19 C 38/2023

Rubrum

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený JUDr. Bc. [jméno] [příjmení], advokátem, sídlem [adresa] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že stavební parcela p.č. st. 802, jejíž součástí je budova [adresa], pozemková parcela p. [číslo] pozemková parcela p. [číslo] všechny katastrální území Vyžlovka, náležejí do pozůstalosti po zůstavitelce RNDr. [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], naposledy bydlištěm [obec a číslo] – [část obce], [ulice a číslo], PSČ [PSČ], která zemřela dne [datum].

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 22 838 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se vůči žalovanému domáhal určení, že zůstavitelka RNDr. [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], naposledy bydlištěm [obec a číslo] – [část obce], [ulice a číslo], PSČ [PSČ], která zemřela dne [datum], byla ke dni úmrtí vlastnicí stavební parcely p.č. st. 802, jejíž součástí je budova [adresa], pozemkové parcely p. [číslo] pozemkové parcely p. [číslo] všechny katastrální území Vyžlovka. V žalobních důvodech uvedl, že právní předchůdkyně žalobce jako prodávající uzavřela dne [datum] se žalovaným jako kupujícím kupní smlouvu, na jejímž základě žalovanému převedla vlastnické právo ke sporným nemovitým věcem, včetně movitých věcí, které tvořily jejich vybavení, za kupní cenu ve výši 1 000 000 Kč. Žalovaný přitom zneužil nepříznivého zdravotního stavu právní předchůdkyně žalobce, který jí znemožňoval posoudit následky uvedeného právního jednání. Se zřetelem k tomu, že sporné nemovité věci ani pohledávka zůstavitelky za žalovaným nebyly předmětem projednání v pozůstalostním řízení, má žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

2. Žalovaný se ve vyjádření k žalobě postavil na stanovisko, že zůstavitelka byla při uzavření kupní smlouvy zcela příčetná. Ostatně její příznivý zdravotní stav krátce před uzavřením této smlouvy potvrdil i lékař. Žalobce o zůstavitelku nejevil zájem a teprve po jejím úmrtí začal zpochybňovat právní jednání zůstavitelky.

3. Se zřetelem k tomu, že bydliště žalobce je v cizině, se soud zabýval otázkou mezinárodní soudní příslušnosti (pravomoci) v projednávané věci.

4. Předmětem řízení v projednávané věci jsou věcná práva k nemovitým věcem, které se nacházejí na území České republiky, a proto je podle čl. 24 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky.

5. Ze sdělení notářky JUDr. [jméno] [příjmení] jako soudní komisařky pověřené soudem projednáním pozůstalosti ze dne [datum] soud zjistil, že zůstavitelka RNDr. [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], naposledy bydlištěm [obec a číslo] – [část obce], [ulice a číslo], PSČ [PSČ], která zemřela dne [datum], nepovolala správce pozůstalosti ani vykonavatele závěti. Žalobce byl poučen o dědickém práva a dědictví neodmítl.

6. Ze zpráv elektronické pošty, které si žalobce v období od [datum] do [datum] vyměnil se žalovaným a [jméno] [příjmení], soud zjistil, že žalovaný organizoval péči o domácnost zůstavitelky, zjednal si přehled o jejích majetkových poměrech a zajišťoval též lékařskou péči o zůstavitelku. Účastníci řízení považovali zůstavitelku za snadno ovlivnitelnou, a proto uvažovali o podnětu k omezení její svéprávnosti.

7. Z kupní smlouvy, kterou zůstavitelka jako prodávající uzavřela dne [datum] se žalovaným jako kupujícím, soud zjistil, že zůstavitelka převedla vlastnické právo ke sporným nemovitým věcem žalovanému za kupní cenu ve výši 1 000 000 Kč, s tím, že její výši určili s přihlédnutím k okolnosti, že se žalovaný zavázal po dobu jejího života o zůstavitelku pečovat.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území Vyžlovka, list vlastnictví [číslo] soud zjistil, že žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník sporných nemovitých věcí.

9. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že v důsledku Parkinsonovy choroby ubývají kognitivní a paměťové funkce zůstavitelky, které se pohybují na hranici mírné kognitivní poruchy a počínající demence. Vykazuje častou emoční nestabilitu, není schopna„ uhlídat“ užívání léků ani návštěvy lékařů. Zatím je schopna pochopit význam smlouvy a uzavřít ji.

10. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že zůstavitelka v roce 2016 trpěla halucinatorními stavy vyvolanými léky proti Parkinsonově chorobě. Tyto stavy se po změně léčby podařilo odstranit, avšak zůstavitelka zůstala v péči psychiatra, protože se v důsledku téže choroby zhoršovala její paměť. Od roku 2017 se u ní objevily lehké poruchy poznávání a v květnu 2020 překročila hranici demence. Od té doby byly její rozpoznávací a ovládací schopnosti poškozeny.

11. Z listiny, která obsahuje znalecký posudek podaný v trestním řízení vedeném Krajským ředitelstvím policie Středočeského kraje, Služba kriminální policie a vyšetřování, odbor hospodářské kriminality pod sp. zn. KRPS [číslo] 2021 [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že se lehká kognitivní porucha zůstavitelky zjištěná v roce 2016 rozvinula do demence středního stupně, která představuje závažnou duševní chorobu. V důsledku toho došlo ke zhoršení rozumových a poznávacích schopností a paměti, negativnímu ovlivnění osobnosti zůstavitelky, která stala naivní a snadno ovladatelnou. Její ovládací a rozpoznávací schopnosti jsou sníženy podstatně. Smysl kupní smlouvy, kterou dne [datum] uzavřela se žalovaným, ani její majetkové dopady nebyla zůstavitelka schopna pochopit.

12. Soudu je z jeho činnosti známo, že usnesením ze dne 17. 10. 2022, č.j. 0 Nc 22013/2022 – 197, které nabylo právní moci dne [datum], zastavil řízení o omezení svéprávnosti zůstavitelky.

13. Žalovaný tedy již nejméně od června 2021 organizoval péči o domácnost zůstavitelky, zjednal si přehled o jejích majetkových poměrech a zajišťoval též lékařskou péči o zůstavitelku. Společně se žalobcem považoval zůstavitelku za snadno ovlivnitelnou, a proto uvažovali o podnětu k omezení její svéprávnosti. Zůstavitelka jako prodávající uzavřela dne [datum] se žalovaným jako kupujícím kupní smlouvu, kterou vlastnické právo ke sporným nemovitým věcem převedla žalovanému za ve výši 1 000 000 Kč, s tím, že její výši určili s přihlédnutím k okolnosti, že se žalovaný zavázal po dobu jejího života o zůstavitelku pečovat. [příjmení] kognitivní porucha zůstavitelky zjištěná v roce 2016 rozvinula do demence středního stupně, která představuje závažnou duševní chorobu. V důsledku toho došlo ke zhoršení jejích rozumových a poznávacích schopností a paměti, negativnímu ovlivnění osobnosti zůstavitelky, která stala naivní a snadno ovladatelnou. Její ovládací a rozpoznávací schopnosti jsou sníženy podstatně. Smysl kupní smlouvy, kterou dne [datum] uzavřela se žalovaným, ani její majetkové dopady nebyla zůstavitelka schopna pochopit. Zůstavitelka zemřela dne [datum]. Řízení o omezení její svéprávnosti soud zastavil.

14. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ani z úmrtního listu zůstavitelky ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

15. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu trestním oznámením ze dne [datum], vyrozuměními policejního orgánu ze dne [datum] a ze dne [datum], usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. 1. 2023, č.j. 32 D 1285/2022 – 44, a výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a MUDr. [jméno] [příjmení] a návrh žalovaného na provedení důkazu návrhem žalobce na omezení svéprávnosti zůstavitelky, protokolem o podání vysvětlení policejnímu orgánu zůstavitelkou z ledna 2022, znaleckým posudkem znalkyně ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], úředním záznamem o vysvětleních, která žalovaný podal policejnímu orgánu dne [datum] a dne [datum], notářským zápisem ze dne [datum], prohlášením [jméno] [příjmení], výslechem žalovaného, svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a MUDr. [jméno] [příjmení] a znalce doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., protože již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Mimoto návrh na provedení důkazu výslechem svědků k posouzení otázky, která vyžaduje odborné za znalosti, není způsobilý vést k prokázání skutkových tvrzení, ke kterým je žalobce navrhl, protože případné odborné závěry svědků vybočují z mezí zjištění, jež lze učinit z výpovědi svědka (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 1998, sp. zn. 3 Cdon 385/96, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2000, pod poř. [číslo]).

16. Podle § 69 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, věcná práva k nemovitým věcem i k hmotným věcem movitým se řídí, pokud v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech není stanoveno něco jiného, právním řádem místa, v němž věc je. Podle tohoto právního řádu se rovněž určuje, zda věc je nemovitá nebo movitá. Rozhodným hmotným právem je tedy se zřetelem na polohu společných nemovitých věcí právo České republiky.

17. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

18. Povolal-li zůstavitel správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti, spravuje podle § 1677 odst. 1 o.z. pozůstalost až do potvrzení nabytí dědictví správce pozůstalosti, jinak vykonavatel závěti. Nepovolal-li zůstavitel žádného z nich, spravuje pozůstalost dědic; je-li dědiců více a neujednají-li si nic jiného, spravují pozůstalost všichni dědicové.

19. Je-li pro to vážný důvod, nařídí soud podle § 1677 odst. 2 o.z. jiné opatření.

20. Podle § 1678 o.z. kdo spravuje pozůstalost, vykonává její prostou správu.

21. Podle § 1405 o.z. kdo vykonává prostou správu cizího majetku, činí vše, co je nutné k jeho zachování.

22. Úkolem toho, kdo spravuje pozůstalost, je postarat se o zůstavitelem zanechaný majetek do doby, než je pravomocně skončeno řízení o pozůstalosti, tak, aby byl tento majetek zachován pro dědice, popř. věřitele. Osobami oprávněnými ke správě pozůstalosti jsou především správce pozůstalosti a vykonavatel závěti, které k tomu povolal sám zůstavitel za svého života, nejsou-li takové osoby, pak dědic nebo všichni dědici, popř. správce jmenovaný soudem. Může-li správce činit hmotněprávní úkony k zajištění chodu živnosti zůstavitele tak, aby se zabránilo ztrátám na majetku, může též vlastním jménem činit v tomto rozsahu i procesní úkony, tedy i podat návrh na nařízení exekuce, resp. v dané věci pokračovat v řízení zahájeném zůstavitelkou. Bez možnosti vymáhat plnění po dlužnících zůstavitele ve prospěch pozůstalosti i procesními prostředky, včetně podávání žalob či pokračování v soudním řízení na místo zemřelého žalobce, by činnost správce pozůstalosti, kterou mu ukládá zákon, nemohla být zcela úspěšná (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 24 Cdo 1286/2021; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 24 Cdo 1660/2021, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 24 Cdo 2238/2021, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 24 Cdo 2261/2021, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 24 Cdo 2335/2021, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. 24 Cdo 2552/2021).

23. Zůstavitelka nepovolala správce pozůstalosti ani vykonavatele závěti. Ani soud, který vede pozůstalostní řízení, nenařídil jiné opatření, a proto je žalobce jako dědic osobou oprávněnou ke správě pozůstalosti. Rozsah prosté správy pozůstalosti, který mu jako správci pozůstalosti přísluší, v poměrech projednávané věci znamená, že se může s úspěchem domáhat určení, že tyto věci náležejí do pozůstalosti po zůstavitelce. Žalobce sice v projednávané věci (nesprávně) žádá určení, že zůstavitelka byla ke dni úmrtí vlastnicí sporných nemovitých věcí, avšak obsahově jím vystihuje určení, že tyto nemovité věci náležejí do pozůstalosti po zůstavitelce.

24. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (tak již rozsudek bývalého Nejvyššího soudu [obec] socialistické republiky ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]).

25. Domáhá-li se žalobce prostřednictvím žaloby určení, že je vlastníkem v žalobě specifikovaných nemovitostí, kdy v katastru nemovitostí je jako vlastník zapsána jiná osoba (žalovaný), svědčí žalobci na takovémto určení naléhavý právní zájem, neboť žalobce se domáhá vydání deklaratorního (nikoliv konstitutivního) rozhodnutí s cílem dosažení souladu mezi jím tvrzeným právním stavem (tzv. právní realitou) a stavem zápisů v katastru nemovitostí (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. 30 Cdo 3745/2009, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C [číslo]).

26. Žalobce se domáhá určení, že sporné nemovité věci náležejí do pozůstalosti po zůstavitelce, tj. že jejich vlastnicí v době úmrtí byla zůstavitelka. Sporné nemovité věci jsou však podle stavu zápisů v katastru nemovitostí předmětem vlastnického práva žalovaného. Odtud vyplývá, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, protože se domáhá vydání deklaratorního rozhodnutí se záměrem dosáhnout souladu mezi právním stavem, který žalobou prosazuje, a stavem zápisů v katastru nemovitostí.

27. Podle § 581 věta druhá o.z. neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

28. Nikoliv každá duševní porucha fyzické osoby, která činí právní jednání, vede k jeho neplatnosti, nýbrž (pouze) ta duševní porucha, která jednající osobu činí k tomuto právnímu jednání neschopnou (z důvodu, že nemůže posoudit následky svého jednání nebo (a) své jednání ovládnout (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. února 2012, sp. zn. 30 Cdo 1560/2011, uveřejněný v časopise Soudní rozhledy, roč. 2012, [číslo] – 8, s. 265).

29. Přitom k posouzení neplatnosti právního jednání učiněného v duševní poruše ve smyslu § 38 odst. 2 obč. zák. (obdobně nyní ustanovení § 581 o. z.) postačí, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti jednajícího byly podstatně sníženy, a tudíž nemusejí být zcela vymizelé (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2018, sp. zn. 21 Cdo 5196/2016, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod poř. č. C [číslo]).

30. K aplikaci ustanovení § 38 odst. 2 obč. zák. (obdobně nyní ustanovení § 581 o.z.), lze přistoupit pouze na základě stoprocentně zjištěného skutku a nelze mechanicky přejímat odborné závěry znalců obsažené v jimi zpracovaných posudcích, ale je potřeba se zabývat také tím, jaké informace posudek obsahuje, zda u osob již nežijících neabsentuje zdravotní dokumentace a relevantní informace o zdravotním stavu k období, ve kterém učinily sporné právní jednání. Je vyloučeno učinit závěr o jednání osoby v duševní poruše na základě předpokladu takové situace, resp. za skutkových okolností, které i přes důkazní verifikaci ve smyslu ustanovení § 132 o.s.ř. (hodnocení důkazů) neumožňují v uvedeném směru učinit jednoznačný skutkový závěr (rozsudek ze dne 25. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 5750/2015, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod poř. č. C [číslo], usnesení ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 821/2015, nebo rozsudek ze dne 27. 5. 2015 sp. zn. 30 Cdo 844/2015, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod poř. č. C [číslo]).

31. Znalci měli při podání znaleckého posudku v trestním řízení k dispozici výstupní zprávu k ústavní léčbě zůstavitelky v Psychiatrické nemocnici [část obce], která trvala od [datum] do [datum], závěrečné zprávy k hospitalizaci zůstavitelky v [ulice] vojenské nemocnici, která trvala od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], zprávu o ambulantním vyšetření zůstavitelky v téže nemocnici ze dne [datum], ambulantní zprávu [právnická osoba], ze dne [datum], zprávu o psychologickém vyšetření zůstavitelky v Terapeutickém centru [obec] dveře, z.ú., ze dne [datum], jakož i její zdravotnickou dokumentaci vedenou ošetřujícím psychiatrem zůstavitelky za období od [datum] do [datum]. Dále provedli dne [datum] vlastní psychiatrické a psychologické vyšetření zůstavitelky. Znalci při podání znaleckého posudku tedy vycházeli nejen ze zdravotní dokumentace zůstavitelky za období od roku 2015 a z informací podstatných pro úsudek o jejím zdravotním stavu v době uzavření kupní smlouvy se žalovaným, nýbrž provedli vlastní vyšetření zůstavitelky, a to v době, která o méně než sedm měsíců následovala po uzavření této kupní smlouvy. Přitom přesvědčivě vyložili vývoj zdravotního stavu zůstavitelky, který již v roce 2020 vyústil v závažnou duševní chorobu, a závěr o podstatném snížení jejích rozpoznávacích a ovládacích schopností, v jehož důsledku nemohla chápat význam uzavřené kupní smlouvy.

32. Uvedené závěry přitom přijali jako jednoznačné a tyto závěry ostatně podporují i ostatní skutková zjištění získaná provedeným dokazováním. Vždyť účastníci řízení již v červnu 2021 uváděli ve zprávách elektronické pošty, které si vyměnili, že zůstavitelka je snadno ovlivnitelná, a uvažovali o podnětu k omezení její svéprávnosti. Žalovaný se zřejmě po delší dobu pohyboval v bezprostřední blízkosti zůstavitelky, staral se o její záležitosti, pozoroval projevy vývoje jejího zdravotního stavu a zajišťoval zdravotní péči o zůstavitelku. Právě odtud musela pocházet jeho vědomost o zdravotním stavu zůstavitelky, který hodnotil ve shodě se žalobcem, a společně uvažovali o podnětu k omezení svéprávnosti zůstavitelky jako způsobu, jak od zůstavitelky odvrátit nebezpečí vyvolané jejím duševním stavem pro správu jejích záležitostí. Ani žalovaný tedy nemohl z kupní smlouvy uzavřené se zůstavitelkou nabýt právo v dobré víře 33. Jestliže proto zůstavitelka uzavřela kupní smlouvu se žalovaným ve stavu duševní poruchy, je uvedená kupní smlouva neplatná. Zůstavitelka tak nepřestala být vlastnicí sporných nemovitých věcí, a proto soud určil, že náležejí do pozůstalosti po zůstavitelce.

34. Znalec doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., ve znaleckém posudku podaném dne [datum] pro žalovaného především na podkladě lékařských zpráv vyhotovených MUDr. [jméno] [příjmení] připustil, že zůstavitelka mohla při uzavření kupní smlouvy se žalovaným jednat ve světlém okamžiku. Odhlédnuto od okolnosti, že znalec vycházel pouze z podkladů, které mu pro podání znaleckého posudku odevzdal žalovaný, nikoli z úplné zdravotnické dokumentace zůstavitelky, a od okolnosti, že zůstavitelu nemohl vyšetřit, nelze přehlížet rozpor mezi lékařskou zprávou ze dne [datum], ve které MUDr. [jméno] [příjmení] uvádí, že zůstavitelka je schopna právně jednat (uzavřít smlouvu), a lékařskou zprávou téhož lékaře ze dne [datum], v níž označil v období od května 2020 stav zůstavitelky jako demenci a její rozpoznávací a ovládací schopnosti za poškozené. Proto také závěry znalce, který na uvedené lékařské zprávy navazuje a vychází z nich, zůstaly v rovině spekulace o možných světlých okamžicích.

35. Výsledky hodnocení důkazů umožňují soudu přijmout závěr o pravdivosti skutečnosti, která je předmětem dokazování, jen tehdy, jestliže na jejich základě lze nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala, aniž by o tom mohly být rozumné pochybnosti. Vytvářejí-li výsledky hodnocení důkazů podmínky pouze pro úsudek, že je možné (více či méně pravděpodobné), že se dokazovaná skutečnost stala, a připouštějí-li tedy i možnost (větší či menší pravděpodobnost) toho, že se dokazovaná skutečnost naopak nestala, nelze učinit závěr o pravdivosti této skutečnosti. V takovém případě soud musí rozhodnout v neprospěch toho účastníka, v jehož zájmu bylo podle hmotného práva prokázat tvrzenou skutečnost (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 30 Cdo 5750/2015, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod poř. č. C [číslo]).

36. Zatímco na základě výsledků dokazování lze v projednávané věci nabýt praktické jistoty, že zůstavitelka jednala při uzavření kupní smlouvy se žalovaným ve stavu duševní poruchy, zakládá se úsudek o světlém okamžiku pouze na tom, že takový světlý okamžik nelze vyloučit, tj. na jeho menší nebo větší pravděpodobnosti. Ke skutkovému závěru o tom, že zůstavitelka přes duševní poruchu jednala právě v takovém světlém okamžiku, však nedostačuje.

37. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšnému žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši 22 838 Kč, které sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši 5 000 Kč a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši 17 838 Kč (čtyři úkony právní služby po 3 100 Kč při tarifní hodnotě 50 000 Kč, a to převzetí a příprava zastoupení, žaloba a účast při jednání konaném dne [datum], které trvalo déle než dvě hodiny, a dále čtyři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč, celkem 13 600 Kč, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 2 856 Kč, cestovné ve výši 982 Kč při cestě [obec] – [obec] a zpět dne [datum] v délce 144 km, průměrné spotřebě 5, 4 l [číslo] km a průměrné ceně motorové nafty ve výši 44, 10 Kč za litr podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a při náhradě za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 5, 20 Kč za kilometr jízdy podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb. a náhrada za promeškaný čas v rozsahu čtyř půlhodin po 100 Kč, tj. 400 Kč).

38. Náklady na podání ze dne [datum] a ze dne [datum] soud nepovažuje za účelně vynaložené, protože jimi žalobce odstranil vady žaloby a doplnil skutková tvrzení, která měla obsahovat již žaloba. První porada zástupkyně žalobce se žalobcem je zahrnuta do odměny za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu.

39. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]).

40. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

Poučení