19 C 389/2019-291

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 156 741,69 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 98 889,46 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 98 889,46 Kč od 8.3.2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 52 322,60 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na náhradě nákladů řízení částku 14 627,64 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 156 741,69 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je vlastníkem a provozovatelem distribuční sítě a je současně distributorem zemního plynu. Žalobkyně dne 18. 10. 2018 při prováděném odečtu plynoměru výr. [číslo] na adrese [adresa žalovaného], že stav 5 941,132 m3 je o 9 m3 nižší, než stav 5 950 m3 zjištěný při odečtu dne 18. 10. 2017. Pojala podezření, že odběr plynu na základě smlouvy uzavřené mezi obchodníkem s plynem a žalovaným, je měřen měřicím zařízením (plynoměr výrobního čísla [číslo], typ G 4 RF1, výrobce Itron), na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci. Na základě uvedené skutečnosti provedla žalobkyně dne 06. 11. 2018 kontrolu plynoměru výr. [číslo] na místě spotřeby [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Kontrolou bylo zjištěno poškození plomby na číselníku. Před demontáží plynoměru se stavem 5 958 m3 byl tento opatřen za přítomnosti Policie ČR holografickou přelepkou. Na odběrném místě byl demontovaný plynoměr nahrazen plynoměrem výr. [číslo]. Téhož dne zaslala žalobkyně žalovanému na jeho adresu trvalého bydliště [ulice a číslo], [PSČ] [anonymizována tři slova], [země], oznámení o podezření ze vzniku neoprávněného odběru plynu. Ověřením v Autorizovaném metrologickém středisku Spektrum s.r.o., se sídlem Husova 10, 539 73 Skuteč, bylo zjištěno, že úřední značka počítadla (zajišťovací značka počítadla) byla poškozena, což dokládá Osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla [číslo] 2018 ze dne 23. 11. 2018 včetně zkušebního protokolu č. [spisová značka], který je přílohou tohoto osvědčení. Následně pak žalobkyně nechala posoudit plynoměr soudním znalcem z oboru kriminalistika, se specializací kriminalistika, mechanoskopie, [anonymizováno] [jméno] [jméno], který ve znaleckém posudku č. [anonymizováno] [rok] konstatuje, že došlo k násilnému porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci na měřícím zařízení – úřední značka byla násilně a neoprávněně předělena ve své spodní části odstraněna. Za tento znalecký posudek vyúčtoval znalec žalobkyni dne 15. 01. 2019 fakturou [číslo] částku 1 000 Kč, bez DPH. Tuto částku žalobkyně znalci uhradila dne 14. 02. 2019. Žalobkyně v součinnosti s žalovaným dne 21. 02. 2019 zjistila, že na daném odběrném místě má žalovaný instalované dva plynové spotřebiče – jeden kombinovaný kotel o příkonu Viessmann Vitodens 200W (ohřev vody a otop) o příkonu 35 kWh a jednu plynovou varnou desku Bosch o příkonu 7,7 kWh. Žalovaný tedy v době od 19. 10. 2017 do 05. 11. 2018 neoprávněně odebíral plyn na odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], čímž způsobil žalobkyni škodu v celkové výši 156.741,69 Kč představující cenu neoprávněně odebraného plynu a náklady na zjištění neoprávněného odběru ve smyslu ustanovení § 9 odst. 13 vyhlášky 108/2011 Sb. Počátek neoprávněného odběru byl stanoven v jako den následující po poslední kontrole odběrného místa – periodického odečtu plynu 18. 10. 2017. Konec neoprávněného odběru plynu pak odpovídá dni předcházejícími dni, kdy byla provedena kontrola plynoměru výr [číslo] kdy byl plynoměr proti další manipulaci opatřen bezpečnostní přelepkou. Z listu č. 2/4 faktury za neoprávněný odběr plynu [variabilní symbol] je zřejmý způsob výpočtu výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu (příkony spotřebičů, doba jejich užívání). Za dobu 383 dnů tak žalovaný na daném odběrném místě neoprávněně odebral 78.157 kWh plynu. Od této výše neoprávněného odběru je odečteno množství plynu ve výši 86,32 kWh, které bylo na měřicím zařízení zjištěno při kontrole dne 05. 11. 2018 a které bylo předmětem řádného vyúčtování obchodníkem s plynem žalovanému. Vzhledem ke skutečnosti, že uvedená částka 1 000 Kč za znalecké zkoumání výše uvedeného plynoměru představuje dle žalobkyně účelně vynaložené náklady směřující k prokázání neoprávněného odběru zemního plynu žalovaným, a tedy i nároku žalobkyně na náhradu jí vzniklé škody, požaduje žalobkyně, aby byl žalovaný rozhodnutím soudu zavázán i k úhradě těchto nákladů. Aktivně legitimovanou ve sporu o zaplacení částky 156 741,69 Kč s příslušenstvím, z faktury za neoprávněně odebraný zemní plyn v období od 19. 10. 2017 do 05. 11. 2018, je společnost [právnická osoba], kdy tato aktivní legitimace vyplývá ze zákona č. 458/2000 Sb. (EZ), v platném znění, když od 01. 01.2007 musí být distributor z hlediska právní formy oddělen od obchodníka s plynem a musí být nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce plynu (§ 59a EZ). Pasivní legitimace žalovaného vyplývá z toho, že žalovaný měl uzavřenou smlouvu o připojení k distribuční soustavě s žalobkyní, jakožto provozovatelem distribuční soustavy a současně měl uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu s dodavatelem společností innogy Energie,.s.r.o. na odběrném místě [adresa žalovaného] [anonymizováno] [obec], které, je ve výlučném vlastnictví žalovaného. Jedná se o rodinný dům, který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavená plocha a nádvoří, jak vyplývá z informativního výpisu z [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný byl vyzván k úhradě vzniklé škody fakturou variabilní symbol [číslo] splatnou dne 07. 03. 2019, dlužnou částku 156.741,69 Kč však ke dni splatnosti nezaplatil. Z uvedeného důvodu jej žalobce vyzval nejprve doporučenou upomínkou ze dne 04. 04. 2019 k její úhradě (odesílanou doporučeně pod podacím číslem RR [číslo] 9 U na adresu [adresa žalovaného]), následně doporučenou upomínkou ze dne 14. 06. 2019, odesílanou téhož dne: a) doporučeně pod podacím číslem RR [anonymizováno] na adresu trvalého bydliště – [ulice a číslo], [PSČ] [anonymizována tři slova], [země]; b) doporučeně pod podacím číslem RR [číslo] F na adresu [adresa]; c) doporučeně pod podacím číslem RR [číslo] F na adresu [adresa žalovaného]; d) doporučeně pod podacím číslem RR [číslo] F na adresu [adresa žalovaného] [stát. instituce] usnesením [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] podezření ze spáchání přečinu podvodu odložila, a tak je žalobce nucen domáhat se svého práva soudní cestou, neboť žalovaný ke dni podání žaloby z dlužné částky ničeho neuhradil.

2. Žalovaný navrhl věc řešit smírně, a to tak, že by uhradil žalobkyni 19 372 Kč, což by odpovídalo podle něho ceně za předpokládanou spotřebu plynu v odběrném místě, ve zbývajícím rozsahu považoval nárok žalobkyně za nedůvodný. Podle žalovaného totiž nejsou naplněny veškeré předpoklady pro vznik nároku, resp. nejsou splněny všechny zákonné předpoklady odpovědnosti žalovaného za škodu, na kterou žalobkyně v žalobě poukazuje. Žalobou je tvrzeno, že škodu ve výši 156.741,69 Kč představuje množství neoprávněně odebraného plynu za období od 19. 10. 2017 do 05. 11. 2018, kdy toto množství bylo vypočteno dle vzorce uvedeného v příloze č. 2 vyhlášky č. 108/2011 Sb. (dále jen„ příloha vyhlášky“). Skutečnou spotřebu plynu žalobkyně v žalobě netvrdí ani neprokazuje. Příčinou vzniku škody je dle žalobkyně poškození měřícího zařízení v odběrném místě, v důsledku, kterého mělo dojít k poškození plomby na číselníku a násilnému přetočení na číselníkových kotoučích. O tom, že došlo k poškození měřícího zařízení, byl žalovaný ze strany žalobkyně písemně informován a v součinnosti se žalovaným byla provedena obhlídka měřícího zařízení. Žalovaný v souladu s příslušnými ustanoveními energetického zákona umožnil prohlídku měřícího zařízení a poskytl k tomu veškerou součinnost. Aniž by žalovaný chtěl, jakkoliv znevažovat tvrzení žalobkyně, je zjevné, že pakliže by skutečně chtěl poškodit měřící zařízení se záměrem odebírat plyn neoprávněně (což ovšem kategoricky odmítá), jistě by„ nepřetočil“ stav tak, aby byl nižší než při počátečním měření, tedy tak, aby byla celá situace značně podezřelá. Tato skutečnost musí být žalobkyni jistě známa a je proto s podivem, že poškození měřícího zařízení dává žalovanému takto výrazným způsobem k tíži. Je potřeba poukázat na velice nestandardní přístup žalobkyně, pokud se týká vyčíslování výše nároku, který vůči žalovanému uplatňuje. Před podáním žaloby vyčíslila předběžně žalobkyně škodu na částku 354.700,94 Kč, žalobou uplatňuje částku takřka poloviční. Při shodném počtu odběrných zařízení (tj. dva, počítaje v to varnou desku a kombinovaný kotel) činila spotřeba plynu ve zúčtovacím období: od 17. 10. 2014 do 15. 10. 2015: 25 471,98 Kč; od 16. 10. 2015 do 19. 10. 2016: 23 012,84 Kč od 20. 10. 2016 do 18. 10. 2017: 12 309,86 Kč; od 19. 10. 2018 do 15. 10. 2019: 16 696,26 Kč; a to vše bylo v době, kdy byl dům žalovaným pronajímán, tedy byl obydlen. V období, kdy mělo dojít k neoprávněnému odběru, byl dům neobydlený, lze se tedy logicky domnívat, že celková spotřeba byla ještě nižší než v předchozích zúčtovacích obdobích, přesto je žalobou v důsledku aplikace přílohy vyhlášky uplatňována zcela přemrštěná a zjevně neopodstatněná částka. V intencích ustanovení nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. 668/15 by nemělo být při vyčíslení celkové výše nároku striktně vázáno na přílohu vyhlášky, nýbrž by mělo být postupováno tak, aby byla zjištěna co možná nejpřesněji skutečná výše škody, což v daném případě žalobkyní učiněno nebylo. Pakliže ve srovnatelných zúčtovacích obdobích před tvrzeným neoprávněným zásahem byly platby za odběr plynu v průměru cca 19 372,00 Kč (počítaje aritmetickým průměrem z částek specifikovaných výše), lze se důvodně domnívat, že tyto částky více korespondují se skutečnou výší možné škody, naproti tomu částka 156.741,69 Kč se jeví jako zcela nepřiměřená a neoprávněně zasahující do práv žalovaného. V intencích shora uvedené žalovaný sděluje, že je ochoten přistoupit ke smírnému řešení věci, když je ochoten uhradit žalobkyni plnění ve výši 19.372,00 Kč odpovídající předpokládané spotřebě dle posledních zúčtovacích období, když tato částka může korespondovat s cenou za odebrané množství plynu. V případě, že by žalobkyně smírnému řešení věci nakloněna nebyla, navrhuje žalovaný zamítnutí žaloby, když má za to, že žalobkyně neprokázala, že by žalovaný odebíral v předmětném období plyn, potažmo neprokázala, v jakém rozsahu měl být odběr proveden.

3. V reakci na procesní stanovisko žalovaného žalobkyně doplnila, že v měřícím zařízení byly provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily – na číselníkových kotoučích zjištěny stopy po násilném jejich přetáčení. Je tedy nepochybné, že pokud bylo do měřidla plynu zasaženo, je nemožné se orientovat podle naměřené spotřeby. Podle platné právní úpravy, tedy zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákon a především vyhlášky č. 108/2011 Sb, je způsob výpočtu náhrady škody stanoven tak, že se denní množství neoprávněně odebraného plynu vypočítá vynásobením součtu jmenovitých příkonů všech spotřebičů zákazníka dobou jejich užívání, stanovenou v příloze citované vyhlášky, přičemž celkový neoprávněný odběr plynu je součinem takto zjištěného denního množství a počtu dní, po které neoprávněný odběr trval. Tento výpočet škody se neřídí historickou spotřebou místa spotřeby ani stavem poškozeného plynoměru. Jiný způsob zjištění výše škody nelze v tomto případě použít. Na základě skutkového závěru, že celkovou spotřebu neoprávněně odebíraného plynu v předmětném období a vyčíslení náhrady škody nelze v daném případě určit ani podle změřených hodnot ani podle jiných prokazatelně zjistitelných údajů o neoprávněném odběru, a protože mezi účastníky nedošlo ani dodatečně k dohodě o výši náhrady, byl po zjištění všech relevantních skutečností použit výpočet uvedený ve vyhlášce pro určení náhrady. Za takovou neoprávněnou spotřebu je odpovědný ten subjekt, který energii obsaženou v zemním plynu spotřeboval (měl z jejího užití prospěch), což v tomto případě byla právě žalovaný, jakožto majitel nemovitosti. Pro naplnění podmínek vzniku neoprávněného odběru plynu žalovaným není podstatné, kdo provedl zásah do plynového zařízení, ale to, že došlo ke spotřebě plynu ve prospěch žalovaného, který byl v rozhodném období odběratelem plynu na odběrném místě. Jde o zvláštní typ odpovědnosti, na kterou se vztahuje zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon ve spojení s vyhláškou, jak je ustáleně rozhodováno v soudní praxi, i v praxi Nejvyššího soudu ČR. Pokud žalovaný odkazuje na nález Ústavního soudu I.ÚS 668/15, dle názoru žalobce tento nelze na projednávanou věc aplikovat. Nález se týká neoprávněného odběru elektřiny a aplikace § 14 dnes již zrušené vyhlášky č. 51/2006 Sb. Ústavní soud v něm došel k závěru, že ustanovení energetického zákona, dle kterých v případě, že nelze škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektřiny stanovit, je tato vypočtena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, nejsou neústavní. Obecné soudy by však neměly při výpočtu škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny vycházet z hodnoty hlavního jističe před elektroměrem, a tedy z teoreticky maximálního množství elektřiny, kterou bylo možné v konkrétní době v odběrném místě odebrat (§ 14 vyhlášky č. 51/2006 Sb.), pokud je možné množství neoprávněně odebrané elektřiny zjistit jinak, například zohledněním konkrétních elektrických spotřebičů, které byly v době neoprávněného odběru na daném odběrném místě instalovány a používány. V případě neoprávněného odběru zemního plynu však žádná vyhláška obdobná vyhlášce č. 51/2006 Sb. neexistuje. V nyní projednávaném případě žalobce použil při výpočtu škody vzniklé neoprávněným odběrem zemního plynu vyhlášku č. 108/2011 Sb. Za této situace je žalobkyně přesvědčena o tom, že vypočtená výše škody se maximálně možným způsobem blíží škodě skutečné. Žalovaný v dané věci neprokazuje žádné konkrétní skutečnosti, jež by odůvodňovaly jiný způsob výpočtu výše náhrady škody než podle vyhlášky č. 108/2011 Sb., vyjma historie spotřeby, od které se však vypočtená škoda nevychylovala nikterak významně. Důkazní břemeno k prokázání, že škoda vypočtená na základě podzákonných předpisů několikanásobně reálnou škodu převyšuje, leží na žalovaném. Žalovaný je objektivně odpovědný za zjištěný stav plynoměru. Zásah do jeho měřidla by neměl smysl, pokud by jeho cílem bylo něco jiného než snížení hodnoty na ukazateli množství odebraného plynu oproti skutečné výši odběru. Skutečnou výši škody za takového stavu nelze zjistit, protože u neoprávněného odběru plynu nelze zjistit přesné množství odebraného plynu, které nebylo měřeno. Nelze připustit, aby žalovaný byl fakticky nepostižitelný jen proto, že žalobce není schopen výši skutečné škody prokázat. Pokud žalovaný uvádí, že průměrná cena, kterou platil obchodníkovi, byla 19 732 Kč, je třeba mít na mysli, že jde o cenu určenou dle ceníku obchodníka s plynem, avšak tyto ceny jsou zcela odlišné od ceny při neoprávněném odběru plynu. Žalobkyně konstatuje, že žalovaný odebíral na odběrném místě v rozhodné době plyn na základě smlouvy o dodávce zemního plynu uzavřené mezi ním a obchodníkem s plynem, což je subjekt od žalobkyně odlišný a na žalobkyni nezávislý. Žalobkyně přitom provádí distribuci zemního plynu obchodníka s plynem do odběrných míst zákazníků tohoto obchodníka, a to na základě smlouvy o distribuci uzavřené mezi obchodníkem s plynem a žalobkyní jako jeho distributorem. Nutnost oddělení provozovatele distribuční soustavy a obchodníka s plynem vyplývá z ust. § 59a energetického zákona.

4. Žalovaný základ nároku nerozporoval. Rozporoval však výši uplatněné škody žalobcem, a to z následujících důvodů, že 1. historická spotřeba plynu od 17.10.2014 do 15.10.2015 byla 15 407,80 kWh, od 16.10.2015 do 19.10.2016 byla spotřeba 14 203,97 kWh plynu, od 20.10.2016 do 18.10.2017 byla spotřeba plynu 12 309,86 kWh, od 19.10.2018 do 15.10.2019 byla spotřeba plynu 16 696,26 kWh, přičemž ve výpočtu, který vychází z příkonu dvou spotřebičů, tzn. varné desky a kotle, se vychází za období od 19.10.2017 do 5.11.2018 ze spotřeby 78 071,48 kWh, což je spotřeba cca pětkrát vyšší než odpovídalo spotřebám za minulá období a období následující.

5. Mezi účastníky tak bylo nesporné, že došlo k porušení plynoměru neoprávněným zásahem a přetočením kotouče tak, jak vedla žalobkyně. Zjištěná spotřebu plynu na plynoměru [číslo] byla dne 18.10.2017 ve výši 5 958 m3, přičemž zjištěná spotřeba na tomtéž plynoměru dne 18.10.2018 byla nižší, a to jen ve výši 5 941,132 m3. Rovněž tak nesporná mezi účastníky byla historická spotřeba plynu v odběrném místě, naměřená regulérním způsobem v obdobích od 17.10.2014 až po 18.10.2017, a od 19.10.2018 do 15.10.2019 (viz bod 4. tohoto odůvodnění). Taktéž nesporné mezi účastníky bylo to, že v době od 19.10.2017 do 5.11.2018 toliko dva spotřebiče, a to plynový kotel zn. Viessmann Vitodens 200W a plynová deska zn. Bosch.

6. Soud ve věci provedl dokazování listinami dále označenými jako: Informativní výpis z [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek] Protokol o montáži plynoměru výr. [číslo] ze dne 11. 09. 2015 Výsledky odečtu plynoměru výr. [číslo] + fotografie odečtu dne 18. 10. 2018 Protokol o zjištění podezření poškození měřícího zařízení ze dne 06. 11. 2018 Protokol o demontáži plynoměru výr. [číslo] montáži plynoměru výr. [číslo] ze dne 06. 11. 2018 Fotodokumentace k plynoměru č. výr. [číslo]; Oznámení ze dne 06. 11. 2018 o podezření ze vzniku neoprávněného odběru plynu Usnesení [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] Osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla [číslo] [rok] ze dne 23. 11. 2018 včetně zkušebního protokolu č. [spisová značka] ze dne 23. 11. 2018; Předávací protokol o převzetí plynoměru soudním znalcem znalecký posudek vypracovaný znalcem z oboru kriminalistika, se specializací kriminalistika, mechanoskopie, [anonymizováno] [jméno] [jméno], č. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] Výpis z účtu žalobce ze dne 14. 02. 2019 o zaplacení faktury znalci; Výzva žalovanému ze dne 04. 02. 2019 k součinnosti Sdělení žalovaného ze dne 13. 02. 2019 Protokol ze dne 21. 02. 2019 – servisní zakázka [číslo] Fotodokumentace spotřebičů, z nichž vzal za prokázaná tvrzení žalobkyně (také ve spojení s tím, co účastníci považovali za nesporné), že v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], které vlastnicky patří žalovanému, došlo k porušení plynoměru neoprávněným zásahem a přetočením kotouče tak, jak tvrdila žalobkyně, když ta dne 5. 11. 2018 zjistila, že stav 5 941,132 m3 je cca o 9 m3 nižší, než stav 5 950 m3 zjištěný při odečtu dne 18. 10. 2017, tj. cca před rokem. Odběr plynu na základě smlouvy uzavřené mezi obchodníkem s plynem a žalovaným, je měřen měřícím zařízením (plynoměr výrobního čísla [číslo], typ G 4 RF1, výrobce Itron), na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci. Na základě uvedené skutečnosti provedla žalobkyně dne 06. 11. 2018 kontrolu plynoměru výr. [číslo] na místě spotřeby [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Kontrolou bylo zjištěno poškození plomby na číselníku. Před demontáží plynoměru se stavem 5 958 m3 byl tento opatřen za přítomnosti Policie ČR holografickou přelepkou. Na odběrném místě byl demontovaný plynoměr nahrazen plynoměrem výr. [číslo]. Téhož dne zaslala žalobkyně žalovanému oznámení o podezření ze vzniku neoprávněného odběru plynu. Ověřením v Autorizovaném metrologickém středisku Spektrum s.r.o., bylo zjištěno, že úřední značka počítadla (zajišťovací značka počítadla) byla poškozena, což dokládá Osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla [číslo] [rok] ze dne 23. 11. 2018 včetně zkušebního protokolu č. [spisová značka], který je přílohou tohoto osvědčení. Následně pak žalobkyně prokázala soudním znalcem z oboru kriminalistika, se specializací kriminalistika, mechanoskopie, [anonymizováno] [jméno] [jméno], ve znaleckém posudku č. [anonymizováno] [rok], který potvrdil, že na uvedeném plynoměru došlo k násilnému porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci na měřícím zařízení – úřední značka byla násilně a neoprávněně předělena ve své spodní části a odstraněna. Za tento znalecký posudek vyúčtoval znalec žalobkyni dne 15. 01. 2019 fakturou [číslo] částku 1 000 Kč, bez DPH. Tuto částku žalobkyně znalci uhradila dne 14. 02. 2019. Dále vzal soud za prokázané (a to nebylo sporné), že v době od 19.10.2017 do 5.11.2018 byly na odběrném místě toliko dva spotřebiče, a to plynový kotel zn. Viessmann Vitodens 200W a plynová deska zn. Bosch. V daném Odběrném místě byla historická spotřeba plynu naměřená regulérním způsobem v obdobích od 17.10.2014 až po 18.10.2017, a od 19.10.2018 do 15.10.2019 ve výši uvedené v bodě 4. tohoto odůvodnění, což bylo prokázané rovněž z přehledu vyúčtování obchodníkem [právnická osoba] zákazníkovi (žalovanému) za předchozí a následné zúčtovací období pro odběrné místo na adrese [adresa žalovaného]. Taktéž nesporné mezi účastníky bylo to, že v době od 19.10.2017 do 5.11.2018 toliko dva spotřebiče, a to plynový kotel zn. Viessmann Vitodens 200W a plynová deska zn. Bosch.

7. Z dalších důkazů, a to listinami dále označenými jako: Rozbor způsobu výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, Faktura za neoprávněný odběr plynu [číslo] ze dne 21. 02. 2019 včetně vrácené korespondence Upomínka ze dne 04. 04. 2019 odesílaná na adresu [adresa žalovaného]; upomínka ze dne 14. 06. 2019, odesílanou téhož dne: a) doporučeně pod podacím číslem RR [anonymizováno] na adresu trvalého bydliště – [ulice a číslo], [PSČ] [anonymizována tři slova], [země]; b) doporučeně pod podacím číslem RR [číslo] F na adresu [adresa]; c) doporučeně pod podacím číslem RR [číslo] F na adresu [adresa žalovaného]; d) doporučeně pod podacím číslem RR [číslo] F na adresu [adresa žalovaného]. Předžalobní výzva ze dne 04. 04. 2019, 14. 06. 2019 včetně dokladu o odeslání vyúčtování dodávek plynu za období od 16.10.2019 do 15.10.2020 informační brožura pro plynovou kondenzační techniku Viessmann Vitodens 200 znalecký posudek [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 15.8.2021, doplnění znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 1.12.2022, vzal soud za prokázaná tvrzení o tom, že žalobkyně provedla výpočet škody za neoprávněný odběr plynu dle vyhlášky č. 108/2011 Sb. a dospělá a k výši částky 156 741,69 Kč a fakturou [číslo] ze dne 21. 02. 2019 požádala žalovaného o úhradu této částky 156 741,69 Kč, tato částka korespondovala s Rozborem způsobu výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu provedeným žalobkyní. Tento výpočet však vycházel z tepelných příkonů kotle Viessmann Vitodens 200 ve výši 35 kW a u plynové varné desky ve výši 7,7 kW. Následně pak žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného o úhradu dluhu, avšak marně.

8. S ohledem na to, že žalovaný sporoval žalobkyní vypočtenou náhradu škody, když poukazoval na to, že vychází z nesprávných tepelných příkonů daných spotřebičů a rovněž poukazoval na zcela nereálnou výši škody způsobenou neoprávněným odběrem, soud ve věci nařídil znalecké dokazování, Ve věci tak byl vypracován znalecký posudek [celé jméno znalce], [číslo] ze dne 15.8.2021 ve znění jeho doplnění ze dne 1.12.2022 a znalec byl rovněž při jednání vyslechnut. Tento znalec vyšel z toho, že tepelné příkony kotle Viessmann Vitodens 200 ve výši 35 kW a u plynové varné desky ve výši 7,7 kW, nebyly ve výpočtu žalobkyně určeny správně, když správně patří, že tepelný příkon kotle Viessmann Vitodens 200 je ve skutečnosti 31,7 kW a u plynové desky pouze 7,5 kW. Dále znalec odpověděl na dotaz soudu v tom smyslu, že obvyklý roční průměr odběru plynu v daném odběrném místě byl za poslední 3 roky 18 767 kW, čemuž odpovídá odběr plynu ve výši 1 758 m za rok (jde o období před neoprávněným odběrem). Výpočet spotřeby podle vyhlášky č. 108/2011 Sb. vypočtený dle neoprávněné spotřeby v daném odběrném místě za dobu od 19. 10. 2017 do 5. 11. 2018 odpovídá spotřebě plynu ve výši 74 907,76 kW (= 7 094 m) – viz číslo listu 4 doplnění znaleckého posudku (čl. 226 spisu), za toto množství neoprávněně odebraného plynu pak znalec vypočítával dle citované vyhlášky cenu pro neoprávněný odběr u předmětného kotle a varné desky v daném odběrném místě ve výši 142 710,21 Kč. Znalec však také ve znaleckém posudku uvedl, že považuje takovýto odběr plynu v daném odběrném místě za nereálný, neboť by to znamenalo, že žalovaný nebo osoby, které zde bydlely, by musely topit, tak říkajíc„ pánubohu do oken“. Porovnáním průměrné spotřeby za poslední 3 roky (2014 -2017) ve výši 1 758 m plynu za rok a znalcem vypočtené spotřeby neoprávněně odebíraného plynu dle vyhlášky ve výši 7 094 m za 383 dní; kdy trval neoprávněný odběr (což je doba a o 18 dní delší než rok) je pak možné prostým výpočtem dospět k závěru, že údaj o neoprávněné spotřebě je cca 4× vyšší, než odpovídá průměrné spotřebě za poslední 3 roky v odběrném místě. Ze znaleckého posudku taktéž bylo možné zjistit, že cena za neoprávněný odběr plynu u prodejce plynu [právnická osoba] by podle jeho ceníku za odebrané množství 74 907 kWh (vypočtené podle vyhlášky č. 108/2011 Sb. za období neoprávněného odběru plynu od 19. 10. 2017 do 5. 11. 2018) představovala částku 97 889,46 Kč. Dále se znalec vyjádřil v tom smyslu, že žalobce a distributor spadají pod jednoho majitele, a proto není podle něho pravděpodobné, že by se cena žalobce a distributora, tj. [právnická osoba], nějakým výrazným způsobem lišila. Při výslechu, který soud prováděl ústního jednání, znalec uvedl, že je technicky možné v daném odběrném místě odebrat cca 70 000 kW plynu, ale prakticky to znalec považuje za nereálné, protože by se muselo topit 24 hodin denně při otevřených oknech, což považuje znalec za nereálné a jako předpokládaný odběr plynu v daném odběrném místě považuje roční odběr se spotřebou okolo 30 000 kW, to pak byla i následně zjištěná spotřeba plynu v období roku 2019 /2020.

9. Okresní soud vyšel po provedeném dokazování ze zjištění a vzal za prokázaná tvrzení žalobkyně, že žalobkyně dne 18. 10. 2018 při prováděném odečtu plynoměru výr. [číslo] na adrese [adresa žalovaného], že zjištěný stav 5 941,132 m3 je o 9 m3 nižší, než stav (5 950 m3) zjištěný při odečtu dne 18. 10. 2017 – viz protokol o zjištění podezření poškození měřícího zařízení s kontrolou ochranných prvků (servisní zakázkou [číslo]), oznámení o podezření ze vzniku neoprávněného odběru plynu), protokol o demontáži plynoměru výr. [číslo] montáži plynoměru výr. [číslo] fotodokumentace. Odběr plynu v uvedeném odběrném místě byl prováděn žalovaným na základě smlouvy uzavřené mezi obchodníkem s plynem a žalovaným, a byl měřen měřicím zařízením (plynoměr výrobního čísla [číslo], typ G 4 RF1, výrobce Itron) – viz protokol o demontáži plynoměru výr. [číslo] montáži plynoměru výr. [číslo]. Na plynoměru výr. [číslo] bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci. Kontrolou bylo zjištěno poškození plomby na číselníku. Před demontáží plynoměru se stavem 5.958 m3, byl tento opatřen za přítomnosti Policie ČR holografickou přelepkou. Na odběrném místě byl demontovaný plynoměr nahrazen plynoměrem výr. [číslo]. Žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o podezření ze vzniku neoprávněného odběru plynu – viz oznámení o podezření ze vzniku neoprávněného odběru plynu, protokol o zjištění podezření poškození měřícího zařízení, protokol o zjištění podezření poškození měřícího zařízení, fotodokumentace, protokol o demontáži plynoměru výr. [číslo] montáži plynoměru výr. [číslo]. Ověřením v Autorizovaném metrologickém středisku Spektrum s.r.o., bylo prokázáno, že úřední značka počítadla (zajišťovací značka počítadla) byla poškozena, - viz Osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla [číslo] [rok] ze dne 23. 11. 2018 včetně zkušebního protokolu č. [spisová značka], který je přílohou tohoto osvědčení. Znaleckým posudkem č. [anonymizováno] [rok] ze dne 09. 01. 2019 znalce z oboru kriminalistika, se specializací kriminalistika, mechanoskopie, [anonymizováno] [jméno] [jméno], vzal soud za prokázané, že došlo k násilnému porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci na měřícím zařízení – úřední značka byla násilně a neoprávněně předělena ve své spodní části odstraněna. Dále bylo tímto posudkem prokázáno, že v měřícím zařízení byly provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily – na číselníkových kotoučích zjištěny stopy po násilném jejich přetáčení, jak je zřejmé z obrázku č. 7 na straně 8 znaleckého posudku. Byl tak prokázán zásah do měřicího zařízení, čímž došlo k neoprávněnému odběru plynu. Dopisem žalobkyně ze dne 04. 02. 2019 a následně Dopisem žalovaného ze dne 13. 02. 2019 bylo prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k součinnosti ve věci umožnění přístupu ke spotřebičům evidovaným v místě spotřeby za účelem stanovení výše náhrady škody, způsobené neoprávněným odběrem plynu a žalovaný součinnost poskytl. Dne 21. 02. 2019 bylo žalobkyní zjištěno, že na odběrném místě se nachází kombinovaný kotel a plynová varná deska. Soudem ustanovený znalec pak vypočítal podle vyhlášky číslo 108/2011 Sb. za dobu neoprávněného odběru plynu v období od 19. 10. 2017 do 5. 11. 2018 dole spotřebičů, které se na místě nacházely a do jejích štítkových příkonů maximální možný odběr plynu ve výši 74 907,76 kW, čemuž odpovídá částka ve výši 142 710,21 Kč. Sám znalec však reálně odhaduje spotřebu v tomto odběrném místě v dané době ve výši 29 283,90 kW (této spotřebě by pak odpovídala částka ve výši cca 40 000 Kč - viz číslo listu 18 znaleckého posudku), když spotřebu určenou dle citované vyhlášky považuje za zcela nereálnou.

10. Na základě shora uvedeného soud učinil skutkový závěr o tom, že žalovaný v době od 19. 10. 2017 do 05. 11. 2018 neoprávněně odebíral plyn na odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], čímž způsobil žalobkyni škodu v celkové výši 142 710,21 Kč představující vyhláškovou cenu neoprávněně odebraného plynu ve výši 74 907,76 kW, čemuž odpovídá 7 094 m, a částku 1 000 Kč jako nákladů na zjištění neoprávněného odběru. Počátek neoprávněného odběru byl stanoven jako den následující po poslední kontrole odběrného místa – periodického odečtu plynu, doložený fotokopií plynoměru výr. [číslo] ze dne 18. 10.2018 se stavem 5 941 m3. Konec neoprávněného odběru plynu pak odpovídá dni předcházejícími dni, kdy bylo pojato podezření na neoprávněnou manipulaci s plynoměrem a kdy byl plynoměr proti další manipulaci opatřen bezpečnostní přelepkou. Výše škody spočívající v neoprávněném odběru plynu 74 907,76 kW, čemuž odpovídá 7 094 m, byla stanovena za uvedené období znalecky (viz číslo listu 4 doplnění znaleckého posudku, a číslo listu 226 spisu) dle vyhl.č. 108/2011 Sb., a to částkou 142 710,21 Kč, která vycházela ze znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru, vypočítaná podle vzorce uvedeného v příloze č. 2 vyhlášky č. 108/2011 Sb., na daném odběrném místě měl žalovaný instalované dva plynové spotřebiče – jeden kombinovaný kotel o příkonu Viessmann Vitodens 200W (ohřev vody a otop) o příkonu 31 kWh a jednu plynovou varnou desku Bosch o příkonu 7,5 kWh. Za dobu 383 dnů tak žalovaný dle výpočtu znalce na daném odběrném místě neoprávněně odebral 74 907,76 kWh plynu. Plynoměr výr. [číslo] byl zkoumán znalcem [příjmení] [jméno] [jméno], který žalobkyni za znalecký posudek č. [anonymizováno] [rok] ze dne 09. 01. 2019 vyúčtoval dne 15. 01. 2019 fakturou [číslo] částku 1 000 Kč, bez DPH. Tuto částku žalobkyně uhradila znalci dne 14. 02. 2019. Soudem ustanovený znalec pak vypočítal podle vyhlášky číslo 108/2011 Sb. za dobu neoprávněného odběru plynu v období od 19. 10. 2017 do 5. 11. 2018 dle spotřebičů, které se na místě nacházely a dle jejích štítkových příkonů maximální možný odběr plynu ve výši 74 907,76 kW (tj. 7 094 m zemního plynu), čemuž odpovídá podle citované vyhlášky částka ve výši 142 710,21 Kč. Sám znalec však reálně odhaduje spotřebu v tomto odběrném místě v dané době ve výši 29 283,90 kW (této spotřebě by pak odpovídala částka ve výši cca 40 000 Kč - viz číslo listu 18 znaleckého posudku), když spotřebu určenou dle citované vyhlášky považuje za zcela nereálnou, takto stanovenou spotřebu plynu pak hodnotí tak, že by se muselo topit denně 24 hodin v kuse a takzvaně pánubohu do oken.

11. Soud s ohledem na výše uvedené uzavírá, že žalovaný v období od 19. 10. 2017 do 05. 11. 2018 odebíral plyn a využíval služeb distribuční soustavy, a to formou neoprávněného odběru prostřednictvím zařízení (plynoměru), které prokazatelně vykazovalo chyby spotřeby ve prospěch zákazníka – žalovaného (když bylo toto měřící zařízení v místě odběru plynu tzv.„ přetočeno do mínusu“) a na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, když byla porušena tzv. plomba. Tímto žalovaný způsobil žalobkyni škodu. Dodávku plynu do odběrného místa je tudíž třeba považovat za neoprávněný odběr a neoprávněnou distribuci plynu. Výši skutečné spotřeby plynu v daném odběrném místě však zjistit nelze, lze ji zjišťovat pouhým odhadem. K dohodě o výši náhradě škody mezi účastníky nedošlo.

12. Soud ve věci neprovedl dokazování žalovaným navrženým vyúčtováním spotřeby vody za roky 2014 2018, které měly prokázat spotřebu odběru vody v uvedených letech a kterými chtěl žalovaný prokazovat tu skutečnost, že se v místě, kde se nacházelo poškozené měřící zařízení – plynoměr, nenacházel žádný bazén či jiné obdobné zařízení, které by odůvodňovalo v době neoprávněného odběru plynu jeho zvýšený odběr za ohřev vody pro bazén. Tuto skutečnost však měl soud již za prokázanou z výpovědí znalce, který uvedl, že se v místě spotřeby žádné takovéto zařízení nenacházelo. Proto tento důkaz považoval soud za nadbytečný.

13. Podle § 74 odst. 1, odst. 5, zákona č. 458/2000 Sb. (ve znění účinném do 1.1.2016 do 22.6.2022), o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetického zákona) neoprávněným odběrem plynu je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu nebo zařízení pro uskladňování plynu, g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.

14. Dle § 74 odst. 7 energetického zákona je při neoprávněném odběru plynu osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. Dle odst. 8 téhož ustanovení je při neoprávněné distribuci plynu osoba, která neoprávněně využívá službu distribuční soustavy, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

15. Podle § 9 odst. 1, 2, 4 vyhl.č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu (dále vyhláška č. 108/2011 Sb.), při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu. V případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. V případě, že množství neoprávněně odebraného plynu nelze stanovit podle vzorce uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce a místo neoprávněného odběru je vybaveno měřicím zařízením, vypočte se množství neoprávněně odebraného plynu podle výpočtu uvedeného v příloze č. 3 k této vyhlášce.

16. Podle § 9 odst. 1 vyhl. č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu při neoprávněném odběru plynu ve znění účinném do 18. 8. 2017 (dále jen„ vyhl. 108/2011 Sb.“) určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu.

17. Podle § 9 odst. 2 vyhl. č. 108/2011 Sb. v případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8.

18. Podle § 9 odst. 3 vyhl. č. 108/2011 Sb. množství neoprávněně odebraného plynu se v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce.

19. Podle § 9 odst. 7 vyhl. č. 108/2011 Sb. pokud provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru plynu, má se za to, že neoprávněný odběr plynu trval a) u měření typu C a S po celou dobu od posledního odečtu v případě, že při odečtu bylo možné neoprávněný odběr zjistit, nejdéle však po dobu 24 měsíců, b) ve všech ostatních případech od poslední fyzické kontroly místa zjištění neoprávněného odběru provedené provozovatelem distribuční soustavy, nejdéle však po dobu 24 měsíců.

20. Podle § 9 odst. 8 vyhl. č. 108/2011 Sb. v případě, že došlo k zásahu do měřicího zařízení nebo je plyn, byť částečně, odebírán z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, se od množství neoprávněně odebraného plynu vypočteného podle odstavců 3 až 6 odečte množství plynu naměřené provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy na měřicím zařízení. V ostatních případech neoprávněného odběru plynu s výjimkou neoprávněného odběru plynu, kde byl celý objem neoprávněného odběru plynu změřen měřicím zařízením, se množství plynu naměřené provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy nezohledňuje.

21. Podle § 9 odst. 9 vyhl. č. 108/2011 Sb. množství neoprávněně odebraného plynu zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavců 3 až 6 je přepočteno na energetické jednotky (kWh nebo MWh) pomocí spalného tepla uplatňovaného provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy pro srovnatelný případ smluvně oprávněného odběru.

22. Podle § 9 odst. 10 vyhl. č. 108/2011 Sb. výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebraného plynu zjištěného podle odstavce 1 nebo vypočteného podle odstavců 3 až 6 a přepočteného na energetické jednotky podle odstavce 9 složkami ceny podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru plynu, přičemž cena neoprávněně odebraného plynu je složena z a) dvojnásobku měsíčního aritmetického průměru pevné denní ceny plynu za chybějící vyrovnávací plyn v měsíci předcházejícím zjištění neoprávněného odběru, b) ceny za distribuci plynu podle kategorie zákazníků a ročního odběru plynu, c) ceny za přepravu plynu do domácí zóny1), pokud je samostatně stanovena, nebo odběrného místa zákazníka přímo připojeného k přepravní soustavě, d) ceny za činnost zúčtování operátora trhu, e) daně z přidané hodnoty a daně z plynu.

23. Dle § 136 o.s.ř. lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.

24. Soud nárok žalobkyně posoudil ve smyslu shora uvedených ustanovení, přičemž počátek neoprávněného odběru byl stanoven v souladu ustanovením § 9 vyhlášky č. 108/2011 Sb. jako den následující po poslední kontrole odběrného místa – periodického odečtu plynu, tedy den následující po periodickém odečtu provedeném dne 18. 10. 2017. Za poslední den neoprávněného odběru plynu pak byl určen den 5. 11. 2018.

25. Soud na základě listinných důkazů shledal nárok žalobkyně důvodným ovšem nikoli v celém jeho uplatněném rozsahu, když s ohledem na § 74 odst. 8 energetického zákona, je tento nárok třeba posuzovat jako nárok na náhradu škody. Tato úprava je založena na objektivní odpovědnosti odběratele (žalovaného) v případě neoprávněného odběru. Jde o zvláštní typ odpovědnosti, na kterou se vztahuje zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon ve spojení s vyhláškou, jak je ustáleně rozhodováno v soudní praxi, i v praxi Nejvyššího soudu ČR, kterému přísluší ze zákona sjednocovat rozhodovací praxi obecných soudů, tedy že jde o typ odpovědnosti objektivní, bez ohledu na to, zda odběratel (žalovaný) do měřidla energie zasáhl (zavinil zásah do měřidla). Tak kupříkladu Nejvyšší soud rozhodl už i v rozsudku sp. zn. 32 Odo 229/2004 OP. Výše škody pak vyplývá jednak z objemu odebraného plynu a jejího vyčíslení provedeného znalcem v souladu s vyhl. č. 108/2011 Sb. Soud pak ve smyslu shora uvedeného zákonného ustanovení shledal příčinnou souvislost (kauzální nexus) mezi porušením povinnosti ze strany žalovaného (porušené zajištění na plynoměru) a způsobenou škodou žalobkyni. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě vyhověl, avšak nikoliv v rozsahu, ve kterém žalobkyně požadovala (k zaplacení 156 741,69 Kč), když tento rozsah neodpovídal pro nesprávná zjištění příkonu dvou spotřebičů výpočtem citované vyhlášce, neboť soudem určený znalec vypočetl dle správných příkonů dvou spotřebičů výši škody za odběr plynu ve výši 74 907,76 kW jinou částkou, a to 142 710,21 Kč. Nicméně tento soudem určený znalec řekl, že takto stanovenou spotřebu ve výši 74 907,76 kWh, která odpovídá částce 142 710,21 Kč, považuje za zcela nereálnou, neboť by se muselo topit 24 hodin a takzvaně pánubohu do oken. Jako reálnou spotřebu v daném období neoprávněného odběru považoval znalec spotřebu na úrovni okolo 30 000 kWh s ohledem na objekt – rodinný dům, v odběrném místě, čemuž by odpovídala za běžných okolností cena u prodejce okolo 40 000 Kč. Z jeho znaleckého posudku bylo možné vyčíst také údaj, kde u kombinovaných kotlů v období května až září se počítá při výpočtu dle označené vyhlášky pro účely výpočtu škody se 7-mi hodinovým provozem denně a v období říjen až duben s provozem v 15 hodin (viz číslo listu 9 posudku). Je zřejmé, že vytápění domu kotlem v letních měsících po dobu 7 hodin není už ani otázkou plýtvání, ale otázkou výrazného diskomfortu bydlících osob, když znalec vyloučil, že by v místě neoprávněného odběru plynu byl bazén, který by vyžadoval např. dennodenní ohřev vody či obdobné jiné zařízení, využívající energii z kotle na vytápění.

26. Žalovaný namítal, že stanovené množství neoprávněně odebraného plynu dle vyhlášky neodpovídá realitě. K tomu soud uvádí, že základ nároku žalobkyně proti odběrateli (žalovanému) se neřídí obecnými ustanoveními občanského zákoníku o náhradě skutečné škody, nýbrž podle zvláštního předpisu (srov. Nejvyšší soud, 25 Cdo 229/2008). Žalobkyně v souladu s vyhláškou (s redukcí provedenou znalcem ustanoveným soudem: 156 741,69 Kč za 78 157 kW plynu versus 142 710,21 Kč za 74 907,76 kW, čemuž odpovídá 7 094 m plynu, kvůli rozdílně zjištěným příkonům 2 spotřebičů) stanovila množství odebraného plynu a podle zveřejněného ceníku žalobkyně vypočetla hodnotu takto neoprávněně odebraného plynu. Tomuto postupu ze strany žalobkyně s korekcí soudem ustanoveného znalce (na částku 142 710,21 Kč za 74 907,76 kW, tj. 7 094 m plynu) není co vytknout. Výpočet škody je fiktivní podle pravidel daných vyhláškou (32 Odo 1102/2006), ovšem na druhou stranu by se měla vyčíslená škoda co nejvíce přiblížit škodě skutečné (II. ÚS 820/2019). Náhrada za neoprávněný odběr plynu nemá být sankčního charakteru. Zároveň však musí být chráněn oprávněný zájem žalobkyně na tom, aby za všechen dodaný plyn, resp. neoprávněně odebraný plyn, dostala zaplaceno. Je tedy možné, že vyhláškou stanovená výše odebraného plynu bude vyšší, než kolik plynu žalovaný skutečně neoprávněně odebral, což je ovšem dle soudu zcela v pořádku. Je nepřípustné, aby žalobkyni nebyla nahrazena škoda za veškerý plyn, který mohl žalovaný neoprávněně odebrat. V opačném případě by z neoprávněného odběru plynu těžil škůdce, tedy žalovaný, což je zcela v rozporu se základními zásadami soukromého práva. Nadto je nutné podotknout, že neexistují žádné objektivní ukazatele, kterými lze určit množství neoprávněně odebraného plynu. Přehled spotřeby měřeného plynu žalovaným za posledních několik let je zkreslený právě neznámým množstvím neoprávněně odebraného plynu žalovaným a zejména tím, že žalovaný v době neoprávněného odběru není motivován k žádnému úspornému a smysluplnému odběru, a skutečně může takto plýtvat„ odběrem“, když ví, že je tzv. neměřený. Škodu způsobenou neoprávněným odběrem je velice obtížné určit, protože v drtivé většině případů neexistují data, ze kterých by bylo možno škodu spočítat (tak tomu bylo i v tomto případě). Proto existuje vyhláška č. 108/2011 Sb., která stanoví metodiku, jaké hodnoty a jaké ceny se pro výpočet škody způsobené neoprávněným odběrem plynu mají použít. K výhradě žalobkyně, že při vědomosti o zaznamenávání skutečné spotřeby plynu je odběratel veden snahou o šetrné nakládání s touto komoditou, a naopak při vědomosti o odběru plynu, jehož spotřeba není řádně zaznamenávána, není odběratel veden úmyslem šetřit, znalec uvedl, že tato úvaha je logická a znalec s ní souhlasí.

27. Soud má za to, že v řízení bylo s ohledem na výše provedené dokazování a skutkový závěr jednoznačně prokázáno, že žalovaný prováděl na své adrese odběrného místa, v uvedené době od 19.10.2017 do 5.11.2018 neoprávněný odběr plynu ve smyslu § 74 zákona č. 458/2000 Sb., přičemž následkem tohoto jeho protiprávního jednání vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s cit. ust. § 74 odst. 7 energetického zákona. Otázkou však zůstala výše škody. Žalovaný porušil svoji právní povinnost vyplývající z ust. § 74 zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, když po neoprávněném zásahu do měřícího zařízení (plynoměru) neoprávněně odebíral plyn, čímž žalobkyni, jako provozovateli distribuční soustavy plynu ve smyslu § 59a energetického zákona, vznikla v přímé příčinné souvislosti s tímto protiprávním jednáním žalovaného škoda. Při stanovení rozsahu náhrady škody pak má soud za to, že znalec jmenovaný soudem v souladu s výše citovanou vyhláškou určil správně rozsah neoprávněně spotřebovaného plynu 74 907,76 kW, čemuž odpovídá 7 094 m zemního plynu a výši škody pak stanovil podle ceníků na 142 710,21 Kč. K této částce pak je nutné připočítat ještě částka 1 000 Kč za žalobkyní zaplacenou cenu za znalecký posudek ke zjištění poškození měřidla.

28. Soud se však musel vypořádat s námitkou žalovaného, který poukazoval na to, že jde v jeho případě o zcela zjevně nepřiměřenou určenou výši spotřeby plynu podle vyhlášky a poukazoval na judikaturu Ústavního soudu (již citována výše), kdy vypočtená náhrada škody nemá mít sankční charakter. V daném případě v posledních třech letech před naměřenou neoprávněnou spotřebou plynu činila zjištěná spotřeba v daném odběrném místě kolem 14 000 kWh (viz vyúčtování provedená k důkazům). Vycházel-li pak znalec při stanovení spotřeby plynu pro účely náhrady škody v daném odběrném místě ze spotřeby 74 907,76 kW, čemuž odpovídá 7 094 m zemního plynu, jedná se o spotřebu plynu cca 5× vyšší, než byla naměřená v posledních třech letech před řešeným případem v daném odběrném místě (průměrně 14 000 kW – viz vyúčtování). Po neoprávněném odběru plynu pak byla v daném odběrném místě za další rok (19.10.2018 - 15. 10. 2019) naměřená spotřeba 29 788 kWh. Jedná se však o spotřebu, která byla naměřena v odběrném místě až následně po zjištěném neoprávněném odběru plynu, což by nemělo mít již vliv na posouzení stavu, který zde byl před zjištěným neoprávněným odběrem plynu a v době neoprávněného odběru plynu, nicméně soud přihlédl i k této okolnosti a z ní vyvodil tu skutečnost, že spotřeba po neoprávněném odběru plynu, která následovala v dalším roce, byla zjištěna na úrovni 2,5 násobně nižší než byla určená spotřeba plynu podle citované vyhlášky.

29. Soud proto dospěl k závěru, že k množství odebraného plynu a cenu, kterou by měl žalovaný za takto určenou spotřebu plynu dle vyhlášky (vypočtená soudem jmenovaným znalcem) zaplatit, má sankční charakter a její výše neodpovídá možné skutečné spotřebě v době neoprávněného odběru. K tomuto závěru dospívá soud i poté, co vyslechl znalce a sám znalec hodnotí takto určenou výši spotřeby (74 907,76 kW, čemuž odpovídá 7 094 m zemního plynu) jako nereálnou, vymykající se zdravému rozumu.

30. Soud tedy použil pro stanovení výše škody ustanovení § 136 o.s.ř., když dospěl k závěru, že nárok žalobkyně nelze zjistit vůbec, protože nelze jakkoliv určit přesnou spotřebu odběru plynu v období od 19. 10. 2017 do 5. 11. 2018, když v této době nefungovalo měřící zařízení – plynoměr. Při určení výše náhrady škody pak soud vycházel z toho, že v případě, že by žalovaný spotřeboval v daném odběrném místě skutečně 74 907 kWh, tj. 7 094 m plynu (ale nejednalo by se o neoprávněný odběr a platil by řádně svému prodejci plynu), pak ty za takto odebraný plyn zaplatil cenu dle smlouvy ve výši 97 889,46 Kč – viz číslo listu 18 znaleckého posudku. Tato cena pak odpovídá zhruba 68,5 % z částky určené znalcem podle vyhlášky, tj. z částky 142 710,21 Kč. Částce 97 889,46 Kč pak odpovídá spotřeba plynu ve výši 51 311 kWh v době neoprávněného odběru, tj. v době od 19. 10. 2017 do 5. 11. 2018 (74 907 × 68%), která představuje 3,6 násobek průměrné spotřeby zjištěné v daném odběrném místě v posledních třech letech před neoprávněným odběrem (51 311: 14 000). Soud má za to, že částka takto určená úvahou soudu jako náhrada škody, tj. částka 97 889,46 Kč za neoprávněný odběr v rozsahu 51 311 kWh, lépe vystihuje přibližnou výši skutečné škody, která žalobkyni v daném období vznikla a která se více kloní ke skutečné možné spotřebě v odběrném místě v době, kdy nebylo v provozu měřící zařízení. Rovněž tak dle úvahy soudu tato částka nepůsobí na žalovaného sankčním účinkem, když se více přibližuje skutečné možné spotřebě, jak tomu bylo v období následujícím po období neoprávněně odebíraného plynu, tj. po období, které následovalo říjnem 2018 a končilo říjnem 2019, ve kterém byla skutečná spotřeba na úrovni cca 30 000 kWh, což představuje 1,7x nižší spotřebu než na úrovni 51 311 kW. Rozdíl (cca 21 000 kWh) mezi takto empiricky naměřenou spotřebou (29 788 kWh v období od 18.10.2018 – 18.10.2019) a možnou spotřebou stanovenou soudem v době neoprávněného odběru plynu na úrovni 51 311 kW, pak dle soudu dostatečně vystihuje i možnost plýtvání a neúsporného chování ve vztahu k odběru plynu na straně odběratele, aniž by však jakkoli měla za cíl poškodit práva žalobkyně k náhradě škody za neoprávněný odběr plynu. Soud proto vyhověl žalobě o zaplacení částky 97 889,46 Kč za neoprávněný odběr plynu, a dále ve výši 1 000 Kč za částku zaplacenou žalobkyní za vypracování znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [jméno], který zkoumal poškozený plynoměr.

31. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil a nedošlo tak k zániku dluhu, soud žalobě vyhověl, a to jak ohledně jistiny ve výši 97 889,46 Kč a částky 1 000 Kč, tak ohledně příslušenství, neboť je zřejmé, že žalovaný se ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku, když neuhradil řádně a včas dluh vůči žalobkyni. Úrok z prodlení žalobkyně požaduje ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky, tj. ode dne 8.3.2019 do zaplacení, ve výši zákonem stanoveného úroku z prodlení (podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), tedy ve výši 9,75 % ročně z dlužné částky. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro delší lhůtu nebyly shledány důvody.

32. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl, tj. o částku 57 852,23 Kč, včetně úroků z prodlení z této částky od 8. 3. 2019 5 do zaplacení, když tato částka představuje rozdíl mezi částkou požadovanou žalobkyní v žalobě k zaplacení a částkou, která jí byla proti žalovanému přiznána k zaplacení ve výroku I. tohoto rozsudku.

33. Na náhradu nákladů řízení o nároku na náhradu škody soud aplikoval § 142 odst. 3 o. s. ř., když rozhodnutí o výši plnění ohledně tohoto nároku záviselo jen na úvaze soudu (§ 142 odst. 3 o. s. ř.). Dle ustálené judikatury Ústavního soudu, pokud žalobce ve sporu o náhradu škody prokáže základ svého nároku, uplatní se při rozhodování o náhradě nákladů řízení § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, umožňující přiznat i částečně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na úvaze soudu. Soud tento výklad respektuje a o náhradě nákladů řízení v takovém případě rozhodoval podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu (srovnej například nález II. ÚS 554/2018).

34. Žalovaný je ve smyslu shora citovaného ustanovení povinen nahradit žalobkyni všechny účelně vynaložené náklady celého řízení v celkové výši 52 322,60 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 6 270 Kč a částku 46 052,60 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tj. 35 420 Kč jako odměna za právní zastoupení vypočtená podle § 7 bodu 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 7 úkonů žalobkyní účelně poskytnuté právní pomoci po 5 060 Kč z punkta vědci 98 889,46 Kč v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky, sepisu vyjádření žalobkyně ze dne [datum], za účast u ústního jednání dne [datum], za vyjádření žalobkyně z [datum], a za účast u ústního jednání dne [datum], a to dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále 2 100 Kč jako 7x paušální náhrady po 300 Kč za těchto 7 úkonů právní pomoci dle § 13 odst. odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., cestovné autem právního zástupce žalobkyně ve výši 340 Kč k ústnímu jednání dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět, celkem ujeto 46 km při průměrné spotřebě 5 l [číslo] km PHM motorová nafta a průměrné paušální náhradě 5,20 Kč/km, dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., 2 x 100 Kč, tj. 200 Kč, za náhradu za promeškaný čas v souvislosti s cestou z [obec] do [část obce] – [část obce] a zpět k ústnímu jednání dne [datum] dle § 14 vyhl.č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve výši 7 992,60 Kč z punkta 38 060 Kč, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně). I v této části byl pak žalovaný soudem zavázán plnit žalobkyni, a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou 52 322,60 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud ani v této části žádné důvody neshledal.

35. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě soud nesl náklady za znalecký posudek [celé jméno znalce] ve výši 14 627,64 Kč. Náhradu těchto nákladů pak bylo potřeba podle výsledku řízení uložit žal, když základním kritériem pro tento závěr byl úspěch žalobkyně v základu sporu o náhradu škody, jak již bylo uvedeno výše. Uvedenou částku ve výši 14 627,64 Kč je žalovaný povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud ani v této části žádné důvody neshledal.

Poučení