19 C 321/2023 - 664

Rubrum

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], [Anonymizováno] [Datum narození žalobce] [Anonymizováno] [Adresa žalobce] zastoupený [Anonymizováno] [Jméno advokáta A] se sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená [Anonymizováno] [Jméno advokáta B] se sídlem [Adresa advokáta B] o vypořádání společného jmění účastníků řízení takto:

Výrok

I. Z rozsahu jmění patřícího do společného jmění žalobce a žalované se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce: a) motorové vozidlo tov.zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]: [SPZ], b) zůstatek prostředků na účtu vedeného dle smlouvy o penzijním připojištění č. [hodnota] uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba]., [Anonymizováno]: [IČO], s výší zůstatku [částka], c) zůstatek prostředků na účtu č. [č. účtu] vedeném dle smlouvy o vedení běžného účtu uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba]., IČ: [IČO], s výší zůstatku [částka], d) zůstatek prostředků na spořícím účtu č. [č. účtu] vedeném dle smlouvy o vedení spořícího účtu uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba]., organizační složka, [Anonymizováno]: [IČO] se sídlem [adresa], s výší zůstatku [částka].

II. Z rozsahu jmění patřícího do společného jmění žalobce a žalované se přikazují do výlučného vlastnictví žalované: a) družstevní podíl ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], IČ: [IČO], s nímž je spojeno právo užívat bytovou jednotku č. [hodnota], která se nachází na adrese [adresa][Anonymizováno] b) motorové vozidlo tov.zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno], c) zůstatek prostředků na účtu vedeného dle smlouvy o penzijním připojištění č. [hodnota] uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba]., IČ: [IČO], s výší zůstatku [částka].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vyrovnání podílů za přikázání jmění dle výroku I. a II. rozsudku částku [částka] do 60 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] náhradu nákladů řízení ve výši 13 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 14.9.2023 domáhal vypořádání společného jmění manželů, když uvedl, že se žalovanou uzavřeli manželství dne [datum] před [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa]. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum] a tímto okamžikem také zaniklo společné jmění účastníků (manželů - dále jen „SJM“). Co se týče aktiv zaniklého SJM, došlo trvání manželství žalobce a žalované na základě Smlouvy o převodu členských práv a povinností dle § 230 obchodního zákoníku ze dne 25.06.2003 a dále pak na základě Nájemní smlouvy ze dne 26.06.2003 k užívacímu právu, kdy se žalobce a žalovaná stali členy a tedy i vlastníky družstevního podílu ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], ICO: [IČO], sídlem [adresa], který je spojen s nájmem [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. [hodnota], která se nachází adrese [adresa]. V rámci míry zásluhovosti k získání tohoto výše uváděného členského podílu v [Anonymizováno] spolu s právem užívacím žalobce uvádí, že ze strany jeho otce pana [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa], [adresa] [Anonymizováno], v úplném počátku soužití mezi žalobcem a žalovanou, tedy před uzavřením jejich manželství, došlo z jeho strany k daru, který byl směrován výlučně žalobci jakožto [Anonymizováno], a to finanční částku ve výši [částka], kdy za tuto předmětnou částku došlo k zakoupení bytové jednotky na adrese [adresa], kdy po uzavření manželství žalobce a žalované došlo v měsíci [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] k výměně této bytové jednotky s paní [jméno FO] za současnou bytovou jednotku/družstevní podíl, spolu s doplatkem paní [jméno FO] ve výši [částka]. Tedy prokazatelně došlo v tomto případě ke vnosu ze strany žalobce, který směřoval ve prospěch zaniklého společného jmění manželů. Současná hodnota členského podílu v [Anonymizováno], spolu s užívacím právem k bytové jednotce činí cca [částka]. Žalovaná sdělila žalobci, že má zájem nabýt výše uváděný členský podíl v [Anonymizováno] spolu s užívacím právem k bytové jednotce do svého výlučného vlastnictví. Navíc žalobce uvádí, že předmětnou bytovou jednotku od právní moci rozvodu účastníků užívá pouze žalovaná. S ohledem na výše uváděné se žalobce domáhá disparity podílu při vypořádání této části SJM a aby bylo zohledněno, že zvýšené úsilí jednoho z manželů (žalobce) zajistilo nabytí majetku značné hodnoty, když tak je tomu u osoby žalobce, který získal darem od svého otce finanční prostředky na zakoupení prvotní bytové jednotky v k.ú. [adresa] a tento vnos ze strany žalobce zásadně přispěl k vyřešení tehdejší bytové potřeby jak žalobce, tak i žalované a později i jejich dětí. Dalšími položkami k vypořádání jsou dvě osobní motorová vozidla, které žalobce a žalovaná nabyli za trvání jejích manželství. Konkrétně se jedná o [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], VIN: [VIN kód], RZ: [SPZ], rok výroby [Anonymizováno], které má v současné době v držení a užívání žalobce a tento má zájem stát se jeho výlučným vlastníkem. Podle dostupných inzercí je cena tohoto vozidla v dnešní době cca 290 000 Kč. Žalovaná má v současné době v držení a užívání osobní motorové vozidlo [Anonymizováno] [adresa].[Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]: [SPZ], rok výroby [Anonymizováno], kdy se dá předpokládat, že žalovaná bude mít zájem získat toto vozidlo do svého výlučného vlastnictví. Podle dostupných inzercí je cena tohoto vozidla v dnešní době cca 130 000Kč. Dalšími aktivy SJM jsou zůstatky na penzijním spoření u [právnická osoba]., kdy u žalobce byl zůstatek ke dni nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství, tj. ke dni [datum], ve výši 21 000 Kč. Na osobu žalované bylo rovněž vedeno penzijní spoření, kdy žalobce požaduje doložení zůstatku na penzijním spoření k datu [datum]. Co se týče pasiv zaniklého SJM, tak za trvání manželství žalobce a žalované byly využity jednak dva spotřebitelské úvěry od společnosti [právnická osoba]., kdy předmětem financování byla obě dvě výše uváděná osobní motorová vozidla, kdy ke dni nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství žalobce a žalované zbývalo doplatit u úvěru na vozidlo [Anonymizováno] [Anonymizováno] částku ve výši 71 000 Kč a na vozidlo [Anonymizováno] [Anonymizováno] částku ve výši 250 000 Kč. Od právní moci rozvodu manželství tyto uváděné závazky - úvěry, splácí výlučně žalobce. Žalovaná se nikterak na splácení nepodílí. Za trvání manželství byla na splácení úvěru, který se vztahuje k vozidlu [Anonymizováno] [Anonymizováno], pravidelně měsíčně splácena částka ve výši 6 260 Kč, a to v období od února 2019 do listopadu 2021, celkem tedy 33 splátek á 6 260 Kč, celkem tedy 206 580 Kč, zde vzniká proti žalované nárok na polovinu zaplacených splátek, celkem tedy 103 290 Kč. Stejně tak u vozidla [Anonymizováno] [Anonymizováno] byla pravidelně měsíčně splácena měsíční splátka ve výši 1 898 Kč v období od července 2017 do listopadu 2021, celkem tedy [hodnota] splátek á 1 898 Kč, což činí 98 696 Kč s tím, že nárok žalobce na polovinu zaplacených splátek představuje. částku ve výši 49 348 Kč. Ze strany žalobce dochází ke splácení tohoto úvěru do dnešní doby, kdy mu tedy vzniká nárok na zaplacení celkových splacených splátek v období od prosince 2021 do současné doby (ke dni podání této žaloby, kdy žalobce po doplacení tohoto úvěru, kdy k tomuto má dojít ke dni 18.05.2025, bude nucen rozšířit jeho žalobu v podobě nároku na zbylé zaplacené splátky), tedy nárok žalobce na zaplacení částky ve výši 20 splátek á 1 898 Kč, což je celkem 37 960 Kč. Dalším pasivem SJM byl úvěr od [právnická osoba]., kdy nesplacený zůstatek byl ke dni 24.11.2021 ve výši 21 423,50 Kč a ze strany žalované došlo po rozvodu manželství k úplnému splacení. Z uvedeného vyplývá, že zde vzniká nárok žalované na zaplacení jedné poloviny, tj. 10 711,75 Kč. Žalobce tedy z vypořádání družstevního podílu ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], IČO: [IČO], uplatňuje nárok ve výši 1 400 000 Kč, přičemž vypořádání vnosu v podobě daru ze strany otce žalobce ve výši 75 000 Kč by měl soud valorizovat na současnou hodnotu a zohlednit v rámci rozhodování ve smyslu míry zásluhovosti, které směřovalo ve prospěch zaniklého SJM, kdy se žalobce domnívá, že by bylo spravedlivé zohlednit vnos částkou 200 000 Kč. Při vypořádání dvou osobních motorových vozidel by vozidlo [Anonymizováno] [Anonymizováno] měl žalobce nabýt do svého výlučného vlastnictví a druhé vozidlo ([Anonymizováno] [adresa].[Anonymizováno] [Anonymizováno]) navrhuje přikázat do výlučného vlastnictví žalované. Při vypořádání zůstatku na penzijním spoření, které vzniklo na základě Smlouvy č. [hodnota] ze dne 01.01.2010 u [právnická osoba]., a bylo vedeno na žalobce, kdy zůstatek ke dni nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství, tj. ke dni 24.11.2021 byl ve výši 21 423,50 Kč, vznikl nárok žalobkyně ve výši 10 712 Kč. Obdobně by mělo být postupováno při vypořádání zůstatku na penzijním spoření, které vzniklo na základě Smlouvy u [právnická osoba]., a bylo vedeno na žalovanou. Při vypořádání dvou spotřebitelských úvěrů od [právnická osoba],, kdy první úvěr byl použit na [Anonymizováno] [Anonymizováno], které žalobce užívá a chce ho nabýt do svého výlučného vlastnictví, zde vzniká žalované nárok na polovinu zaplacených splátek, celkem tedy 103 290 Kč. U druhého úvěru na [Anonymizováno] [Anonymizováno], které žalovaná užívá a kdy žalobce navrhuje, aby toto vozidlo připadlo do jejího výlučného vlastnictví, představuje nárok žalobce na polovinu zaplacených splátek částku ve výši 49 348 Kč. Dále pak ze strany žalobce dochází ke splácení tohoto úvěru do dnešní doby, kdy mu tedy vzniká nárok na zaplacení celkových splacených splátek v období od prosince 2021 do současné doby, tedy nárok na zaplacení 37 960 Kč. Žalobce proto navrhuje, aby ze zaniklého SJM se přikázal do výlučného vlastnictví žalované družstevní podíl ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], IČO: [IČO], a vozidlo [Anonymizováno] [adresa].[Anonymizováno] [Anonymizováno] a do výlučného vlastnictví žalobce vozidlo [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalované aby pak bylo uloženo, aby zaplatila žalobci částku 1 573 306 Kč, která představuje výši vypořádacího podílu z titulu zaniklého SJM. Rovněž požadoval po žalované náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že dne 25. 6. 2003 žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvy o převodu členských práv a povinností a nájemní smlouvu týkající se nájmu družstevního bytu číslo [hodnota] o velikosti [Anonymizováno]+[Anonymizováno] v domě č.p. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa]. Jednalo se však o směnu bytu ve vlastnictví žalované za byt družstevní, který užívala paní [jméno FO], jak bude popsáno níže. Žalovaná se na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 16. 10. 2001 stala nájemkyní bytu číslo [hodnota] v [Anonymizováno] podlaží v [adresa]. Nájemkyní se stala po paní [jméno FO], která odešla bydlet do domova s pečovatelskou službu v [adresa], [Anonymizováno]. Následně žalovaná dne 17. 7. 2002 uzavřela s městem [adresa] jako prodávajícím smlouvu o převodu vlastnictví bytové jednotky číslo [hodnota] v budově č.p. [Anonymizováno] v [adresa]. Dne 17. 7. 2002 žalovaná uhradila kupní cenu ve výši 74 288 Kč vkladem na účet číslo [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], který byl veden u [právnická osoba] v [adresa]. Finanční prostředky žalovaná získala od své matky, paní [jméno FO], která je snachou již zesnulé paní [jméno FO]. Právní účinky vkladu vlastnického práva vznikly dnem 8. 8. 2002 rozhodnutím [právnická osoba] v [adresa], tedy téměř rok před uzavřením manželství žalobce se žalovanou. Teprve později došlo mezi účastníky a paní [jméno FO] k výměně bytu ve vlastnictví žalované za byt družstevní, přičemž paní [jméno FO] obdržela na vyrovnání částku 60 000 Kč. V daném případě má větší míru zásluhy na získání tohoto aktiva SJM žalovaná, nikoliv žalobce. Žalovaná popírá, že by pan [jméno FO] žalobci daroval částku 75 000 Kč. Je pravda, že pan [jméno FO] v roce 2003, ještě před svatbou, účastníkům nějaké peníze půjčil, rodiče žalované účastníkům půjčili rovněž. V žádném případě se nejednalo o dar otce synovi na pořízení bytu. Zde je nutno zdůraznit, že obě půjčky byly řádně splaceny. Pokud jde o hodnotu podílu, domnívá se, že odpovídající částkou může být maximálně 2 000 000 Kč. Aktivity k získání bytu žalovaná vyvíjela již před svatbou se žalobcem, když dne 3. 4. 2003 uzavřela s panem [jméno FO] smlouvu o zprostředkování č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Předmětem zprostředkování byla koupě nebo výměna bytu. Pokud jde o 2 v žalobě uvedená motorová vozidla, je tvrzení žalobce o jejich držení správné. Žalovaná však nesouhlasí s udávanou cenou 290 000 Kč s ohledem na výbavu vozu [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako jsou kožené sedačky, elektronová kola, elektrické střešní okno a podobně. Rovněž nesouhlasí s tvrzením žalobce, podle kterého na zakoupení obou vozidel byly použity spotřebitelské úvěry. Žalovaná nepopírá, že za trvání manželství byly čerpány spotřebitelské úvěry, přestože o uzavření úvěrových smluv neměla vědomost, neboť žalobci důvěřovala. Věděla však, že tyto úvěry jsou spláceny. Je však přesvědčena, že úvěry byly z naprosté většiny použity na jiný účel, než pouze na zakoupení automobilů. Žalobce se ve svém volném čase zabývá výdělečnou činností - opravou a lakováním v zahraničí zakoupených nabouraných automobilů, které nakupuje prostřednictvím svého známého. K získání takových automobilů žalobce i v minulosti používal nejen rodinné finance, nýbrž i spotřebitelské úvěry. Převážná část žalobcem tvrzených úvěrů byla použita na financování společných dovolených a dalších rodinných aktivit. V této souvislosti žalovaná podotýká, že automobil [Anonymizováno] jí žalobce věnoval jako dárek k jejím narozeninám v roce 2017 během jejich dovolené na řecké [Anonymizováno]. Pokud jde o penzijní spoření účastníků, žalovaná dne 5. 11. 2012 uzavřela smlouvu číslo [hodnota] o penzijním připojištění s penzijním fondem [právnická osoba] a zhruba ve stejnou dobu žalobce uzavíral obdobnou smlouvu číslo [hodnota] o penzijním připojištění s penzijním fondem [právnická osoba]. Penzijní fondy jsou označeny stejným číslem jako smlouvy o penzijním připojištění. Ke dni 19. 5. 2021 byl zůstatek na penzijním účtu žalované výši 66 387,18 Kč. Žalovaná se domnívá, že ke dni zániku manželství účastníků byl zůstatek ne penzijním účtu žalobce mnohem vyšší, než tvrdí žalobce, proto navrhuje, aby se soud dotázal, jaký zůstatek byl na penzijním účtu žalobce ke dni 24. 11. 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná vyvolala v dubnu 2021 řízení o rozvod jejího manželství se žalobcem, nemůže vyloučit, že v mezidobí žalobce převážnou část naspořených financí vybral v období od dubna do listopadu 2021. Pokud jde o stavební spoření, tvrzení žalobce je pravdivé v tom směru, že po zániku manželství žalovaná uhradila zůstatek úvěru v celkové výši 21 972 Kč. Žalobce však již neuvedl, že od dubna 2021 žalovaná hradila úvěr sama, když dohoda mezi účastníky zněla tak, že žalobce uhradí spotřebitelské úvěry a žalovaná úvěr ze stavebního spoření. Žalobce bez vědomí a souhlasu žalované dne 16. 7. 2019 podal žádost číslo [hodnota] o registraci podílníka a vydání podílových listů ZFP realitní fond. Vzhledem k tomu, že žalovaná neví, jakou hodnotu měly podílové listy ke dni zániku manželství účastníků, tedy ke dni 24. 11. 2021, navrhuje, aby soud učinil v tomto směru dotaz na ZFP realitní fond. Dále žalovaná uvádí, že účastníci měli zřízený účet číslo [č. účtu] vedený u [právnická osoba]., organizační složka, IČ: [IČO] se sídlem [adresa]. K tomuto účtu žalobce zřídil podúčet, na který žalovaná neměla přístup, proto navrhuje, aby se soud dotázal [právnická osoba]., organizační složky, jaká částka byla ke dni 24. 11. 2021 na podúčtu k účtu číslo [č. účtu]. Žalobce měl rovněž zřízen účet číslo [č. účtu] a žalovaná tedy navrhuje, aby se soud dotázal banky, jaká částka byla ke dni 24. 11. 2021 na účtu číslo [č. účtu].

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

4. Z rozsudku [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno]v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] má soud za prokázané, že manželství účastníků řízení bylo uzavřeno dne [datum] a následně shora citovaným rozsudkem rozvedeno, když rozsudek nabyl právní moci dne [datum] (srov. rozsudek na č.l. 8)

5. Vzhledem ke skutečnosti, že k zániku manželství rozvodem došlo již za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), je nutné rozsah jmění tvořícího společné jmění manželů vypořádat podle pravidel uvedených v tomto zákoně, byť rozsah majetkových hodnot, které společné jmění tvoří, se zčásti odvíjí rovněž od úpravy účinné do 31.12.2013, která byla provedena zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.).

6. Dle § 143 odst. 1 obč. zák. společné jmění manželů tvoří: a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka; b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

7. Pro majetkové hodnoty, které nabyly účastníci po 31.12.2013, se použije úprava § 708 a násl. o.z..

8. Dle § 708 o.z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů. To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

9. Dle § 709 odst. 1 o.z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co: a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Dle odst. 2 součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Dle odst. 3 součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo [Anonymizováno], stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem [Anonymizováno]. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo [Anonymizováno], s výjimkou bytových družstev.

10. Dle § 710 součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

11. Dle § 765 o.z. zanikne-li manželství rozvodem, spravují se majetkové povinnosti a práva rozvedených manželů dohodou manželů nebo rozvedených manželů. Dle odst. 2 nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

12. Dle § 736 o.z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

13. Dle § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

14. Dle § 742 odst. 1 nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Dle odst. 2 hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

15. Pokud jde o aktiva tvořící součást společného jmění manželů (dále jen společné jmění) má soud na základě smlouvy o převodu členských práv a povinností ze dne 25.6.2003 ve spojení s nájemní smlouvou ze dne 26.6.2003 za prokázané, že oba účastníci již jako manželé nabyli na základě smlouvy o převodu členských práv a povinností ze dne 26.6.2003 členský podíl ve [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], ICO: [IČO], s nímž je spojeno oprávnění k uzavření nájemní smlouvy k bytové jednotce č. [hodnota], která se nachází adrese [adresa], přičemž žalovaná uzavřela se shora uvedeným [Anonymizováno] dne 26.6.2003 nájemní smlouvu, na základě níž jí, jakož i žalobci v postavení společného nájemce, vzniklo právo předmětnou bytovou jednotku užívat (srov. smlouva o převodu členských práv a povinností na č.l. 13 a nájemní smlouva na č.l. 15 a 52).

16. Ze smlouvy o zprostředkování uzavřené dne 3.4.2003 mezi žalovanou (tehdy s příjmením [Anonymizováno]) a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO] má soud za prokázané, že se uvedená [Anonymizováno] [Anonymizováno] smlouvou zavázala vyvíjet pro žalovanou činnost směřující k tomu, aby žalovaná měla možnost uzavřít kupní smlouvu na bytovou jednotku o velikosti [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] v [adresa] – [Anonymizováno][Anonymizováno] popř. smlouvu o výměně bytů s cenou do 300 000 Kč (srov. smlouva na č.l. 62).

17. Převodcem členských práv a povinností na základě shora uvedené smlouvy o převodu členských práv a povinností ze dne [datum] byla [jméno FO], narozená [datum], která v čestném prohlášení ze dne 3.6.2003 na formuláři [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO] potvrdila, že uhradí všechny pohledávky za výše uvedený byt vzniklé v době jejího užívání bytové jednotky. Na formuláři pak byly současně vymezeny platební položky, které s uskutečněním výměny bytu mezi žalovanou (resp. oběma účastníky řízení) a paní [jméno FO] měly souvislost. Jednalo se o doplatek kupní ceny ve výši 60 000 Kč určený paní [jméno FO], odměna realitní kanceláři ve výši 18 600 Kč, poplatek [Anonymizováno] [Anonymizováno] za převod bytové jednotky ve výši 3 500 Kč, náhrada za výpisy a kolek potřebné k vytvoření kupní smlouvy k bytu č. 171/23 ve výši 700 Kč a náklady na znalecký posudek vytvořený k bytu č. 171/23 ve výši 2 200 Kč (srov. čestné prohlášení na č.l. 49).

18. Pokud jde o hodnotu členského podílu v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], IČO: [IČO], má soud ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] (srov. č.l. 205) za prokázané, že obvyklá cena tohoto členského podílu aktuálně činí 2 260 000 Kč. Pokud jde o vypořádání, soud přikázal tento členský podíl vzhledem ke shodným návrhům stran do výlučného vlastnictví žalované. Pokud jde o vypořádání, soud přikázal družstevní podíl ve stavebním [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [adresa], IČ: [IČO], vzhledem ke shodným návrhům stran do výlučného vlastnictví žalované s tím, že žalovaná by měla polovinu hodnoty tohoto aktiva (1 130 000 Kč) poskytnout žalobci na vypořádání jeho podílu.

19. Pokud jde o posouzení, jak se o nabytí tohoto aktiva případně ten který z účastníků zasloužil, prokázala žalovaná zprávou [adresa] ze dne 25.9.2001, že [adresa] vzalo v postavení vlastníka objektu na adrese [adresa] [Anonymizováno] na vědomí, že se žalovaná stala po původní nájemkyni ([Anonymizováno] [jméno FO]) podle ustanovení § 706 až 708 o přechodu nájmu nájemcem bytu č. [hodnota] ve shora uvedeném objektu, a to z důvodu odstěhování původní nájemkyně (srov. zpráva na č.l. 54). Z nájemní smlouvy ze dne 16.10.2001 uzavřené mezi městem [adresa] jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem, že žalovaná byla v postavení nájemce předmětného bytu č. [hodnota] v budově na adrese [adresa] na základě nově uzavřené nájemní smlouvy i po 16.10.2001 (srov. nájemní smlouva na č.l. 50).

20. Na základě smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky ze dne 17.7.2002 se pak žalovaná stala s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 8.8.2002 vlastníkem bytové jednotky, kterou do té doby užívala jako nájemce (tj. bytu č. [hodnota] v budově na adrese [adresa]), když převodcem bylo [adresa] a žalovaná měla dle předmětné smlouvy na kupní cenu zaplatit převodci částku 74 288 Kč, a to před podpisem smlouvy (srov. smlouva na č.l. 55 a zejm. její články V. a VI.). Dle pokladní složenky ze dne 17.7.2002 vložila žalovaná částku 74 288 Kč na účet převodce dne 17.7.2002 (srov. pokladní složenka na č.l. 71).

21. Mezi účastníky řízení bylo sporné, z jakého zdroje získala žalovaná částku 74 288 Kč, kterou jako kupní cenu hradila za předmětný byt [adresa]. Žalobce tvrdil, že částku 75 000 Kč poskytnul žalované on, když tuto mu v hotovosti měl předat jako dar jeho otec (svědek [jméno FO]), který tuto částku postupně vybral ze svého účtu a poté ji žalobci v hotovosti bez dokladu předal. Otec měl žalobci poskytnout předmětnou částku právě na zakoupení předmětného bytu, ve kterém již tehdy žalobce s žalovanou sdíleli společnou domácnost. Žalobce k důkazu předložil notářský zápis, ve kterém měl jeho otec dne 16.10.2023 prohlásit, že v roce 2002 daroval žalobci v hotovosti částku 75 000 Kč za účelem pořízení bytu v [adresa] do osobního vlastnictví (srov. notářský zápis – příloha žalobce). Při svém výslechu však otec žalobce uvedl podstatné rozpory týkající se okolností, za kterých k sepsání notářského zápisu došlo oproti výpovědi samotného žalobce (na rozdíl od žalobce uvedl, že jej k notáři doprovázel žalobce a že právě žalobce obdržel od notáře předmětný notářský zápis). Proto soud při absenci dalších důkazů prokazujících tvrzení žalobce a jeho otce (byť by byly patrně i doklady o tvrzených výběrech z účtu otce žalobce pro prokázání daru nedostatečně) dospěl k závěru, že tvrzení otce o poskytnutí daru je nevěrohodné a účelové. Pro závěr soudu o nevěrohodnosti byla pak podstatná i ta skutečnost, že situace, kdy na základě údajně poskytnutého daru od otce žalobce se vlastníkem kupovaného bytu stala pouze žalovaná, si zasluhovala dle soudu větší pečlivost při dokladování takovéhoto kroku (obohacujícího žalovanou, která nebyla v tu dobu manželkou žalobce). Protože však žalobce kromě ústního tvrzení svého otce žádný důkaz pro své tvrzení neměl, soud při zpochybnění výpovědi otce žalobce verzi žalobce neuvěřil.

22. Žalovaná k prostředkům, za které zakoupila od [adresa] předmětný byt, uvedla, že jí je poskytla v hotovosti její matka (svědkyně [jméno FO]). Matka žalované tuto skutečnost při svém výslechu potvrdila, když uvedla, že prostředky ve výši 75 000 Kč dala své dceři v hotovosti bez potvrzení na zakoupení předmětného bytu v roce 2002, když tyto prostředky pocházeli z úspor, které měla ona a její manžel, když část prostředků měla pocházet i z prodeje družstevního podílu této svědkyně. Skutečností je, že rovněž matka žalované při svém výslechu uvedla okolnosti, které se ukázali být v rozporu s jinými provedenými důkazy. Prodej družstevního podílu zařadila do roku 2002 či 2003 ačkoliv z dokladů, které soudu poskytnulo [právnická osoba] [adresa] vyplynulo, že matka žalované svůj podíl ve shora uvedeném [Anonymizováno] převedla (na pana [právnická osoba]) již v roce 1993 (srov. dohoda o převodu členských práv a povinností ze dne 5.2.1993 na č.l. 250 z.str.). Ačkoliv však ani výslech matky žalované nepřinesl ve všech ohledech uvěřitelná tvrzení, měla žalovaná v řízení tu důkazní výhodu, že právě ona se stala výlučnou vlastnicí předmětného bytu, a tak se dá u darování v její prospěch ze strany jejích rodičů považovat za zcela pochopitelné, že o tom neeviduje žádné písemné doklady. Danou důkazní situaci tak soud vyhodnotil tak., že žalobce neprokázal, že by žalovaná získala předmětný byt od [adresa] za prostředky, které by byť zčásti pocházely od žalobce. Naproti tomu pak žalovaná prokázala, že pokud manželé nabyly jako součást společného jmění manželů členský podíl v [Anonymizováno] [Anonymizováno], stalo se tak z velké části v důsledku poskytnutí protihodnoty (směny bytu), která byla ve výlučném vlastnictví žalované, když za účelem získání podílu v [Anonymizováno] [Anonymizováno] pozbyla vlastnické právo ke svému výlučnému vlastnictví (výměnou za byt družstevní).

23. Pokud se žalobce dovolával toho, že od [adresa] odkoupila předmětný byt do svého výlučného vlastnictví pouze žalovaná (a nikoliv oba účastníci) z toho důvodu, že byla tehdy nájemcem předmětného (městem odprodávaného) bytu, což jí dle schválených pravidel převodu městských bytů jako nabyvatele bytu upřednostňovalo, má soud z doplňkových pravidel pro prodej bytových a nebytových jednotek z majetku města [adresa] ve vybraných domech ze dne 30.5.2002 ve spojení s výslechem svědka [jméno FO] za prokázané, že při prodeji bytového fondu ze svého vlastnictví město [adresa] skutečně prostřednictvím svých pravidel upřednostňovalo prodej bytové jednotky primárně jejímu nájemci, a to definováním práva první koupě (srov. článek V. odst. 4 pravidel na č.l. 501) a předkupního práva (srov. článek V. odst. 6 pravidel). Pouhá tato skutečnost (tj. zvýhodnění nájemce při prodeji) však bez dalšího neprokazuje, že se žalobce s žalovanou na získání bytu dohodli s podmínkami, které v řízení tvrdí žalobce (s přispěním daru od jeho otce či jiného benefitu z jeho strany).

24. Pokud tedy ustanovení § 742 odst. 1 písm. c) uvádí, že každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, tak žalovaná poskytla při nabytí podílu v bytovém družstvu vnos v částce 258 850 Kč, když právě takovou cenu měl předmětný byt ke dni 11.6.2003 dle znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] (srov. znalecký posudek na č.l. 256). Tato částka by pak měla být žalované při vypořádání společného jmění manželů nahrazena.

25. Pokud se žalovaná dovolávala započítání zvýšené hodnoty tohoto jejího vnosu (tzv. valorizace), plyne z rozhodnutí Nejvyššího soudu vydaného pod sp.zn. 22 Cdo 1172/20252, že k započtení zvýšené hodnot vnosu (podle toho, jak se hodnota dané součásti majetku, na níž byl vnos použit zvýšila ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění zaniklo) může dojít pouze tehdy, pokud se na tom účastníci dohodli. Soud však žádnou dohodu stran v tomto směru v řízení za prokázanou nemá, když naopak eviduje navzájem rozporné postoje stran v tom, čí vnos byl vlastně na nabytí daného majetku použit a komu má soud přiznat větší zásluhovost na získání této části jmění. Proto soud při úvahách o výši vzájemného vypořádacího podílu zohlednil vnos žalované pouze v rozsahu částky 258 850 Kč (srov. níže).

26. Soud je pak přesvědčen, že zohledněním shora uvedeného vnosu je plně kompenzována rovněž větší míra zásluhovosti žalované na nabytí podílu v [Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno]když jak již bylo shora konstatováno, na získání této součásti společného jmění manželů vynaložili účastníci kromě poskytnutí bytu ve vlastnictví žalované rovněž prostředky v částce 60 000 Kč, které uhradili jako rozdíl cen „bytů“ paní [jméno FO], kdy tedy finanční podíl žalované činil 90,6 % z celkové ceny hrazené při nabytí podílu v [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši 318 850 Kč (258 850 Kč + 60 000 Kč). Procentní podíl hrazený z prostředků žalované je tvořen částkou 258 850 Kč a dále částkou 30 000 Kč jako polovinou z částky 60 000 Kč. Plným vyplacením poskytnutého vnosu (byť bez valorizace), který současně představuje důvod větší zásluhovosti žalované při nabytí dané součástí společného jmění, došlo k eliminaci možnosti soudu určit, že podíl na této složce majetku nebude u obou účastníků stejný (tzv. disparita vypořádacích podílů). Soud tedy dospěl k závěru, že podíl obou účastníků na vypořádání tohoto aktiva bude rovný a zohlední pouze shora uvedený vnos žalované (dále viz níže).

27. Pokud jde o vozidla, má soud z osvědčení o registraci vozidla a ze společných tvrzení stran za prokázané, že obě vozidla nabyly účastníci do vlastnictví za trvání manželství jako součást jejich společného jmění (srov. osvědčení na č.l. 17, 108 a 114-117). Na základě shodných tvrzení stran (srov. podání zástupce žalované na č.l. 612 a podání zástupce žalobce na č.l. 630) má soud za prokázané, že obvyklá cena vozidla tov.zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno][Anonymizováno]: [SPZ] aktuálně činí 342 000 Kč. Pokud jde o vypořádání, soud přikázal toto vozidlo vzhledem ke shodným návrhům stran do výlučného vlastnictví žalobce s tím, že žalobce by měl polovinu hodnoty vozidla (171 000 Kč) poskytnout žalované na vypořádání jejího podílu.

28. V případě vozidla tov.zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno], má soud ze znaleckého posudku znalce [adresa]/[Anonymizováno] ze dne 17.5.2024 (srov. č.l. 166) ve spojení s výslechem tohoto znalce za prokázané, že obvyklá cena tohoto vozidla aktuálně činí 100 300 Kč. Pokud jde o vypořádání, soud přikázal toto vozidlo vzhledem ke shodným návrhům stran do výlučného vlastnictví žalované s tím, že žalovaná by měla polovinu hodnoty vozidla (50 150 Kč) poskytnout žalobci na vypořádání jeho podílu.

29. Ze zprávy [právnická osoba]., IČ: [IČO] ze dne 16.2.2024 má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s touto společností smlouvu o penzijním připojištění č. [hodnota] s datem vzniku penzijního připojištění ke dni 1.1.2010, přičemž z výpisu z účtu penzijního připojištění plyne, že zůstatek na tomto účtu dosahoval ke dni 1.1.2021 částky 19 110,31 Kč a pokud se zohlední kladné pohyby na tomto účtu od 1.1.2021 do 24.11.2021 v celkové částce 660,62 Kč (státní příspěvek ve výši 2 x 90 Kč, příspěvek žalobce ve výši 300 Kč, výnos z příspěvků žalobce ve výši 133,58 Kč a výnos ze státních příspěvků ve výši 47,04 Kč), tak zůstatek na tomto účtu ke dni 24.11.2021 činil 19 770,93 Kč (srov. zpráva na č.l. 94 a výpisy na č.l. 98-99 a 119-120). Soud pak považuje částku 19 770,93 Kč za součást společného jmění účastníků, která by měla být vypořádána, přičemž soud tuto částku přikázal do výlučného vlastnictví žalobce s tím, že žalobce by měl polovinu této částky (9 885,47 Kč) poskytnout žalované na vypořádání jejího podílu.

30. Ze zprávy [právnická osoba]., IČ: [IČO] ze dne 16.2.2024 má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s touto společností smlouvu o penzijním připojištění č. [hodnota] s datem vzniku penzijního připojištění ke dni 1.12.2012, přičemž z výpisu z účtu penzijního připojištění plyne, že zůstatek na tomto účtu ke dni 24.11.2021 činil 70 667,18 Kč (srov. zpráva na č.l. 94 z.str. a výpis na č.l. 96-97). Soud pak považuje částku 70 667,18 Kč za součást společného jmění účastníků, která by měla být vypořádána, přičemž soud tuto částku přikázal do výlučného vlastnictví žalované s tím, že žalovaná by měla polovinu této částky (35 333,59 Kč) poskytnout žalobci na vypořádání jeho podílu.

31. Ze zprávy [právnická osoba]., IČ: [IČO] ze dne 16.2.2024 a 16.2.2024 má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s touto společností smlouvu o vedení běžného účtu č. [č. účtu], přičemž z výpisu z tohoto účtu plyne, že zůstatek na tomto účtu ke dni 24.11.2021 činil 1 123,60 Kč (srov. zpráva na č.l. 101 a výpis na č.l. 102). Soud pak považuje částku 1 123,60 Kč za součást společného jmění účastníků, která by měla být vypořádána, přičemž soud tuto částku přikázal do výlučného vlastnictví žalobce s tím, že žalobce by měl polovinu této částky (561,80 Kč) poskytnout žalované na vypořádání jejího podílu.

32. Ze zprávy [právnická osoba]., organizační složka, IČ: [IČO] se sídlem [adresa], ze dne 2.4.2024 a ze dne 9.4.2024 má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s touto společností smlouvu o vedení běžného účtu č. [č. účtu] a smlouvu o vedení spořícího účtu č. [č. účtu], přičemž z výpisu z běžného účtu plyne, že zůstatek na tomto účtu ke dni 24.11.2021 činil 0 Kč (srov. zpráva na č.l. 122 a 133 a výpis na č.l. 135-144). Z výpisu ze spořícího účtu plyne, že zůstatek na tomto účtu ke dni 24.11.2021 činil 104 267,58 Kč (srov. zpráva na č.l. 122 a 133 a výpis na č.l. 134 a 195-199). Soud pak považuje částku 104 267,58 Kč za součást společného jmění účastníků, která by měla být vypořádána, přičemž soud tuto částku přikázal do výlučného vlastnictví žalobce s tím, že žalobce by měl polovinu této částky (52 133,79 Kč) poskytnout žalované na vypořádání jejího podílu.

33. Ze zprávy [právnická osoba]. ze dne 2.7.2019 má soud ve spojení s výpisem ze spořícího účtu č. [č. účtu] za prokázané, že žalobci byla na spořící účet č. [č. účtu] poukázána poté, co byl ke dni 2.7.2019 zrušen účet stavebního spoření žalobce č. [č. účtu], částka ve výši 129 608,56 Kč jako zůstatek účtu stavebního spoření žalobce (srov. zpráva na č.l. 131 a výpis na č.l. 195-199). Oba účastníci potvrdili jako nesporné, že ač smlouva o stavebním spoření zněla na jméno žalobce, jednalo se o prostředky, které účastníci řízení hodlali poskytnout jejich synovi [Anonymizováno], což uskutečnil žalobce poukázáním částky ve výši 104 250 Kč dne 11.2.2022 na účet syna [Anonymizováno] (srov. shodná tvrzení účastníků na jednání soudu dne 27.8.2024 na č.l. 518-519 a výpis z účtu žalobce na č.l. 438 z.str. a 439). Proto tyto prostředky nepovažuje soud za prostředky, které by měly být v řízení vypořádávány.

34. Dalším aktivem společného jmění manželů měl být dle žalované zůstatek prostředků investovaných žalobcem prostřednictvím společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]., IČ: [IČO]. Soud však ze sdělení této společnosti ze dne 8.2.2024 ve spojení s dokladem poskytnutým žalobcem z uživatelské internetové aplikace má za prokázané, že si sice žalobce u této společnosti otevřel účet, ale ke dni 24.11.2021 nebyly na jeho majetkovém účtu č. [hodnota] evidovány žádné podílové listy (srov. zpráva na č.l. 83 a doklad na č.l. 81). Žalovaná tedy neprokázala existenci dalších majetkových hodnot, které by měly být v řízení vypořádávány.

35. Pokud jde o závazky tvořící společné jmění manželů, má soud ze zprávy [právnická osoba]., IČ: [IČO] ve spojení s výpisem z účtu stavebního spoření a souhlasnými tvrzeními stran za prokázané, že za trvání manželství uzavřel žalobce se shora uvedenou stavební spořitelnou smlouvu o úvěru ze stavebního spoření č. úvěru [č. účtu]. Tento úvěr byl k datu 30.5.2022 zcela splacen. Zůstatek tohoto úvěru ke dni 24.11.2021 činil 21 423,50 Kč. Žalovaná zůstatek úvěru (včetně ceny za správu a vedená účtu v částce 310 Kč účtované v lednu 2022) zaplatila ze svých výlučných prostředků platbami v období od 15.12.2021 do 30.5.2022 v celkové částce 22 000 Kč (dne 15.12.2021 částka 4 300 Kč, dne 17.1.2022 částka 4 300 Kč, dne 15.2.2022 částka 4 300 Kč, dne 15.3.2022 částka 4 300 Kč, dne 19.4.2022 částka 4 300 Kč, dne 27.5.2022 částka 500 Kč) ze svých výlučných prostředků (srov. zpráva na č.l. 20, výpisy z účtu úvěru na č.l. 66-70). Proto vzniklo žalobkyni právo na úhrady poloviny z takto vynaložených prostředků na úhradu společného závazku v částce 11 000 Kč.

36. Z dodatku číslo [hodnota] k rámcové smlouvě č. [hodnota] ve spojení se splátkovým kalendářem a dokladem o čerpání úvěru má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s [právnická osoba]., IČ: [IČO], dne 28.6.2017 dodatek shora uvedené smlouvy, na základě něhož následně čerpal dne 29.6.2017 od uvedené banky úvěr ve výši 135 000 Kč, který měl v období od 18.7.2017 splácet měsíčními splátkami ve výši 1 898 Kč (srov. dodatek na č.l. 26, splátkový kalendář na č.l. 29,126 a doklad o čerpání na č.l. 107). Žalovaná nezpochybňovala, že je tento úvěr součástí společného jmění manželů, byť uvedla, že o jeho převzetí ze strany žalovaného nevěděla. Ze zprávy banky ze dne 11.3.2025 (srov. zpráva na č.l. 644) ve spojení s výpisem z účtu žalobce č. [č. účtu] (srov. výpis na č.l. 271-298) má soud za prokázané, že žalobce předmětný úvěr doplatil ke dni 12.4.2024. V době rozhodování soudu zde tedy není žádný závazek, který by bylo možné přikázat některému z účastníků k úhradě. Ze shora uvedeného výpisu z účtu žalobce však plyne, že žalobce od doby zániku manželství rozvodem zaplatil ze svých výlučných prostředků na úhradu shora uvedeného společného závazku celkem částku 72 514 Kč (28 splátek v částce 1 898 Kč v období od 18.12.2021 do 18.3.2024 v celkové částce 53 144 Kč a doplatek úvěru v částce 19 370 Kč zaplacený dne 12.4.2024). Proto vzniklo žalobci právo na úhradu poloviny z takto vynaložených prostředků na úhradu společného závazku v částce 36 257 Kč.

37. Z dodatku číslo [hodnota] k rámcové smlouvě č. [hodnota] ve spojení se splátkovým kalendářem a dokladem o čerpání úvěru má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s [právnická osoba]., IČ: [IČO], dne 31.1.2019 dodatek shora uvedené smlouvy, na základě něhož následně čerpal dne 31.1.2019 od uvedené banky úvěr ve výši 400 000 Kč, který měl v období od 18.2.2019 splácet měsíčními splátkami ve výši 6 260 Kč (srov. dodatek na č.l. 23, splátkový kalendář na č.l. 128 a doklad o čerpání na č.l. 106). Žalovaná nezpochybňovala, že je tento úvěr součástí společného jmění manželů, byť uvedla, že o jeho převzetí ze strany žalovaného nevěděla. Ze zprávy banky ze dne 11.3.2025 (srov. zpráva na č.l. 644) ve spojení s výpisem z účtu žalobce č. [č. účtu] (srov. výpis na č.l. 271-298) má soud za prokázané, že žalobce předmětný úvěr doplatil ke dni 7.4.2024. V době rozhodování soudu zde tedy není žádný závazek, který by bylo možné přikázat některému z účastníků k úhradě. Ze shora uvedeného výpisu z účtu žalobce však plyne, že žalobce od doby zániku manželství rozvodem zaplatil ze svých výlučných prostředků na úhradu shora uvedeného společného závazku celkem částku 264 104 Kč (28 splátek v částce 6 260 Kč v období od 18.12.2021 do 18.3.2024 v celkové částce 175 280 Kč a doplatek úvěru v částce 88 824 Kč zaplacený dne 7.4.2024). Proto by vzniklo žalobci právo na úhradu poloviny z takto vynaložených prostředků na úhradu společného závazku v částce 132 052 Kč. Protože však žalobce takovou náhradu nepožadoval, soud mu tuto částku nemohl přiznat.

38. Pokud se žalobce domáhal náhrady za úhradu splátek shora uvedených úvěrů čerpaných od [právnická osoba]., má soud sice z výpisu z účtu žalobce za prokázané, že v případě úvěru na částku 135 000 Kč zaplatil žalobce v období od července 2017 do 24. listopadu 2021 z účtu č. [č. účtu] znějícího na jeho jméno celkem částku 98 696 Kč (52 splátek po 1 898 Kč). V situaci, kdy se však nejednalo o úhradu z výlučných prostředků žalobce, když tyto byly uskutečněny za trvání manželství a nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by prostředky na shora uvedeném účtu nespadaly do společného jmění manželů, nemohl soud z takových úhrad vyvodit žádné právo žalobce na plnění v rámci vypořádání společného jmění manželů.

39. Obdobně v případě úvěru na částku 400 000 Kč má soud sice z výpisu z účtu žalobce za prokázané, že žalobce zaplatil v období od února 2019 do 24. listopadu 2021 z účtu č. [č. účtu] znějícího na jeho jméno celkem částku 206 580 Kč (33 splátek po 6 260 Kč). V situaci, kdy se však nejednalo o úhradu z výlučných prostředků žalobce, když tyto byly uskutečněny za trvání manželství a nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by prostředky na shora uvedeném účtu nespadaly do společného jmění manželů, nemohl soud ani z takových úhrad vyvodit žádné právo žalobce na plnění v rámci vypořádání společného jmění manželů.

40. Pokud se žalobce dovolával skutečnosti, že úvěr na částku 135 000 Kč byl použit k zakoupení vozidla tov.zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ. [Anonymizováno] a úvěr na částku 400 000 Kč byl použit k zakoupení vozidla tov.zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ: [SPZ], nemá soud tuto skutečnost v řízení za prokázanou, když ze samotných dodatků 9 a 14 k rámcové smlouvě č. [hodnota] ani ve spojení se splátkovým kalendářem a dokladem o čerpání úvěru taková skutečnost neplyne, když úvěr byl v obou případech poskytován bez určení účelu. Žalobce pouze prokázal, že dne 29.6.2017 vyčerpal úvěrové prostředky ve výši 135 000 Kč a dne 31.1.2019 úvěrové prostředky ve výši 400 000 Kč (srov. detail úhrady z účtu na č.l. 106-107). Dále žalobce prokázal, že vozidlo tov.zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo registrováno dne 1.9.2017 a vozidlo tov. zn. [Anonymizováno] bylo registrováno dne 14.2.2019 (srov. osvědčení o registraci na č.l. 117 a č.l. 17). Pokud se žalobce dovolával kupních smluv a svědectví svědka [jméno FO], tak doložil pouze nedatovanou kupní smlouvu na koupi vozidla tov.zn. [Anonymizováno] (srov. smlouva na č.l. 130) a z výslechu svědka [jméno FO] vyplynulo to, že si tento svědek na žádné podstatné okolnosti nepamatuje, přičemž však v rozporu s během událostí uvedl, že pro žalobce zajišťoval nejprve koupi vozidla [Anonymizováno] a teprve poté vozidla [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Proto soud dovodil, že žalobce koupi ani jednoho z výše uvedených vozidle z prostředků čerpaných z výše uvedených úvěrů neprokázal.

41. Závěrem tedy soud rekapituluje, že jmění patřícího do společného jmění žalobce a žalované přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce motorové vozidlo tov.zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ: [SPZ] hodnotě 342 000 Kč, zůstatek prostředků na účtu vedeného dle smlouvy o penzijním připojištění č. [hodnota] uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba]., IČ: [IČO], s výší zůstatku 19 770,93 Kč, zůstatek prostředků na účtu č. [č. účtu] vedeném dle smlouvy o vedení běžného účtu uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba]., IČ: [IČO], s výší zůstatku 1 123,60 Kč a zůstatek prostředků na spořícím účtu č. [č. účtu] vedeném dle smlouvy o vedení spořícího účtu uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba]., organizační složka, IČ: [IČO] se sídlem [adresa], s výší zůstatku 104 267,58 Kč. Žalované pak soud z rozsahu jmění patřícího do společného jmění žalobce a žalované přikazuje do výlučného vlastnictví družstevní podíl ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], IČ: [IČO], s nímž je spojeno právo užívat bytovou jednotku č. [hodnota], která se nachází na adrese [Adresa žalované], v hodnotě 2 260 000 Kč, motorové vozidlo tov.zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno]RZ. [Anonymizováno] v hodnotě 100 300 Kč a zůstatek prostředků na účtu vedeného dle smlouvy o penzijním připojištění č. [hodnota] uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba]., IČ: [IČO], s výší zůstatku 70 667,18 Kč. Z tohoto výčtu plyne, že výše vypořádacího podílu žalobce bude určena tak, že od částky 1 251 740,50 Kč, což je součet částky 1 130 000 Kč (představující podíl žalobce z vypořádání členského podílu v [Anonymizováno] [Anonymizováno]), částky 50 150 Kč (představující podíl žalobce z vypořádání vozidla tov.zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]), částky 35 333,59 Kč (představující podíl žalobce z vypořádání penzijního spoření na jméno žalované) a částky 36 257 Kč (představující nárok žalobce na vrácení úhrad společného závazku plynoucího z dodatku číslo [hodnota] k rámcové smlouvě č. [hodnota] uzavřené s [právnická osoba]. z výlučných prostředků žalobce) bude nutné odečíst celkem částku 503 431,06 Kč, což je součet částky 258 850 Kč (představující vnos žalované do členského podílu v [Anonymizováno] [Anonymizováno]), částky 171 000 Kč (představující podíl žalované z vypořádání vozidla tov.zn. [Anonymizováno]), 9 885,47 Kč (představující podíl žalované z vypořádání penzijního spoření na jméno žalobce), částky 561,80 Kč (představující podíl žalované ze zůstatku běžného účtu žalobce u [právnická osoba].), 52 133,79 Kč (představující podíl žalované z vypořádání zůstatku spořícího účtu žalobce u [právnická osoba]., organizační složka) a částky 11 000 Kč (představující nárok žalované na vrácení úhrad společného závazku ze smlouvy o úvěru ze stavebního spoření č. úvěru [č. účtu] uzavřené se [právnická osoba]., z výlučných prostředků žalované) podíl žalované ze zůstatku běžného účtu žalobce u [právnická osoba].). Vypořádací podíl žalobce, který je uložen žalované k zaplacení tedy dosahuje částky 748 309,50 Kč.

42. O nákladech řízení soud rozhodnul tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, když řízení o vypořádání společného jmění manželů představuje řízení, ve kterém není soud vázán návrhy účastníků (rov. § 153 odst. 2 o.s.ř.) a soud tak o nákladech řízení nemá rozhodovat, pokud pro jiný postup neshledá závažné okolnosti, podle procesního úspěchu ve věci. Soud pak neshledal žádné závažné okolnosti, které by odůvodňovaly přiznat náhradu nákladů řízení některému z účastníků (srov. nález Ústavního soudu pod sp.zn. II.ÚS 572/19).

43. Podle § 148 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. S ohledem na rovnost procesního úspěchu účastníků řízení proto soud uložil žalobci a rovněž žalované nahradit státu náklady řízení spočívající v nákladech na znalečné soudem ustanovených znalců, jejichž celková výše dosáhla částky 26 000 Kč (tj. znalečné znalce [jméno FO] ve výši 9 600 Kč a 5 600 Kč, znalečné znalce [jméno FO] v částce 10 800 Kč). V situaci, kdy žalobce zaplatil soudu zálohy na znalečné ve výši 10 000 Kč, soud mu uložil k náhradě již pouze částku 3 000 Kč (tj. polovina z částky 26 000 Kč po odečtení částky 10 000 Kč na uhrazených zálohách). Žalované, která žádné zálohy na znalečné nehradila, soud uložil k náhradě částku 13 000 Kč (tj. polovina z částky 26 000 Kč).

44. Lhůtu k plnění vypořádacího podílu soud stanovil delší, než plyne z ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když k jejímu prodloužení přikročil s ohledem na výši přikázaného nároku, aby poskytnul žalované přiměřený časový prostor k obstarání ve výroku uvedené částky prostřednictvím jiných zdrojů, pokud by touto částkou aktuálně nedisponovala, aniž by prodloužením lhůty zasáhl do oprávněných zájmů žalobce na poskytnutí prostředků v přiměřené době.