19 C 332/2021 - 342

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/1] 1089, 413 01 [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] proti žalované: Obec [Anonymizováno] - [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0], LL.M. sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o vydání bezdůvodného obohacení - 25 828 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku ve výši [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku ve výši [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a žalobkyni b) částku ve výši [částka] a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, přičemž ve vztahu k žalobci a) k rukám právní zástupkyně žalobce.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích na nákladech vynaložených státem v tomto řízení částku ve výši [částka] a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce a) a žalobkyně b) se po žalované společně domáhají zaplacení částky ve výši [částka], jakožto bezdůvodné obohacení, přičemž požadují, aby žalovaná každému z žalobců uhradila částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalující shodně uvedli, že jsou podílovými spoluvlastníky parcely č. 10/51 v obci a k.ú. [adresa], přičemž žalobce a) vlastní ideální a rovněž tak žalobkyně b). Žalobce a) i žalobkyně b) se stali spoluvlastníky uvedené parcely na základě dědického usnesení Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn.: [spisová značka] z [datum], které nabylo právní moci [datum]. Žalobce a žalobkyně jsou tak právními nástupci po původním vlastníkovi, který pozemek nabyl v restituci, přičemž k vypořádání restitučního nároku došlo až v roce 2005. Dne [datum] uzavřeli žalující s žalovanou nájemní smlouvu, na základě které, žalované, jakožto nájemkyni, pronajali shora uvedený pozemek. Nájemní smlouva byla původně zamýšlena jako dočasná s tím, že nebude-li vypovězena, změní se po jednom roce na dobu neurčitou. Nájemní smlouva rovněž měla být určitým provizoriem do doby, než se podaří narovnat právní vztahy mezi žalujícími a žalovanou ohledně shora uvedeného pozemku. Protože v souvislosti s revizí údajů v katastru nemovitostí došlo ke změně druhu shora uvedeného pozemku z orné půdy na zahradu, a protože dle žalujících měla žalovaná na pronajatém pozemku provádět úpravy a vysazovat stromy a umožňovat zde parkování třetím osobám, vypověděli žalující nájemní smlouvu a nájemní vztah tak skončil ke dni [datum]. Přestože nájemní vztah mezi žalujícími a žalovanou skončil, žalovaná předmětný pozemek nevyklidila a na pozemku se tak nacházejí věci, které tam nepatří. Dle žalujících tak nevyklizení pozemku je rovno jejímu faktickému užívání i po skončení nájmu a žalovaná je povinna za užívání pozemku žalujícím poskytnout plnění, jakožto bezdůvodné obohacení (viz judikatura [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Faktický stav je nyní takový, že žalovaná pozemek užívá jako veřejný prostor, aniž by za to žalujícím cokoliv platila. Výše bezdůvodného obohacení je odvozena od výše prospěchu, který by žalovaná bezdůvodným se obohacováním získala. Dle judikatury lze výši bezdůvodného obohacení určit na základě obvyklého nájemného, a pokud to nelze určit, lze vycházet z procenta obvyklé ceny pozemku. Žalující dále uvádějí, že jsou si vědomi, že v případě shora uvedeného pozemku jsou maximální ceny pronájmu regulovány ze strany Ministerstva financí ČR, které stanoví maximální ceny pronájmu pozemků veřejných prostranství a dle judikatury nemůže být výše bezdůvodného obohacení vyšší, než je tato cenová limitace. Cenový Věstník MF ČR pro rok 2020-2021 pro obec [adresa] stanoví cenovou limitaci [částka]/m2 a vzhledem k rozloze předmětného pozemku (1174 m2) tak žalující požadují, aby jim žalovaná za bezesmluvní užívání pozemku za období od [datum] do [datum] uhradila celkem částku [částka], přičemž každý z žalujících nárokuje polovinu této částky, tedy [částka] s přísl.

2. Žalovaná na nejprve uvedla, že s žalobou nesouhlasí a nárok žalujících neuznává. Žalovaná potvrdila, že nájem k předmětnému pozemku zanikl, ale již od počátku nájmu byla parcela užívána jako veřejná zeleň, (o čemž svědčí i ustanovení čl. IV nájemní smlouvy) a jako veřejná zeleň byl pozemek užíván ještě před vznikem nájemního vztahu, ke dni [datum], o čemž svědčí letecké snímky. Žalovaná dále uvedla, že nájemní smlouva neobsahuje žádné ustanovení o povinnosti žalujícím předmětný pozemek předat protokolárně, předmětný pozemek je volně přístupný a žalující jej mohou převzít. Pozemek se rovněž nachází ve stavu, v jakém byl žalujícími předán do nájmu. Žalovaná rovněž na pozemku neprováděla žádné terénní úpravy a stromy, které se na pozemku nacházejí, zde již byly vysazeny ke dni vzniku nájemního vztahu, za dobu trvání nájmu pouze vyrostly. Tuto skutečnost mohou doložit historické letecké snímky. Žalovaná dále uvedla, že pozemek je občany obce užíván jako veřejné prostranství, v minulosti byl a je veřejnou zelení a takto byl i se souhlasem žalujících užíván (viz nájemní smlouva). Žalovaná měla zájem, aby mohla pozemek užívat na základě právního titulu, avšak ukončení nájmu způsobili sami žalobci svou výpovědí. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak žalovaná považovala za rozporný s dobrými mravy.

3. Soud ve věci vydal dne [datum] pod č.j.: [spisová značka] mezitímní rozsudek, kterým rozhodl, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve vztahu k oběma žalobcům je dán. Pokud jde o důvody, na jejichž základě soud takto rozhodl, v podrobnostech soud odkazuje na shora uvedený mezitímní rozsudek, který byl akceptován oběma spornými stranami, neboť proti němu nebylo podáno odvolání a nabyl tak právní moci dne [datum]. [právnická osoba] následujícím řízení šlo pouze o určení výše bezdůvodného obohacení, které užíváním pozemku ve vlastnictví žalobců nastává na straně žalované. Žalobci požadovali s ohledem na cenovou limitaci Ministerstvem financí ČR (viz shora uvedený Cenový věstník) toliko bezdůvodné obohacení ve výši [částka], resp. [částka] s přísl. pro každého z žalobců. Žalovaná byla ochotna za užívání pozemku patřící žalobcům uhradit pouze částku ve výši [částka], tak jak stanovil obvyklé roční nájemné ve svém posudku znalec [tituly před jménem] [jméno FO], tedy částku ve výši [částka] s přísl. pro každého z žalobců. Spor byl tedy veden toliko o částku ve výši [částka], resp. o [částka] pro každého z žalobců, za bezesmluvní užívání pozemku žalovanou v období od [datum] do [datum].

5. Přestože v dané věci byla fakticky předmětem sporu pouze částka ve výši [částka] pro každého z žalobců, byly vypracovány celkem tři znalecké posudky, kdy každá sporná strana předložila svůj znalecký posudek, avšak protože soud nemohl vycházet ani z jednoho předloženého znaleckého posudku, byl vypracován znalecký posudek znaleckou kanceláří, která byla ustanovena přímo soudem. Pokud jde o znalecký posudek předložený stranou žalující, tento byl vypracován znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. [hodnota]-33-2020. Uvedený znalecký posudek původně neobsahoval znaleckou doložkou, resp. prohlášení znalce o tom, že si je vědom trestních následků za vědomě nepravdivý znalecký posudek, avšak tato vada byla následně zhojena. Uvedeným znaleckým posudkem byla určena obvyklá cena předmětného pozemku ve výši [částka]/m2, a to na základě srovnávací metody, kdy znalec vycházel z toho, že oceňovaný pozemek má charakter pozemku stavebního, a proto byl porovnáván s obdobnými stavebními pozemky. V dané věci je však zjevné, že oceňovaný pozemek (parc.č. 10/51 v k.ú. [adresa]) je využíván jako veřejná zeleň, nelze na něm stavět, v katastru nemovitostí není veden jako stavební pozemek a rovněž ani dle územního plánu se nejedná o pozemek určený k zastavění. Z tohoto důvodu je cena určená znalcem zjevně nadhodnocená, vychází z chybného závěru, že se jedná o stavební pozemek a soud z tohoto posudku nemohl vycházet.

6. Pokud jde o znalecký posudek předložený žalovanou, jedná se posudek vypracovaný soudním znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. 1343/16-2021. Uvedený znalecký posudek stanovil obvyklou cenu oceňovaného pozemku v částce [částka] s tím, že výše obvyklého nájemného činí pro daný druh a stav pozemku 5% z obvyklé ceny, tedy [částka]/rok. Uvedený znalecký posudek rovněž původně neobsahoval znaleckou doložkou, resp. prohlášení znalce o tom, že si je vědom trestních následků za vědomě nepravdivý znalecký posudek, avšak rovněž tato vada byla následně zhojena. Při ústním výslechu soudního znalce bylo ale zjištěno, že znalec nelogicky a disproporčně při využití porovnávací metody přiřazoval hodnotu některým koeficientům srovnávaných nemovitostí (např. koeficient velikosti pozemku) ve vztahu k oceňované nemovitosti. U pozemků, které si byly rozlohou více podobné, přiřadil vyšší koeficient, nežli u pozemků, které byly rozlohou nepoměrně menší. Znalec rovněž nedovedl vysvětlit, proč používal vážený průměr oproti průměru aritmetickému, a rovněž nedovedl vysvětlit, proč v rámci užití váženého průměru stanovil porovnávaným pozemkům tu kterou konkrétní váhu (hodnotu). Za zásadní deficit znaleckého posudku soud považuje následné zjištění, že znalec byl v minulosti členem zastupitelstva obce, a to ve volebním období 2010-2014 (viz provedený důkaz-oficiální webové stránky žalované-č.l. 314 p.v.) a u znalce tak je dán důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.

7. S ohledem na nepoužitelnost shora uvedených znaleckých posudků předložených stranami, soud ustanovil vlastního znalce-[právnická osoba] Uvedená znalecká kancelář stanovila výši tržního nájemného pro oceňovaný pozemek za období od [datum] do [datum] (předmět tohoto sporu), ale s ohledem na hospodárnost řízení i za období od [datum] do [datum] (což je období, které je předmětem stejného sporu mezi stranami u zdejšího soudu pod sp. zn.: [spisová značka]). Výše tržního nájemného byla stanovena na základě porovnávací metody, kdy znalci porovnávali výši nájemného u srovnatelných pozemků a rozdíly korigovali prostřednictvím koeficientů. Znalci byli ke způsobu zpracování znaleckého posudku rovněž vyslechnuti, kdy přesvědčivě a srozumitelně obhájili své znalecké závěry. Oproti shora uvedeným znaleckým posudkům znalci obvyklou výši nájemného neodvozovali pouze z hodnoty samotného pozemku, ale přímo porovnáním stanovili výši nájemného, přičemž za jednotlivé roky zohlednili i míru inflace. Takto za posuzované období roku 2020 ([datum]-[datum]) bylo stanoveno obvyklé nájemné předmětného pozemku ve výši [částka]. Nájemné za rok 2021 (12 měsíců) bylo stanoveno celkem ve výši [částka], za jeden měsíc tedy činí [částka]. Za období od [datum] do [datum] (tři měsíce) tak soud vypočetl výši obvyklého nájemného v částce [částka] ([částka] x 3). Za období, které je předmětem tohoto řízení ([datum] do [datum]) tak činí u předmětného pozemku výše obvyklého nájemného částku [částka] ([částka]+[částka]).

8. Po právní stránce soud posoudil věc dle ust. § 2991 o.z. Dle odst. 1 cit. ust., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 cit. ust. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

1. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaná bezesmluvním užíváním pozemku ve vlastnictví žalobců, se bezdůvodně obohacuje. S odkazem na shora uvedený pravomocný mezitímní rozsudek lze konstatovat, že obohacení se odvíjí od skutečnosti, že se aktiva obce – nositelky povinnosti pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů – nesnížila, ač by se tak za řádného běhu okolností stalo. Její pasivní věcná legitimace přitom vyplývá z faktu, že dotčené veřejné prostranství užívají primárně občané obce, přičemž užívání předmětných nemovitostí osobami odlišnými (turisty nebo rodinnými příslušníky a přáteli občanů) je spíše příležitostné a pro obec, v níž se veřejné prostranství nachází, obvykle i prospěšné (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3735/11, usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3033/14, bod 16, případně ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2368/15, bod 6).

2. Na základě závěrů znaleckého posudku [právnická osoba] bylo zjištěno, že za období od [datum] do [datum] činila výše obvyklého nájemného u pozemku parc.č. 10/51 v k.ú. [adresa] částku ve výši [částka]. Dle Výměru Ministerstva financí ČR č. 01/2021 ze dne [datum], kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, publikovaném v Cenovém věstníku MF ČR ze dne [datum], částka 18, je nájemné z pozemků veřejné infrastruktury, na kterých není provozována podnikatelská činnost a slouží zejména jako občanské vybavení pro veřejnou správu, regulováno, kdy maximální nájemné pro příslušnou obec do 25 000 obyvatel včetně činí [částka]/m2. Protože uvedený Výměr se vztahuje i na předmětný pozemek, který fakticky slouží jako veřejná zeleň, nelze vycházet při určení ceny obvyklého nájemného ze znaleckého posudku, ale z výše regulovaného nájemného. Ze znaleckého posudku by bylo možno vycházet pouze v situaci, kdy by výše obvyklého nájemného stanovené znaleckým posudkem byla nižší, než-li výše regulovaného nájemného, což se v daném případě nestalo (viz judikát NS ČR pod sp.zn.: 28 Cdo 3310/2018, kde je konstatováno, že i v případě regulovaného nájemného je nutno zjišťovat výši obvyklého nájemného, jestliže je tvrzeno či jinak vyplývá, že obvyklá cena je nižší než cena maximální). V daném případě je však zjištěna obvyklá cena nájemného u předmětného pozemku cca o 100 % vyšší, než-li cena regulovaná a proto je nutno vycházet z výše regulovaného nájemného. Pokud regulované nájemné činí [částka]/m2, činí výše bezdůvodného obohacení pro daný pozemek na straně žalované [částka] ([částka] x 1 174 m2), což pro každého z žalobců, jakožto rovno dílných spoluvlastníků, činí [částka].

3. Zákonné úroky z prodlení z dlužné částky byly stanoveny dle ust. § 1970 o.z. a to od [datum] a to s ohledem na doručení výzvy k plnění žalované ze dne [datum]. Výše zákonných úroků z prodlení byla stanovena dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

4. Pokud jde o argumenty žalované, tyto soud shledal jako nedůvodné. Žalovaná namítala, že část předmětného pozemku je užívána výlučně obyvateli přilehlého domu, což by nemělo jít k tíži žalované v podobě přiznání bezdůvodného obohacení i za tuto část pozemku. Ze znaleckého posudku [právnická osoba] bylo zjištěno, že na předmětném pozemku se nachází zpevněné plochy, jako jsou obslužné chodníky pro bytový dům č.p. 300 a také parkovací plochy z veřejné komunikace k bytovému domu. Dle měření znalců se uvedené plochy naházejí na cca 191 m2 předmětného pozemku (který má výměru 1 174 m2), jedná se tedy o 16,269% z celkové výměry. I pokud by tedy obvyklá výše nájemného zjištěná znalci ([částka]) byla ponížena o uvedených 16,269% plochy ([částka]), kterou si „zprivatizovali“ majitelé přilehlého obytného domu, činila by výše obvyklého nájemného částku [částka] ([částka]-[částka]). Jedná se o hodnotu, která i nadále převyšuje výši regulovaného nájemného, a protože soud žalobcům přiznal bezdůvodné obohacení ve výši regulovaného nájemného, nemá uvedená námitka na rozhodnutí soudu žádný vliv.

5. Žalovaná rovněž namítla nesprávnost znaleckého posudku vypracovaného [právnická osoba] Uvedla, že znalci při ocenění předmětného pozemku nevzali do úvahy, že se jedná o pozemek, který je fakticky veřejným prostorem a nelze jej tak srovnávat s komerčně využitelnými pozemky, které byly s oceňovaným pozemkem porovnávány. Znalci při jednání vysvětlili, že tuto skutečnost vzali do úvahy a rovněž sdělili, že vycházeli při určení výše obvyklého nájemného z toho, jak je pozemek veden v územním plánu, což je plocha ochranné a izolační zeleně. [právnická osoba] ani jako znalci neměli a za územní plán je odpovědná obec. Možnost využití oceňovaného pozemku zohlednili v koeficientu využitelnosti, kdy stanovili srážku 35%. Znalci rovněž uvedli, že i pokud by pozemek byl v územním plánu veden jako veřejné prostranství, byly by závěry ohledné výše obvyklého nájemného nižší cca o 10-20%. Z toho vyplývá že i pokud by soud připustil důvodnost námitky žalované, že nebylo zohledněna skutečnost, že pozemek je fakticky veřejným prostranstvím a zjištěnou výši obvyklého nájemného (po srážkách o 16,269% ve výši [částka]) ponížil o 20%, dospěl by k hodnotě [částka], což je částka, která opět převyšuje výši regulovaného nájemného a tedy ani tento argument žalované nemá na rozhodnutí soudu vliv, neboť soud žalobcům přiznal bezdůvodné obohacení toliko ve výši regulovaného nájemného.

6. K námitce žalované, že znalci nezohlednili charakter oceňovaného pozemku jako veřejného prostorou soud uvádí, že cílem znaleckého posudku bylo určit výši obvyklého, tedy tržního nájemného. Pozemky, které mají charakter veřejného prostoru, nejsou z povahy věci komerčně obchodovatelné, neboť jejich ekonomické využití je minimální a na nemovitostním trhu tak o ně logicky není zájem. Znalci tudíž na trhu s nemovitostmi mohli stěží najít pozemek, který plní funkci veřejného prostoru a je komerčně obchodován a pokud znalci vycházeli z porovnávaných nemovitostí, tak, jak je uvedeno ve znaleckém posudku, považuje soud jejich postup za správný. Za nedůvodnou soud rovněž považuje námitku žalované, že znalci při stanovení obvyklého nájemného nezohlednily skutečnost, ž se jedná o nájemné regulované. Dle zadání měli znalci určit obvyklou, tedy tržní cenu nájemného u oceňovaného pozemku a otázka regulace nájemného je již otázkou právní, kterou soud zohlednil, jak uvedeno výše.

7. Žalovaná rovněž namítala, že žalobcům by neměla být přiznána plná výše regulovaného nájemného, tedy v maximální výši [částka]/m2, a to s ohledem na výměru oceňovaného pozemku, jeho umístění i velikost obce. Pokud by sama žalovaná vycházela z této výše, tak by jednala v rozporu se zákonem o cenách. Soud se naopak domnívá, že postup, kdy vycházel z regulovaného nájemného ve výši [částka]/m2 je správný. Je třeba zohlednit, že pozemek má poměrně velkou rozlohu (1 174 m2), má pravidelný, dobře využitelný tvar a je umístěn v zásadě v centru obce, (nikoliv v okrajové části), kdy poblíž se nachází např. škola. Samotná obec se nachází pouhých 7 km od [adresa], je zde školní a [podezřelý výraz] [Anonymizováno]. Všechny tyto skutečnosti vedly k soud k závěru, že aplikace regulovaného nájemného ve výši [částka]/m2 je odpovídající.

8. Soud dále uvádí, že nelze odhlédnout ani od morálního aspektu celé věci. Jsou to žalobci, kteří jsou potomky restituentů, kteří se stali předmětem [podezřelý výraz] [Anonymizováno] [Anonymizováno], v restituci jim byl pozemek vydán a žalobci jej následně zdědili (nesporná skutečnost). Původně byl pozemek veden jako orná půda, nyní je veden jako zahrada, je komerčně obtížně využitelný, a fakticky slouží jako veřejné prostranství ku prospěchu občanů obce, tedy i obce samotné a žalobci jej nemohou využívat. Pokud se tedy za této situace, kdy žalovaná má profit z pozemku, který nevlastní, který se stal předmětem restituce, a který žalovaná v současné době užívá jako veřejné prostranství bez právního důvodu (bezesmluvně), dovolává zákona o cenách ve snaze ponížit již tak nízkou výši regulovaného nájemného, jedná se o argument, který je v rozporu s dobrými mravy a soud jej nezohlednil. Rovněž zákon o cenách, na který se žalovaná odkazuje, je normou veřejného práva a dle ust. § 1 odst. 1, věta druhá o.z. uplatňování práva soukromého je nezávislé na uplatňování práva veřejného.

9. Taktéž nelze přehlédnout skutečnost, že předmětný pozemek si pro své soukromé účely (např. parkování, instalace věšáků na prádlo apod.) „zprivatizovali“ někteří obyvatelé přilehlého bytového domu. Tuto skutečnost má soud za prokázánu z nesporných tvrzení sporných stran a je rovněž prokazována předloženými fotografiemi. Žalovaná, jakožto garant veřejného pořádku v obci, této „privatizaci“ soukromého pozemku cizími osobami nejenže přihlíží, ale ještě se jí dovolává za účelem snížení výše obvyklého nájemného (viz bod 12.), což rovněž koliduje se zásadou dobrých mravů.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobci měli ve věci plný úspěch a náleží jim náhrada nákladů řízení. Žalobce a) byl ve věci zastoupen advokátkou a soud její odměnu vypočetl dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), kdy výše odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena v částce á [částka] (vycházeno z tarifní hodnoty pro zastupovaného účastníka [částka]). Soud právní zástupkyni žalobce a) ve věci přiznal odměnu za celkem deset uskutečněných a účelně realizovaných právních úkonů. Jedná se o přípravu a převzetí věci, podání žaloby, zaslání předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum], vyjádření ve věci ze dne [datum] a dále vyjádření doručené dne [datum]. Dále právní zástupkyni náleží odměna za účast na jednání ze dne [datum], na jednání ze dne [datum] (2 úkony, neboť jednání trvalo více než dvě hodiny), na jednání ze dne [datum] a na jednání ze dne [datum]. Za deset shora uvedených právní úkonů náleží právní zástupkyni žalobce a) režijní paušál ve výši 10 x [částka]. Z rejstříku ARES bylo zjištěno, že právní zástupkyně není plátcem DPH. Soudní poplatek žalobce a) zaplatil ve výši [částka] Celkem tak odměna právní zástupkyně žalobce a) činí [částka]. Jízdné účtováno nebylo. Pokud jde o zástupce žalobkyně b), jedná se o obecného zmocněnce, který není advokátem. Soud tomuto přiznal dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. s odkazem na advokátní tarif toliko režijní paušál za každý uskutečněný a účelně realizovaný úkon ve věci ve výši á [částka]. Obecný zmocněnec žalobkyně b) učinil následujících 8 úkonů. Jedná se o podání žaloby, zaslání předžalobní výzvy, vyjádření z [datum] a vyjádření se k znalec. posudku z [datum] (č.l. 137). Dále soud obecnému zmocněnci přiznal paušální náhradu za účast na jednání ze dne [datum], ze dne [datum] (dva úkony, neboť jednání trvalo více než dvě hodiny), dále účast na jednání ze dne [datum] a ze dne [datum]. Soudní poplatek žalobkyně b) zaplatila ve výši [částka]. Celkem náhrada obecnému zmocněnci žalobkyně b) činí [částka]. Pro úplnost soud uvádí, že jak zástupkyně žalobce a), tak obecný zmocněnce žalobkyně b) ve věci uskutečnili více úkonů, avšak tyto soud vyhodnotil jako neúčelné, k uvedeným úkonům nebyli zástupci vyzývání a obsahově se úkony často týkaly věcí, které šly nad rámec projednávání předmětu sporu a ve svém důsledku pouze znepřehledňovaly spisový materiál.

11. Za vypracování znaleckého posudku [právnická osoba] soud vyplatil ze svých prostředků odměnu ve výši [částka], kdy se jedná o náklady vynaložené státem na toto řízení. Soud tedy dle § 148 odst. 1 o.s.ř. rozhodl, že žalovaná, jako neúspěšný účastník sporu, je povinna uhradit České republice-Okresnímu soudu v Litoměřicích na náhradě nákladů vzniklých státu v tomto řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení