19 C 381/2022 - 75

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovaným: 1. [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] 2. [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] o určení, že žalobci, nikoli žalovanému č. 1, svědčí zástavní právo k nemovitostem takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že mu svědčí zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví žalované č. [hodnota] [Jméno zainteresované osoby 2/0] a nikoli žalovanému č. [hodnota] [Jméno zainteresované osoby 1/0], a to k pozemku parcelní číslo st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] (rod. dům) v části obce [adresa] a na pozemku st p. č. [hodnota], pozemku parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] - zahrada, pozemku parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – zahrada, vše zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému č. [hodnota] náklady řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalovaného č. [hodnota] [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce a žalovaná č. [hodnota] vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se v rámci žaloby na nařízení soudního prodeje zástavy - hlavní intervence doručené soudu dne [datum] a vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] domáhal určení, že mu svědčí zástavní právo k nemovitostem, a to k pozemku parcelní číslo st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] - zahrada, pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] – trvalý trvaný porost, pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] – trvalý travní porost, vše zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], ve vlastnictví žalované č. [hodnota] [Jméno zainteresované osoby 2/0] a nikoli žalovanému č. [hodnota] [Jméno zainteresované osoby 1/0]. Řízení o žalobě na určení, že zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví žalované č. [hodnota] svědčí žalobci a nikoliv žalovanému č. [hodnota] bylo vyloučeno k samostatnému řízení usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka]. U jednání dne [datum] žalobce navrhl změnu žaloby tak, že se nově domáhá určení, že mu svědčí zástavní právo k následujícím nemovitostem: pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] (rod. dům) v části obce [adresa] a na pozemku st. p. č. [hodnota], pozemek p. č. [Anonymizováno] -zahrada a pozemek p. č. [Anonymizováno] - zahrada, vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa] (dále jen „nemovitosti“) z důvodu změny identifikace stavby a scelení parcel. Změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci téhož dne. [právnická osoba] odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že u OS v Trutnově probíhá řízení o soudním prodeji zástavy vedené pod sp. zn. [spisová značka], které bylo zahájeno dne [datum] na základě žaloby [jméno FO] (žalovaného č. [hodnota]) proti [Jméno zainteresované osoby 2/0] (žalovaná č. [hodnota]). Vymáhaná pohledávka žalovaného č. [hodnota] vůči žalované č. [hodnota] v celkové výši [částka] (dále jen „Pohledávka“) vznikla na základě smluv o půjčce uzavřených mezi žalovaným č. [hodnota] a žalovanou č. [hodnota] a byla zajištěna zástavním právem vzniklým na základě smlouvy uzavřené mezi žalovaným č. [hodnota] a žalovanou č. [hodnota] dne [datum], a to k nemovitostem výše uvedeným, jejichž výlučnou vlastnicí je žalovaná č. [hodnota]. Řízení nebylo dosud pravomocně skončeno. Žalobce se domáhá, aby bylo určeno, že mu svědčí zástavní právo k nemovitostem a následně se domáhá, aby byl nařízen soudní prodej zástavy (nemovitostí) jím navržený, neboť po zahájení řízení sp. zn. [spisová značka] došlo Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným č. [hodnota] k postoupení „Pohledávky“ ze žalovaného č. [hodnota] na žalobce. S tím na žalobce přešla i všechna práva s ní spojená, tedy i zástavní právo vzniklé na základě smlouvy ze dne [datum], když úplata za postoupení byla uhrazena započtením pohledávky žalobce vůči žalovanému č. [hodnota] ve výši [částka], o čemž žalobce informoval žalovaného č. [hodnota] dopisem ze dne [datum]. Žalobci svědčí lepší hmotné právo k zástavě, na rozdíl od žalovaného č. [hodnota] je aktivně legitimován k nařízení soudního prodeje zástavy. Z toho důvodu žalobce navrhuje, aby soud určil, že žalobci svědčí zástavní právo k zástavě v důsledku postoupené pohledávky a aby byl nařízen soudní prodej zástavy k uspokojení pohledávky žalobce, když žalobce se stal zástavním věřitelem namísto žalovaného č. [hodnota] na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobce má za to, že jsou splněny podmínky pro hlavní intervenci, jelikož si činí nárok na právo, o němž probíhá řízení mezi žalovaným č. [hodnota] a žalovanou č. [hodnota], konkrétně na uspokojení své pohledávky soudním prodejem zástavy ve vlastnictví žalované č. [hodnota]. Současně žalobce navrhl spojení řízení zahájeného předmětnou žalobou s řízením o soudním prodeji zástavy vedeném zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka].

3. Žalobce zdůvodnil svůj naléhavý právní zájem na podání žaloby na určení výše popsaném ve smyslu § 80 občanského soudního řádu zejména tím, že naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení vyplývá ze skutečnosti, že údaj v katastru nemovitostí o tom, že žalovanému č. [hodnota] svědčí zástavní právo k zástavě, je v nesouladu se skutečným stavem věci, neboť došlo k postoupení pohledávky, a tedy i přechodu zástavního práva ex lege. Určením bude postaveno najisto, že právě žalobce je zástavním věřitelem a bude mimo jiné předejito nařízení soudního prodeje zástavy ve prospěch žalovaného č. [hodnota], který od okamžiku postoupení pohledávky již není zástavním věřitelem. Bez tohoto rozhodnutí by bylo postavení žalobce nejistým. Po poučení soudu a sdělení předběžného právního názoru soudu k otázce naléhavého právního zájmu na určení žalobce doplnil svá tvrzení k existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení následovně. Uvedl, že určovací žaloba je obecně prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než bylo porušeno, tj. jde o poskytnutí ochrany preventivní. Současně obecně platí, že není dán naléhavý právní zájem na určení, je-li možná žaloba na plnění. V daném případně nepravomocným rozhodnutím o prodeji zástavy ve prospěch žalovaného č. [hodnota] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] nedošlo k porušení práva žalobce, neboť zástavní právo je právním vztahem mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem, ze kterého má povinnost něco strpět zástavní dlužník. Tudíž nepravomocným rozhodnutím ve věci [spisová značka], ze kterého má povinnost něco strpět zástavní dlužník (zde žalovaná č. [hodnota]) ve prospěch zástavního věřitele (zde žalovaný č. [hodnota]) ve vztahu žalobci jako zástavnímu věřiteli k žádnému porušení práva nedošlo. Žalobce účastníkem řízení [spisová značka] není a tedy rozhodnutí v něm vydané nemůže být vůči němu závazné, a tudíž neporušuje žalobcovo právo. Navíc jde o rozhodnutí nepravomocné. Není tedy dotčen preventivní charakter žaloby. Výkonem práva ze strany žalovaného č. [hodnota] přiznaného mu dosud nepravomocným rozhodnutím sp. zn. [spisová značka] může být právo žalobce ohroženo a právě skutečnost, že je žalobcovo právo bez vynesení určovacího rozsudku nejisté nebo může být ohroženo, zakládá naléhavý právní zájem žalobce. Žalobce má za to, že nemá možnost podat žalobu na plnění, která by dostatečně ochránila jeho nejisté a ohrožené zástavní právo. Předmětné zástavní právo je nejisté a může být ohroženo bez rozhodnutí o určení zejména ve vztahu k žalovanému č. [hodnota], který však žalobci z tohoto práva ničeho nedluží, není povinen k žádnému plnění. Vůči tomu, kdo činí žalobcovo právo primárně nejistým a ohroženým tak není možnost podat žádnou žalobu na plnění. Naopak s ohledem na charakter řízení o prodeji zástavy fakticky žalobce bez současného určení svého práva žalobu na plnění ani podat nemůže. Jde o žalobu na nařízení soudního prodeje zástavy. Tato žaloba však má specifický charakter, kdy žalobce musí osvědčit, že mu svědčí zástavní právo a že má pohledávku zajištěnou zástavním právem, dokazovaní jako takové se neprovádí, sporné otázky se neřeší. Žalobce nemá jak jinak osvědčit, že mu svědčí zástavní právo. Dále uvedl, že tam, kde určovací žalobou lze účinněji než jinými právními prostředky dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který může odvrátit budoucí spory účastníků, je dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě (viz. rozsudek NS ČR [spisová značka]). V dané věci se jedná o komplexní sporný vztah, kdy současně jsou nejistá práva žalobce a obou žalovaných. Dále odkázal na judikaturu NS ČR k §§ 984 a 985 o.z. (konkrétně na rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]), kdy konstantní judikatura NS ČR konstatuje, že je dán naléhavý právní zájem za situace, kdy stav zápisu v katastru nemovitostí ohledně věcného práva je v rozporu se skutečným stavem. Uvedl, že určovací žalobu nemůže nahradit žaloba na plnění opírající nárok na plnění o právo, jehož existence má být posouzena jako předběžná otázka.

4. Žalovaný č. [hodnota] se vyjádřil tak, že s žalobou nesouhlasí. Je pravdou, že mezi ním a žalobcem byla dne [datum] uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, kdy předmětem postoupení byly pohledávky za žalovanou č. [hodnota]. Byla sjednána úplata za postupované pohledávky ve výši [částka]. Mezi žalobcem coby postupníkem a žalovaným coby postupitelem bylo sjednáno, že úplata je splatná do [datum] na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]. Současně bylo sjednáno, že smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu s výjimkou ustanovení čl. II. bod 1 smlouvy (přechod vlastnického práva k postupovaným pohledávkám), které nabývá účinnosti až okamžikem zaplacení úplaty za postoupení pohledávek. V čl. V. Závěrečná ustanovení odst. 2 bylo ujednáno, že nebude-li celá cena za postoupení pohledávky zaplacena do [datum], tato uzavřená smlouva se ruší od samého počátku. Ze strany žalobce nedošlo do [datum] k úhradě úplaty za postoupení pohledávek, proto došlo k úplnému zrušení uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z toho důvodu nemohl žalobce vstoupit do práv a povinností žalovaného č. [hodnota] vyplývajících z existující pohledávky za žalovanou č. [hodnota] a tedy nemohl ani vstoupit do práv a povinností vyplývajících z uzavření zástavní smlouvy. Tvrzení žalobce, že byla úplata za postoupení pohledávek žalobcem žalovanému č. [hodnota] uhrazena započtením části pohledávky žalobce ze směnky vlastní vystavené dne [datum] společností [právnická osoba]. na částku [částka] s datem splatnosti [datum] vůči pohledávce žalovaného č. [hodnota] vyplývající ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] není pravdivé. K tomu odkázal na závěry řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod č.j. [spisová značka], zejména na nepravomocný rozsudek ze dne [datum] č.j. [spisová značka]. Současně žalovaný č. [hodnota] namítl, že není dán naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení, dané řízení je zcela bezpředmětné, kdy v dané kauze jde o třetí běžící řízení. Navrhl zamítnutí žaloby.

5. Žalovaná č. [hodnota] se k žalobě vyjádřila tak, že považuje skutečnosti uvedené žalobcem v předmětné žalobě za pravdivé, tj. že došlo k postoupení dané pohledávky (zajištěné zástavním právem) na žalobce. Uvedené postoupení bylo žalované č. [hodnota] žalobcem prokázáno. S postoupením pohledávky přešlo na žalobce ze zákona i předmětné zástavní právo, jakožto právo s pohledávkou spojené. Žalovaná č. [hodnota] odkázala na svá vyjádření v řízení [spisová značka], tj. vyjádření týkající se zániku zajištěné pohledávky uhrazením, ještě před postoupením pohledávky ze strany žalovaného č. [hodnota] na žalobce. Uvedla, že smlouva o půjčce ze dne [datum] byla připravena žalovaným č. [hodnota], [Jméno zainteresované osoby 1/0] a sloužila k poskytnutí půjčky v celkové výši [částka]. Ve smlouvě o půjčce je sice uvedeno, že se jedná o půjčku ve výši [částka], a že dále byly v minulosti, v letech 2009 a 2010 poskytnuty jednorázové bezúročné půjčky v celkové výši [částka], ve skutečnosti však bylo [částka] poskytnuto v celku v hotovosti na jaře 2011. Textace smlouvy byla žalovaným 1 zvolena tak, aby nemohlo vzniknout podezření z porušení zákazu plateb v hotovosti, aspoň tento důvod žalovaný č. [hodnota] uváděl, a podle toho připravil listiny. Důvodem půjčky byl společný záměr žalobce [Jméno zainteresované osoby 0/0] a žalované č. [hodnota], kdy mělo dojít k nákupu pozemků ve [adresa]. Půjčku domluvil žalobce se žalovaným č. [hodnota], ten od něj také převzal peníze. Žalovaná č. [hodnota] smlouvu o půjčce podepsala a zavázala se tak na žádost žalovaného č. [hodnota], který to odůvodnil tím, že potřebuje zajištění půjčky a žalovaná č. [hodnota] měla k dispozici nemovitosti vhodné pro zajištění. Veškeré listiny související s půjčkou, jejím uznáním a zajištěním připravoval žalovaný č. [hodnota]. Celá půjčka ve výši [částka] byla poskytnuta prostřednictvím žalobce, tj. žalovaným č. [hodnota] k rukám žalobce, a prostřednictvím žalobce byla žalovanému č. [hodnota] také splacena. Ze společného záměru žalobce a žalované č. [hodnota] na koupi pozemků sešlo, koupě pozemků se tedy nerealizovala a žalobce vrátil veškeré prostředky žalovanému č. [hodnota] do konce roku 2011. Následně však žalovaný č. [hodnota] už v březnu 2012 zaslal žalované č. [hodnota] výzvu k úhradě celé jistiny [částka], z čehož žalovaná č. [hodnota] pochopila, že byla ze strany žalovaného č. [hodnota] oklamána. Požádala pak žalobce o dořešení věci, přičemž žalobce z opatrnosti, když neměl kvitanci, celou pohledávku s veškerým příslušenstvím odkoupil od žalovaného č. [hodnota] formou postoupení sporné pohledávky. Žalovaná č. [hodnota] navrhla, aby soud buď žalobu zamítl z důvodů neexistence zástavního práva z důvodu uhrazení pohledávky ještě před jejím postoupením na žalobce nebo, neshledá-li tento důvod pro zamítnutí žaloby, aby žalobě na určení zástavního práva ve prospěch [Jméno zainteresované osoby 0/0] vyhověl. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze spisu vedeného u OS v Trutnově pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobou o nařízení soudního prodeje zástavy podle § 200y o.s.ř. podanou dne [datum] se [Jméno zainteresované osoby 1/0] coby žalobce a současně zástavní věřitel (zde žalovaný č. [hodnota]) domáhá vůči žalované [Jméno zainteresované osoby 2/0] (zde žalovaná č. [hodnota]) coby zástavní dlužnici soudního prodeje zástavy, a to nemovitostí shora uvedených s tím, že žalovaná [Jméno zainteresované osoby 2/0] je výlučnou vlastnicí nemovitostí. Dle odůvodnění podané žaloby žalobce [Jméno zainteresované osoby 1/0] poskytnul žalované [Jméno zainteresované osoby 2/0] na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum] finanční půjčku ve výši [částka]. Dle smlouvy o půjčce měly být poskytnuté finanční prostředky vráceny žalobci do [datum], což ne nestalo, ani na opakované upomínky žalobce. Žalobce [Jméno zainteresované osoby 1/0] má coby zástavní věřitel pohledávku vyplývající z poskytnuté půjčky zajištěnu zástavním právem k nemovitostem shora ve vlastnictví žalované [Jméno zainteresované osoby 2/0] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum]. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že žalobce není aktivně legitimován, neboť postoupil dne [datum] předmětnou pohledávku [jméno FO] (zde žalobce) a dále s odůvodněním, že pohledávka byla uhrazena. K námitkám žalované k podané žalobě o nařízení soudního prodeje zástavy [Jméno zainteresované osoby 1/0] uvedl, že je pravdou, že dne [datum] byla uzavřena mezi ním a [jméno FO] smlouva o postoupení pohledávek za žalovanou [Jméno zainteresované osoby 2/0], avšak ta byla zrušena s ohledem na skutečnost, že nebyla uhrazena úplata za postupované pohledávky. Usnesením ze dne [datum] č. j. [spisová značka] bylo řízení dle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. přerušeno do doby pravomocného skončení řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp zn. [spisová značka] s odůvodněním, že žalobou v souladu s ust. § 91a o.s.ř se [Jméno zainteresované osoby 0/0] domáhá určení, že zástavní právo váznoucí na předmětných nemovitostech ve vlastnictví žalované svědčí jemu a nikoli žalobci [Jméno zainteresované osoby 1/0], což je otázka, kterou je nutno osvětlit pro rozhodnutí v dané věci. Usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka] bylo rozhodnuto, že v řízení, které bylo přerušeno, se pokračuje s odůvodněním, že v řízení o soudním prodeji zástavy se soud z hlediska skutkového stavu zabývá jen tím, zda zástavní věřitel má pohledávku zajištěnou zástavním právem k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Zákon přitom stanoví, že tyto skutečnosti je zástavní věřitel povinen doložit, což znamená, že tyto skutečnosti nemusejí být prokázány (postaveny najisto), tudíž postačuje, jestliže zástavním věřitelem předložené listiny rozhodné skutečnosti osvědčují, takže na základě předložených listin se rozhodné skutečnosti jeví jako pravděpodobné. Žalobě na nařízení soudního prodeje zástavy lze tedy vyhovět také v případě, že se na základě předložených listin jeví rozhodné skutečnosti jako pravděpodobné a žalovaný, ale i třetí osoby, mohou svou obranu uplatnit až v další fázi řízení. Z těchto důvodů není podle citovaného rozhodnutí třeba vyčkávat do pravomocného skončení řízení ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka]. Proti tomuto usnesení podala zástavní dlužnice [Jméno zainteresované osoby 2/0] odvolání. Namítla, že rozhodnutí o pokračování v přerušeném řízení je předčasné, protože řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] dosud nebylo skončeno. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] bylo rozhodnutí OS v Trutnově [spisová značka] potvrzeno a nabylo právní moci dne [datum]. Proti tomuto potvrzujícímu rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] podala žalovaná [Jméno zainteresované osoby 2/0] dovolání, o kterém nebylo dosud rozhodnuto. Usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka] soud nařídil pro uspokojení pohledávky zástavního věřitele ([jméno FO] – zde žalovanýč. 1) ve výši [částka] se smluvní pokutou ve výši 0,5 % denně od [datum] do zaplacení, prodej zástavy, a to pozemku parcelní číslo st. 349, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 253, pozemku parcelní číslo 281/20 - zahrada, pozemku parcelní číslo 281/34 - zahrada, vše zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] s odůvodněním, že návrh zástavního věřitele [jméno FO] splňoval veškeré předpoklady, které zákon stanoví pro nařízení prodeje zástavy a doložil, že mu svědčí splatná pohledávka, že je v jeho prospěch zřízeno zástavní právo, i to, kdo je zástavním dlužníkem. V tomto směru odkázal na usnesení NS ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]. Proti citovanému usnesení Okresního soudu v Trutnově o nařízení soudního prodeje zástavy podala žalovaná [Jméno zainteresované osoby 2/0] včasné odvolání, o kterém nebylo dosud rozhodnuto. Odvolací řízení bylo usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], přerušeno do pravomocného skončení dovolacího řízení zahájeného zástavní dlužnicí (zde žalovaná č. [hodnota]) proti usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č.j [spisová značka] s tím, že rozhodnutím NS ČR o dovolání žalované [Jméno zainteresované osoby 2/0] bude postaveno najisto, zda v řízení o nařízení soudního prodeje zástavy (sp. zn. [spisová značka]) bylo či nebylo možno v řízení pokračovat a tedy i vydat odvoláním napadené rozhodnutí.

6. Ze spisu vedeného u OS v Trutnově pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobce se žalobou dle § 91a o.s.ř. (hlavní intervence) doručenou soudu dne [datum] domáhá vůči žalovaným [Jméno zainteresované osoby 1/0] a [Jméno zainteresované osoby 2/0] nařízení soudního prodeje zástavy - a to shora uvedených nemovitostí a dále určení, které je předmětem tohoto řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že u OS v Trutnově probíhá řízení o soudním prodeji zástavy vedené pod sp. zn. [spisová značka], které bylo zahájeno dne [datum] na základě žaloby [jméno FO] (žalovaného č. [hodnota]) proti [Jméno zainteresované osoby 2/0] (žalovaná č. [hodnota]). Vymáhaná pohledávka žalovaného č. [hodnota] vůči žalované č. [hodnota] v celkové výši [částka] vznikla na základě smluv o půjčce uzavřených mezi žalovaným č. [hodnota] a žalovanou č. [hodnota] a byla zajištěna zástavním právem vzniklým na základě smlouvy uzavřené mezi žalovaným č. [hodnota] a žalovanou č. [hodnota] dne [datum], a to k nemovitostem výše uvedeným, jejichž výlučnou vlastnicí je žalovaná č. [hodnota]. Řízení nebylo dosud pravomocně skončeno. Žalobce se domáhá, aby bylo určeno, že mu svědčí zástavní právo k nemovitostem a dále se domáhá, aby byl nařízen soudní prodej zástavy (nemovitostí) jím navržený, neboť po zahájení řízení sp. zn. [spisová značka] došlo Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným č. [hodnota] k postoupení předmětné pohledávky ze žalovaného č. [hodnota] na žalobce. S tím na žalobce přešla i všechna práva s pohledávkou spojená, tedy i zástavní právo vzniklé na základě smlouvy ze dne [datum], když úplata za postoupení byla uhrazena započtením pohledávky žalobce vůči žalovanému č. [hodnota] ve výši [částka], o čemž žalobce informoval žalovaného č. [hodnota] dopisem ze dne [datum]. Žalobci svědčí lepší hmotné právo k zástavě, na rozdíl od žalovaného č. [hodnota] je aktivně legitimován k nařízení soudního prodeje zástavy. Žalovaný č. [hodnota] se k žalobě vyjádřil tak, že s ní nesouhlasí. K odůvodnění uvedl, že sice došlo mezi žalobcem a žalovaným č. [hodnota] k uzavření žalobcem tvrzené smlouvy o postoupení pohledávek, avšak ze strany žalobce nedošlo k úhradě úplaty za postoupení pohledávek, a proto došlo v souladu se smluvním ujednáním ke zrušení uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek od samého počátku a tudíž žalobce nemohl vstoupit do práv a povinností žalovaného č. [hodnota] vyplývajících z existující pohledávky za žalovanou č. [hodnota], tedy ani do práv a povinností vyplývajících z uzavřené zástavní smlouvy. Žalovaný č. [hodnota] navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaná č. [hodnota] se k žalobě vyjádřila tak, že považuje skutečnosti uvedené žalobcem v žalobě za pravdivé, tedy že došlo k postoupení dané pohledávky na žalobce. Ve věci (sp. zn. [spisová značka]) se konalo jednání dne [datum], při kterém bylo řízení o žalobě na předmětném určení (že zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví žalované č. [hodnota] svědčí žalobci nikoli žalovanému č. [hodnota]) vyloučeno k samostatnému projednání s odůvodněním, že s ohledem na odlišný charakter sporného řízení o žalobním návrhu na určení právního poměru a zvláštního (dvoufázového) řízení o soudním prodeji zástavy, navíc s jiným obsazením soudu, se tyto věci ke spojení nehodí. Při jednání bylo dále prováděno dokazování. Ve věci se dále konala jednání dne [datum] a [datum], při kterých bylo prováděno dokazování. Jednání konané dne [datum] bylo odročeno na neurčito za účelem vyčkání rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. [spisová značka] a zapůjčení spisu, a to s ohledem na sporná tvrzení účastníků uplatněná v řízení ohledně žalobcem tvrzené a žalovaným č. [hodnota] popírané úhrady za postoupenou pohledávku započtením pohledávky žalobce ve výši [částka] vůči žalovanému č. [hodnota], když mělo jít o pohledávku ze směnky a otázka existence tvrzené započtené pohledávky žalobce ze směnky za žalovaným č. [hodnota]) je řešena ve výše uvedeném řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka].

7. Z výpisu z Katastru nemovitostí, LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že zástavní právo smluvní pro pohledávku ve výši [částka] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z. ze dne [datum] ve prospěch [jméno FO] je zapsáno v katastru nemovitostí s právními účinky ke dni [datum].

8. Soud neprováděl další dokazování pro nadbytečnost, a to s ohledem na závěr soudu o nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, jak je podrobně odůvodněno níže.

9. Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., v platném a účinném znění, občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

10. Soudní praxe je dlouhodobě jednotná v názoru, že existence naléhavého právního zájmu na navrhovaném určení je ve smyslu citovaného ustanovení u určovací žaloby nezbytnou podmínkou její přípustnosti. Soud se tedy v prvé řadě zabýval otázkou existence naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení a dospěl k následujícímu závěru.

11. Obecně dle dlouhodobě jednotné soudní praxe žalobce má právní zájem na žádaném určení, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým. Určovací žaloba je tedy prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než bylo porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí ochrany preventivní. Jinými slovy řečeno, soudní praxe dospěla ke konstantnímu závěru, že jde o rozhodnutí preventivní, které má smysl jen tehdy, pokud může přinést účelnou ochranu práva či právního postavení žalobce před tím, než dojde k jeho porušení. Současně naléhavý právní zájem na určení, zda tu právo je či není, není dán tam, kde se lze domáhat plnění, viz. např. rozhodnutí ústavního soudu III. ÚS 17/95 a stanovisko Pl ÚS – st. 21/05, které mimo jiné uvádí: „Jakmile bylo právo již porušeno, nemá preventivní ochrana postavení žalobce žádného smyslu, neboť jejím prostřednictvím již v zásadě nelze spory, které by o ně mohly v budoucnu vzniknout nebo jejichž vznik již bezprostředně hrozí, odvrátit.“ Dále viz. např. rozsudek NS ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], který uvádí: „Naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým, a nemá-li žalobce k dispozici jiný právní prostředek, jehož pomocí by mohl své právo hájit účinněji. Prostřednictvím určovací žaloby nelze řešit otázky, které mají význam jen pro jiné již probíhající řízení (v němž je lze řešit jako předběžné otázky) nebo které mají být podle zákona řešeny v jiném řízení; určovací žaloba je nepřípustná tam, kde neslouží potřebám praktického života, ale jen ke zbytečnému rozmnožování sporů (k tomu srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).“ Konkrétně v daném případě sám žalobce ve své žalobě – hlavní intervenci dle § 91a o.s.ř. uvádí, že požadovaným určením bude postaveno najisto, že právě žalobce je zástavním věřitelem a mimo jiné bude předejito nařízení soudního prodeje zástavy ve prospěch žalovaného č. [hodnota]. K nařízení prodeje zástavy ve prospěch žalovaného č. [hodnota] však již v řízení vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. [spisová značka], byť nepravomocně, došlo. Současně žalobce může efektivně ochránit svá práva v rámci řízení sp. zn. [spisová značka] podáním vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 o. s. ř. K tomu srovnej např. usnesení NS ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], které uvádí: „To, že soud v řízení o soudním prodeji zástavy zkoumá pouze skutečnosti uvedené v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s. a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, samozřejmě neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy [bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí (exekuce) zástavním věřitelem podán], a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (srov. například § 268 odst. 3 o. s. ř. a § 55 exekučního řádu) nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 o. s. ř.; právem, které nepřipouští výkon rozhodnutí prodejem zástavy, se rozumí jakékoliv právo, v důsledku kterého k prodávané zástavě nevzniklo (nemohlo platně vzniknout) zástavní právo. (k tomu srovnej například usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum]). Dle názoru soudu lze závěry citovaného rozhodnutí NS ČR vztáhnout i na danou situaci, kdy třetí osoba (zde žalobce) tvrdí, že jí svědčí zástavní právo, nikoli původnímu žalobci (zástavnímu věřiteli), který se domáhá soudního prodeje zástavy, kdy tato třetí osoba primárně uplatňuje tvrzení, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek nabyla pohledávku zajištěnou předmětným zástavním právem a s ní na ni současně bez dalšího přešlo i zástavní právo a tudíž má tato třetí osoba právo, které nepřipouští výkon rozhodnutí prodejem zástavy ve prospěch původního žalobce (zástavního věřitele). Tedy žalobce může své zájmy bránit efektivně v rámci řízení [spisová značka], má k tomu zákonné prostředky.

12. Současně pod sp zn. [spisová značka] u zdejšího soudu probíhá řízení o žalobě žalobce o nařízení soudního prodeje zástavy - hlavní intervenci dle § 91 a o.s.ř.. Soud má za to, že právě tato žaloba žalobce na nařízení soudního prodeje zástavy je žaloba na plnění ve smyslu výše citované judikatury. Žaloba směřuje proti shodným žalovaným jako v tomto řízení. Je zde tedy stejný okruh účastníků ve stejném procesním postavení jako v tomto řízení, žalobce uplatňuje stejná skutková tvrzení a otázka, zda žalobci (nikoli žalovanému č. [hodnota] [Jméno zainteresované osoby 1/0]) svědčí zástavní právo k předmětným nemovitostem je řešena jako otázka předběžná v řízení sp. zn. [spisová značka], kdy je v tomto řízení prováděno k vyřešení této otázky dokazování, které by muselo být prováděno i v tomto řízení, tj. bylo by prováděno ve dvou řízeních vedených stejnými účastníky totéž dokazování k osvětlení stejných sporných skutkových okolností, kdy žalobce svůj nárok v obou řízeních primárně opírá o tvrzení, že nabyl pohledávku zajištěnou předmětným zástavním právem a tedy i právo uspokojit tuto pohledávku prodejem zástavy, přičemž zásadní sporná otázka je, zda skutečně pohledávku zajištěnou předmětným zástavním právem platně nabyl. Dle názoru soudu zde jde jednoznačně o situaci, kdy předmětná žaloba na určení neslouží potřebám praktického života, nýbrž vede jen ke zbytečnému rozmnožování sporů.

13. K odkazu žalobce na ustanovení §§ 984 a 985 o.z. a na ně navazující judikaturu soud uvádí následující. Ustanovení § 984 o.z. upravuje ve spojení s § 980 o.z. tzv. materiální publicitu veřejných seznamů a chrání tímto účastníky právního styku, kteří se spoléhají na stav zápisu věcných práv ve veřejném seznamu. Princip materiální publicity znamená, že právní stav zapsaný ve veřejném seznamu bude skutečným stavem právním pro toho, komu není známo, že ve veřejném seznamu zapsaný právní stav není se skutečným stavem právním v souladu. Ve veřejném seznamu zapsaný právní stav tak bude vůči dobrověrnému nabyvateli za podmínek § 984 obč. zák. považován za skutečný stav právní. V dané věci zcela zjevně žalobce není v pozici „dobrověrného nabyvatele“, k jehož ochraně má ustanovení § 984 o.z. sloužit. Navíc v případě akcesorických věcných práv, což je typicky zástavní právo, není možné nabýt toto akcesorické právo, aniž by platně vznikl hlavní dluh nebo závazek. Prostřednictvím § 984 o.z. není možné v dobré víře nabýt pohledávku, která je zajištěna (resp. dluh odpovídající této pohledávce) věcným právem zapsaným do veřejného seznamu. Nabytí této pohledávky v dobré víře nemůže být kryto § 984, protože tato pohledávka nepředstavuje právo zapsané ve veřejném seznamu, kdy zapsaným právem může být jen věcné právo. V daném konkrétním případě zcela zjevně nejde o nápravu nesprávně zapsaného (v rozporu se skutečným právním stavem) samotného věcného práva (zástavní právo), nýbrž jde o vyřešení otázky, zda žalobce platně nabyl pohledávku zajištěnou předmětným zástavním právem.

14. Ustanovení § 985 o.z. spojuje odstranění nesouladu zápisu ve veřejném seznamu se skutečným právním stavem s „uplatněním práva“. „Uplatnění práva“ ve smyslu tohoto ustanovení je žaloba na jeho určení; určovací žaloba je podkladem pro vyznačení poznámky rozepře a zamezení účinků zápisu výlučného práva jednoho z účastníků na třetí osoby. O tento případ pak v dané konkrétní věci zcela zjevně nejde.

15. Za konkrétních okolností dané věci je proto odkaz žalobce na ustanovení § 984 a 985 o.z. a na rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] nepřípadné, neboť dopadá na zcela odlišné skutkové okolnosti. Ve věci sp. zn. [spisová značka] se jednalo o situaci, kdy v katastru nemovitostí byl jako vlastník nemovitosti evidován jen jeden z bývalých manželů a druhý tvrdil, že věc je předmětem zaniklého, avšak dosud nevypořádaného SJM. Bez požadovaného určení, resp. podání určovací žaloby, potenciálně hrozilo zcizení nemovitosti jedním z manželů coby zapsaným výlučným vlastníkem v neprospěch dosud nevypořádaného SJM. Ve věci sp. zn. [spisová značka] se žalobce se domáhal určení, že je vlastníkem pozemku, u kterého katastrální úřad na základě rozhodnutí o opravě chyby v katastru nemovitostí zapsal jako vlastníka žalovaného, s čímž žalobce nesouhlasil, když před touto opravou byl zapsaným vlastníkem on (resp. jeho právní předchůdci). V obou případech tedy měly podané žaloby preventivní charakter a šlo primárně o věcné právo zapsané ve veřejném seznamu. Žalobce naopak svoji určovací žalobu primárně opírá o tvrzení, že nabyl pohledávku zajištěnou předmětným zástavním právem a tedy i právo uspokojit tuto pohledávku prodejem zástavy, přičemž zásadní sporná otázka je, zda skutečně pohledávku zajištěnou předmětným zástavním právem nabyl, a v konečném důsledku to, zda došlo či nedošlo k úhradě úplaty za postoupení pohledávky, což bylo podmínkou platnosti a účinnosti postoupení pohledávky. Je tedy zjevné, že v podmínkách dané konkrétní věci je předmětné zástavní právo pouze právem akcesorickým (jak je uvedeno výše), přičemž primárním předmětem řízení (dokazování) je zde otázka, zda žalobce platně nabyl (a případně nadále vlastní) pohledávku zajištěnou předmětným zástavním právem, tedy nikoli vlastnictví samotného zástavního práva coby nemovité věci ve smyslu § 498 o.z.

16. V konstantní judikatuře je bez pochybností uznáváno, že pokud soud dospěje k závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na navrhovaném určení, žalobu zamítne, aniž by se současně zabýval meritem věci. Tedy nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát a který sám o sobě bez dalšího vede k jejímu zamítnutí. Soud proto žalobu s ohledem na shora uvedené závěry výrokem I. rozsudku v plném rozsahu zamítl.

17. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný č. [hodnota] byl ve věci plně úspěšný, náleží mu proto náhrada důvodně vynaložených nákladů řízení. Na náhradě nákladů řízení mu náleží náhrada nákladů za zastoupení advokátem v řízení. Žalovaný č. [hodnota] na náhradě za zastoupení advokátem požadoval odměnu advokáta za 3 úkony právní služby, a to 1 úkon za přípravu a převzetí zastoupení v řízení před soudem dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhl) a 2 úkony za účast u jednání dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky. Odměna požadoval z tarifní hodnoty sporu dle § 9 odst. odst. 3 písm. a) vyhl. ve výši [částka]; tedy za 1 úkon právní služby činí v této věci dle § 7 bodu 5 vyhl. [částka]. Dále náleží žalovanému na nákladech řízení náhrada hotových výdajů zástupce (režijní paušál) za 3 úkony právní služby po [částka] dle § 13 odst. 1,3 vyhl. a náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 1,3 vyhl. za 12 půlhodin strávených na cestě k jednání po [částka] ve výši [částka]. V souladu s předpisy o cestovních náhradách bylo vyúčtováno 2 x cestovné - k jednání soudu z [adresa] a zpět (dne [datum] a dne [datum]) částkou [částka], ujeto 2 x 300 km s vozidlem s průměrnou spotřebou 4,9 l motorové nafty na 100 km při vyhláškové ceně nafty v prvním případě [částka]/l a v druhém případě [částka]/l a sazbě základních náhrad v obou případech [částka]/km. Zástupce žalovaného č. [hodnota] je plátcem DPH, proto náleží žalovanému na náhradě nákladů řízení též 21 % DPH z odměny a náhrad, tedy z částky [částka] dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. ve výši [částka]. Náklady řízení v celkové výši [částka] je žalobce povinen podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uhradit k rukám zástupce žalovaného č. [hodnota] [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0].

18. Žalovaná č. [hodnota] byla v řízení taktéž plně úspěšná, po žalobci však žádnou náhradu nákladů nepožadovala, proto soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou č. [hodnota] tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

19. Lhůta k plnění ve výroku II. rozsudku byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení