19 C 308/2013-246

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], CSc. sídlem [adresa] o určení neexistence zástavního práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že na nemovitosti, a to pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek], zapsaná u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnickém [číslo] pro okres [okres], [územní celek] [část obce] a [katastrální uzemí], nevázne zástavní právo smluvní, zřízené k zajištění pohledávky žalované ve výši 7 710 000 Kč zástavní smlouvou ze dne [datum] (vklad zástavního práva povolen rozhodnutím [stát. instituce], [stát. instituce], [číslo jednací]).

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhá proti žalované určení, že na nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], t. č. na listu vlastnickém [číslo] (nyní [anonymizováno]), pro okres [okres], [územní celek] [část obce] a [katastrální uzemí], a to pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek] se způsobem využití občanská vybavenost, nevázne zástavní právo smluvní zřízené k zajištění pohledávky žalované ve výši 7 710 000 Kč zástavní smlouvou ze dne [datum] (vklad zástavního práva povolen rozhodnutím [stát. instituce], [stát. instituce], [číslo jednací]). Žalobu odůvodnil žalobce tím, že dne [datum] byla uzavřena zástavní smlouva ke specifikované nemovitosti mezi žalovanou jakožto zástavním věřitelem a žalobcem, zastoupeným náměstkem [údaje o zástupci] proveden vklad zástavního práva ve prospěch žalované s právními účinky ke dni 12. 12. 2011 pod č. j. V- [číslo]. Žalobce tvrdí, že zástavní smlouva ze dne [datum] je absolutně neplatná podle ust. § 39 občanského zákoníku, neboť [jméno] [příjmení] neměl nikdy oprávnění tuto zástavní smlouvu jménem ani v zastoupení žalobce podepsat, a nemohlo tedy vzniknout zástavní právo váznoucí na předmětné nemovitosti. Dle stanov [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizováno] a [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova]) ve znění přijatém III. řádným sjezdem, konaným ve dnech 2. a [datum] v [obec] je sbor [anonymizována dvě slova] organizační jednotkou [anonymizována dvě slova] s působností pro obec. Dle čl. 74 stanov [anonymizována dvě slova] jsou orgány sboru valná hromada, výbor sboru, starosta sboru, velitel sboru a vedoucí zájmových kolektivů, pokud jsou ustaveny. Dle čl. 76 stanov [anonymizována dvě slova] je valná hromada stálým rozhodovacím orgánem sboru, kterou tvoří členská základna sboru; valná hromada přitom mimo jiné volí a odvolává starostu sboru a další členy výboru sboru. Starosta sboru i výbor sboru patří dle čl. 77 stanov [anonymizována dvě slova] mezi výkonné orgány sboru. Dle čl. 78 stanov [anonymizována dvě slova] výbor sboru tvoří starosta sboru, popř. jeho náměstek nebo náměstkové a další členové výboru, které stanoví valná hromada (v případě žalobce se jednalo o funkci hospodáře, jednatelky a dvou revizních techniků). Dle čl. 5 odst. 8 písm. d) stanov [anonymizována dvě slova] je statutárním orgánem sboru výbor sboru, za který jedná starosta, velitel nebo některý pověřený člen výboru. Žalobce dále v žalobě popsal kdy a za jakých okolností se v období od 15. 1. 2010 do 14. 7. 2011 konaly valné hromady a výborové schůze žalobce a s jakým výsledkem. Dne [datum] celkem 12 – včetně nově dne [datum] zvolených členů žalobce a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] – celkem 15 hlasy ve smyslu hlasování„ pro“ přijali jednohlasně souhrnné usnesení o volbě nového výboru žalobce, kde si [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyměnili funkce starostky za hospodářku a hospodáře na starostu a bez přítomnosti platné členky žalobce [jméno] [příjmení] (nevyloučené dne [datum]) tuto odvolali a nahradili [jméno] [příjmení], bratrancem [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] tak sice v období podpisu zástavní smlouvy vystupoval jako člen výboru, avšak nebyl platně zvoleným členem výboru a navíc podle stanov [anonymizována dvě slova] i člen výboru musel mít řádné pověření, což v případě [jméno] [příjmení] splněno nebylo.

2. Protože ke dni podání žaloby byl na příslušném listu vlastnictví uveden jako vlastník dotčené nemovitosti [jméno] [příjmení], žalobce doplnil, že ke dni [datum] byla soudu doručena žaloba žalobce vůči [jméno] [příjmení], v rámci které se žalobce domáhá určení, že je výlučným vlastníkem řešené nemovitosti. S ohledem na to, že o žalobě je vedeno řízení pod sp. zn. [spisová značka], žalobce navrhuje, aby soud řízení o určení neexistence zástavního práva přerušil do pravomocného rozhodnutí v uvedené věci, což se také stalo (pozn. soudu). Existenci naléhavého právního zájmu na určení neexistence zástavního práva k předmětné nemovitosti spatřuje žalobce v té skutečnosti, že v katastru nemovitostí je toto zástavní právo ve prospěch žalované zapsáno, přestože zástavní smlouva je neplatná a zástavní právo tak nevzniklo. Určení neexistence zástavního práva je pak nezbytné pro to, aby [stát. instituce], [stát. instituce], provedl výmaz předmětného zástavního práva.

3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila z důvodu, že zástavní právo vzniklo podle platné a účinné právní úpravy při splnění všech zákonných podmínek. Žalovaná potvrdila, že zástavní právo vzniklo na základě zástavní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou jakožto zástavním věřitelem a žalobcem jakožto zástavcem, kdy dlužníkem byl [jméno] [příjmení], a která navazovala na smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo] ze dne [datum] uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou. Žalovaná se dovolává dobré víry a tvrdí, že si ona sama při poskytnutí hypotečního úvěru prověřila veškeré dostupné dokumenty osvědčující oprávnění jednat a podepisovat za žalobce, jakož i osobu dlužníka, tj. [jméno] [příjmení], když popisuje, že na základě návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum] byl zahájen standardní proces prověřování bonity navrhovatele a [jméno] [příjmení] byl vyzván k doplnění návrhu na základě požadavků žalované, což splnil dne 23. 11. 2011. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla ověřena obchodníkem žalované podle platného a účinného průkazu totožnosti ([příjmení]). V souladu s podmínkami smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru předložil [jméno] [příjmení] žalované smlouvu o budoucí smlouvě kupní na předmětnou nemovitost ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] a navazující dodatek [číslo] k této smlouvě, kde se sjednává zaplacení kupní ceny složením do advokátní úschovy Mgr. [jméno] [příjmení], ev. č. [číslo advokáta], se sídlem [adresa]. [jméno] [příjmení] dále žalované prokázal složení části kupní ceny z vlastních prostředků ve výši [částka] do advokátní úschovy sdělením advokáta ze dne [datum]. Žalovaná tak neměla pochybnosti o tom, že [jméno] [příjmení] prokázal splnění jedné ze základních podmínek čerpání úvěru, tj. použití vlastních prostředků. Podle zástavní smlouvy ze dne [datum] dal žalobce žalované do zástavy shora uvedenou nemovitost, přičemž zástavní právo bylo do katastru nemovitostí zapsáno dne 3. 1. 2012 s právními účinky k 12. 12. 2011. Žalovaná oznámila vznik zástavního práva žalobci písemností ze dne 16. 1. 2012, přičemž o uzavření zástavní smlouvy informovala žalovaná žalobce písemností ze dne 9. 12. 2011. Po splnění podmínek smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru požádal [jméno] [příjmení] dne [datum] o čerpání úvěru ve výši 7 710 000 Kč, přičemž žalovaná tuto částku poukázala dne 15. 12. 2011 z vnitřního účtu na bankovní účet č. ú. [bankovní účet], což byl účet [jméno] [příjmení] u žalované, tzv. běžný čerpací účet, ze kterého byly [jméno] [příjmení] poskytnuty finanční prostředky, na základě příkazu [jméno] [příjmení] ze dne [datum], na úschovní účet advokáta č. ú. [bankovní účet] s [variabilní symbol]. Pohledávka žalované ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru byla pravomocně žalované proti [jméno] [příjmení] přiznána a je pro ni vedeno s [jméno] [příjmení] exekuční řízení.

4. Žalovaná poukázala na odůvodnění rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kde se výslovně uvádí v bodu 37, že žalobce přijal na vrub úhrady kupní ceny od [jméno] [příjmení] částku 7 200 000 Kč z výnosu hypotečního úvěru poskytnutého žalovanou, a nikoliv tedy částku 12 000 000 Kč, jak měl obdržet podle kupní smlouvy od [jméno] [příjmení], čímž měl [jméno] [příjmení] způsobit žalobci škodu ve výši 4 200 000 Kč. Žalovaná nehodlá tento skutkový závěr soudu opřený o rozhodnutí soudu v trestní věci (viz sp. zn. [spisová značka]) hodnotit, poukazuje však na to, že poškozeným je v současné době také žalovaná, neboť žalobce nabyl zpět svůj majetek, resp. by se zbavil věcného práva na svém majetku, a ještě k tomu mu zůstala částka 7 200 000 Kč, která mu byla uhrazena podle kupní smlouvy z prostředků poskytnutých žalovanou [jméno] [příjmení]. Žalobní návrh dle žalované tak naplňuje možný úmysl [jméno] [příjmení], tj. získat finanční prostředky od žalované ve formě výnosu ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru a nevrátit je, ačkoliv se o to [jméno] [příjmení] částečně snažil a na vrub úvěru splatil 339 605,70 Kč, byť z nájemného. Žalobce částku přijatou od [jméno] [příjmení] nevrátil žalované, což žalovaná vnímá, jak je v předchozí větě uvedeno. Žalobce se v žádném podání nehlásí k tomu, že by žalované dotčené finanční prostředky vrátil, když opět nabyl svého majetku, a požadavek žalobce je z tohoto pohledu v rozporu s dobrými mravy, neboť se dovolává určení neexistence zástavní smlouvy za situace, kdy zajištěná pohledávka nezanikla a současně si ponechává finanční prostředky uhrazené [jméno] [příjmení] z výnosu ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru, které činí přes 90% dlužné jistiny hypotečního úvěru. Takovému jednání by neměla být poskytnuta právní ochrana. Žalovaná si právní stav dotčené nemovitosti, předmětu zástavy i předmětu koupě ověřila před uzavřením smluv, např. dne 18. 10. 2011, kdy si pořídila dálkovým přístupem výpis z [list vlastnictví], obhlídkou a následně jej ověřovala jen náhledy. Veškerými uvedenými tvrzeními žalovaná dokládá, že při sjednání hypotečního úvěru, jeho čerpání a následně i při jeho splácení až do listopadu 2013, považovala úvěrový vztah založený smlouvou o poskytnutí hypotečního úvěru, z níž pohledávka byla zajištěna zástavní smlouvou, za naprosto standardní obchod a po celou dobu tak byla v dobré víře, že její pohledávka je použita účelově a je zajištěna zástavní právem k nemovitosti zakoupené z větší části z výnosu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru. Stav, kdy se obnovilo vlastnictví žalobce k předmětu zástavy, tj. k dotčené nemovitosti, tento získal z výnosu z hypotečního úvěru částku 7 200 000 Kč a nyní se domáhá, aby bylo určeno, že na nemovitosti nevázne zástavní právo zřízené k zajištění splacení hypotečního úvěru, tedy nejméně té částky, kterou žalobce získal, považuje žalovaná i s přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem za nemravné. Žalovaná by očekávala, že žalobce osloví žalovanou s návrhem na řešení stavu věci, místo toho dochází k pokračování v řízení, které žalovaná nevyvolala a nezavdala k němu jakoukoliv příčinu. Proto jí také nezbývá, než aby se žalobě bránila.

5. Žalovaná na podporu svého stanoviska k žalobě poukazuje na dvě soudní rozhodnutí, která považuje za podstatná, a to rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2018, č. j. 21 Cdo 582/2018, které shrnuje judikaturu týkající obdobných věcí projednávaných u dovolacího soudu, a rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne 29. 4. 2016, č. j. 15 C 76/2015-88, které rovněž odkazuje na řadu rozhodnutí Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu ČR, a to proto, že se zásadním způsobem vyjádřil i k otázce platnosti zřízení zástavního práva tím, kdo se ukáže být, že není vlastníkem. S přihlédnutím k výše uvedenému je žalovaná toho názoru, že žalobou uplatněný nárok na určení neexistence zástavního práva na předmětné nemovitosti není důvodný pro rozpor s dobrými mravy, protože žalobce stále disponuje více než 90% jistiny, kterou obdržel k úhradě části kupní ceny, dále pro opomenutí dobré víry žalované při sjednávání smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru a zástavní smlouvy, a konečně z důvodů nesprávné právní kvalifikace, kdy žalovaná sdílí závěr Nejvyššího soudu ČR o tom, že v projednávané věci nejde o případnou neplatnost podle ust. § 39, ale podle ust. § 49a občanského zákoníku, přičemž žalovaná neměla důvod napadat platnost zástavní smlouvy s odkazem na ust. § 40a občanského zákoníku, neboť jeho zástavním právem zajištěná pohledávka dosud nezanikla.

6. Co se týče žalobcem v žalobě popsaných interních jednání, resp. jeho orgánů a členů, žalovaná uvádí, že se k těmto nemůže vyjádřit, neboť se jich neúčastnila a tedy o nich nevěděla.

7. Žalovaná navrhla, aby soud po provedeném řízení zamítl žalobu na určení neexistence zástavního práva a uložil žalobci povinnost k náhradě nákladů řízení.

8. Podáním ze dne 22. 6. 2020 žalobce doplnil, že co se týče schůzí výboru sboru dne 6. 6. 2011 ohledně přijetí 13 členů a vyloučení 7 členů, na které pak navazovaly další schůze, zejména ze dne 14. 7. 2011, kdy členové„ zvoleni“ na schůzi dne 6. 6. 2011 rozhodli o jmenování nového výboru žalobce, kdy do funkce starosty jmenovali [jméno] [příjmení] a dalším členem výboru jmenovali [jméno] [příjmení], [název soudu] v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] jednoznačně konstatoval, že„ Rozhodnutí přijatá na schůzi výboru sboru dne 6. 6. 2011 ohledně přijetí 13 členů a vyloučení 7 členů se příčí dobrým mravům a s odkazem na citované ustanovení § 245 o.z. jsou nulitní. Takto přijatá rozhodnutí nevyvolávají žádné právní následky a hledí se ně, jako by neexistovala. Za této situace, kdy považuje odvolací soud rozhodnutí ze dne 6. 6. 2011 za nulitní, považuje i následná rozhodnutí výkonných orgánů první skupiny žalovaného za nulitní, která nemohou vyvolat žádné právní následky.“ 9. Žalobce dále poukazuje na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (právní moc dne 16. 3. 2020) kde je konstatováno, že rozhodnutí přijatá na schůzi výboru žalobce dne 6. 6. 2011, jakož i následná rozhodnutí přijatá na mimořádné valné hromadě konané dne 14. 7. 2011, kde byl žalovaný ([jméno] [anonymizováno]) zvolen starostou sboru, tak nevyvolávají žádné právní následky a hledí se na ně, jako by neexistovala. Na žalovaného (kterým byl v daném řízení [jméno] [příjmení]) je nutno hledět tak, jakoby starostou žalobce nikdy nebyl zvolen. Pokud žalovaný nebyl starostou žalobce, nemohl za něj ani jednat, tzn. nemohl udělit [jméno] [příjmení] plnou moc k uzavření kupní smlouvy ze dne [datum]. Soud uzavírá, že kupní smlouva uzavřena dne [datum] je absolutně neplatným právním úkonem pro rozpor se zákonem, neboť žalobce nebyl při podpisu kupní smlouvy platně zastoupen [jméno] [příjmení] Kupní smlouva ze dne [datum], jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k předmětné nemovitosti na [jméno] [příjmení], tak nemohla být uzavřena a [jméno] [příjmení] se vlastníkem předmětné nemovitosti nikdy nestal. Naopak vlastníkem předmětné nemovitosti je po celou dobu žalobce.

10. Žalobce dále zdůraznil, že [jméno] [příjmení] podepsal zástavní smlouvu bez jakéhokoliv pověření, bez jakékoliv plné moci. V záhlaví zástavní smlouvy je uvedeno, že [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [část obce] (žalobce) je přímo zastoupen [jméno] [příjmení] a dále je zde připsáno jeho rodné číslo, nejsou zde ani žádné další identifikační údaje a není zde uvedena žádná plná moc. U podpisové části zástavní smlouvy je opět uveden za žalobce [jméno] [příjmení] a pod tím funkce: náměstek starosty. Z toho vyplývá, že [jméno] [příjmení] nebyl nikým pověřen, ani zplnomocněn, aby v zastoupení žalobce zástavní smlouvu podepsal. Pokud žalovaná argumentuje ochranou z titulu dobré víry, že členové výboru byli platně zvoleni (kdy dle názoru žalobce dobrá víra nechrání nulitní právní úkony, neboť tyto nevyvolávají žádné právní následky a dobrá víra toto nemůže konvalidovat) pak i v tomto případě neprověřil, zda v souladu se stanovami žalobce má právo náměstek starosty podepisovat v zastoupení žalobce listiny. Jak bylo již žalobě uvedeno, dle stanov žalobce člen výboru odlišný od starosty musí mít řádné pověření k tomu, aby mohl podepisovat listiny v zastoupení žalobce. Ze strany žalované, která toto neprověřila, se jednalo o zřejmou neopatrnost, která nemůže být chráněna dobrou vírou, i kdyby – a to pouze čistě teoreticky, neboť de iure tomu tak není – byl [jméno] [příjmení] platně zvoleným členem výboru, pak neměl oprávnění zástavní smlouvu podepsat bez řádného pověření. Bylo povinností žalované prověřit za účelem ochrany svých zájmů ve stanovách žalobce, zda osoba podepisující zástavní smlouvu k zastoupení žalobce má k tomuto oprávnění. Jelikož tak žalovaná neučinila, nedostála povinnosti náležité opatrnosti při sjednávání zástavního práva, a to bez ohledu na to, zda věděla, anebo nevěděla o tom, že [jméno] [příjmení] neměl právo podepsat předmětnou zástavní smlouvu, neboť nebyl nikdy platně zvolen členem výboru žalobce.

11. Žalobce dodává, že žalovaná se nepřesvědčila o oprávněnosti osoby podepisující zástavní smlouvu takto činit. Dobrou víru nemůže u žalované chránit zjevná neopatrnost banky (žalované) při sepisování zástavní smlouvy. Nejenomže žalovaná neprověřila oprávnění [jméno] [příjmení] smlouvu podepsat, ale ani v nejmenším se nepozastavila nad skutečností, proč by [anonymizována tři slova] [část obce] s tradicí trvání 135 let prodával historickou nemovitost fyzické osobě, a navíc za kupní cenu, která ani hlediska historické hodnoty, ani z hlediska tradice a rovněž ani s ohledem na ekonomickou výnosnost (z pronájmu nebytových prostor a bytů) zdaleka neodpovídala reálné hodnotě předmětné nemovitosti. Nelze souhlasit ani s tvrzením žalované, že podání žalobního návrhu žalobce je jednání v rozporu s dobrými mravy. Jednak je nutno zdůraznit, že žalobce neobdržel kupní cenu od kupujícího [jméno] [příjmení], kdy nebankovní část kupní ceny byla pouze nekrytá směnka ze strany kupujícího [jméno] [příjmení] a většinu finanční částky poskytnuté kupujícímu [jméno] [příjmení] žalovanou kupující [jméno] [příjmení] převedl různými nezákonnými machinacemi z účtu žalobce pryč. [příjmení] [jméno] [příjmení] způsobilo totální rozvrat hasičského sboru s tradicí 135 let, kdy následoval letitý boj o záchranu dotčené nemovitosti, spousta soudních sporů a rovněž několik trestních řízení, dále 8 roků bez náležitých dodávek tepelné energie do předmětné nemovitosti, doslova utrpení nájemců (mnozí z nich jsou letití členové žalobce) ze zimy a z nejistoty, jak mají dál fungovat za takových otřesných podmínek. Dle názoru žalobce zástavní právo platně nevzniklo, mezi žalobcem a žalovanou není závazkový vztah a dlužníkem ve vztahu k žalované je [jméno] [příjmení]. Ve vztahu k žalované ani ve vztahu k nikomu jinému se žalobce nechová v rozporu s dobrými mravy, pouze se snaží zachránit svůj historický majetek, o který téměř přišel – částečně nepřímo i s přičiněním žalované, která bez dalšího poskytla hypoteční úvěr na tak evidentně podezřelou transakci.

12. Podáním ze dne 4. 2. 2021 pak žalobce s ohledem na skutečnost, že po podání žaloby nabyla účinnost novela katastrálního zákona, která (mimo jiné) mění způsob definování nemovitostí pro účely zápisu v katastru nemovitostí, z důvodu opatrnosti formulačně upřesňuje žalobní petit (aniž by měnil jeho obsah a smysl) následujícím způsobem:

1. Určuje se, že na nemovitosti zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnickém [číslo] (pozn.: nyní [anonymizováno]), pro okres [okres], [územní celek] [část obce] a [katastrální uzemí], a to pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek] se způsobem využití občanská vybavenost, nevázne zástavní právo smluvní zřízené k zajištění pohledávky žalované ve výši 7 710 000 Kč zástavní smlouvou ze dne [datum] (vklad zástavního práva povolen rozhodnutím [stát. instituce], [stát. instituce], [číslo jednací]. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náklady soudního řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí soudu k rukám zástupce žalobce.

13. U jednání dne 11. 2. 2021 pak žalobce dále doplnil, že žalovaná sama ve smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru v čl. V. 1 písm. c) poslední věta uvádí, že pro poskytnutí hypotečního úvěru byl dlužník ([jméno] [anonymizováno]) povinen předložit bance (žalované) v případě dokladu prokazujících použití vlastních prostředků (zde částky 4 290 000 Kč), že převod těchto prostředků byl proveden bezhotovostním převodem. Z potvrzení Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta o uhrazení části kupní ceny ve výši 4 290 000 Kč do advokátní úschovy však nevyplývá, že by tato podmínka byla splněna, tj. že by částka 4 290 000 Kč byla bezhotovostně převedena na účet advokátní úschovy tak, jak je tato podmínka definována ve smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru. Proto ani z tohoto důvodu nemělo být povoleno čerpání předmětného hypotečního úvěru pro nesplnění této podmínky. K dotazu soudu pak žalovaná k tomuto dále uvedla, že uhrazení částky 4 290 000 Kč jako části kupní ceny ve spojení s čl. V. odst. 1 písm. c) smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru formou bezhotovostního převodu ověřovala tak, že vycházela z pravdivosti potvrzení advokáta o tom, že byla uhrazena část kupní ceny v dané výši, a to i ve spojení s textací ve smlouvě o budoucí smlouvě kupní, kde je výslovně uvedeno, že zbývající část kupní ceny bude uhrazena z vlastních zdrojů kupujícího do advokátní úschovy, když za„ vlastní zdroje“ nelze považovat příslib v podobě směnky.

14. Mezi procesními stranami bylo nesporné, že předmětná nemovitost byla na základě předmětné zástavní smlouvy ze dne [datum]„ dána do zástavy“ žalované a že poskytnutá výše hypotečního úvěru odpovídá čl. II úvěrové smlouvy, tj. 7 710 000 Kč, když tato částka byla poskytnuta [jméno] [příjmení]. Dále učinily procesní strany nesporným s ohledem na již vyjudikované stanovisko Krajského soudu v Ostravě v rozsudku č. j. [číslo jednací], ve kterém rozhodoval ve věci zdejšího soudu č. j. [číslo jednací], že rozhodnutí přijatá na schůzi výboru sboru žalobce dne 6. 6. 2011 ohledně přijetí 13 členů a vyloučení 7 členů jsou v rozporu s dobrými mravy a jsou podle ust. § 245 občanského zákoníku nulitní, přičemž dříve na valné hromadě žalobce dne 31. 1. 2011 byl do funkce hospodář platně zvolen [jméno] [příjmení] a následně pak na valné hromadě žalobce dne 14. 7. 2011, která navazovala na schůzi výboru žalobce dne 6. 6. 2011, byl zvolen starostou žalobce [jméno] [příjmení], což však s ohledem na to, že jakákoli rozhodnutí výboru žalobce učiněná od 6. 6. 2011 byla nulitní, znamená, že i zvolení [jméno] [příjmení] starostou žalobce je nulitní.

15. Mezi procesními stranami je sporné, zda byla platně uzavřena zástavní smlouva ze dne [datum], a zda [jméno] [příjmení], jako náměstek starosty, byl oprávněn podepsat tuto zástavní smlouvu, a zda platně vzniklo zástavní právo k pohledávce žalované ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru.

16. Soud proto provedl dokazování primárně ke sporným skutečnostem následujícími listinami označenými jako: návrh na uzavření smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne [datum]; smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne [datum]; smlouva o budoucí smlouvě kupní ze dne 11. 10. 2011 a dodatek ke smlouvě o budoucí smlouvě kupní ze dne 13. 12. 2011; sdělení Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta ze dne 13. 12. 2011; zástavní smlouva k nemovitosti reg. [číslo] ze dne [datum]; výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] prokazující stav evidovaný k datu [datum]; stanovy [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizováno] a [anonymizováno] ve znění přijatém III. řádným sjezdem, konaným ve dnech 2. a [datum] (se zapracováním změn ke dni 14. 4. 2012); stanovy [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizováno] a [anonymizováno] ve znění přijatém III. řádným sjezdem, konaným ve dnech 2. a 3. 7. 2005 (aktuální ke dni 9. 12. 2011); rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]; rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]; rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací] ve spojení s [anonymizováno] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]; žádost o vyjádření PČR, KŘP Moravskoslezského kraje, OHK ze dne 7. 2. 2013; zápis z výborové schůze [anonymizováno] [část obce] ze dne 6. 6. 2011 (příloha č. 6) a výňatek ze zápisu schůze výboru [anonymizováno] [část obce] ze dne 6. 6. 2011; zápis z mimořádné valné hromady žalobce ze dne 14. 7. 2011; informace o pozemku parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa] pro k.ú. [část obce] z internetového portálu ČÚZK ze dne 10. 2. 2021; výpis ze spolkového rejstříku žalobce ze dne 3. 7. 2020.

17. Na jednání dne 11. 2. 2021 vzal žalobce zpět důkazní návrhy výslechem navržených svědků a žalovaná vzala zpět důkazní návrhy rozsudkem [název soudu] ze dne 7. 10. 2016, č. j. [číslo jednací], exekučním příkazem k prodeji nemovitosti ze dne 30. 1. 2017, č. j. [číslo jednací] a dokladem o aktuálním stavu pohledávky žalované k 6. 5. 2020. Soud k provedení uvedených důkazů tak nepřistoupil.

18. Na jednání dne 11. 2. 2021 pak žalovaná navrhla doplnit dokazování o dohledání plné moci k podpisu [jméno] [příjmení] za žalobce na zástavní smlouvě, včetně oprávnění a podepisování za žalobce [jméno] [příjmení], a to k prokázání dobré víry žalované při uzavření zástavní smlouvy, že [jméno] [příjmení] měl plnou moc k podpisu zástavní smlouvy, k čemuž jí byla poskytnuta lhůta. Podáním ze dne 19. 4. 2021 však žalovaná oznámila soudu, že navrhované listiny k důkazu nebyly žalovanou dohledány, a důkaz plnou mocí k podpisu zástavní smlouvy [jméno] [příjmení] za žalobce, včetně oprávnění a podepisování za žalobce [jméno] [příjmení], tak soudem z objektivních důvodů nemohl být proveden.

19. Žalobcem navržené důkazy zápisem z výroční valné hromady žalovaného ze dne 15. 1. 2010, zápisem z výborové schůze ze dne 31. 1. 2011 a vyjádřením [anonymizována dvě slova], Okresního sdružení hasičů [okres] ze dne 12. 7. 2011, jakož ani žalovanou navržené důkazy příkazem ze dne 14. 12. 2011 k čerpání úvěru, výpisem z účtu dlužníka č. [bankovní účet] prokazujícím převod peněžních prostředků na úschovní účet, informací žalovaného o uzavření zástavní smlouvy vč. potvrzení o odeslání žalobci a výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví], [katastrální uzemí] prokazujícím stav evidovaný k datu 18. 10. 2011 nebyly soudem pro jejich nadbytečnost provedeny, když skutkový stav byl zjištěn v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí ve věci ze shora popsaných listinných důkazů, případně z nesporných skutečností.

20. Z návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] měl zájem o poskytnutí hypotečního úvěru žalovanou ve výši 9 690 000 Kč za účelem koupě dotčené nemovitosti, kterou specifikoval jako bytový dům s nebytovými prostory, [list vlastnictví], k. ú. [část obce], na adrese [adresa]

21. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že v čl. II. se žalovaná zavázala poskytnout [jméno] [příjmení] hypoteční úvěr ve výši 7 710 000 Kč na nákup předmětné nemovitosti a [jméno] [příjmení] se zavázal úvěr splatit, zaplatit úroky a další příslušenství úvěru. Dále soud z čl. V. odst. 1 písm. c) této smlouvy zjistil, že jednou z podmínek čerpání hypotečního úvěru je předložení dokladů prokazujících použití vlastních prostředků [jméno] [příjmení], které je v souladu s účelem hypotečního úvěru, a to ve výši 4 290 000 Kč, nebo převedení této částky na [příjmení] [jméno] [příjmení] vedeného žalovanou, přičemž v případě předložení dokladů prokazujících použití vlastních prostředků [jméno] [příjmení] musí být z těchto dokladů zřejmé, že platby v částce vyšší než 350 000 Kč, nebo ekvivalentu této částky přepočtené směnným kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni provedení platby v jiné měně, byly provedeny bezhotovostním převodem peněžních prostředků, přičemž do uvedeného limitu se započítávají všechny platby v české i cizí měně, provedené týmž poskytovatelem platby témuž příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne. Ve smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru se pak v čl. VII. [jméno] [příjmení] zavázal zajistit hypoteční úvěr zřízením zástavního práva k předmětné nemovitosti ve prospěch žalované.

22. Ze smlouvy o budoucí smlouvě kupní ze dne 11. 10. 2011 uzavřené mezi žalobcem zastoupeným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], ve znění jejího dodatku ze dne 13. 12. 2011 soud zjistil, že smluvní strany mají do termínu 20. 12. 2011 uzavřít kupní smlouvu, na základě které žalobce převede dotčenou nemovitost do vlastnictví [jméno] [příjmení], za kupní cenu ve výši 12 000 000 Kč, která má být hrazena do advokátní úschovy Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, a že žalobce se zavazuje uzavřít se žalovanou zástavní smlouvu k zajištění hypotečního úvěru na dotčenou nemovitost.

23. Z obsahu sdělení Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta ze dne [datum] soud zjistil, že část kupní ceny ve výši 4 290 000 Kč byla uhrazena do advokátní úschovy (bez další specifikace formy či způsobu úhrady uvedené částky).

24. Ze zástavní smlouvy k nemovitosti reg. [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jako smluvní strany jsou označeny žalovaná jako zástavní věřitel a žalobce jako zástavní dlužník, za kterého zástavní smlouvu podepsal [jméno] [příjmení] jako náměstek starosty, a [jméno] [příjmení] (jako dlužníkem), [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně], přičemž jí bylo sjednáno zástavní právo k předmětné nemovitosti, tj. pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnickém [číslo] pro okres [okres], [územní celek] [část obce] a [katastrální uzemí], a to za účelem zajištění pohledávky žalované za [jméno] [příjmení] vyplývající ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ve výši 7 710 000 Kč.

25. Výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] prokazujícím stav evidovaný k datu 7. 5. 2012 bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně], byl k tomuto dni veden jako vlastník pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek] se způsobem využití občanská vybavenost, a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Mezi účastníky tohoto sporu nebylo sporné, že předchozím vlastníkem (před [jméno] [příjmení]), byl žalobce veden jako dřívější vlastník těchto nemovitostí.

26. Stanovami [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizováno] a [anonymizováno] ve znění přijatém III. řádným sjezdem, konaným ve dnech 2. a 3. 7. 2005 (se zapracováním změn ke dni 14. 4. 2012), zejména čl. 5 bod 8. písm. d) bylo prokázáno, že statutárním orgánem sboru je výbor sboru, za který jedná starosta, velitel nebo některý pověřený člen výboru, a čl. 76 odst. 3 písm. a) bylo prokázáno, že starostu, popř. jeho náměstka nebo náměstky volí a odvolává valná hromada. Ovšem pro právní posouzení této věci není toto zjištění adekvátní, když soud zkoumal právní úkony provedené za žalobce k 9.12.2011. Proto soud přistoupil na návrh žalobce k provedení důkazu listinou, a to stanovami [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizováno] a [anonymizováno] ve znění přijatém III. řádným sjezdem, konaným ve dnech 2. a 3. 7. 2005 (aktuální ke dni 9. 12. 2011), jejichž fotokopii získal ze spisu sp. zn. [spisová značka], a kterými bylo rovněž prokázáno, že ke dni podpisu zástavní smlouvy je statutárním orgánem sboru výbor sboru, za který jedná starosta, velitel nebo některý pověřený člen výboru (čl. 5 bod 8. písm. d)), jakož i to, že starostu, popř. jeho náměstka nebo náměstky volí a odvolává valná hromada (čl. 76 odst. 3 písm. a)).

27. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že krajský soud změnil rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a zamítl žalobu na určení, že rozhodnutí přijatá na výroční valné hromadě žalobce dne 12. 12. 2012, a to pod body 1) až 28) a 29): 1) až 8), jsou neplatná pro rozpor se zákonem nebo stanovami spolku. Krajský soud se zabýval otázkou platnosti rozhodnutí přijatých na schůzi výboru sboru žalobce dne 6. 6. 2011 ohledně přijetí 13 nových členů a vyloučení 7 členů, a dospěl k závěru, že rozhodnutí přijatá na schůzi výboru sboru dne 6. 6. 2011 ohledně přijetí 13 členů a vyloučení 7 členů se příčí dobrým mravům a podle ust. § 245 občanského zákoníku jsou nulitní. Za situace, kdy je nulitním rozhodnutí ze dne 6. 6. 2011, jsou nulitní i následná rozhodnutí výkonných orgánů žalobce a nemohou vyvolat žádné právní následky. Krajský soud vycházel ze zjištění, že 7 vyloučeným členům bylo vytýkáno nehospodárné hospodaření s finančními prostředky Sboru [anonymizována dvě slova] [část obce], přičemž trestní oznámení, které bylo v této souvislosti podáno tzv. první skupinou výkonných orgánů žalobce dne 5. 8. 2011, bylo jako nedůvodné odloženo. O vyloučení 7 členů bylo rozhodnuto bez případného předchozího napomenutí, a to v té době 2 členy výboru v blízkém příbuzenském vztahu (matka, syn). Následné jednání pak způsobilo totální rozvrat žalobce s tradicí trvání 135 let na 2 skupiny členů, které mezi sebou vzájemně nekomunikují. Krajský soud vyhodnotil také to, že o odvolání proti rozhodnutí o přijetí nových členů a vyloučení členů ze dne 6. 6. 2011 bylo rozhodnuto až na mimořádné valné hromadě dne 21. 12. 2012, kdy při tak závažných rozhodnutích se nezúčastnila ani většina členů. K tomuto rozhodnutí o odvolání nebyli vyloučení členové předvoláni a o výsledku hlasování se nedozvěděli. Jednalo by se tak o zcela zásadní porušení stanov. Krajský soud vzal v úvahu i skutečnost, že tzv. první skupina výkonných orgánů žalobce dne 14. 7. 2011 svolala mimořádnou valnou hromadu, na které byl zvolen nový výbor: [jméno] [příjmení] – starosta, [jméno] [příjmení] – náměstek starosty, [jméno] [příjmení] – hospodář a M. [příjmení] – jednatel. Tato první skupina dále udělila dne 24. 9. 2011 [jméno] [příjmení] plnou moc k zastupování při uzavírání kupní smlouvy mezi žalobcem a kupujícím [jméno] [příjmení], jejímž předmětem byl prodej předmětné nemovitosti, tj. pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek], zapsaná u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnickém [číslo] pro okres [okres], [územní celek] [část obce] a [katastrální uzemí], za kupní cenu 12 000 000 Kč, splatnou před podpisem kupní smlouvy. Na základě výše uvedených zjištění krajský soud uzavřel, že rozhodnutí přijatá na schůzi výboru sboru dne 6. 6. 2011 ohledně přijetí 13 členů a vyloučení 7 členů se příčí dobrým mravům a s odkazem na výše ust. § 245 občanského zákoníku jsou nulitní. Takto přijatá rozhodnutí, jakož i následná rozhodnutí výkonných orgánů tzv. první skupiny výkonných orgánů žalobce jsou nulitní, nevyvolávají žádné právní následky a hledí se na ně, jakoby neexistovala. Situace ve vedení žalobce byla vyřešena na výroční valné hromadě dne [datum] a odrazila se i v zápise žalobce ve spolkovém rejstříku. 28. [anonymizováno] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jenž byl potvrzen rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], má soud prokázáno, že [jméno] [příjmení] byl uznán vinným ze zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, pro skutek spočívající v tom, že v úmyslu sebe obohatit a získat nemovitost ve vlastnictví žalobce, aniž by měl k dispozici dostatek finančních prostředků na její koupi, poté co z jeho podnětu došlo dne 6. 6. 2011 rozhodnutím výboru sboru k vyloučení 7 původních členů žalobce z řad tohoto sboru a ve dnech 6. 6. 2011 a 7. 9. 2011 bylo rozhodnutími výboru tohoto sboru postupně přijato 15 nových členů, které ke vstupu do sboru přesvědčoval pod příslibem provozování hasičského sportu a kteří na rozdíl od něj fungování sboru neznali a následně jej zvolili do funkce starosty sboru, na mimořádné valné hromadě žalobce konané dne 24. 9. 2011 ve [obec], předložil valné hromadě, jako orgánu oprávněnému ke schválení převodu majetku sboru, ke schválení návrh na prodej dotčené nemovitosti (pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek], zapsaná u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnickém [číslo] pro okres [okres], [územní celek] [část obce] a [katastrální uzemí]) ve vlastnictví žalobce jeho osobě jako kupujícímu za částku 12 000 000 Kč s tím, že takovýmto způsobem získá žalobce finanční prostředky, které jsou nezbytné k provozování hasičského sportu a bez nichž nemůže žalobce vykonávat hasičskou činnost, kdy na této mimořádné valné hromadě přítomným členům žalobce zamlčel svou finanční situaci a neschopnost dostát svému závazku zaplatit kupní cenu, jakož i skutečnost, že nemá v úmyslu celou kupní cenu zaplatit, načež přítomní členové sboru na této mimořádné valné hromadě schválili prodej uvedené nemovitosti [jméno] [příjmení] a současně udělili plnou moc náměstkovi starosty [jméno] [příjmení] k zastupování ve věci prodeje dotčené nemovitosti, a že následně dne 20. 12. 2011 ve [obec] uzavřel jako kupující s [jméno] [příjmení], kterému za tímto účelem a dále k zastupování v řízení před katastrálním úřadem při vkladu vlastnického práva udělil jako starosta žalobce dne 24. 9. 2011 plnou moc k jeho zastupování, kupní smlouvu, dle které žalobce zastoupený [jméno] [příjmení] prodal [jméno] [příjmení] dotčenou nemovitost, do té doby ve výhradním vlastnictví žalobce, včetně součástí a příslušenství, za kupní cenu 12 000 000 Kč která měla být dle kupní smlouvy uhrazena již před podpisem kupní smlouvy, ve skutečnosti byla na účet žalobce ke dni podpisu kupní smlouvy uhrazena pouze částka 7 200 000 Kč, kterou [jméno] [příjmení] uhradil z hypotečního úvěru poskytnutého žalovanou, a který byl zajištěn zástavou předmětné nemovitosti, přičemž vlastnické právo k této nemovitosti bylo pro [jméno] [příjmení] zapsáno katastrálním úřadem ke dni 21. 12. 2011, a tímto jednáním [jméno] [příjmení] sebe obohatil a na majetku žalobce způsobil škodu ve výši 4 800 000 Kč.

29. Citovaným rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] potvrzeným rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] má soud dále za prokázané, že [jméno] [příjmení] byl uznán vinným současně i z přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 trestního zákoníku, pro skutek spočívající v tom, že dne 9. 12. 2011 uzavřel se žalovanou smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo] ve výši 7 710 000 Kč na financování nákupu předmětné nemovitosti, tj. pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek], zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnickém [číslo] pro okres [okres], [územní celek] [část obce] a [katastrální uzemí], která v bodě V. odst. 1 písm. c) stanovila jako podmínku čerpání úvěru předložení dokladů prokazujících použití vlastních prostředků ve výši 4 290 000 Kč na úhradu kupní ceny předmětné nemovitosti ve výši 12 000 000 Kč, aniž disponoval vlastními finančními prostředky v této výši, přičemž hypoteční úvěr byl zajištěn zástavním právem k uvedené nemovitosti, načež dne 14. 12. 2011 doručil žalované v souvislosti s návrhem na povolení čerpání hypotečního úvěru nepravdivé sdělení vypracované dne 13. 12. 2011 advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], že do jeho advokátní úschovy uhradil část kupní ceny ve výši 4 290 000 Kč, a to jako doklad, že uhradil potřebnou část kupní ceny z vlastních prostředků, kdy na základě tohoto sdělení pak byla žalovanou prostřednictvím bezhotovostního převodu ke dni 16. 12. 2011 připsána celá částka ve úvěru v výši 7 710 000 Kč na účet advokátní úschovy Mgr. [příjmení] č. [bankovní účet], přičemž pokud by žalované byla známa skutečnost, že [jméno] [příjmení] žádné vlastní prostředky do advokátní úschovy nesložil a nedisponuje vlastními finančními prostředky k úhradě zbývající části kupní ceny, hypoteční úvěr by mu poskytnut nebyl a čerpání úvěru by mu nebylo povoleno.

30. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] potvrzeného rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] bylo soudem zjištěno, že jimi došlo k určení vlastnického práva pro žalobce proti [jméno] [příjmení], se závěrem, že kupní smlouva ze dne 20. 12. 2011, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k předmětným nemovitostem z žalobce na [jméno] [příjmení], nemohla být platně uzavřena a [jméno] [příjmení] se vlastníkem předmětné nemovitosti nikdy nestal. Naopak vlastníkem předmětné nemovitosti je nepřetržitě žalobce, s odůvodněním, že rozhodnutí přijatá na schůzi výboru žalobce dne 6. 6. 2011 se příčí dobrým mravům a jsou nulitní, pročež i následná rozhodnutí přijatá na mimořádné valné hromadě žalobce konané dne 14. 7. 2011, kde byl [jméno] [příjmení] zvolen starostou sboru, tak nevyvolávají žádné právní následky a hledí se na ně jakoby neexistovala. [příjmení] [jméno] [příjmení] je nutno hledět tak, jakoby starostou žalobce nikdy zvolen nebyl. [příjmení] [jméno] [příjmení] nebyl starostou žalobce, nemohl za něj ani jednat, to znamená, nemohl udělit [jméno] [příjmení] plnou moc k uzavření kupní smlouvy za žalobce dne 20. 12. 2011 Kupní smlouva uzavřená dne 20. 12. 2011 je absolutně neplatným právním úkonem pro rozpor se zákonem, neboť žalobce nebyl při podpisu kupní smlouvy platně zastoupen [jméno] [příjmení].

31. Z žádosti o vyjádření PČR, KŘP Moravskoslezského kraje, OHK ze dne 7. 2. 2013 soud zjistil, že žalovaná byla policií dotazována, zda by byl [jméno] [příjmení] poskytnut hypoteční úvěr na nákup nemovitosti za kupní cenu 12 000 000 Kč, pokud by byla žalované známa okolnost, že [jméno] [příjmení] nemá vlastní prostředky k úhradě zbývající části kupní ceny a do advokátní úschovy Mgr. [příjmení] byla dána pouze směnka vystavená [jméno] [příjmení], aniž by došlo k faktickému složení zbývající části kupní ceny ve výši 4 290 000 Kč do advokátní úschovy.

32. Ze zápisu z výborové schůze [anonymizováno] [část obce] ze dne 6. 6. 2011 (příloha č. 6) a výňatku ze zápisu schůze výboru [anonymizováno] [část obce] ze dne 6. 6. 2011 bylo zjištěno, že na schůzi byli přítomni všichni členové výboru, a to [jméno] [příjmení] (starostka), [příjmení] [příjmení] (náměstek starosty), [jméno] [příjmení] (jednatelka) a [jméno] [příjmení] (hospodář). Výbor rozhodl o přijetí 13 nových členů, a to: [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] a R. [příjmení]. Výsledek hlasování byl 3 pro, 0 proti, 1 se zdržel. V průběhu schůze výboru odešla členka výboru [jméno] [příjmení] a následně došlo k vyloučení 7 členů z řad sboru: L. [příjmení], T. [příjmení], [příjmení] [příjmení], J. [příjmení], B. [příjmení], J. [příjmení] a člen výboru [příjmení] [příjmení]. Jmenovaným bylo především vytýkáno neoprávněné nakládání s majetkem sboru. Pro vyloučení hlasovali 2 ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení]), proti 0, zdržel se 1, nepřítomen 1.

33. Ze zápisu z mimořádné valné hromady žalobce ze dne 14. 7. 2011 soud zjistil, že na valné hromadě byli přítomni: M. [příjmení], N. [příjmení], V. [příjmení], M. [příjmení], J. [příjmení], J. [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] [jméno], H. [příjmení], K. [příjmení], R. [příjmení], [příjmení], B. [příjmení]. [jméno] [příjmení] odstoupila z funkce starostky a byl odvolán stávající výbor sboru ve složení [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Následně byl 15 hlasy zvolen nový výbor sboru ve složení starosta [jméno] [příjmení], náměstek starosty [jméno] [příjmení], jednatel [příjmení]. [příjmení] a hospodář [jméno] [příjmení].

34. Informacemi o pozemku parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa] v k. ú. [část obce], získanými z internetového portálu ČÚZK dne 10. 2. 2021 bylo prokázáno, že vlastníkem uvedené nemovitosti je žalobce a že na nemovitosti vázne zástavní právo smluvní.

35. Výpisem ze spolkového rejstříku žalobce ze dne 3. 7. 2020 bylo prokázáno, že žalobce jakožto subjekt vznikl dne 26. 7. 1993, přičemž je jakožto spolek právnickou osobou s právní osobností.

36. Na základě shora provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům:

37. Rozhodnutí přijatá na schůzi výboru žalobce dne 6. 6. 2011 se příčí dobrým mravům a jsou nulitní, pročež i následná rozhodnutí přijatá na mimořádné valné hromadě žalobce konané dne 14. 7. 2011, kde byl [jméno] [příjmení] zvolen starostou sboru, tak nevyvolávají žádné právní následky a hledí se na ně jakoby neexistovala. [příjmení] [jméno] [příjmení] je nutno hledět tak, jakoby starostou žalobce nikdy zvolen nebyl. [příjmení] [jméno] [příjmení] nebyl starostou žalobce, nemohl za něj ani jednat, to znamená, nemohl udělit [jméno] [příjmení] plnou moc ani k uzavření kupní smlouvy za žalobce dne 20. 12. 2011 (a ani k uzavření zástavní smlouvy ze dne [datum], byla-li by taková to plná moc vůbec udělena, což v řízení prokázáno nebylo). Kupní smlouva uzavřená dne 20. 12. 2011 je absolutně neplatným právním úkonem pro rozpor se zákonem, neboť žalobce nebyl při podpisu kupní smlouvy platně zastoupen [jméno] [příjmení]. Vlastníkem dotčených nemovitostí je a byl nepřetržitě žalobce a to i v době, kdy byl v katastru nemovitostí zapsán [jméno] [příjmení]. Statutárním orgánem sboru žalobce je (resp. ke dni 9.12.2011 byl) výbor sboru, za který jedná starosta, velitel nebo některý pověřený člen výboru, přičemž starostu, popř. jeho náměstka nebo náměstky volí a odvolává valná hromada. 38. [jméno] [příjmení] v pozici takto vadně zvoleného statutárního orgánu žalobce udělil [jméno] [příjmení] dne 24. 9. 2011 plnou moc k jeho zastupování při uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem byl prodej předmětné nemovitosti, zda byla udělena plná moc [jméno] [příjmení] jako náměstku starosty žalobce takto vadně zvoleným starostou [jméno] [příjmení], žalovaná neprokázala.

39. Dne 13. 9. 2011 projevil [jméno] [příjmení] zájem o poskytnutí hypotečního úvěru žalovanou ve výši 9 960 000 Kč, přičemž účelem úvěru mělo být financování koupě nemovitosti pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek], zapsaná u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], pro okres [okres], [územní celek] [část obce] a [katastrální uzemí]. Dne [datum] uzavřel [jméno] [příjmení] se žalovanou smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo], na jejímž základě se žalovaná zavázala poskytnout [jméno] [příjmení] hypoteční úvěr ve výši 7 710 000 Kč na nákup dotčené nemovitosti a [jméno] [příjmení] se zavázal úvěr splatit, zaplatit úroky a další příslušenství úvěru. Jednou z podmínek čerpání hypotečního úvěru bylo předložení dokladů prokazujících použití vlastních prostředků [jméno] [příjmení], a to ve výši 4 290 000 Kč, nebo převedení této částky na účet [jméno] [příjmení] vedeného žalovanou, přičemž v případě předložení dokladů prokazujících použití vlastních prostředků [jméno] [příjmení] musí být z těchto dokladů zřejmé, že platby v částce vyšší než 350 000 Kč, nebo ekvivalentu této částky přepočtené směnným kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni provedení platby v jiné měně, byly provedeny bezhotovostním převodem peněžních prostředků, přičemž do uvedeného limitu se započítávají všechny platby v české i cizí měně, provedené týmž poskytovatelem platby témuž příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne (čl. V. odst. 1 písm. c) smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru). Ve smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru se pak v čl. VII. [jméno] [příjmení] zavázal zajistit hypoteční úvěr zřízením zástavního práva k předmětné nemovitosti ve prospěch žalované.

40. Mgr. [jméno] [příjmení], advokát potvrdil ve svém sdělení ze dne 13. 12. 2011, že část kupní ceny ve výši 4 290 000 Kč byla uhrazena do advokátní úschovy, přičemž z žádosti o vyjádření PČR, KŘP Moravskoslezského kraje, OHK ze dne 7. 2. 2013, jakož i z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] plyne, že [jméno] [příjmení] neměl vlastní prostředky k úhradě zbývající části kupní ceny a do advokátní úschovy Mgr. [příjmení] byla dána pouze směnka vystavená [jméno] [příjmení].

41. Žalovaná jako zástavní věřitel, [jméno] [příjmení] jako dlužník a žalobce jako zástavní dlužník zastoupený [jméno] [příjmení] ve funkci náměstka starosty uzavřeli dne [datum] zástavní smlouvu reg. [číslo], kterou bylo sjednáno zástavní právo k předmětné nemovitosti, tj. pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek], zapsaná u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnickém [číslo] pro okres [okres], [územní celek] [část obce] a [katastrální uzemí], a to za účelem zajištění pohledávky žalované za [jméno] [příjmení] vyplývající ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ve výši 7 710 000 Kč Smlouva je za žalobce podepsána [jméno] [příjmení], náměstkem starosty žalobce, smlouva neobsahuje plnou moc za žalobce pro [jméno] [příjmení]. Podle této smlouvy bylo do katastru nemovitostí vloženo zástavní právo k dotčené nemovitosti pro žalovanou k zajištění její pohledávky ve výši 7 710 000 Kč s příslušenstvím (vklad zástavního práva povolen rozhodnutím [stát. instituce], [stát. instituce], [číslo jednací]). Toto zástavní právo je dosud zapsáno v katastru nemovitostí.

42. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl [jméno] [příjmení] uznán vinným ze zločinu podvodu pro skutek spočívající v tom, že v úmyslu sebe obohatit a získat předmětnou nemovitost ve vlastnictví žalobce, aniž by měl k dispozici dostatek finančních prostředků na její koupi, uzavřel dne 20. 12. 2011 jako kupující s [jméno] [příjmení], kterému udělil jako starosta žalobce dne 24. 9. 2011 plnou moc k jeho zastupování, kupní smlouvu, na základě které žalobce prodal [jméno] [příjmení] předmětnou nemovitost za kupní cenu ve výši 12 000 000 Kč. Kupní cena měla být dle kupní smlouvy uhrazena již před podpisem kupní smlouvy, ve skutečnosti byla na účet žalobce ke dni podpisu kupní smlouvy uhrazena pouze částka 7 200 000 Kč, a to získaná z hypotečního úvěru poskytnutého žalovanou, který byl zajištěn zástavou dotčené nemovitosti. Vlastnické právo k předmětné nemovitosti bylo pro [jméno] [příjmení] zapsáno katastrálním úřadem ke dni 21. 12. 2011. Tímto popsaným jednáním [jméno] [příjmení] sebe obohatil a na majetku žalobce způsobil škodu ve výši 4 800 000 Kč. Před uzavřením kupní smlouvy došlo z podnětu [jméno] [příjmení] k obměně členské základny žalobce a [jméno] [příjmení] byl zvolen do funkce starosty sboru. Následně na mimořádné valné hromadě žalobce konané dne 24. 9. 2011 ve [příjmení] [jméno] [příjmení] předložil valné hromadě, jako orgánu oprávněnému ke schválení převodu majetku sboru, ke schválení návrh na prodej předmětných nemovitostí ve vlastnictví žalobce jeho osobě jako kupujícímu za částku 12 000 000 Kč s tím, že takovýmto způsobem získá sbor finanční prostředky, které jsou nezbytné k provozování hasičského sportu a bez nichž nemůže sbor vykonávat hasičskou činnost. [jméno] [příjmení] však na této mimořádné valné hromadě přítomným členům žalobce zamlčel svou finanční situaci a neschopnost dostát svému závazku zaplatit kupní cenu, jakož i skutečnost, že nemá v úmyslu celou kupní cenu zaplatit, načež přítomní členové žalobce na této mimořádné valné hromadě schválili prodej předmětných nemovitostí [jméno] [příjmení] a současně udělili plnou moc náměstkovi starosty [jméno] [příjmení] k zastupování ve věci prodeje domu. 43. [jméno] [příjmení] byl rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] potvrzeným rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] rovněž uznán vinným z přečinu úvěrového podvodu, pro skutek spočívající v tom, že dne [datum] uzavřel se žalovanou smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru na financování nákupu dotčené nemovitosti, která jako podmínku čerpání úvěru stanovila předložení dokladů prokazujících použití vlastních prostředků ve výši 4 290 000 Kč na úhradu kupní ceny předmětné nemovitosti ve výši 12 000 000 Kč, a to aniž disponoval vlastními finančními prostředky v této výši, přičemž hypoteční úvěr byl zajištěn zástavním právem k uvedené nemovitosti, načež dne 14. 12. 2014 doručil žalované v souvislosti s návrhem na povolení čerpání hypotečního úvěru nepravdivé sdělení vypracované dne 13. 12. 2011 advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], že do jeho advokátní úschovy uhradil část kupní ceny ve výši 4 290 000 Kč, jako doklad, že uhradil potřebnou část kupní ceny z vlastních prostředků, kdy na základě tohoto sdělení pak byla žalovanou prostřednictvím bezhotovostního převodu ke dni 16. 12. 2011 připsána celá částka ve úvěru v výši 7 710 000 Kč na účet advokátní úschovy Mgr. [příjmení], přičemž pokud by žalované byla známa skutečnost, že [jméno] [příjmení] žádné vlastní prostředky do advokátní úschovy nesložil a nedisponuje vlastními finančními prostředky k úhradě zbývající části kupní ceny („ uhrazení“ bylo provedeno směnkou), hypoteční úvěr by mu poskytnut nebyl a čerpání úvěru by mu nebylo povoleno (viz výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně žalované na str. 45 rozsudku [název soudu]).

44. Podle ust. § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“) soud v tomto řízení aplikoval zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), neboť právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných se řídí se ustanoveními nového občanského zákoníku, není-li stanoveno jinak; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku se však posuzují podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského zákoníku.

45. Podle ust. § 20 odst. 1 občanského zákoníku činí právní úkony právnické osoby ve všech věcech ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány).

46. Dle ust. § 31 odst. 1 občanského zákoníku je při právním úkonu možné dát se zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění.

47. Podle ust. § 31 odst. 4 věty první občanského zákoníku je-li třeba, aby právní úkon byl učiněn v písemné formě, musí být plná moc udělena písemně.

48. Dle ust. § 33 odst. 2 občanského zákoníku překročil-li zmocněnec při jednání své oprávnění jednat za zmocnitele nebo jedná-li někdo za jiného bez plné moci, je z tohoto jednání zavázán sám, ledaže ten, za koho bylo jednáno, právní úkon dodatečně bez zbytečného odkladu schválí. Neschválí-li zmocnitel překročení plné moci nebo jednání bez plné moci, může osoba, se kterou bylo jednáno, na zmocněnci požadovat buď splnění závazku nebo náhradu škody způsobené jeho jednáním. To neplatí, jestliže osoba, se kterou bylo jednáno, o nedostatku plné moci věděla (§ 33 odst. 3 občanského zákoníku).

49. Dle ust. § 156 odst. 1 občanského zákoníku zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy nebo rozhodnutí soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví. Za podmínek stanovených zákonem může zástavní právo vzniknout na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu. Zástavní právo může vzniknout také ze zákona.

50. Podle ust. § 161 odst. 2 občanského zákoníku cizí nemovitá věc, věc hromadná, soubor věcí a byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona mohou být dány do zástavy jen se souhlasem vlastníka a osoby, která k nim má jiné věcné právo neslučitelné se zástavním právem. Totéž platí, jde-li o cizí pohledávku, jiné majetkové právo, obchodní podíl, cenný papír a předmět průmyslového vlastnictví.

51. Podle ust. § 39 občanského zákoníku je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům neplatný.

52. V souladu s ust. § 3054 nového občanského zákoníku soud, jak ve výroku rozhodnutí, tak v odůvodnění rozsudku, označuje předmětnou nemovitost jako pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek], zapsaná u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnickém [číslo] pro okres [okres], [územní celek] [část obce] a [katastrální uzemí].

53. Soud v prvé řadě konstatuje, že shledal naléhavý právní zájem žalobce na žalobou požadovaném určení zástavního práva, neboť jedině tímto způsobem lze uvést faktický a právní stav, co se týče tohoto zástavního práva k předmětné nemovitosti, do souladu, když se jedná o právo, které se do katastru nemovitostí zapisuje, a odstranit tak nejistotu v právním postavení žalobce. Současně je dána pasivní legitimace na straně žalované, jako zástavního věřitele, v jejíž prospěch je proveden zápis zástavního práva v katastru nemovitostí k nemovitosti, k níž se žalobce domáhá určení zástavního práva. Podle ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (srov. rozsudek býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71, uveřejněný pod č. 17 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1972 nebo navazující rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 58/2003). Důsledně tomu je naléhavý právní zájem žalobce na určení, zda tu zástavní práva je či není, bez dalšího dán.

54. Po právní stránce soud posoudil žalobu ve smyslu shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

55. Právní vztahy v této věci řídí se ustanoveními občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013, a to se zřetelem k přechodnému ustanovení § 3028 nového občanského zákoníku, neboť účinky zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí měly nastat ke dni [datum] (viz vklad pod č. j. V-8933/2011-802).

56. Zásadně platí, že právní úkony činí za právnické osoby ve všech věcech ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány). Dále je možné, aby se právnická osoba dala pro účely učinění právního úkonu zastoupit osobou fyzickou nebo právnickou, kdy pro ty účely udělí jako zmocnitel plnou moc zmocněnci, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění. [příjmení] plné moci obecně stanovena není, nicméně občanský zákoník v určitých případech formu plné moci stanovuje, a to i v návaznosti na formu právního úkonu, ke kterému má v zastoupení dojít. S ohledem na to, že občanský zákoník předepisuje pro zástavní smlouvu obligatorní písemnou formu (§ 156 odst. 1 občanského zákoníku), je písemná forma vyžadována i pro plnou moc zmocněnce při uzavírání zástavní smlouvy (§ 31 odst. 4 věta první občanského zákoníku), přičemž nedostatek písemné formy nelze nahrazovat neformálním, popřípadě konkludentním projevem vůle (srov. Rc 26/56).

57. Z citovaného ust. § 33 odst. 2 občanského zákoníku mj. vyplývá, že za situace, kdy osoba jednala za druhého bez plné moci, je z tohoto jednání zavázán zmocnitel, jen jestliže právní úkon bez zbytečného úkonu schválil; takový právní následek však nemůže nastat, jestliže druhá strana o nedostatku plné moci věděla. Důsledkem jednání bez plné moci tak není neplatnost předmětného právního úkonu, ale skutečnost, že ten, za kterého jednala třetí osoba bez plné moci, je realizovaným právním úkonem vázán za podmínek stanovených v § 33 občanského zákoníku.

58. Dále zákon stanovuje, že cizí nemovitá věc, věc hromadná, soubor věcí a byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona mohou být dány do zástavy jen se souhlasem vlastníka a osoby, která k nim má jiné věcné právo neslučitelné se zástavním právem; totéž platí, jde-li o cizí pohledávku, jiné majetkové právo, obchodní podíl, cenný papír a předmět průmyslového vlastnictví (§ 161 odst. 2 občanského zákoníku). Z toho vyplývá, že zástavní smlouvu je oprávněn uzavřít jako zástavce jen ten, kdo je vlastníkem zástavy, popř. má-li někdo k zástavě jiné věcné právo neslučitelné se zástavním právem, může vlastník věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu dát do zástavy jen se souhlasem této osoby. Naopak pak platí, že dává-li do zástavy věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu někdo, kdo není jejím vlastníkem, může tak učinit jen se souhlasem vlastníka, popř. též se souhlasem osoby, která má k zástavě věcné právo neslučitelné s právem zástavním. Dá-li zástavce podle zástavní smlouvy do zástavy cizí věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu bez souhlasu vlastníka nebo osoby, která má k věci jiné věcné právo neslučitelné se zástavním právem, je zástavní smlouva neplatná, neboť svým obsahem odporuje zákonu (srov. § 39 občanského zákoníku). Na základě neplatné zástavní smlouvy může vzniknout zástavní právo jen tehdy, stanoví-li tak zákon. Na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2000, která připouštěla při zastavení cizí věci bez souhlasu vlastníka vznik zástavního práva vždy, byla-li věc odevzdána zástavnímu věřiteli a ten ji přijal v dobré víře, že zástavce je oprávněn věc zastavit, právní úprava platná v době od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2013, jak je zřejmé z ust. § 161 občanského zákoníku, umožňuje při splnění těchto podmínek vznik zástavního práva, jen byla-li zástavou cizí movitá věc (§ 161 odst. 1 občanského zákoníku). Byla-li dána do zástavy cizí nemovitá věc (nebo jiná věc, právo nebo majetková hodnota, uvedená v ustanovení § 161 odst. 2 občanského zákoníku) bez souhlasu vlastníka, je vyloučeno platné zřízení zástavního práva, i kdyby zástavní věřitel byl v dobré víře, že zástavce byl oprávněn zástavu zastavit, a i kdyby mu zástava byla odevzdána (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 12. 2015, sp. zn. 21 Cdo 5188/2014).

59. Vztaženo k projednávané věci, předmětnou zástavní smlouvu uzavřel za žalobce se žalovanou [jméno] [příjmení] ve funkci náměstka starosty, k čemuž ze své pozice nebyl dle čl. 5 bod 8. písm. d) stanov [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizováno] a [anonymizováno] ve znění přijatém III. řádným sjezdem, konaným ve dnech 2. a 3. 7. 2005 (v aktuálním znění ke dni 9. 12. 2011) oprávněn – tedy za předpokladu, že by byl do své funkce řádně zvolen, což nebyl, a jeho oprávnění platně jednat za žalobce je s ohledem na to, že rozhodnutí valné hromady žalobce ze dne 6. 6. 2011, jakož i na ně navazující rozhodnutí, tj. včetně rozhodnutí o zvolení nového výboru na mimořádné valné hromadě žalobce dne 14. 7. 2011, kde byl mj. [jméno] [příjmení] zvolen náměstkem starosty a [jméno] [příjmení] starostou žalobcem, jsou nulitní a tedy nevyvolávají žádné právní účinky, vyloučeno (soud zde závěr o nicotnosti uvedených rozhodnutí žalobce opírá o to, co účastníci tohoto řízení učinili nesporným poté, co již tato skutečnost byla vyjudikovaná v rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v němž se Krajský soud v Ostravě zabýval otázkou platnosti rozhodnutí přijatých na schůzi výboru sboru žalobce dne 6. 6. 2011 ohledně přijetí 13 nových členů a vyloučení 7 členů, a dospěl k závěru, že rozhodnutí přijatá na schůzi výboru sboru dne 6. 6. 2011 ohledně přijetí 13 členů a vyloučení 7 členů se příčí dobrým mravům a podle ust. § 245 nového občanského zákoníku jsou nulitní, přičemž za situace, kdy je nulitním rozhodnutí ze dne 6. 6. 2011, jsou nulitní i následná rozhodnutí výkonných orgánů žalobce a nemohou vyvolat žádné právní účinky). V řízení pak nebylo prokázáno ani to, že by [jméno] [příjmení] byla k tomuto právnímu úkonu (učiněnému do 31.12.2013, jinak bychom hovořili o právním jednání), tj. k uzavření dotčené zástavní smlouvy za žalobce, udělena plná moc osobou oprávněnou jednat za žalobce, a to zvláště pak za situace, kdy tato plná moc má zákonem předepsanou písemnou formu. I kdyby nicméně v řízení plná moc žalobcem předložena byla, nebylo by to pro závěry učiněné v této věci zásadně rozhodné, když by plnou moc by udělil nicotně zvolený starosta žalobce [jméno] [příjmení].

60. Skutečnost, že [jméno] [příjmení] uzavřel zástavní smlouvu za žalobce nikoliv jako vlastník dotčené nemovitosti a bez jakéhokoliv oprávnění tak učinit, by však neměla, jak plyne z výše uvedeného, za následek neplatnost zástavní smlouvy, ale to, že žalobce by byl z tohoto právního úkonu zavázán, jen jestliže by zástavní smlouvu bez zbytečného odkladu schválil a jestliže by žalovaná o nedostatku plné moci nevěděla. Žalobce uzavření zástavní smlouvy však zjevně neschválil, když se v tomto řízení domáhá určení neexistence zástavního práva. Nakolik to není rozhodné, lze na základě prokázaných skutečností usuzovat, že navíc žalovaná v tomto případě o nedostatku plné moci vědět musela, když tato jí ani nebyla předložena (pro náměstka starosty by předložená k tomuto právnímu úkonu být podle stanov žalobce musela). To, že si žalovaná nenechala předložit stanovy žalobce, případně tyto nevyhodnotila z hlediska jednatelských oprávnění jednající osoby správně, jde jen její k tíži, protože při průměrné míře obezřetnosti toto vše žalovaná mohla a měla vědět a plnou moc pro [jméno] [příjmení] vyžadovat k uzavření (podpisu) zástavní smlouvy.

61. Vzhledem k tomu, že [jméno] [příjmení] nikdy nebyl ani vlastník dotčené nemovitosti, ani neměl oprávnění za něho jednat, resp. toto neprokázal, a ani neměl jeho souhlas se zastavením dotčené nemovitosti (odhlédneme-li úplně od skutečnosti, že ani [jméno] [příjmení] nebyl platně zvoleným náměstkem starosty žalobce), byla [jméno] [příjmení] dána do zástavy cizí nemovitá věc, avšak bez splnění podmínek stanovených v § 161 odst. 2 občanského zákoníku Tyto skutečnosti mají ten důsledek, že zástavní smlouva ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť odporuje zákonu (srov. § 39 občanského zákoníku), přičemž při současné absenci souhlasu vlastníka (žalobce) se zástavou je rovněž vyloučeno platné zřízení zástavního práva k dotčené nemovitosti.

62. Nakolik soud uvedl výše své úvahy ohledně dobré víry žalované, zda [jméno] [příjmení] byl nebo nebyl oprávněn předmětnou nemovitost zastavit, není tato skutečnost pro učinění rozhodnutí ve věci s ohledem na výše uvedené rozhodná. Soud nicméně doplňuje, že vzhledem k tomu, že zástavní věřitel (žalovaná) nemůže při zastavení nemovitostí (a jiných věcí, práv nebo majetkových hodnot, uvedených v ustanovení § 161 odst. 2 občanského zákoníku) spoléhat na to, že by je„ přijal v dobré víře, že zástavce je oprávněn tyto hodnoty zastavit“, musí se vždy náležitě přesvědčit nejen o vlastnickém právu zástavce, ale i o dalších podstatných okolnostech – tj. i těch, zda zástavce náležitě rozhodl nemovitou věc zastavit a také zda jednající osoba má ve vztahu k tomu oprávnění jednat a věc zastavit. U nemovitých věcí to především znamená, že zástavní věřitel nemůže vycházet jen ze stavu zápisu v katastru nemovitostí, ale že se musí – v zájmu dosažení toho, aby zástavce byl vlastníkem zástavy nebo aby dával zástavu se souhlasem vlastníka – náležitě přesvědčit o skutečných vztazích a rozhodnutích žalobce. V projednávané věci pak sama žalovaná jednala nedbale, když ani neměla k dispozici plnou moc pro [jméno] [příjmení], který jako náměstek starosty žalobce by sám ani zástavní smlouvu neměl oprávnění podepsat (a to i v případě, že by byl takto platně zvolen, což nebyl). Tato skutečnost již sama o sobě vylučuje dobrou víru žalované při uzavírání zástavní smlouvy. Žalovaná, nadto jako profesionální finanční instituce, si neověřila stanovy žalobce, nezkoumala jednatelské oprávnění [jméno] [příjmení], a dokonce ani sama nerespektovala svoje podmínky stanovené ve smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru pro povolení čerpání hypotečního úvěru, když se bezdůvodně spokojila se sdělením Mgr. [příjmení] jako dokladem prokazujícím použití vlastních prostředků [jméno] [příjmení] ve výši 4 290 000 Kč, z něhož však v rozporu s čl. V. odst. 1 písm. c) smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru v žádném případě není zřejmé, že by finanční prostředky ve výši 4 290 000 Kč byly [jméno] [příjmení] převedeny bezhotovostním převodem, ale plyne z něj pouze to, že„ část kupní ceny ve výši 4 290 000 Kč byla uhrazena do advokátní úschovy“ bez dalšího, tj. bez jakékoliv další specifikace formy či způsobu úhrady uvedené částky. Nelze pak nechat bez povšimnutí, že z provedených důkazů také vyplynulo, že pokud by byla žalované známa skutečnost, že [jméno] [příjmení] žádné vlastní prostředky do advokátní úschovy nesložil, resp. že smlouvou o poskytnutí hypotečního úvěru požadovanou část kupní ceny nesložil v hotovosti či bezhotovostním převodem, ale formou směnky, hypoteční úvěr by mu poskytnut nebyl a čerpání úvěru by nebylo povoleno. Na ověření splnění podmínky v čl. V. odst. 1 písm. c) smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru však žalovaná rezignovala.

63. Pokud jde o poukaz žalované na judikaturu, pak lze uvést, že rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2018, č. j. 21 Cdo 582/2018 není případné, jelikož žádným způsobem nezohledňuje skutkový stav řešené věci, srov. zejm. v citovaném rozhodnutí obsažené judikatorní závěry ohledně toho, že smlouva, při jejímž uzavření jeden z účastníků úmyslně předstíral určitou vůli se záměrem, aby tím vyvolal u druhého účastníka omyl nebo aby tím využil jeho omylu, není neplatná podle ustanovení § 37 odst. 1 občanského zákoníku pro nedostatek vážné vůle nebo podle ustanovení § 39 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem; podvodné jednání jednoho z účastníků smlouvy při jejím uzavření je důvodem neplatnosti smlouvy podle ustanovení § 49a občanského zákoníku, jehož se může úspěšně dovolat jen druhý účastník smlouvy (§ 40a občanského zákoníku). V nyní projednávaném případě však účastníci zástavní smlouvy nevyvolali jeden u druhého omyl ani omylu nevyužili, ale u zastupujícího subjektu zcela absentovalo oprávnění k uzavření dotčené zástavní smlouvy, na což navíc žalovaná měla a mohla přijít. Rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne 29. 4. 2016, č. j. 15 C 76/2015-88 pak skutkově na řešenou věc nedopadá, jelikož řeší otázku zapsaného vlastníka nemovité věci v katastru nemovitostí a dobré víry v takový zápis, což jsou skutečnosti, které nejsou v tomto řízení sporné, a které nijak nesouvisí s nedostatkem oprávnění [jméno] [příjmení] uzavřít za žalobce zástavní smlouvu. Fakt, že pravomocné rozhodnutí soudu o určení vlastnického práva je závazné jen pro účastníky řízení, v němž bylo vydáno, a vůči tomu, kdo byl účastníkem tohoto řízení a kdo není jeho právním nástupcem, nemůže soud, správní úřad nebo jiný orgán při posuzování jeho věci vycházet ze závěru, že o vlastnickém právu bylo v jiném řízení pravomocně rozhodnuto, zde rovněž není na místě, jelikož otázku vlastnického práva k dotčené nemovitosti v době podpisu zástavní smlouvy žádná ze stran nerozporuje.

64. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a určil neexistenci zástavního práva na nemovitosti pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnickém [číslo] pro okres [okres], [územní celek] [část obce] a [katastrální uzemí].

65. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., na jehož základě soud procesně úspěšnému žalobci přiznal náklady řízení a zavázal žalovanou, aby mu nahradila na nákladech řízení částku 26 719,50 Kč, z toho 21 719,50 Kč za náklady právního zastoupení (tj. 5 úkonů právní služby po 3 100 Kč jako sazby odměny za právní zastupování dle § 9 odst. 4 písm. b) a § 7 bod 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen„ vyhláška“) a 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky, a to za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé ze dne 18. 12. 2013, doplnění žalobních tvrzení a stanovisko k vyjádření žalovaného ze dne 22. 6. 2020, účast u ústního jednání dne 11. 2. 2021, účast u ústního jednání dne 23. 4. 2021, a dále náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky v rozsahu 2x 2 půlhodiny po 100 Kč a cestovné ve výši 550 Kč za 2x cestu [obec] – [okres] – [obec], ujeto za jednu cestu tam i zpět 47 km, při prům. spotřebě 5,4 l /100 km, PHM nafta ve výši průměrné ceny 27,20 Kč l motorové nafty dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb., když v obou dvou případech cestovala právní zástupkyně žalobce z [obec] do [obec] k soudním jednáním dne 11. 2. 2021 a 23. 4. 2021 os. automobilem značky Range rover Evoque, [registrační značka], a při paušální náhradě 4,40 Kč km jízdy dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., přičemž takto vyúčtovaným částkám požaduje žalobce přiznat 21% DPH ve výši 3 769,50 Kč) a 5 000 Kč za soudní poplatek, jež žalobce rovněž žádal přiznat; ve zbývajícím rozsahu se žalobce náhrady nákladů řízení vzdal. Žalobce soudu předložil VTP vozidla a osvědčení o registraci k DPH. Celkovou částku 26 719,50 Kč je pak žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě 3 dní, a to k rukám právní zástupkyně žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení