19 C 407/2020-91

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Černým ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] o: náhrada škody 6 565 063 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba se v části nároku vyplývající z odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup a rozhodnutí učiněné soudy a soudním komisařem JUDr. [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa], v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], zamítá.

II. Žaloba se v části nároku vyplývající z odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup a rozhodnutí Policie České republiky v rámci trestního oznámení, které bylo podáno žalobcem dne 13. 7. 2017, řízení vedené u Krajského ředitelství [územní celek] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], zamítá.

III. Řízení se v části nároku vyplývající z odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup a rozhodnutí Policie České republiky v rámci trestního oznámení, které bylo podáno žalobcem dne 27. 5. 2020, řízení vedené u Krajského ředitelství [územní celek] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], zastavuje.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal po žalované částky 6 565 063 Kč s příslušenstvím, a to na základě odpovědnosti státu za škodu. Žalobce uvedl, že mu byla způsobena škoda tím, že nebylo řádně projednáno dědictví po jeho matce a nebylo o něm řádně rozhodnuto, a to dědictví ve výši 6 565 063 Kč, kterou nyní nárokuje po státu. Žalobce uvedl, že: -) byla odmítnuta jeho žádost dle zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, dne 26. 10. 2020, [číslo jednací], kdy zde žalobce poukazuje na to, že vyčerpal všechny možnosti ochrany dle právních předpisů (zde tedy neuvádí žádné pochybení na straně státu – ale pouze informuje o vyčerpání prostředků; soud k tomu tak i přistupoval a škodu skrze rozhodnutí či nesprávný úřední postup zde nezkoumal, viz č.l. 4 spisu), -) domáhal se ochrany proti nezákonnému postupu Policie ČR (dále i jako„ PČR“) žalobou u [název soudu] (dále i jako„ [anonymizováno]“) pod sp. zn. [spisová značka], kdy ale řízení u soudu bylo zastaveno a věc postoupena PČR, kde žalobce nesouhlasí s tímto postupem, jelikož věc byla postoupena orgánu, jehož pochybení mělo být v dané věci projednáváno (nicméně zde žalobce neuvádí, že by tímto postupem vznikla škoda; soud k tomu tak i přistupoval a škodu skrze rozhodnutí či nesprávný úřední postup zde nezkoumal, viz č.l. 4 spisu), -) PČR se dopustila nesprávného úředního postupu, když při prověřování trestního oznámení ze dne 27. 5. 2020 neprovedla takové úkony, které je oprávněna provést a jichž je třeba k objasnění věci spáchání trestného činu nesplnění povinnosti úřední osoby, ze kterého byl podezřelý senát [název soudu] (viz č.l. 5 a 30 spisu). Toto řízení bylo vedeno pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] (jak bylo upřesněno na jednání dne 19. 1. 2022, viz č.l. 88 spisu), -) [název soudu] se dopustil nesprávného úředního postupu, když vydal rozhodnutí dne 12. 8. 2019, č.j. [číslo jednací], kterým bylo potvrzeno rozhodnutí [anonymizována tři slova] [část Prahy] (dále i jako„ [anonymizováno]“) č.j. [číslo jednací]. [anonymizována dvě slova] se tak neřídil právním názorem obsaženým v usnesení [název soudu] ze dne 4. 12. 2018, č.j. [číslo jednací], kdy tedy nedošlo k sanování vady, resp. nedošlo k určení dědického práva k nespornému majetku zjištěného soudem v usnesení [anonymizováno] ze dne 31. 7. 2017, č.j. [číslo jednací] [anonymizováno] se tak rovněž dopustil nesprávného úředního postupu, když nejednal s žalobcem jako s účastníkem dědického řízení, dále soud neprojednával dědictví a neurčoval díl nepominutelného dědice, zjištěný nesporný majetek vydal vypraviteli pohřbu a řízení nezákonně zastavil (viz č.l. 5 spisu). Soud nezapočítal na povinný díl dar – byt na adrese [adresa], které byly ohodnoceny jako„ bez hodnoty“, aby měl určitou památku na matku (viz č.l. 6 spisu). Soud [anonymizováno] byl informován dne 16. 5. 2017 o tom, že bratr žalobce prodává byt na adrese [ulice] s tím, že se jedná o trestněprávní činnost (v bytě byly věci patřící matce žalobce – tedy se mělo jednat o součást pozůstalosti, viz č.l. 7 spisu). [anonymizováno] zapříčinil, že žalobce nebyl aktivně legitimován a nemohl se tak domáhat vydání dědictví v rámci řízení sp. zn. [spisová značka] (viz č.l. 8). Soud účelově nepravdivě informoval PČR o tom, že řízení o pozůstalosti po paní [jméno] [příjmení] bylo zastaveno dle § 154 zák. č. 232/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále i jako „z. ř. s.“), jelikož pan [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] popřel existenci majetku, jehož existence byla tvrzena žalobcem, a k takovému majetku se tak nepřihlíží (viz č.l. 66 spisu). Soud tak umožnil Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] vyhnout se trestnímu stíhání (viz č.l. 68 spisu). Dne 16. 5. 2017 podal žalobce k soudu návrh, ve kterém se domáhá projednání pozůstalosti jakožto dědic. Soud jeho návrhu nevyhověl ani ho nezamítl, žalobce nebyl v řízení v postavení dědice a nebyl vůbec účastníkem řízení (viz č.l. 68 spisu). Soudní komisař JUDr. [jméno] [příjmení] rozhodoval dle své libovůle (viz č.l. 68 spisu). Soudní komisař Mgr. [jméno] [příjmení] („ nástupce“ JUDr. [jméno] [příjmení]) postupoval v rozporu s tím, že se žalobce domáhal svého práva dle § 189 odst. 2 z. ř. s., -) PČR se dopustila nesprávného úředního postupu v rámci řízení následujícím po trestním oznámení ze dne 13. 7. 2017, kdy jí bylo oznámeno, že je prodáván byt na adrese [ulice], ve kterém se měly nacházet věci matky žalobce, které měly být součástí pozůstalosti. Policie tak pochybila, když nepřekazila jednak oznámený trestný čin prodej kradených movitých věcí, ke kterým soud vlastnické právo neurčoval ani určovat nemohl, a jednak maření řízení u [anonymizováno]. PČR tak pochybila, pokud dané trestné činy nepřekazila a asistovala soudu při nesprávnému úředním postupu – vydání rozhodnutí ze dne 31. 7. 2017, č.j. [číslo jednací] (viz č.l. 7-8 a 39 spisu). Toto řízení bylo vedeno pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] (jak bylo upřesněno na jednání dne 19. 1. 2022, viz č.l. 88 spisu), -) Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] (bratr žalobce, pozn. soudu) se dopustil protizákonného postupu, když zapříčinil, že žalobce nemohl vstoupit do bytu na adrese [adresa]. [jméno] [celé jméno žalobce] darován za života jeho matkou (která byla zároveň matkou žalobce), aby mohlo dojít k soupisu movitých věcí, vyzvednutí listin o právních jednáních pro případ smrti a pro potřeby dědického řízení byla vyhotovena fotografická dokumentace (viz č.l. 8 spisu). Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] zamlčel hotovost 70 000 Kč před PČR, která měla být součástí dědictví. Zároveň sdělil PČR, že zapůjčil své matce před její smrtí 100 000 Kč, kdy ale toto nemůže nijak prokázat (viz č.l. 10 spisu). Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] namluvil své matce (matce žalobce), že žalobce má dluhy a že by nebylo jisté, zda by následně dědictví neskončilo v exekuci, proto mu měla matka darovat předmětný byt na adrese [ulice] (viz č.l. 10). Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] je zaměstnán na [anonymizováno 5 slov] a daná tvrzení žalobce bere jako pomluvu a brání se proti nim žalobou u [anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka] (viz č.l. 10 spisu). Vypravitelem pohřbu nebyl Ing. [jméno] [celé jméno žalobce], ale [jméno] [příjmení] (viz č.l. 67 spisu). Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] zamlčel podstatné skutečnosti, když sděloval notáři do protokolu hodnotu pozůstalosti, např. převzetí cenností po [jméno] [příjmení] z nemocnice, prodej majetku [jméno] [příjmení] spolu s bytem na adrese [ulice] a výběry z kreditní karty [jméno] [příjmení] (viz č.l. 67 spisu), -) [anonymizována dvě slova] v rámci vyrozumění ze dne 17. 9. 2020, sp. [značka automobilu] [číslo], informoval žalobce o tom, že nebude napravovat oznámenou procesní vadu rozhodnutí [název soudu] ze dne 12. 9. 2019, č.j. [číslo jednací] (zde však žalobce rovněž neuvedl, že tímto postupem mu byla způsobena škoda – tedy soud o tomto nerozhodoval, viz č.l. 9 spisu), -) zpochybňuje, že by [jméno] [příjmení], která byla římskokatolického vyznání neměla našetřeny žádné finanční prostředky na pohřeb, či že by po sobě nezanechala žádnou věc finanční hodnoty (třeba jen mouku, olej apod., viz č.l. 9 spisu), a s ohledem na výše uvedené tak došlo k poškození žalobce, jelikož nebylo řádně projednáno a rozhodnuto o pozůstalosti po matce žalobce – [jméno] [příjmení], kdy pozůstalost oceňuje žalobce následovně (jakožto neprojednaná pozůstalost po [jméno] [příjmení] – škoda způsobená v řízení u [anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka]): -) byt na adrese [ulice] - prodejní cena stejného (popř. srovnatelného) bytu v dané lokalitě podle listiny [jméno] [příjmení] zanechané pro právní jednání pro případ smrti – byt adresa [adresa] – [část obce] 5 000 000 Kč, -) hodnota domácnosti [jméno] [příjmení] v cenách, za které lze v dané lokalitě a čase pořídit věc stejnou nebo srovnatelné užitné hodnoty 1 150 030 Kč -) v trestním řízení zjištěná hotovost [jméno] [příjmení] 70 000 Kč -) v trestním řízení zjištěné převzaté cenné věci, které měla zemřelá [jméno] [příjmení] v době smrti u sebe 35 000 Kč -) v řízení soudu č.j. [číslo jednací] zjištěný zůstatek na účtu [jméno] [příjmení] 16 943 Kč -) kočka [příjmení] s chovatelským vybavením [jméno] [příjmení] darovaná Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno 5 slov] 8 990 Kč -) nevyúčtované přeplatky na zálohách [jméno] [příjmení] za nájem a energie k datu jejího úmrtí 9.5.2017 6 000 Kč -) uhrazený soudní poplatek Usnesení č.j. [číslo jednací] 2 000 Kč -) uhrazený soudní poplatek Usnesení č.j. [číslo jednací] 2 000 Kč -) příchozí úhrada [název soudu], [variabilní symbol] - 2 000 Kč -) uhrazený soudní poplatek Usnesení č.j. [číslo jednací] 2 000 Kč -) uhrazený soudní poplatek Usnesení č.j. [číslo jednací] 2 000 Kč -) náklady [celé jméno žalobce] na advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] 12 100 Kč -) náklady [celé jméno žalobce] na advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] 15 000 Kč -) dle judikatury opřené o Evropský soud pro lidská práva, náleží lidem (pozn. [celé jméno žalobce]) za průtahy 15 tisíc Kč za každý rok 45 000 Kč -) odškodné pro [celé jméno žalobce] za soudem nevydané jediné věci, které jeho matka [jméno] [příjmení] za života užívala pro uchování památky po osobě nejbližší a zachování rodinných vazeb 200 000 Kč Celková částka 6 565 063 Kč.

2. Po podání žaloby následně žalobce v podání ze dne 12. 1. 2021 uvedl, že zde byl nesprávný úřední postupu i v rámci: -) trestního oznámení podaného dne 24. 4. 2018 u ČR [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] kvůli činnosti soudního komisaře v řízení o pozůstalosti pod sp. zn. [spisová značka]. Toto řízení bylo spojeno s trestním řízením zahájeným na základě trestního oznámení ze dne 13. 7. 2021 a bylo v něm nakonec konstatováno, že rozhodnutí [anonymizováno] č.j. [číslo jednací] je pro Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] nabývacím titulem k 70 000 Kč, které zajistila PČR (viz č.l. 29 spisu), -) trestního oznámení podaného dne 9. 5. 2018 na zabití z nedbalosti matky [příjmení] [příjmení], kterou převzal po mozkové příhodě (mrtvici) do domácí péče Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] (viz č.l. 29-30 spisu), kdy toto podání a výše uvedené nesouhlasy žalobce s úředním postupem PČR posoudil soud jakožto návrh na rozšíření žaloby dle § 95 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále i jako „o. s. ř.“), a toto rozšíření na jednání dne 19. 1. 2022 zamítl s ohledem na to, že výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu.

3. Žalovaná se bránila tím, že nemůže zasahovat do rozhodovací činnosti soudů či ji přezkoumávat. Dále, že zde chybí odpovědností titul dle § 8 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále i jako„ z. o. s. š.“), neboť zde není rozhodnutí, které by nabylo právní moci a následně bylo zrušeno či změněno, a také zde není dána odpovědnost dle § 13 z. o. s. š., jelikož z provedeného šetření nelze vyvozovat žádné porušení právních norem, které předepisují počínání státního orgánu při jeho činnosti. Dále žalovaná poukázala na to, že některé nároky ani nebyly předtím uplatněny u ní v souladu s § 14 z. o. s. š., a tedy by v dané části mělo být řízení zastaveno. Dále žalovaná upozornila na to, že dle § 1 a § 5 z. o. s. š. a judikatury Nejvyššího soudu ČR (25 Cdo 773/2004, 28 Cdo 4231/2010) lze přiznat škodu pouze tehdy, pokud: (i) vznikla škoda, (ii) bylo zde nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup a (iii) škoda musí být přímým důsledkem nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, kdy všechny podmínky musí být splněny kumulativně a při absenci i pouze jedné z nich nelze náhradu škody přiznat. V tomto ohledu poukazuje opětovně žalovaná na § 8 a 13 z. o. s. š. a uvádí, že zde žádné nezákonné rozhodnutí ani nesprávný úřední postup nejsou (vše viz č.l. 75-77 spisu). Dále žalovaná poukazuje na tom, že z předložené tabulky (vyčíslení škody) není patrné, na jakém základě měla škoda vzniknout. Daná škoda nemohla dle názoru žalované vzniknout nesprávným úředním postupem.

4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu:

5. Ze smutečního oznámení (parte) vyplývá, že paní [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum] a že poslední rozloučení se konalo v úzkém rodinném kruhu. Na smutečním oznámení je podepsán [jméno] [celé jméno žalobce] a jeho manželka [jméno] a vnučka [jméno] (prokázáno smutečním oznámením, viz přílohová obálka k č.l. 1). Z rodného listu žalobce vyplývá, že jeho matkou byla [jméno] [příjmení], [datum narození] (prokázáno rodným listem, viz přílohová obálka k č.l. 28).

6. Z podání ze dne 16. 5. 2017 (chybně uvedeno datum 16. 5. 2016) vyplývá, že JUDr. [jméno] [příjmení] (soudní komisař projednávající pozůstalost [jméno] [příjmení], pozn. soudu) bylo sděleno, že pan [celé jméno žalobce] (žalobce) předá seznam věcí, které patřily do pozůstalosti, prozatím uvádí, že matka měla naspořeno cca 900 000 Kč a že v bytě se již nenachází hodnotný nábytek matky žalobce (prokázáno podáním, viz přílohová obálka k č.l. 66). Z důkazů dále vyplývá, že na základě usnesení [anonymizováno] ze dne 31. 7. 2017, č.j. [číslo jednací], bylo řízení o pozůstalosti [jméno] [příjmení], [rodné číslo], posl. bytem [adresa], zemřelé [datum] (dále i jako„ Pozůstalost“) za účasti vypravitele pohřbu Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] a majetek (práva a povinnosti ze sporožirového účtu č. [bankovní účet] u [právnická osoba] a osobní věci a vybavení domácnosti – bez obvyklé ceny) se vydává Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] (prokázáno usnesením [anonymizováno], viz přílohová obálka k č.l. 1). Následně bylo zahájeno řízení o dodatečném projednání pozůstalosti, kdy toto bylo zastaveno usnesením [anonymizováno] ze dne 24. 5. 2018, č.j. [číslo jednací]. Toto rozhodnutí [anonymizováno] bylo zrušeno rozhodnutím [název soudu] ze dne 4. 12. 2018, č.j. [číslo jednací]. Soud v daném rozhodnutí upozornil na to, že v případě dodatečného projednání dědictví nelze rozhodnout dle § 153 a 154 z. ř. s. tak, že by proti danému rozhodnutí nebylo přípustné odvolání. V daném případě se zastavuje řízení o dodatečném projednání dědictví či se zamítá návrh na dodatečné projednání dědictví, kdy proti těmto rozhodnutím je odvolání přípustné (viz str. 5 daného rozhodnutí). V daném případě pan [celé jméno žalobce] (žalobce) podal návrh na projednání dědictví dne 6. 4. 2018, ale soud dne 18. 4. 2018 vydal usnesení o zahájení řízení, jako by řízení bylo zahájeno i bez návrhu, což nemělo být – v daném případě by soud měl své řízení zastavit pro litispendenci a následně rozhodnout o (dříve podaném) návrhu pana [celé jméno žalobce], kterým bylo řízení o projednání pozůstalosti zahájeno. Nadto [anonymizováno] mylně zastavil řízení, když ani nezjišťoval, kdo je skutečně dědicem a prostě prohlásil, že zde nebyla dosažena shoda, co se týče majetku spadajícího do pozůstalosti. Dále tak má soud zjistit dědice a s těmi vést řízení a zjistit, zdali je zde nějaký nesporný majetek dle 172 z. ř. s. a pokud dojde k tomu, že zde žádný nesporný majetek není, a tedy se k němu nepřihlíží, pak je namístě, aby se žalobce domáhal svých práv žalobou ve sporném řízení. [jméno] ale může podat pouze, je-li dědicem (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1346/2016, viz str. 6 daného rozhodnutí). Dále soud poukázal na to, že ceny nárokované žalobce jsou nadhodnocené nad cenami obvyklými a že žalobce nepochopil správně institut započtení (prokázáno rozhodnutím [anonymizováno] v [obec], viz přílohová obálka k č.l. 1). Následně [anonymizováno] vydal rozhodnutí dne 16. 4. 2019, č.j. [číslo jednací], kterým zamítl návrh pana [celé jméno žalobce] (žalobce) o dodatečném projednání pozůstalosti, a to z toho důvodu, že se strany neshodly na tom, co patří do pozůstalosti (viz § 173 z. ř. s. a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 839/2003). Účastníky řízení byli pan [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] a pan [celé jméno žalobce] (žalobce; prokázáno rozhodnutím [anonymizováno], viz přílohová obálka k č.l. 1). Toto rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením [název soudu] ze dne 12. 8. 2019, č.j. [číslo jednací], ve kterém bylo uvedeno, že soud v prvním stupni přezkoumal jednotlivé položky majetku, nicméně mezi dědici nebylo o žádném z nich učiněna shoda, a tedy se k danému spornému majetku a dluhům nepřihlíželo. Pokud se tak žalobce chtěl domáhat projednání pozůstalosti v tom rozsahu, který navrhoval, pak se měl domáhat dle § 189 z. ř. s. a § 79 o. s. ř. žalobou určení toho, že jím zmiňovaný majetek spadá do pozůstalosti. (prokázáno rozhodnutím [anonymizováno] v [obec], viz přílohová obálka k č.l. 1). Z písemnosti JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 18. 8. 2017 vyplývá, že ten sdělil PČR ke sp. zn. [anonymizováno] [číslo], že dědické řízení bylo zastaveno dle § 154 z. ř. s. jelikož majetek uvedený [celé jméno žalobce] pan [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] popřel a k takovému majetku se tak dle § 172 z. ř. s. nepřihlíží (prokázáno písemností, viz přílohová obálka k č.l. 1).

7. Z vyjádření [název soudu] ze dne 17. 9. 2020, sp. [značka automobilu] [číslo], vyplývá, že žalobce podal opakovanou stížnost, ve které neuvedl nové skutečnosti, a tak byla bez prošetřování založena dle § 174 odst. 2 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (prokázáno vyjádřením, viz přílohová obálka k č.l. 1). Z písemnosti PČR ze dne 1. 6. 2020, [číslo jednací], vyplývá, že podání označené jako„ Oznámení o podezření ze spáchání tr. činu zneužití pravomoci úřední osoby“ bylo dle § 59 trestního řádu postoupeno předsedovi [název soudu] (prokázáno písemností, viz přílohová obálka k č.l. 28). Z rozhodnutí o odmítnutí žádosti podle zák. č. 106/1999 Sb., vyplývá, že daná žádost byla odmítnuta (prokázáno rozhodnutím, viz přílohová obálka k č.l. 28).

8. Z inzerátu z [webová adresa] vyplývá, že na ulici [ulice] v [obec a číslo] [část obce] byl prodáván byt 3+ 1, 76 m2, za částku 5 000 000 Kč (prokázáno inzerátem z [webová adresa], viz přílohová obálka k č.l. 1). Z tohoto inzerátu žalobce dovozuje cenu bytu na adrese [ulice], kdy náhradu škody za nevypořádání tohoto bytu uplatňuje v žalobě a to právě v této částce. Z inzerátu o prodeji bytu na adrese [adresa], 3+ 1, 77 m2, vyplývá, že předmětný byt se prodával za 3 750 000 Kč (inzerát vytištěn dne 31. 5. 2017). K inzerátu byly připojeny fotky s vybavením bytu (prokázáno inzerátem, viz přílohová obálka k č.l. 66). Z kopie písemnosti od [anonymizována dvě slova] (jedná se spíše o„ předávací protokol“ pozn. soudu) vyplývá, že Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] převzal po své matce 1x OP a kartu ZP, 1x řetízek žlutý kov a 1x náušnice žlutý kov (prokázáno písemností, viz přílohová obálka k č.l. 66). Z vyrozumění PČR ze dne 31. 10. 2018 vyplývá, že PČR nemůže učinit opatření, která by žalobci umožňovala pečovat o kočku [příjmení], kterou Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] daroval s chovatelským vybavením zájemcům o adopci (prokázáno vyrozuměním, viz přílohová obálka k č.l. 66). Z úředního záznamu PČR ze dne 22. 3. 2018 vyplývá, že zřizovatelem pohřbu byla [jméno] [příjmení] (prokázáno úředním záznamem, viz přílohová obálka k č.l. 66). Z úředního záznamu PČR ze dne 29. 11. 2017 vyplývá, že pan [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] byl vyslýchám PČR, kdy uvedl, že paní [jméno] [příjmení] půjčil 100 000 Kč, které následně vybíral z jejího účtu po částkách 10 000 Kč (prokázáno úředním záznamem, viz přílohová obálka k č.l. 66).

9. Z faktur [číslo] a [číslo] vyplývá, že žalobce zaplatil za právní služby panu [příjmení] [jméno] [příjmení] částku 10 000 Kč (prokázáno fakturami, viz přílohová obálka k č.l. 1). Ze zálohového listu č. [anonymizováno] [číslo] vyplývá, že Mgr. [jméno] [příjmení] byla vyplacena záloha ve výši 12 100 Kč na právní služby (prokázáno zálohovým listem, viz přílohová obálka k č.l. 1).

10. Z podání žalobce ze dne 12. 2. 2021, kterým uplatnil škodu u Ministerstva spravedlnosti ČR, vyplývá, že žalobce sporoval postup soudního komisaře tím, že nesprávně zjistil počet potomků zesnulé [jméno] [příjmení] a dále, že nezjistil, že Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] byl jmenován jejím opatrovníkem a že přijal dar za života zůstavitelky. Řízení o pozůstalosti bylo rozhodnutím č.j. [číslo jednací] nezákonně zastaveno. Řízení bylo vedeno podjatým soudním komisařem. Řízení bylo později zastaveno opět nezákonně usnesením č.j. [číslo jednací], kdy nebyl respektován názor soudu uvedený v rozhodnutí č.j. [číslo jednací], kterým bylo zrušeno usnesení rozhodnutí č.j. [číslo jednací]. Žalobci nebyl vydán ani majetek v hodnotě 0 Kč a nebylo mu tak umožněno, aby měl alespoň nějakou památku po své matce. [název soudu] v rozhodnutí č.j. [číslo jednací] zatajil nesprávnou rozhodovací činnost [anonymizováno] v rozhodnutí č.j. [číslo jednací], kdy zároveň bylo zatajeno, že se soud neřídil právním názorem obsaženým v usnesení č.j. [číslo jednací]. Řízení o pozůstalosti nebylo projednáno se žalobcem jakožto s dědicem. PČR postupovala nesprávně a nezákonně, když se nezabývala trestním oznámením podavatele ze dne 13. 7. 2017. Tento závadný postup PČR neodstranilo [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] [anonymizována tři slova] (prokázáno podáním žalobce, viz přílohová obálka k č.l. 75-77). Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 21. 12. 2021 vyplývá, že ministerstvo daný nárok uplatněný žalobcem neuznává, a to z důvodů, které uvedla žalovaná ve vyjádření k žalobě (prokázáno stanoviskem, viz přílohová obálka k č.l. 66).

11. Na základě výše uvedeného tak dospěl soud k následujícímu právnímu posouzení:

12. Dle § 5 z. o. s. š. Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

13. Dle § 7 z. o. s. š. (1) Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. (2) Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

14. Dle § 8 z. o. s. š. (1) Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. (2) Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. (3) Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

15. Dle § 13 z. o s. š. (1) Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. (2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

16. Dle § 14 z. o. s. š. (1) Nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. (2) Byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány. (3) Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. (4) Je-li pro posouzení nároku na náhradu škody nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup úřad nebo jiný orgán veřejné moci, který není k jeho projednání příslušný, poskytne tento úřad nebo jiný orgán veřejné moci příslušnému úřadu nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.

17. Soud nejprve zkoumal, zda jsou u všech nároků uplatněných v žalobě, splněny podmínky řízení. Dle § 14 odst. 1 a 3 z. o. s. š. vyplývá, že podmínkou pro uplatnění nároku je uplatnění nároku nejprve u příslušného úřadu, kterým je zde Ministerstvo spravedlnosti ČR. V daném případě bylo v podání žalobce ze dne 12. 2. 2021, kterým uplatnil náhradu škody u Ministerstva spravedlnosti ČR (žalované) uvedeno, že byla vydána nezákonná rozhodnutí v řízení vedeném u [anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka], a to na úrovni soudů I. stupně i II. stupně, zároveň byl sporován postup soudního komisaře (zejména na začátku – nezjištění si okruhu dědiců, atd.). Dále byl spatřován nesprávný úřední postup v rámci PČR a to na základě trestního oznámení ze dne 13. 7. 2017. Více v daném podání nebylo. Proto soud zastavil řízení v části nesprávného úředního postupu PČR v rámci trestního oznámení 27. 5. 2020, jelikož toto nebylo uplatněno u patřičného úřadu dle § 6 z. o. s. š. a není tak dána podmínka řízení dle § 14 odst. 3 z. o. s. š. (viz výrok III. tohoto rozsudku). Ohledně dalších nesprávných úředních postupů (viz č.l. 66 spisu) soud nepřipustil rozšíření nároku dle § 95 o. s. ř., kdy daná řízení nebyla zmíněna v žalobě a tak, pokud by je soud měl projednat a rozhodnout i o nich, musela by být rozšířena žaloba.

18. Ohledně neposkytnutí informací dle zák. č. 106/1999 Sb. a řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] (řízení zastaveno a věc postoupena PČR) bylo patrné, že s nimi žalobce nesouhlasí, ale nebylo u nich uvedeno, že by byly vydány nezákonně či že by měly jakoukoliv souvislost se škodou, které se domáhá žalobce v tomto řízení. Soud tak v souladu s § 41 odst. 2 o. s. ř. posoudil tato tvrzení jen jako dokreslení celkové situace a nebral je v potaz v rámci rozhodování o věci samé. Byť se soud snažil několikrát, aby žalobce upřesnil, který konkrétní úkon či rozhodnutí do jakého práva zasáhlo, pak žalobce uváděl stále, že vše souvisí s tím, že nebyla řádně vypořádána pozůstalost po jeho matce. Soud tak rozhodoval pouze o: -) soudních rozhodnutí vydaných soudy všech stupňů v řízení vedeném u [anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka], -) postupu soudního komisaře (pana [příjmení]) v rámci řízení vedeného u [anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka], -) postupu PČR na základě trestního oznámení podaného žalobcem dne 13. 7. 2017, a to s ohledem na jejich možný dopad do toho, že nebyla projednána pozůstalost po matce žalobce – tedy že zde nebyl zařazen všech majetek označený žalobcem a nebylo rozhodnuto o jeho rozdělení mezi dědice (žalobce a jeho bratra Ing. [jméno] [celé jméno žalobce]).

19. Ohledně rozhodnutí soudů a postupu notáře soud uvádí, že byť si notář zpočátku možná nedostatečně zjistil okruh dědiců a majetku, pak tato chyba byla následně napravena. Jak je totiž uvedeno v předložených rozhodnutích, pak notáři (soudnímu komisaři) bylo vytknuto, že nejednal se žalobcem jako s dědicem a že se nesprávně zabýval okruhem majetku spadajícího do pozůstalosti (viz rozhodnutí [název soudu] č.j. [číslo jednací]). Nicméně toto později bylo napraveno, kdy v rozhodnutí [anonymizováno] č.j. [číslo jednací] bylo uvedeno, že účastníkem řízení byl i žalobce a že se soud dostatečně zabýval veškerým majetkem, který žalobce navrhoval k dodatečnému projednání v pozůstalosti. Žalobce zřejmě opomněl, že v daném řízení stačí toliko, aby jeden z dědiců popřel daný majetek toliko svým prohlášením, a pak nemůže být daný majetek zahrnut (v dané fázi řízení) do pozůstalosti a nemůže o něm být rozhodnuto. Pokud totiž jen jeden z dědiců popře, že daný majetek do pozůstalosti spadá, pak soud k danému majetku nepřihlíží a chce-li daný dědic, aby majetek do pozůstalosti zařazen byl, pak se musí domáhat separátní žalobou ve sporném řízení toho, aby bylo určeno, že daný majetek do pozůstalosti spadá. O tom ale byl žalobce poučen v předmětných rozhodnutích. Pokud tak žalobce danou žalobu nepodal a dále se nedomáhal toho, aby byl předmětný majetek do pozůstalosti zařazen, pak toto nelze klást k tíži státním orgánům. Žalobce tak měl podat žalobu do sporného řízení, ve které by se mohl domáhat toho, aby byl předmětný majetek do pozůstalosti zařazen, kdy v daném řízení by nestačilo, aby byl daný majetek toliko popřen ze strany druhého dědice (Ing. [jméno] [celé jméno žalobce]), ale kde by se vedlo dokazování o majetku apod. V daném případě tak nelze shledat pochybení v nesprávném úředním postupu či nezákonném rozhodnutí ze strany soudů či soudního komisaře, když původní pochybení byla napravena rozhodnutím [anonymizováno] č.j. [číslo jednací], které bylo potvrzeno odvolacím soudem rozhodnutím č.j. [číslo jednací]. Není zde tak žádné rozhodnutí, které by nabylo právní moci a pak bylo zrušeno či změněno, tedy není zde odpovědnost dle § 8 z. o. s. š. V postupu notáře nelze spatřovat nesprávný úřední postup, který by způsoboval škodu, jelikož dědictví bylo řádně projednáno z pohledu zákona o zvláštních řízeních soudních, kdy není vinou soudního komisaře, že žalobce nepodal zvláštní žalobu, aby se ve sporném řízení domáhal určení, že jím označený majetek je předmětem pozůstalosti.

20. Ohledně nesprávného úředního postupu PČR v řízení zahájeném na základě trestního oznámení ze dne 13. 7. 2017 soud také neshledal nesprávný úřední postup. Pokud PČR prověřila dané trestní oznámení, kdy vyslechla Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] ohledně tvrzené půjčky 100 000 Kč a výběrů z bankomatu, a nakonec shledala, že nedošlo ke spáchání trestného činu, pak tomuto postupu nelze nic vytknout. Žalobce tak napadá úvahu PČR, kdy ale nezohledňuje, že pokud PČR nemá dostatek důkazů o spáchání trestného činu, pak nemůže zahájit trestní stíhání. Pokud tak PČR neměla dostatek důkazů a dále se pak zeptala notáře (soudního komisaře) zda spadají prostředky od pozůstalosti či nikoliv, kdy ten jim odpověděl, že řízení o pozůstalosti bylo zastaveno – z čehož plyne, že prostředky předmětem pozůstalosti nebyly, pak nelze klást k vině PČR, že prostředky vydala Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] z titulu předmětné půjčky. Opět lze poukázat na to, že pokud chtěl žalobce toto tvrzení zpochybnit a byl toho názoru, že prostředky ve výši 100 000 Kč patřily do pozůstalosti, tak se měl tohoto domáhat u soudu zvláštní žalobou. Kdyby tak učinil, pak by PČR prostředky zřejmě nevydala Ing. [jméno] [celé jméno žalobce], ale počkala by do konce řízení na určení toho, zda budou prostředky součástí pozůstalosti či nikoliv. Pokud však nevyplývalo, že by prostředky byly součástí pozůstalosti, pak PČR neměla důvod prostředky zadržovat. Soud tak ani v tomto případě neshledal nárok žalobce jako odůvodněný, jelikož neshledal, že by zde byl nesprávný postup PČR. Z řízení vyplývá, že žalobce nepodal patřičnou žalobu, aby se součástí pozůstalosti staly předmětné věci, ačkoliv o tom byl„ poučen“ v rámci odůvodnění soudních rozhodnutí.

21. Nad rámec soud uvádí, že k nutnosti podání žaloby v případě, že se dědici neshodnou na tom, co má patřit do pozůstalosti, se vyjadřuje i odborná literatura (viz komentář C.H.Beck k § 172 z. ř. s.)„ O spornost aktiv či pasiv dědictví ve smyslu § 172 odst. 2 jde jen tehdy, uvedou-li účastníci odchylné skutkové verze o majetku (dluhu), přičemž verze alespoň jednoho účastníka odůvodňuje zařazení a verze jiného účastníka nezařazení majetku či dluhu do aktiv či pasiv dědictví. Pouhá rozdílná tvrzení účastníků, bez jejich odlišného skutkového zdůvodnění, nelze ještě považovat za spor ve smyslu § 175k odst. 3 OSŘ – nyní § 172, resp. § 173 ZŘS (MS v Praze 24 Co 127/2002, AN 2/2003 s. 43). I v tomto případě se má soud (soudní komisař) pokusit spor o dědické právo vyřešit dohodou (§ 99 a 100 OSŘ). Pokud skutečnosti rozhodné pro zařazení či nezařazení majetku do aktiv, resp. pasiv zůstanou i po pokusu o odstranění sporu mezi účastníky sporné, soudní komisař v řízení o pozůstalosti tento spor neřeší, nemůže – ani za použití výsledků svého šetření – rozhodnout, co patří do aktiv nebo pasiv dědictví (neshodnou-li se na tom účastníci alespoň dodatečně), a nemůže dědici uložit, aby podle § 170 podal žalobu, jíž by se domáhal vyřešení takového sporu. Zákon předpokládá, že soudní komisař (soud) se v dědickém řízení omezí jen na zjištění spornosti a že při určení obvyklé ceny majetku, výše dluhů a čisté hodnoty dědictví, popřípadě výše jeho předlužení, ke sporným položkám nepřihlíží. Uvedený postup ovšem neznamená, že by se dědici nemohli ohledně tohoto majetku nebo dluhů domáhat svých práv žalobou mimo řízení o pozůstalosti, a to i před skončením řízení o pozůstalosti. Žalobu soud projedná a rozhodne o ní ve sporném řízení.“.

21. Ohledně nároků na náhradu nákladů řízení soud stanovil, že žalované náleží náhrada dle § 151 odst. 3 o. s. ř., jelikož byla v řízení zcela úspěšná (viz § 142 odst. 1 o. s. ř.), a to za 3 úkony (vyjádření se k žalobě a 2x za účast na jednání 19. 1. 2022, která přesáhla 2 hodiny). Soud tak přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč).

Poučení