19 C 313/2022 - 489

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupen advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o: vypořádání zaniklého společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Z věcí, jež měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, připadá: do vlastnictví žalovaného: a) spoluvlastnický podíl ve výši id. 3072/10000 na parc.č. [hodnota], jejíž součástí je stavba: [adresa], č.p. [Anonymizováno], zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa], vedených Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] b) spoluvlastnický podíl ve výši id. 2458/10000 na parc.č. [hodnota], zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa], vedených Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] c) spoluvlastnický podíl ve výši id. na parc.č. 1241/15, zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa], vedených Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] d) parc.č. 860/2 a parc.č. [hodnota], zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], vedených Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] e) osobní vozidlo zn.: [jméno FO] Freelander s tažným zařízením, RZ: [SPZ] f) osobní vozidlo zn.: Audi Q5, RZ: [SPZ], stříbrné barvy g) karavan zn.: Hobby Excellent, RZ: [SPZ] včetně kempingového vybavení skládajícího se z: elektrického vařiče, antény se stojanem, sady peřin a polštářů (3x), kempingového hranatého kuchyňského stolu, kempingového stolu a židlí (3 ks), markýzi, přední stěny k markýze, předstanu ke karavanu, držáku na kola, přenosné TV, další TV, vybavení kuchyně (4x hluboké talíře, 3x keramické hrníčky, 4 x nerezové hrníčky, sada nerez příborů zahrnující 6 ks nožů, vidliček, lžic a lžiček, kuchyňského nože na krájení -3 ks, smaltové hrnce, konvice, dřevěné a plastové prkénko na krájení, vařečky, naběračky, škrabky na brambory a otvírák na konzervy, multifunkční kbelík a skládací sítko), odpadkového koše, plastového botníku, přenosného WC, tří sad povlečení, tří polštářů, dvou prostěradel, přenosného grilu h) účet č. [č. účtu] vedený u MONETA Money bank a.s. do vlastnictví žalobkyně: a) účet č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu na SJM částku ve výši [částka], tak, že částku ve výši [částka] uhradí žalobkyni do 30i dnů od právní moci tohoto rozsudku a částku ve výši [částka] do 60i dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na účet žalobkyně č. [č. účtu].

III. Pohledávka účastníků vůči rodičům žalovaného spočívající v investicích ze společného jmění manželů do nemovitostí ve vlastnictví rodičů žalovaného, a to do parc.č. 72/2, jejíž součástí je stavba č.e. 76 vše v k.ú. [adresa], se přikazuje účastníkům rovným dílem.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] a žalovaný částku ve výši 29 273, [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vypořádání společného jmění manželů (dále jen SJM). Uvedla, že manželství s žalovaným trvalo od [datum] do [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu vydaný Okresním soudem v Litoměřicích pod sp. zn.: [spisová značka]. Z manželství se narodil již zletilý syn [jméno FO] a nezletilá dcera [jméno FO], narozená [datum]. Uvedla, že součástí SJM jsou nemovitosti, a to spoluvlastnický podíl ve výši id. 3072/10000 na parc.č. [hodnota], jejíž součástí je stavba: [adresa], č.p. [Anonymizováno], zapsaných na LV č. [hodnota] a dále spoluvlastnický podíl ve výši id. 2458/10000 na parc.č. [hodnota], zapsaných na LV č. [hodnota], vše pro obec a katastrální území [adresa], vedených Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Jedná se o nemovitosti, kde se nacházela rodinný domácnost účastníků. Součástí SJM je dále spoluvlastnický podíl ve výši id. na parc.č. 1241/15, zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa], kdy se jedná o garáž. Mezi nemovitosti nacházejících se v SJM je rovněž pozemek na parc.č. 860/2 a na parc.č. [hodnota], zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], vedených Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Pokud jde o věci movité, žalobkyně uvedla, že součástí SJM je osobní vozidlo zn.: Audi Q5, RZ: [SPZ], vozidlo zn.: [jméno FO] Freelander s tažným zařízením, RZ: [SPZ] a dále karavan zn.: Hobby Excellent, RZ: [SPZ]. Uvedený karavan rodina využívala ke kempování, a proto součástí SJM je i kempingové vybavení, které žalobkyně podrobně specifikovala v podané žalobě a které požadovala vypořádat. Pokud jde o jednotlivé věci kempingového vybavení, soud odkazuje na výčet položek, který je uveden ve výroku rozsudku pod bodem I. písm. g). Žalobkyně dále uvedla, že v průběhu manželství bylo ze SJM investováno do pozemku parc.č. 72/2, jehož součástí je stavba č.e. 76 v k.ú. [adresa], který vlastní rodiče žalovaného, [jméno FO] a [jméno FO]. Do uvedeného pozemku měla být investována částka celkem ve výši [částka], kdy se mělo jednat o investici ve výši [částka] + [částka] na připojení k sítím, pořízení kuchyně v částce [částka], peletových kamen v částce [částka] a dále dalších méně hodnotných položek, jako je mikrovlná trouba, skříň do koupelny, sedací souprava a koberec, záclony, závěsy, různé předměty z IKEY, zahradní stan, tlaková myčka, rožeň na opékání, vířivka apod.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že souhlasil s výčtem položek náležejících do SJM, jak jej specifikovala žalobkyně. Pouze upřesnil, že spoluvlastnický podíl ve výši id. 3072/10000 na parc.č. [hodnota], jejíž součástí je stavba: [adresa], č.p. [Anonymizováno], zapsaných na LV č. [hodnota] a dále spoluvlastnický podíl ve výši id. 2458/10000 na parc.č. [hodnota], zapsaných na LV č. [hodnota] vše pro obec a katastrální území [adresa], je fakticky bytem o velikosti 3+1, k němuž přináleží půda, a který se nachází v předmětné budově v přízemí vlevo, přičemž v budově nejsou vymezeny bytové jednotky, ale pouze podíly spoluvlastníků. Žalovaný nesouhlasil s cenou, kterou žalobkyně k jednotlivým položkám, jak u věcí movitých, tak u nemovitostí, v žalobě uvedla, kdy zejména hodnota vozidel je dle žalovaného nižší, než-li hodnota uváděná žalobkyní. Pokud jde o investice do nemovitosti jeho rodičů (chata č.e. [Anonymizováno] na pozemku parc.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa]), uvedl, že tyto byly vynaloženy již v roce 2015, kdy byly pouze pořízeny kamna, kuchyň a některé věci z IKEY. Dle žalovaného se jedná o pohledávku ze SJM vůči jeho rodičům, která je však již promlčena a s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (dále jen Nejvyšší soud) pod sp.zn.: 22 Cdo 2068/2019 by tato měla být přikázána oběma účastníkům společně. Nad rámec podané žaloby žalovaný uvedl, že součástí SJM jsou i účty a to účet č. [č. účtu]. Jedná se o společný účet účastníků, ke kterému však měla přístup pouze žalobkyně, žalovaný o stavu na účtu neměl informace a sdělil podezření, že z tohoto účtu žalobkyně odkláněla finanční prostředky mimo SJM. Žalovaný požadoval, aby soud učinil dotaz na banky, kde sdělení, zda nejsou na žalobkyni evidovány další účty, o kterých neví. Shodný požadavek k lustraci účtů u bank ve vztahu k žalovanému vznesla i žalobkyně.

3. V průběhu soudního řízení účastníci učinili nesporným následující skutečnosti. Pokud jde o věci nemovité nebyl mezi účastníky spor o tom, které nemovitosti paří do SJM, rovněž tak nebyl sporný rozsah SJM ve vztahu k movitým věcem. Účastníci shodně prohlásili, že do SJM paří spoluvlastnický podíl ve výši id. 3072/10000 na parc.č. [hodnota], jejíž součástí je stavba: [adresa], č.p. [Anonymizováno], zapsaných na LV č. [hodnota] a dále spoluvlastnický podíl ve výši id. 2458/10000 na parc.č. [hodnota], zapsaných na LV č. [hodnota] vše pro obec a katastrální území [adresa], vedených Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Dále shodně uvedli, že součástí SJM je spoluvlastnický podíl ve výši id. na parc.č. 1241/15, zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa], vedených Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] a rovněž tak pozemek na parc.č. 860/2 a na parc.č. [hodnota], zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], vedených Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Účastníci rovněž učinily nesporným, že do SJM náleží shora uvedená osobní vozidla zn.: Audi Q5, [jméno FO] Freelander a karavan Hobby Excellent. Účastníci rovněž učinili nesporným, že do SJM náleží jednotlivé položky kempingového vybavení, jak jej specifikovala žalobkyně. Žalobkyně i žalovaný (přestože se jedná o otázku právního posouzení) byli zajedno i v tom, že pohledávka SJM vůči rodičům žalovaného (investice do pozemku prac.č. 72/2 včetně stavby č.e. 76) bude přikázána účastníkům rovným dílem.

4. Pokud jde o hodnotu jednotlivých položek učinili účastníci nesporným pouze hodnotu kempingového vybavení v částce [částka] a dále hodnotu vozidla [jméno FO] Freelander v částce [částka] (viz ústní jednání ze dne [datum]).

5. Nesporným se nakonec stal i způsob vypořádání jednotlivých položek tvořících SJM. Přestože žalobkyně původně požadovala, aby spoluvlastnický podíl ve výši id. 3072/10000 na parc.č. [hodnota], jejíž součástí je stavba: [adresa], č.p. [Anonymizováno], zapsaných na LV č. [hodnota] a dále spoluvlastnický podíl ve výši id. 2458/10000 na parc.č. [hodnota], zapsaných na LV č. [hodnota] vše pro obec a katastrální území [adresa], jí byl přikázán do vlastnictví, nakonec souhlasila s tím, aby všechny nemovitosti byly přikázány do vlastnictví žalovanému. Žalovaná k tomu, uvedla, že o uvedenou nemovitost již zájem nemá, neboť se i s dcerou odstěhovala do [adresa]. Účastníci tedy nakonec souhlasili s tím, že všechny nemovitosti a věci movité budou přikázány do vlastnictví žalovanému, do vlastnictví účastníků budou pouze přikázány účty, které jsou na ně vedeny, a žalovaný vyplatí žalobkyni na vypořádání věcí ze SJM vypořádací podíl určený soudem.

6. Sporným mezi účastníky zůstala hodnota všech nemovitostí a dále karavanu Hobby Excellent i vozidla zn.: Audi Q5. Sporným mezi účastníky zůstaly i účty u bank, kde účastníci odkazovali na informační deficit, sdělovali že neví, jaké účty jsou na druhého z manželů vedeny a neznají ani stav na těchto účtech ke dni zániku SJM. Účastníci rovněž vzájemně sdělovali podezření, že druhý z manželů odkláněl finanční prostředky z těchto účtů, kdy navzájem požadovali provést lustraci u bank na počet a stav účtů.

7. K zjištění hodnoty osobního vozidla zn. Audi Q5 a karavanu zn. Hobby Excellent soud ustanovil [tituly před jménem] [právnická osoba], znalce z oboru ekonomika - ceny a odhady motorových vozidel. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-010/23 soud zjistil, že aktuální tržní hodnota karavanu Hobby Excellent činí [částka] včetně DPH. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-010/23 soud zjistil, že aktuální tržní hodnota karavanu Hobby Excellent činí [částka] včetně DPH. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] soud zjistil, že aktuální tržní hodnota vozidla zn. Audi Q5 činí [částka] včetně DPH. Jak žalobkyně, tak žalovaný závěru uvedených znaleckých posudků akceptovali, slyšení znalce nepožadovali a rovněž soud shledává oba posudky za srozumitelné a přesvědčivé.

8. K zjištění hodnoty nemovitostí soud ustanovil [tituly před jménem] [jméno FO], znalkyni z ekonomika-ceny a odhady nemovitostí. Ze znaleckého posudku č. [č. účtu] soud zjistil, že aktuální tržní hodnota spoluvlastnického podílu ve výši id. 3072/10000 na parc.č. [hodnota], jejíž součástí je stavba: [adresa], č.p. [Anonymizováno], zapsaných na LV č. [hodnota] a dále spoluvlastnický podíl ve výši id. 2458/10000 na parc.č. [hodnota], zapsaných na LV č. [hodnota], vše pro obec a katastrální území [adresa] činí [částka]. Znalkyně provedla místní šetření, zkonstatovala, že se jedná o bytový dům č.p. [Anonymizováno], dvou podlažní s neobydleným půdním prostorem v [adresa] v Litoměřicích. V domě jsou 4 byty, přičemž účastníkům s ohledem na jejich spoluvlastnický podíl náleží byt o dispozici 3+1 v 1 NP se skladovým prostorem na půdě. K bytu je užíván i sklep a přináleží k němu společná zahrada za domem. Pokud jde o spoluvlastnický podíl ve výši id. na parc.č. 1241/15, zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa], znalkyně uvedla, že se jedná o dvougaráž, kdy jednotlivé garáže jsou postavené na sobě v patře. Uvedenou nemovitost znalkyně ocenila částkou [částka]. K pozemku na parc.č. 860/2 a na parc.č. [hodnota], zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa] znalkyně uvedla, že je oplocen, na pozemku se nachází studna a je zde možnost přípojky elektřiny prodlužovákem od antoníčku z komunikace. V územním plánu není pozemek veden v zastavitelné části obce a je užíván k občasné rekreaci. Uvedený pozemek spolu s přístupovou cestou (parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa]) znalkyně ocenila částkou ve výši [částka].

9. Ocenění nemovitostí účastníci akceptovali s výjimkou ocenění pozemku parc.č. 860/2 a parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], kdy s oceněním těchto pozemků nesouhlasil žalovaný a uváděl, že pozemky mají nižší hodnotu. K žádosti žalovaného byla při ústním jednání znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] vyslechnuta, kdy uvedla, že částka [částka] za uvedené pozemky je cenou tržní. Pozemek je fakticky zahradou, sousedí se zatravněným územím, nachází se v CHKO, do budoucna není vyloučena změna územního plánu a možnost výstavby na pozemku. Při ocenění znalkyně zohlednila oplocení i skutečnost, že je zde přívod elektřiny. Znalkyně zdůraznila, že se jedná o pozemek určený k rekreaci, původně byl v roce 2006 zakoupen za částku [částka], přičemž od této doby cena pozemků výrazně vzrostla. Oceňovaný pozemek není pozemkem stavebním ani polem, v podstatě se jedná o zahradu, jak to v podobných lokalitách bývá a je užíván k rekreaci. Ze znaleckého posudku vyplývá že znalkyně ocenění provedla porovnávacím způsobem, kdy oceňovaný pozemek porovnávala s pozemky podobného typu. Porovnávané pozemky byly zahradami vesnického typu nacházejících se v Mikulášovicích (437 m2), v [adresa] m2), v [adresa] (660 m2) a [adresa] (1 326 m2). S ohledem na průměrnou hodnotu uvedených pozemků ([částka]/m2) znalkyně stanovila hodnotu pozemku parc.č. 860/2 částkou [částka] a hodnotu pozemku p.č. [hodnota] částkou [částka], zde se jedná fakticky o přístupovou cestu, s kterou se běžně neobchoduje a znalkyně stanovila jeho hodnotu [částka]/m2, což je u těchto typech pozemků obvyklé. Celková hodnota pozemků v k.ú. [adresa] tak činí [částka], po zaokrouhlení [částka]. Soud znalecký posudek i výslech znalkyně považuje za srozumitelný, logický a přesvědčivý.

10. Žalovaný se závěry uvedeného posudku ohledně ocenění pozemků v k.ú. [adresa] nesouhlasil a nechal si jako účastník sám vypracovat znalecký posudek znaleckou kanceláří [právnická osoba] pod č. [č. účtu]. [právnická osoba] pozemky v k.ú. [adresa] ocenila částkou ve výši [částka]. Soud rovněž k ocenění uvedených pozemků vyslechl zástupce znalecké kanceláře [jméno FO], který uvedl, že k ocenění pozemků využili kombinaci metody porovnávací i zjišťovací dle oceňovací vyhlášky, kdy pozemek parc.č. 860/2 ocenili na základě metody porovnávací a pozemek parc.č. [hodnota] dle metody zjišťovací. Pokud jde o srovnávané pozemky, na jejichž základě byla stanovena tržní hodnota parc.č. 860/2, vycházeli z toho, že oceňovaný pozemek není zastavitelný ani se nejedná o pozemek stavební. Ze znaleckého posudku uvedené kanceláře soud zjistil, že pokud jde o pozemky srovnávané s pozemkem oceňovaným, byly zvoleny pozemky zcela nevhodné, které neodrážejí charakter a způsob užívání pozemku oceňovaného. Jako porovnávaný byl zvolen pozemek parc.č. 538/1 v k.ú. [adresa] o výměře 7 382 m2 (dle KN pouze 6 166 m2), který je však zcela zalesněn a zjevně není k rekreaci užíván. Jako další srovnávaný pozemek byl zvolen soubor pozemků v lokalitě [adresa], kdy se však jedná o soubor pozemků, které ani netvoří souvislý funkční celek, navíc bylo vycházeno z ceny z prodej pouze podílu na pozemcích, což obecně cenu pozemku vždy snižuje. Jako třetí porovnávaný pozemek byl zvolen pozemek parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa] o výměře 773 m2, kdy se opět jedná o pozemek zcela zarostlý stromy, a proto k rekreaci zcela nevhodný. Všechny tyto skutečnosti byly zjištěny z ortofotomapy z dálkového náhledu do katastru nemovitostí. S ohledem na nevhodný výběr pozemků při stanovení tržní hodnoty pozemku parc.č. 860/2 v k.ú. [adresa], nemohl soud ze znaleckého posudku společnosti [právnická osoba] vycházet a vycházel toliko ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO].

11. Pokud jde o bankovní účty, soud k žádosti sporných stran lustroval účty u bankovních ústavů a zjistil, že žalobkyně měla vedeny účty u [právnická osoba]. (dále jen ČSOB) a žalovaný u [právnická osoba]. (dále jen MMB). Ze zprávy ČSOB vyplývá, že žalobkyně zde měla veden účet pod č. [č. účtu] a ke dni zániku SJM ([datum]) zde byl zůstatek ve výši [částka]. Ze sdělení banky vyplývá, že disponentem tohoto účtu byla pouze žalobkyně (č.l. 226). Z výpisu k tomuto účtu bylo zjištěno, že dne [datum] žalobkyně zaslala na účet č. [č. účtu] částku [částka] a dne [datum] zaslala na tentýž účet částku ve výši [částka] (č.l. 228, 228 p.v.). Z výpisu k účtu č. [č. účtu] bylo zjištěno (č.l. 229 p.v.), že dne [datum] byla na tento účet z účtu č. [č. účtu] zaslána zpět částka [částka] a dále částka [částka] (u názvu protiúčtu je uveden [jméno FO]). Žalobkyně k uvedenému převodu finančních prostředků při jednání dne [datum] a [datum] uvedla, že peníze půjčovala synovi (resp. dětem), který je následně vracel. Žalobkyně dále k dotazu sdělila, že uvedené převody uskutečnila bez vědomí žalovaného (č.l. 412). Žalovaný k tomu sdělil, že se o uvedených transakcích dozvěděl od svého syna asi před půl rokem, neboť dispoziční oprávnění k účtu měla pouze žalobkyně, k uvedeným transakcím nedal souhlas a namítá jejich neplatnost. Při jednání dne [datum] žalovaný sdělil, že námitku neplatnosti uvedeného převodu vznesl vůči žalobkyni, a to v rámci svého vyjádření se k žalobě. Vůči synovi [jméno FO], jakožto druhému účastníku transakce, námitku neplatnosti nevznesl. Soud žalovaného při jednání dne [datum] poučil dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř., že je nutno prokázat, kdy se dozvěděl o převodu shora uvedených částek ve výši [částka] + [částka] a dále, aby sdělil, kdy, vůči komu a jakým způsobem vnesl námitku neplatnosti. Žalovaného soud poučil o koncentraci k těmto tvrzením dle ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. a poskytl mu k doložení důkazů o shora uvedených tvrzeních (vznesení námitky neplatnosti uvedeného převodu) lhůtu 30i dnů. V uvedené lhůtě žalovaný soudu ničeho nedoložil, až dne [datum] zopakoval svou předchozí argumentaci, že se ze strany žalobkyně jednalo o účelové vyvádění peněz a mělo by na to být pamatováno při vypořádání SJM v podobě disparity podílů. Protože žalovaný v 30i denní lhůtě poskytnuté mu soudem nedoložil, že by námitku neplatnosti uvedených transakcí uplatnil i vůči synovi [jméno FO], má soud za to, že námitka neplatnosti uvedeného převodu nebyla ze strany žalovaného řádně uplatněna.

12. Pokud žalobkyně převedla na účet syna [jméno FO] částky ve výši [částka] + [částka], jednalo se nepochybně o nakládání s prostředky ze SJM, které nelze považovat za běžné a v takovém případě žalobkyně potřebovala souhlas žalovaného (§ 714 odst. 1 o.z. věta první). Protože žalobkyně souhlas žalovaného k uvedeným transakcím neměla (což sama připustila), mohl se žalovaný dovolat neplatnosti takových transakcí (§ 714 odst. 2 o.z.). Následkem jednání jednoho manžela bez souhlasu druhého, je jeho relativní neplatnost, které je nutno se dovolat vůči všem stranám právního jednání, nejen vůči druhému manželu (viz judikáty Nejvyššího spod sp. zn.: [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Uvedená judikatura, přestože vznikla za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. (starý občanský zákoník, dále je obč. zák.) je zásadně použitelná i za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. (o.z.), viz judikát Nejvyššího soudu pod sp. zn.: [spisová značka]. Z uvedeného vyplývá, že jednání žalobkyně spočívající v převodu shora uvedených částek na účet syna [jméno FO] je platné, neboť žalovaný námitku neplatnosti tohoto jednání vznesl pouze vůči žalobkyni, ač ji měl vnést i vůči [jméno FO] a relativní neplatnosti se tak nemůže účinně dovolávat. Ke dni zániku SJM ([datum]) tak zde existovala pohledávka účastníků ze SJM vůči synovi [jméno FO] na úhradu poskytnuté zápůjčky ve výši [částka]. Protože však [jméno FO] uvedenou pohledávku na účet žalobkyně (č. [č. účtu]) dne [datum] (tedyp o zániku SJM) splatil, soud uvedenou částku mezi účastníky vypořádal, neboť soud rozhoduje podle stavu ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst.1 o.s.ř), a ke dni vyhlášení rozsudku byla pohledávka vůči SJM již splacena.

13. Žalobkyně ke zjištěnému zůstatku na účtu ke dni zániku SJM ([částka]) namítla, že do uvedené částky by neměla být započítána obdržená platba ve výši [částka]+[částka], kdy se jedná o pojistné plnění, které obdržela od pojišťovny v důsledku svého závažného onemocnění. K tomuto tvrzení žalobkyně soudu předložila důkazy, kdy ze sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyni byla na účet č. [č. účtu] skutečně vyplacena částka [částka], jakožto pojistné plnění v důsledku pojistné události č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno] (č.l. 402). Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum] (č.l. 403) soud dále zjistil, že v důsledku pojistné události [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla na uvedený účet žalobkyni vyplacena částka 9 x [částka], jakožto denní podpora při pobytu v nemocnici. Soud se s tvrzením žalobkyně, že by do masy SJM na účtu č. [č. účtu] neměla být započítána shora vyplacená částka ([částka]+[částka]) neztotožnil. Soud k tomu předně uvádí, že neshledává žádný důvod pro to, aby tato částka byla z masy SJM vyjmuta, neboť se nejedná o žádnou z taxativních výjimek uvedených ust. § 709 odst. 1 o.z., kde je stanoveno, které složky majetku do SJM nepatří. Žalobkyně uvedenou částku inkasovala, neboť byla komerčně připojištěna pro případ zdravotní újmy a pobytu v nemocnici a tato vyplacená částka je dle přesvědčení soudu součástí SJM. Nad rámec uvedeného je třeba dodat, že žalobkyně „odpočet“ uvedené částky ze SJM uplatnila až při ústním jednání dne [datum]. Pokud však SJM zaniklo dne [datum], byl uvedený „odpočet“ uplatněn až po třech letech po zániku SJM a s ohledem na ust. § 741 o.z., k němu nelze přihlížet. Rovněž žalobkyně uvedený odpočet uplatnila v rozporu se zákonnou koncentrací řízení, ke které došlo při prvním jednání, přičemž žalobkyně o výplatě tohoto pojistného plnění již při prvním jednání musela vědět. Ze všech shora uvedených důvodů, soud k vyplacené pojistné plnění z masy SJM nevyjmul. Se shodnou argumentací nebyly z masy SJM vyjmuty ani „platby v podobě výživné na děti“, jak žalobkyně při jednání ze dne [datum] požadovala. Z výpisu účtu č.[č. účtu] (č.l. 404) vyplývá, že žalovaný na předmětný účet poukazoval platby výživného na dceru [jméno FO] ve výši [částka] měsíčně, avšak platba výživného je určena ke spotřebě pro nezletilé dítě, do výše vypořádávané masy SJM se nijak nepromítne a není žádného důvodu, proč by tyto platby měly být ze zjištěné masy SJM „odpočítávány“.

14. Ve vtahu k účtu č. [č. účtu] soud konstatuje, že ke dni zániku SJM se zde nacházela částka [částka], přičemž k této částce byla dále připočtena vrácená půjčka v celkové výši [částka], mezi účastníky tak byla z tohoto účtu vypořádána částka ve výši [částka].

15. Ze zprávy ČSOB bylo dále zjištěno, že žalobkyně zde má veden účet č. [č. účtu], který byl založen až dne [datum]. Dále zde má žalobkyně veden účet č. [č. účtu], který byl založen [datum] a účet č. [č. účtu], který byl založen dne [datum]. Protože uvedené účty byly založeny až po zániku SJM, nemohou být prostředky na nich se nacházející v rámci vypořádání SJM zohledněny. Ze zprávy ČSOB bylo dále zjištěno, že žalobkyně zde měla založeno tzv. Červené konto-účet. č. [č. účtu], který však dne [datum] zanikl a ke dni zániku zde byl zůstatek [částka] (úroky). Žalobkyně měla dále v bance založen spořící účet č. [č. účtu], který však dne [datum] zanikl a ke dni zániku zde byl zůstatek [částka] (úroky). Soud k žádosti žalovaného obstaral i výpisy z uvedených účtů od [datum], kdy nebyl zjištěn žádný odklon finančních prostředků (č.l. 408). Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně měla u ČSOB založen i úvěrový účet č. [č. účtu], který však ke dni [datum] zanikl. Lze tedy shrnout, že shora uvedené účty zanikly buď v průběhu SJM, kdy se na nich nacházely minimální zůstatky, popř. byly založeny až po zániku SJM, proto žádný z uvedených účtů nebyl vypořádán.

16. Pokud jde o účty žalovaného bylo zjištěno, že tento má u MMB evidován účet č. [č. účtu], na tento účet mu byla zaměstnavatelem ([jméno FO] [Anonymizováno] s.r.o.) zasílána mzda a ke dni zániku SJM byl stav na účtu ve výši [částka] (č.l. 385). K žádosti žalobkyně soud provedl důkaz i výpisy z tohoto účtu, přičemž nebylo zjištěno, že by žalovaný z tohoto účtu „odkláněl“ finanční prostředky. Výpisy bylo zjištěno, že pohyb na účtu odpovídá běžnému hospodaření, v rámci dosahovaných příjmů, platby vyšších částek na neznámé účty, z kterých by bylo možno dovozovat „odklon“ financí ze SJM, zde není evidován.

17. Ke své bonitě pro účely vyplacení vypořádacího podílu žalobkyni, žalovaný soudu uvedl, že částku ve výši [částka] má naspořenu, částku ve výši [částka] mu poskytnou rodiče a částku [částka] si půjčí od banky. Na podporu těchto tvrzení soudu předložil výpis z účtu své matky [jméno FO] č.ú. [č. účtu] z kterého vyplývá, že ke dni [datum] zde byly naspořeny finanční prostředky ve výši [částka]. Dále žalovaný soudu předložil výpis z účtu [č. účtu] z kterého soud zjistil, že je veden na [Jméno žalovaného] a ke dni [datum] zde jsou naspořeny finanční prostředky ve výši 706 077, [částka]. Protože žalobkyně při jednání dne [datum] sdělila podezření, že si na tento účet žalovaný v průběhu manželství odkláněl finanční prostředky, vyžádal si soud od banky k tomuto účtu bližší údaje. Bankou bylo sděleno, že uvedený účet je veden na [Jméno žalovaného], nar. [datum] (zjevně otec žalovaného) a byl založen až dne [datum], tedy po zániku SJM. S ohledem na tato zjištění, nemohl žalovaný na uvedený účet v průběhu manželství odklánět finanční prostředky, ani nemohl být tento účet v rámci vypořádání SJM nijak zohledněn.

18. Po právní stránce soud posoudil věc dle níže uvedených ustanovení: Podle § 709 odst. 1 o.z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Podle odst. 2 cit ust. součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Podle § 710 o.z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Podle § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

19. Při samotném vypořádání SJM soud vycházel z hlediska kvalitativního i kvantitativního. Z hlediska kvalitativního, tedy určení toho, komu jaká věc připadne do vlastnictví, soud vycházel ze zásady, že každému z účastníků připadnou ty věci, které užívá. V tomto směru nebylo mezi účastníky sporu, když žalobkyně i žalovaný byli zajedno v tom, že žalovanému budou ze SJM do vlastnictví přiřknuty nemovitosti, movité věci a účty budou přiřknuty tomu, kdo je užívá a na koho jsou vedeny. Z hlediska tzv. kvantitativního vypořádání soud vycházel ze zásady, že podíly obou účastníků na majetku patřícím do SJM jsou stejné, pro vyslovení disparity zde není žádný důvod.

20. Pokud jde o výpočet vypořádacího podílu, postupoval soud následovně. Hodnota podílu účastníků na nemovitosti v [adresa] v Litoměřicích činí dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] částku [částka]. Hodnota garáže činí [částka], avšak protože v SJM je pouze podílu na uvedené nemovitosti, činí hodnota podílu v SJM částku [částka]. Hodnota dvou pozemků v k.ú. [adresa] (p.č. 860/2 a p.č. [hodnota]) činí dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] částku [částka], znalecký posudek znalecké kanceláře [právnická osoba] je nepoužitelný, viz bod 10. Hodnota všech shora uvedených nemovitostí tak činí částku [částka]. Pokud jde o věci movité, hodnota vozidla zn. [jméno FO] Freelander činí částku [částka], vozidla zn. Audi Q5 částku [částka], karavanu Hobby Excellent částku [částka] (viz znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]) a hodnota kempingového vybavení činí částku [částka] (shoda účastníků). Hodnota všech movitých věcí tak činí částku [částka]. Hodnota všech nemovitostí a movitých věcí, které byly předmětem vypořádání tak činí částku [částka], a protože všechny věci movité i nemovité byly přikázány žalovanému, činil by dílčí náhradový podíl žalobkyně za tyto věci [částka].

21. Pokud jde o účty, nacházela se na účtu žalobkyně ([č. účtu]) ke dni zániku SJM částka [částka], kdy k uvedené částce je dále nutno připočíst zápůjčku [částka], která byla za trvání SJM poskytnuta synovi [jméno FO] a který ji po zániku SJM na účet zaslal zpět. Částka k vypořádání na uvedeném účtu tak činí [částka], a protože účet byl přiřknut žalobkyni, činí dílčí vypořádací podíl žalovaného [částka]. Dále soud vypořádal i účet žalovaného ([č. účtu]) na kterém se ke dni zániku SJM nacházela částka [částka]. Protože tento účet byl přiřknut žalovanému, činí dílčí vypořádací podíl pro žalobkyni z tohoto účtu [částka]. Jelikož vypořádací podíl z účtu u ČSOB činí pro žalovaného částku [částka] a vypořádací podíl z účtu u MMB činí pro žalobkyni [částka], činí výsledný dílčí vypořádací podíl z uvedených účtu částku [částka] pro žalovaného ([částka]-[částka]). K odpočtu částky pojistného plnění ve výši [částka]+[částka] či platby výživného, jak navrhovala žalobkyně, nebylo přihlédnuto, viz bod 13.

22. Vzhledem k tomu, že výše vypořádacího podílu za nemovitosti a věci movité činí pro žalobkyni částku [částka], výše vypořádacího podílu pro žalovaného za účty vedené u ČSOB a MMB činí [částka], činí konečná výše vypořádacího podílu pro žalobkyni částku [částka]. Jinými slovy řečeno hodnota SJM činí částku [částka] a vypořádací podíl pro každého z účastníku ve výši poloviny tak činí [částka]. Protože žalobkyni byl přiřknut ze SJM pouze účet č. [č. účtu] na kterém se nacházela částka [částka], vyplatí žalovaný na dorovnání vypořádacího podílu žalobkyni částku [částka].

23. Protože žalovaný rovněž prokázal svou solventnost (byť důkazy soudu předložil po uplynutí koncentrační lhůty) a sdělil, že částku ve výši [částka] je schopen uhradit žalobkyni do 30i dnů od právní moci tohoto rozsudku a částku ve výši [částka] do 60i dnů od právní moci tohoto rozsudku, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku pod bodem II. Vypořádací podíl uhradí žalovaný žalobkyni na účet č. [č. účtu].

24. Pohledávka účastníků vůči rodičům žalovaného spočívající v investicích ze SJM do nemovitostí ve vlastnictví rodičů žalovaného, a to do parc.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jejíž součástí je stavba č.e. [Anonymizováno] vše v k.ú. [adresa], soud přikázal účastníkům rovným dílem. Jedná se o investice, které byly realizovány kolem roku 2015, žalovaný namítl promlčení pohledávky. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu SSR ze dne 29. 3. 1989, sp. zn. 3 Cz 6/1989, publikovanému jako R 7/91 ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek, „jsou-li vypořádávány práva a povinnosti, u nichž jeden z účastníků řízení tvrdí možné promlčení, je namístě je přikázat oběma manželům společně.“ Uvedený judikát je aplikovatelný i v poměrech nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), viz soudní judikatura např. pod sp. zn.: 22 Cdo 2068/2019. S ohledem na shora uvedenou judikaturu soud rozhodl o pohledávce účastníků ze SJM vůči rodičům žalovaného tak, že ji přiřkl oběma účastníkům rovným dílem (viz výrok pod bodem III. rozsudku).

25. Soud zamítl další důkazy, které v průběhu řízení strany navrhovaly, a to výpověď syna [jméno FO], neboť jeho výpověď soud považuje za nadbytečnou, neboť skutečnost, že z účtu žalobkyně byla na jeho účet zaslána částka [částka] a po zániku SJM byla tato částka zaslána zpět, není sporu, a je spolehlivě prokazována bankovními výpisy.

26. V souvislosti s tímto řízením Česká republika-Okresní soud v Litoměřicích vynaložil na nákladech znaleckého posudku vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] částku [částka] a dále jako odměna za účast na ústním jednání jí byla vyplacena částka [částka]. Na nákladech znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] stát vyplatil částku [částka]. Celkem tak stát v souvislosti s tímto řízením uhradil částku [částka] a soud uložil každému z účastníků uhradit polovinu z této částky, tedy [částka]. Odměna za účast zástupce znalecké kanceláře [právnická osoba] činila [částka], a protože znalecký posudek si nechal zpracovat žalovaný sám, jako účastník řízení, přičemž znalecký posudek nebyl pro řízení použitelný, uložil soud žalovanému, aby státu vynaloženou částku uhradil pouze on, neboť zde není žádný důvod, aby tuto hradila žalobkyně. Žalovaný tak státu uhradí částku [částka].

27. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy v řízení o vypořádání SJM byly rozdělovány společné hodnoty zejména na základě znaleckých posudků a nelze tedy hovořit o převážném úspěchu některého z nich. Soud navíc není vázán ve smyslu § 153 odst. 2 o.s.ř. návrhy účastníků v tom smyslu, komu a v jaké hodnotě má být ten který majetek přikázán, když je vázán toliko předmětem vypořádání, tedy tím, co účastníci jako součást SJM označili. V řízení došlo u všech položek, které byly navrženy k vypořádání, ke shodě ve způsobu rozdělení. Spor vznikl pouze ve výši vypořádacího podílu pro žalobkyni. Za tohoto stavu nelze jednoznačně hovořit o úspěchu či neúspěchu některé ze stran sporu a soud tak považuje za spravedlivé, aby si každý z účastníků nesl náklady ze svého. Tomu odpovídá i judikát Ústavního soudu ČR pod sp. zn.: II ÚS 572/19, dle kterého „rozhodnutí o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se nemůže odvíjet toliko od úvahy soudu o tom, co bylo mezi účastníky sporné a jaké řešení v tomto ohledu přijal soud. Naopak v tomto řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, v němž všichni účastníci (spoluvlastníci) mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a v němž předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých účastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení bude jevit, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka“.