19 C 34/2017-170

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Gabrielovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; [název žalobkyně], IČO: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: ; , IČO: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se souhlas žalovaného s touto dohodou: DOHODA O VYDÁNÍ NEMOVITOSTÍ (dále jen„ dohoda“) uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku, ve smyslu zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen jako„ zákon o majetkovém vyrovnání“)

I. Smluvní strany [země] [anonymizována čtyři slova], IČ: [osobní údaje žalovaného], sídlo: [číslo] [obec] - [část obce], [ulice a číslo] (dále jen„ povinná osoba“) a [název žalobkyně], IČ: [osobní údaje žalobce], sídlo: [číslo] [obec], [část obce], [ulice a číslo] [anonymizováno 10 slov] [stát. instituce], ev. [číslo], (dále jen„ oprávněná osoba“)

II. Předmět smlouvy 1. Oprávněná osoba uplatnila svůj nárok ve smyslu zákona o majetkovém vyrovnání výzvou k vydání majetku pro okres [okres], a to výzvou [číslo jednací] doručenou dne [datum rozhodnutí].

2. Předmětem vydání dle této dohody je vydání nemovitostí, tj. nemovitostí evidovaných dle stavu KN takto: Poř. číslo majetkové položky; Katastrální území pozemku; Číslo parcelní pozemku; Druh pozemku 2.; [část obce]; [číslo]; travní porost 3. Povinná osoba touto dohodou vydává oprávněné osobě nemovitosti specifikované v čl. II odst. 2 se všemi jejich součástmi a příslušenstvím, které náležely do původního majetku oprávněné osoby, nebo které zastoupily jejich funkci, anebo jsou nezbytné k řádnému užívání nemovitých věcí v souladu s jejím účelem a oprávněná osoba je přijímá do svého vlastnictví.

4. Povinná osoba touto dohodou převádí vlastnické právo k nemovitostem specifikovaným v čl. II odst. 2 této dohody a vydává nemovitosti oprávněné osobě ve stavu, v němž se nalézala ke dni doručení výzvy povinné osobě. Oprávněná osoba nemovitosti do svého vlastnictví přijímá. Povinná osoba prohlašuje, že ke dni uzavření dohody na nemovitostech neváznou žádná věcná břemena nebo zástavní práva.

5. Nemovitosti uvedené v čl. II odst. 2 této dohody povinná osoba předá oprávněné osobě do 30 dnů ode dne provedení vkladu příslušným katastrálním úřadem. O předání a převzetí bude vyhotoven předávací protokol podepsaný oprávněnou osobou a povinnou osobou.

III. Závěrečná ustanovení 1. Tato dohoda a právní vztahy z ní se řídí právním řádem České republiky, zákonem o majetkovém vyrovnání, zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, a dalšími právními předpisy v účinném znění.

2. Práva a povinnosti z této dohody přecházejí i na případné právní nástupce účastníků dohody. V [obec] dne uvedeného níže měsíce a roku [anonymizováno 5 slov]. [jméno], [obec] – [část obce] oprávněná osoba a [země] [anonymizována čtyři slova] povinná osoba

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 23.716 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobce v žalobním návrhu uvedl, že je [anonymizována tři slova] evidovanou v [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [stát. instituce] pod č. ev. [číslo], a ve smyslu zákona č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, je také oprávněnou osobou. Stejně tak žalovaný je ve smyslu uvedeného zákona osobou povinnou. Vzhledem k tomu, že nedošlo k dohodě o vydání předmětného původního majetku, žalobce se svého nároku domáhal ve smyslu ust. § 10 odst. 4 zákona č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Žalobce vyzval jako oprávněná osoba výzvou [číslo jednací], doručenou dne [datum rozhodnutí], žalovaného k vydání pozemku par. [číslo] k.ú. [část obce], druh pozemku zahrada, dále vydání pozemku par. [číslo] k.ú. [část obce], druh pozemku travní porost, a pozemku par. [číslo] k.ú. [část obce], druh pozemku travní porost. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby ze strany žalobce a to ohledně pozemků par. [číslo] pozemku par. [číslo] oba v k.ú. [část obce], o čemž bylo pravomocně rozhodnuto na základě usnesení Městského soudu v Brně ze dne 14. května 2020 č.j. [číslo jednací], zůstává předmětem žaloby o nahrazení projevu vůle pozemek par. [číslo] v k.ú. [část obce]. Podle pozemkových knih se jedná o původní pozemek PK par. [číslo] který byl zapsán v knihovní vložce [číslo] pozemkové knihy pro k.ú. [obec]. Předmětná parcela pak tvoří historický majetek žalobce. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. Jak již bylo uvedeno, vzhledem k tomu, že povinná osoba – žalovaný neuzavřel s žalobcem dohodu podle ust. § 9 a 10 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, podal žalobce návrh na zahájení správního řízení a vydání věci u [anonymizována tři slova] podle ust. § 9 odst. 6 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Pokud jde o pozemek, který je předmětem této žaloby a to pozemek par. [číslo] bylo rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] ze strany [anonymizována tři slova] rozhodnuto o zamítnutí návrhu z důvodu, že se nejedná o zemědělskou nemovitost a žalobce byl tímto rozhodnutím odkázán na postup podle ust. § 10 odst. 4 zákona č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Žalobce v rámci žalobního návrhu nesouhlasí s existencí výlukového důvodu dle ust. § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, a to vzhledem k částečné zastavěnosti pozemku a funkčnímu celku se stavbami ve vlastnictví třetích osob. Přímo na předmětném pozemku par. [číslo] v k.ú. [část obce] se nenacházejí žádné stavby, pozemek pouze obklopují jiné samostatné pozemky, na nichž se nacházejí stavby a které jsou ve vlastnictví třetích osob. Navíc stavby, které se nacházejí na samostatných parcelách, se zde nacházely již před vznikem majetkové křivdy. Žalovaný jako povinná osoba by měl majetek vydat tak, aby se maximálně obnovil původní rozsah.

2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření ze dne 8. 12. 2017 uvedl, že nárok uplatňovaný žalobou neuznává. Žalovaný nejprve navrhoval zastavení řízení, neboť předmětný pozemek par. [číslo] je součástí zemědělského půdního fondu. Tento pozemek je fakticky součástí zahrádkářské kolonie se zahradními chatkami. Na takový pozemek se dle ust. § 2 písm. b) bod 1. zákona č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi hledí jako na zemědělskou nemovitost. Dále žalovaný ve svém vyjádření potvrdil, že dne [datum] byla [anonymizována tři slova] doručena výzva žalobce k vydání pozemků dle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Jejím předmětem byl mimo jiné pozemek původně v Pozemkovém katastru (PK) vedený jako [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [obec], který byl překatastrován do k.ú. [část obce], za který připadá pozemek par. [číslo]. Ohledně tohoto pozemku nebyla uzavřena dohoda dle ust. § 9 odst. 2 zákona č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a zároveň žalovaný potvrdil, že dne [datum] pak byl žalovanému doručen návrh žalobce na vydání rozhodnutí o vydání zemědělské nemovitosti dle ust. § 9 odst. 6 cit. zákona. Žalovaný dále uvádí, že pokud se žalobce nyní domáhá vydání předmětného pozemku postupem podle ust. § 10 zákona č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, sám žalobce tímto postupem popírá, že by předmětný pozemek byl zemědělskou nemovitostí ve smyslu ust. § 2 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. Takový postup by byl možný pouze v případě, ž by ve správním řízení byl návrh žalobce zamítnut z důvodu, že nárokovaný pozemek není zemědělskou nemovitostí. Dle téhož vyjádření ale sám žalovaný dále uvádí, že ohledně pozemku par. [číslo] byl návrh na vydání pozemku zamítnut a zároveň žalovaný k tomuto vyjádření přikládá přílohu, kterou označuje jako příloha [číslo] to rozhodnutí [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] [územní celek] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ohledně vydání pozemku par. [číslo] o výměře 3204 m2, druh pozemku – trvalý travní porost. Dále žalovaný poukázal na skutečnost, že na předmětném pozemku se nacházejí chaty ve vlastnictví [anonymizována tři slova] [obec] a dále, že zbývající část pozemku okolo chat je tvořena zpevněnými a nezpevněnými cestami a vjezdem, zatravněnými plochami uvnitř oplocené chatové osady a částmi zapleveného svahu s náletovými dřevinami mimo areál. Na pozemku se nachází rovněž šachta s betonovým krytem a stojí na něm stavba neevidovaná v katastru nemovitostí, a to uvnitř oplocení. Dle vyjádření [anonymizována tři slova] [územní celek], [obec] [část obce] a [část obce] – stavebního úřadu č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] je nezastavěná část pozemku nezbytně nutná k užívání stávajících staveb na pozemku. Z uvedeného je pak zřejmé, že pozemek, který je předmětem tohoto řízení a to pozemek par. [číslo] trvalý porost o výměře 3204 m2 v k.ú. [část obce] je dotčen výlukovým důvodem dle ust. 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

3. Soud provedl následující dokazovaná, z nichž zjistil tento skutkový stav:

4. Z výpisu z rejstříku evidovaných právnických osob vedeným [stát. instituce] ke dni [datum] (č.l. 5 p.v. spisu) a zároveň souhlasu [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] (č.l. 6), soud zjistil právní subjektivitu žalobce a to, že žalobce je osobou oprávněnou ve smyslu ust. § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, přičemž žalovaný tuto skutečnost v řízení nijak nerozporoval.

5. Z rozhodnutí o sloučení církevních právnických osob dle kán. 121 CIC ze dne 16. 12. 2002 pod č. j. 2102/02 došlo ke sloučení ke dni [datum] církevní právnické osoby [anonymizována tři slova] [část obce], též pod názvem [anonymizována tři slova] [část obce], sídlo [obec] [část obce] s církevní právnickou osobou s názvem [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. [jméno], [obec] [část obce], IČ: 37 02 97 28.

6. Z rozhodnutí o sloučení církevních právnických osob dle kán. [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] došlo ke sloučení ke dni [datum] církevní právnické osoby [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [část obce], [anonymizována dvě slova]„ [anonymizováno]. [jméno]“ v [část obce], sídlo [obec] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [část obce], sídlo [obec] s církevní právnickou osobou s názvem [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [jméno], [obec] [část obce], IČ: [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova].

7. Z výzvy žalobce (jako oprávněné osoby) ze dne 6. 11. 2013 k vydání majetku, věcí a jiných majetkových hodnot dle zákona č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, doručené dne 13. 11. 2013 žalovanému (jako povinné osobě) a z přílohy k výzvě soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k vydání pozemků zapsaných v knihovních vložkách [číslo] v k. ú. [obec] a číslo parcelní pozemku dle [anonymizována tři slova] [číslo] (č.l. 7 až10 spisu). Doručení této výzvy žalovanému dne [datum] potvrdil i žalovaný.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [část obce] soud zjistil, že vlastníkem pozemku par. [číslo] o výměře 3204 m2 – trvalý travní porost je [země] a příslušnost hospodařit s majetkem státu má [anonymizována tři slova]. Dále se z tohoto výpisu zjišťuje, že předmětná parcela má jako druh pozemku uvedeno trvalý travní porost a způsob ochrany zemědělský půdní fond. Výpis z katastru nemovitostí prokazuje stav nemovitosti ke dni [datum] (č.l. 29 p.v. spisu).

9. Z výpisu z pozemkové knihy, knihovní vložka [číslo] ohledně mimo jiné pozemku [anonymizována dvě slova] v k.ú. [obec] vyplývá, že podle ohlašovacího listu z roku 1948 také z předmětného pozemku povstalo několik desítek blíže specifikovaných pozemků, na nichž jsou postaveny chaty. Dle této listiny se zároveň podává poznámka č.d. [číslo], dle které došlo dne [datum] podle ust. § 10 dost. 2 zák. č. 46/48 Sb. a na základě výměru o výkupu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] k provedení výkupu veškerých nemovitostí zapsaných v této vložce. Dále se uvádí, že podle přídělové listiny [anonymizováno] v [obec] zemědělská správa ze dne [datum] se vkládá vlastnické právo, jehož nabyl [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec].

10. Z výměru [anonymizována čtyři slova] [územní celek] ze dne [datum] (založeno na č.l. 24 p.v. až 25 spisu), se podává. že stát vykoupil všechny pozemky zapsané v knihovní vložce [číslo].

11. Z přídělové listiny [anonymizováno 7 slov] [obec] ze dne [datum] (č.l. 26 spisu) se podává, že na základě této listiny nabyl vlastnické právo k pozemkům [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [obec].

12. Z porovnávání parcel z dřívější pozemkové evidence s parcelami katastru nemovitostí pro k. ú. [část obce] bylo zjištěno, že [anonymizováno 6 slov] odpovídá parcelnímu číslu dle katastru nemovitostí par. [číslo].

13. Z rozhodnutí [anonymizována tři slova] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], se podává, že tímto rozhodnutím došlo k zamítnutí návrhu na vydání pozemku par. [číslo] z důvodu, že nárokovaný pozemek není zemědělskou nemovitostí a zároveň byl žalobce odkázán na postup podle ust. § 10 odst. 4 zákona č. 428/2012 Sb. Dále se z odůvodnění tohoto rozhodnutí podává, že na části předmětného pozemku jsou umístěny chatky a další nespecifikované objekty. Pokud jde o stavební dokumentaci nebo jiné doklady ohledně těchto chat, nebyly v archivu příslušného stavebního úřadu dohledány, protože chatová osada byla realizována před rokem 1990. Dalším šetřením správního úřadu bylo zjištěno, že v době přechodu na stát byl u pozemku [anonymizováno] par. [číslo] k.ú. [obec] evidován druh pozemku pastva. V zápisu [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum] je uvedeno, že pozemky byly již před tímto datem využívány jako chatová osada – rekreační středisko. Existenci chatové osady potvrzují i další archivní doklady např. Výkup pozemků podle zák. [číslo] Návrh přídělu půdy a budov ze dne [datum] (založeno na č.l. 83 – 85 spisu).

14. Z rozhodnutí [anonymizována tři slova] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], týkající se pozemku par. [číslo] v k.ú. [část obce], o výměře 111 m2, druh pozemku: trvalý travní porost, se podává, že tento pozemek byl vydán žalobci.

15. Ze sdělení [anonymizována tři slova] [územní celek], [obec] – [část obce] a [část obce] ze dne [datum] se podává, že co se týče pozemku par. [číslo] par. [číslo] v k.ú. [část obce] pro [územní celek], a to v poslední věta, že„ … nezastavěná část uvedených pozemků je nezbytně nutnou k užívání stávajících staveb na pozemku.“ (založeno na č.l. 139 spisu).

16. Ze sdělení [anonymizována tři slova] [územní celek], [obec] – [část obce] a [část obce] ze dne [datum], které si soud vyžádal, se podává, že co se týče dokumentace: objekty/chatky evid. ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] na pozemku par. [číslo] v k.ú. [část obce] pro [územní celek], že tento úřad neshledal ve své evidenci požadovanou stavebně právní dokumentaci (vznik tohoto úřadu od r. 1991), resp. jiné doklady, ze kterých by bylo patrné, zda a kdy byly objekty/chatky (evidované ve vlastnictví [anonymizována dvě slova]) povoleny, realizovány a zkolaudovány. Pokud jde o to, zda nezastavěná část pozemku je nezbytně nutná k užívání stávajících staveb na pozemku tak stavby, které se nacházejí na poz. jiných par. č. (umístěných uvnitř pozemku par. [číslo] k.ú. [část obce], zaevidované v spi/sgi údajů [anonymizováno], vlastnicky vedené na jinou osobu než-li [ulice] univerzita v [obec]) musí být pro tyto stavby zajištěn účel užívání alespoň pro pobyt osob, proto dle vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, musejí mít osoby zajištěn přístup pro příjezd osobních vozidel alespoň po veřejně přístupné účelové komunikaci a odstavné/parkovací stání. Jiné nezbytně nutné užívání nezastavěných částí pozemku par. [číslo] k.ú. [část obce] pak dle stavebního úřadu představuje právo odpovídající věcnému břemenu chůze/přístupu ke stavbě na tomto pozemku- přístupné z prostoru veřejně přístupné účelové komunikace. Další nezbytně nutné užívání stavbě přilehlých částí pozemku par. [číslo] k.ú. [část obce] uvedený stavební úřad neshledává (založeno na č.l. 145 spisu).

17. Dále soud provedl k důkazu ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka] tato rozhodnutí:

18. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], týkající se pozemku par. [číslo] v k.ú. [část obce] se podává, že tímto rozsudkem byl žalobkyni vydán pozemek par. [číslo] v k.ú. [část obce] a zároveň tímto rozsudkem bylo nahrazeno rozhodnutí [anonymizováno 7 slov] [územní celek] ze dne [datum] sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [číslo jednací]. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že předmětem této žaloby byl pozemek par. [číslo] v k.ú. [část obce], jehož vydání se žalobkyně domáhala, když uvedeným rozhodnutím Státního [anonymizována dvě slova] bylo rozhodnuto o nevydání žalobkyni, jako oprávněné osobě pro překážku vydání dle ust. § 8 odst. 1 písm. e) zák. č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů, a to vzhledem k částečné zastavěnosti pozemku a funkčnímu celku ze stavbami ve vlastnictví třetích osob. Soud v tomto případě dospěl k závěru na základě provedeného dokazování, že na předmětném pozemku existovaly stavby chat již v době, předcházející vzniku majetkové křivdy na právní předchůdkyni žalobkyně. Soud dospěl k závěru, že z dikce předmětné restituční výluky dle ust. § 8 odst. 1 písm. a) zák. č. 428/2012 Sb. je patrné, že daná výluka dopadá toliko na zastavěnost pozemku vzniklou poté, kdy se stala majetková křivda. Byl-li pozemek zastavěn již v době před skutečností zakládající majetkovou křivdu, restituční výluka dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. se neúplatní. Pokud v tomto řízení argumentoval účastník řízení tím, že se aktuálně jedná o stavby ve vlastnictví třetích osob, pak takový závěr není opodstatněný a na existenci absence dané restituční výluky to nic nemění, neboť restituční výluka dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. bez ohledu na osobu aktuálního vlastníka stavby neuplatní vždy tam, kde byl pozemek zastavěn již v době vzniku skutečnosti zakládající restituční křivdu.

19. Totéž se podává z rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kdy tímto rozhodnutím byl rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] potvrzen, když Vrchní soud v Olomouci se s tímto rozhodnutím Krajského soudu v Brně ztotožnil, a jako věcně správný ho potvrdil.

20. Soud prvního stupně v souladu s ust. § 120 odst. 2 o.s.ř. připojil k důkazu spis [anonymizována tři slova] sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], ze kterého se podává: -) srovnání sestavení parcel, a to pozemky zapsané ve vložkách pozemkových knih, kde je uveden pozemek č. knihovní vložky [anonymizováno], par. [číslo] v k.ú. [část obce] pod par. [číslo] -) výkaz přídělů a přídělových cen pro k.ú. [obec], kde je uveden pozemek [číslo] jako pastva, k tomu dále stavební pozemky, kde jsou umístěny chaty, -) návrh přídělu půdy a budov ze dne [datum], kde jsou závazně zachyceny i jednotlivé chaty na pozemku, -) zápis sepsaný dne [datum], kde jsou sepsány rovněž jednotlivé chaty na pozemku, -) srovnávací sestavení parcel a porovnání parcel a výměr ze dne [datum], kde je patrný původní pozemek [číslo] se současným stavem pozemku evidovaným v [anonymizováno] jako par. [číslo] -) zápis z místního šetření [číslo], konaného dne [datum] k par. č. [anonymizováno] [číslo], kde je uvedeno, že části pozemku jsou tvořeny jednak částmi částečně zpevněné a nezpevněné cesty, nezpevněnými plochami a vjezdem, zatravněnými plochami, částí zapleveleného svahu s náletovými keři a stromy mimo oplocený areál, jednak plochami uvnitř oplocené chatové osady. Na pozemku se nachází šachta s betonovým krytem a elektrická rozvodová skříň mimo oplocení a stojí na něm stavba neevidovaná v katastru nemovitostí uvnitř oplocení. K tomu provedena k důkazu příloha [číslo] – situace k zápisu z místního šetření ohledně pozemku par. [číslo] kde je podrobně zakreslena celková situace pozemků s jednotlivými pozemky uvnitř tohoto pozemku a dále i stavby chatek na tomto pozemku se nacházejících. Situace předmětného pozemku se dále podává z náhledu na ortofotomapu k danému pozemku a z fotodokumentace daného místa z místního šetření. Z uvedené přílohy [číslo] (k situaci k zápisu z místního šetření [číslo]) ve spojení s bezplatným nahlížením do katastru nemovitostí prostřednictvím webového portálu [webová adresa] soud zjistil, že podél předmětného pozemku par. [číslo] vede nezpevněná cesta – pozemek par. [číslo] – způsob využití ostatní komunikace, ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] v [obec], [ulice a číslo], [část obce], [číslo] [obec] (dále jen [ulice] univerzita v [obec]). Dále je patrné, že uvnitř požadovaného pozemku par. [číslo] se nachází jednotlivě rozmístěné další pozemky a to pozemek par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], na tomto pozemku je umístěna stavba č.ev. [anonymizováno] – určena pro rodinou rekreaci a ve vlastnictví třetí osoby, dále pozemek par. [číslo] – ostatní/betonová plocha ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], dále pozemek par. [číslo] opět se jedná o pozemek zastavěný ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], když na tomto pozemku je opět umístěna stavba č.ev. [číslo] – určeno pro rodinnou rekreaci ve vlastnictví třetí osoby, dále se zde nachází pozemek par. [číslo] – ostatní plocha ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], na kterém stojí stavba /objekt v katastru nemovitostí neevidovaná, dále pozemek par. [číslo] zastavěná plocha ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], na kterém se nachází stavba č.ev. [anonymizováno], určená pro rodinnou rekreaci a ve vlastnictví tří osoby, dále se zde nachází pozemek par. [číslo] zastavěná plocha ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], na kterém stojí stavba č.ev. [anonymizováno] – stavba pro rodinnou rekreaci, ve vlastnictví třetí osoby. Poté pozemek par. [číslo] zastavěná plocha ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], na kterém je opět stavba č.ev. [anonymizováno] – stavba pro rodinnou rekreaci, ve vlastnictví třetí osoby. Pozemek par. [číslo] což je opět zastavěná plocha ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], na kterém se nachází stavba č.ev. [anonymizováno] – stavba pro rodinnou rekreaci ve vlastnictví třetí osoby a nakonec pozemek par. č [číslo] – ostatní plocha ve vlastnictví [anonymizována dvě slova], na kterém stojí stavba/objekt („ bouda“) v katastru nemovitostí neevidovaná.

21. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

22. Z ostatních listinných důkazů soud žádné skutečnosti pro právní posouzení věci nečerpal.

23. Soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

24. Podle ust. § 1 zákona č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi - Tento zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi podle jiného právního předpisu (dále jen„ registrované církve a náboženské společnosti“), v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 (dále jen„ rozhodné období“) a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi.

25. Podle ust. § 2 písm b) bod 1. a 2. zákona č. 428/2012 Sb. jsou zemědělskými nemovitostmi pozemky, které ke dni 24. června 1991 tvořily zemědělský půdní fond nebo do tohoto fondu náležely a pozemky, které ke dni 24. června 1991 tvořily lesní půdní fond.

26. Podle ust. § 3 zákona č. 428/2012 Sb. - Oprávněnou osobou je a) registrovaná církev a náboženská společnost, b) právnická osoba zřízená nebo založená jako součást registrované církve a náboženské společnosti, c) právnická osoba zřízená nebo založená za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům, d) Náboženská matice, za podmínky, že v rozhodném období utrpěla tato osoba nebo její právní předchůdce majetkovou křivdu v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5.

27. Podle ust. § 4 zákona č. 428/2012 Sb. - Povinnou osobou je a) Pozemkový fond České republiky, b) Lesy České republiky, s. p., c) stát, za který jedná příslušná organizační složka státu, d) státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik a jiná státní organizace, za podmínky, že tato osoba je oprávněna hospodařit s majetkem státu nebo vykonávat správu majetku státu, který se stal v rozhodném období předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5.

28. Podle ust. § 5 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. skutečnostmi, v jejichž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám, jsou odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě).

29. Dle ust. § 8 odst. písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. věc nelze vydat v případě, že se jedná o zastavěný pozemek; za zastavěný pozemek se považuje část pozemku, která byla poté, kdy se stala předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, zastavěna stavbou nebo částí stavby schopnou samostatného užívání (dále jen„ stavba“), byla-li stavba zřízena v souladu se stavebním zákonem a je užívána, a dále část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k užívání stavby; za zastavěný pozemek se rovněž považuje část pozemku zastavěná stavbou, která je ve vlastnictví jiné osoby než je stát nebo oprávněná osoba, a dále část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k užívání stavby.

30. Podle ust. § 10 odst. 1 věty prvé zákona č. 428/2012 Sb. - oprávněná osoba písemně vyzve povinnou osobu k vydání jiné věci než zemědělské nemovitosti do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její nárok zanikne.

31. Podle ust. § 10 odst. 2 zákona č. 428/2012 Sb. povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou písemnou dohodu o vydání jiné věci než zemědělské nemovitosti do 6 měsíců ode dne doručení výzvy, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 11). V dohodě budou nemovitosti uvedeny údaji podle katastrálního zákona. Bude-li předmětem vydání pouze část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v podobě parcely, musí být neoddělitelnou součástí dohody geometrický plán.

32. Podle ust. § 10 odst. 4 zákona č. 428/2012 Sb. - nedojde-li k uzavření dohody o vydání věci podle odstavce 2 nebo podle § 11, může se oprávněná osoba obrátit ve lhůtě 3 let na soud s návrhem, aby nahradil chybějící projev vůle povinné osoby, jinak její nárok zanikne. Lhůta pro podání návrhu podle věty první počíná běžet marným uplynutím lhůty 6 měsíců stanovené v odstavci 2 nebo v § 11.

33. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a soud jí v plném rozsahu vyhověl.

34. Žalovaná nejprve namítala v řízení pravomoc soudu. Jelikož je nezemědělský charakter sporného pozemku předpokladem existence pravomoci soudu, soud tento aspekt coby podmínku řízení (ust. § 103 o. s. ř.) posoudil. Z citovaných ustanovení je zřejmé, že zákon [číslo] Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi stanoví odlišný režim uplatňování nároků na vydání majetku pro případ zemědělských nemovitostí a pro jiné věc než zemědělské nemovitosti (viz též Kříž, J., Valeš, V. Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Komentář, 2013, s. 123–125). Nedojde-li k dohodě mezi oprávněnou a povinnou osobou, je v případě nemovitostí zemědělských oprávněn rozhodnout o vydání nemovitosti pozemkový úřad, ve vztahu k objektům odlišným je pravomoc rozhodnout svěřena soudu. Pro závěr, je-li dána pravomoc soudu, je pak stěžejní posouzení, spadají-li předmětné pozemky do kategorie zemědělských či nikoliv. Zákon pak pro své účely přichází s vlastní legální definicí zemědělských pozemků, do níž zařazuje i pozemky, které ke [anonymizováno] 24. 6. 1991 tvořily zemědělský půdní fond nebo do tohoto fondu náležely a prostřednictvím poznámky pod čarou pak odkazuje na zákon zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. Jak dále podotýká literatura (Kříž, J., Valeš, V. Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Komentář, 2013, s. 110), úprava v § 2 zákona č. 229/1991 Sb. záměrně navazuje na obdobně znějící § 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (účinný právě od 24. 6. 1991), a lze tedy navázat na výklad shodných pojmů v rámci rozhodovací praxe k zákonu č. 229/1991 Sb. Ta si pro kategorizaci pozemků jako zemědělských či lesních žádala souběžné naplnění formálního předpokladu (tedy stav evidenční) a materiálního předpokladu (skutečný stav pozemku) – viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2009, sp. zn. 28 Cdo 1081/2009. V projednávané věci bylo zjištěno, že pozemek byl v období přechodu na stát evidován jako druh pozemku pastva, lze proto konstatovat, že pro rozhodné období byla splněna podmínku formální. Pokud však jde o splnění druhého předpokladu, že takový pozemek je, anebo byl a nadále má být zemědělsky obhospodařovaný (znak faktický, materiální), bylo soudem zjištěno, že dle zápisu [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum] je uvedeno, že pozemek byl již před tímto datem využíván jako chatová osada – rekreační středisko. [ulice] využívání daného pozemku vyplývá dále např. z Výkupu pozemků podle zák. č. 46/48 Sb. a Návrhu přídělu půdy a budov ze dne 1. 10. 1949. Současně bylo na základě místního šetření provedeného dne 18. 5. 2017 správním orgánem zjištěno, že části pozemku jsou tvořeny jednak částmi částečně zpevněné a nezpevněné cesty, nezpevněnými plochami a vjezdem, zatravněnými plochami, částí zapleveleného svahu s náletovými keři a stromy mimo oplocený areál, jednak plochami uvnitř oplocené chatové osady. Na pozemku se nachází šachta s betonovým krytem a elektrická rozvodová skříň mimo oplocení a stojí na něm stavba neevidovaná v katastru nemovitostí uvnitř oplocení. Na základě uvedených skutečností nelze dovodit, že by nemovitost náležela do zemědělského půdního fondu, resp. není využívána pouze pro zemědělské účely podle § 1 zákona č. 53/1966 Sb. Soud na základě učiněných skutkových zjištění uzavírá, že sporný pozemek nemá zemědělský charakter, je tedy dána pravomoc soudu a postup podle ust. § 10 odst. 4 zákona č. č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

35. Pokud jde o samotný žalobní nárok žalobce na nahrazení projevu vůle žalovaného s uzavřením dohody o vydání nemovitosti, soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav věci. Z rozhodnutí o sloučení církevních právnických osob dle kán. [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] došlo ke sloučení ke dni [datum] církevní právnické osoby [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [část obce], též pod názvem [anonymizována dvě slova] v [část obce], sídlo [obec] [část obce] s církevní právnickou osobou s názvem [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [jméno], [obec] [část obce], [anonymizováno]: [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Stejně tak z rozhodnutí o sloučení církevních právnických osob dle kán. [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] došlo ke sloučení ke dni [datum] církevní právnické osoby [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [část obce], [anonymizována dvě slova]„ [anonymizováno]. [jméno]“ v [část obce], sídlo [obec] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [část obce], sídlo [obec] s církevní právnickou osobou s názvem [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [jméno], [obec] [část obce], IČ: [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Z výpisu z rejstříku evidovaných právnických osob, vedený Ministerstvem kultury bylo zjištěno, že žalobce je evidován jako právnická osoba.

36. Z výpisu z pozemkové knihy, č. knihovní vložky [anonymizováno], ohledně mimo jiné pozemku [anonymizována dvě slova] v k.ú. [obec] se podává poznámka č.d. [číslo], dle které došlo dne [datum] podle ust. § 10 dost. 2 zák. č. 46/1948 Sb. o nové pozemkové reformě a na základě výměru o výkupu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] k provedení výkupu veškerých nemovitostí zapsaných v této vložce. Dále se uvádí, že podle přídělové listiny [anonymizováno] v [obec] zemědělská správa ze dne [datum] se vkládá vlastnické právo, jehož nabyl [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec]. Předmětný pozemek tak byl žalobci odňat bez náhrady postupem podle zákona č. 46/1948 Sb. a pozemek přešel na stát.

37. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [část obce] je zřejmé, že pozemek par. [číslo] o výměře 3204 m2 trvalý travní porost je ve vlastnictví [země] a příslušnost hospodařit s majetkem státu náleží žalovanému na základě ohlášení příslušnosti hospodařit s majetkem státu ze dne [datum]. Původnímu pozemku [anonymizováno] par. [číslo] odpovídá pozemek v katastru nemovitostí par. [číslo] označený jako druh pozemku trvalý travní porost o výměře 3204 m2 zapsaný na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce]. Žalobce tímto prokázal, že je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 3 zákona č. 428/2012 Sb. a žalovaný povinnou osobou ve smyslu ust. § 4 zákona č. 428/2012 Sb.

38. Žalobce jako oprávněná osoba výzvou č. j. B ze dne 6. 11. 2013 vyzval žalovaného ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 1 věty prvé zákona č. 428/2012 Sb. k vydání pozemku, tato výzva byla žalovaném doručena dne 13. 11. 2013, což bylo účastníky učiněno nesporným.

39. Vzhledem k tomu, že dohoda o vydání pozemku par. [číslo] v k. ú. [část obce] nebyla uzavřena v šestiměsíční lhůtě od doručení výzvy, která byla žalovanému doručena dne 13. 11. 2013, bylo právo žalobce jako oprávněné osoby obrátit se na soud s návrhem, aby soud nahradil chybějící projev vůle povinné osoby nutné k uzavření dohody. Tato dohoda ve smyslu ust. § 10 odst. 4 zákona č. 428/2012 Sb. musela být podána ve tříleté lhůtě ode dne uplynutí lhůty k uzavření dohody o vydání. Vzhledem k tomu, že se jedná o hmotněprávní lhůtu, která ze strany žalobce byla dodržena, kdy žalobní návrhu ze strany žalobce byl podán dne 13. 4. 2017. Šestiměsíční lhůta k uzavření dohody uplynula dne 13. 5. 2014 a žalobní návrh byl podán ve tříleté promlčecí prekluzivní lhůtě, a to dne 13. 4. 2017.

40. Z provedeného dokazování je patrné, že v rozhodném období od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990 (viz. ust. § 1 zákona č. 428/2012 Sb.) došlo ke skutečnosti vedoucí k majetkovým křivdám (ust. § 5 zákona č. 428/2012 Sb.), když ke shodnému závěru došel správní úřad ve svém rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], když předmětný pozemek parc. [číslo] o výměře 3204 m2, druh pozemku – trvalý travní porost k.ú. [část obce] (dle dřívější pozemkové evidence část pozemku [anonymizováno] p. [číslo] k.ú. [obec]) byl odňat postupem podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, a to bez vyplacení náhrady, čímž je splněna podmínka skutečnosti vedoucí k majetkovým křivdám dle ust. § 5 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. S poukazem na ust. § 10 odst. 3 zákona č. 46/1948 Sb. se účinky přechodu majetku na stát pojily s poznámkou provedení výkupu v pozemkové knize. K ní došlo dle výpisu z pozemkové knihy, číslo knihovní vložky [anonymizováno], pro k.ú. [obec] dne [datum], a to na základě výměru o výkupu ze dne [datum]. Přičemž tyto skutečnosti žádný účastník v řízení nerozporoval.

41. Sporné mezi stranami bylo to, zda na uvedený pozemek dopadá výlukový důvod dle ust. § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. Podle tohoto ustanovení totiž věc nelze vydat v případě, že se jedná o zastavěný pozemek, za zastavěný pozemek se považuje část pozemku, která byla poté, co se stala předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečnosti, uvedené v § 5 zastavěná stavbou nebo části stavby schopnost samostatného užívání, byla-li stavba zřízena v souladu se stavebním zákonem a je užívána dále část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytná nutná k užívání stavby. Za zastavěný pozemek je rovněž považována část pozemku zastavěná stavbou, která je ve vlastnictví jiné osoby než je stát nebo oprávněná osoba a dále část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k užívání stavby. Z citovaného ustanovení představuje reflexy veřejného zájmu, kterým se modifikuje vůle zákonodárce zmírnit křivdy nastalé skutečnostmi uvedenými výpočtem v § 5. Jedná se o stanovení skutečností, které zohledňují současný, faktický či právní stav věcí, jejichž odnětím byla způsobena majetková křivda s těmito důsledky, že se taková věc oprávněné osobě nevydá, ačkoliv ostatní podmínky zákona o majetkovém vyrovnání jsou splněny. Obecně platí, že v případě restitučního zákonodárství musí zákonodárce zohledňovat změny, které ve věci v právním či faktickém smyslu nastaly v průběhu rozhodného období (srov. rozh. NS ČR 28 Cdo 4692/2017 Sb.).

42. Z místního šetření provedeného dne [datum] správním orgánem k par. č. [anonymizováno] [číslo], se podává, že části pozemku jsou tvořeny jednak částmi částečně zpevněné a nezpevněné cesty, nezpevněnými plochami a vjezdem, zatravněnými plochami, částí zapleveleného svahu s náletovými keři a stromy mimo oplocený areál, jednak plochami uvnitř oplocené chatové osady. Na pozemku se nachází šachta s betonovým krytem a elektrická rozvodová skříň mimo oplocení a stojí na něm stavba neevidovaná v katastru nemovitostí uvnitř oplocení. Přesná podoba pozemku byla dále zjištěna dle přílohy [číslo] – a to situace k zápisu z místního šetření ohledně pozemku par. [číslo] kde je podrobně zakreslena celková situace pozemků s jednotlivými pozemky uvnitř tohoto pozemku a dále i stavby chatek/objektů, které se nyní nacházejí na samostatných parcelách uvnitř předmětného pozemku. Situace předmětného pozemku se dále podává z náhledu na ortofotomapu k danému pozemku a z fotodokumentace daného místa z místního šetření. Přesné určení je pak rozepsáno bod bodem [číslo] tohoto rozhodnutí. Dle tohoto zjištění lze uzavřít, že na předmětném pozemku se nachází další samostatné parcely ve vlastnictví [anonymizována tři slova] [obec], když na některých jsou umístěny chaty/rekreační objekty ve vlastnictví třetích osob. Na některých pozemcích jsou umístěny stavby v katastru nemovitostí neevidované.

43. Ze sdělení [anonymizována tři slova] [územní celek], [obec] – [část obce] a [část obce] ze dne [datum] se podává, že co se týče dokumentace: objekty/chatky evid. ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] na pozemku par. [číslo] v k.ú. [část obce] pro obec Brno, že tento úřad neshledal ve své evidenci požadovanou stavebně právní dokumentaci (vznik tohoto úřadu od r. 1991), resp. jiné doklady, ze kterých by bylo patrné, zda a kdy byly objekty/chatky (evidované ve vlastnictví [anonymizována dvě slova]) povoleny, realizovány a zkolaudovány. Pokud jde o stavby, které se nacházejí na poz. jiných par. č. (umístěných uvnitř pozemku par. [číslo] k.ú. [část obce], vlastnicky vedené na jinou osobu nez-li [ulice] univerzita), tak u nezastavěné části pozemku (par. [číslo]) musí být zabezpečen přístup pro příjezd osobních vozidel a odstavné parkovací stání, stejně tak právo odpovídající věcnému břemenu chůze/přístupu ke stavbě, vše z prostoru veřejně přístupné účelové komunikace, tak aby bylo zabezpečeno užívání staveb osobymi. Dle tohoto příslušného stavebního úřadu další nezbytně nutné užívání stavbě přilehlých částí pozemku par. [číslo] k.ú. [část obce] nebylo shledáno.

44. Z výpisu z pozemkové knihy, číslo knihovní vložky [anonymizováno], ohledně mimo jiné pozemku [anonymizováno] par. [číslo] v k.ú. [obec] přímo vyplývá, že podle ohlašovacího listu z roku 1948 také z tohoto pozemku povstalo několik desítek blíže specifikovaných pozemků, na nichž jsou postaveny chaty. Chaty jsou pak návazně zachyceny v přehledu pozemkového majetku podrobeného ze dne [datum] i v návrhu přídělu půdy a budov ze dne [datum]. Rovněž v zápisu sepsaném u [anonymizováno] v [obec] dne [datum] je uvedeno, že na části pozemků je postaveno asi 30 chat.

45. Z odůvodnění samotného rozhodnutí správního úřadu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], dle kterého došlo k zamítnutí návrhu na vydání pozemku par. [číslo] z důvodu, že nárokovaný pozemek není zemědělskou nemovitostí, vyplývá, že samotný správní orgán si byl vědom skutečnosti, že předmětný pozemek byl zastavěn již v době před vznikem majetkové křivdy. Dle tohoto rozhodnutí se podává, že dalším šetřením správního úřadu bylo z archivních dokladů zjištěno, že v době přechodu na stát byl u pozemku [anonymizováno] par. [číslo] k.ú. [obec] evidován druh pozemku pastva. V zápisu [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum] je uvedeno, že pozemky uvedeny ve výroku rozhodnutí byly již před tímto datem využívány jako chatová osada – rekreační středisko. Existenci chatové osady potvrzují i další archivní doklady např. Výkup pozemků podle zák. č. 46/48 Sb. a Návrh přídělu půdy a budov ze dne 1. 10. 1949.

46. Na základě takto provedeného dokazování lze tedy učinit skutkový závěr, že na předmětném pozemku existovaly stavby chat již v době předcházející vzniku majetkové křivdy na právní předchůdkyni žalobkyně (tedy dne 20. 5. 1949), když tato skutečnost nebyla ze strany žalovaného dle uvedeného rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], rozporována.

47. Soud prvního stupně tak vyšel z právního závěru učiněného dle rozhodnutí Krajského soudu v Brně č.j. 35 C 7/2018-86 ze dne 10. května 2019, dle kterého daná restituční výluka dle ust. § 8 odst, 1 zákona č. 428/2012 Sb. dopadá toliko na zastavěnost pozemku vzniklou poté, kdy se stala majetková křivda. Byl- li pozemek zastavěn již v době před skutečností zakládající majetkovou křivdu, restituční výluka dle ust. § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. se neuplatní. Na tomto stanovisku nemění nic, že stavby na předmětném pozemku jsou stavby ve vlastnictví třetích osob, neboť restituční výluka dle ust. § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. se bez ohledu na osobu aktuálního vlastníka stavby neuplatní vždy tam, kde byl pozemek zastavěn již v době vzniku skutečnosti zakládající restituční křivku. Dle názoru soudu prvního stupně je tak rozhodná zastavěnost pozemku před vznikem majetkové křivdy bez ohledu na skutečnost, že stavby jsou umístěny aktuálně na samostatných parcelách. Rozhodné naopak je, že tyto stavby se zde nenacházely již před vznikem majetkové křivdy. Vzhledem k tomu, že uvedený závěr Krajského soudu v Brně byl potvrzen odvolacím soudem Vrchním soudem v Olomouci č.j. 5 Co 18/2019-113 ze dne 5.září 2019, neměl soud prvního stupně důvod odchýlit se od vypsanému závěru. Dále soud konstatuje, že i kdyby nedošel ke shora vypsanému závěru, nelze přijmou argumentaci žalovaného, že by požadovaný pozemek byl zastavěn ve smyslu nezbytnosti užívání sousedních staveb, neboť tento argument byl vyvrácen na základě vyjádření příslušného stavebního úřadu ze dne 15. 1. 2021 Stavební úřad se omezil toliko na nutnost zajistit přístup ke stavbám a to k účelu užívání alespoň pro pobyt osob ve smyslu zpřístupnění těchto staveb pro příjezd, parkování vozidel a přístupu – chůze ke stavbě. Další nezbytně nutné užívání stavbě přilehlých částí pozemku par. [číslo] k.ú. [část obce] uvedený stavební úřad neshledal. Na základě všeho uvedeného soud rozhodnul o nahrazení souhlasu žalovaného s dohodou o vydání požadované nemovitosti, tak jak je specifikováno dle výroku I. tohoto rozsudku.

48. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud přiznal plně procesně úspěšnému žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v odměně za zastoupení advokátem ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jako„ vyhláška“) za níže uvedených sedm úkonů právní služby ve výši 2.500 Kč za jeden úkon právní služby (tarifní hodnota 35.000 Kč za úkon dle § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky), tedy celkem 17.500 Kč (1x převzetí a příprava zastoupení; 4x písemné podání ve věci samé (žaloba ze dne 11. 4. 2017, replika žalobce ze dne 7. 11. 2017; ze dne 11. 3. 2020 a závěrečný návrh žalobce ze dne 24. 3. 2021, 1x účast na jednání soudu dne 17. 3. 2021 a účast u jednání soudu dne 21. 4. 2021). Dále v sedmi režijních paušálech po 300 Kč, tedy celkem 2.100 Kč Celkem tedy činí náklady řízení žalovaných částku 23.716 Kč (z toho DPH činí 4.116 Kč).

Poučení