19 C 40/2020-383

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem Národní obrany [číslo], [PSČ] [obec a číslo] c) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] všichni zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupen advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa] o ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žaloba v části, v níž se žalobci domáhají, aby byla žalovanému uložena povinnost zdržet se jednání, které by negativně ovlivnilo pověst na veřejnosti, vážnost ve společnosti, čest a soukromý život žalobců, se odmítá.

II. Žaloba v části, v níž se žalobci domáhají, aby žalovaný zaslal omluvu, a to formou vlastnoručně podepsaného dopisu každému ze žalobců zvlášť s tímto textem: Vážený pane …, omlouvám se Vám za to, že jsem dne [datum], dne [datum] a dne [datum] odeslal vlastníkům Společenství domu [adresa], k. ú. [část obce] [obec] a vlastníkům Společenství [část obce a číslo] e-maily, ve kterých jsem vlastníkům sdělil, -) že“ Značnou část schůzky také pan [celé jméno žalobce] obhajoval [celé jméno žalobce] proti mému veřejnému nařčení, že na sklonku roku 2015“ defraudoval” vašemu společenství minimálně částku 67 233,65 Kč -) že“ V předchozích týdnech jsem však podal trestní oznámení na [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce] za jejich“ defraudační” činnost vůči vašemu společenství.” -) že“ 30 let pracuji s lidmi a podobně narušeného člověka jsem ještě nepotkal.” -) že“ Otevřeně napíše svůj názor, že pánové [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce] jsou největší lumpové v této čtvrti, další z trojlístku“ rebelů” proti čemukoliv, o co se výbor vašeho domu snaží, pan [celé jméno žalobce] možná lump není, ale podlehl demagogii a lžím hlavního protagonisty [celé jméno žalobce] -) že“ Jenomže stejný [celé jméno žalobce] s kumpánem [celé jméno žalobce], který byl v té době předsedou výboru vedlejšího menšího atriového domu [anonymizována dvě slova], připravil tento dům v roce 2015 zcela vědomě o téměř 70 tis. Kč.” -) že“ A to už si dříve vyfakturoval [celé jméno žalobce] z firmy [webová adresa], která byla v té době makléřem pojištění, 10 tis Kč za sjednání pojištění domu – což bylo v rozporu se zákonem, protože jako makléř pak několik let pobírá odměny za tuto pojistnou smlouvu od dané pojišťovny.” -) že“ A protože vlastníci nečinili proti této lumpárně nic, podal jsem na [celé jméno žalobce] s [celé jméno žalobce] v dubnu 2017 trestní oznámení. Bohužel bylo v dubnu 2018 policií odloženo – předpokládám, že [celé jméno žalobce] svou demagogií a vysvětlováním musel vyšetřovatelům“ vykecat” díru do hlavy (v tom je opravdu velmi dobrý) a vysvětlil jim, jak to bylo vše v pořádku, a naopak já u nich dělal dříve lumpárny.” -) že“ V čem spočívala uvedená defraudační činnost pana [celé jméno žalobce] -) že“ U něj jsem pochybnosti o jeho věrohodnosti neměl. Nechtěl mi ukázat dotyčnou zprostředkovatelskou smlouvu z důvodu sjednané smluvní pokuty ve výši 50 tis. Kč s firmou pana [celé jméno žalobce] a z důvodu potíží, které jim pan [celé jméno žalobce] s panem [celé jméno žalobce] po mé informaci o této levárně už způsoboval.” -) že“ Nezákonného jednání se pan [celé jméno žalobce] pan [celé jméno žalobce] dopustili již v roce 2010, kdy jejich další [právnická osoba], s. r. o., coby pojišťovací makléř sjednala pro vaše společenství pojištění nemovitosti u [anonymizováno] -) že“ Přesto v roce sjednání smlouvy vyfakturoval [webová adresa] vašemu společenství částku 10 tis. Kč za sjednání tohoto pojištění přes to, že to bylo již od roku 2004 protizákonné. Bohužel jsem se tuto skutečnost dozvěděl až loni, tedy že šlo o nezákonné jednání.” což byly nepravdivé informace o Vaší osobě. Součástí této omluvy je i závazek, že do budoucna se šíření těchto nepravdivých informací zdržím. S pozdravem [celé jméno žalovaného], jednatel [příjmení] – správa nemovitostí s. r. o.“ se zamítá.

III. Žaloba v části, v níž se žalobci domáhají, aby žalovaný zaslal omluvu, a to elektronickou formou všem vlastníkům Společenství domu [adresa], k. ú. [část obce] [obec], kterým zaslal e-mail ze dne [datum] a e-mail ze dne [datum], a to s tímto textem: Vážení vlastníci…, dne [datum] a dne [datum] jsem Vám jako vlastníkům jednotek v domě, který je ve správě Společenství domu [adresa], k. ú. [část obce] [obec], odeslal e-mailové zprávy, ve kterých jsem uvedl, -) že“ Značnou část schůzky také pan [celé jméno žalobce] obhajoval [celé jméno žalobce] proti mému veřejnému nařčení, že na sklonku roku 2015“ defraudoval” vašemu společenství minimálně částku 67 233,65 Kč -) že“ V předchozích týdnech jsem však podal trestní oznámení na [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce] za jejich“ defraudační” činnost vůči vašemu společenství.” -) že“ V čem spočívala uvedená defraudační činnost pana [celé jméno žalobce] -) že“ U něj jsem pochybnosti o jeho věrohodnosti neměl. Nechtěl mi ukázat dotyčnou zprostředkovatelskou smlouvu z důvodu sjednané smluvní pokuty ve výši 50 tis. Kč s firmou pana [celé jméno žalobce] a z důvodu potíží, které jim pan [celé jméno žalobce] s panem [celé jméno žalobce] po mé informaci o této levárně už způsoboval.” -) že“ Nezákonného jednání se pan [celé jméno žalobce] pan [celé jméno žalobce] dopustili již v roce 2010, kdy jejich další [právnická osoba], s. r. o., coby pojišťovací makléř sjednala pro vaše společenství pojištění nemovitosti u [anonymizováno] -) že“ Přesto v roce sjednání smlouvy vyfakturoval [webová adresa] vašemu společenství částku 10 tis Kč za sjednání tohoto pojištění přes to, že to bylo již od roku 2004 protizákonné. Bohužel jsem se tuto skutečnost dozvěděl až loni, tedy že šlo o nezákonné jednání.” což byly nepravdivé informace o tehdejších členech výboru [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce]. Tímto se jim za uvedení těchto nepravdivých informací omlouvám a zavazuji se, že do budoucna se šíření těchto nepravdivých informací zdržím. S pozdravem [celé jméno žalovaného], jednatel [příjmení] – [anonymizována tři slova]“ se zamítá

IV. Žaloba v části, v níž se žalobci domáhají, aby žalovaný zaslal omluvu členům Společenství domu [číslo] k. ú. [část obce], a to elektronickou formou, konkrétně panu [jméno] [příjmení], paní [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], a to s tímto textem: Vážení vlastníci…, dne [datum] jsem Vám jako vlastníkům jednotek v domě, který je ve správě Společenství vlastníků [část obce a číslo], odeslal e-mail, ve kterém jsem uvedl, -) že“ 30 let pracuji s lidmi a podobně narušeného člověka jsem ještě nepotkal.” -) že“ Otevřeně napíše svůj názor, že pánové [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce] jsou největší lumpové v této čtvrti, další z trojlístku“ rebelů” proti čemukoliv, o co se výbor vašeho domu snaží, pan [celé jméno žalobce] možná lump není, ale podlehl demagogii a lžím hlavního protagonisty [celé jméno žalobce] -) že“ Jenomže stejný [celé jméno žalobce] s kumpánem [celé jméno žalobce], který byl v té době předsedou výboru vedlejšího menšího atriového domu [anonymizována dvě slova], připravil tento dům v roce 2015 zcela vědomě o téměř 70 tis. Kč.” -) že“ A to už si dříve vyfakturoval [celé jméno žalobce] z firmy [webová adresa], která byla v té době makléřem pojištění, 10 tis Kč za sjednání pojištění domu – což bylo v rozporu se zákonem, protože jako makléř pak několik let pobírá odměny za tuto pojistnou smlouvu od dané pojišťovny.” -) že“ A protože vlastníci nečinili proti této lumpárně nic, podal jsem na [celé jméno žalobce] s [celé jméno žalobce] v dubnu 2017 trestní oznámení. Bohužel bylo v dubnu 2018 policií odloženo – předpokládám, že [celé jméno žalobce] svou demagogií a vysvětlováním musel vyšetřovatelům“ vykecat” díru do hlavy (v tom je opravdu velmi dobrý) a vysvětlil jim, jak to bylo vše v pořádku, a naopak já u nich dělal dřív lumpárny.” což byly nepravdivé informace o tehdejších členech výboru [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce]. Tímto se jim za uvedení těchto nepravdivých informací omlouvám a zavazuji se, že do budoucna se šíření těchto nepravdivých informací zdržím. S pozdravem [celé jméno žalovaného], jednatel [příjmení] – správa nemovitostí s. r. o.“ se zamítá.

V. Žaloba v části o zaplacení částky 20 000 Kč každému ze žalobců se zamítá.

VI. Každý ze žalobců je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 34 384 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou ze dne [datum] ve znění opravy ze dne [datum] domáhali vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému: 1) povinnost zdržet se jednání, které by negativně ovlivnilo pověst na veřejnosti, vážnost ve společnosti, čest a soukromý život žalobců, 2) povinnost zaslat omluvu žalobcům ve znění uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku, a na vědomí ve znění uvedeném ve výrocích III. a IV. tohoto rozsudku také vlastníkům Společenství domu [adresa], k. ú. [část obce] [obec], panu [jméno] [příjmení], paní [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] a 3) povinnost zaplatit každému ze žalobců na náhradě nemajetkové újmy 20 000 Kč. Žalobu odůvodnili tím, že žalovaný jako jednatel společnosti [příjmení] – správa nemovitostí, s.r.o. (dále jen„ [anonymizováno]“) zaslal vlastníkům jednotek [adresa] k. ú. [obec] – [část obce] dne [datum] e-mail s předmětem SVJ [číslo] – informace o činnosti pana [celé jméno žalobce] pro dům, dne [datum] e-mail s předmětem [číslo] – vyúčtování záloh roku 2016, a dále třem vlastníkům jednotek v domě, který spravuje Společenství vlastníků [část obce a číslo] (dále jen„ SVJ [číslo]“), konkrétně panu [příjmení] a paním [příjmení] a [příjmení], dne [datum] e-mail s předmětem [číslo] – plné moci k účasti na shromáždění vlastníků, přičemž prostřednictvím těchto e-mailových zpráv veřejně šířil o žalobcích nepravdivé informace a ničím nepodložená a neprokázaná obvinění, s cílem žalobce dehonestovat v jejich širokém okolí a způsobit jim újmu tím, že se snažil v očích ostatních vzbudit dojem, že žalobci jednají nezákonně, že kradou, defraudují, tedy že porušují zákony a dopouštějí se trestné činnosti (konkrétně jde o tvrzení blíže specifikovaná ve výrocích II., III. a IV. tohoto rozsudku). Žalobci mají za to, že tvrzení žalovaného o zpronevěře (defraudaci) ve Společenství domu [adresa], k. ú. [část obce] [obec] (dále jen„ SVJ [číslo]“), o tom, že žalobci jsou největší lumpové ve čtvrti, že jednali nezákonně v souvislosti se sjednáním pojištění nemovitosti v roce 2010 a i další tvrzení obsažená v uvedených e-mailových zprávách, včetně jejich dikce, jsou nejen nepravdivá, ale navíc difamující, neboť negativně ovlivnily pověst na veřejnosti, vážnost ve společnosti, čest a v neposlední řadě i soukromý život žalobců. Jednání žalovaného mělo skandalizační a pomlouvačné cíle, kdy se navíc nejednalo o jednání jednorázové, ale pokračující, kdy dle žalobců hrozí, že žalovaný bude šířit difamace i v budoucnu. Ze strany žalovaného jde o formu osobní msty za to, že žalobci v postavení zástupců SVJ [číslo] vypověděli smlouvu [právnická osoba], ovládané žalovaným, a žalovaný byl tak přípraven o výnos z této smlouvy. Namítaným jednáním žalovaného byla žalobcům způsobena závažná újma na jejich osobnostních právech, když žalovaným šířené nepravdivé informace zasahovaly do jejich dobré pověsti, vážnosti, důstojnosti, cti a soukromí – jednání žalovaného vytvořilo v místě bydliště, mezi sousedy žalobců a na shromáždění vlastníků mimořádně hostilní atmosféru, což následně ovlivnilo soukromý život žalobců v tom směru, že byli vyčerpaní, ve stresu, obtížněji snášeli zátěž, měli obavy o své zdrví a majetek, a v případě žalobců b) a c) pak měla tato situace také přímý dopad na jejich rodinný život – a proto žalobci po žalovaném požadují vedle zadostiučinění formou omluvy i finanční odškodnění. Žalobci zaslali žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu, na kterou však žalovaný nijak nereagoval.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí, resp. ohledně zdržovacího nároku její odmítnutí. Zásah do osobnostních práv žalobců byl dle žalovaného zásahem oprávněným, neboť v rámci e-mailových zpráv ze dne [datum], [datum] a [datum] došlo ke zveřejnění pravdivých informací, a to vůči omezenému okruhu subjektů, tedy členů SVJ [číslo], kteří mohli být popisovaným jednáním žalobců a) a b) poškozeni, a členům SVJ [číslo], kteří zmocnili žalobce a) a b) k zastupování na shromáždění vlastníků SVJ [číslo] a měli tedy právo znát aktivity osob, kterým projevili tímto krokem značnou důvěru. Podaná žaloba je pouze pokračováním šikanózní kampaně žalobců a) a b) vůči žalovanému, který pravdivě poukázal na neetické a podle názoru žalovaného protiprávní jednání žalobců a) a b), kterým byly poškozeny zájmy SVJ [číslo]. V rámci napadených e-mailů žalovaný popisoval a reagoval konkrétně na případy týkající se 1) pojištění domu v roce 2010 a 2) cejchování měřidel v roce 2015. V prvním případě šlo o to, že žalobce a) v pozici předsedy výboru SVJ [číslo] a současně v pozici jednatele společnosti [příjmení], s.r.o. (dále jen„ [anonymizováno]“; tato společnost je ovládána žalobci a) a b), kteří vlastní každý 50% obchodní podíl a jsou jejími jednateli) vystavil dne [datum] za dodavatele [anonymizováno] vůči odběrateli SVJ [číslo] fakturu na 10 000 Kč za zprostředkování pojištění, kterou SVJ [číslo] uhradilo. Společnost [anonymizováno] však byla současně pojišťovacím agentem podle § 7 odst. 2 zákona č. 38/2004 Sb., který při zprostředkování pojištění zastupuje pojišťovnu a je odměňován výlučně provizí ze strany pojišťovny, jejímž jménem a na jejíž účet jedná. Společnost [anonymizováno] ovládaná žalobci a) a b) tak na jakoukoli další provizi ze strany SVJ [číslo] neměla nárok a neoprávněně vyúčtovanou a zaplacenou provizí ve výši 10 000 Kč tak byla SVJ [číslo] způsobena škoda. V druhém případě šlo o to, že žalobce a) uzavřel v roce 2015 v pozici předsedy SVJ [číslo] se [právnická osoba], s.r.o. (dále jen„ [anonymizováno]“) smlouvu na cejchování měřidel. Cena za cejchování však byla na popud žalobce b) uměla navýšena o provizi za zprostředkování této smlouvy pro žalobci a) a b) ovládanou společnost [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“; tato společnost je ovládána žalobci a) a b), kteří vlastní každý 50% obchodní podíl a jsou jejími jednateli), tj. o částku 67 233 Kč, která byla skutečně [právnická osoba] [právnická osoba] uhrazena. O tuto částku tak SVJ [číslo] zaplatilo za kalibraci měřidel více než byla původní nabídka [právnická osoba] (běžná tržní cena) – v této výši tak vznikla SVJ [číslo] škoda. Pro tato popsaná jednání je dle žalovaného užitá formulace o„ defraudačním“ jednání přiléhavá, neboť neví, jak jinak popsat situaci, kdy ve dvou případech zaplatilo SVJ [číslo] zcela zbytečně a bezdůvodně společnostem žalobců a) a b) více než 77 000 Kč. Pro hodnocení tohoto jednání jako defraudace není dle žalovaného rozhodné, že 10 000 Kč byla provize zaplacená přímo SVJ [číslo] a částku 67 233,65 Kč zinkasovali žalobci a) a b) od dodavatele, [právnická osoba]. Pokud jde o žalobce c) pak žalovaný akcentoval, že o tomto nikdy netvrdil, že by SVJ [číslo] způsobil jakoukoli škodu, pouze uvedl hodnotící soud, že podlehl demagogii a lžím žalobce a), který byl založen na věcném podkladě, přičemž takové vyjádření nemůže být považováno za zásah do osobnostního práva, navíc takový, který by vyžadoval peněžitou kompenzaci.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] s předmětem SVJ [číslo] – informace o činnosti pana [celé jméno žalobce] pro dům soud zjistil, že tuto rozeslal žalovaný jako správce [právnická osoba] vlastníkům jednotek v domě [adresa] v souvislosti s konaným výběrovým řízením na novou správní firmu, která by SVJ [číslo] poskytovala účetně-správní služby. [příjmení] jiné v této zprávě žalovaný uvedl následující výroky:„ V čem spočívala uvedená defraudační činnost pana [celé jméno žalobce] (…)„ U něj jsem pochybnosti o jeho věrohodnosti neměl. Nechtěl mi ukázat dotyčnou zprostředkovatelskou smlouvu z důvodu sjednané smluvní pokuty ve výši 50 tis. Kč s firmou pana [celé jméno žalobce] a z důvodu potíží, které jim pan [celé jméno žalobce] s panem [celé jméno žalobce] po mé informaci o této levárně už způsoboval.” (…)„ Nezákonného jednání se pan [celé jméno žalobce] pan [celé jméno žalobce] dopustili již v roce 2010, kdy jejich další [právnická osoba], s.r.o., coby pojišťovací makléř sjednala pro vaše společenství pojištění nemovitosti u [anonymizováno] (…)„ Přesto v roce sjednání smlouvy vyfakturoval [webová adresa] vašemu společenství částku 10 tis. Kč za sjednání tohoto pojištění přes to, že to bylo již od roku 2004 protizákonné. Bohužel jsem se tuto skutečnost dozvěděl až loni, tedy že šlo o nezákonné jednání.“ Dále soud zjistil, že v rámci této zprávy žalovaný podrobně popisuje, v čem měla spočívat„ defraudační“ činnost pana [celé jméno žalobce] – konkrétně uvádí okolnosti týkající se cejchování měřidel v roce 2015, poukazuje na okolnosti pojištění domu v roce 2010 a dále poukazuje na podezření ohledně malování domu v roce 2015 a cejchování měřidel v roce 2011. Součástí této zprávy je řada příloh, kterými žalovaný svá tvrzení obsažená v e-mailové zprávě dokládá (zejména faktury).

5. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] s předmětem [číslo] – vyúčtování záloh roku 2016 – byt a příloh k této zprávě, zejm. přílohy nazvané [anonymizováno] – reakce na zápis [celé jméno žalobce] z [datum], soud zjistil, že tuto rozeslal žalovaný jako správce [právnická osoba] v souvislosti se zasláním vyúčtování záloh na služby za rok 2016 a odstoupením a výpovědí smlouvy [právnická osoba], kdy mezi účastníky řízení není sporu o tom, že tato e-mailová zpráva byla odeslána vlastníkům jednotek v domě [adresa]. [příjmení] jiné v této zprávě a její příloze žalovaný uvedl následující výroky:„ Značnou část schůzky také pan [celé jméno žalobce] obhajoval [celé jméno žalobce] proti mému veřejnému nařčení, že na sklonku roku 2015“ defraudoval” vašemu společenství minimálně částku 67 233,65 Kč (…)„ V předchozích týdnech jsem však podal trestní oznámení na [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce] za jejich“ defraudační” činnost vůči vašemu společenství.” Příloha nazvaná [anonymizováno] – reakce na zápis [celé jméno žalobce] z [datum] obsahuje reakci žalovaného na zápis ze zasedání výboru SVJ [číslo] ze dne [datum], kdy žalovaný k jednotlivým bodům zápisu připojuje svůj komentář.

6. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] s předmětem [číslo] – plné moci k účasti na shromáždění vlastníků soud zjistil, že tyto rozeslal žalovaný jako správce [právnická osoba] v souvislosti s udělením plných mocí žalobcům k účasti na shromáždění vlastníků domu [adresa], kdy mezi účastníky řízení není sporu o tom, že tato e-mailová zpráva byla odeslána 3 vlastníkům jednotek v domě [adresa], konkrétně paní [příjmení], paní [příjmení] a panu [příjmení]. [příjmení] jiné v této zprávě žalovaný uvedl následující výroky:„ Otevřeně napíše svůj názor, že pánové [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce] jsou největší lumpové v této čtvrti, další z trojlístku“ rebelů” proti čemukoliv, o co se výbor vašeho domu snaží, pan [celé jméno žalobce] možná lump není, ale podlehl demagogii a lžím hlavního protagonisty [celé jméno žalobce] (…)„ Jenomže stejný [celé jméno žalobce] s kumpánem [celé jméno žalobce], který byl v té době předsedou výboru vedlejšího menšího atriového domu [anonymizována dvě slova], připravil tento dům v roce 2015 zcela vědomě o téměř 70 tis. Kč.” (…)„ A to už si dříve vyfakturoval [celé jméno žalobce] z firmy [webová adresa], která byla v té době makléřem pojištění, 10 tis Kč za sjednání pojištění domu – což bylo v rozporu se zákonem, protože jako makléř pak několik let pobírá odměny za tuto pojistnou smlouvu od dané pojišťovny.” (…)“ A protože vlastníci nečinili proti této lumpárně nic, podal jsem na [celé jméno žalobce] s [celé jméno žalobce] v dubnu 2017 trestní oznámení. Bohužel bylo v dubnu 2018 policií odloženo – předpokládám, že [celé jméno žalobce] svou demagogií a vysvětlováním musel vyšetřovatelům“ vykecat” díru do hlavy (v tom je opravdu velmi dobrý) a vysvětlil jim, jak to bylo vše v pořádku, a naopak já u nich dělal dřív lumpárny.” V odpovědi na reakci paní [příjmení] ze dne [datum] žalovaný dále uvedl:„ 30 let pracuji s lidmi a podobně narušeného člověka jsem ještě nepotkal“.

7. Z předžalobní výzvy, podacího lístku a detailní informace k zásilkám soud zjistil, že žalovanému byla zaslána dne [datum] předžalobní výzva.

8. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] – správa nemovitostí, s.r.o. soud zjistil, že žalovaný je od [datum] dosud jednatelem [právnická osoba] – správa nemovitostí, s.r.o.

9. Z úplného výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek Společenství domu [adresa], k. ú. [část obce] [obec] soud zjistil, že žalobce c) byl od [datum] do [datum] členem výboru a od [datum] do [datum] místopředsedou výboru; žalobce a) byl od [datum] do [datum] předsedou výboru a od [datum] dosud místopředsedou výboru.

10. Z dopisů (e-mailů) žalobce b) adresovaným členům SVJ [číslo], jež jsou ve spise založeny na č. l. 47-51, soud zjistil, že žalobce b) opakovaně rozesílal členům SVJ [číslo] dopisy, ve kterých kritizoval fungování výboru SVJ [číslo], poukazoval na nedostatky činnosti SVJ [číslo], na údajné porušování zákona a stanov a dále na nehospodárné nakládání výboru se svěřenými finančními prostředky.

11. Z e-mailové zprávy žalovaného adresované [příjmení] [jméno] [číslo] ze dne [datum] a žádosti Policie ČR o poskytnutí součinnosti z [datum] soud zjistil, že bylo podáno trestní oznámení, týkající se podezření špatného hospodaření SVJ [číslo] v letech 2012 do současnosti, přičemž [právnická osoba], která spravovala nemovitost SVJ [číslo], byla Policií ČR požádána o součinnost.

12. Z čestného prohlášení žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalobě předcházelo mimo jiné to, že žalovaný s ohledem na opakovanou kritiku SVJ [číslo] ze strany žalobců a) a b) cítil povinnost upozornit na jejich participaci ve formě provize na dodávce služeb SVJ [číslo] zbylé členy výboru SVJ [číslo] (t. č. žalobce c) a pana [příjmení]) a následně i několik dalších členů SVJ [číslo]. Poté následovala ze strany žalobců kritika [právnická osoba] i žalovaného z nekvalitního plnění služeb. Následně byla ukončena spolupráce [právnická osoba] a SVJ [číslo] (viz Dohoda o ukončení mandátní smlouvy ze dne [datum], ze které vyplývá, že touto byla ukončena mandátní smlouva mezi SVJ [číslo] jako mandantem a žalovaným jako mandatářem ze dne [datum], a to zpětně ke dni [datum], přičemž mandatář se zavazuje řádně předat oprávněnému zástupci mandanta všechny fyzické dokumenty a relevantní elektronická data mandanta, které mandatář má ve svém držení v souvislosti s plněním mandátní smlouvy, tj. účetnictví za roky 2011 – 2017, účetní závěrky atd.).

13. Z faktury – opis č. DF 2010 [číslo] soud zjistil, že tato byla vystavena dne [datum] [právnická osoba] (dodavatel) SVJ [číslo] (odběratel) na částku 10 000 Kč, se splatností dne [datum] a popisem: fond provozu – zprostřed. pojištění.

14. Z faktury [číslo] soud zjistil, že tato byla vystavena dne [datum] [právnická osoba] (dodavatel) [právnická osoba] (odběratel) na částku 67 233,65 Kč, se splatností [datum], a to za zprostředkování služeb dle uzavřené Smlouvy o zprostředkování.

15. Z faktury [číslo] soud zjistil, že tato byla vystavena dne [datum] [právnická osoba] (dodavatel) SVJ [číslo] (odběratel) na částku 280 081 Kč, se splatností [datum], a to za služby spojené s montáží a demontáží 116 ks vodoměrů (položky v celkové hodnotě 82 447,75 Kč) a 82 ks měřičů tepla (položky v celkové hodnotě 197 633,25 Kč, tj. 2 410,16 Kč za 1 ks).

16. Z vyjádření k ceně cejchování kalorimetrů v SVJ [číslo] v roce 2015 a dalších 3 domech ve čtvrti a z faktury [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] (dodavatel) vyúčtovala Společenství domu [adresa], k. ú. [část obce] [obec] v roce 2015 za služby spojené s montáží a demontáží celkem 30 ks měřičů tepla částku 51 060 Kč, tj. 1 702 Kč za 1 ks.

17. Ze stanov SVJ [číslo] soud zjistil, že podle čl. VII bodu 2 je statutárním orgánem společenství výbor, který odpovídá za svou činnost shromáždění. Za výbor navenek jedná předseda a v jeho nepřítomnosti jej zastupuje místopředseda. Jde-li o písemné právní jednání, musí být podepsáno předsedou a dalším členem výboru.

18. Z usnesení Policie ČR ze dne [datum] č. j.: KRPA [číslo] 2017 [číslo] soud zjistil, že tímto bylo odloženo trestní oznámení žalovaného o podezření z možného spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, kterého se mohl dopustit žalobce a) tím, že jakožto předseda výboru, tedy zástupce SVJ [číslo], neúčelně vynaložil finanční prostředky SVJ minimálně v případě objednané služby cejchování měřičů tepla a teplé a studené vody, kterou provedla pro SVJ [právnická osoba], přičemž mělo dojít k účelovému navýšení ceny této poskytnuté služby, čímž mohl poškozenému [příjmení] [číslo] způsobit škodu ve výši 67 233,65 Kč. Důvodem odložení bylo to, že nejde o podezření ze spáchání trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. Policejní orgán dospěl v předmětném usnesení k těmto zjištěním: Dne [datum] byla uzavřena Smlouva na provedení výměny měřidel mezi [příjmení] a SVJ [číslo], která byla podepsána jednatelem [právnická osoba] [jméno] [příjmení], žalobcem a) tehdejším předsedou SVJ a místopředsedou SVJ [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] byla uzavřena jednatelem [právnická osoba] [jméno] [příjmení] a jednatelem [právnická osoba] žalobcem b) Smlouva o zprostředkování, na jejímž základě došlo [anonymizováno] ke zprostředkování příležitosti pro [anonymizováno] uzavřít Smlouvu na provedení výměny měřidel s SVJ [číslo], přičemž následně došlo k uzavření této smlouvy; podmínky této smlouvy byly sjednávány s obchodním zástupcem [anonymizováno] Bc. [anonymizováno] a jednatelem [právnická osoba] žalobcem b); následně byla dle této smlouvy [právnická osoba] v zastoupení žalobce b) vyfakturována částka 67 233,65 Kč, která byla [příjmení] zaplacena. Bc. [anonymizováno] se vyjádřil v tom smyslu, že při vypracování cenové nabídky pro 82 ks repasovaných měřičů tepla poskytl individuální slevu ve výši 40 590 Kč (sleva 20 %); smlouvu o zprostředkování projednával pouze s žalobcem b), a protože pro [právnická osoba] neznamenalo podepsání této zprostředkovatelské smlouvy žádný zisk ani újmu oproti podané cenové nabídce (to znamená, že i přes poskytnutou slevu zůstal kontrakt pro [anonymizováno] ziskový), smlouvu nechal za [právnická osoba] podepsat. Z těchto skutečností dospěl Policejní orgán k těmto závěrům: Jednání žalobce a) a b) jako jednatele společnosti [příjmení], jakož i jednání [právnická osoba] v rámci nabídkového řízení vykazuje jisté pochybnosti minimálně s ohledem na ekonomicky bezvýznamné uzavření smlouvy o zprostředkování, jak uváděl [anonymizováno], neboť taková smlouva nezajistila žádný ekonomický přínos, což je v příkrém rozporu s podstatou podnikání, jako soustavné samostatné činnosti za účelem dosažení zisku; uzavření této smlouvy v podstatě nedává žádný ekonomický smysl. Cenu u výměny měřičů tepla, které srovnával oznamovatel ve svém podání nelze s ohledem na individuálnost zadání srovnávat; policejnímu orgánu se nepodařilo spolehlivě prokázat, dokonce nezjistil ani trestněprávně relevantní náznak ve formě poznatku, že by došlo dohodou k navýšení nabídkové ceny, spočívající v jejím umělém nadhodnocení nabídkové ceny, aby tak skrytě obsahovala výše uvedenou provizi pro [právnická osoba]. Provedeným dokazováním se policejnímu orgánu nepodařilo prokázat způsobení škody, tedy snížení majetku v příčinné souvislosti s jednáním žalobce a), tedy že zejména inkasováním provize byla uměla navýšena cena revize, v důsledku čehož by bylo SVJ nuceno hradit cenu vyšší, neboť z ekonomického hlediska nelze předpokládat, že by taková provize šla čistě na vrub zhotovitele, že by ji byť částečně nepromítl do ceny díla. Pokud jde o pojištění domu SVJ [číslo], pak policejní orgán na základě provedeného dokazování konstatoval, že uvedené pojištění bylo opravdu zprostředkováno [právnická osoba], jejíž jediní společníci a jednatelé jsou žalobce a) a b), která SVJ tuto službu vyfakturovala; dle policejního orgánu pokud bylo využito služeb [právnická osoba] a došlo ke kladné změně pojištění pro SVJ [číslo], neshledává ani v tomto případě jednání, které by vedlo k naplnění skutkové podstaty některého z trestných činů, je ustálenou a běžnou praxí, že se v těchto případech využívá služeb konzultantů a zprostředkovatelů.

19. Z e-mailové komunikace mezi žalovaným a žalobcem a) /výborem SVJ [číslo] z 18. 2. a [datum] a z nabídky firmy [anonymizováno] na cejchování měřidel soud zjistil, že žalovaný s výborem SVJ [číslo] v roce 2015 komunikoval ohledně cejchování měřidel, přičemž mu byla známa cenová nabídka od firmy [anonymizováno], dle které pro SVJ [číslo] byla cena za 1 kalorimetr 2 248 Kč (ceny pro ostatní SVJ byly nižší).

20. Ze zápisu výboru SVJ [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce a) seznámil členy výboru s přípravou a realizaci výměny vodoměrů TUV a kalibrace kalorimetrů. Uvedl, že po několika jednáních se podařilo snížit cenu za kalibraci kalorimetrů oproti původní nabídce a upravit smlouvu s dodavatelem tak, aby byla pro SVJ výhodnější.

21. Ze zápisu výboru SVJ [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jedním z projednávaných bodů byl„ [anonymizováno] – pokus o smír“, kdy žalobce a) informoval výbor o tom, že jednatel společnosti [příjmení] vyzval SVJ k uhrazení nezaplacených faktur, avšak se dosud nevypořádal s argumenty, reklamací a požadavky SVJ [číslo] na doložení provedených prací a dodaného materiálu.

22. Ze zápisu výboru SVJ [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jedním z projednávaných bodů bylo„ jednání s [právnická osoba]“. Bylo sděleno, že dne [datum] proběhlo jednání s touto firmou o smírném řešení sporu o fakturu za vícepráce, se kterými SVJ nesouhlasí, za výbor se jednání zúčastnili žalobce a) a c), došlo k oboustranně výhodné dohodě o ukončení sporu, [anonymizováno] dobropisovala SVJ 2 dosud nezaplacené faktury.

23. Ze zápisu výboru SVJ [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že v rámci projednávaného bodu„ výběr zhotovitele na výměnu kalorimetrů“ bylo zaznamenáno, že pro vyloučení pochybností (viz události výměny kalorimetrů a dezinformace níže) členové výboru prohlašují, že v souvislosti s touto zakázkou přímo ani nepřímo neobdrží žádnou provizi. Dále byl projednáván bod„ vyjádření k dezinformacím šířených o našem výboru“ s tím, že tato dezinformační kampaň se v [ulice] čtvrti opět rozběhla poté, co žalobce a) a c) přišli na základě plných mocí podpořit na shromáždění sousedního domu, kde je správcem žalovaný, menšinovou skupinu vlastníků, kteří se zajímají o výši nákladů na bydlení a chtějí srovnávat fakta mezi srovnatelnými domy, přičemž tato kampaň znovu vytahuje argumenty z minulosti, které žalovaný, se kterým SVJ [číslo] již dříve rozvázalo spolupráci, několikrát použil, když útočil na výbor, tj. údajně poslední výměna kalorimetrů byla předražená a firma žalobce a) za to měla brát provizi.

24. Z e-mailových zpráv ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že tyto zaslal žalovaný žalobci b), kde jej oslovuje výrazy jako„ zmetku“ a„ zmrde“. Žalovaný v nich uvádí, že ho uklidňuje, když může vysvětlit dalším mnoha klientům mimo [ulice] čtvrť, s jakými„ psychouši a morálními zrůdami“, a to jmenovitě, se dá při správě bytových domů setkat; samozřejmě nejde o vaši difamaci, protože lidem posílám jen konkrétní a podložené informace. Dále žalovaný žalobce b) upozorňuje, že pokud jej bude očerňovat u klientů, podá na něj trestní oznámení. V závěru e-mailu ze dne [datum] uvádí„ Ví tvoji rodiče, jaký hovado porodili?“ 25. Z e-mailové komunikace mezi žalovaným a žalobcem b) ohledně reklamací vyúčtování za roky 2017 a 2018, které jsou ve spise založeny na č. l. 125-129, soud zjistil, že na opakované stížnosti žalobce b) ohledně vyúčtování služeb v domě [číslo] žalovaný reagoval soukromými zprávami žalobci b), ve kterých používá výrazy jako„ hovado“ a„ psychicky nemocní – psychopati“ či„ nemáte co dělat v lidské populaci“.

26. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení Bc. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že jmenovaný uvedl, že je zaměstnaný na pozici obchodního zástupce u [právnická osoba]; že v roce 2015 je oslovila [právnická osoba] do výběrového řízení na kalibraci měřičů pro bytové domy [obec a číslo] [část obce], vyjma domu [číslo]; [anonymizováno] byla doporučena [anonymizováno] i SVJ [číslo], to ale na doporučení nereagovalo; poté asi po měsíci jej kontaktoval žalobce b), který se představil za [právnická osoba] a chtěl vypracovat cenovou nabídku na kalibraci měřičů pro SVJ [číslo] (82 ks měřičů tepla a 122 ks vodoměrů); on cenovou nabídku vypracoval a zaslal ji k rukám žalobce b); následně ho žalobce b) kontaktoval s tím, že výběrové řízení pro SVJ [číslo] vyhrají, ale musí přistoupit na jeho podmínky, kterými bylo uzavření Smlouvy o zprostředkování prodeje na částku 67 233 Kč s tím, že [anonymizováno] uzavře Smlouvu s SVJ [číslo] na kalibraci měřičů o částku 67 233 Kč vyšší než byla cenová nabídka, kterou on vypracoval; na ty podmínky jsme přistoupili s tím, že [anonymizováno] provede uvedenou práci, tuto vyfakturuje a na základě Smlouvy o zprostředkování vyplatí 67 233 Kč [anonymizováno], pro [anonymizováno] to neznamenalo žádný zisk ani újmu oproti jím podané cenové nabídce, celou dobu komunikoval pouze s žalobcem b); jiná spolupráce se [právnická osoba] nikdy nebyla, Smlouva o zprostředkování byla jediná, spolupráce s SVJ [číslo] na další výměnu vodoměrů již nebyla, tu provedla konkurence.

27. Ze stejnopisu notářského zápisu sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] NZ [číslo] soud zjistil, že žalobce a) a b) založili společnost [právnická osoba], přičemž každý z nich je společníkem této společnosti s 50% obchodním podílem; statutárním orgánem společnosti jsou dva jednatelé, kdy prvními jednateli byli ustanovení žalobce a) a žalobce b).

28. Ze smlouvy na provedení výměny měřidel ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřelo SVJ [číslo] jako objednatel (zastoupeno předsedou výboru žalobcem a) a místopředsedou výboru [příjmení] [příjmení]) a [právnická osoba] jako zhotovitel (zastoupena L. [příjmení], kontaktní osoba M. [příjmení]). Touto smlouvou se zhotovitel zavázal provést pro objednatele výměnu měřidel v Bytovém domě [jméno] Rady [číslo], [obec].

29. Ze smlouvy o zprostředkování ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřela [právnická osoba] (zastoupena žalobcem b) jako jednatelem) se [právnická osoba] (zastoupena L. [příjmení], kontaktní osoba M. [příjmení]). Podle čl. 2 na základě této smlouvy zprostředkovala [právnická osoba] [právnická osoba] příležitost uzavřít„ Smlouvu na provedení výměny měřidel“ se subjektem SVJ [číslo] a tím mj. umožnila [právnická osoba] na straně jedné jako zhotoviteli a SVJ [číslo] na straně druhé jako objednatel uzavření„ Smlouvy na provedení výměny měřidel“ ze dne [datum] a [právnická osoba] tak mohla„ provést pro objednatele výměnu měřidel a nezbytné činnosti s výměnou spojené“. Podle čl. 3 se smluvní strany dohodly, že [právnická osoba] zaplatí [právnická osoba] 55 565 Kč plus DPH (tj. 67 233,65 Kč).

30. Z prohlášení [jméno] [příjmení], manželky žalobce c), ze dne [datum] soud zjistil, že období po e-mailech ze dne [datum] a [datum] bylo pro rodinu žalobce c) velmi vyčerpávající, zatěžující a stresující. Žalobce c) byl členem výboru od roku 2010 do roku 2018 a předmětné útoky si bral osobně, trápil se tím. Sousedé a známí se na rodinu žalobce c) začali dívat podezřívavě. Pod tímto nátlakem a touto špatnou atmosférou se rodina žalobce c) rozhodla z domu [adresa] odstěhovat, což také v roce 2018 učinila.

31. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalobce b) ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce b) ohledně okolností SVJ [číslo] – pojištění 2010 uvedl, že se na něj výbor v čele s panem [příjmení] a žalobcem obrátili, aby stávající pojistnou smlouvu SVJ [číslo] zkontroloval, případně přenastavil, popřípadě našel jinou pojišťovnu s lepšími podmínkami, výbor mu sdělil nějaké své požadavky a potřeby co se týká pojištění domu SVJ [číslo]; na základě toho on jednal s pojišťovnami, z této spolupráce vyšla pro potřeby SVJ [číslo] nejlépe [anonymizována dvě slova]; po vzájemných úpravách s pojišťovnou, výborem SVJ [číslo] se uzavřela pojistná smlouva mezi [anonymizována dvě slova] a SVJ [číslo], kdy tuto smlouvu podepsal za SVJ žalobce a) a pan [příjmení], za pojišťovnu to byl zřejmě on, neboť má oprávnění od pojišťovny smlouvy podepisovat jako zprostředkovatel pojištění; za činnost zprostředkování pojištění pro SVJ [číslo] byla dohodnuta odměna za tuto činnost, neboť se tomuto věnovalo mnoho času a jednalo se o složitější pojištění velkého objektu, tato odměna byla dohodnuta s výborem SVJ [číslo]; po podepsání smlouvy o pojištění jsem SVJ [číslo] vyfakturoval za [právnická osoba] odměnu za toto zprostředkování pojištění a činnosti s tím související.

32. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalobce b) ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce b) ohledně uzavření smlouvy o zprostředkování mezi společnostmi [anonymizováno] a [anonymizováno] dne [datum] uvedl, že k uzavření této zprostředkovatelské smlouvy vedla činnost, která mohla být vykonána, což bylo zprostředkování služeb, a to umožnění příležitosti uzavřít smlouvu SVJ [číslo] se [právnická osoba] na výměnu měřidel a činnost [anonymizováno]; o uzavření smlouvy s [příjmení] za [anonymizováno] jednal pouze on s panem [příjmení] z [anonymizováno]; pokud jde o to jaké konkrétní služby byly na základě této smlouvy zprostředkovány, pak žalobce b) uvedl, že SVJ [číslo] potřebovalo v domě vyměnit kalorimetry a vodoměry, kdy jsme [anonymizováno] doporučili SVJ [číslo], tyto služby byly všechny na základě smlouvy vykonány; ohledně spolupráce [právnická osoba] a SVJ [číslo] žalobce b) uvedl, že SVJ [číslo] je jedním z jejich klientů, ke spolupráci došlo přes žalobce a), který je ve výboru SVJ [číslo] a v [anonymizováno] je jednatelem a společníkem; když se jednalo o plnění smlouvy o zprostředkování tak za [anonymizováno] jednal on, za [anonymizováno] s panem [příjmení] a za SVJ [číslo] s žalobcem a) a [příjmení] [příjmení]; pokud jde o daňový doklad [číslo] na částku 67 233,65 Kč, pak žalobce b) uvedl, že tuto vystavil on a že byla ze strany [právnická osoba] uhrazena [právnická osoba], dále uvedl, že tato odměna byla i za doporučení zprostředkování i jiných SVJ z doby roku 2015 a předcházejících, kdy výši odměny stanovil pan [příjmení] z [anonymizováno] s přihlédnutím k minulým realizacím o kterých on neměl úplně přesný přehled, protože některé akce realizoval přes žalovaného ze [právnická osoba]; k další spolupráci mezi [právnická osoba] a SVJ [číslo] případně [právnická osoba] žalobce b) uvedl, že mezi [anonymizováno] a [příjmení] v tuto chvíli žádná jednání neprobíhají; mezi [anonymizováno] a SVJ [číslo] jednání nadále probíhají, jde o poradenství s pojištěním, stanovami, kdy toto poradenství [anonymizováno] provádí na základě ústní dohody mezi ním jako zástupcem [anonymizováno] a členy výboru SVJ [číslo], tedy s žalobcem a) a c).

33. Z pohybů na účtu domu SVJ [číslo] za období roku 2010 soud zjistil, že v rámci položky ostatní pohledávky – fond provozu je k [datum] evidován doklad DF 2010 [číslo] za fond provozu – zprostřed. pojištění ve výši 10 000 Kč; v rámci položky bankovní účet – [anonymizováno] je k [datum] evidována úhrada nákladů ve výši 10 000 Kč.

34. Z knihy došlých faktur SVJ [číslo] za období roku 2010 a printscreenu obrazovky soud zjistil, že je zde evidován doklad DF 2010 [číslo] na částku 10 000 Kč od dodavatele [anonymizováno], se splatností [datum].

35. Žalobce a) v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že byl a stále je společníkem a jednatelem [právnická osoba]. Ohledně pojištění domu SVJ [číslo] v roce 2010 uvedl, že tato smlouva na pojištění domu a odpovědnosti byla uzavřena, přičemž její uzavření s [anonymizována dvě slova] zprostředkovala [právnická osoba], která za to od [anonymizována dvě slova] obdržela provizi. Od SVJ [číslo] [právnická osoba] v souvislosti s uzavřením této pojistné smlouvy žádnou odměnu neobdržela. Pokud jde o tu částku 10 000 Kč, kterou [právnická osoba] od SVJ [číslo] obdržela, pak žalobce a) uvedl, že šlo o ojedinělou platbu, ale že si již nepamatuje, za co to bylo, ale rozhodně to nebyla odměna za zprostředkování téhle pojistné smlouvy. Pokud jde o cejchování měřidel v roce 2015 a v souvislosti s tím uzavřenou smlouvu mezi SVJ [číslo] a [právnická osoba], pak žalobce a) uvedl, že o výběru dodavatele se rozhodovalo na výboru SVJ, kdy se vždycky vybral z několika dodavatelů ten nejlevnější. Pokud jde o smlouvu o zprostředkování mezi [právnická osoba] a [právnická osoba], pak žalobce a) uvedl, že o tom nic bližšího neví, že tuto smlouvu on neuzavíral, byl u toho žalobce b).

36. Žalobce b) v rámci svého účastnického výslechu ohledně cejchování měřidel v roce 2015 uvedl, že jako jednatel společnosti [příjmení], která podniká v oblasti zprostředkování služeb/poradenství/správy nemovitostí, uzavřel s panem [příjmení], který jednal za [právnická osoba], smlouvu o zprostředkování, jejímž předmětem bylo zprostředkování výměny nebo kalibrace vodoměrů a kalorimetrů. V rámci této smlouvy byla s panem [příjmení] dohodnuta provize ve výši 55 565 Kč bez DPH, kterou žalobce b) vyfakturoval a [právnická osoba] ji následně bezhotovostně uhradila. Ohledně pojistné smlouvy na dům SVJ [číslo] v roce 2010 a faktury na 10 000 Kč od SVJ [číslo] pro [právnická osoba] žalobce b) uvedl, že je jednatelem [právnická osoba], která je pojišťovacím zprostředkovatelem pro pojišťovny, že v roce 2010 žádná pojistná smlouva (pozn. soudu: smlouva pro SVJ [číslo]) uzavřena nebyla a ta faktura za zprostředkování pojištění od SVJ [číslo] pro [právnická osoba] na částku 10 000 Kč, která byla proplacena, se vztahovala k něčemu jinému, k nějaké jiné zprostředkovatelské činnosti (zde upozornil na širokou definici zprostředkování pojištění a že to není jen samotné uzavření smlouvy), než k uzavření té smlouvy, jak se snaží tvrdit žalovaný. Dále žalobce b) uvedl, že má za to, že kampaň žalovaného proti žalobcům začala tím, že žalobce a) byl nespokojený s činností žalovaného – [právnická osoba] pro dům [číslo] a žalovaný se bál, že přijde o fakturaci a že ta jeho firma bude mít menší příjmy. Myslí si, že je to v osobní rovině ze strany žalovaného ta nevraživost.

37. Svědek [jméno] [příjmení] při své výpovědi uvedl, že pracuje pro [právnická osoba] jako obchodní zástupce. Pokud jde o zprostředkovatelskou smlouvu uzavřenou dne [datum] mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] svědek uvedl, že tato byla uzavřena za podmínek, že [anonymizováno] získala zakázku na výměnu vodoměrů a měřičů tepla pro bytový dům [číslo] na [část obce]. S žalobcem a) se svědek setkal v objektu, kde se měla dělat nabídka na ta měřidla/jejich výměnu, řešili počty kusů a svědek se díval, jak to místo vypadá, aby měl představu pracnosti. S žalobcem b) svědek jednal o zprostředkovatelské smlouvě a o provizi. V tomto směru bylo dle svědka domluveno to, že [anonymizováno] udělala cenovou nabídku, za kterou byla ochotna tu službu (pozn. soudu: cejchování měřidel pro SVJ [číslo]) udělat a tahle cena byla navýšena o tu cenu té provize. Svědek následně [anonymizováno] informoval, že tu zakázku (pozn. soudu: cejchování měřidel pro SVJ [číslo]) mohou realizovat, ale že je to podmíněno tou provizní smlouvou, nějak se to schválilo, dílo se provedlo, SVJ zaplatilo fakturaci za službu v plné výši a [anonymizováno] zaplatila provizi. Pokud jde o další spolupráci s žalobcem a) nebo b) pak svědek uvedl, že o jiných věcech nejednali.

38. Další navržené důkazy soud pro nadbytečnost neprovedl, když ty by nijak nemohly zvrátit jím zjištěný skutkový stav z důkazů již provedených. Takto soud konkrétně neprovedl následující důkazní prostředky: výslech svědků [příjmení] a [příjmení], výslech žalobce c), úřední záznam Policie ČR ze dne [datum] č. j.: KRPA [číslo], fotografie dokládající poškození vozidla, podnět Policie ČR k vystavení žádosti o poskytnutí informací podléhajících bankovnímu tajemství č. j. KRPA-174047-23/TČ-2017-001291 ze dne 10. 11. 2017, písemnost z roku 2014 sepsanou žalobcem b) bez bližšího data, písemnosti žalobce b) ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], e-mailovou komunikaci ze dne [datum] až [datum], výpověď svědka [příjmení], rozhodnutí MČ [obec a číslo], Úřadu městské části, odboru živnostenského č. j.: 016056/17/OŽ ze dne 18. 9. 2017, dotaz na Policii ČR, Službu kriminální policie a vyšetřování [obec] III, výzvu Policie ČR k podání vysvětlení č. j. KRPA-121556-50/TČ-2020-001291, písemnosti žalobce b) ze dne [datum], z roku 2015 obsahující ceník služeb [anonymizováno], ze dne [datum], předvolání k podání vysvětlení MČ [obec a číslo] č. j. [číslo] OŽ/SZO, úřední záznam o podání vysvětlení ze dne [datum], oznámení o zahájení kontroly [obec] inspekce životního prostředí č. j. ČI [číslo], dotaz na MČ [obec a číslo], Odbor živnostenský, dotaz na Českou inspekci životního prostředí, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 27 C 322/2007-27 ze dne 18. 8. 2009, mandátní smlouvy 1 a 2 ze dne [datum].

39. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento pro rozhodnutí dané věci zásadní závěr o skutkovém stavu:

40. Žalobce dne [datum] a dne [datum] odeslal vlastníkům SVJ [číslo] a dále dne [datum] třem vlastníkům SVJ [číslo], kteří udělili žalobcům plné moci k zastupování na shromáždění SVJ [číslo], e-maily, ve kterých mimo jiné uvedl tyto výroky:„ Značnou část schůzky také pan [celé jméno žalobce] obhajoval [celé jméno žalobce] proti mému veřejnému nařčení, že na sklonku roku 2015“ defraudoval” vašemu společenství minimálně částku 67 233,65 Kč (…)„ V předchozích týdnech jsem však podal trestní oznámení na [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce] za jejich“ defraudační” činnost vůči vašemu společenství.” (…)„ 30 let pracuji s lidmi a podobně narušeného člověka jsem ještě nepotkal.” (…)„ Otevřeně napíše svůj názor, že pánové [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce] jsou největší lumpové v této čtvrti, další z trojlístku“ rebelů” proti čemukoliv, o co se výbor vašeho domu snaží, pan [celé jméno žalobce] možná lump není, ale podlehl demagogii a lžím hlavního protagonisty [celé jméno žalobce] (…)„ Jenomže stejný [celé jméno žalobce] s kumpánem [celé jméno žalobce], který byl v té době předsedou výboru vedlejšího menšího atriového domu [anonymizována dvě slova], připravil tento dům v roce 2015 zcela vědomě o téměř 70 tis. Kč.” (…)„ A to už si dříve vyfakturoval [celé jméno žalobce] z firmy [webová adresa], která byla v té době makléřem pojištění, 10 tis Kč za sjednání pojištění domu – což bylo v rozporu se zákonem, protože jako makléř pak několik let pobírá odměny za tuto pojistnou smlouvu od dané pojišťovny.” (…)„ A protože vlastníci nečinili proti této lumpárně nic, podal jsem na [celé jméno žalobce] s [celé jméno žalobce] v dubnu 2017 trestní oznámení. Bohužel bylo v dubnu 2018 policií odloženo – předpokládám, že [celé jméno žalobce] svou demagogií a vysvětlováním musel vyšetřovatelům“ vykecat” díru do hlavy (v tom je opravdu velmi dobrý) a vysvětlil jim, jak to bylo vše v pořádku, a naopak já u nich dělal dříve lumpárny.” (…)„ V čem spočívala uvedená defraudační činnost pana [celé jméno žalobce] (…)„ U něj jsem pochybnosti o jeho věrohodnosti neměl. Nechtěl mi ukázat dotyčnou zprostředkovatelskou smlouvu z důvodu sjednané smluvní pokuty ve výši 50 tis. Kč s firmou pana [celé jméno žalobce] a z důvodu potíží, které jim pan [celé jméno žalobce] s panem [celé jméno žalobce] po mé informaci o této levárně už způsoboval.” (…)„ Nezákonného jednání se pan [celé jméno žalobce] pan [celé jméno žalobce] dopustili již v roce 2010, kdy jejich další [právnická osoba], s. r. o., coby pojišťovací makléř sjednala pro vaše společenství pojištění nemovitosti u [anonymizováno] (…)„ Přesto v roce sjednání smlouvy vyfakturoval [webová adresa] vašemu společenství částku 10 tis. Kč za sjednání tohoto pojištění přes to, že to bylo již od roku 2004 protizákonné. Bohužel jsem se tuto skutečnost dozvěděl až loni, tedy že šlo o nezákonné jednání.” Předmětné e-mailové zprávy ze dne [datum] a [datum] žalovaný zaslal vlastníkům SVJ [číslo] jako jednatel společnosti [příjmení], která na základě mandátní smlouvy od [datum] vykonávala správu nemovitosti SVJ [číslo], a to až do [datum], kdy byla tato spolupráce dohodou ukončena (resp. byla ukončena zpětně k [datum]). E-mailovou zprávu ze dne [datum] žalovaný zaslal 3 vlastníkům SVJ [číslo], kteří udělili plné moci žalobcům k zastupování na shromáždění SVJ [číslo], jako jednatel společnosti [příjmení], která v té době vykonávala správu domu SVJ [číslo]. V předmětných e-mailových zprávách žalovaný poukazoval, detailně rozebíral a řadou příloh také dokládal dva případy související s činností SVJ [číslo], při nichž mělo podle žalovaného dojít k údajnému„ defraudačnímu“ jednání ze strany žalobce a), který byl v rozhodné době předsedou výboru SVJ [číslo] a současně 50% společníkem a jednatelem ve společnostech [anonymizováno] a [anonymizováno], a ze strany žalobce b), který byl v rozhodné době 50% společníkem a jednatelem ve společnostech [anonymizováno] a [anonymizováno]. Konkrétně šlo o případy pojištění domu v roce 2010 a cejchování měřidel v roce 2015. Všechny namítané výroky z uvedených e-mailových zpráv v zásadě pramení a opírají se o okolnosti těchto dvou případů, na jejichž závadnost/protiprávnost/nemravnost žalovaný předmětnými e-mailovými zprávami poukazoval.

41. Pokud jde o případ pojištění domu SVJ [číslo], pak má soud na základě provedeného dokazování za prokázané, že v rozhodné době 2010 byl žalobce a) předsedou výboru SVJ [číslo] a současně žalobce a) a b) byli každý jednatelem a 50% společníkem [právnická osoba]. V roce 2010 byla mezi SVJ [číslo] a [anonymizována dvě slova] uzavřena pojistná smlouva na dům, přičemž její uzavření zprostředkovala [právnická osoba] – zastoupená žalobcem b), která je pojišťovacím zprostředkovatelem pro pojišťovny, a která za to dostala od [anonymizována dvě slova] provizi. Soud v tomto směru neuvěřil účastnické výpovědi žalobce b), při které uvedl, že v roce 2010 žádná pojistná smlouva s SVJ [číslo] uzavřena nebyla, neboť toto tvrzení je zcela v rozporu se všemi ostatními v řízení provedenými důkazy (zejm. usnesení Policie ČR ze dne [datum] č. j.: KRPA [číslo] 2017 [číslo], úřední záznam o podaném vysvětlení žalobce b) ze dne [datum], účastnická výpověď žalobce a). Dále má soud za prokázané, že v souvislosti se zprostředkováním této pojistné smlouvy byla [právnická osoba] vyplacena ze strany SVJ [číslo] odměna 10 000 Kč (viz úřední záznam o podaném vysvětlení žalobce b) ze dne [datum]). Pokud žalobci a) a b) v rámci svých účastnických výpovědí uváděli, že si již nepamatují, za co těch 10 000 Kč jejich [právnická osoba] od SVJ [číslo] v roce 2010 obdržela, ale že to zcela určitě nebylo za uzavření/zprostředkování předmětné pojistné smlouvy na dům, pak soud konstatuje, že v této části velmi vyhýbavým účastnickým výpovědím žalobců a) a b), kteří si nepamatovali, za co [anonymizováno] 10 000 Kč od SVJ [číslo] obdržel, ale současně si byli oba naprosto jisti, že to nebylo za to, co tvrdí žalovaný, neuvěřil a považuje je za zcela účelové s ohledem na jejich zájem na výsledku tohoto řízení. Sám žalobce b) původně v rámci podání vysvětlení na Policii ČR dne [datum] uvedl, že za činnost zprostředkování pojištění pro SVJ [číslo] (pojistná smlouva s [anonymizována dvě slova]) byla dohodnuta odměna, neboť se tomuto věnovalo mnoho času a jednalo se o složitější pojištění velkého objektu a že on po podepsání této smlouvy o pojištění vyfakturoval SVJ [číslo] za [právnická osoba] odměnu za toto zprostředkování pojištění a činnosti s tím související.

42. Pokud jde o případ cejchování měřidel v roce 2015, pak má soud na základě provedeného dokazování za prokázané, že v rozhodné době 2015 byl žalobce a) předsedou výboru SVJ [číslo] a současně žalobce a) a b) byli každý jednatelem a 50% společníkem [právnická osoba]. Dne [datum] byla mezi [příjmení] a SVJ [číslo] uzavřena Smlouva na provedení výměny měřidel za cenu 280 081 Kč vč. DPH, která byla ze strany SVJ [číslo] řádně uhrazena. Téhož dne byla také mezi [příjmení] a [anonymizováno] uzavřena Smlouva o zprostředkování, na jejímž základě došlo [anonymizováno] ke zprostředkování příležitosti pro [anonymizováno] uzavřít Smlouvu na provedení výměny měřidel s SVJ [číslo], přičemž byla dohodnuta provize 67 233,65 Kč vč DPH, která byla ze strany [anonymizováno] řádně uhrazena. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a úředního záznamu o podaném vysvětlení Bc. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] má soud za prokázané, že cenová nabídka kalibrace pro SVJ [číslo] byla [příjmení] na základě dohody se společností žalobců a) a b) [anonymizováno] – zastoupenou žalobcem b) účelově navýšena právě o provizi [anonymizováno], tj. o 67 233,65 Kč. Pokud jde o tvrzení žalobce b), že tato odměna (67 233,65 Kč) byla i za doporučení zprostředkování i jiných SVJ z doby roku 2015 a předcházejících, kdy výši odměny stanovil pan [příjmení] z [anonymizováno] s přihlédnutím k minulým realizacím (viz úřední záznam o podaném vysvětlení žalobce b) ze dne [datum]), pak má soud toto tvrzení za vyvrácené úředním záznamem o podaném vysvětlení Bc. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a tomu odpovídající věrohodnou svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], který uvedl, že jiná spolupráce se [právnická osoba] nikdy nebyla, Smlouva o zprostředkování byla jediná, spolupráce s SVJ [číslo] na další výměnu vodoměrů již nebyla, tu provedla konkurence.

43. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

44. Podle článku 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen„ Listina“) má každý právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.

45. Podle § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

46. Podle § 81 odst. 2 o. z., ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

47. Podle § 82 odst. 1 o. z., člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

48. Podle § 2951 odst. 2 o. z., nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

49. Podle § 2956 o. z., vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

50. Podle § 2957 o. z., způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

51. Podle § 2958 o. z., při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

52. V projednávaném případě se každý ze žalobců domáhá tří nároků, a to zdržovacího nároku, omluvy, a dále náhrady nemajetkové újmy v penězích.

53. Ke zdržovacímu nároku soud uvádí následující:

54. V žalobách domáhajících se uložení povinnosti zdržet se zásahů dotýkajících se osobnosti žalobce se má přesně vyjádřit, jakých činů se má žalovaný zdržet. Pouhé vyjádření, že se má zdržet urážlivých výroků zasahujících do cti žalobce, nestačí, jelikož výrok rozsudku se nemůže týkat jiných zásahů, než ke kterým došlo (viz. Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpj 138). [příjmení] proti zneužívání svobody slova a práva na informace nemůže spočívat v absolutních zákazech. Občanský zákoník i tiskový zákon mají dostatečné prostředky na ochranu proti zneužívání svobody slova a práva na informaci, jejichž smyslem je postihovat jednotlivé excesy, nikoliv stanovovat absolutní zákazy. Výroky rozsudku, kterými se obecně ukládá žalovanému, aby se zdržel urážlivých výroků vůči žalobci, jsou nepřesné a nesprávné. [příjmení] byl rozsudek vykonatelný, musí být rušivý čin ve výroku přesně popsán. Vyjádření určitého omezení zákazu odkazem např. na veřejný zájem nebo oprávněnou kritiku bez dalšího nečiní výrok soudu nevykonatelným, neboť je v možnostech exekučního soudu, aby posoudil naplnění takové výjimky. ([příjmení] Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II ÚS 171/12).

55. V projednávané věci se žalobci žalobou původně domáhali, aby se žalovaný„ zdržel jakéhokoliv jednání, které by negativně ovlivnilo pověst na veřejnosti, vážnost ve společnosti, čest a soukromý život žalobců“. Soud s ohledem na výše uvedené judikaturní závěry vyzval žalobce ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), usnesením ze dne 25. 7. 2020 č. j. 19 C 40/2020-64, k opravě petitu v části týkající se zdržovacího nároku pro jeho neurčitost, spočívající v jeho přílišné obecnosti, přičemž je současně poučil o možných následcích neodstranění takové vady v podobě odmítnutí žaloby. Žalobci následně podáním ze dne [datum] petit opravili tak, že se domáhají, aby se žalovaný„ zdržel jednání, které by negativně ovlivnilo pověst na veřejnosti, vážnost ve společnosti, čest a soukromý život žalobců“. Takovou opravu však soud neshledal dostatečnou, neboť takto široce vymezená zdržovací povinnost by představovala nepřípustný absolutní zákaz, který by i kolidoval se svobodou projevu, neboť vyhovění takovému zdržovacímu nároku by de facto vylučovalo, aby se žalovaný o žalobcích vyjadřoval negativně, ač pravdivě, i v odůvodněných případech. Z uvedených důvodů soud žalobu co do zdržovacího nároku výrokem I. tohoto rozsudku ve smyslu § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.

56. Ke zbývajícím nárokům na omluvu a náhradu nemajetkové újmy v penězích soud uvádí následující:

57. Předpokladem úspěšného uplatnění práva na ochranu osobnosti ve smyslu ustanovení § 81 a násl. o. z. je jednak to, že došlo k neoprávněnému zásahu, a jednak to, že tento zásah byl objektivně způsobilý přivodit újmu na právech chráněných zmíněnými zákonnými ustanoveními. Oba předpoklady musí být přitom splněny zároveň, aby vznikl právní vztah, jehož obsahem je právo domáhat se ochrany podle ustanovení § 81 o. z. a povinnost soudem uložené sankce snášet. Přitom nikoliv každý zásah (zejména do práva na ochranu občanské či profesní cti) je objektivně způsobilý újmu vyvolat. Záleží mimo jiné na prostředí, v němž k zásahu došlo, na subjektu a objektu zásahu, na jeho obsahu, pokud spočíval ve skutkových tvrzeních, na intenzitě a na ostatních okolnostech, za nichž byl proveden.

58. V projednávané věci jde o spor vycházející z konfliktu svobody slova a šíření informací či názorů na jedné straně (žalovaný) a práva na ochranu přirozených práv člověka, konkrétně zejména cti a dobré pověsti na straně druhé (žalobci).

59. Svoboda projevu představuje jeden z konstitutivních znaků demokratické pluralitní společnosti, v níž je každému dovoleno vyjadřovat se k věcem veřejným a vynášet o nich hodnotící soudy (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 453/03). Články 10 i 17 Listiny vyjadřují základní ústavní hodnoty právního řádu České republiky, jako demokratického právního státu. Ústavně zaručené právo vyjadřovat své názory je obsahově omezeno právy jiných, zejména právy uvedenými v čl. 10 Listiny. Kolize obou práv se realizuje v rovině podústavní, např. při aplikaci občanského zákoníku. Při aplikaci těchto zákonných ustanovení musí mít soudce vždy na paměti ústavní dimenzi aplikace zákona, která se projevuje poměřováním obou ústavních práv (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 367/03, usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 255/07, usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1158/07).

60. Právo podle čl. 17 Listiny je zásadně rovno základnímu právu podle čl. 10 Listiny (nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 357/96), přičemž je třeba dbát na to, aby s přihlédnutím k okolnostem každého případu jednomu z těchto práv nebyla bezdůvodně dána přednost před právem druhým (obdobně srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. IV. ÚS 154/96, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2007 sp. zn. 30 Cdo 2711/2006).

61. Při střetu svobody projevu s právem na ochranu osobnosti, tedy základních práv, která stojí na stejné úrovni, bude vždy v prvé řadě věcí nezávislých soudů, aby s přihlédnutím k okolnostem každého jednotlivého případu pečlivě zvážily, zda jednomu právu nebyla nedůvodně dána přednost před právem druhým (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 154/97) Při řešení takové kolize musí být brána v potaz 1) povaha výroku (tj. zda jde o skutkové tvrzení či hodnotový/hodnotící soud), 2) obsah výroku (např. zda jde o projev„ politický“ či„ komerční“), 3) forma výroku (zejména nakolik je předmětný výrok expresivní či dokonce vulgární), 4) postavení kritizované osoby (např. zda jde o osobu veřejně činnou či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou), 5) zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry této kritizované osoby, 6) chování kritizované osoby (např. zda kritiku sama„ vyprovokovala“ či jak se posléze ke kritice postavila), 7) kdo výrok pronáší (např. zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.), a konečně 8) kdy tak učiní (tzn. např. jaké měl či mohl mít jeho autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil). Každý z těchto faktorů hraje jistou roli při hledání spravedlivé rovnováhy mezi základními právy stojícími v kolizi, ovšem jejich relevantní váha závisí vždy na jedinečných okolnostech každého případu. Zároveň je třeba zdůraznit, že tento výčet relevantních faktorů není taxativní; z hlediska celkového kontextu věci mohou být ve specifických případech významné i okolnosti, jež nelze do žádné z právě zmíněných kategorií zařadit (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2051/14, body 25 až 31; nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 2296/14, bod 20).

62. K porušení práva na čest, důstojnost, soukromí či vážnost člověka může dojít jak nepravdivými skutkovými tvrzeními difamačního charakteru, tak zveřejněním nepřípustných hodnotících úsudků o této osobě. Z judikatury Nejvyššího soudu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. 30 Cdo 1174/2007) rovněž plyne, že při zkoumání přiměřenosti předmětného zásahu se rozlišují skutková tvrzení a hodnotící závěry, neboť podmínky kladené na přípustnost každé z těchto kategorií se liší. Skutkové tvrzení se opírá o fakt, objektivně existující realitu, která je zjistitelná pomocí dokazování, pravdivost tvrzení je ověřitelná. V zásadě platí, že uveřejnění pravdivé informace nezasahuje do práva na ochranu osobnosti, pokud tento údaj není podán tak, že zkresluje skutečnost, či není natolik intimní, že by jeho zveřejnění odporovalo právu na ochranu soukromí a lidské důstojnosti. Hodnotící názor naopak vyjadřuje subjektivní názor autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj, a to na základě vlastních, subjektivních kritérií. Pravdivost hodnotícího názoru proto nelze dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tudíž zda primárním cílem není hanobení a zneuctění dané osoby.

63. Přiměřenou kritiku představuje taková kritika, která co do obsahu a formy sleduje svůj účel hodnotit existující skutečnosti, není toliko urážkou, pomluvou či skandalizací fyzické osoby, a která je v souladu i se společenskými konvencemi. Vybočí-li však kritika z rámce uvedené přípustnosti, je neoprávněným zásahem do osobnostních práv fyzické osoby. O věcnou kritiku nejde, pokud vychází z nepravdivých podkladů a z nich dovozuje vlastní hodnotící úsudky. V takových případech, pokud je utvořený hodnotící úsudek znevažující, není možné již z tohoto důvodu považovat kritiku za přípustnou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 5161/2008, ze dne 15. 7. 2005, sp. zn. 30 Cdo 2573/2004, nebo ze dne 30. 9. 2022, sp. zn. 25 Cdo 3904/2020). Z hlediska přiměřenosti kritiky nepostačuje samo o sobě to, že vychází z pravdivých a přezkoumatelných údajů, je-li vzhledem k cílům kritiky přemrštěná. Oprávněná kritika rovněž nezbytně předpokládá, že bude přiměřenou co do obsahu i formy, a že se tak bude pohybovat v mezích nutných k dosažení sledovaného a zároveň společensky uznávaného účelu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2005, sp. zn. 30 Cdo 1872/2004).

64. Soud po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že napadené výroky žalovaného obsažené v předmětných třech e-mailových zprávách ze dne [datum], [datum] a [datum] jsou kombinací skutkových tvrzení („ defraudace“ žalobců a) a b) při pojištění domu v roce 2010 a při cejchování měřidel v roce 2015) a hodnotících soudů (lumpové, lumpárny, narušený člověk, podlehl demagogii a lžím). Vzhledem k tomu, že všechny namítané výroky vycházejí z okolností dvou žalovaným popisovaných případů (pojištění domu 2010 a cejchování měřidel 2015), při nichž mělo dojít ze strany žalobců a) a b) k jednání, na jehož závadnost/protiprávnost/nemravnost žalovaný předmětnými e-mailovými zprávami poukazoval – zabýval se soud posouzením závadovosti/protiprávnosti/nemravnosti těchto jednání žalobců a) a b), a tedy ověřením pravdivosti těchto tvrzení žalovaného o„ defraudaci“.

65. Na tomto místě soud poznamenává, že pro posouzení žalobcem tvrzené závadovosti v napadených výrocích popisovaných jednání žalobců a) a b) v případech pojištění domu v roce 2010 a cejchování měřidel v roce 2015 není významné, že ze strany policejního orgánu došlo usnesením Policie ČR ze dne [datum] č. j.: KRPA [číslo] 2017 [číslo] k odloženo trestní oznámení žalovaného o podezření z možného spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku – závadovost uvedených jednání žalobců a) a b) si soud v tomto řízení posoudí sám. Dle ustálené judikatury soud není vázán zprošťujícím rozsudkem a tím spíše nemůže být vázán usnesením policejního orgánu o odložení věci. V této souvislosti pak Nejvyšší soud např. v rozhodnutí ze dne 23. 8. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1263/2011, připomněl, že rozsah potřebného dokazování v civilním procesu se neshoduje s rozsahem dokazování potřebného k uznání obžalovaného vinným v řízení trestním. V civilním řízení nelze učinit závěr, že nebylo uneseno důkazní břemeno proto, že skutečnost nebyla provedenými důkazy prokázána nade vši pochybnost. Pro závěr, že soud má určitou skutečnost za prokázanou, dostačuje, aby předmětný skutkový závěr bylo možné s velkou mírou pravděpodobnosti připustit (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 66/2003). Protože v civilním řízení neplatí zásada in dubio pro reo, nemusí nepřímé důkazy tvořit zcela uzavřenou soustavu, která nepřipouští jiný skutkový závěr než ten, k němuž soud došel, nýbrž dostačuje, jestliže nepřímé důkazy s velkou mírou pravděpodobnosti k tomuto závěru (na rozdíl od možných závěrů jiných) vedou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 6. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1938/2008).

66. S ohledem na výše uvedený skutkový závěr soud konstatuje, že tvrzení žalovaného o defraudačním – ve smyslu závadovém/protiprávním – jednání žalobců a) a b) v případě pojištění domu v roce 2010 i v případě cejchování měřidel v roce 2015, vyhodnotil jako pravdivá/zakládající se na věcném podkladu, ze kterého se podává důvodné podezření na závadné jednání žalobců a) a b). V tomto směru soud poznamenává, že difamující tvrzení zasahující do práva na ochranu osobnosti je nutno posoudit nikoli jen podle použitých výrazů a formulací, nýbrž podle celkového dojmu, kterým působí, s přihlédnutím ke všem souvislostem a okolnostem, za nichž k tvrzení došlo. Významné je, zda celkové vyznění určité informace odpovídá pravdě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2007, sp. zn. 30 Cdo 332/2007 či rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 156/99).

67. V případě pojištění domu SVJ [číslo] má soud za prokázané, že [právnická osoba], jejímiž jedinými jednateli a společníky jsou právě žalobci a) a b), vyfakturovala a zinkasovala od SVJ [číslo] částku 10 000 Kč za zprostředkování pojištění domu s [anonymizována dvě slova], přestože za tuto pojistnou smlouvu uvedená společnost jako pojišťovací zprostředkovatel pro pojišťovny získala provizi přímo od [anonymizována dvě slova] ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění účinném v době uzavření předmětné pojistné smlouvy v roce 2010. Podle § 659 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, nárok na provizi a na smluvenou úhradu nákladů nevzniká v případech, kdy obchodní zástupce byl při uzavírání obchodu činný jako obchodní zástupce nebo zprostředkovatel pro osobu, s níž zastoupený uzavřel obchod. Z uvedeného je zřejmé, že [právnická osoba] neměla nárok na jakoukoli další provizi za zprostředkování předmětného pojištění domu s [anonymizována dvě slova] ze strany SVJ [číslo], neboť jí za zprostředkování předmětné pojistné smlouvy byla vyplacena provize přímo od [anonymizována dvě slova]. Z důvodu uvedeného závadného/protiprávního jednání žalobců a) a b), prostřednictvím jejich [právnická osoba], SVJ [číslo] zcela nedůvodně zaplatilo částku 10 000 Kč. Pokud by žalobce a), který byl v rozhodné době předsedou výboru SVJ [číslo], postupoval ve vztahu k SVJ [číslo] loajálně a hájil jeho zájmy, a nikoli v součinnosti s žalobcem b) zájmy jejich [právnická osoba], nemuselo by SVJ [číslo] uvedenou částku 10 000 Kč vůbec hradit.

68. V případě cejchování měřidel v roce 2015 má soud za prokázané, že mezi [právnická osoba] a SVJ [číslo] byla dne [datum] uzavřena Smlouva na provedení výměny měřidel za cenu 280 081 Kč vč. DPH, která byla ze strany SVJ [číslo] řádně uhrazena. Uvedená cena však neodpovídala původní nabídce [anonymizováno] na kalibraci pro SVJ [číslo], neboť tato byla na základě dohody se [právnická osoba], jejímiž jedinými jednateli a společníky jsou právě žalobci a) a b), zcela účelově navýšena o zprostředkovatelskou provizi pro [právnická osoba] ve výši 67 233,65 Kč za zprostředkování této smlouvy na kalibraci. Takové jednání žalobců a) a b) lze dle soudu zcela jistě označit za jednání závadové, neboť SVJ [číslo] v důsledku jednání žalobců a) a b), prostřednictvím jejich [právnická osoba], zaplatilo za kalibraci měřidel o cca 70 tis Kč více než byla původní cenová nabídka firmy [anonymizováno]. V případě žalobce a), který byl v rozhodné době předsedou výboru SVJ [číslo], lze pak navíc uvažovat o porušení povinnosti loajality ve smyslu § 159 odst. 1 o. z., neboť jeho povinností jako předsedy výboru SVJ [číslo] bylo hájit zájmy SVJ [číslo], což však nečinil a naopak hájil zájmy své firmy [anonymizováno], která dostala od [právnická osoba] zaplaceno za zprostředkování uvedené smlouvy na kalibraci, což fakticky způsobilo to, že cena kalibrace pro SVJ [číslo] byla účelově navýšena o částku odpovídající právě provizi [anonymizováno]. Pokud by žalobce a) postupoval ve vztahu k SVJ [číslo] loajálně a hájil jeho zájmy, a nikoli v součinnosti s žalobcem b) zájmy jejich [právnická osoba], byla by cena [anonymizováno] za kalibraci pro SVJ [číslo] nižší o provizi pro [anonymizováno], tedy o cca 70 tis Kč.

69. Soud uzavírá, že namítaná skutková tvrzení žalovaného o„ defraudačním“ jednání žalobců a) a b) v souvislosti s pojištěním domu SVJ [číslo] v roce 2010 a cejchováním měřidel v roce 2015, obsažená v předmětných e-mailových zprávách ze dne [datum], [datum] a [datum], s přihlédnutím ke všem souvislostem a okolnostem, za nichž k těmto tvrzením došlo (posuzováno v kontextu znění napadených e-mailů včetně jejich příloh), odpovídají pravdě a jako taková nemohou zasáhnout do práva na ochranu osobnosti.

70. Pokud jde o hodnotící soudy (lumpové, lumpárny, narušený člověk, podlehl demagogii a lžím), uvedené v předmětných e-mailových zprávách ze dne [datum], [datum] a [datum], pak soud dospěl k závěru, že tyto se zakládají na pravdivém věcném základu (viz výše – okolnosti pojištění domu a cejchování měřidel), a že se tedy ze strany žalovaného jednalo o ještě věcnou kritiku žalobců. Současně nejde o vulgární, ani natolik excesivní/přemrštěné vyjádření (posuzováno v kontextu znění napadených e-mailů včetně jejich příloh), že by bylo lze usuzovat na zásah do osobnostních práv žalobců. Jde o oprávněnou kritiku v ještě přijatelných mezích. V tomto směru soud také přihlédl k tomu, že žalovaný, jako jednatel společnosti [příjmení], která v rozhodné době vykonávala správu pro SVJ [číslo] (i pro SVJ [číslo]), tyto informace o obchodních/profesních aktivitách žalobců, souvisejících s činností SVJ [číslo], kdy navíc v rozhodné době byly žalobci a) a c) členy výboru SVJ [číslo], šířil toliko v rámci SVJ [číslo], popř. sousedního SVJ [číslo], kde se žalobci na základě plných mocí účastnili schůzí SVJ [číslo]. Namítané výroky se týkaly výlučně činnosti žalobců v rámci/v souvislosti s SVJ [číslo] a nešlo tedy o intimní ani osobní sféru žalobců.

71. V případě žalobce c) je pak nutno dodat, že toho se týkají pouze dva namítané výroky žalovaného (hodnotící soudy –„ podlehl demagogii a lžím [celé jméno žalobce]“ a„ obhajoval [celé jméno žalobce] proti nařčení, že defraudoval“), které nejsou primárně dehonestující, expresivní ani vulgární, a navíc se zakládají se na věcném základu (viz výše).

72. S ohledem na vše shora uvedené, soud žalobu ve zbývající části (omluva, náhrada nemajetkové újmy v penězích) jako nedůvodnou zamítl.

73. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 103 152 Kč, kdy každý z neúspěšných žalobců je povinen žalovanému uhradit 1/3, tj. 34 384 Kč Náklady řízení žalovaného sestávají z nákladů na právní zastoupení v rozsahu 11,5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], závěrečný návrh ze dne [datum] a jako úkon účast na jednání dne [datum], kde došlo pouze k vyhlášení rozsudku), a to konkrétně z odměny v sazbě 7 100 Kč/úkon (z tarifní hodnoty 3 x 50 000 Kč, tj. 150 000 Kč) podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, tj. 81 650 Kč (11,5 x 7 100 Kč), dále v souladu s § 13 odst. 3 advokátního tarifu z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč/úkon, tj. 3 600 Kč (12 x 300 Kč) a dále v souladu s § 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř. z 21 % DPH z částky 85 250 Kč, tj. 17 902 Kč.

74. O třídenní lhůtě ke splnění povinnosti bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení