19 C 308/2022

Rubrum

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] [IČO], zastoupené JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem, sídlem [adresa] o zaplacení 471 900 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 36 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky 36 300 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 435 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky 302 500 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 133 100 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovanému se vůči žalobkyni nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 471 900 Kč s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako zhotovitelka uzavřela dne [datum] se žalovaným jako objednatelem smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení díla, které spočívalo ve zhotovení projektové dokumentace pro úpravy pozemní komunikace v [část obce], včetně souvisejících plnění, za cenu díla ve výši 555 000 Kč. Tuto smlouvu účastníci řízení změnili dohodou ze dne [datum]. Žalobkyně při provádění díla provedla do [datum] dílčí plnění spočívající v přípravě a obstarání vstupních podkladů. Žalovaný však bezdůvodně odepřel převzetí předmětu této části díla. Již dne [datum] žalobkyně dokončila a předala žalovanému projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí a pro stavební povolení a dne [datum] projektovou dokumentaci pro provedení stavby, a to se všemi potřebnými stanovisky dotčených orgánů, s výjimkou Dopravního inspektorátu Policie, jehož se podařilo dosáhnout až dne [datum], avšak z tohoto stanoviska vyplývala potřeba stávající pozemní komunikaci rozšířit, nikoli pouze zpevnit. Pro splnění jeho požadavků by se proto musela žalobkyně odchýlit od zadávací dokumentace, na jejímž základě účastníci řízení uzavřeli smlouvu o dílo, a plnit tak vadně. Žalovaný namísto jednání o změně uzavřené smlouvy, k nimž jej žalobkyně vyzvala, tuto smlouvu dopisem ze dne [datum] vypověděl. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení části ceny díla připadající na přípravu zadání a obstarání vstupních dokumentů ve výši 36 300 Kč, na projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí ve výši 181 500 Kč, na projektovou dokumentaci pro stavební povolení ve výši 133 100 Kč a na projektovou dokumentaci pro provedení stavby ve výši 121 000 Kč. Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku na zaplacení ceny díla ve výši 471 900 Kč na jistině, kterou však žalovaný nesplnil ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne [datum] a ze dne [datum]. Jejím příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši.

2. Žalovaný se ve vyjádření k žalobě postavil na stanovisko, že žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení ceny díla, protože plnění, která dokončila do výpovědi smlouvy o dílo žalovaným, vykazovala vady a postrádala pro žalovaného hospodářský význam. K povinnostem žalobkyně jako zhotovitelky náleželo též obstarání veškerých stanovisek dotčených orgánů, mezi nimi i dopravního inspektorátu. Žalobkyně dříve, než dopravní inspektorát vydal stanovisko ke stavebnímu záměru žalovaného, dokončila projektovou dokumentaci, která se tak ocitla v rozporu s uvedeným stanoviskem, a již z tohoto důvodu byla vadná. Žalovaný mimoto popřel, že by požadavky dopravního inspektorátu nebyly slučitelné s vymezením díla podle uzavřené smlouvy o dílo. Vždyť stavební záměr žalovaného zahrnoval i rozšíření některých částí dotčené pozemní komunikace.

3. Z výzvy žalovaného více zájemcům o zakázku k podání nabídky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný vyzval k podávání nabídek na zhotovení projektové dokumentace pro zpevnění a v některých místech i rozšíření stávající pozemní komunikace v zahrádkové osadě v [část obce]. Stavba, pro kterou měla být zhotovena projektová dokumentace, měla být umístěna výlučně na pozemcích v katastrálním území Kolín označených ve výzvě k podání nabídky.

4. Ze smlouvy o dílo, kterou dne [datum] uzavřeli žalobkyně jako zhotovitelka a žalovaný jako objednatel, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala provést žalovaného dílo spočívající ve zhotovení projektové dokumentace pro zpevnění stávající pozemní komunikace v zahrádkové osadě u Vodárny v [část obce] a inženýrských činnostech, a to v rozsahu podle zadávací dokumentace a nabídky žalobkyně (čl. II. odst. 3 a čl. III odst. 1 smlouvy o dílo), jakož i podle výchozích podkladů a příkazů žalovaného (čl. XX. odst. 4 smlouvy o dílo). Zhotovená projektová dokumentace měla odpovídat záměru žalovaného zpevnit a v některých místech i rozšířit stávající pozemní komunikaci, včetně zřízení obratiště pro vozidla integrovaného záchranného systému (čl. III. odst. 2 smlouvy o dílo). Projektová dokumentace měla dále odpovídat stanoviskům dotčených orgánů, mezi nimi i dopravního inspektorátu (čl. III. odst. 4 smlouvy o dílo), jejichž obstarání náleželo k povinnostem žalobkyně (čl. IV. odst. 1 smlouvy o dílo). Žalobkyně se zavázala předat ji žalovanému v listinné i elektronické podobě v počtu vyhotovení ujednaném podle čl. VI. smlouvy o dílo. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni cenu díla ve výši 544 500 Kč (čl. VIII. odst. 1 smlouvy o dílo), z toho 36 300 Kč za přípravu zadání a obstarání vstupních podkladů, 181 500 Kč za zhotovení projektové dokumentace pro územní rozhodnutí, 133 100 Kč za zhotovení projektové dokumentace pro stavební povolení, 36 300 Kč za obstarání vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, 121 000 Kč za zhotovení projektové dokumentace pro provedení stavby a 36 300 Kč za výkon autorského dozoru (čl. VIII. odst. 2 smlouvy o dílo). Cena díla měla být splatná do třiceti dnů od doručení faktur s náležitostmi daňového dokladu žalovanému (čl. IX. odst. 1 a 4 smlouvy o dílo), a to po předání částí předmětu díla žalovanému na základě zápisů o předání (čl. IX. odst. 2 smlouvy o dílo). Žalovaný mohl smlouvu o dílo vypovědět, neprováděla-li žalobkyně dílo řádně ani přes výzvu žalovaného (čl. XV. odst. 1 smlouvy o dílo). V takovém případě se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni část ujednané ceny díla v rozsahu, v jakém je do účinnosti výpovědi řádně dokončila (čl. XV. odst. 8 smlouvy o dílo). Soud vzal za své skutkové zjištění shodná skutková tvrzení účastníků řízení, že tato smlouva byla uveřejněna v registru smluv.

5. Z dohody o změně smlouvy o dílo, kterou účastníci řízení uzavřeli dne [datum], soud zjistil, že účastníci řízení prodloužili čas plnění povinnosti žalobkyně provést dílo do [datum], protože v průběhu provádění díla zjistili, že v některých úsecích nelze zajistit průjezd vozidel hasičského záchranného sboru bez vstupu na pozemky, jejichž vlastníkem není žalovaný, a se zřetelem k „ negativnímu vyjádření“ dotčených orgánů, zejména dopravního inspektorátu.

6. Ze zprávy elektronické pošty, kterou žalobkyně odeslala žalovanému dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke společnému jednání s dopravním inspektorátem.

7. Ze zprávy elektronické pošty, kterou žalovaný odeslal žalobkyni dne [datum], soud zjistil, že žalovaný ujistil žalobkyni o úsilí takové jednání uspořádat.

8. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k jednání o stanovisku dopravního inspektorátu k šířce pozemní komunikace. Tento dopis žalobkyně doručila žalovanému dne [datum], jak vyplývá z doručenky.

9. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně znovu vyzvala žalovaného k jednání o stanovisku dopravního inspektorátu k šířce pozemní komunikace a navrhla žalovanému možnost postupu, který by pro vydání stavebního povolení nevyžadoval stanovisko dopravního inspektorátu.

10. Z dopisu žalovaného žalobkyni ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný odmítl požadavky žalobkyně na součinnost při jednání o vydání závazného stanoviska dopravního inspektorátu, s tím, že jde o povinnost žalobkyně. Dále uvedl, že v průběhu provádění díla se výrazně omezil rozsah díla, protože podle geodetického zaměření není možné v některých úsecích stávající pozemní komunikace zajistit průjezd vozidel integrovaného záchranného systému. Tento dopis žalovaný doručil žalobkyni dne [datum], jak vyplývá z dodejky.

11. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že není možné dosáhnout vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení bez souhlasného stanoviska dopravního inspektorátu, znovu navrhla žalovanému možnost postupu, který by pro vydání stavebního povolení nevyžadoval stanovisko dopravního inspektorátu, a vyzvala jej k převzetí projektové dokumentace pro provedení stavby. Tento dopis žalobkyně žalovanému doručila, jak vyplývá ze shodných skutkových tvrzení účastníků řízení, která soud vzal za své skutkové zjištění.

12. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně nabídla žalovanému k převzetí projektovou dokumentaci pro provedení stavby, kontrolní rozpočet pro provedení stavby, výkazy výměr a geodetické zaměření.

13. Z dopisu žalovaného žalobkyni ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný vytkl žalobkyni prodlení s provedením díla a vyzval ji k jeho provedení do sedmi dnů ode dne doručení této výzvy žalobkyni. Tento dopis žalovaný doručil žalobkyni dne [datum], jak vyplývá z doručenky.

14. Z vyjádření Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, území odbor [obec], dopravní inspektorát [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že policejní orgán měl připomínky k projektové dokumentaci, kterou mu žalobkyně předložila, doporučil zvážit zvýšení počtu míst rozšíření stávající pozemní komunikace pro míjení vozidel a vyzval k předložení upraveného výkresu dopravního značení.

15. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně odmítla, že by dílo prováděla s vadami, a vyzvala žalovaného k podpisu zápisu o předání a převzetí předmětu díla. Tento dopis žalobkyně doručila žalovanému dne [datum], jak vyplývá z doručenky.

16. Ze zprávy elektronické pošty, kterou žalobkyně odeslala žalovanému dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o změně stanoviska dopravního inspektorátu, s tím, že zbývá přizpůsobit mu jen výkresy dopravního značení.

17. Z dopisu žalovaného žalobkyni ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný vypověděl uzavřenou smlouvu o dílo, protože žalobkyně je přes výzvu žalovaného ze dne [datum] v prodlení s provedením díla.

18. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vznesla námitku neplatnosti výpovědi smlouvy o dílo a sdělila žalovanému, že závazek založený touto smlouvou nadále trvá. Vyzvala jej rovněž k zaplacení části ceny díla ve výši 338 800 Kč.

19. Z faktury, kterou žalobkyně vystavila žalovanému dne [datum], soud zjistil, že jí žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení 338 800 Kč jako části ceny díla připadající na přípravu zadání a obstarání vstupních podkladů, zhotovení projektové dokumentace pro územní rozhodnutí a projektové dokumentace pro provedení stavby, a to do [datum]. Tuto fakturu žalobkyně žalovanému doručila, jak vyplývá ze shodných skutkových tvrzení účastníků řízení, která soud vzal za své skutkové zjištění.

20. Z faktury, kterou žalobkyně vystavila žalovanému dne [datum], soud zjistil, že jí žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení 133 100 Kč jako části ceny díla připadající na zhotovení projektové dokumentace pro stavební povolení, a to do [datum]. Tuto fakturu žalobkyně žalovanému doručila, jak vyplývá ze shodných skutkových tvrzení účastníků řízení, která soud vzal za své skutkové zjištění.

21. Z dopisů zástupce žalobkyně žalovanému soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci.

22. Z dopisů zástupce žalovaného zástupci žalobkyně ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný splnění této pohledávky odmítl z důvodů, na kterých staví svou obranu i v projednávané věci.

23. Žalobkyně jako zhotovitelka tedy dne [datum] uzavřela se žalovaným jako objednatelem smlouvu o dílo, kterou se zavázala provést pro žalovaného dílo spočívající ve zhotovení projektové dokumentace pro zpevnění stávající pozemní komunikace v zahrádkové osadě u Vodárny v [část obce] a inženýrských činnostech podle výchozích podkladů a příkazů žalovaného. Zhotovená projektová dokumentace měla odpovídat záměru žalovaného zpevnit a v některých místech i rozšířit stávající pozemní komunikaci, včetně zřízení obratiště pro vozidla integrovaného záchranného systému, a to na pozemcích v katastrálním území Kolín uvedených ve výzvě žalovaného k podání nabídky, na kterou co do vymezení díla uzavřená smlouva o dílo odkazovala. Projektová dokumentace měla dále odpovídat stanoviskům dotčených orgánů, mezi nimi i dopravního inspektorátu, jejichž obstarání náleželo k povinnostem žalobkyně. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni cenu díla ve výši 544 500 Kč Cena díla měla být splatná do třiceti dnů od doručení faktur s náležitostmi daňového dokladu žalovanému, a to po předání částí předmětu díla žalovanému na základě zápisů o předání. Žalovaný mohl smlouvu o dílo vypovědět, neprováděla-li žalobkyně dílo řádně ani přes výzvu žalovaného. V takovém případě se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni část ujednané ceny díla v rozsahu, v jakém je do účinnosti výpovědi řádně dokončila. Na základě dohodly o změně smlouvy o dílo, kterou účastníci řízení uzavřeli dne [datum], prodloužili čas plnění povinnosti žalobkyně provést dílo do [datum], protože v průběhu provádění díla zjistili, že v některých úsecích nelze zajistit průjezd vozidel hasičského záchranného sboru bez vstupu na pozemky, jejichž vlastníkem není žalovaný, a se zřetelem k „ negativnímu vyjádření“ dotčených orgánů, zejména dopravního inspektorátu. Dne [datum] žalovaný vytkl žalobkyni prodlení s provedením díla a vyzval ji k jeho provedení v dodatečném čase do [datum]. Dne [datum] žalobkyně sdělila žalovanému, že se jí podařilo dosáhnout změny postoje dopravního inspektorátu a že k vydání souhlasného závazného stanoviska dopravního inspektorátu bude postačovat změna výkresu dopravního značení. Poté žalovaný dopisem ze dne [datum] vypověděl smlouvu o dílo.

24. Ze zprávy elektronické pošty, kterou žalovaný odeslal žalobkyni dne [datum], z návrhu zápisu o předání projektové dokumentace pro provedení stavby doručeného žalovanému dne [datum], ze zprávy elektronické pošty, kterou žalobkyně odeslala žalovanému dne [datum], z otisku internetových stránek žalobkyně ani ze zpráv elektronické pošty, které si účastníci řízení vyměnili v období od [datum] do [datum], soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

25. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu zadávací dokumentací a smlouvou o dílo uzavřenou s dalším zhotovitelem a návrh žalovaného na provedení důkazu výslechem svědků ing. [jméno] [příjmení] a ing. [jméno] [příjmení], protože již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o věci.

26. Podle [číslo] odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

27. Podle § 580 odst. 2 o.z. neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

28. Podle § 588 o.z. dílem soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. Podle § [číslo] odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

30. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

32. Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený podle § 2999 odst. 1 o.z. právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

33. Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se podle § 2999 odst. 2 o.z. náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

34. Podle 579 odst. 2 o.z. kdo způsobil neplatnost právního jednání, nahradí škodu z toho vzniklou straně, která o neplatnosti nevěděla.

35. Soud vzal za své skutkové zjištění shodná skutková tvrzení účastníků řízení, že v průběhu provádění díla zjistili, že rozšíření stávající pozemní komunikace za účelem průjezdu vozidel hasičského záchranného sboru není možné bez užití pozemků ve vlastnictví třetích osob. Totéž ostatně vyplývá i z obsahu dohody o změně smlouvy o dílo, kterou účastníci řízení uzavřeli dne [datum].

36. Žalobkyně se zavázala zhotovit pro žalovaného projektovou dokumentaci pro stavbu, jejíž vlastnosti vymezovala smlouva o dílo a výzva žalovaného k podání nabídky, na kterou smlouva o dílo jako na výchozí podklady odkazovala. K vlastnostem stavby, pro niž se žalobkyně zavázala zhotovit projektovou dokumentaci, tj. zpevnění a v některých místech i rozšíření stávající pozemní komunikace, náleželo i určení pozemků v katastrálním území Kolín, na kterých měla být umístěna. Jinak vyjádřeno, zhotovená projektová dokumentace by vykazovala vady, kdyby stavba zpevnění a rozšíření stávající pozemní komunikace měla být podle takové projektové dokumentace umístěna i na jiných pozemcích, než jaké určila smlouva o dílo (výzva žalovaného k podání nabídky, na kterou smlouva o dílo odkazovala).

37. Jen z ujednání podle čl. IV. odst. 2 předposl. odrážka uzavřené smlouvy o dílo, podle něhož se žalobkyně zavázala zpracovat podklady k uzavření smlouvy opravňující žalovaného provést stavbu, budou-li zjištěny pozemky dotčené stavbou, které nejsou ve vlastnictví žalovaného, přitom – oproti očekávání žalovaného vyjádřeného v závěrečném návrhu – nelze usoudit, že stavba, pro kterou se žalobkyně zavázala zhotovit pro žalovaného projektovou dokumentaci, mohla být umístěna i na jiných pozemcích, než jaké určovala smlouva o dílo (výzva žalovaného k podání nabídky, na kterou smlouva o dílo odkazovala). Pozemky dotčené touto stavbou totiž určovala smlouva o dílo (výzva žalovaného k podání nabídky, na kterou smlouva o dílo odkazovala) a jen v případě, že by se ukázalo, že některý z nich není ve vlastnictví žalovaného, měla nastoupit uvedená povinnost žalobkyně. Vlastnosti, které měla vykazovat stavba, se potud promítaly do vlastností ujednaného díla, tj. projektové dokumentace pro tuto stavbu.

38. To ostatně vyplývá i z dopisu žalovaného ze dne [datum] žalobkyni, v němž uvedl, že v průběhu provádění díla se výrazně omezil rozsah díla, protože podle geodetického zaměření není možné v některých úsecích stávající pozemní komunikace zajistit průjezd vozidel integrovaného záchranného systému. Ačkoli v řízení žádný z účastníků netvrdil, že by ujednali omezení rozsahu díla, ani o tom nenavrhoval důkazní prostředky a takové skutkové zjištění nevyšlo v řízení ani jinak najevo, je z uvedeného dopisu žalovaného žalobkyni zřejmé, že ani žalovaný neočekával od žalobkyně zpracování podkladů k uzavření smluv, na jejichž základě by bylo možné provést stavbu i na jiných pozemcích, nýbrž považoval její provedení na těchto jiných pozemcích za nemožné.

39. Zjištění, že zhotovení díla s takto ujednanými vlastnostmi není možné, protože zpevnění (rozšíření) stávající pozemní komunikace by vyžadovalo její umístění i na další pozemky mimo seznam pozemků v katastrálním území Kolín uvedený ve výzvě žalovaného k podání nabídky, na kterou co do vymezení vlastností díla odkazovala uzavřená smlouva o dílo, vedlo účastníky řízení – vedle záporného stanovisko dopravního inspektorátu policie – ke změně smlouvy o dílo, pokud jde o ujednání o čase plnění.

40. Jestliže však od počátku nebylo možné splnit povinnost provést dílo spočívající ve zhotovení projektové dokumentace s vlastnostmi, které účastníci řízení ujednali, protože stavba, pro kterou měla žalobkyně zhotovit projektovou dokumentaci, by v rozporu s ujednáními účastníků řízení musela být umístěna i na jiných pozemcích než pozemcích vyjmenovaných ve výzvě žalovaného k podání nabídky, představovala smlouva o dílo právní jednání, které žalobkyni zavazovalo plnit něco nemožného.

41. Šlo přitom o objektivní nemožnost plnění. Nemožnost provést dílo totiž netkvěla v subjektivních poměrech žalobkyně ani nešlo o pouhou hospodářskou nemožnost plnění, nýbrž dílo s vlastnostmi, které účastníci řízení ujednali, by nemohl zhotovit v postavení žalobkyně nikdo (shodně [příjmení], J., [příjmení], E. in [příjmení], P. a kol.: Občanský zákoník. Díl I. Obecná část. Komentář. 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2022, k § 580, marg. [číslo]).

42. Počáteční nemožnost plnění je důvodem neplatnosti uzavřené smlouvy o dílo, k níž soud přihlédl i bez návrhu účastníků řízení. Pro úsudek o neplatnosti smlouvy o dílo je bez významu, zda účastníci řízení o počáteční nemožnosti plnění věděli, popřípadě museli vědět (tak v poměru k právní úpravě účinné před [datum] rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2007, sp. zn. 28 Cdo 2789/2007, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod poř. č. C [číslo]).

43. Po zjištění, že smlouva o dílo, kterou účastníci řízení uzavřeli, je neplatná, se soud dále zabýval tím, zda žalobní požadavek obstojí alespoň podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

44. Žalobkyně se podle čl. IV. odst. 1 smlouvy o dílo zavázala připravit zadání a obstarat vstupní podklady, údaje a průzkumy nezbytné pro zhotovení projektové dokumentace a pro vydání veřejnoprávních povolení, vyjádření dotčených orgánů státní správy a správců inženýrských sítí jako podkladu pro zhotovení projektové dokumentace, podrobnější průzkum dopravní a technické infrastruktury, podrobné geodetické zaměření, inženýrsko-geologický průzkum, snímky z katastru nemovitostí, poklady o stávajícím stavu inženýrských sítí a fotodokumentaci současného stavu. Na tato plnění měla připadat část ceny díla ve výši 36 300 Kč včetně daně z přidané hodnoty (čl. VIII. odst. 2 písm. a) smlouvy o dílo).

45. Ze zprávy elektronické pošty, kterou žalovaný odeslal žalobkyni dne [datum], vyplývá, že žalobkyně odevzdala žalovanému veškeré ujednané vstupní podklady, s výjimkou geodetického zaměření a vyjádření dotčených orgánů státní správy. Z obsahu dohody o změně díla ze dne [datum] i z dopisu žalovaného žalobkyni ze dne [datum] se pak podává, že žalobkyně geodetické zaměření dokončila, protože jeho výsledky byly jedním z důvodů pro změnu ujednání o času plnění povinnosti žalobkyně provést dílo. Z dopisu žalovaného žalobkyni ze dne [datum] pak vyplývá, že z vyjádření dotčených„ orgánů státní správy“ a správců sítí chybělo jen vyjádření dopravního inspektorátu, které žalobkyně odevzdala žalovanému dne [datum].

46. Žalovaný se tak v uvedeném rozsahu přijetím těchto plnění na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Se zřetelem k tomu, že vydání předmětu tohoto bezdůvodného obohacení není dobře možné, protože jde o plnění, která spočívala vesměs v zastupování žalovaného před orgány veřejné moci, včetně podkladů, kterých k tomu bylo třeba, vzniklo žalobkyni právo na peněžitou náhradu ve výši ujednané ceny této části díla, tj. 36 300 Kč. Její splatnost se pojí s výzvou žalobkyně obsaženou ve faktuře ze dne [datum], ve které žalobkyně vyzvala ke splnění této pohledávky do [datum]. Součástí této částky je i daň z přidané hodnoty (k bezdůvodnému obohacení podle zrušené smlouvy o dílo jako zdanitelnému plnění rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2016, sp. zn. 7 Afs 124/2016).

47. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je tak úrok z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky 36 300 Kč od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob).

48. Projektová dokumentace, kterou žalobkyně nabídla žalovanému k převzetí, je předmětem práva duševního vlastnictví. Žalovaný se proto potud na úkor žalobkyně bezdůvodně neobohatil, protože mu k této projektové dokumentaci nepřísluší žádné oprávnění, zejména ji nemůže k žádnému účelu užít ani předat jiné osobě. Právní domněnka poskytnutí licence jinak nastolená podle § 2633 a 2634 o.z. se se zřetelem k neplatnosti smlouvy o dílo nepoužije. Hmotné nosiče této projektové dokumentace, které žalobkyně předala žalovanému, pak jsou způsobilým předmětem vydání, a proto nejde o případ, kdy vydání bezdůvodného obohacení není dobře možné.

49. Soud tedy naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující 36 300 Kč, tj. co do žalobního požadavku na zaplacení 435 600 Kč na jistině, spolu s úrokem z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. částky 302 500 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 133 100 Kč od [datum] do zaplacení.

50. Pro úplnost soud uvádí, že se uplatněným žalobním požadavkem nemohl bez změny žaloby zabývat z hlediska případné odpovědnosti žalovaného vůči žalobkyni za škodu způsobenou neplatností smlouvy o dílo.

51. Občanský soudní řád pojmy skutek a totožnost skutku nevymezuje. Definice skutku se v tzv. řízení sporném odvíjí především od žaloby, k jejímž nutným obsahovým náležitostem patří vylíčení rozhodujících skutečností (srov. § 79 odst. 1 o. s. ř.), tedy údajů nezbytných k tomu, aby bylo jasné, o čem má soud rozhodnout (jejich absence způsobuje vadu žaloby, pro kterou nelze v řízení pokračovat). Nestačí tu pouhé všeobecné označení právního důvodu, o nějž žalobce svůj nárok opírá (např. z kupní smlouvy, ze smlouvy o dílo, apod.), nýbrž je třeba, aby byly všechny skutkové okolnosti jednotlivě, tak jak jdou za sebou a jak se jedna od druhé odvíjejí, vylíčeny sice stručně, přesto však úplně. Z jejich souhrnu musí vyplynout, o jaký právní poměr žalobce svůj nárok opírá (právní důvod žaloby), není však třeba, aby žalobce sám tento právní důvod v žalobě výslovně uváděl. [příjmení] bylo možno ze skutkového děje žaloby odvodit též její důvod, musí vylíčené skutkové okolnosti závěr, který z nich žalobce v žalobě vyvozuje, podle hmotného práva alespoň připouštět. Totožnost skutku (v poměru žaloby a rozhodnutí o ní) je zachována, je-li zachována alespoň totožnost jednání, anebo totožnost následku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 1998, sp. zn. 2 Odon 154/97, uveřejněné v časopisu Soudní judikatura, roč. 1998, [číslo] s. 386, pod poř. [číslo] nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. 23 Cdo 1383/2018).

52. Nároky na plnění odvozené od smluvních ujednání mají ale svůj vlastní skutkový základ odlišný od nároků na náhradu škody. Nárok na náhradu škody je založen na jiném skutkovém stavu odvíjejícím se od jiné skutkové podstaty než nárok na smluvní plnění, uplatněný v žalobě; vychází z jiného skutkového děje – tvrzení porušení právní povinnosti, vzniku a výše škody, příčinné souvislosti mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2008, sp. zn. 32 Odo 1414/2006, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. 23 Cdo 1383/2018, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod poř č. C [číslo]).

53. V projednávané věci žalobkyně v žalobě uplatňovala pohledávku na zaplacení ceny díla. Pokud by soud bez změny žaloby přiznal žalobkyni právo na náhradu škody, zatížil by řízení vadou, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Skutkové vylíčení věci v žalobních důvodech jednoznačně směřovalo k uplatněné pohledávce na zaplacení ceny díla, nikoli náhrady škody (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2012, sp. zn. 23 Cdo 435/2012).

54. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

55. Žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 8 % a žalovaný v rozsahu 92 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 36 300 Kč s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 435 600 Kč s příslušenstvím, a proto by žalovanému podle § 142 odst. 2 o.s.ř. příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů ve výši 84 %. Soud však toto právo žalovanému odepřel postupem podle § 150 o.s.ř.

56. Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení; je třeba přitom vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka. Významné z hlediska aplikace § 150 o.s.ř. jsou rovněž okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení a další ([příjmení], M. in [příjmení], L., [příjmení], J. – Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. Praha: C. H. Beck, 2009, s. [číslo]).

57. V projednávané věci soud přihlédl ke skutkové okolnosti, že to byl žalovaný, kdo zavinil neplatnost uzavřené smlouvy o dílo. Jestliže totiž žalovaný v zadávacích pokladech vymezil dílo tak, že je má žalobkyně zhotovit pro stavbu, která má být umístěna pouze na vymezených pozemcích ve vlastnictví žalovaného, ačkoli požadoval takové vlastnosti stavby, které vyžadovaly její umístění i na dalších pozemcích, způsobil počáteční nemožnost plnění povinnosti žalobkyně provést dílo. Její původ tkví přitom v poměrech území žalovaného jako obce, které musely být žalovanému známy (§ 18 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů). Mimoto žalovaný vzbudil v žalobkyni očekávání, že poskytne žalobkyni součinnost k odstranění překážek řádnému provedení díla poté, co ujednali prodloužení času plnění povinnosti provést dílo do [datum], a to tím, že zprávou ze dne [datum] žalobkyni ujistil o svém úsilí směřujícím k jejich odstranění, aby na další opakované výzvy žalobkyně neodpověděl a teprve dne [datum], tj. méně než deset dnů před uplynutím ujednaného času plnění, náhle změnil své stanovisko a sdělil žalobkyni, že k poskytnutí součinnosti není povinen. Takový postup žalovaného bezpečně vyvrací domněnku poctivosti právního jednání nastolenou v § 7 o.z., a to tím spíše, že jej lze sotva očekávat od žalovaného jako veřejnoprávní korporace. V obou případech šlo přitom i se zřetelem na jednání účastníků řízení před zahájením řízení v projednávané věci o bezprostřední důvod, který žalobkyni vedl k podání žaloby. Dopad nákladového výroku, v jehož důsledku má žalovaný nést náklady řízení ze svého, není pro žalovaného natolik citelný, aby sám o sobě překážel použití pravidla vyjádřeného v § 150 o.s.ř. a bránil zohlednit okolnosti projednávané věci, které odůvodňují výjimečný postup, jenž vyústil v odepření náhrady nákladů řízení procesně úspěšnému účastníků řízení.

Poučení