, dost popíjela v místní hospodě [příjmení]. V této hospodě pracuje kamarádka svědkyně, která uvedla, že rodina [celé jméno žalované] zde tráví svůj volný čas. Paní [celé jméno žalované] svědkyně několikrát v podnapilém stavu i potkala, ale nakolik byla opilá nedokáže posoudit. -) Ze spisu Okresního soudu ve Frýdku – Místku, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že tento soud nařídil nezletilému [celé jméno žalovaného] ústavní výchovu na dobu 3 let, a to z důvodu, že nezletilý dlouhodobě vyrůstá v nepodnětném prostřední, kdy rodiče ve větší míře konzumují alkoholické nápoje, neprojevují zájem o to, s kým nezletilý tráví volný čas, kdy tento se stýká s rizikovou mládeží, nedochází pravidelně do školy a je celkově zanedbaný. Ústavní výchova byla následně prodloužena do 17. 10. 2024 s ohledem na skutečnost, že rodina nezletilého [jméno] má dluhy, které aktivně neřeší, bydlí v problémové lokalitě, domácnost není pravidelně udržována, kdy čistota je na podprůměrné úrovni. Současně rodiče nezletilého vyjádřili obavu, že by syna výchovně nezvládli, pokud by se vrátil do domácího prostředí.

8. Z výše uvedených důkazů vzal soud za prokázané, že nezletilý [jméno] vhodil dne 9. 4. 2019 do výtahové šachtice v domě ve kterém bydlel společně s rodiči zapálený papír, z tohoto se vzňalo smetí, které leželo na dně výtahové šachtice a způsobilo zahoření výtahové šachty. V důsledku zahoření výtahové šachty vznikla majiteli domu [právnická osoba] s.r.o. škoda celkem ve výši 315 224 Kč, z čehož jí žalobkyně uhradila celkem 265 224 Kč z titulu majetkového pojištění poškozené. Žalovaná jako matka nezletilého [jméno], přestože si byla vědoma jeho závadového chování již před zahořením výtahové šachty, konzumovala alkoholické nápoje několikrát do týdne, nevěnovala dostatečnou pozornost nezletilému [jméno], nevytvářela dostatečně podnětné prostředí, ve kterém by se [jméno] cítil dobře, jako rodič nedbala náležitého dozoru, neřešila s dostatečnou výchovnou razancí [anonymizováno] absence ve škole, neměla přehled o tom, kde se [jméno] nachází odpoledne až do večerních hodin, neřešila to, že ji [jméno] jako rodiče nerespektuje, a ani se nesnažila jakkoli tuto situaci obrátit tak, aby získala jako rodič nezletilého [jméno] potřebnou autoritu a respekt a také dostatečný přehled o tom, jak a s kým [jméno] tráví čas mimo domov. Dokonce nedokázala ani zajistit účast [jméno] na sezeních u kurátorky, sama přiznala, že jí [jméno]„ utekl“ a na sraz s kurátorkou nešel.

9. Další důkazy, konkrétně důkaz spisem Okresního soudu ve Frýdku – Místku sp. zn. [spisová značka] soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že ze shora uvedených důkazů již k této skutečnosti (jakým nedůsledným způsobem ze strany žalované matky probíhala výchova nezl. [jméno]) získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci rozhodnout a tento důkaz považoval za nadbytečný s ohledem, že k důkazům již provedl jiný spis Okresního soudu ve Frýdku – Místku, sp. zn. [spisová značka], který zmapoval výchovu nezl [jméno] i do minulosti. Svědek [jméno] [příjmení] již zemřel (jeho výslech tak nemohl být proveden) a svědkyně [jméno] [příjmení] se k jednání bez předchozí omluvy nedostavila a žalobkyně následně vzala tento důkazní návrh zpět. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

10. Na základě shora uvedeného učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně vyplatila poškozené [právnická osoba] s.r.o. za škodu vzniklou v souvislosti se zahořením výtahové šachty dne 9. 4. 2019 celkem částku 265 224 Kč, a to poté, kdy bylo prokázáno, že došlo ke škodní události tak, jak je popsáno v usnesení PČR, [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] (které je obsahem trestního spisu), tj. že nezl. [celé jméno žalovaného] (původně žalovaný 1.) způsobil zahoření výtahové šachty tím, že dne 9. 4. 2019 okolo 17:00 hodiny úmyslně zapálil papír ležící na chodbě domu patřícího [právnická osoba] s.r.o., který poté skopl do mezery mezi výtahem a chodbou, přičemž tento hořící papír spadl do výtahové šachty a zapříčinil požár v dolní části výtahové šachty. Naštěstí nedošlo k rozšíření požáru na bytové jednotky ani k požáru samotného výtahu, avšak tímto jednáním nezl. [celé jméno žalovaného] způsobil škodu majiteli domu [právnická osoba] s.r.o. Výše škody na majetku poškozené společnosti byla zjištěna ve výši 315 224 Kč, z čehož žalobkyně z titulu pojistného vyplatila poškozené společnosti celkem 265 224 Kč Ani nezl. [celé jméno žalovaného] ani žalovaná, která je matkou [celé jméno žalovaného], dosud na žalovanou částku ničeho neuhradili. Žalovaná [celé jméno žalované] se řádně o syna [celé jméno žalovaného] nestarala, když nenastavila žádná adekvátní výchovná pravidla pro toto své dítě, ve výchově nebyla důsledná, umožnila tak dvanáctiletému [jméno] vést nenastavenými výchovnými pravidly život s neomluvenými absencemi ve škole, občasnými krádežemi, kouřením a jiným závadovým jednáním. Neměla přehled, s kým a kde tráví nezl. [jméno] (i ve večerních hodinách) svůj volný čas. Nenastavila tak žádný systém výchovných pravidel, na jejichž dodržování by dbala zvýšenou kontrolou nezl. [jméno]. Jako rodič v jeho výchově zcela selhávala, byla jako matka nekompetentní ve svých„ výchovných“ postupech vůči němu. Opakovaně zanedbávala jeho výchovu a dohled nad jeho chováním a prohřešky, když dávala přednost vysedávání v hospodě a popíjení alkoholu (2 až 3 x týdně v pivnici [příjmení]) před časem vhodně tráveným s tímto svým dítětem.

11. Podle § 2820 odst. 1 o. z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.

12. Podle § 17 odst. 1 z.č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, fyzická osoba je povinna a) počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení, c) plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech.

13. Podle § 17 odst. 2 z.č. 133/1985 Sb. o požární ochraně ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, je povinen podle zvláštních zákonů dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár.

14. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

15. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

16. Podle § 2920 o. z. nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; poškozenému náleží náhrada škody i tehdy, nebránil-li se škůdci ze šetrnosti k němu. Podle odst. 2 nebyl-li nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, má poškozený právo na náhradu, je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného.

17. Podle § 2921 odst. 1 o. z. společně a nerozdílně se škůdcem, je-li jím nezletilý, který dovršil třinácti let, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Není-li škůdce povinen k náhradě, nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled.

18. Po právní stránce posoudil soud věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba o náhradu škody je důvodná vůči žalované jako matce nezletilého škůdce.

19. Základní předpoklady, za nichž vzniká škůdci (zde nezl. [celé jméno žalovaného]) povinnost nahradit újmu způsobenou porušením zákonem stanovené povinnosti, jsou zaviněné porušení povinnosti stanovené zákonem, zásah do práva poškozeného a s tím spojený vznik újmy, existence příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti stanovené zákonem a zásahem do práva poškozeného spojeným se vznikem újmy a zavinění, které se ovšem v případě způsobení újmy porušením zákonné povinnosti ve formě nedbalosti presumuje (předpokládá). Není-li naplněn, byť jen jeden ze shora citovaných předpokladů, povinnost k náhradě újmy nevzniká.

20. Znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] pak bylo jednoznačně prokázáno, že iniciátorem, to jest původcem vzniku požáru, byl jednoznačně otevřený plamen z hořícího papíru vhozený do výtahové šachtice nezl. [celé jméno žalovaného], který spadl na dno výtahové šachtice. V souvislosti s tímto požárem nebylo zjištěno žádných jiných skutečností, například technické či jiné závady, podílejících se na vzniku požáru.

21. Nejvyšší soud ve své judikatuře vyložil k otázce příčinné souvislosti jako právní kategorie (v oblasti soukromého práva jednoho z předpokladů odpovědnosti za škodu), že při jejím zkoumání nejde o zjišťování příčinné souvislosti ve filozofickém slova smyslu, nýbrž ve smyslu právním; jde o zjištění, jaká skutečnost byla bezprostřední příčinou daného následku. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (v němž každý jev má svou příčinu, zároveň však je příčinou jiného jevu) je třeba sledovat jen ty příčiny a následky, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu (srov. např. rozsudek ze dne 21. února 2001, sp. zn. 21 Cdo 300/2001, uveřejněný pod č. C 1025 Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, svazek 14, či rozsudek ze dne 20. května 2009, sp. zn. 21 Cdo 564/2008, in www.nsoud.cz). Musí jít o příčinu důležitou, podstatnou a značnou, bez níž by ke vzniku škody nedošlo (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. prosince 2003, sp. zn. 25 Cdo 2101/2002, uveřejněný pod č. C 2354 Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, svazek 28). V rozsudku ze dne 28. listopadu 2000, sp. zn. 25 Cdo 562/99, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 2, ročník 2001, pod č. 22 pak Nejvyšší soud vyložil, že je-li příčin více, je pro existenci příčinné souvislosti nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen (prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta postupně případně příčinu další), že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku.

22. Lze uzavřít, že každý následek je výsledkem řetězce celé řady příčin a následků jdoucích do vzdálené minulosti; z tohoto hlediska je možné argumentovat, a znalec to jednoznačně potvrdil, že bez zapáleného vhozeného papíru do výtahové šachty by žádného požáru nebylo a nedošlo by tak k zahoření výtahové šachty (a následné škodě). Z tohoto pohledu je tedy jednoznačně daná příčinná souvislost mezi jednáním nezl. [jméno] (vhozením zapáleného papíru do výtahové šachtice, který zapálil tam nacházející se drobný odpad – papírové letáky apod.) a následkem tohoto jednání vznikl požár a škoda na majetku [právnická osoba] s.r.o..

23. S ohledem na to, že škoda na majetku poškozeného [právnická osoba] s.r.o. vznikla ve výši 315 224 Kč, z níž žalobkyně vyplatila poškozené společnosti celkem 265 224 Kč, nebyla mezi žalobkyní a žalovanou jakkoliv sporná, soud přiznal žalobkyni, na kterou ve smyslu ustanovení § 2890 odst. 1 o.z. přešla tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění jako na pojistitele, a to až do výše plnění, které žalobkyně [právnická osoba] s.r.o. vyplatila. Ani nezl. [jméno] a ani žalovaná dosud na žalovanou částku žalobkyni ničeho neuhradili.

24. Nezletilí, kteří nenabyli plné svéprávnosti hradí jimi způsobenou újmu, jestliže byli schopni posoudit následky svého jednání a ovládnout je. V opačném případě (s výjimkou situace, kdy je vzhledem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného spravedlivé, aby deliktně nezpůsobilým osobám byla přesto povinnost k náhradě uložena) má poškozený nárok na náhradu újmy jen proti osobě, která byla povinna vykonávat nad takovým škůdcem dohled, prokáže-li, že náležitý dohled zanedbala.

25. Znamená to, že ze zákona je dána společná (solidární) odpovědnost osob povinných dohledem – v tomto případě rodičů s nezletilcem, který způsobil škodu. Předpokladem zproštění odpovědnosti těchto osob je, že nezanedbali náležitý dohled nad nezletilým, a v tomto směru leží na nich důkazní břemeno.

26. Účinný dohled nad nezletilým však neznamená jen bezprostřední zabránění či zákaz určitého škodlivého jednání, až když k němu již došlo, ale i celkový přístup rodičů k dosavadní výchově nezletilého a jejich výchovné působení k tomu, aby závadné jevy v jeho chování byly odstraněny. Pro posouzení náležitého dohledu jsou významné i okolnosti konkrétního případu, týkající se nezletilého, kterými jsou (právě s poukazem na R 4/1970) věk, povahové vlastnosti a celkové chování nezletilého, a rovněž okolnosti vzniku škody.

27. Jestliže nezletilý [celé jméno žalovaného] se již dříve dopouštěl excesů ve svém chování, když například v lednu 2019 se dopustil krádeže (tj. v době těsně předcházející škodní události), a to dokonce dvakrát ve stejný den v téže prodejně, přičemž matka si toho byla vědoma, neboť sama uváděla, že si s [jméno] neví rady, [jméno] jí neposlouchá, nerespektuje své rodiče, nepřipravuje se řádně do školy, má řadu neomluvených absencí ve škole, nerespektuje dohodnutou dobu příchodů domů z venku, nedochází do výchovné skupiny chlapců ve středisku výchovné péče, nedostavuje se na schůzky s kurátorkou a etopedkou. Žalovaná nenastavila žádná akceptovatelná pravidla, která by nezl. [jméno] respektoval, nepožádala o pomoc přísl. orgány, případně nezajistila sama pobyt nezl. [jméno] v nějakém zařízení specializovaném pro tento typ klientů s vážnými výchovnými excesy. Žalovaná jako matka byla ve výchově nezl [jméno] bezradná, nedůsledná, rezignovaná. Péče rodičů o nezl. [jméno] se jevila jako nedostatečná, při prevenci na drogový screening byla nezletilému [jméno] dokonce zjištěna i pozitivita na THC. Nezletilý [jméno] rodiče jako autority nerespektoval, dělal si tzv. co chce, rodiče neměli dostatečné rodičovské kompetence a co je nejdůležitější, neměli snahu si je nijakým způsobem zlepšit, když toto jasně vyplývá i z toho, že spisová evidence dětí žijících v rodině žalované orgánem péče o děti je vedená už od roku 2011, péče rodičů o nezletilého [jméno] pak byla již průběžně sledována sociálními pracovnicemi. Od roku 2018 je nezletilý [jméno] v soustavné péči kurátorky pro děti a mládež. Žalovaná ve větší míře požívala alkoholické nápoje na úkor času, který mohla a měla věnovat svým dětem (zde zejména nezl. [jméno]), sama tuto skutečnost doznává, a nejevila dostatečný zájem o to, aby situaci ohledně výchovy [jméno] změnila. Toto všechno vedlo ke stupňujícímu se nevhodnému chování nezletilého [jméno]. Příčinou těchto výchovných problémů je zjevně ambivalentní výchovné vedení ze strany rodičů, tedy i žalované jako matky nezletilého. S ohledem na vlastnosti a sklony nezletilého [jméno] a na jeho dosavadní chování (již dlouze před zmíněným požárem výtahové šachty) vyžadoval od rodičů vyšší míru dozoru, kontroly a výchovného vedení z jejich strany, zejména když znali jeho závadové chování, spočívající neomluvených absencích ve škole, příležitostných krádeží, každodenního kouření (k čemuž používal i otevřený oheň), neplnění si základních studijních povinností atd. Toto vše pak svědčí o tom, že jako rodiče neměli dostatečný přehled o chování nezletilého [jméno], a účinně nezabezpečovali dohled nad ním a nečinili výchovná opatření, aby jeho jednání nevybočovalo z přijatelných mezí. V této souvislosti nelze přehlédnout, že ani v době bezprostředně navazující na škodní událost nezletilý [jméno] nedocházel do kontaktního a poradenského centra. A rodiče, potažmo žalovaná, nebyli schopni nezl. [jméno] přesvědčit a motivovat, že je v jeho zájmu zde docházet. Z tohoto pak soud vycházel, když uzavřel, že žalovaná neprokázala, že náležitý dohled nad synem v době vzniku škodní události nezanedbala.

28. Pokud jde o právní posouzení věci, je třeba přisvědčit žalobkyni v tom, že náležitým dohledem nelze rozumět nepřetržitý dozor rodičů, navíc u dvanáctiletého chlapce stěží realizovatelný, a takový nelze od nich ani vyžadovat. Za situace, kdy u takto starého nezletilého se projevují kázeňské problémy, a jeho chování už vyžadovalo dozor a kontrolu, aby nedocházelo k přestupkům, spočívá náležitý dohled rodičů i ve zvýšeném zájmu o jeho chování, zájmy a záliby, o jeho činnost ve volném čase a v celkovém výchovném působení, aby byly odstraněny nedostatky v jeho chování a předešlo se dalšímu jeho závadnému jednání.

29. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1091/2020, uveřejněném pod číslem 51/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, již dovolací soud uzavřel, že nezletilí, kteří nenabyli plné svéprávnosti, hradí jimi způsobenou újmu, jestliže byli schopni posoudit následky svého jednání a ovládnout je. V opačném případě (s výjimkou situace, kdy je vzhledem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného spravedlivé, aby deliktně nezpůsobilým osobám byla přesto povinnost k náhradě uložena) má poškozený nárok na náhradu újmy jen proti osobě, která byla povinna vykonávat nad takovým škůdcem dohled, prokáže-li, že náležitý dohled zanedbala.

30. Na základě uvedených skutkových závěrů soud po právní stránce uzavřel, že původně žalovaný 1) nezletilý [celé jméno žalovaného] nedosáhl plné rozumové vyspělosti, je limitován osobnostně nižší inteligencí, avšak obecně mohl vědět přiměřeně svému věku, že nemá zapalovat papír, a tento zapálený vhodit do výtahové šachty, musel vědět, že dělá něco špatného. Naopak, žalovaná před předmětnou událostí jako rodič nezletilého [jméno] musela vědět, že jeho chování vybočuje z běžného chování dvanáctiletého chlapce přicházejícího do puberty, zvláště za situace, když rodina byla v kontaktu a ve sledování sociálních pracovnic a nezletilý [jméno] v péči kurátorky pro děti a mládež. Požadavek náležitého dohledu nelze chápat jako neustálý dohled v podstatě zabraňující možnosti dohlíženého samostatně jednat.

31. Žádné zákonné ustanovení však neumožňuje uložit povinnost k náhradě škody osobě vykonávající nad nesvéprávným dohled, pokud tento dohled nezanedbala.

32. Podle této úpravy nezletilí hradí škodu jen tehdy, byli-li schopni posoudit následky svého jednání a ovládnout je, tedy mají-li zachovanou tzv. deliktní způsobilost tím, že oběma těmito schopnostmi disponují v době škodní události, jíž jsou původcem. V opačném případě, tj. chybí-li u nezletilého rozpoznávací či ovládací složka, zásadně jejich povinnost k náhradě škody nenastupuje, nejde-li o zcela výjimečný případ, kdy je podle § 2920 odst. 2 o. z. spravedlivé, aby vzhledem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného byla deliktně nezpůsobilým osobám povinnost k náhradě přesto uložena. Žaloba proti nezl. [celé jméno žalovaného] byla vzata zpět. Proto se soud již touto deliktní způsobilostí nezletilého podrobně nezabýval (tj. nad rámec toho, co je podstatné pro posouzení povinnosti k náhradě škody jeho matkou (žalovanou).

33. Podle § 2921 věty druhé o. z. povinnost k náhradě zatíží pak jen toho, kdo byl povinen nad škůdcem vykonávat dohled, bude-li ovšem prokázáno, že jej neprováděl řádně (zanedbal jej). Smysl skutkové podstaty obsažené v § 2921 o. z. je dvojí. Za prvé má působit výchovně na osoby povinné dohledem k plnění jejich povinností k nezletilým dětem, které nenabyly plné svéprávnosti, nebo osobám stiženým duševní poruchou. Za druhé pak plní účel zabezpečit poškozeným, aby se jim dostalo účinné náhrady, neboť osoby podléhající dohledu zpravidla nebudou za způsobenou škodu odpovídat a pokud ano, nebudou většinou disponovat takovými finančními prostředky, aby byly schopny poškozenému škodu nahradit (Knapp, Viktor, Luby, Štefan a kol. Československé občanské právo, Svazek II. 2. vydání. Praha: Orbis, 1974, s. 415). Stěžejní podmínkou pro vznik povinnosti nahradit újmu podle tohoto ustanovení je zanedbání náležitého dohledu.

34. Na rozdíl od předchozí úpravy (§ 422 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013), která spojovala odpovědnost již se samotnou povinností dohledu a dávala možnost se odpovědnosti zprostit, prokázala-li osoba dohledu, že jej nezanedbala, nyní pouhá existence dohledové povinnosti sama o sobě nezakládá povinnost k náhradě škody a poškozený musí v soudním sporu tvrdit a prokázat zanedbání náležitého dohledu, aby povinnost dohledové osoby k náhradě škody nastoupila. I přes poněkud odlišné znění § 2921 o. z. je třeba obsah pojmu náležitý dohled vykládat shodným způsobem, jak činila dřívější judikatura a právnická literatura; k tomu se přiklání rovněž Ústavní soud (srov. nález ze dne 15. 12. 2015, sp. zn. I. ÚS 1587/15, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 214/2015, bod 38). I nadále je tedy potřeba chápat náležitý dohled v širším smyslu, tedy nejenom jako bezprostřední dozor vykonávaný nad dítětem, resp. osobou stiženou duševní poruchou, ale i jako určitý soubor obecnějších opatření, která jsou vůči osobě podléhající dohledu činěna. Náležitý dohled tedy neznamená jen bezprostřední zabránění ci zákaz určitého škodlivého jednání, ale i celkový přístup k výchově nezletilého a výchovné působení k tomu, aby závadné jevy v jeho chování byly odstraněny. (ohledně dohledu rodičů srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1333/2001, publikovaný pod C 1718 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, dále jen“ Soubor”). V daném případě může znamenat i vytvoření podmínek, za nichž lze co nejlépe předejít možnému vzniku rizika plynoucímu z činnosti deliktně nezpůsobilé osoby (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 25 Cdo 4507/2010, Soubor C 13338). Na druhou stranu však náležitým dohledem není možno rozumět takový dohled, který by byl za normálních okolností osobami dohledem povinnými vykonáván stále, nepřetržitě a bezprostředně („ na každém kroku“), neboť v takovém případě by byla zákonem předpokládaná možnost zproštění odpovědnosti těchto osob prakticky vyloučena (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 1968, sp. zn. 3 Cz 57/68, publikované pod č. 4/1970 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen„ Sbírka“). Při úvaze o tom, zda osoby dohledem povinné nezanedbaly náležitý dohled, je nutno vzít zřetel i na některé okolnosti týkající se osoby podléhající dohledu, jako například věk, povahové vlastnosti a celkové chování a vystupování.

35. Soud v daném případě dovodil, že matka nezletilého [jméno], v tomto případě žalovaná [celé jméno žalované], zanedbala dohled nad nezletilým [jméno], který způsobil škodu, kterou žalobkyně uhradila vlastníkovi domu ve výši nejméně 265 224 Kč, a to tím že soustavně nejméně již od června 2018, ale zřejmě již i dlouhodobě předtím, zanedbávala jeho výchovu, neposkytovala mu podnětné prostředí, ve výchově byla nedůsledná, neměla kontrolu nad způsobem trávení volného času nezletilým [jméno], umožnila mu absence ve škole, neřešila s dostatečnou výchovnou razancí jeho prohřešky (krádeže apod.), které již předcházely škodní události dne [datum]. Pokud by totiž výchova nezletilého [jméno] z její strany byla kompetentnější, a žalovaná jako jeho matka byla v této výchově důslednější, poskytovala nezletilému [jméno] podnětnější životní prostor, a to v součinnosti a za pomoci i sociálních pracovnic a kurátorek, a byl by zde v tomto smyslu nějaký progres, uvážíme-li, že nejméně od června 2018 byl samotný nezletilý [jméno] v péči kurátorky pro děti a mládež, bylo by možné konstatovat že matka, to jest žalovaná, náležitý dohled nezanedbala, třeba i proto, že se ve výchově nezl. [jméno] snažila něco změnit, nastavit pravidla, dohlížet nad jeho trávením volného času. V tomto případě ale k žádnému progresu nedošlo, naopak po incidentu z ledna 2019 týkající se krádeží, následovala epizoda se zapáleným papírem a hořící výtahovou šachtou. Následně pak, pro závadové chování nezletilého [jméno], kterému navíc narůstala i neomluvená absence ve škole a drogové experimenty THC, byla nařízena ústavní výchova.

36. Soud zamítl pak žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 265 224 Kč od 25.4.2020 do 2.8.2022. Dle ust. § 1958 odst. 2 o.z. ohledně času plnění, má pak věřitel (žalobkyně) právo požadovat plnění po dlužníku (žalované) až poté, co věřitel vyzve dlužníka k zaplacení. Za uvedenou„ výzvu“ k plnění lze v daném případě považovat až doručení žaloby žalované Okresním soudem ve Frýdku – Místku, neboť sama žalobkyně přímo žalovanou nikdy před podáním žaloby k plnění nevyzvala. Žalobu soud doručil žalované až 1.8.2022. Teoreticky tak žalovaná mohla žalovanou částku uhradit nejdříve 2.8.2022, a teprve od 3.8.2022 mohla být žalovaná v prodlení s úhradou žalované částky. Proto soud přiznal žalobkyni požadovanou výši úroku z prodlení z částky 265 224 Kč až od 3.8.2022 a nikoli od 25.4.2020. Přiznaný úrok z prodlení v požadované výši 10% ročně z částky 265 224 Kč od 3.8.2022 do zaplacení pak má oporu v ustanovení § 1970 o.z.

37. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku pak má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či případné povolení splátek soud v daném případě žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly žalovanou v řízení ani tvrzeny a tím méně prokázány.

38. O nákladech řízení mezi žalobkyní a žalovanou [celé jméno žalované] soud rozhodl dle § 142a odst. 1 o.s.ř. a nepřiznal procesně úspěšnější žalobkyni žádnou náhradu nákladů řízení, a to z toho důvodu, že žalobkyně nikdy před podáním žaloby proti žalované nevyzvala žalovanou ke splnění její povinnosti zaplatit jí žalovanou částku, což právní zástupkyně žalobkyně výslovně potvrdila při jednání soudu konaném dne 23. 11. 2022. Chybí tak nezbytná podmínka pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni, byť byla v řízení proti žalované procesně úspěšná. Žalobkyně pak neuvedla žádné další skutečnosti, pro které by jí měla být náhrada nákladů řízení proti žalované přiznána, aniž by byla splněna podmínka, která je vyjádřena v ustanovení § 142a o.s.ř.

39. Soud ve smyslu ustanovení § 148 odstavec 1 o.s.ř. přiznal státu proti žalované právo na náhradu nákladů řízení za vyplacené náklady za znalecké dokazování znalci [celé jméno znalce], a to ve výši, ve které nebyly kryty zálohou žalobkyně, to jest ve výši 13 450 Kč, které stát nesl ze svého, když tento znalec vyúčtoval za znaleckou činnost 18 450 Kč, tato částka pak byla z části kryta zálohou ve výši 5 000 Kč od žalobkyně a částkou 13 450 Kč jako nákladů státu. Na okraj pak soud uvádí, že částka, kterou složila jako zálohu na znalecké dokazování žalobkyně, by se promítly do jejich nákladů jako hotové výdaje, které by žalobkyně mohla uplatnit po žalované, avšak s ohledem na skutečnost, že žalovanou žalobkyně před podáním žaloby nevyzvala k plnění, nebylo možné žalobkyni tuto zálohu jakkoli sanovat, když bylo rozhodnuto, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

40. Tyto náklady státu ve výši 13 450 Kč je žalovaná povinna zaplatit státu ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.

41. Soud však nepřiznal státu právo na náhradu nákladů řízení, vzniklých v souvislosti s ustanovenou opatrovnicí tehdy žalovanému nezletilému [celé jméno žalovaného], vůči kterému byla žaloba vzata žalobkyní zpět, vyplacených ve výši 48 878 Kč opatrovnici, když tyto náklady nelze přičítat k tíži žalované, když soud má za to, že zde nejsou splněny podmínky pro přiznání této náhrady státu vůči žalované. Ta sice v řízení nebyla procesně úspěšná, avšak náklady řízení vzniklé v souvislosti s ustanovenou opatrovnicí nejsou„ výsledkem řízení“ mezi ní (žalovanou [celé jméno žalované]) a žalobkyní, ale naopak, mezi žalobkyní a původně žalovaným [celé jméno žalovaného], proti kterému byla žaloba vzata zpět. Tyto náklady však nebylo možné přiznat státu ani proti žalobkyni, když žalobkyně vzala žalobu zpět proti nezletilému [celé jméno žalovaného], avšak až poté, co v řízení vyšlo najevo z provedeného dokazování, že nezletilý [jméno] nebude zřejmě způsobilý k náhradě této škody ve smyslu ustanovení § 2920 o.z. Žalobkyně pak s ohledem na ochranu osobních údajů ve vztahu k tomuto nezletilci, neměla možnost tyto informace získat před zahájením řízení proti tomuto nezletilci a sama vyhodnotit tu skutečnost, zda je tento nezletilec způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, což jsou předpoklady pro jeho odpovědnost k náhradě škody ve smyslu ustanovení § 2920 o.z.

Poučení