19 C 319/2019-663

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [titul]. [jméno] [příjmení], [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazuje: pozemek p.č.St. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - rod. dům, pozemek p. [číslo] orná půda a pozemek p. [číslo] – orná půda, vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova].

II. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazují: os. automobil Hyundai IX 35, [registrační značka], kožená sedačka bílé krémové barvy, jídelní stůl a 6 židlí, dřevěná manželská postel s komodou a zrcadlem, pračka LG, konferenční stolek bílý dřevěný, prodlužovačka 1ks, kolečko zahradní 1 ks, halogenové světlo 1 ks, hrábě Fiskars 1 ks, hadice zahradní, krumpáč, americká lednice a mrazák, vysavač do bazénu s filtrací, venkovní sedačka vyplétaná Ratan, 2 venkovní květináče, závěs světle hnědé barvy do francouzského okna, televizor plochý Panasonic, kompletní sada kol plus disky na automobil, držák na kola značky Thule 2 ks, kávovar De Longhi, kompletní sada na tvorbu umělých nehtů, kompletní vybavení kuchyně, zůstatek na účtu u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] ve výši 16.326,89 Kč, zůstatek na účtu u Komerční banky a.s č. účtu [bankovní účet] ve výši 6.045,55 Kč, zůstatek na účtu u [právnická osoba] [bankovní účet] ve výši 6.979,40 Kč.

III. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazují: sušička prádla LG, motorová pila Stihl, křovinořez Husqvarna, kotoučová pila [příjmení], kompresorová autochladnička, drobné nářadí: kultivátor Hecht, vodováha 2 ks, schůdky hliníkové, lopata a rýč, vrtačka, úhlová bruska, přímočará pila, kanystr 5 litrů 2 ks, kanystr 20 litrů 2 ks, pila ruční 3 ks, horkovzdušná pistole, svěrák, kufr s drobným nářadím 2 ks, benzínová sekačka s pojezdem WB506SKL 3in1, Camping gas plus plynová bomba, prodlužovačka 1ks, kolečko zahradní 1 ks, halogenové světlo 1 ks, hrábě Fiskars 1 ks, držák na kola značky Thule 2 ks, zůstatek na účtu u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet] ve výši 11.340,04 Kč, zůstatek na účtu u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] ve výši 116.427,92 Kč.

IV. Za zaniklého společného jmění manželů se žalobkyni a žalovanému rovným dílem přikazují k doplacení: dluh ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru uzavřené s [právnická osoba] dne 20. 3. 2016, reg. [číslo] ve výši na jistině 2.628.955,78 Kč včetně dosud nesplatného příslušenství, dluh u společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa].

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vzájemné vypořádání podílů částku 2.386.927,34 Kč do 2 měsíců od právní moci rozsudku.

VI. Návrh žalovaného na vypořádání částky 80.000 Kč za plastiku prsou žalobkyně, částky 45.932,66 Kč plynoucí z vypořádání smlouvy o stavením spoření u společnosti [právnická osoba], částky 4.336 Kč plynoucí z dobropisu za reklamaci polohovatelné zahradní židle s opěrkou a částky 2.112.492,68 Kč coby částky vyvedené žalobkyní ze SJM před jeho zánikem, se zamítá.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VIII. Účastníci jsou povinni zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení, a to každý ve výši 9.685,50 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou soudu dne 12. 11. 2019 požadovala žalobkyně vydání rozsudku, jímž by soud rozhodl o vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále SJM). Žaloba byla odůvodněna tím, že manželství účastníků uzavřené dne 5. 6. 1998 bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 22. 5. 2019 č.j. 6 C 58/2019-16. Rozsudek nabyl právní moci dne 5. 6. 2019. Mezi účastníky po zániku manželství nedošlo k dohodě o vypořádání zaniklého SJM. Proto byla podána žaloba v této věci.

2. Žalobkyně předně navrhla vypořádání nemovitosti: pozemek p.č. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - rod. dům, pozemek p. [číslo] orná půda a pozemek p. [číslo] – orná půda v obci a k.ú. [obec]. Dále žalobkyně navrhla vypořádání následujících movitých věcí: os. automobil Hyundai IX 35, [registrační značka], kožená sedačka bílé krémové barvy, jídelní stůl a 6 židlí, dřevěná manželská postel s komodou a zrcadlem, sušička prádla LG, pračka LG, motorová pila [příjmení], křovinořez Husqvarna, kotoučová pila [příjmení], kompresorová autochladnička, benzínová sekačka s pojezdem WB506SKL 3in1. Dále žalobkyně navrhla k vypořádání zůstatky na účtech žalobkyně ke dni zániku manželství, a to: na účtu u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] ve výši 16.326,89 Kč, na účtu u [anonymizována tři slova] č. účtu [bankovní účet] ve výši 6.045,55 Kč, na účtu u [právnická osoba] [bankovní účet] ve výši 6.979,40 Kč; dále zůstatky na účtech žalovaného ke dni zániku manželství, a to na účtu u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet] ve výši 11.340,04 Kč, na účtu u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] ve výši 116.427,92 Kč; dále dluh ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru uzavřené s [právnická osoba] dne 20. 3. 2016, reg. [číslo], dluh u společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]; platby žalobkyně po rozvodu manželství, a to na pojištění domu ve výši 3.761 Kč, na pojištění automobilu ve výši 5.751 Kč, na opravu vozidla ve výši 5.124 Kč. Konečně navrhla žalobkyně k vypořádání investice ze SJM na výlučný majetek žalovaného ve výši 70.000 Kč, investice ze SJM na výlučný majetek žalovaného ve výši 527.062,20 Kč, investice ze SJM na výlučný majetek žalovaného ve výši 359.640 Kč a investice ze SJM na výlučný majetek žalovaného ve výši 800.000 Kč.

3. Žalovaný navrhl k vypořádání nad rámec výše uvedeného následující movité věci: konferenční stolek bílý dřevěný, americká lednice a mrazák, vysavač do bazénu s filtrací, venkovní sedačka vyplétaná Ratan, 2 venkovní květináče, závěs světle hnědé barvy do francouzského okna, televizor plochý Panasonic, kompletní sada kol plus disky na automobil, držák na kola značky Thule 4 ks, drobné nářadí: kultivátor Hecht, vodováha 2 ks, schůdky hliníkové, lopata a rýč, vrtačka, úhlová bruska, přímočará pila, kanystr 5 litrů 2 ks, kanystr 20 litrů 2 ks, pila ruční 3 ks, horkovzdušná pistole, svěrák, kufr s drobným nářadím 2 ks, dále, Camping gas plus plynová bomba, prodlužovačka 2ks, kolečko zahradní 2 ks, halogenové světlo 2 ks, hrábě Fiskars 2 ks, hadice zahradní, krumpáč, kávovar De Longhi, kompletní sada na tvorbu umělých nehtů, kompletní vybavení kuchyně, elektrický trenažér. Dále žalovaný navrhl k vypořádání vnos žalovaného ve výši 742.960,20 Kč z jeho výlučných prostředků na SJM z prodeje jeho spoluvlastnického podílu na nemovitostech v [obec], dále částku 80.000 Kč za plastiku prsou žalobkyně, částku 45.932,66 Kč plynoucí z vypořádání smlouvy o stavením spoření u společnosti [právnická osoba], částku 4.336 Kč plynoucí z dobropisu za reklamaci polohovatelné zahradní židle s opěrkou a částku 2.112.492,68 Kč coby částku vyvedenou žalobkyní ze SJM (tzv.„ odklon“) před zánikem manželství.

4. Ohledně následujících položky navržené k vypořádání„ elektrický trenažér“ došlo u jednání dne 25. 2. 2021 ke zpětvzetí návrhu na její vypořádání v rámci vypořádání SJM účastníků. Soud usnesením ze dne 25. 2. 2021 č.j. 19 C 319/2019-290 řízení v části o vypořádání výše uvedené položky zastavil. Usnesení nabylo právní moci dne 27. 3. 2021.

5. Dále vzala žalobkyně v podání ze dne 13. 5. 2022 svůj návrh na vypořádání zaniklého SJM účastníků zpět ohledně následujících položek: investice ze SJM na výlučný majetek žalovaného ve výši 70.000 Kč, investice ze SJM na výlučný majetek žalovaného ve výši 527.062,20 Kč, investice ze SJM na výlučný majetek žalovaného ve výši 359.640 Kč, investice ze SJM na výlučný majetek žalovaného ve výši 800.000 Kč. Řízení v části o vypořádání těchto položek bylo zastaveno usnesením ze dne 27. 5. 2022 č.j. 19 C 319/2019-558. Usnesení nabylo právní moci dne 16. 6. 2022.

6. Z rozsudku OS v Trutnově sp. zn. 6 C 58/2019-16 bylo zjištěno, že manželství účastníků, které bylo uzavřeno dne 5. 6. 1998, bylo rozvedeno rozsudkem ze dne 16. 5. 2019, č.j. 6 C 58/2019-16, jenž nabyl právní moci dne 5. 6. 2019.

7. Manželství účastníků zaniklo za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, při vypořádání společného jmění manželů vzniklého za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., zaniklého za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. soud postupuje při vypořádání podle zákona č. 89/2012 Sb. Proto soud při rozhodování o vypořádání zaniklého SJM postupoval dle dále citovaných ustanovení nyní platného občanského zákoníku.

8. Žaloba v této věci byla podána dne 11. 11. 2019, tedy v zákonné tříleté lhůtě běžící od zániku manželství a výše uvedené položky k vypořádání (kromě částky 45.932,66 Kč plynoucí z vypořádání smlouvy o stavením spoření u společnosti [právnická osoba] částky 4.336 Kč plynoucí z dobropisu za reklamaci polohovatelné zahradní židle s opěrkou) byly navrženy k vypořádání v zákonné tříleté lhůtě běžící od zániku manželství. Ohledně nich proto byly splněny podmínky, aby ve věci rozhodl soud. Návrh žalovaného na vypořádání částky 45.932,66 Kč plynoucí z vypořádání smlouvy o stavením spoření u společnosti [právnická osoba], částky 4.336 Kč plynoucí z dobropisu za reklamaci polohovatelné zahradní židle s opěrkou, který byl soudu doručen dne 21. 10. 2022, byl podán po zákonné tříleté lhůtě od zániku manželství, a proto jej soud ve výroku VI. rozsudku zamítl.

9. Dle § 709 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen o.z.) součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Dle § 710 o.z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Dle § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Dle § 741 o.z. Nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné. Dle § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Soud dle výše uvedených ustanovení občanského zákoníku rozhodl po provedeném dokazování o vypořádání zaniklého společného jmění manželů účastníků tak, jak je popsáno níže:

10. Nemovitost - pozemek p.č.St. [číslo] plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - rod. dům, pozemek p. [číslo] orná půda a pozemek p. [číslo] – orná půda, vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizováno] [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] jde dle výpisu z katastru nemovitostí a nesporných tvrzení účastníků v zaniklém SJM účastníků.

11. Přikázání nemovitosti do jejich výlučného vlastnictví v řízení navrhli oba účastníci. Žalobkyně k odůvodnění návrhu na přikázání nemovitosti do jejího výlučného vlastnictví uvedla, že sám žalovaný v řízení u jednání dne 27. 2. 2020 uvedl, že se v domě zdržovat nechce. Žalobkyně naopak v domě po rozvodu manželství bydlí spolu s dcerou účastníků, kam si dcera pořídila psa. Žalobkyně se o dům a zahradu stará. Současně nemovitost se nachází necelé 3 km od bydliště rodičů žalobkyně v [obec], kterým žalobkyně s ohledem na jejich věk a zdravotní stav pomáhá. Žalobkyně má v blízkém [obec] i zaměstnání coby mzdová účetní, a to již od listopadu 2012. Žalovaný naproti tomu pracuje jako řidič kamionu a přechodně se zdržuje v [obec], v okrese [obec], kde má bydliště jeho otec. Žalobkyně měla na starosti stavbu domu, když žalovaný coby řidič kamionu jezdil domů na víkendy jednou za 14 dnů. Zařizovala vše potřebné. Vybrala vhodný pozemek, zařídila hypotéku, vybrala architekta a projektanta, se kterým navrhla podobu domu, zajistila stavební firmu, najala stavební dozor a sama kontrolovala průběh stavby. Vytvořila si proto k domu citovou vazbu. Žalovaný naopak čerstvou novostavbu dne 29. 12. 2017 totálně agresivně zdevastoval, postříkal čerstvě vymalované zdi černým autospejem, rozsekal skříně, televizi, lustry, nádobí. Žalovaný dle názoru žalobkyně o nemovitost projevil zájem pouze ze msty. Žalovaný se na činnostech kolem stavby nijak nepodílel, nechtěl být do stavby ani zasvěcován. Žalobkyně současně je schopna vyplatit žalovanému vypořádací podíl.

12. Žalovaný k odůvodnění návrhu a přikázání nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví uvedl, že je pravdou, že coby řidič kamionu jezdil domů jednou za 14 dní a pobýval tak doma maximálně 90 hodin za měsíc, přičemž v té době musel také spát a nabrat síly k cestě do zaměstnání a k výkonu práce. Svou prací řidiče kamionu zaměstnaného u zahraniční společnosti v Rakousku však, a to po dohodě účastníků, zajistil finanční prostředky na stavbu, která by jinak postavena být nemohla, a na chod rodiny vůbec. Obětoval se tak dobrovolně ve prospěch rodiny. Současně o víkendu na zahradě zasadil stromy a zajistil žalobkyni barely na vodu. Je pravdou, že ve zkratu zničil společné zařízení domu. To se však stalo v důsledku psychického vypětí kvůli chování žalobkyně, která se žalovaným záměrně vyvolávala hádky, aby tak docílila ukončení vztahu. Současně jej obvinila z domácího násilí, které bylo spatřováno v „ nepravidelném vracení se domů“. Všechna obvinění ze strany žalobkyně byla Policií ČR odložena, a tudíž nebylo nikdy prokázáno, že by žalovaný jednal tak, jak popisovala žalobkyně. Žalovaný se v rodinném domě nezdržuje, protože z něj byl dříve vykázán a nechce riskovat další křivá obvinění a ještě větší rozjitření vztahů. Jen proto v domě bydlí nadále žalobkyně. Dcera účastníků v nemovitosti nebydlí od rozvodu účastníků, neboť bydlí se svým přítelem v [obec]. Žalovaný je schopen vyplatit vypořádací podíl žalobkyni, přičemž má pochybnosti o stejné schopnosti žalobkyně.

13. Soud při rozhodování o přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví jednomu z účastníků vzal v úvahu v souladu s rozhodnutím NS ČR ze dne 18. 10. 2016 sp. zn. 22 Cdo 2024/2016, které se sice týká zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k věci, avšak dle názoru soudu je použitelné i v dané věci (viz. § 712 o.z.) následující kritéria - zájem o přikázání nemovitosti, schopnost vyplatit vypořádací podíl (solventnost) a veškerá další rozhodná kritéria. Ve věci vyjádřili zájem o výlučné vlastnictví nemovitosti oba účastníci řízení. Soud se tedy zabýval všemi skutečnostmi relevantními pro rozhodnutí o přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví některého z účastníků. V tomto směru soud zjistil následující. Žalovaný v řízení v podstatě nesporoval, že péče o stavbu domu spočívala prakticky výhradně na bedrech žalobkyně. Současně toto vyplývá i z provedeného dokazování např. výdajovými pokladními doklady týkající se stavby podepsanými žalobkyní (čl. 340-348) a v podstatě též ze žalovaným uplatněného tzv.„ odklonu“ k vypořádání, když z jeho tvrzení v tomto směru (jak bude popsáno níže) vyplývá, že se v době probíhající stavby nijak nezajímal o jednotlivé praktické záležitosti financování stavby. Žalobkyně v nemovitosti pro rozvodu manželství dlouhodobě bydlí a pečuje o ni. Nemovitost je nadále domovem a trvalým bydlištěm taktéž již zletilé a relativně soběstačné dcery účastníků [jméno] [příjmení], byť ta se s ohledem na její věk a studium zdržuje často mimo domov. Přičemž dcera účastníků se žalovaným ve společné domácnosti žít vzhledem k jeho chování nechce (viz. její čestné prohlášení ze dne 24. 8. 2022 čl. 645). Čestné prohlášení [jméno] [příjmení], [datum narození] (čl. 581), že jako soused je obeznámen s tím, že dcera účastníků od jejich rozvodu v předmětné nemovitosti nebydlí ani se tam nezdržuje, které předložil žalobce, má soud za neprůkazné. Dle názoru soudu lze zcela jednoznačně uzavřít, že [jméno] [příjmení] nemůže být detailně„ obeznámen“ s rodinnou situací žalobkyně a její dcery pouze proto, že je„ soused“. Současně si nelze nevšimnout, že když ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 16 Nc 61/2019 o návrhu na prodloužení předběžného opatření dle § 410 a násl. z.ř.s. vůči žalovanému z důvodu domácího násilí vůči žalobkyni vypovídal jako svědek, uvedl, že mu není známo nic o manželském soužití účastníků a krom jednoho incidentu na konci roku 2017 o soužití účastníků nic neví (viz. odůvodnění usnesení č.j. 16 NC 61/2019-43). Žalovaný se naopak v domě dlouhodobě nezdržuje, což v řízení nesporoval. U jednání dne 27. 2. 2020 uvedl, že v domě se zdržovat nechce, a to i pro případ, že se v něm nezdržuje žalobkyně (čl.

57. Současně žalovaný připustil, že svým úmyslným jednáním ještě před rozvodem manželství zdemoloval část vybavení domu. Z odůvodnění rozhodnutí OS v Trutnově ze dne 16. 5. 2019 č.j. 7 Nc 41/2019-25, kterým byl žalovaný mimo jiné vykázán z předmětné nemovitosti, vyplývá, že žalovaný žalobkyni psal SMS, ve kterých uvádí, že všechen čas a energii věnuje tomu, aby jí dům nezůstal a taktéž skutečnost, že v prosinci 2017 žalovaný žalobkyni fyzicky napadl a poničil vybavení domu. Tedy z výše uvedeného nevyplývá žádný skutečný vztah žalovaného k nemovitosti. Pokud žalovaný uvádí, že zajistil finanční prostředky na výstavbu nemovitosti a na chod rodiny vůbec, pak zcela pomíjí skutečnost, že i žalobkyně měla (jak prokázala potvrzeními o příjmu) příjem ze zaměstnání u Města Červený Kostelec, kde je zaměstnána od 1. 11. 2012, a to v nikoli zanedbatelné výši, přičemž současně organizačně zajišťovala stavbu a pečovala o rodinnou domácnost. Dle žalovaným předloženého potvrzení o příjmu (čl. 648) žalovaný nadále pracuje jako řidič kamionu a tudíž logicky v rámci výkonu práce se převážně zdržuje mimo své bydliště. Soud dospěl k závěru, že všechny shora popsané skutečnosti odůvodňují přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně, proto se dále zabýval otázkou schopnosti žalobkyně vyplatit žalovanému vypořádací podíl. Dle potvrzení o zůstatku na účtu [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet] měla žalobkyně k 13. 5. 2022 zůstatek ve výši 171.373 Kč. Dle pohybů na účtu žalobkyně u [právnická osoba] [bankovní účet] měla žalobkyně k 13. 5. 2022 na tomto účtu částku 496.392,40 Kč, přičemž dne 8. 4. 2021 bylo na tento účet vloženo v hotovosti 180.000 Kč s poznámkou prodej karavan, příspěvek na bydlení. Dle potvrzení [právnická osoba] ze dne 13. 5. 2022 měla žalobkyně k tomuto dni na účtu č. [bankovní účet] částku 248.832,23 Kč. Dle čestného prohlášení [jméno] [příjmení], [rodné číslo] ze dne 27. 5. 2022 je tento připraven poskytnout žalobkyni pro účely vypořádání SJM půjčku ve výši 900.000 Kč, přičemž dle potvrzení [právnická osoba] měl [jméno] [příjmení] na účtu u [právnická osoba] ke dni 27. 5. 2022 zůstatek ve výši 304.048,86 Kč a dle potvrzení [právnická osoba] měl [jméno] [příjmení] na účtu u [právnická osoba] ke dni 27. 5. 2022 zůstatek ve výši 645.860,49 Kč. Dle čestného prohlášení [jméno] [příjmení], [rodné číslo] ze dne 27. 5. 2022 je tento připraven poskytnout žalobkyni pro účely vypořádání SJM půjčku ve výši 1.200.000 Kč, přičemž dle záznamu o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací ze 26. 5. 2022 [právnická osoba] je připravena poskytnout mu spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, účelový, nezajištěný ve výši 1.200.000 Kč.

14. Žalovaný v závislosti na prokazování solventnosti žalobkyní vyslovil pochyby o původu žalobkyní tvrzených našetřených finančních prostředků v celkové výši 887.610 Kč po rozvodu manželství s tím, že od počátku řízení tvrdí odklony finančních prostředků ze SJM a v řízení doložil odklony v celkové výši 2.112.492,68 Kč. Má za to, že žalobkyně nemohla při svém čistém měsíčním příjmu cca 22.200 Kč našetřit za cca 3 roky od rozvodu uvedenou částku. Zároveň dle informací žalobce pan [jméno] [příjmení] již není partnerem žalobkyně, proto došlo k zásadní změně v možnostech žalobkyně.

15. S ohledem na shora uvedené žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení k našetřeným prostředkům po rozvodu manželství ve výši 887.610 Kč (aktuální zůstatky na účtech žalobkyně ve výši 916.961 mínus zůstatky na účtech žalobkyně ke dni zániku SJM ve výši 29.351,84 Kč) tak, že krom příjmu ze zaměstnání (za celé období po zániku SJM v průměru 32.269 Kč měsíčně - viz. doklady o příjmech ze zaměstnání čl. 582, čl. 635-636), dokládá výši příjmů mimo zaměstnání ve výši 261.118 Kč, tedy je třeba doložit, jak uspořila částku 626.492 Kč, tj. za 36 měsíců cca 17.403 Kč měsíčně. Žalobkyně uvedla podrobný výčet průměrných měsíčních nákladů na bydlení a pravidelných měsíčních výdajů, které činily 13.078 Kč, které ponížila o příspěvek ve výši 10.000 Kč, který jí poskytuje přítel [jméno] [příjmení], z čehož plyne, že je schopna částku 17.403 Kč měsíčně ušetřit, přičemž jí na další potřeby krom bydlení a pravidelných opakujících se plateb zbývá 11.788 Kč. Výše uvedená tvrzení o příjmech mimo zaměstnání a pravidelných výdajích žalobkyně byla prokázána předloženými listinnými důkazy, a to kupní smlouvou o prodeji přívěsu, vyúčtováním za elektřinu z 5. 3. 2020, periodickým výpisem z účtu žalobkyně u [právnická osoba] 17. 3. 2020, vypořádáním smlouvy o stavebním spoření u [právnická osoba] z 4. 3. 2020, periodickým výpisem z účtu žalobkyně u [právnická osoba] z 15. 5. 2020, fakturou za 21. 6. 2018, opravným daňovým dokladem z 26. 5. 2020 a periodickým výpisem z účtu žalobkyně ze 17. 6. 2020, přehledem plateb – historií [právnická osoba], vybranými pohyby na účtu u [právnická osoba] z 8. 11. 2021, přehledem plateb – historií [právnická osoba] z 12. 11. 2020, vyúčtováním za elektřinu z 15. 3. 2021 a přehledem plateb – historie [právnická osoba], vyúčtováním za elektřinu z 14. 3. 2022 a přehledem plateb – historie [anonymizováno], deníkem příjmů za masáže a příjmovými pokladními doklady za rok 2022, výpis z ŽR žalobkyně doklady o platbě jedné poloviny hypotéčního úvěru, fakturou - daňovým dokladem z 1. 12. 2021, přehledem plateb – historie [právnická osoba] z 1. 2. 2022, dokladem o výši úhrady za pojištění domu, dokladem o příspěvku ve výši 10 000 Kč, doklady o platbách a záloh na elektřinu a vratkou ze záloh za vyúčtování, dokladem o výši platby povinného ručení, dokladem o platbách za vodné a stočné (přehled plateb – historie [právnická osoba]), dokladem o platbách za mobilní telefon (přehled plateb – historie [anonymizována dvě slova]) čl., doklady o příjmu žalobkyně z pracovního poměru, smlouvou o dílo z 1. 2. 2020 s pokladním dokladem, smlouvou o dílo z 12. 11. 2020 s pokladním dokladem, smlouvou o dílo z 26. 3. 2021 s pokladním dokladem a smlouvou o dílo z 3. 9. 2021 s pokladním dokladem ze 7. 1. 2022. Současně ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je partnerem žalobkyně a bydlí s ní v předmětné nemovitosti ve [obec] trvale zhruba od června 2019. Dle vzájemné domluvy poskytuje žalobkyni příspěvek na náklady bydlení ve výši 10.000 Kč měsíčně, a to obvykle v hotovosti. Dále žalobkyni přispívá i na běžné nákupy. Dva barely na vodu žalobkyni pořídil svědek z vlastních finančních prostředků. Soud po zhodnocení shora popsaného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně byla zcela jednoznačně schopná po zániku SJM účastníků z příjmů ze zaměstnání, z podnikání spočívajícího v poskytování masáží a příležitostných příjmů ze smluv o dílo (na úklid nemovitostí), z poloviny kupní ceny za prodej karavanu, při prokázaných pravidelných výdajích a příspěvku přítele našetřit částku 887.610 Kč.

16. Soud po zhodnocení provedeného dokazování má za prokázaná skutková tvrzení žalobkyně, že žalobkyně má zajištěn dostatek finančních prostředků na vyplacení vypořádacího podílu z nemovitosti v ceně 5.200.000 Kč (viz. níže) žalovanému. Splňuje tedy i judikaturou NS ČR vyslovenou podmínku pro přiznání nemovitosti do jejího výlučného vlastnictví. Soud proto výrokem I. rozsudku rozhodl o přikázání předmětné nemovitosti ze SJM účastníků do výlučného vlastnictví žalobkyně.

17. Mezi účastníky byla sporná cena nemovitosti. Soud proto k určení obvyklé ceny nemovitosti pro účely vypořádání SJM ve věci ustanovil znalce z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí [titul] [celé jméno znalce], který obvyklou cenu nemovitosti ve svém znaleckém posudku č. 1291-61/2020 stanovil na částku 5.200.000 Kč. Proti ocenění nemovitosti znalcem nevznesli účastníci námitky, proto soud při jejím vypořádání a tedy stanovení vypořádacího podílu z nemovitosti vycházel ze shora uvedené ceny stanovené soudem ustanoveným znalcem.

18. Pro úplnost soud uvádí, že i žalovaný potvrzením o příjmu, orientační nabídkou hypotečního úvěru od [právnická osoba] a detailem účtu č. [bankovní účet] se zůstatkem ve výši 926.215,04 Kč prokázal svoji solventnost pro úhradu vypořádacího podílu.

19. Movité věci: Účastníci v řízení učinili cenu níže uvedených movitých věcí navržených k vypořádání nespornou (viz. čl. 84-85, 287, 461), a to konkrétně: os. automobil Hyundai IX 35, [registrační značka] - 140.000 Kč, kožená sedačka bílé krémové barvy - 30.000 Kč, jídelní stůl a 6 židlí – 8.500 Kč, dřevěná manželská postel s komodou a zrcadlem - 5.000 Kč, pračka LG - 2.500 Kč, konferenční stolek bílý dřevěný - 1.500 Kč, hadice zahradní - 500 Kč, krumpáč - 150 Kč, americká lednice a mrazák – 5.000 Kč, vysavač do bazénu s filtrací – 6.000 Kč, venkovní sedačka vyplétaná Ratan – 28.000 Kč, 2 venkovní květináče – 1.000 Kč, závěs světle hnědé barvy do francouzského okna - 5.000 Kč, televizor plochý Panasonic – 13.000 Kč, kompletní sada kol plus disky na automobil 6.000 Kč, kávovar De Longhi - 7.000 Kč, kompletní sada na tvorbu umělých nehtů - 300 Kč, kompletní vybavení kuchyně - 5.000 Kč, sušička prádla LG - 12.000 Kč, motorová pila Stihl – 4.000 Kč, křovinořez Husqvarna – 2.500 Kč, kotoučová pila Bosch - 800 Kč, kompresorová autochladnička – 3.500 Kč, drobné nářadí: kultivátor Hecht - 1.500 Kč, vodováha 2 ks – 200 Kč, schůdky hliníkové – 200 Kč, lopata a rýč – 150 Kč, vrtačka – 300 Kč, úhlová bruska – 200 Kč, přímočará pila – 100 Kč, kanystr 5 litrů 2 ks – 50 Kč, kanystr 20 litrů 2 ks – 150 Kč, pila ruční 3 ks - 300 Kč, horkovzdušná pistole – 200 Kč, svěrák – 800 Kč, kufr s drobným nářadím 2 ks - 1.400 Kč, benzínová sekačka s pojezdem WB506SKL 3in1 - 3.000 Kč, Camping gas plus plynová bomba - 1.500 Kč. Soud pak jednotlivé movité věci přikázal tomu z účastníků, který o ně v řízení výslovně projevil zájem, s výjimkou položky Camping gas plus plynová bomba, o kterou neměl zájem ani jeden z účastníků. Tuto položku soud přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného s ohledem na celkově vyšší cenu movitých položek, které přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně. Ohledně dalších movitých věcí navržených k vypořádání, a to: prodlužovačka 2 ks, kolečko zahradní 2 ks, halogenové světlo 2 ks, hrábě Fiskars 2 ks, držák na kola značky Thule 4 ks soud rozhodl dle shodného návrhu účastníků bez potřeby jejich oceňování tak, že je rozdělil rovným dílem účastníkům a tudíž se neprojevily při stanovení vypořádacího podílu. Žalovaný v závěrečném návrhu zcela v rozporu se svým postojem v průběhu řízení uvedl, že navrhuje přikázání veškerých movitých věcí učiněných předmětem vypořádání do vlastnictví žalobkyně s ohledem na to, že tyto žalobkyně uskladnila záměrně ve vlhkém prostředí a tyto jsou nadále nepoužitelné. Soud považuje tuto náhlou změnu postoje žalovaného vyslovenou až v závěrečném návrhu za nemravnou až šikanózní, a proto ohledně vypořádání movitých věcí rozhodl tak, jak je uvedeno shora.

20. Soud dále rozhodl o přikázání následujících zůstatků na bankovních účtech účastníků ke dni zániku manželství účastníků - znějících na jméno žalobkyně do výlučného vlastnictví žalobkyně: zůstatek na účtu u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] ve výši 16.326,89 Kč (výše zjištěna zprávou banky čl. 51), zůstatek na účtu u [anonymizována tři slova] č. účtu [bankovní účet] ve výši 6.045,55 Kč (výše zjištěna zprávou banky čl. 52), zůstatek na účtu u [právnická osoba] [bankovní účet] ve výši 6.979,40 Kč (výše zjištěna zprávou banky čl.53) a znějících na jméno žalovaného do výlučného vlastnictví žalovaného: zůstatek na účtu u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet] ve výši 11.340,04 Kč (výše zjištěna zprávou banky čl. 52), zůstatek na účtu u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] ve výši 116.427,92 Kč (výše zjištěna zprávou banky čl. 52, když šlo o účet v měně EUR se zůstatkem 4.539,10 Kč a kurs EUR zveřejněný ČNB ke dni zániku manželství činil 25,65 Kč 1 EUR).

21. Co se týče pasiv (dluhů) navržených v řízení k vypořádání, soud rozhodl následujícím způsobem. Dle rozsudku NS ČR ze dne 29. 6. 2021 sp. zn. 22 Cdo 753/2020:„ V řízení o vypořádání společného jmění manželů má soud společné dluhy přikázat zásadně oběma manželům rovným dílem, nejsou-li tu výjimečné okolnosti odůvodňující přikázání dluhu jen jednomu z nich nebo každému z manželů v jiném než rovnodílném poměru.“ Za podmínku postupu pro přikázání dluhu jen jednomu z manželů citované rozhodnutí označuje zejména souhlas manžela, jemuž má být celý dluh přikázán a dále mimořádné okolnosti případu, které přikázání celého dluhu jen jednomu z manželů odůvodňují. Soud v konkrétních poměrech dané věci neshledal žádné výjimečné okolnosti ve smyslu citovaného rozhodnutí k přikázání dluhu jen jednomu z účastníků, nebo stanovení jiného než rovnodílného poměru. NS ČR současně v citovaném rozhodnutí uvedl, že dluh je třeba vypořádat ve výši, v jaké existoval v době rozhodování soudu a nikoliv v době zániku SJM. Soud v souladu s citovaným rozhodnutím NS ČR rozhodl výrokem IV. rozsudku o přikázání oběma účastníkům k doplacení rovným dílem dluh ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru uzavřené s [právnická osoba] dne 20. 3. 2016, reg. [číslo] ve výši zjištěné ke dni rozhodování soudu 2.628.955,78 Kč na jistině (viz. zpráva banky čl. 642), když současně dle nesporného tvrzení účastníků po zániku SJM účastníci hradí splátky předmětného úvěru každý jednou polovinou. Co se týče dosud nesplatného příslušenství tohoto dluhu, neboť se jedná o dluh úročený, soud taktéž v souladu se závěry citovaného rozhodnutí NS ČR přikázal obecně toto příslušenství bez určení jeho výše k úhradě oběma účastníkům rovným dílem. Ostatně i ze zprávy banky vyplývá, že jí ve zprávě uvedená výše příslušenství je hypotetická za předpokladu stávající úrokové sazby, což je vysoce nepravděpodobné. Na základě stejných úvah pak soud přikázal oběma účastníkům rovným dílem k úhradě dluh u společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jehož existenci a výši účastníci učinili v řízení nesporným, (čl. 540 p.v.).

22. Žalovaný dále uplatnil k vypořádání vnos žalovaného do SJM účastníků ve výši 742.960,20 Kč z jeho výlučných prostředků. K odůvodnění uvedl, že dne 1. 3. 2016 prodal nemovitost v [obec], kterou spoluvlastnil se sestrou [jméno] [příjmení]. Jeho část kupní ceny činila 742.960, 20 Kč a byla poukázána na účet č. [bankovní účet] dne 12. 4. 2016. Ve stejný den byla z tohoto účtu odeslána částka 100.000 Kč na účet žalobkyně a následně dne 19. 4. 2016 byla vybrána částka 650.000 Kč Tyto částky žalovaný uplatnil současně i v rámci požadavku na vypořádání tzv. odklonu s tím, že šlo o transakce bez jeho vědomí a zjevného důvodu, když v době jejich uskutečnění byl žalovaný pracovně v zahraničí.

23. Žalobkyně k tvrzenému vnosu uvedla, že žalovaný se stal vlastníkem ideálního podílu 1/6 nemovitosti v [obec] za vypořádací podíl 866.666 Kč na základě rozhodnutí OS v Náchodě sp. zn. 8C74 /2008, kterým bylo zrušeno a vypořádáno podílové spoluvlastnictví k těmto nemovitostem. V té době již účastníci byli manželé a vypořádací podíl hradili ze společného úvěru. Tento spoluvlastnický podíl o velikosti 1/6 se stal součástí SJM, proto nelze celý inkasovaný zůstatek kupní ceny ve výši 742.960,20 Kč považovat za vnos žalovaného a je třeba jej rozdělit v poměru spoluvlastnického podílu v SJM (1/6) ke spoluvlastnickému podílu, který byl ve výlučném vlastnictví žalovaného (1/3). Vnosem by pojmově mohla být částka 495.306,80 Kč, u které však nebylo prokázáno, v jaké míře byla spotřebována a v jaké míře byla vnesena do SJM. Žalobkyně proto navrhla, aby návrh žalovaného na vypořádání tohoto vnosu byl zamítnut. V rámci reakce na tvrzení žalovaného o odklonech ohledně převodu částky 100.000 Kč na účet žalobkyně z 12. 4. 2016 a výběru hotovosti ve výši 650.000 Kč z 19. 4. 2016 žalobkyně dala tyto transakce do souvislosti se stavbou novostavby domu účastníků ve [obec], když uvedla, že v té době bylo potřeba vyplatit hypotéku na pozemek a platit hotovostní platby spojené se stavbou domu, přičemž hypoteční úvěr na stavbu domu pokrýval jen část rozpočtu na nemovitost.

24. Z provedeného dokazování soud zjistil následující. Z periodického výpisu z účtu žalovaného u [právnická osoba] [bankovní účet] (čl. 107) bylo zjištěno, že dne 12. 4. 2016 byla na tento účet připsána částka 742.960,20 Kč [titul] [jméno] [příjmení] se zprávou pro příjemce, že jde o výplatu úschovy. Téhož dne z něj bylo na účet žalobkyně č. [bankovní účet] poukázáno 100.000 Kč a dne 19. 4. 2016 bylo vybráno žalobkyní v hotovosti 650.000 Kč (čl. 108). Dle notářského zápisu notáře [titul]. [jméno] [příjmení] [jméno] [číslo] ze dne 25. 7. 1996 (čl. 233) vlastnické právo k ideálnímu podílu na nemovitosti, a to domu [adresa] v [obec] se stavební parcelou [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] ve výši 1/3 žalovaný nabyl na základě tohoto notářského zápisu (kupní smlouvy), kdy další 1/3 nabyli do [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], a poslední 1/3 [jméno] [příjmení]. Dle rozsudku OS v Náchodě č.j. 8 C 74/2008-118 ze dne 18. 5. 2009 bylo zrušeno spoluvlastnictví žalobců [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] a žalovaných [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného] ke shora uvedeným nemovitostem, které byly přikázány do vlastnictví žalobců a žalobcům bylo každému uloženo zaplatit [jméno] [příjmení] vypořádací podíl ve výši 433.333 Kč. Dle smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] ze dne 22. 7. 2009 si žalobkyně, žalovaný a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vzali u [právnická osoba] hypoteční úvěr ve výši 2.100.000 Kč, kdy objekt úvěru byl rodinný dům [adresa] a parcela [číslo] obci a k. ú. [obec]. Přípisem ze dne 17. 2. 2016 (čl. 222) [právnická osoba] informovala pí [jméno] [příjmení], že souhlasí v rámci smlouvy [číslo] s mimořádnou splátkou úvěru ke dni 10. 3. 2016 ve výši 1.879.925,08 Kč, když spolu s úhradou nákladů na tuto splátku a poplatky banka požaduje celkovou úhradu 2.014.079,68 Kč Kupní smlouvou ze dne 5. 3. 2016 [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] (žalobce) prodali pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] v [obec] za celkovou kupní cenu 3.500.000 Kč s tím, že po odečtení nesplaceného úvěru ve výši 2.014.079,68 Kč bude část kupní ceny ve výši 742.960,20 Kč vyplacena na účet žalovaného č. [bankovní účet], k čemuž došlo dne 12. 4. 2016 (viz. výše). Dne 9. 3. 2016 byla na účet žalovaného č. [bankovní účet] připsána z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] částka 485.000 Kč a následně dne 14. 3. 2016 z něj šla platba ve výši 475.708,58 Kč s pozn.„ doplacení úvěru“ (čl.104), kde dle vlastního tvrzení žalobkyně šlo o předčasné zaplacení hypotéky za pozemek (čl. 335). Současně dne 19. 4. 2016 byl proveden výběr hotovosti ve výši 650.000 Kč. Na základě výše popsaného dokazování má soud za prokázaný vnos z výlučného vlastnictví žalovaného do SJM ve výši 495.306,80 Kč, tedy 2/3 z uplatněné částky 742.960,20Kč. V řízení bylo prokázáno, že předmětný podíl na nemovitosti v [obec] ve výši 1/3 (tj. 2/6) žalovaný nabyl před uzavřením manželství účastníků (které bylo uzavřeno dne 5. 6. 1998), zbylý podíl o velikosti 1/6 však byl nabyt za trvání manželství účastníků z jejich společných prostředků, tedy vnos žalovaného činí 495.306,80 Kč. Současně má soud na základě provedeného dokazování vzhledem k prokázané bezprostřední časové souvislosti s hotovostním výběrem částky 650.000 Kč, dle samotného tvrzení žalobkyně, též na stavbu novostavby ve [obec] v SJM účastníků a prokázaným hotovostním zálohovým platbám na stavbu domu, že tato částka byla vnesena právě do předmětné nemovitosti v SJM účastníků. Proto soud přistoupil k vypořádání tohoto vnosu žalovaného ve výši 495.306,80 Kč v rámci vypořádání SJM účastníků.

25. Žalobkyně jako vnos ze svého výlučného majetku do SJM uplatnila platby po rozvodu manželství na majetek v SJM v celkové výši 14.636 Kč, a to na pojištění domu ve výši 3.761 Kč, na pojištění automobilu ve výši 5.751 Kč, a na opravu vozidla ve výši 5.124 Kč, kterou žalobkyně vynaložila jako spoluúčast na opravu vozidla Hyundai [registrační značka], který žalovaný poškodil dne 25. 4. 2019 při dopravní nehodě. Tyto platby vyplývají z transakční historie účtu žalobkyně č. [bankovní účet] dne 14. 6. 2019, zakázkového listu ze dne 10. 6. 2019 a oznámení pojišťovny ze dne 19. 6. 2019 o poskytnutí pojistného plnění z havarijního pojištění vozidla Hyundai, IX 35 [registrační značka], ze zpráv [anonymizována dvě slova] a smlouvy se [jméno] pojišťovna č. 3700263720 s dokladem o úhradě.

26. Dále žalovaný žádal vypořádat„ odklon finančních prostředků“ v celkové výši 2.112.492,68 Kč. K odůvodnění uvedl, že žalobkyně měla dispoziční oprávnění k jeho účtu v EUR i v CZK a v době, kdy byl pracovně v zahraničí přeposílala finanční prostředky nejprve z jeho účtu v EUR na jeho účet v CZK a následně z účtu v CZK bez zjevného důvodu přeposlala peníze na svůj účet či finanční prostředky vybrala v hotovosti, případně vybrala peníze přímo z účtu žalovaného, o čemž žalovaný nevěděl, neboť neměl přístup k internetovému bankovnictví, které neměl zřízené pro svou potřebu a nevěděl o existenci účtu žalobkyně č. [bankovní účet] ani nevěděl, že by disponovala účtem č. [bankovní účet]. Jde o finanční prostředky vybrané žalobkyní v hotovosti z účtů žalovaného nebo převedené na účet žalobkyně, a to v letech 2016, 2017 a 2018. Konkrétně se jedná za rok 2016 o částku v celkové výši 1.154.443 Kč, když do této částky žalovaný zahrnul i částku 100.000 Kč převedenou dne 12. 4. 2016 na účet žalobkyně a částku 650.000 Kč vybranou v hotovosti dne 19. 4. 2016, kterými žalovaný současně odůvodňoval svůj tvrzený vnos ve výši 742.960,20 Kč. Dále za rok 2017 se jedná o částku celkem ve výši 603.620,68 Kč, když současně žalovanému byly z účtu žalobkyně připsány prostředky v celkové výši 250.000 Kč, jejichž původ mu není znám, proto není možné je odečíst. Konečně za rok 2018 se pak jedná o částku v celkové výši 354.429 Kč. Žalovaný jednotlivé„ podezřelé“ transakce konkrétně označil ve svých vyjádřeních (viz. čl. 295-299, čl. 455-456), na které soud pro stručnost odkazuje. Pokud žalobkyně argumentuje stavbou domu, pak dle žalovaného tento argument nemůže obstát, neboť na stavbu čerpali účastníci úvěr ve výši 3.200.000 Kč, tedy pokud by shora uvedené finanční prostředky měly být použity na výstavbu rodinného domu, pak by její cena byla přes 5.000.000 Kč, z čehož plyne, že jeho cena téměř klesá s ohledem na výši ceny domu určené znaleckým posudkem.

27. Žalobkyně se k tvrzeným„ odklonům finančních prostředků“ vyjádřila tak, že korunový účet žalovaného byl jakýmsi provozním účtem, kde účastníci neponechávali vyšší částky, ale pouze částky dostačující k běžné spotřebě na pracovních cestách žalovaného, kdy žalovaný se obával možnosti okopírování nebo krádeže platební karty. Eurový účet žalovaného sloužil k vyplácení stravného žalovanému od zaměstnavatele v Eurech. K tomto účtu nebyla pořízena platební karta. Dispoziční oprávnění měli oba účastníci a převod z EUR na Kč byl prováděn vždy po vzájemné dohodě a zpravidla v době výhodnějšího kurzu nebo aktuální potřeby. K účtu byly nastaveny limity převodů a výběrů na jeden den a týden, proto pro účel hotovostní platy na stavbu nemovitosti bylo někdy provedeno i několik po sobě jdoucích výběrů vzhledem k těmto limitům. S ohledem na práci žalovaného coby řidiče kamionu veškeré platby, ať již na stavbu, nebo na běžnou potřebu všech členů domácnosti včetně žalovaného a chod domácnosti, vyřizovala žalobkyně, a to jak z účtu žalobkyně, tak z účtů žalovaného, na které měla certifikát. Certifikát k platbám měla žalobkyně na přání žalovaného a s jeho souhlasem stvrzeným v bance. Žalobkyně prováděla nejen transakce na vrub účtů žalobce, ale též v jejich prospěch, a to z účtu u [právnická osoba] [bankovní účet], který je účtem hypotečního úvěru a byl uveden v hypoteční smlouvě, kterou žalovaný podepsal, a o němž lživě tvrdí, že nevěděl, že by s ním žalobkyně v minulosti kdy disponovala. Žalovaný měl zřízeno internetové bankovnictví u [právnická osoba] a vlastní certifikát. Tedy jeho tvrzení, že neměl přístup k internetovému bankovnictví, je taktéž lživé. Z výpisů k účtům žalovaného vyplývá, že jeho hotovostní výběry v jím uplatněném období byly jen občasné, z čeho logicky vyplývá, že k hotovostním platbám používal finance vybrané žalobkyní. V říjnu 2018 došlo k rozdělení finančního hospodaření účastníků, neboť se domlouvali na rozvodu. Od té doby se platby kartou žalovaného v obchodech více jak zdvojnásobily z průměrných necelých 7.000 Kč na 17.000 Kč měsíčně a hotovostní výběry z 1.800 Kč na průměrně necelých 6.000 Kč měsíčně. Dále se žalobkyně podrobně vyjádřila k jednotlivým žalovaným uváděným„ podezřelým“ transakcím (viz. čl. 335-339), kdy současně uvedla, že stavba nemovitosti účastníků včetně vnitřního vybavení stála celkem 6.329.000 Kč, přičemž hypoteční úvěr činil 3.230.000 Kč, který však nezahrnoval náklady na koupi pozemku, na stavbu teras, bazénu a dalších designových a architektonických prvků, které celou stavbu prodražily. K průběhu stavby a k nákladům na stavbu a pořízení nové nemovitosti mimo krycí list soupisu viz. podrobné vyjádření žalobkyně čl. 473-478, na které soud pro stručnost odkazuje. Spotřeba domácnosti včetně splátky hypotéky a potřeb žalovaného na pracovních cestách činila dle žalobkyně v průměru 68.000 Kč měsíčně, přičemž příjem domácnosti účastníků činil v roce 2016 průměrně 79.640 Kč měsíčně, v roce 2017 průměrně 76.800 Kč měsíčně a v roce 2018 průměrně 81.833 Kč měsíčně. Tudíž nemohlo dojít k odklonům finančních prostředků tvrzených žalovaným.

28. Z provedeného dokazování soud zjistil následující. Dle smlouvy o dílo na výstavbu domu ze dne 21. 7. 2016 uzavřené mezi účastníky a společností [právnická osoba] se tato společnost zavázala zhotovit pro účastníky novostavbu rodinného domu na p. [číslo] v k.ú. [obec] včetně doplňkových staveb (garáž, dřevěná terasa a pergola, přístřešek k pro karavan, oplocení, zpevněné plochy a vedení inženýrských sítí do domu) s tím, že cena díla je stanovena na výkazu výměr, který je nedílnou součástí smlouvy. Dle krycího listu soupisu z 29. 11. 2015 ke stavbě měla cena díla včetně DPH činit 3.521.365,01 Kč. Dle výdajových pokladních dokladů z období od 8. 9. 2016 do 19. 11. 2016 žalobkyně uhradila [jméno] [příjmení] na zálohách na stavbu RD ve [obec] v hotovosti v roce 2016 částku celkem ve výši 650.000 Kč, v roce 2017 částku celkem ve výši 1.000.000 Kč a v roce 2018 částku celkem ve výši 850.000 Kč. Účastníky tvrzené transakce na účtech žalovaného vyplývají z periodického výpisu z účtu žalovaného u [právnická osoba] [bankovní účet] a č. [bankovní účet] za roky 2016, 2017 a 2018. Dle zprávy [právnická osoba] měli dispoziční oprávnění k účtu žalovaného č. [bankovní účet] žalobkyně od 30. 8. 2000 do 28. 4. 2019 a žalovaný do 16. 8. 2019 do 5. 6. 2019 a k účtu žalovaného č. [bankovní účet] žalobkyně od 18. 4. 2013 do 28. 4. 2019 a žalovaný od 18. 4. 2013 do 5. 6. 2019. K účtu č. č. [bankovní účet] měli v období od 1. 1. 2016 do 5. 6. 2019 oba též platební karty. Dle smlouvy poskytnutí hypotečního úvěru uzavřené účastníky s [právnická osoba] dne 20. 3. 2016, reg. [číslo] jim byl poskytnut hypoteční úvěr ve výši 3.230.000 Kč na výstavbu nemovitosti na pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] v k.ú. a obci [obec] s tím, že úvěr bude splácen z účtu dlužníka č. [bankovní účet]. Dle dodatku č. 1 ke smlouvě ze dne 1. 9. 2016 byl poslední možný termín čerpání úvěru sjednán na 17. 2. 2017 s možností jeho prodloužení. Dle výpisu čerpání úvěru došlo k jeho čerpání ve výši 930.000 Kč dne 7. 9. 2016, ve výši 1.000.000 Kč dne 2. 11. 2016 a ve výši 1.300.000 Kč dne 17. 2. 2017. Dle vyjádření společnosti [právnická osoba] ze dne 16. 7. 2017 řada prací a dodávek uvedená v krycím listu soupisu k uzavřené SOD nebyla po dohodě s investorem společností realizována. Tyto jsou ve vyjádření vyjmenovány. Soud k námitce žalovaného v rámci prokazování jím tvrzeného„ odklonu“ finančních prostředků ze SJM, že žalobkyní uváděná cena na pořízení nemovitosti v SJM účastníků neodpovídá realitě, provedl dokazování znaleckým posudkem znalce [titul] [celé jméno znalce] z oboru ceny a odhady nemovitostí a podniků a stavebnictví. Znalec ve znaleckém posudku č [číslo] stanovil k zadání soudu obvyklou cenu stavebních prací včetně materiálu v cenové úrovni let 2016 2018 potřebných k výstavbě předmětné nemovitosti včetně nákladů na projektovou činnost a prací na úpravu okolního pozemku na částku 5.633.000 Kč. Dále k zadání soudu znalec uzavřel, že část prací nad rámec původního rozpočtu (krycího listu soupisu) společnosti [právnická osoba], je na nemovitosti provedena a žalobkyní uváděné ceny (v souhrnu 797.074 Kč) odpovídají cenám obvyklým v místě a čase provádění prací a dále že práce, které byly uvedeny v krycím listu soupisu a nebyly dle tvrzení žalobkyně a shodného vyjádření společnosti [právnická osoba] ze dne 16. 7. 2021 provedeny touto společností, byly na nemovitosti provedeny a jejich cena uvedená žalobkyní (cca 1.240.000 Kč) odpovídá cenám obvyklým v místě a čase a dále, že pořizovací ceny vybavení tvrzené žalobkyní (cca 824.000 Kč) odpovídají cenám obvyklým v místě a čase jejich pořízení. Současně uvedl, že ceny v rozpočtu, který je součástí SOD se společností [právnická osoba] nejsou adekvátní době, místu a času a neodpovídají cenám obvyklým v době stavby předmětné nemovitosti - jsou podhodnocené. Žalovaný ke znaleckému posudku vznesl námitku v tom smyslu, že v obecné rovině znalecký posudek mohl odpovídat obvyklé ceně stavby předmětného rodinného domu, nereflektuje však konkrétní okolnosti věci, a to, že stavbu domu realizoval [jméno] [příjmení], obchodně technický zástupce společnosti [právnická osoba] coby fyzická osoba se svými známými a provedl ji za cenu výrazně nižší, než je cena obvyklá. Náklady na výstavbu rodinného domu se dle žalovaného pohybovaly okolo 3.000.000 Kč Smlouva o dílo se společností [právnická osoba] byla vystavena pouze pro účely možné reklamace díla. K důkazu předložil email společnosti [právnická osoba] ze dne 18. 3. 2022, ve kterém je v podstatě potvrzeno výše uvedené tvrzení žalovaného o výstavbě domu fyzickou osobou p. [jméno] [příjmení] za cenu nižší než obvyklou s tím, že p. [příjmení] neprovedl realizaci bazénu ani jeho opravy, elektro, vybavení domu, podlahy, anhydrit, dveře ani výmalbu. Dále účastníci uplatnili v podstatě shodná tvrzení o pracích provedených panem [příjmení] v ceně 144.000 Kč. Znalec [titul] [celé jméno znalce] ve své znalecké výpovědi na svých závěrech uvedených ve znaleckém posudku trval s tím, že je možné, že reálně mohla být stavba postavena za nižší, než za cenu obvyklou, pokud by dům byl postaven fyzickou osobou, která má nižší režijní náklady, nicméně již ceny v rozpočtu společnosti [právnická osoba] byly dle znalce zhruba o 16 % podhodnocené. Soud na základě provedených důkazů uvádí následující shrnutí zjištěných faktů. [právnická osoba] bylo žalobkyní prokazatelně na zálohách na stavbu nemovitosti v SJM účastníků uhrazeno 2.500.000 Kč a má být uhrazeno dalších 359.991 Kč tj. celkem nárok této společnosti na úhradu ceny díla činí 2.859.991 Kč. Obvyklá cena prací, které byly zahrnuty v (dle znalce podhodnoceném) rozpočtu společnosti [právnická osoba] na stavbu v celkové výši 3.521.365, a které současně nebyly touto společností prokazatelně provedeny, tedy musely být provedeny jiným subjektem, činila dle znalce 1.240.000 Kč a cena dalších prací, které byly na stavbě provedeny a v rozpočtu společnosti [právnická osoba] nebyly zahrnuty, tedy musely být provedeny jiným subjektem, činila dle znalce 797.074 Kč. Obvyklá cena vybavení domu tvrzená žalobkyní a odpovídající dle znalce cenám obvyklým činila cca 824.000 Kč, z čehož část žalovaný dne 29. 12. 2017 prokazatelně zničil a tudíž muselo být pořízeno opakovaně. Z výše uvedeného je zřejmé, že v řízeny byly prokázány náklady na pořízení a vybavení nemovitosti v SJM účastníků minimálně ve výši cca 5.720.000 Kč, a to bez zahrnutí ocenění zařízení zničeného žalovaným dne 29. 12. 2017. Současně žalobkyně v řízení k požadavku žalovaného prokázala původ jí tvrzených našetřených finančních prostředků po rozvodu manželství účastníků (viz. odůvodnění shora), o kterých žalovaný uplatnil tvrzení, že mohou pocházet z jím tvrzeného„ odklonu“ finančních prostředků.

29. Soud k žalovaným uplatněnému„ odklonu“ finančních prostředků dále uvádí následující. Žalovaný učinil požadavkem na jejich vypořádání ze sporu o vypořádání SJM účastníků spor o vzájemné vyúčtování celého spotřebního společenství manželů, což je dle konstantní judikatury NS ČR nepřípustné. Soud zde odkazuje zejména na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 14/2006 ze dne 3. 10. 2006, které uvádí:„ Ze sporu o vypořádání společného jmění manželů totiž nelze činit spor, v němž by se soud zabýval vzájemným vyúčtováním celého spotřebního společenství manželů (srov. Komentář k občanskému zákoníku, Praha Panorama 1987, díl I. str. 534)“ a rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2296/2004 ze dne 18. 4. 2005, které uvádí:„ Ze sporu o vypořádání BSM nelze činit vyúčtovací spor, v němž by se dohledávaly jednotlivé výnosy a výdaje s jejich účelovým určením zpravidla bez možnosti dospět ke spolehlivým závěrům.“ Žalovaný se v odůvodnění svého požadavku na vypořádání„ odklonů“ v podstatě omezil na vyhledání dle jeho názoru podezřelých transakcí na účtech žalovaného provedených žalobkyní, ke kterým zřídil žalobkyni dispoziční oprávnění, za období tří let před zánikem manželství, resp. zrušení společného hospodaření účastníků, ke kterému došlo cca půl roku před zánikem manželství. V řízení nebylo prokázáno a v podstatě ani žalovaným konkrétně tvrzeno, že by s částkami převedenými z účtů žalobce na účty žalobkyně či vybranými v hotovosti, žalobkyně naložila v rozporu s ustanovením § 714 odst. 1 o.z. To, že se žalobce v době trvání manželství a výstavby nemovitosti v SJM účastníků o finanční záležitosti spojené se stavbou a provozem domácnosti zjevně nezajímal, nelze řešit následně v rámci vypořádání SJM, jak uvádí judikatura NS ČR shora citovaná. V době, kdy lze mít internetové bankovnictví i v mobilním telefonu, je tvrzení žalovaného, že neměl kvůli své práci řidiče kamionu v zahraničí k informacím o finančních tocích na svých účtech přístup, je značně nepřesvědčivé. Nelze si v tomto kontextu nevšimnout, že žalovaný uplatňoval v řízení i vysloveně lživá tvrzení, jako je např. tvrzení, že netušil, že žalobkyně disponuje účtem, který byl výslovně uveden ve smlouvě o hypotečním úvěru podepsané oběma účastníky jako účet, ze kterého bude úvěr hrazen. Žalobkyně naopak v řízení podala podrobné vysvětlení, jak bylo s danými finančními prostředky v rámci SJM naloženo a tato její tvrzení byla shora popsaným dokazováním prokázána. V řízení z provedeného dokazování tedy nevyplynulo, že by došlo k odčerpání žalovaným tvrzeného objemu finančních prostředků ze SJM, ale naopak že byly tyto prostředky krom běžných výdajů společné domácnosti účastníků, vynakládány na pořízení a vybavení nemovitosti v SJM účastníků. K hospodaření s finančními prostředky v rámci SJM soud odkazuje též na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2012, sp. zn. 22 Cdo 4021/2010, které uvádí: Prostředky tvořící společné jmění může každý z manželů vybírat z účtu a používat pro běžnou spotřebu (Dvořák, J., Spáčil, J.: Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. Praha: Wolters Kluwer 2011, 3. vydání, s. 134). Proto při vypořádání společného jmění soudem nelze přihlížet k částkám, které byly vybrány z účtu nebo z vkladní knížky, na níž byly uloženy úspory manželů, a spotřebovány za trvání manželství, pokud ovšem nešlo o prostředky vynaložené na výlučný majetek jednoho z manželů nebo o prostředky, s nimiž bylo nakládáno v rozporu s § 145 odst. 2 obč. zák. Jde tedy o posouzení toho, zda nakládání s majetkem v konkrétním případě tvoří obvyklou správu majetku v SJM (§ 145 odst. 2 obč. zák.). Z dosavadní judikatury se podává, že na to, zda právní úkon manžela je ve smyslu § 145 odst. 2 obč. zák. obvyklou správou majetku ve společném jmění či ji přesahuje, je třeba usuzovat z konkrétních majetkových poměrů manželů, je však třeba přihlížet i k obecným zvyklostem (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2009, sp. zn. 22 Cdo 3336/2006, Soubor č. C 7147).

30. Soud proto s ohledem na vše výše uvedené, tedy na provedené dokazování a současně citovanou judikaturu NS ČR zamítl pro nadbytečnost návrh žalovaného na důkaz výpisy z bankovních účtů vedených na jméno žalobkyně, které jsou předmětem řízení, za poslední tři roky manželství a návrh žalobce na vypořádání částky 2.112.492,68 Kč coby částky vyvedené žalobkyní ze SJM před jeho zánikem jako nedůvodný zamítl.

31. Žalovaný učinil předmětem vypořádání též plastiku prsou žalobkyně, jejíž cena byla 80.000 Kč s odůvodněním, že se jednalo o úhradu ze SJM, a proto je třeba tuto položku vypořádat. Žalovaná uvedla, že se jednalo o kosmetický lékařský zákrok provedený před více než 10 let a není jí zřejmé, z jakého právního důvodu by měla být tato položka vypořádána. Soud k tomu uvádí, že cena lékařského zákroku, byť kosmetického (navíc provedeného hluboko před zánikem SJM- v roce 2009 – viz. smlouva o provedení výkonu plastické chirurgie čl. 385), není položkou, kterou lze zahrnout do vypořádání SJM, a proto návrh žalovaného na její vypořádání zamítl.

32. Konečně žalobkyně navrhla disparitu podílů z důvodu domácího násilí páchaného za trvání manželství žalovaným na žalobkyni a z důvodu poškozování společných věcí žalobcem, které s domácím násilím úzce souviselo. Žalobkyně navrhla, aby disparita byla provedena tak, že žalovanému při vypořádání nemovitostí připadne z ceny nemovitostí o 10 % méně, tj. jeho podíl bude ponížen o 520.000 Kč. V řízení bylo prokázáno usnesením OS v Trutnově ze dne 16. 5. 2019 č.j. 7 Nc 41/2019-25, že tímto rozhodnutím soud nařídil odpůrci (žalovanému) předběžným opatřením, aby opustil dům na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného], jakož i jeho bezprostřední okolí vymezené 100 metry od hranice pozemku, na němž dům stojí, a nezdržoval se tam a zdržel se setkávání s navrhovatelkou (žalobkyní) s výjimkou jednání v řízení o jejich rozvodu. Z odůvodnění usnesení se podává, že bylo osvědčeno jednání ze strany žalovaného vůči žalobkyni, které splňuje znaky domácího násilí. Šlo o jednostranné fyzické i psychické násilí žalovaného vůči žalobkyni, které bylo dlouhodobé (první vykázání žalovaného Policií ČR ze společného bytu pochází již z roku 2006), opakované (o čemž svědčí několik zpráv přestupkových komisí a Policie ČR od roku 2006 dosud) a stupňující se. Žalovaný byl Policií ČR vykázán ze společného bydliště s žalobkyní též dne 30. 12. 2017 po fyzickém napadení žalobkyně dne 29. 12. 2017 poničení zařízení domu účastníků. Usnesením OS v Trutnově ze dne 8. 1. 2018 bylo následně žalovanému předběžným opatřením uloženo, aby nevstupoval do obydlí v novostavbě domu účastníků bez čp. na adrese [ulice], [obec] a do jeho bezprostředního okolí a nezdržoval se tam s tím, že násilné jednání, pro které byl vykázán je neveřejné, dlouhodobé a stupňující se, tedy splňuje znaky domácího násilí. Současně soud shledal za osvědčené jednání žalovaného vůči žalobkyni odpovídající i definici stalkingu. Trestní stíhání pro skutek spočívající v tom, že v blíže nezjištěném období roku 2016 měl žalovaný na žalobkyni pod vlivem alkoholu nejméně v jednom případě vynutit násilím pohlavní styk, bylo odloženo, neboť žalobkyně nedala souhlas s trestním stíháním žalovaného. Usnesením OS v Trutnově ze dne 16. 7. 2019 č.j. 16 Nc 61/2019-43 bylo výše uvedené předběžné opatření ze dne 16. 5. 2019 prodlouženo do 16. 11. 2019, neboť soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že obava žalobkyně o její zdraví a život je nadále důvodná Z odůvodnění usnesení se též podává, že na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaný žalobkyni vyhrožoval v souvislosti s majetkovými vztahy. Z rozhodnutí [anonymizováno] [obec] sp. zn. 2019 /7844 SPR/ANT ze dne 15. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným přestupkem proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb. o některých přestupcích, kterého se dopustil tím, že v době od 1. 1. 2019 do 13. 5. 2019 zaslal žalobkyni SMS zprávy, ve kterých ji nazýval slovy„ kurvo“,„ frigi“,„ svině“,„ typická kurvička“,„ jsi kurva [obec]“, dále přestupkem dle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 1 zákona o některých přestupcích, kterého se dopustil vyhrožováním újmou na zdraví žalobkyni dne 29. 4. 2019, přestupkem dle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 3 zákona o některých přestupcích, kterého se dopustil zasláním 344 nevyžádaných SMS zpráv žalobkyni v době od 1. 1. 2019 do 13. 5. 2019 a přestupkem dle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 4 zákona o některých přestupcích, kterého se dopustil zasláním SMS zpráv v době od 1. 1. 2019 do 13. 5. 2019, ve kterých vyhrožoval žalobkyni ohledně majetkového vypořádání manželů po rozvodu s tím, že nedostane dům a další majetek a hrubě vulgárně se vyjadřoval k jejímu intimnímu životu s žalovaným. Rozhodnutí správního orgánu nabylo právní moci dne 7. 5. 2020. Ze shora popsaného dokazování jednoznačně vyplývá dlouhodobé, řadu let trvající, domácí násilí páchané žalovaným na žalobkyni za trvání manželství, které mělo minimálně v jednom případě i negativní dopad na společný majetek, když došlo k jeho poničení ze strany žalovaného.

33. Při úvaze o disparitě podílů, soud dále vycházel z konstantní judikatury NS ČR. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1137/2012 ze dne 27. 6. 2012:„ Při vypořádání BSM je třeba při úvaze o stanovení výše podílů zohlednit i skutečnost, že se účastník dopouštěl vůči členům rodiny násilného jednání (domácího násilí); přitom je třeba vzít do úvahy i jeho intenzitu, dobu trvání a všechny další okolnosti případu, které mohou mít vliv na posouzení věci v souladu s principem dobrých mravů.“ Dále dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1683/2013 ze dne 26. 2. 2014:„ Aktuálně se dovolací soud vyjádřil k disparitě podílů z hlediska aktuálního fenoménu tzv. domácího násilí v poměrech zákonného majetkového společenství (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. června 2012, sp. zn. 22 Cdo 1137/2012). Domácí násilí je protiprávní a neomluvitelné. Je protikladem péče o rodinu, kterou zákon výslovně uvádí jako jednu z okolností, jež jsou pro vypořádání BSM významné. Má-li být při vypořádání společného majetku zohledněna péče o rodinu, musí totéž platit i pro její nedostatek (negaci) a také pro její protiklad, neboť jde o různé strany téhož. Není rozhodující, zda násilí mělo přímý dopad na společný majetek; takový požadavek nestanoví ani zákon, když vedle sebe staví péči o rodinu na jedné straně a zásluhy o nabytí a udržení majetkového společenství na druhé straně. Pokud přitom péče o rodinu může vyvážit zásluhy o nabytí a udržení společného majetku, může je zcela jistě i převážit.“ Na výše citovaná rozhodnutí NS ČR odkazuje též ve svém rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 2095/2019 ze dne 31. 7. 2019, které mimo jiné uvádí:„ Při vypořádání SJM je třeba při úvaze o stanovení výše podílů zohlednit i skutečnost, že se účastník dopouštěl vůči členům rodiny násilného jednání (domácího násilí); přitom je třeba vzít do úvahy i jeho intenzitu, dobu trvání a všechny další okolnosti případu, které mohou mít vliv na posouzení věci v souladu s principem dobrých mravů.“ Soud dospěl k závěru, s ohledem na shora popsané prokázané skutkové okolnosti, že jsou dány mimořádné důvody pro disparitu podílů, a proto přistoupil k žalobkyní navrženému snížení podílu žalovaného o 10 % z ceny vypořádávaných nemovitostí, tj. o 520.000 Kč, když snížení jeho podílu v daném rozsahu považuje vzhledem ke konkrétním okolnostem věci za spravedlivé a v souladu s principem dobrých mravů.

34. Žalobkyni byla přikázána aktiva v celkové výši 5.493.801,84 Kč (nemovitost v ceně 5.200.000 Kč, movité věci v ceně 264.450 Kč, zůstatky na účtech žalobkyně ve výši 29.351,84 Kč). Žalovanému byla přikázána aktiva v celkové výši 160.617,96 Kč (movité věci v ceně 32.850 Kč zůstatky na účtech žalovaného ve výši 127.767,96 Kč). V tomto nejsou zahrnuty movité věci, které byly rozděleny rovným dílem oběma účastníkům, a tudíž z nich nevyplývá žádný vypořádací podíl. Pasiva náležející do SJM účastníků soud v souladu s judikaturou NS ČR přikázal rovným dílem k úhradě oběma účastníkům, tedy z nich taktéž neplyne žádný vypořádací podíl. Hodnota SJM (bez započtení pasiv) celkem činí 5.654 419,98 Kč. Ideální podíl před započtením vnosů, který by měl připadnout každému z účastníků, tak činí 2.827.209,90 Kč. Po zohlednění vnosu žalobkyně z jejího výlučného majetku na SJM ve výši 14.636 Kč a vnosu žalovaného z jeho výlučného majetku na SJM ve výši 495.306,80 Kč, by tak činil vypořádací podíl, který je žalobkyně povinna zaplatit žalobci na vypořádání SJM, částku 2.906.927,34 Kč. Tento vypořádací podíl však byl snížen v rámci uplatnění disparity podílů o částku 520.000 Kč, tj. žalobkyně je povinna uhradit žalovanému na vypořádacím podílu částku 2.386.927,34 Kč. Pro zaplacení této částky byla žalobkyni stanovena lhůta v délce 2 měsíců od právní moci rozsudku. Dle soudu jde vzhledem k výši částky o lhůtu přiměřenou k tomu, aby si žalobkyně zajistila, i prostřednictvím avizovaných půjček, finanční prostředky k úhradě vypořádacího podílu.

35. Při rozhodování o nákladech řízení soud vycházel z ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud bral v úvahu povahu sporu (iudicium duplex) i výsledek řízení. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022 sp. zn. IV. ÚS 404/22:„ Zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám.“ Soud má za to, že z povahy věci lze aplikovat vyslovený právní názor Ústavního soudu i na vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Současně v dané věci nelze dovodit, že by některý z účastníků svým chováním výlučně zavinil vznik sporu, ani to, že některý z účastníků byl v řízení v převažujícím rozsahu úspěšný. Z uvedených důvodů soud náklady řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

36. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě bylo ze strany státu na nákladech řízení zaplaceno celkem 19.371 Kč, a to znalci [titul] [celé jméno znalce] 5.913 Kč (znalečné celkem činilo 9.913 Kč, 4.000 Kč bylo zaplaceno ze záloh složených rovným dílem oběma účastníky), znalci [titul] [celé jméno znalce] 13.458 Kč (znalečné celkem činilo 16.433 + 1.025 = 17.458 Kč, 4.000 Kč bylo zaplaceno ze záloh složených rovným dílem oběma účastníky). Vzhledem k tomu, že řízení o vypořádání SJM je tzv. judicium duplex, tj. řízení, kdy s úspěchem mohou žalobu podat obě strany a s ohledem na shora citované rozhodnutí ÚS má soud za to, že lze učinit závěr, že míra úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení byla stejná, proto soud každému z účastníků uložil povinnost zaplatit polovinu z částky 19.371 Kč, tj. 9.685,50 Kč Lhůtu k úhradě soud účastníkům stanovil v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku, když zejména s ohledem na jejich výši neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Poučení