19 C 330/2022-75

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. Alešem [příjmení] sídlem [adresa] o určení trvání pachtovních poměrů takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že pachtovní poměr k pozemkům: p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] (část o výměře [výměra]), p. [číslo] p. [číslo] (část o výměře [výměra]), p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] (část o výměře [výměra]), p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] (část o výměře [výměra]), p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [anonymizováno] [ulice], založený pachtovní smlouvou č. SMLN -22-77/2017 uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou dne 29. 9. 2017 ve znění jejího dodatku ze dne 10. 9. 2020, trvá i po 30. 9. 2022, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že pachtovní poměr k části pozemku p. [číslo] (ostatní plocha) zapsanému v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [anonymizováno] [ulice], založený pachtovní smlouvou č. SMLN [číslo] 2019 uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou dne 21. 5. 2019, trvá i po 30. 9. 2022, se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 9.950 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 21. 9. 2022 domáhal určení, že pachtovní poměr k pozemkům: p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] (část o výměře [výměra]), p. [číslo] p. [číslo] (část o výměře [výměra]), p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] (část o výměře [výměra]), p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] (část o výměře [výměra]), p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [anonymizováno] [ulice], založený pachtovní smlouvou č. SMLN -22-77/2017 uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou dne 29. 9. 2017 ve znění jejího dodatku ze dne 10. 9. 2020 a pachtovní poměr k části pozemku p. [číslo] (ostatní plocha) zapsanému v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [anonymizováno] [ulice], založený pachtovní smlouvou č. SMLN -22-19 2019 uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou dne 21. 5. 2019, trvají i po 30. 9. 2022.

2. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že mezi účastníky byla dne 29. 9. 2017 uzavřena pachtovní smlouva č. SMLN -22-77/2017 (dále jen„ Smlouva I“), kterou žalovaná žalobci propachtovala pozemky výše uvedené. Dne 10. 9. 2020 byl uzavřen dodatek č. 1, kterým se nezměnil předmět pachtu ani jeho doba. Žalovaná dopisem ze dne 25. 5. 2021 Smlouvu I vypověděla s odkazem na její článek IV. odst. 2 písm. c), který uvádí, že pacht lze, v souladu s ustanovením § 2347 o.z., vypovědět ve dvanáctiměsíční výpovědní době, a to vždy jen k 1 říjnu běžného roku. Žalovaná ve výpovědi zároveň uvedla, že pacht skončí dnem 30. 9. 2022. I přes citované ujednání Smlouvy I považuje žalobce výpověď pachtu za neplatnou.

3. Dále byla mezi účastníky dne 21. 5. 2019 uzavřena pachtovní smlouva č. SMLN [číslo] 2019 (dále jen„ Smlouva II), kterou žalovaná žalobci propachtovala část pozemku p. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] [ulice] o výměře [výměra], která je vyznačena v příloze č. 2 Smlouvy II. Žalovaná dopisem ze dne 25. 5. 2021 Smlouvu I vypověděla s odkazem na její článek IV. odst. 2 písm. c), který uvádí, že pacht lze, v souladu s ustanovením § 2347 o.z., vypovědět ve dvanáctiměsíční výpovědní době, a to vždy jen k 1 říjnu běžného roku. Žalovaná ve výpovědi zároveň uvedla, že pacht skončí dnem 30. 9. 2022. I přes citované ujednání Smlouvy II považuje žalobce výpověď pachtu za neplatnou. Výpověď odkazuje na smlouvu ze dne 21. 8. 2019, ačkoli Smlouva II byla uzavřena dne 21. 5. 2019.

4. Žalobce dále k odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná resp. její zaměstnanci zjevně mají osobní problémy s jednatelem žalobce panem [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně]. Konkrétně lze dle žalobce uvést např. to, že KRNAP prostřednictvím svého ředitele podal na [jméno] [příjmení] trestní oznámení založené na tvrzení, že tento napsal emailem pracovnici KRNAP [anonymizováno] [příjmení], že„ dostane facku, že vezme druhou o zem“ a následně dalšímu pracovníkovi KRNAP [anonymizováno]. [příjmení], že„ v případě, že se někdo rozhodne poškozovat jeho rodinu, označovat jej za lháře a blázna, co si nic nepamatuje, musí počítat s tím, že je schopen zajít pooooodstatně dál, než je nějaká facka.“. Řízení bylo vedeno Policií ČR pod sp. zn. KRPH [číslo] a následně projednáno MÚ [obec] a KÚ v [obec] coby přestupek. Po zrušení původního rozhodnutí správního orgánu, kterým uznal p. [příjmení] vinným z přestupku vůči [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení], a to rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové ke správní žalobě p. [příjmení], správní orgán – KÚ v [obec] novým rozhodnutím uznal p. [příjmení] vinným z výše uvedeného skutku vůči [anonymizováno] [příjmení] a uložil mu napomenutí. P. [příjmení] s rozhodnutím nesouhlasí a podal proti němu správní žalobu, neboť podmínil zmíněnou facku [anonymizováno] [příjmení] tím, že mu bude dotyčná opětovně lhát do očí. Dále žalobce v odůvodnění žaloby uvedl„ k osobě [anonymizováno] [příjmení]“ řadu tvrzení, která jsou vesměs difamující (dehonestující) povahy a týkají se nejen pracovní, ale zejména též ryze soukromé sféry [anonymizováno] [příjmení]. Dále žalobce uvedl, že zaměstnanci [anonymizována dvě slova] [příjmení] a p. [příjmení] vůči p. [příjmení] postupovali dlouhodobě nadřazeně a šikanózně, zřejmě na pokyny výše postavené„ osoby xy“, za což se mu dostalo omluvy od ředitele [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na schůzce dne 7. 8. 2020. Následovala však další pracovní šikana [anonymizováno] [příjmení], a proto následoval výše uvedený email p. [příjmení], který dlouhodobě upozorňuje, např. formou podání trestních oznámení, na nepravosti v hospodaření s veřejnými prostředky spravovanými žalovanou. Dále žalobce uvedl, že dle jeho informací od [jméno] [příjmení] se vše odehrává na úrovni dohody v rámci židovské obce včetně toho, zda soukromí vlastníci mají pozemky pronajmout hospodáři či nikoli, a to z důvodu, jestli je to v zájmu lidí, kteří si tuto organizaci zprivatizovali ve svůj prospěch. Žalobce byl výpověďmi z pachtovních smluv v podstatě potrestán za upozorňování na nepravosti v hospodaření žalované s veřejnými prostředky. Žalobce uvádí, že pro žalovanou realizoval managmentová opatření na základě dohody účastníků o jejich realizaci ze dne 28. 7. 2020. S prací odvedenou žalobcem byla žalovaná vždy spokojena.

5. Dle názoru žalobce z výše uvedeného vyplývá, že výpovědi pachtovních smluv jsou ve skutečnosti aktem msty ředitele a zaměstnanců žalované vůči panu [příjmení], a proto se jedná o jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům a jako taková jsou absolutně neplatná dle § 588 o.z. Pokud by soud neměl za to, že jde o právní jednání absolutně neplatné, tedy že se nepříčí dobrým mravům zjevně, pak se žalobce dovolává relativní neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy.

6. Dle § 80 občanského soudního řádu určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Žalobce zdůvodnil svůj naléhavý právní zájem na podání žaloby tím, že účelem propachtování pozemků je provozování zemědělské výroby žalobce a z tohoto důvodu je nezbytné, aby byla existence či neexistence pachtovního poměru postavena na jisto. Dále v tomto směru odkázal na judikaturu NS ČR, jmenovitě na rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 3235/2007 ze dne 25. 9. 2007.

7. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobce v celém rozsahu neuznává. K odůvodnění uvedla, že činí nesporným tvrzení žalobce o uzavření pachtovních smluv a podání výpovědí obou pachtovních smluv v dvanáctiměsíční výpovědní době k 1. 10. 2022. Žalovaná je přesvědčena, že výpovědi jsou platné, v souladu se zákonem a smluvními ujednáními, a v obou případech pacht skončil k 30. 9. 2022. Na této skutečnosti nemění nic ani písařská chyba ve výpovědi z pachtovní smlouvy č. SMLN -22-19 2019, kde je nesprávně uveden měsíc uzavření smlouvy, nicméně smlouva je jednoznačně identifikována svým číslem a je z ní nepochybné, jaké smlouvy se výpověď týká, což je zjevně zřejmé i žalobci. K tvrzenému naléhavému právnímu zájmu ve smyslu § 80 o.s.ř. žalovaná uvádí, že dle jejího názoru není dán. Právě skutečnost, že propachtované pozemky jsou užívány k provozu zemědělské výroby, byla v pachtovních smlouvách zohledněna sjednáním mimořádně dlouhé 12-ti měsíční výpovědní lhůty s ukončením pachtu k 1.

10. Žalobce byl v řešení dané záležitosti nečinný více než 15 měsíců a sám touto nečinností existenci jakéhokoliv naléhavého právního zájmu vyvrací. Pokud aktuální judikatura definuje existenci naléhavého právního zájmu (podmínky přípustnosti určovací žaloby) jako o situaci, kdy by bez určení bylo právo žalobce, nebo právní vztah ohrožen, případně by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým, lze konstatovat, že tomu tak v dané věci není. Současně výpovědi z pachtovních smluv nejsou v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaná coby propachtovatel využila svého smluvního i zákonného práva pacht ukončit a tento krok nemusí žádným způsobem ospravedlňovat ani vysvětlovat. Taková možnost (předčasné ukončení pachtu výpovědí bez uvedení důvodu) vyplývá přímo ze smluvního ujednání účastníků a tudíž musela být žalobci zřejmá od počátku smluvního vztahu. Dále dle žalované žaloba obsahuje souhrn tvrzení žalobce a osobních útoků na jednotlivé zaměstnance žalované a vztahy v rámci hierarchie žalované, které jsou pro věc irelevantní a ke kterým se proto žalovaná nehodlá vyjadřovat.

8. Dle § 80 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. K otázce naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení soud uvádí následující. Podle § 80 občanského soudního řádu platí, že se určení, že tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Soudní praxe je dlouhodobě jednotná v názoru, že existence naléhavého právního zájmu na navrhovaném určení je ve smyslu citovaného ustanovení u určovací žaloby nezbytnou podmínkou její přípustnosti. Žalobce má právní zájem na žádaném určení, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým. Určovací žaloba je tedy prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než bylo porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí ochrany preventivní. Podmínka naléhavého právního zájmu nemůže být splněna, jestliže by požadované určení neodstranilo stav ohrožení práva nebo nezjednalo v dotčeném právním vztahu efektivně jistotu. Dále je v judikatuře bez pochybností uznáváno, že pokud soud dospěje k závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na navrhovaném určení, žalobu zamítne, aniž by se současně zabýval meritem věci. Tedy nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát a který sám o sobě bez dalšího vede k jejímu zamítnutí. K tomu lze uvést například rozsudek NS ČR ze dne 2. 4. 2001 ve věci sp. zn. 22 Cdo 2147/99, uveřejněný pod č. 68/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, nález Ústavního soudu České republiky ve věci sp. zn. III. ÚS 17/95, uveřejněný pod č. 35/1995 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu České republiky, rozsudek NS ČR ze dne 29. 4. 2003 sp. zn. 21 Cdo 58/2003 uveřejněný pod č. 2/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, rozsudek NS ČR ze dne 27. 1. 2005 sp. zn. 29 Odo 539/2003, rozsudek NS ČR ze dne 19. 5. 2009 sp. zn. 30 Cdo 85/2008. Z činnosti soudu bylo zjištěno, že u zdejšího soudu bylo dne 28. 11. 2022 zahájeno řízení o žalobě na vyklizení pozemků shora uvedených podané žalobkyní - [název žalované] proti žalovanému [příjmení] ranč [právnická osoba] Řízení je vedeno pod sp. zn. 30 C 355/2022, přičemž bylo usnesením ze dne 21. 12. 2022 přerušeno podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. do pravomocného skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 330/2022, tj. tohoto řízení s odůvodněním, že se zde posuzuje otázka trvání pachtovních smluv, které založily právo žalovaného (zde žalobce) užívat pozemky, jejichž vyklizení se žalobkyně (zde žalovaná) domáhá. V řízení 19 C 330/2022 tedy má být vyřešena předběžná otázka, která má zásadní význam v řízení o vyklizení. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že naléhavý právní zájem žalobce na určovací žalobě tak, jak byla podána, je dán, neboť požadované určení v dotčeném právním vztahu zjedná efektivně jistotu. Proto se dále zabýval meritem věci. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru.

9. Účastníci uzavřeli dne 29. 9. 2017 pachtovní smlouvu č. SMLN -22-77/2017 (Smlouva I), a to dle jejího výslovného znění (čl. I), jednak podle ustanovení občanského zákoníku § 2201 a násl. a dále podle § 27 zákona č. 219/2000 Sb. Smlouvou I žalovaná coby propachtovatel, který je podle zákona č. 219/2000 Sb. příslušný hospodařit propachtovanými nemovitými věcmi (dále jen pozemky) přenechala žalovanému coby pachtýři ve Smlouvě I uvedené pozemky do užívání za účelem provozování zemědělské výroby - pastva a sklízení sena. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 10. 2017 do 31. 12. 2024. V čl. IV odst. 2 písm. c) Smlouvy I bylo sjednáno ohledně možnosti ukončení právního vztahu založeného Smlouvou I, mimo jiné, že pacht lze v souladu s ustanovením § 2347 NOZ vypovědět v dvanáctiměsíční výpovědní době, a to vždy jen k 1. říjnu běžného roku. V příloze č. 2 Smlouvy I byly stanoveny podmínky pachtu a způsob údržby biotopu v lokalitě [příjmení] [jméno], k.ú. [anonymizováno] [ulice]. Dodatkem č. 1 ze dne 10. 9. 2020 ke Smlouvě I bylo ustanovení čl. III. odst. 3 Smlouvy I o povinnostech pachtýře rozšířeno o písmeno k ), obsahující novou povinnost ve vztahu k zajištění přípravy a realizace programu Podpory obnovy přirozených funkcí krajiny pro rok 2019 -2023. Písemnou výpovědí ze dne 25. 5. 2021 žalovaná vypověděla pacht založený pachtovní smlouvou č. SMLN -22-77/2017 s odkazem na čl. IV. odst. 2 písm c) Smlouvy I s tím, že pacht skončí dnem 30. 9. 2022 a k tomuto datu je žalobce povinen předat předmětné nemovité věci propachtovateli.

10. Dále účastníci uzavřeli dne 21. 5. 2019 pachtovní smlouvu č. SMLN -22-19 2019 (Smlouva II), a to dle jejího výslovného znění (čl. I), jednak podle ustanovení občanského zákoníku § 2201 a násl. a dále podle § 27 zákona č. 219/2000 Sb. Smlouvou II žalovaná coby propachtovatel, který je podle zákona č. 219/2000 Sb. příslušný hospodařit propachtovanou nemovitou věcí, a to pozemkem [parcelní číslo] o výměře [výměra] v k. ú. [anonymizováno] [ulice] (dále jen pozemek) přenechala žalovanému coby pachtýři část pozemku o výměře [výměra] do užívání za účelem provozování drobné zemědělské výroby – sečení trávy. Smlouva [anonymizováno] uzavřena na dobu určitou od 1. 6. 2019 do 31. 12. 2026. V čl. IV odst. 2 písm. c) Smlouvy II bylo sjednáno ohledně možnosti ukončení právního vztahu založeného Smlouvou II mimo jiné, že pacht lze v souladu s ustanovením § 2347 NOZ vypovědět v dvanáctiměsíční výpovědní době, a to vždy jen k 1. říjnu běžného roku. V příloze č. 1 Smlouvy II byly stanoveny podmínky pachtu a způsob údržby biotopu v lokalitě [anonymizováno], k.ú. [anonymizováno] [ulice]. Písemnou výpovědí ze dne 25. 5. 2021 žalovaná vypověděla pacht založený pachtovní smlouvou č. SMLN -22-19 2019 s odkazem na čl. IV. odst. 2 písm c) Smlouvy II s tím, že pacht skončí dnem 30. 9. 2022 a k tomuto datu je žalobce povinen předat předmětné nemovité věci (část pozemku p. [číslo] v k ú. [anonymizováno] [ulice] o výměře [výměra]) propachtovateli. Ve výpovědi je uvedeno chybně datum uzavření smlouvy 21. 8. 2019 na místo 21. 5. 2019, avšak z dalšího textu výpovědi je zcela nepochybně zjistitelné, že jde o výpověď pachtovní smlouvy č. SMLN [číslo] 2019 ze dne 21. 5. 2019. Dále účastníci uzavřeli dne 28. 7. 2020 dohodu o realizaci managementových opatření, a to za účelem úpravy provádění opatření v k.ú. [anonymizováno] [ulice] v lokalitě [příjmení] [jméno] z důvodu ochrany přírody, když se jedná o opatření prováděná nad rámec povinností uložených zákonem, které se žalobce coby nájemce pozemků zavázal provést dle pokynů žalované coby věcně a místně příslušného orgánu ochrany přírody, a to za poskytnutí finančního příspěvku. Dohoda byla uzavřena na dobu určitou do 30. 11. 2020.

11. Z trestního oznámení ze dne 12. 5. 2021, úředního záznamu o podání vysvětlení pana [jméno] [příjmení], [datum narození] ze dne 2. 6. 2021, úředního záznamu o podaném vysvětlení dle § 158 odst. 6 t.ř. [jméno] [příjmení] ze dne 30. 6. 2021, odevzdání věci k projednání přestupku ze dne 25. 8. 2021, rozhodnutí MÚ [obec] ze dne 18. 1. 2022 čj. MUVR/1771/2022, rozhodnutí Krajského úřadu v [obec] ze dne 10. 2. 2022 čj. KUKHK [číslo] SKZ/2022-2, rozsudku KS v [obec] čj. 31 A 10/2022-51 ze dne 22. 6. 2022 a rozhodnutí [anonymizována dvě slova] v [obec] ze dne 22. 7. 2022 čj. KUKHK [číslo] SKZ/2022-15 soud zjistil, že (minimálně) předmětné smluvní vztahy účastníků provází dlouhodobé spory a neshody jednatele žalobce p. [jméno] [příjmení] se zaměstnanci žalované, které se vyhrotily natolik, že vyústily až ve vyhrožování p. [příjmení] zaměstnankyni žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], ohledně kterého i Krajský soud v Hradci Králové v odůvodnění rozhodnutí č.j. 31 A 10/2022-51 konstatoval, že emailem jednatele žalobce p. [příjmení], že [příjmení] [příjmení]„ dostane facku, že vezme druhou o zem“ byly naplněny formální i materiální znak skutkové podstaty správního přestupku dle § 7 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona o některých přestupcích, neboť prokázaným jednáním, výhrůžkou újmy na zdraví, narušil p. [příjmení] pravidla společenského chování a svojí intenzitou, hrubostí a nebezpečím, které výhrůžka vyvolává, naplňuje i znak materiální škodlivosti. Toto konstatoval správní soud přesto, že žalobou p. [příjmení] napadené předchozí rozhodnutí správního orgánu správní zrušil a vrátil k dalšímu řízení, ovšem z důvodu potřeby nového posouzení emailové zprávy p.Zálešáka dalšímu zaměstnanci žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], ve které nazval p [příjmení] lhářem, užitečným bláznem a dále uvedl, že„ pokud se někdo rozhodne poškozovat jeho rodinu, označovat jej za lháře a blázna, co si nic nepamatuje, musí počítat s tím, že je schopen zajít pooooodstatně dál, než je nějaká facka.“ Správní soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že neshledal v tomto případě naplnění všech znaků skutkové podstaty přestupku, resp. hrubost jednání.

12. Dle § 2332 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o.z.) pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Dle § 2345 odst. 1 o.z. je-li propachtován zemědělský nebo lesní pozemek, je ujednán zemědělský pacht. Dle § 2347 o.z. pacht ujednaný na dobu neurčitou lze vypovědět v dvanáctiměsíční výpovědní době. Dle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Dle § 574 o.z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Dle § 580 odst. 1 o.z, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobcem tvrzené okolnosti nejsou důvodem pro neplatnost právního úkonu (výpovědí pachtovních smluv) pro rozpor s dobrými mravy, a to ani neplatnosti relativní. Dle rozhodnutí NS ČR ze dne 10. 4. 2001 sp. zn. 29 Cdo 1583/2000:„ V rozporu s dobrými mravy je právní úkon, který neodpovídá mravním zásadám, popř. kulturním a společenským normám, které jsou obecně přijímány v určité společnosti a vytváří tak obecné mínění o tom, co je touto společností akceptovatelné a pokládané za poctivé a slušné jednání. Rozpor právního úkonu s dobrými mravy je třeba posuzovat individuálně, s přihlédnutím zejména ke konkrétním okolnostem jednání účastníků v příslušné době a k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný.“ Obě pachtovní smlouvy v úvodu odkazují jednak na ustanovení § 2201 a násl. o.z. a jednak na § 27 zákona č. 219/2000 Sb. Dle § 27 odst. 2 věty první zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, bylo možno sjednat předmětné pachtovní vztahy pouze na dobu určitou v trvání nejdéle 8 let. Současně dle § 27 odst. 2 věty čtvrté zákona č. 219/2000 Sb. nevylučuje-li to zvláštní právní předpis anebo v případě věci v zahraničí rozhodné právo, musí smlouva obsahovat ujednání umožňující organizační složce státu či státní organizaci v působnosti zákona, ukončit užívací vztah výpovědí. Jde tedy o povinnou obsahovou náležitost právního jednání upravujícího užívací vztah k věci či její části dle citovaného usnesení. Jinak řečeno, dle citovaného ustanovení platí, že pakliže je uzavírán užívací vztah k věci nalézající se v tuzemsku, jak je tomu v dané věci, je povinností příslušné organizační složky státu či státní organizace v působnosti zákona (zde žalované) zajistit, aby sjednané právní jednání obsahovalo ujednání umožňující příslušné organizační složce státu či státní organizaci v působnosti zákona ukončit užívací vztah výpovědí. Zákon č. 219/2000 Sb. přitom nijak neupravuje ani nezakazuje, jaké mají být v rámci užívacího vztahu sjednané výpovědní důvody, tedy zjevně je přípustné sjednání možnosti užívací vztah vypovědět bez uvedení důvodu. Výše uvedené by neplatilo pouze v případě, že by jiný právní předpis tuto povinnost přímo vyloučil, což není daný případ. Právní úprava pachtu v občanském zákoníku možnost výpovědi zemědělského pachtu bez uvedení důvodů nevylučuje (nezakazuje), přičemž účastníci sjednali dvanáctiměsíční výpovědní dobu, kterou občanský zákoník výslovně stanoví pro pacht ujednaný na dobu neurčitou, navíc s ukončením pachtovního vztahu k 1. 10. běžného roku, tedy dle názoru soudu výpovědní dobu zcela dostatečnou a co se týče sjednaného účelu pachtu vhodnou, pro žalobce coby pachtýře pro potřeby řešení situace nastalé v případě výpovědi pachtu ze strany propachtovatele dle předmětného smluvního ujednání. Pokud tedy účastníci měli již od počátku posuzovaných smluvních vztahů platně sjednanou možnost výpovědi pachtu bez uvedení důvodu, a to i s ohledem na výše citované ustanovení § 27 zákona č. 219/2000 Sb. a žalovaná dodržela sjednanou výpovědní lhůtu, resp. dala žalobci včasným podáním výpovědí ještě mnohem delší časový prostor, než byla sjednaná výpovědní lhůta, pak dle názoru soudu nelze předmětné výpovědi posoudit jako jednání rozporné s dobrými mravy, a to i s ohledem na prokázanou dlouhodobou konfliktnost vzájemných vztahů účastníků v rámci jejich spolupráce založené na předmětných pachtovních smlouvách, která zcela nepochybně nepřispívá k řádnému plnění účelu a smyslu předmětných smluvních vztahů, přičemž konkrétní důvody této konfliktnosti vzájemných vztahů účastníků jsou nerozhodné. Po žalované dle názoru soudu již pro shora popsané prokázané okolnosti (dlouhodobé konfliktní a vyhrocené vztahy jednatele žalobce se zaměstnanci žalovaného, kteří mají spolupráci s žalobcem ve své pracovní náplni) nelze spravedlivě požadovat setrvání v předmětných smluvních vztazích založených pachtovními smlouvami. S ohledem na výše uvedené závěry soud neprováděl pro nadbytečnost žalobcem navrhované důkazy výpověďmi svědků a účastnickou výpovědí jednatele žalobce p. [příjmení], neboť zodpovězení otázek, ke kterým se měli navržení svědci a jednatel žalobce dle žalobce ve svých výpovědích vyjádřit (např. psychický stav zaměstnankyně žalované [příjmení] [příjmení], kdo konkrétně inicioval podání trestního oznámení žalované na jednatele žalobce pro jeho jednání vůči zaměstnancům žalované, kdo konkrétně inicioval podání výpovědí z pachtů a proč, interní procesy v rámci žalované atd.), není pro rozhodnutí v dané věci potřebné, resp. je zcela irelevantní. Soud žalobu výrokem I. rozsudku v plném rozsahu zamítl.

14. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, náleží jí proto náhrada důvodně vynaložených nákladů řízení. Na náhradě nákladů řízení náleží žalované náhrada nákladů za zastoupení advokátem v řízení, a to odměna advokáta za 3,5 úkony právní služby, a to 1 úkon za přípravu a převzetí zastoupení v řízení před soudem dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhl.), 1 úkon za sepis vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl., 1 úkon za účast u jednání dne 12. 1. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl a úkonu za účast na vyhlášení rozsudku dle § 11 odst. 2 písm f) vyhl. Odměna náleží z tarifní hodnoty sporu dle § 9 odst. odst. 3 písm. a) vyhl. ve výši 35.000 Kč; tedy za 1 úkon právní služby činí v této věci dle § 7 bodu 5 vyhl. 2.500 Kč Celkem tedy náleží žalované na odměně zástupce 8.750 Kč. Dále náleží žalované na nákladech řízení náhrada hotových výdajů zástupce (režijní paušál) za 4 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1,3 vyhl. Náklady řízení v celkové výši 9.950 Kč je žalobce povinen podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uhradit k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].

15. Lhůta k plnění ve výroku II. rozsudku byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.