19 C 43/2025 - 96

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobkyně: Česká republika - [Jméno žalobkyně], IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci takto:

Výrok

I. Spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci: pozemku stavební parcela č. [stavební parcela], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, stavba stojí na pozemku stavební parcela č. [stavební parcela], vše zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], se ruší.

II. Soud nařizuje prodej nemovitých věcí: pozemku stavební parcela č. [stavební parcela], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, stavba stojí na pozemku stavební parcela č. [stavební parcela], vše zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], s tím, že výtěžek z prodeje bude rozdělen mezi účastníky každému jednou polovinou.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově soudní poplatek ve výši 7 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 17. 2. 2025 se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedla, že na základě usnesení OS v Trutnově č. j. [spisová značka] ze dne 12. 7. 2019, které nabylo právní moci dne 9. 8. 2019, připadl žalobkyni majetek po zůstaviteli [adresa], posledně bytem [adresa], zemřelém 20. 8. 2010. Tento majetek tvořil mimo jiné spoluvlastnický podíl o velikosti k pozemku stavební parcela č. [stavební parcela], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, stavba stojí na pozemku stavební parcela č. [stavební parcela], vše zapsané na LV č. [list vlastnictví], v katastrálním území [adresa], obec [adresa]. Příslušným hospodařit s výše uvedeným majetkem je na základě prohlášení o vzniku práva č. j. [Anonymizováno] ze dne 30. 9. 2019 [Jméno žalobkyně] (dále též „ÚZSVM“). Vlastníkem druhého podílu o velikosti k nemovitosti je žalovaný. Žalovaný projevil zájem o koupi podílu žalobkyně na nemovitostech v žádosti ze dne 27. 9. 2021. Žalobkyně tento nemovitý majetek nepotřebovala ke své činnosti, proto bylo vyhotoveno dne 23. 11. 2022 rozhodnutí o nepotřebnosti majetku státu č. j. [Anonymizováno]. Na základě znaleckého posudku č. 1605-09/2023, vypracovaného dne 19. 3. 2023 znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], byla se zvýšením o 10 % z důvodu přímého prodeje žalovanému a se započítáním nákladů na znalecké posouzení stanovena kupní cena na částku 142 000 Kč. Návrh kupní smlouvy č. 58/512/2023 byl žalovanému zaslán k podpisu spolu s průvodním dopisem strany ze dne 13. 7. 2023. Zaslanou kupní smlouvu však žalovaný bez uvedení důvodů nepodepsal. V žádosti s datem 24. 8. 2023 žalovaný požádal žalobkyni mimo jiné o sdělení stanoviska, zda je žalobkyně ochotna zakoupit spoluvlastnický podíl na garáži, který je ve vlastnictví žalovaného za stejnou cenu, za jakou mu byl nabídnut ke koupi spoluvlastnický podíl ve vlastnictví České republiky. Žalobkyně v dopise ze dne 29. 8. 2023 žalovanému sdělila, že nabízený spoluvlastnický podíl neodkoupí, protože takový majetek nepotřebuje ke své činnosti. Sdělila mu svůj záměr nemovitý majetek prodat a nabídla žalovanému, že je možný společný prodej prostřednictvím Elektronického aukčního systému. Na tuto nabídku společného prodeje celého majetku žalovaný nereagoval. Následně prováděl ÚZVSM úkony pro prodej tohoto majetku (podílu o velikosti k nemovitosti) ve vlastnictví České republiky výběrovým řízením s aukcí elektronickou formou prostřednictvím Elektronického aukčního systému. Předmět aukce však nebyl prodán z důvodu nezájmu o odkoupení. Nemovitý majetek se tedy nepodařilo prodat přímým prodejem žalovanému jako spoluvlastníkovi, ani následně formou výběrového řízení s aukcí elektronickou formou prostřednictvím Elektronického aukčního systému. Komunikace účastníků není dostatečná a nepodařilo se uzavřít žádnou dohodu. Nemovitý majetek je tak dlouhodobě bez údržby a dochází k jeho znehodnocování. Žalobkyně má zájem na vyřešení tohoto stavu, s ohledem na výše uvedené skutečnosti však již pro ni není účelné ani hospodárné nadále setrvat ve spoluvlastnickém vztahu se žalovaným. Žalobkyně je přesvědčena, že v daném případě je jediným možným řešením zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků rozhodnutím soudu. S ohledem na charakter stavby garáže na pozemku stavební parcela č. [stavební parcela] v katastrálním území [adresa] není možné její reálné rozdělení. Žalobkyně nemá zájem o přikázání celého pozemku do svého vlastnictví, neboť jej nepotřebuje pro výkon své činnosti. Z nabídky žalovaného na odkoupení jeho spoluvlastnického podílu ze dne 24. 8. 2023 lze usuzovat, že ani žalovaný nemá zájem o přikázání celé předmětné nemovité věci do svého vlastnictví. Žalobkyně se proto domnívá, že v daném případě je namístě prodej společné nemovité věci a rozdělení výtěžku mezi oba účastníky řízení podle velikosti podílů, tedy každému jednou polovinou.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že usiloval o vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků na nemovitosti, ale žalobkyně nereagovala na jeho vstřícné návrhy a činila obstrukce např. s předáním klíčů. Žalovaný nesouhlasí s prodejem formou dražby, neboť žalobkyně se již takto snažila prodat její podíl, ale dražba byla neúspěšná. Žalovaný navrhuje, aby prodej byl realizován prostřednictvím realitní kanceláře tzv. na volném trhu. Pouze volný trh ukáže skutečnou, reálnou a objektivní cenu. Je připraven sehnat vhodného realitního makléře. Žalovaný tedy souhlasí s tím, aby bylo podílové spoluvlastnictví zrušeno a spravedlivě vypořádáno.

3. U jednání dne 23. 10. 2025 žalovaný uvedl, že považuje žalobu za nedůvodnou. Doplnil, že nejméně od roku 2021 inicioval kontakty s žalobkyní ve věci vypořádání spoluvlastnictví k uvedené nemovitosti, ale žalobkyně byla liknavá a nečinná. Je pravda, že mu žalobkyně v roce 2023 nabídla možnost společného prodeje nemovitosti prostřednictvím elektronického aukčního systému, ale musel se sám pídit po podmínkách prodeje a současně neměl klíče od garáže, které mu žalobkyně opakovaně odmítala vydat, resp. poslat poštou. Žalovaný o ně přitom žádal již v roce 2021. Obdobně tomu bylo i se znaleckým posudkem na nemovitost. Nakonec po jeho opakovaných žádostech obojí žalovanému poslala. Žalobkyně pak přistoupila k pokusu o prodej svého podílu na nemovitosti v elektronické dražbě, který byl neúspěšný. Není pravda, že žalovaný bezdůvodně odmítl součinnost k realizace společného prodeje nemovitosti v aukci. Důvody leží výhradně na straně žalobkyně, která činila žalovanému obstrukce a chovala se nepřátelsky. Žalobkyně se v dané věci chová nehospodárně a neefektivně. Dle žalovaného § 22 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. umožňuje v odůvodněných případech přímý prodej majetku žalobkyně. Dle žalovaného jsou okolnosti dané věci právě tímto odůvodněným případem. Žalobkyně však nabídku žalovaného na společný podej nemovitosti na trhu tzv. z volné ruky, který by byl výhodný pro obě strany, odmítla. Žalovaný nesouhlasí s návrhem žalobkyně, neboť realizace vypořádání podílového spoluvlastnictví formou dražby je krajně nevýhodným způsobem pro oba účastníky. Žalovaný má za to, že podaná žaloba je výkonem práva v rozporu s dobrými mravy. Navrhl zamítnutí žaloby. Pro případ, že soud žalobě na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků na předmětné nemovitosti vyhoví, nechť rozhodne, že se prodej uskuteční prostřednictvím realitní kanceláře za nabídkovou cenu nejméně ve výši znaleckého ocenění.

4. Žalobkyně k tomu uvedla, že návrh žalovaného na prodej nemovitosti prostřednictvím realitního makléře z její strany není možné přijmout. Tento postup by byl v přímém rozporu s obsahem zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně s pravidly pro nakládání s majetkem, jak jsou upravena v části třetí citovaného zákona. Dle ustanovení § 22 uvedeného zákona vhodný zájemce o koupi hmotné věci zjišťuje ve výběrovém řízení, kupní cena se sjednává nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Prodej majetku ve vlastnictví České republiky musí být efektivní a transparentní, což zaručuje prodej prostřednictvím výběrového řízení s aukcí elektronickou formou prostřednictvím Elektronického aukčního systému (EAS). Žalovaný však na nabídku žalobkyně ke společnému prodeji předmětného majetku prostřednictvím EAS v minulosti nereagoval a sám neprojevil zájem o převzetí celé nemovitosti. Znalecký posudek na nemovitost mu byl zaslán jako příloha emailu z 3. 7. 2023 a následně mu byl 13. 7. 2023 zaslán návrh kupní smlouvy. Přípisem ze dne 29. 8. 2023 mu byla učiněna nabídka na společný prodej nemovitosti a následně mu 27. 9. 2023 byly poskytnuty informace o aukci. Když se žalobkyně následně pokusila sama prodat svůj spoluvlastnický podíl k předmětnému majetku, nebyla úspěšná nikoli proto, že by EAS nebyl uskutečněn účinnou a efektivní formou prodeje, ale právě proto, že byl prodávaný pouze tento podíl, nikoliv celý pozemek se stavbou garáže, který by byl pro případné kupující mnohem lukrativnější. Žalovaný se přitom mohl k prodeji nemovitosti prostřednictvím aukce k žalobkyni kdykoli přidat, proběhla 3 kola. Informace a údaje k prodeji nemovitosti v aukci byly zveřejněny na stránkách ÚZSVM a byly dostupné veřejnosti. Žalobkyně proto nadále trvá na podané žalobě.

5. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí zapsaných na LV č. [list vlastnictví], pro katastrální území [adresa], obec [adresa] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa], konkrétně stavební parcely č. [stavební parcela] o výměře 18 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez čp/če - garáž, každý s podílem o velikosti ideální (viz výpis z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa]). Žalobkyně nabyla své vlastnické právo na základě usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 19. 7. 2019 č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci 9. 8. 2019, a to v rámci likvidace dědictví po zůstaviteli [adresa], nar. 3. 6. 1953, naposledy bytem [adresa], zemřelém 20. 8. 2010. Na základě prohlášení o vzniku práva č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne 30. 9. 2019 je příslušným hospodařit s nemovitostí [Jméno žalobkyně]. Žalovaný nabyl své vlastnické právo na základě kupní smlouvy č. 2018/10/08/01/KSP ze dne 8. 10. 2018. Dopisem ze dne 25. 6. 2021 ÚZVSM sdělil zást. žalovaného Vladimíře [jméno FO], že dne 14. 7. 2021 bude garáž otevřena pracovníky Úřadu a provedena výměna zámku, přičemž klíč si může žalovaný převzít na pracovišti ÚZVSM v [adresa]. Emailem ze 28. 6. 2021 požádala zást. žalovaného [jméno FO] o zaslání klíčů poštou. Dle zápisu z místního šetření byla dne 14. 7. 2021 pracovníky ÚZVSM garáž otevřena, provedena prohlídka a výměna zámku a zabezpečení garáže. Žalovaný, prostřednictvím své zástupkyně [jméno FO], žádostí ze dne 27. 9. 2021 zaslanou emailem adresovaným [právnická osoba] požádal o odprodej spoluvlastnického podílu žalobkyně na nemovitosti žalovanému. Rozhodnutím ze dne 23. 11. 2022 o nepotřebnosti majetku státu č.j. [Anonymizováno] bylo stanoveno, že spoluvlastnický podíl k stavební parcele č. [stavební parcela] o výměře 18 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez čp/če – garáž je pro Úřad (ÚZVSM) trvale nepotřebný ve smyslu § 14 odst. 7 zákona č. 219/2000 Sb. Žalobkyně následně na žádost žalovaného o odprodej jejího spoluvlastnického podílu žalovanému reagovala návrhem kupní smlouvy č. 58/512/2023, dle kterého prodávala žalovanému svůj spoluvlastnický podíl na nemovitosti ve výši ideální za kupní cenu 142 000 Kč. Dopisem ze dne 14. 7. 2023 doručeným žalovanému dne 31. 7. 2023, jehož přílohou byl návrh kupní smlouvy č. 58/512/2023, požádala žalobkyně žalovaného o podpis kupní smlouvy, pokud s ním souhlasí. Znaleckým posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] č. 1605/09/2023 ze dne 19. 3. 2023, který je aktualizací ZP 1414-46/2021, byla určena obvyklá cena pozemku stavební parcela č. [stavební parcela], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, stavba stojí na pozemku stavební parcela č. [stavební parcela] v k. ú. [adresa], obci [adresa] na částku 244 500 Kč. Žalovaný e-mailem ze dne 24. 8. 2023 adresovaným [právnická osoba] požádal žalobkyni o poskytnutí klíčů od garáže, neboť dle znaleckého posudku jej má k dispozici. Dále požádal o sdělení, zda souhlasí s pronájmem garáže za tržní nájemné a o sdělení, zda je žalobkyně ochotna koupit jeho spoluvlastnický podíl za cenu, za kterou jej nabízela žalovanému k odkoupení. Lze uzavřít, že žalovaný tímto dal jednoznačně najevo, že nemá o odkoupení spoluvlastnického podílu žalobkyně za cenu dle shora uvedeného znaleckého posudku a návrhu kupní smlouvy zájem. ÚZVSM se k e-mailu žalovaného vyjádřil přípisem ze dne 29. 8. 2023 tak, že s ohledem na obsah e-mailu má za to, že o odkoupení spoluvlastnického podílu žalobkyně na nemovitosti žalovaný již nemá zájem, a proto ji považuje za vyřízenou. Dále uvedl, že nic nebrání vyzvednutí klíče od garáže, která se nachází v trezoru ÚZVSM v sídle Odloučeného pracoviště v Trutnově, žalovaným, což mu bylo sděleno již dopisem ze dne 25. 6. 2021. Dále sdělil žalovanému, že ÚZVSM může smluvně nabývat jen majetek, který potřebuje ke své činnosti, proto jeho nabídku k odkupu spoluvlastnického podílu nevyužije a záměrem je jej prodat, nikoli pronajímat. ÚZVSM informoval žalovaného, že bude připravovat jeho prodej výběrovým řízení s aukcí elektronickou formou prostřednictvím Elektronického aukčního systému, přičemž v rámci tohoto systému lze realizovat společný prodej. Požádal o sdělení, zda má žalovaný o takový společný prodej prostřednictvím Elektronického aukčního systému zájem. Emailem ze dne 25. 9. 2023 požádal žalovaný o sdělení dalších informací, zejména smlouvu o aukci, aby se mohl kvalifikovaně vyjádřit k možnému prodeji formou aukce. Požádal, aby ÚZVSM směřoval odpověď do jeho datové schránky. Dále uvedl, že je mj rovněž k dispozici na emailu [e-mail]. Ve zprávě ze dne 27. 9. 2023 doručené žalovanému 3. 10. 2023 ÚZVSM zaslal žalovanému vzorovou akční vyhlášku a aukční řád s tím, že informace o elektronických aukcích Úřadu je možné získat rovněž na jeho webových stránkách s tím, že prosí žalovaného o prostudování podkladů a podání vyjádření, zda má zájem o společný prodej celého nemovitého majetku. Dle sdělení ze dne 19. 10. 2023, které bylo doručeno žalovanému dne 27. 10. 2023, byl žalovanému k jeho žádosti zaslán poštou 1 ks klíče od garáže s dvojím vyhotovením protokolu o předání a převzetí klíče s žádostí o zaslání podepsaného jednoho vyhotovení protokolu na ÚZVSM, Odloučené pracoviště Trutnov. Současně byl žalovaný požádán o vyjádření, zda má zájem o společný prodej celého majetku výběrovým řízením a aukcí elektronickou formou prostřednictvím Elektronického aukčního systému s tím, že pokud ÚZVSM neobdrží vyjádření do 10 pracovních dnů od doručení sdělení, bude předpokládat, že žalovaný o společný prodej nemá zájem. Dle úředního záznamu do spisu ze dne 6. 12. 2023 dle potvrzené doručenky byl klíč převzat žalovaným dne 27. 10. 2023, avšak 1 podepsaného vyhotovení protokolu nebylo zasláno zpět na ÚZVSM. Žalobkyně učinila pokus o prodej svého spoluvlastnického podílu prostřednictvím elektronické aukce. Sděleními k realizaci – prodej majetku ze dne 21. 12. 2023, ze dne 21. 2. 2024 a ze dne 24. 4. 2024, které byly doručeny do datové schránky žalovaného ÚZVSM dal žalovanému na vědomí, že vyhlašuje výběrové řízení s aukcí elektronickou formou prostřednictvím aukčního systému na prodej svého spoluvlastnického podílu na předmětné nemovitosti. V souvislosti s tímto prodejem byla zveřejněna aukční vyhláška a typová kupní smlouva na webových stránkách ÚZVSM.

6. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.

7. Důkazní návrhy žalovaného výslechem úřední osoby paní [jméno FO] za účelem prokázání obstrukčních a nepřátelských jednání ze strany žalobkyně, záznamy telefonických hovorů mezi žalovaným a žalobkyní a výslechem svědka [tituly před jménem] [právnická osoba] - realitní makléře, který se s nemovitostí seznámil a souhlasil s tím, že by realizoval její nabízení na trhu soud zamítl pro nadbytečnost, neboť jejich provedení není pro rozhodnutí ve věci potřebné.

8. Dle § 1140 odst. 1, 2 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Dle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Dle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Dle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Dle § 22 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích při úplatném převodu hmotné věci se vhodný zájemce o koupi, s nímž bude organizační složka jednat o uzavření smlouvy, zjistí ve výběrovém řízení. V rámci výběrového řízení nedochází k uzavření smlouvy, smlouva se sjednává následně a účast zájemce ve výběrovém řízení ani vybrání vhodného zájemce o koupi nezakládají pro zájemce nárok na uzavření smlouvy nebo jiné s tím související nároky. Organizační složka postupuje tak, aby výběr vhodného zájemce provedla efektivně, transparentně a podle předem stanovených kritérií; postup organizační složky při zjišťování zájemců o koupi a při stanovení podmínek, termínů a kritérií ve výběrovém řízení podrobněji upraví prováděcí právní předpis. Věc lze rovněž prodat ve veřejné dražbě, a nevyžaduje-li převod schválení nebo výjimku podle tohoto zákona, lze využít i veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku. Přímý prodej vybrané osobě nebo směnu lze uskutečnit v odůvodněných případech nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis anebo tento zákon. Směnu lze uskutečnit, budou-li současně dodrženy podmínky tohoto zákona pro úplatné nabývání a převod majetku. Dle § 22 odst. 2 při úplatném převodu hmotné věci se sjedná cena nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Obdobně se postupuje při stanovení minimální kupní ceny v rámci podmínek výběrového řízení a veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku anebo při stanovení nejnižšího podání pro účely veřejné dražby. Tím není dotčena možnost přiměřeného snížení minimální kupní ceny v dalším kole výběrového řízení nebo v nové veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku, opakovaných pro nezájem, nebo možnost snížení výše nejnižšího podání při opakované dražbě, nebyl-li předmět dražby vydražen. Soud posoudil věc na základě shora popsaného skutkovém stavu dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

9. Žalobkyně nadále nehodlá setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu s žalovaným, neboť její spoluvlastnický podíl na garáži ve výši je majetek pro žalobkyni trvale nepotřebný ve smyslu § 14 odst. 7 zákona č. 219/2000 Sb. a současně se jej nepodařilo žalobkyni zákonem předepsaným způsobem zcizit. Nepodařilo se ani zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví účastníků dohodou. V souladu s výše citovaným ustanovením § 1140 o.z. tak žalobkyně požádala o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání soudem nařízením prodeje nemovitosti a rozdělením výtěžku. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odkazem na oboustrannou nevýhodnost prodeje nemovitosti formou dražby s tím, že žalobkyní navrhované zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví na nemovitosti je zjevným zneužitím práva ve smyslu § 8 o.z., které nepožívá právní ochrany. K tomu soud uvádí následující. Zákonné důvody pro zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví uvádí ust. § 1140 odst. 2 věty druhé o.z. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015 sp. zn. 22 Cdo 5159/2014, [R 101/2016 civ.]: „Pro posouzení doby nevhodné ke zrušení spoluvlastnictví ve smyslu § 1140 odst. 2 o. z. jsou rozhodné přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, nikoliv osobní poměry spoluvlastníka (spoluvlastníků); pro posouzení, zda by některému spoluvlastníku (spoluvlastníkům) vznikla újma, jsou podstatné subjektivní okolnosti přechodné povahy. Úprava obsažená v § 1140 odst. 2 o. z. nevylučuje výjimečné zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví z důvodu zjevného zneužití práva ve smyslu § 8 o. z.“ Současně dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2025, sp. zn. 22 Cdo 1385/2025: Zákonná úprava zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vychází z pravidla, že spoluvlastnický vztah se má zrušit a vypořádat, nejsou-li výjimečně dány důvody pro zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Ty se v zásadě omezují na důvody uvedené v § 1140 odst. 2 o.z., resp. na zcela výjimečné zamítnutí žaloby pro zneužití práva ze strany žalobce ve smyslu § 8 o.z.. Jestliže takové výjimečné důvody existují, zůstává spoluvlastnický vztah zachován a úvaha o způsobech vypořádání je bezpředmětná. Nelze proto posoudit jednotlivé způsoby vypořádání spoluvlastnictví a při přesvědčení o jejich nevhodnosti jenom z tohoto důvodu žalobu zamítnout. Zákonná tripartice způsobů vypořádání (rozdělení věci, přikázání za náhradu a nařízení prodeje a rozdělení výtěžku) je zákonem zvolena tak, aby umožnila vypořádání jakéhokoli spoluvlastnictví s výjimečným korektivem ve prospěch zamítnutí žaloby z důvodů přesně zákonem stanovených. Z výše uvedeného vyplývá, že je vyloučeno nejprve posoudit jednotlivé způsoby vypořádání spoluvlastnictví a při jejich hodnocení jako způsobů nevhodných žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jenom s tímto argumentem zamítnout.“ V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby učinila řadu praktických kroků v rámci svého zákonného omezení při nakládání s majetkem, aby předešla podání žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků na nemovitosti způsobem, který navrhla v žalobě. Nabídla svůj podíl k odkoupení žalovanému, nabídla společný prodej způsobem, který jí zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích umožňuje a i v rámci pokusu o samostatný prodej jejího spoluvlastnického podílu poskytla žalovanému možnost vypořádat podílové spoluvlastnictví účastníků ke nemovitosti mimosoudně. Žalovaný na tuto snahu nereflektoval, odmítal respektovat zákonné omezení žalobkyně při nakládání s majetkem a svým přístupem v podstatě nedal žalobkyni jinou možnost, než podat předmětnou žalobu. Soud dodává, že odůvodněným případem pro přímý prodej vybrané osobně ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 č. 219/2000 Sb., kterým žalovaný argumentuje jako vhodným mimosoudním způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků, zcela nepochybně není to, že žalovaný coby osoba, která spolu s žalobkyní (spolu)vlastní nemovitou věc, má své vlastní představy o realizaci prodeje majetku.

10. Soud uzavírá, že neshledal žádné výjimečné okolnosti ve smyslu ust. § 1140 odst. 2 o.z k zamítnutí žaloby, proto se dále zabýval způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků. Zákonem preferovaným způsobem vypořádání je rozdělení společné věci. V daném případě je předmětem spoluvlastnictví garáž, která navíc (dle sdělení účastníků) fakticky není oddělena zdí od vedlejší garáže, tj. reálně jde o polovinu dvougaráže. Je nepochybné a účastníci tuto skutečnost ani v řízení nesporovali, že jde o věc reálně nedělitelnou. Není-li tedy rozdělení věci ve smyslu ust. § 1147 věty prvé o.z. dobře možné, přicházejí v úvahu jiné způsoby vypořádání. Žalobkyní navržený prodej společné věci je dle ust. § 1147 věty druhé o.z. možný, pokud věc nechce žádný ze spoluvlastníků. V posuzované věci nemá o přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví zájem žádný z účastníků. Soud tudíž žalobě vyhověl a rozhodl o nařízení prodeje společné věci a rozdělení výtěžku mezi účastníky dle velikosti jejich podílů na společné věci.

11. Soud dodává, že toto rozhodnutí bez dalšího neznamená, že k prodeji společné věci musí nutně dojít právě ve veřejné dražbě. Rozsudkem o zrušení spoluvlastnictví a o nařízení prodeje věci vzniká pouze exekuční titul, který opravňuje kteréhokoli ze spoluvlastníků, aby se domáhal jeho výkonu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 20 Cdo 1886/2006). Nalézací soud prodej věci nerealizuje a pro další ingerenci soudu pro rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nutné podání návrhu na výkon rozhodnutí kterýmkoli ze spoluvlastníků. Rozsudek o zrušení a vypořádání spoluvlastnictvím nařízením prodeje a rozdělením výtěžku nenahrazuje též nařízení výkonu rozhodnutí, neboť je jen rozhodnutím v nalézacím řízení, i když svého druhu. Jestliže návrh na výkon rozhodnutí není dán, nebrání tato skutečnost tomu, aby spoluvlastníci dosáhli prodeje věci postupem mimo rámec výkonu rozhodnutí.

12. Při rozhodování o nákladech řízení soud vycházel z ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když vzal v úvahu povahu sporu (iudicium duplex). Dle stanoviska pléna Ústavního soudu ČR ze dne 13. 9. 2023 sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23: „V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody“ Z uvedených důvodů soud náklady řízení nepřiznal žádnému z účastníků, když ve věci úspěšná žalobkyně ani náhradu nákladů řízení s ohledem na výše uvedené nepožadovala.

13. Dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/191 Sb., o soudních poplatcích v platném a účinném znění je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Tuto povinnost však žalovaný nemá v řízení o rozvod nebo o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není. Tuto povinnost nemá žalovaný též v řízení o zrušení, neplatnosti nebo o určení, zda tu registrované partnerství2 (dále jen „partnerství“) je či není.

14. Žalobkyně je v tomto řízení osvobozena od soudních poplatků (§ 11 odst. 2 písm. a) zák. č. 549/191 Sb., o soudních poplatcích). Poplatková povinnost tak podle výsledku řízení přechází na žalovaného (§ 2 odst. 3 cit. zák.). Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit státu soudní poplatek, jehož výše byla určena podle položky č. 6 sazebníku soudních poplatků. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

Poučení