19 C 48/2017

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. PhDr. Alenou Novotnou, Ph.D., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro: zrušení rozhodčího nálezu takto:

Výrok

I. Žaloba na zrušení rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu pro [příjmení] komoře ČR a Agrární komoře ČR ze dne [datum] sp. zn. Rsp 1119 se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení v částce 19 602 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobu doručenou soudu dne [datum] domáhá zrušení rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu při [příjmení] komoře [obec] Republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen také„ Rozhodčí soud“) sp. zn. Rsp [číslo] ze dne [datum].

2. V žalobě uvedl, že Rozhodčí soud dne [datum] nálezem sp. zn. Rsp 808 (dále také jen„ původní rozhodčí nález“) zamítl žalobu, aby žalobce (v rozhodčím řízení žalovaná strana) Družstvo POM [číslo], družstvo, uhradil žalované (v rozhodčím řízení straně žalující) Českomoravské záruční a rozvojové bance, a.s., (dále také jen„ ČMZRB“) částku Kč 295.932,78 Kč s příslušenstvím. V souladu s rozhodčí doložkou obsaženou ve formulářových obchodních podmínkách žalované podala žalovaná dne [datum] návrh na přezkoumání původního rozhodčího nálezu jinými rozhodci. Rozhodčím nálezem Rozhodčího soudu při [příjmení] komoře [obec] Republiky a Agrární komoře České republiky ze dne [datum], sp. zn. Rsp 1119, (dále také jen„ napadený rozhodčí nález“), přezkumný rozhodčí senát rozhodl, že původní rozhodčí nález se mění a žalobě vyhověli. Uznali žalobce povinným zaplatit ČMZRB částku 295.932,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 24 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení, a to až do výše 460.890 Kč a nahradit jí náklady řízení a náklady rozhodčího řízení. Napadený rozhodčí nález byl žalobci doručen dne [datum] v neúplném vyhotovení s chybějící stránkou 21 a v úplném vyhotovení dne [datum].

3. Žalobce se nyní domáhá zrušení napadeného rozhodčího nálezu soudem, a to z důvodů podle § 31 písm. c), písm. e) zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen ZRŘ) ve znění aktuálním ke dni podání žaloby, a důvody zrušení popisuje tek, že rozhodovali rozhodci, kteří neměli způsobilost být rozhodci, a že žalobce neměl možnost věc před rozhodci projednat. Tvrdí existenci důvodů, které vzbuzují vážné pochybnosti o nepodjatosti jednoho nebo více rozhodců, a že napadený rozhodčí nález je výrazem nepředvídatelné a svévolné interpretační libovůle přezkumného rozhodčího senátu, což je v rozporu s právem žalobce na spravedlivý proces podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

4. K věci samé žalobce uvedl, že je bytovým družstvem se 48 byty panelového domu na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Od roku 2011 žalobce prováděl celkovou rekonstrukci domu spočívající v opravě střechy, lodžií a fasády. Cena díla ve výši zhruba 10.000.000 Kč měla být hrazena z úvěru poskytnutého [právnická osoba], čerpání bylo podmíněno bankovní zárukou od ČMZRB. Bankovní záruku bylo možné získat s využitím veřejné podpory podle programu NOVÝ PANEL vydaného Státním fondem rozvoje bydlení. Dne [datum] uzavřel žalobce smlouvu o úvěru a dne [datum] uzavřel se žalovanou smlouvu o bankovní záruce. Následně uzavřel smlouvu o dílo se zhotovitelem a vymínil si, že cena bude hrazena postupně po předání jednotlivých etap díla. Vzhledem k tomu, že zhotovitel neprovedl dílo řádně a včas, nebyla oprava domu skončena do 3 let od uzavření smlouvy o bankovní záruce, a tím došlo k porušení jedné z podmínek Programu NOVÝ PANEL pro další čerpání veřejné podpory. Žalobce z úvěru zaplatil zhotoviteli pouze částku ve výši zhruba 2.700.000 Kč a v roce 2014 splatil bance zbývající vyčerpanou část úvěru a smlouvu o úvěru ukončil. Dne [datum] byla ukončena také bankovní záruka poskytnutá žalovanou. Následně vznikl mezi žalobcem a žalovanou spor o to, jakou částku veřejné podpory přijaté v souvislosti s bankovní zárukou má žalobce žalované vrátit z důvodu porušení podmínky. Žalovaná požadovala vrácení celé veřejné podpory, získané za dobu od uzavření smlouvy o bankovní záruce do skončení záruky, tj. od [datum] do [datum]. Argumentovala svými formulářovými obchodními podmínkami, resp. jednou jejich izolovanou větou, a dopisem od náměstka ministryně MMR ze dne [datum]. Žalobce měl požadavek žalované za neoprávněný, podle podmínek programu NOVÝ PANEL se vrací část veřejné podpory za dobu od porušení podmínky Programu NOVÝ PANEL do skončení záruky, což v případě žalobce bylo období od [datum] do [datum]. První rozhodčí senát v „ původním rozhodčím nálezu“ přisvědčil žalobci. Podle žalobce z podmínek vyplývá, že„ rozhodným datem“ je především datum porušení podmínky programu, což byl den [datum]. Argumentoval článkem IX, odst. 3obchodních podmínek ČMZRB, který zní:„ Veřejná podpora získaná klientem formou záruky mu náleží pouze po dobu, po kterou dodržuje podmínky Programu uvedené v čl. VIII těchto obchodních podmínek.“ Argumentoval také tím, že Program NOVÝ PANEL i obchodní podmínky žalované rozlišují případy, ve kterých má při porušení podmínek docházet k vrácení části veřejné podpory a případy, kdy má být vrácena celá státní podpora. Napadený rozhodčí nález dal za pravdu žalované. Dle žalobce není přezkumné rozhodnutí měnící původní rozhodčí nález řádně a logicky odůvodněno a jsou v něm zcela pominuty jak podstatné argumenty žalobce, tak podstatné právní závěry prvního rozhodčího senátu.

5. Žalobce tvrdí, že napadený rozhodčí nález přijali rozhodci, u kterých existují vážné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Do funkce rozhodce byla za žalovanou dne [datum] jmenována JUDr. [jméno] [příjmení]. Za žalobce byl dne [datum] jmenován JUDr. [jméno] [příjmení]. Předsedou rozhodčího senátu byl dne [datum] zvolen JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M.. Všichni tři přijali funkci rozhodce, JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M. přijal funkci předsedy rozhodčího senátu. Okolnosti, které by mohly vzbudit oprávněné pochybnosti o nepodjatosti, žádný z členů rozhodčího senátu účastníkům nesdělil.

6. Dne [datum] byl napadený rozhodčí nález žalobci doručen a ve stejný den vyšel na serveru [webová adresa]“ článek s názvem„ Česko přišlo o dotace, úředníkům hrozí až deset let vězení“, který obsahuje zprávu, že úředníci Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky přes varování právníků špatně rozdělili 2,1 miliardy Kč na dotacích, při čerpání dotací spolupracovali se žalovanou, právní posudek v té věci pro ministerstvo vypracovala uznávaná advokátní kancelář [příjmení] [jméno]. Přečtením tohoto článku získal žalobce důkazy, na základě kterých má vážné pochybnosti o nepodjatosti rozhodce JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M.

7. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Tvrzení žalobce, že údajnou podjatost měl zjistit z internetového článku, považuje za pochybné. Vztahy mezi osobami lze v době dnešní otevřenosti informací zjistit cíleným vyhledáním informací. Dále namítla, že žalobce mohl námitku podjatosti vznést nejpozději do zahájení prvního ústního jednání ve věci. Žalobce žádnou námitku podjatosti nevznesl a to i přes skutečnost, že předseda rozhodčího senátu JUDr. Ing. [jméno řešitele] [příjmení řešitele], LL.M ve svém písemném potvrzení přijetí funkce předsedy rozhodčího senátu ze dne [datum] uvedl, že Advokátní kancelář [příjmení] [jméno], ve které je společníkem, poskytuje právní poradenství žalované ve věci veřejné zakázky na dodávku nového informačního EPR systému. První jednání ve věci se konalo dne [datum], žalobce se tak mohl z rozhodčího spisu s dostatečným předstihem s prohlášením seznámit. Žalobce do rozhodčího spisu nahlédl až dne [datum].

8. Postup předsedy rozhodčího senátu JUDr. Ing. [jméno řešitele] [příjmení řešitele], LL.M, který oznámil při přijetí funkce předsedy rozhodčího senátu, že je činný v advokátní kanceláři [příjmení] [jméno], považuje žalovaná za zákonný a souladný s rozhodčím řádem rozhodčího soudu.

9. Rozhodkyni JUDr. [jméno] [příjmení] jmenovala předsedkyně rozhodčího soudu proto, že žalobce svého rozhodce nejmenoval. Žalovaná již řadu let v rozhodčích řízeních s kterýmikoli účastníky nejmenuje za svoji stranu rozhodce, a v zájmu objektivity nechává jmenování na rozhodčím soudu.

10. Námitky tvrzené podjatosti předsedy rozhodčího senátu JUDr. Ing. [jméno řešitele] [příjmení řešitele], LL.M a členky rozhodčího senátu za žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] směřují k faktu, že obě tyto osoby mají pracovní vazby na ministerstva, která zastupují Českou republiku jako jediného akcionáře žalované. Tyto námitky neshledává žalovaná relevantními, neboť vazby na Českou republiku je možné dohledat téměř u všech advokátů, kteří přicházejí do styku se státními orgány. To, že osoba spolupracuje s nějakým orgánem státu, ještě neznamená podjatost vůči každé právnické osobě vlastněné státem.

11. Pokud žalobce spatřuje důvod ke zrušení rozhodčího nálezu ve skutečnosti, že mu nebyla v rozhodčím řízení poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, žalovaná namítla, že žalobce k prokázání svých tvrzení v rozhodčím řízení předložil přibližně 50 listinných důkazů, rozhodčí soud je všechny řádně provedl, žalobce nevznesl žádné výhrady ke způsobu jejich provedení či proti jejich pravosti. Strany sporu byly rozhodčím senátem poučeny v souladu s § 118a o.s.ř. Strany sporu zůstaly bez důkazních návrhů, a proto bylo dokazování ukončeno. To, že rozhodčím soudem byly z předložených důkazních materiálů vyvozeny jiné závěry, než jaké si představoval žalobce, není dle žalovaného důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu.

12. Žalovaná dále argumentovala judikaturou Nejvyššího soudu ČR:„ důvod ke zrušení rozhodčího nálezu soudem upravený v § 31 písm. e) zákona č. 216/1994 Sb. míří především na ochranu dodržování základních procesních práv a povinností účastníků rozhodčího řízení s ohledem na zásadu rovnosti účastníků řízení vyjádřenou v § 18 uvedeného zákona. Všechny námitky vedoucí ke zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. e) zákona musí být nutně procesního charakteru, musí se tedy týkat postupu rozhodčího soudu při projednávání sporu, nikoli správnosti skutkových nebo právních závěrů učiněných rozhodčím soudem. Při posuzování otázky, zda byla straně v rozhodčím řízení poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, musí soud zkoumat, zda v konkrétním rozhodčím řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem případu byla straně rozhodčího řízení poskytnuta dostatečná možnost k uplatnění jejích procesních práv a rovněž zda se procesním postupem rozhodčího soudu jedna ze stran nedostala do nerovného postavení vůči druhé straně“ (cit. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 153/2013 ze dne 28.5.2013).

13. Žalovaná má postup při přezkumu původního rozhodčího nálezu za souladný s rozhodčím řádem a zákonem o rozhodčím řízení. Období, za které je žalobcem získaná veřejná podpora považována za neoprávněnou a za které je žalobce povinen ji vrátit, posoudil rozhodčí senát podle smluvních ujednání žalobce a žalované ve smlouvě o poskytnutí bankovní záruky. Její součástí jsou závazné obchodní podmínky, nárok žalované vyplývá z článku IX odst. 4) těchto podmínek, podle nichž je žalobce v případě porušení podmínek programu uvedených v čl. VIII odst. 2 těchto obchodních podmínek povinen na výzvu žalovaného vrátit neoprávněně získanou veřejnou podporu za období od uzavření smlouvy o poskytnutí bankovní záruky ([datum]) do konce doby ručení ([datum]).

14. Pokud žalobce namítl, že rozhodčí senát v přezkumném rozhodčím řízení účastníky neseznámil se svým právním názorem odlišným od právního názoru prvního rozhodčího senátu a rozhodl, aniž by rozhodnutí jasně, srozumitelně a logicky odůvodnil, uvedla žalovaná, že rozhodčí soud nález dostatečně podrobně zdůvodnil a podložil provedenými důkazy, současně se vypořádal s veškerými námitkami.

15. Dokazováním soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:

16. Ze spisu Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR Rsp. [číslo] a spisu Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR Rsp. [číslo] soud seznal standartní průběh rozhodčího řízení, v němž se žalovaná domáhala po žalobci zaplacení peněžité částky. Ze zápisu o ústním jednání ze dne [datum] se zjišťuje, že byly provedeny veškeré důkazy navržené účastníky, na závěr rozhodčí senát poučil účastníky dle ust. § 118a občanského soudního řádu o následcích neunesení břemene tvrzení a dokazování, neupřesnil však na žádný nedostatek tvrzení ani na žádné neprokázané tvrzení.

17. Z prohlášení JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M. o nepodjatosti ze dne [datum] soud zjistil, že rozhodce prohlásil, že je nezávislý na stranách sporu a zůstane nezávislým, že neexistují skutečnosti nebo okolnosti, které by mohly vyvolat důvodné pochybnosti o jeho nezávislosti či nepodjatosti, nicméně považuje za nutné uvést, že„ Advokátní kancelář [příjmení] [jméno], ve které je společníkem, poskytuje právní poradenství ČMZRB ve věci veřejné zakázky na dodávku nového informačního EPR systému. Toto poradenství nesouvisí s předmětem sporu, vedeného u Rozhodčího soudu pod sp. zn. Rsp 1119. Osobně se tohoto poradenství neúčastní.“ 18. Původním rozhodčím nálezem ze dne [datum] Rsp. [číslo] rozhodčí senát ve složení JUDr. [jméno] [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení], JUDr. [jméno] [jméno], žalobu zamítl. V řízení bylo mezi žalobcem a žalovanou sporné, za jakou dobu a v jaké výši má žalovaný žalobci vrátit veřejnou podporu z důvodu porušení podmínky programu NOVÝ PANEL. Žalobce porušil podmínku tím, že do 3 let od uzavření smlouvy o úvěru nedokončil rekonstrukci domu a nepředal zápis o předání zhotoveného díla.

19. Na základě návrhu ČMZRB na přezkum původního rozhodčího nálezu byli jmenováni tři rozhodci: JUDr. [jméno] [příjmení] byla jmenována Rozhodčím soudem za ČMZRB a JUDr. [jméno] [příjmení] byl jmenován za žalobce, neboť ani ten nevyužil svého práva jmenovat žalobce sám. JUDr. [jméno] [příjmení] v prohlášení o nepodjatosti uvedl, že již rozhodoval jako rozhodce spor, v němž byla ČMZRB stranou. Předsedou rozhodčího senátu byl podle Rozhodčího řádu Rozhodčího soudu jmenován JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M. Rozhodčí senát v tomto složení ve druhém (přezkumném) rozhodčím řízení nálezem Rsp [číslo] dne [datum] konstatoval, že mezi žalobcem a žalovanou platí formulářové obchodní podmínky žalované, ve kterých je uvedeno, že„ rozhodným datem“ pro zjištění počátku doby, od které se počítá období, za které příjemce vrací dotaci, je den uzavření smlouvy o záruce, což byl den [datum], proto žalobě vyhověl.

20. V článku [jméno] [příjmení]„ Česko přišlo o dotace, úředníkům hrozí až deset let vězení“, uveřejněném dne [datum] na [webová adresa] se uvádí, že přes varování právníků (advokátní kanceláře [příjmení] [jméno]) rozdělili úředníci MPO nesprávně 2,1 mld Kč. Kvůli programu Záruka jsou trestně stíháni tři úředníci ministerstva. Při čerpání dotací spolupracoval s ČMZRB, ačkoli se měla na bankovní služby vypsat veřejná soutěž. Z tohoto důvodu v roce 2012 [ulice] komise nařídila, aby Česko dotace vrátilo.

21. Z internetové prezentace na webu [webová adresa]“ se zjišťuje, že advokátní kancelář [příjmení], [příjmení] a partneři poskytuje služby pro veřejnoprávní sektor a ostatní neziskové instituce v nepodnikové sféře v oboru veřejné zakázky, specializuje se na problematiku veřejné podpory, projekty veřejné infrastruktury a financování sociálních služeb.

22. Z výpisu z obchodního rejstříku a z výroční zprávy žalované za rok 2016 vyplývá, že akcionářem držícím veškerá hlasovací práva je Česká republika, která je zastoupena Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen„ MPO“), Ministerstvem pro místní rozvoj (dále jen„ MMR“) a Ministerstvem financí (dále jen„ MF“).

23. Ze zpráv představenstva ČMZRB o vztazích mezi propojenými osobami za účetní roky 2015, 2016 a 2017 plyne, že ovládajícími osobami ČMZRB je Česká republika – MPO, MMR a MF.

24. Z objednacího listu [číslo] 2016 ze dne [datum] vyplývá, že [příjmení] [jméno], advokátní kancelář, s.r.o. zastupuje MMR ve věci zpracování metodik podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, s cenou díla 181.500 Kč.

25. Z výpisu z obchodního rejstříku o [příjmení] [jméno], advokátní kancelář s.r.o. vyplývá, že jedním ze společníků a jednatelů této advokátní kanceláře je JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M., tedy předseda rozhodčího senátu, který vydal napadený rozhodčí nález. Z prezentace [příjmení] [jméno], advokátní kancelář s.r.o. na [webová adresa]“ vyplývá, že právníci z této advokátní kanceláře jsou členy rozkladové komise ministryně pro místní rozvoj (specializace veřejný sektor), že zastupovali MMR v soudním řízení v souvislosti s odpovědností za škody způsobené nesprávným úředním postupem, a že JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M. zastupoval MMR ve sporu se společností [právnická osoba] ve věci poškozování dobrého jména s náhradou škody ve výši 18.000.000 Kč Společník a jednatel [příjmení] [jméno], advokátní kancelář s.r.o., JUDr. [jméno] [příjmení] je členem kolegia ministryně pro oblast veřejného investování a Expertní skupiny MMR zabývající se zejména zákonem o veřejných zakázkách a koncesním zákonem. V roce 2015 zpracovával tým [příjmení] [jméno], advokátní kancelář s.r.o. pro MMR oponenturu k návrhu nového zákona o zadávání veřejných zakázek.

26. Ze smlouvy o poskytnutí právních služeb, uzavřené advokátní kanceláří [příjmení] [jméno], jednající JUDr. [jméno] [jméno] [příjmení] a ČMZRB dne [datum] plyne, že předmětem poskytované právní pomoci je příprava zadávacích podmínek a administrace veřejné zakázky s názvem„ Převedení modulů IDOK do prostředí MS VisualBasic.NET (za tyto služby je sjednána odměna 300.000 Kč + DPH) a další ad hoc právní služby (za tyto služby je sjednána odměna 3500 Kč za hodinu) Smlouva je uzavřena„ na dobu určitou, potřebnou pro řádné poskytnutí sjednaných služeb“. Jména kontaktních osob jednajících za smluvní strany nebyla žalobci v zájmu ochrany osobních údajů poskytnuta.

27. Z odpovědi pracovnice odboru strukturálních fondů MPO ze dne [datum] na otázky žalobce plyne, že advokátní kancelář [příjmení] [jméno] poskytovala MPO odborné právní poradenství související s ČMZRB, poradenství se netýkalo programu PANEL, nemělo vztah ke smluvním dokumentům a ukončování smluvních vztahů ČMZRB, naposledy podala tato advokátní kancelář právní stanovisko, týkající se ČMZRB, v červnu 2013.

28. Ze svědecké výpovědi JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M. soud zjistil, že svědek v době výpovědi v tomto soudním řízení nebyl zproštěn mlčenlivosti žalovanou jako účastníkem rozhodčího řízení, zatímco žalobce svědka této povinnosti mlčenlivosti zprostil při jednání soudu dne [datum] (žalovaná až posléze dne [datum] viz č.l. 184 spisu). Svědek vypověděl o skutkovém ději, který se odehrál do doby než přijal funkci rozhodce a předsedy rozhodčího senátu v napadeném rozhodčím řízení, neboť mlčenlivost podle § 6 zákona o rozhodčím řízení se vztahuje na rozhodce od okamžiku, kdy je jmenován do funkce. Svědek objasnil, jak postupuje vždy po jmenování do funkce rozhodce u Rozhodčího soudu při [příjmení] a Agrární komoře ČR. Po obdržení informace o tom, kdo jsou strany, jejich právní zástupci a co je předmětem sporu, provádí kontrolu konfliktu zájmů. V rámci advokátní kanceláře [příjmení] [jméno], v níž je svědek společníkem, existuje komplexní elektronický informační systém, kde se ukládají veškeré dokumenty. Svědek rozeslal všem kolegům právníkům v kanceláři informaci o rozhodčím řízení s dotazem, zda spatřují ve vztahu ke stranám nebo právním zástupcům konflikt zájmů. V tomto konkrétním případě se svědek dozvěděl od kolegů specializujících se na veřejné zakázky, že pro žalovanou poskytovali služby poradenství při zadávání veřejné zakázky na informační systém. Svědek v souladu s pravidly mezinárodní advokátní komory IBA tento konflikt zájmů oznámil. Vyplnil informaci na formulář, který rozhodčí soud rozesílá, a s elektronickým zaručeným podpisem jej poslal na rozhodčí soud. Formulář se ukládá do spisu rozhodčího soudu, je stranám přístupný. V pravidlech IBa jsou definovány tři typy situací, kdy rozhodce může být potenciálně v konfliktu zájmů, typy konfliktů se označují zjednodušeně barvami, zelená znamená, že se nemusí stranám potenciální konflikt oznámit, oranžová znamená, že rozhodce musí vztah oznámit, ale může jako rozhodce pokračovat, červená znamená, že je vyloučen z projednání věci. Situaci, která nastala, kdy svědek neměl osobně nic do činění s předmětnou veřejnou zakázkou a poskytnutou právní pomocí žalované, posoudil svědek jako vztah z oranžového seznamu, proto informaci o něm sdělil do rozhodčího spisu. V rámci řízení žádná ze stran nenamítla podjatost.

29. Z výpovědi svědka soud dále zjistil, že v rámci posouzení střetu zájmů advokátní kancelář, v níž svědek působí, zkoumá i akcionářskou strukturu a i případně celou skupinu, do které společnost patří, také konkrétní jména členů představenstev a dozorčích řad, v případě předmětné věci to svědek učinil. Posuzuje se také kritérium významu ekonomického vztahu, o který jde. V daném případě nešlo o významný obchodní vztah ve srovnání s posledním ročním obratem advokátní kanceláře [příjmení] [jméno] ve výši 200 milionů Kč.

30. Dále ze svědecké výpovědi vyplynulo, že svědek je advokátem od [datum], začínal jako advokát v advokátní kanceláři [příjmení] a partneři, která se nyní jmenuje [příjmení], [příjmení] a partneři. V současné době je svědek jednatelem [příjmení] [jméno], advokátní kancelář, s.r.o., jako rozhodce je zapsán v seznamech Rozhodčího soud Při Hk a AK ČR, u Londýnského dvora pro mezinárodní arbitráž, [příjmení] mezinárodního centra, Hongkongského mezinárodního rozhodčího centra, čínské mezinárodní rozhodčí komise, je členem kontrolní komise České advokátní komory předsedou sboru rozhodců Fotbalové asociace ČR, členem výboru Institutu pro popularizaci a revitalizaci arbitráže a předsedou komise pro mezinárodní arbitráž ICC ČR. Svědek je spoluautorem komentáře Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, vydaném v roce 2015 vydavatelstvím [právnická osoba] Odpovědi svědka na otázky žalobce přinesly informaci, že advokátní kancelář [příjmení] [jméno] poskytovala právní pomoc [obec] exportní bance, Exportní garanční a pojišťovací agentuře, Státnímu pozemkovému úřadu, agentuře Czech Invest, Ministerstvu pro místní rozvoj ČR.

31. Z výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], zproštěné žalovanou mlčenlivosti dne [datum] (č.l. 141 spisu) soud zjistil, že byla vedoucí právního oddělení žalované do roku 2010, do roku 2016 pak pracovala ve stejném oddělení na částečný pracovní úvazek. Z výpovědi svědkyně vyplynulo, že advokátní kancelář [příjmení] [jméno] byla právním poradcem Ministerstva průmyslu a obchodu při tvorbě smluv o poskytování podpor malým a středním podnikatelům. Za dobu působení svědkyně u žalované advokátní kancelář [příjmení] [jméno] žalovanou nezastupovala.

32. Z výpovědi JUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně má pozastavenou činnost advokáta od roku 2017, je mediátorkou. (Žalovaná svědkyni zprostila mlčenlivosti až dne [datum] – č.l. 185 spisu, žalobce při jednání soudu dne [datum]). Jako advokátka působila v kanceláři [příjmení], [příjmení] a partneři (sdružení). Svědkyně v roce 2016 poskytovala mediační služby Ministerstvu práce a sociálních věcí. Svědkyně nepovažovala za možný konflikt zájmů svou funkci rozhodkyně ve věci žalované z žalobcem naznačeného důvodu, že její manžel [příjmení] [jméno] [příjmení] poskytoval expertní posouzení v oblasti veřejné podpory státním orgánům. Podle svědkyně její manžel také zastupuje další subjekty ve sporu proti státním orgánům.

33. Z publikace Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, komentář, autorů [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], vydaného nakladatelstvím Wolters Kluwer v roce 2015 soud zjistil, že Mezinárodní advokátní komora IBA vydala v roce 2004 seznamy specifických situací, které zaslouží oznámení či vyloučení rozhodce. V komentáři k ust. § 8 ZRŘ (Nepodjatost rozhodce) Komentátor JUDr. [jméno] [příjmení] uvedl, že v „ červeném“ seznamu“ modelových situací, které jsou považovány za relevantní důvod k pochybnostem o nepodjatosti rozhodce, je mimo jiné tyto:„ Rozhodce poskytuje právní rady jmenující straně či právnické osobě propojené se jmenující stranou a rozhodci či jeho advokátní kanceláři z toho plyne významný finanční příjem“;„ Rozhodce v současné době zastupuje jednu stranu či právnickou osobu propojenou s jednou ze stran nebo jim poskytuje právní rady“;„ Advokátní kancelář rozhodce má významný obchodní vztah s jednou ze stran či právnickou osobou propojenou s jednou ze stran,„ Rozhodce pravidelně poskytuje právní rady straně, která rozhodce jmenovala, nebo právnické osobě propojené s takovou stranou, ale ani rozhodce ani jeho advokátní kancelář z tohoto vztahu nemají významný finanční příjem“. V„ oranžovém“ seznamu jsou obsaženy situace, které by mohly být důvodem pochybností o nepodjatosti rozhodce, strany sporu však mohou pochybnost odstranit tím, že poté, co jsou o takové situaci informováni, vysloví souhlas s tím, aby dotyčný rozhodce funkci vykonával. Patří mezi ně situace, kdy„ Rozhodce v posledních třech letech působil jako právní zástupce jedné ze stran nebo některé právnické osoby propojené s jednou ze stran nebo jmenující straně poskytoval právní rady či konzultace nesouvisející s věcí, avšak rozhodce a strana resp. propojená osoba nemají trvající právní vztahy“,„ Advokátní kancelář rozhodce zastupovali v posledních třech letech stranu či propojenou právnickou osobu ve věci, která s případem nesouvisí, bez přímé účasti rozhodce“,„ Advokátní kancelář rozhodce v současnosti poskytuje straně či propojené osobě služby, aniž to lze považovat za významný obchodní vztah a aniž by se rozhodce takového poskytování služeb účastnil“. Autor komentáře uvádí:„ Seznamy nejsou závazné ani v mezinárodním měřítku, ani v rámci právního řádu ČR, lze je považovat za doporučený standard.“ 34. Z ostatních provedených důkazů soud nedospěl k žádným dalším zjištěním, důležitým pro rozhodnutí sporu. Žalobce své přesvědčení o vyloučení rozhodce JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M. z projednání své věci před Rozhodčím soudem opíral zejména o listiny, prokazující smluvní vztahy mezi advokátní kanceláří [příjmení] [jméno] a ministerstvy, které vykonávají akcionářská práva v ČMZRB, tedy MMR, MPO a MF, Ministerstvem vnitra, Exportní a garanční pojišťovací společností, a.s., Probační a mediační službou, Pozemkovým úřadem, Ředitelstvím silnic a dálnic, Českou exportní bankou, a.s, Agenturou pro podporu podnikání a investic Czechnivest, dále o výroční zprávy ČMZRB, kde je např. ve zprávě za rok 2017 popsána struktura vztahů mezi ovládanými a ovládajícími osobami, z níž plyne, že MPO a MF mají společně s EGAP podíl v [právnická osoba] Soud vyhodnotil souvislost těchto vztahů s projednávaným sporem jako odtažitou a ač důkazy provedl, žádné závěry z nich neučinil.

35. Skutkovýzávě r Účastníci řízení spolu vedli spor o majetkové právo v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem, řízení se řídí Řádem Rozhodčího soudu při [příjmení] komoře ČR a Agrární komoře ČR. Žalobce ani žalovaná nevznesli námitku proti rozhodcům JUDr. Ing. [příjmení], LL.M., JUDr. [příjmení] a JUDr. [příjmení], jmenovaným pro přezkum původního rozhodčího nálezu. Předseda rozhodčího senátu JUDr. Ing. [příjmení], LL.M. písemně sdělil rozhodčímu soudu, že advokátní kancelář [příjmení] [jméno], v níž působí, poskytla žalované právní pomoc. Jeho prohlášení bylo založeno více než měsíc před prvním jednáním v rozhodčím spise. Rozhodčí řízení proběhlo standardně, byly provedeny všechny důkazy, navržené účastníky, účastníci byli přítomni při ústním rozhodčím jednání, dostalo se jim formálního poučení dle ust. § 118a o.s.ř.. Rozhodčí nález obsahuje standardní odůvodnění. V den, kdy žalobci byl rozhodčí nález doručen, dne [datum], žalobce přečetl článek Česko přišlo o dotace, úředníkům hrozí až deset let vězení“ na internetovém portálu [webová adresa]. Článek nepopisuje žádný konkrétní vztah konkrétních rozhodců ani advokátní kanceláře [příjmení] [jméno] se žalovanou. Poté žalobce zahájil šetření a z veřejně dostupných zdrojů a na základě žádostí uplatněných podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím zjistil, že advokátní kancelář [příjmení] [jméno] poskytuje právní služby řadě státních orgánů a institucí, mimo jiné také žalované. Podle doporučujících pravidel Mezinárodní advokátní komory měl rozhodce JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] [jméno]. oznámit rozhodčímu soudu skutečnost, že advokátní kancelář [příjmení] [jméno] poskytovala resp. poskytuje právní služby ČMZRB, zda se jedná o významný obchodní vztah a zda se poskytování právních služeb účastní sám rozhodce. JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] [jméno]. Tuto povinnost rozhodce částečně splnil, žalobce tuto informaci nepodal námitku podjatosti pro střet zájmů resp. se o prohlášení o nepodjatosti nezajímal a vytýká rozhodci a Rozhodčímu soudu, že mu tuto listinu neposlal. Skutečnost, že rozhodce JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M. je společníkem a jednatelem advokátní kanceláře [příjmení] [jméno] a že tato kancelář poskytuje služby státním orgánům a institucím, je dostupná z veřejných zdrojů. Pokud žalobce argumentoval zapojením JUDr. [jméno] [příjmení] do činnosti advokátní kanceláře [příjmení], [příjmení] a partneři a pochyboval o její nepodjatosti ve vztahu k ČMZRB, v této souvislosti lze uvést shodný závěr, že poskytování služeb této advokátní kanceláře v oblasti veřejných zakázek státním orgánům a institucích je informace veřejně dostupná a žádný konkrétní vztah, který by zakládal důvod pro vyloučení JUDr. [jméno] [příjmení] z projednání věci žalobce před rozhodčím senátem nebyl ani tvrzen.

36. Právníposouzen í Dle ust. § 32 odst. 1) ZRŘ musí být návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak. Žaloba byla podána dne [datum], tedy v otevřené lhůtě po doručení napadeného rozhodčího nálezu, k němuž došlo dne [datum].

37. Dle ust. § 31 ZRŘ soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže a) byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje, c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem, d) rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců, e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, f) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému, g) se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení. Žalobce uplatnil pro zrušení napadeného rozhodčího nálezu důvody podle ustanovení § 31 písm. c) ZRŘ pro podjatost rozhodce JUDr., Ing. [jméno] [příjmení], LL.M. a JUDr. [jméno] [příjmení], a dále podle ustanovení § 31 písm. e) pro nevyhovění jeho žádosti přerušit řízení, pro neprovedení řádného dokazování (toto skutkové řízení žalobce v průběhu řízení opustil), a pro nedostatek poučení dle ust. § 118a o.s.ř.

38. Podle § 1 písm. a) ZRŘ tento zákon upravuje rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci. Dle ust. § 8 odst 1) ZRŘ je rozhodce je vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Dle odst. 2) Ten, kdo má být nebo byl určen nebo jmenován rozhodcem, musí bez odkladu stranám nebo soudu oznámit všechny okolnosti, které by mohly vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti a pro něž by byl jako rozhodce vyloučen. Dle ust. § 11 ZRŘ: Nestanoví-li tento zákon jiné důvody, je již určený nebo jmenovaný rozhodce vyloučen z projednávání věci, jestliže dodatečně vyjdou najevo okolnosti uvedené v § 8. Dle ust. § 12 odst. 1) ZRŘ je již určený nebo jmenovaný rozhodce, u něhož vyšly najevo okolnosti uvedené v § 11, je povinen se funkce rozhodce vzdát. Dle odst. 2) citovaného ustanovení platí, že nevzdá-li se rozhodce funkce, mohou se strany dohodnout o postupu při jeho vyloučení. Kterákoli ze stran může podat návrh, aby o vyloučení rozhodl soud.

39. V rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 2266/09 ze dne [datum] dospěl Ústavní soud k závěru, že„ na základě ustanovení § 31 písm. c) zákona o rozhodčím řízení se podjatosti rozhodců coby důvodu pro zrušení rozhodčího nálezu dovolávat nelze, neboť toto ustanovení míří výslovně jen na případy nezpůsobilosti rozhodce k výkonu funkce (ve smyslu § 4 zákona o rozhodčím řízení) a na případy, kdy rozhodující rozhodce nebyl k rozhodnutí povolán rozhodčí smlouvou". Dále Nejvyšší soud ČR uvedl, že„ co se týče samotné podjatosti rozhodce, tu je nezbytné namítat okamžitě, jakmile se vyskytnou pochybnosti o jeho nepodjatosti (§ 8 a § 12 zákona o rozhodčím řízení). V takovém případě je třeba postupovat podle § 12 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení a podat návrh, aby o vyloučení takového rozhodce rozhodl soud". Ke shodnému závěru dospěl Nejvyšší soud ČR i ve svém usnesení ze dne 5.12.2016 sp.zn. 23 Cdo 3022/2016, obdobně také uvažovaly senáty Nejvyššího soudu v rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 1779/2008 ze dne 3. 6. 2009 a v usnesení sp. zn. 23 Cdo 2317/2015 ze dne 10.11.2015. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 23 Cdo 2317/2015 ze dne 10.11.2015 je„ nezbytné podjatost rozhodce namítat okamžitě, jakmile se vyskytnou pochybnosti o nepodjatosti rozhodce (§ 8 a §12 ZRŘ). V takovém případě je třeba postupovat dle ust. § 12 odst. 2 ZRŘ a podat návrh na soud, aby o vyloučení takového rozhodce rozhodl soud.“ Právě v této věci projednané pod sp. zn. 16 C 126/2012 před Obvodním soudem pro Prahu 1 byla žaloba na zrušení rozhodčího nálezu, odůvodněná pochybností o nepodjatosti rozhodce, zamítnuta. Komentář k ust. § 31 písm. c) ZRŘ praví, že pod pojem způsobilost rozhodce lze zahrnout splnění podmínky zletilosti, způsobilosti k právním úkonům resp. plné svéprávnosti, a splnění speciálních podmínek – neslučitelnosti funkce rozhodce s některou z funkcí ústavního činitele, obsazení funkce soudce v souladu s rozhodčí smlouvu. Namítaná nestrannost, závislost či podjatost rozhodce se neposuzuje jako nezpůsobilost, ale důvod pro vyloučení. Z tohoto pohledu se ani důvodně vznesená námitka podjatosti nemůže stát důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu.

40. Soud se dále zaobíral argumentací žalobce směřující k úvaze, že v napadaném v rozhodčím řízení došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Pokud by bylo prokázáno toto právo v ústavněprávním rozměru, ke zrušení rozhodčího nálezu by bylo možno z těchto výjimečných důvodů přistoupit. Z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1794/10 ze dne [datum] vyplývá, že„ při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze opomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu, ve kterém jsou vždy přítomny i principy uznávané demokratickými právními státy. Vždy je nezbytné vycházet z individuálních rozměrů každého jednotlivého případu, které jsou založeny na zjištěných skutkových okolnostech. Mnohé případy a jejich specifické okolnosti mohou být značně komplikované a netypické; to však nevyvazuje obecné soudy z povinnosti udělat vše pro spravedlivé řešení, jakkoliv se to může jevit složité. Jakýmkoli výsledkem rozhodčího řízení skutečně nesmí být vyloučení či snížení úrovně ochrany, které by se stranám dostalo v civilním řízení soudním. Projednání věci před rozhodci nemá být popřením právní ochrany, ale toliko jejím přenesením ze soudů na rozhodce. Právu na spravedlivý proces odpovídá povinnost soudů svá rozhodnutí odůvodnit řádně a adekvátně, co do myšlenkových konstrukcí racionálně logickým způsobem se vypořádat se všemi argumentačními tvrzeními uplatněnými účastníky řízení. Jedním ze základních znaků právního státu je právní jistota, která je založena mj. i na předvídatelnosti chování orgánů aplikujících právo. K principu rovnosti účastníků řízení neoddělitelně patří i princip právní jistoty a z ní vyplývající princip ochrany důvěry subjektů v právo. To musí platit i pro rozhodčí řízení. Ani jeho specifika nemohou být argumentem pro závěr, že rozhodce nemusí dbát o předvídatelnost svého rozhodování“.

41. Žalobce snesl řadu důkazů o rozsahu právní pomoci, kterou poskytuje České republice advokátní kancelář [příjmení] [jméno], v níž je rozhodce JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M, jednatelem a společníkem. Skutečnost, že jde o Českou republiku, s níž není žádný jiný subjekt srovnatelný, je v daných okolnostech zásadní. Je pravdou, že ČR je prostřednictvím tří svých ministerstev ovládající osobou vůči žalované. Jde však o stát, který je všeprostupující veřejným prostorem, má širokou škálu zájmů, které jednotlivé orgány, organizační složky a instituce státu uplatňují. Hledání střetu zájmů u osoby, která poskytuje právní pomoc subjektu jako je např. Ředitelství silnic a dálnic, a současně rozhoduje spor mezi ČMZRB a žalobcem, má přídech účelovosti. Konkrétní pochybnost by mohla vzniknout ve vztahu k právní pomoci, poskytované konkrétním rozhodcem ČMZRB a nanejvýše třem ministerstvům, která vykonávají práva státu jako akcionáře – MPO, MF a MMR, pokud by se právní pomoc týkala předmětu sporu, a buď se jí účastnil konkrétní rozhodce nebo měla značný hospodářský význam pro rozhodce nebo jeho advokátní kancelář. Takový střet zájmů v tomto řízení prokázán nebyl.

42. Konečně soud posoudil uplatněný důvod pro zrušený rozhodčího nálezu odpovídající ust. § 31 písm. e) ZRŘ. Žalobce tvrdil, že byl zaskočen změnou právního názoru rozhodčího senátu, a že nebyl poučen podle ust. § 118a odst. 2) o.s.ř. Dle ust. 30 ZRŘ nestanoví-li zákon jinak, užijí se na řízení před rozhodci přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Judikatura dovodila, že do rámce této přiměřenosti v důvodných případech patří i aplikace ust. § 118a odst. 2) o.s.ř., aby také rozhodnutí v rozhodčím řízení byla předvídatelná. V posuzovaném případě však takové poučení nebylo na místě, ani kdyby řízení probíhalo před civilním soudem. V řízení byly slyšeny obě strany, spor o výklad smluvních dokumentů byl přítomen již v prvním rozhodčím řízení, veškeré důkazy a argumenty byly uplatněny. Pro poučení byl reálný procesní prostor, neboť by jím rozhodčí senát nemohl mít na mysli výzvu k doplnění chybějících tvrzení nebo důkazů, nešlo o jiné právní posouzení ve smyslu citovaného ustanovení, které je soud povinen účastníku sdělit, aby na ně mohl novým líčením rozhodných skutečností reagovat. Nešlo totiž o zásadně jiné právní posouzení, na něž by měl být účastník upozorněn. Soud tak uzavírá, že žalobce měl zachovánu možnost věc před rozhodci projednat.

43. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu výrokem I. zamítl.

44. Výrok II. o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšné žalované náleží náhrada nákladů řízení v částce 19 602 Kč, sestávající z i) odměny advokáta dle ust. § 9 odst. 1) vyhl. č. 177/1996 Sb. po 1500 Kč za každý z úkonů právní pomoci (převzetí zastoupení, písemné podání soudu ze dne [datum], [datum], zastoupení při ústním jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] ii) devět paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle vyhl. 177/1996 Sb. 2700 Kč, iii) daně z přidané hodnoty 3402 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1) o.s.ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je splatná k rukám advokáta. Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náleží k nákladům řízení daň z přidané hodnoty, je-li zastupující advokát jejím plátcem. Lhůty k plnění byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení