19 C 49/2021-112

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem: [adresa žalobce], Švýcarská konfederace právní zástupce: JUDr. [jméno] [příjmení], advokát sídlem: [adresa] proti žalovanému: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO: 00025429 sídlem: Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2 právní zástupce: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem: Rašínovo nábřeží 42, 128 00 Praha 2 o náhradu nemajetkové újmy ve výši 150 000 Kč a poskytnutí omluv takto:

Výrok

I. Řízení se co do uložení povinnosti žalované zaslat ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku společnosti [právnická osoba], [IČO], [obec a číslo], [ulice a číslo], [PSČ] omluvný/vysvětlující dopis ve znění: Vážení, v rámci trestního řízení vedeného pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] u Policie České republiky, [stát. instituce], [obec] II Vám bylo mimo jiné doručováno usnesení státního zástupce činného u Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] týkající se vydání peněžních prostředků ve výši 104.105,92 USD z účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] pro vlastníka účtu [právnická osoba], [IČO]. V odůvodnění tohoto usnesení bylo mimo jiné uvedeno o panu [celé jméno žalobce], [datum narození], že: 1) Byl pravomocně odsouzen pro podvodnou trestnou činnost k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. 2) Nezjištěným pobytem v zahraničí se vyhýbá nástupu výkonu trestu. 3) Nezjištěným pobytem v zahraničí maří skončení jiných trestních věcí proti své osobě. Tyto informace byly uvedeny omylem a jsou nepravdivé. Jejich uvedením bylo zasaženo do práva pana [celé jméno žalobce] na ochranu dobré pověsti. Za uvedení těchto nepravdivých informací se omlouváme, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci rozsudku zaslat žalobci omluvu ve znění: Vážený pane [celé jméno žalobce], v rámci trestního řízení vedeného pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] u Policie České republiky, [stát. instituce], [obec] II Vám bylo vydáno mimo jiné usnesení státního zástupce činného u Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] týkající se vydání peněžních prostředků ve výši 104.105,92 USD z účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] pro vlastníka účtu [právnická osoba], [IČO]. V odůvodnění tohoto usnesení bylo mimo jiné uvedeno o Vaší osobě, že: 1) jste byl pravomocně odsouzen pro podvodnou trestnou činnost k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. 2) se nezjištěným pobytem v zahraničí se bráníte nástupu výkonu trestu. 3) nezjištěným pobytem v zahraničí maříte skončení jiných trestních věcí proti své osobě. Tyto informace byly uvedeny omylem a jsou nepravdivé. Jejich uvedením bylo zasaženo do Vašeho práva na ochranu dobré pověsti. Za uvedení těchto nepravdivých informací se omlouváme.

III. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci na náhradě nemajetkové újmy částku 150 000 Kč.

IV. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna do 30 dnů od právní moci rozsudku zaslat společnosti [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [obec a číslo] omluvný/vysvětlující dopis ve znění: Vážení, v rámci trestního řízení vedeného pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] u Policie České republiky, [stát. instituce], [obec] II Vám bylo mimo jiné doručováno usnesení státního zástupce činného u Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] týkající se vydání peněžních prostředků ve výši 104.105,92 USD z účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] pro vlastníka účtu [právnická osoba], [IČO]. V odůvodnění tohoto usnesení bylo mimo jiné uvedeno o panu [celé jméno žalobce], [datum narození], že: 1) Byl pravomocně odsouzen pro podvodnou trestnou činnost k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. 2) Nezjištěným pobytem v zahraničí se vyhýbá nástupu výkonu trestu. 3) Nezjištěným pobytem v zahraničí maří skončení jiných trestních věcí proti své osobě. Tyto informace byly uvedeny omylem a jsou nepravdivé. Jejich uvedením bylo zasaženo do práva pana [celé jméno žalobce] na ochranu dobré pověsti. Za uvedení těchto nepravdivých informací se omlouváme a tento dopis zaslat do 30 dnů od právní moci rozsudku v kopii žalobci.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 804 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 150 000 Kč a dále zaslání omluvného/vysvětlujícího dopisu společnosti [právnická osoba], žalobci a společnosti [právnická osoba] ve znění uvedeném v petitu žaloby. Žalobce uváděl, že se domáhá náhrady nemajetkové újmy způsobené mu nesprávným úředním postupem státního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], činného u Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] v příčinné souvislosti s tímto nesprávným úředním postupem mělo dojít k poškození dobré pověsti žalobce, a to uvedením významných negativních a nepravdivých tvrzení o žalobci v odůvodnění rozhodnutí – usnesení státního zástupce z [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací]. V odůvodnění rozhodnutí bylo mimo jiné uvedeno, že žalobce byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, byl odsouzen za„ podvodnou“ trestnou činnost, prověřování trestních věcí žalobce je komplikováno jeho nezjištěným místem pobytu a pobytem na neznámém místě se žalobce vyhýbá nástupu trestu odnětí svobody. Žalobce uváděl, že jde o lživé, nepravdivé a hrubě urážející informace, které významně zasáhly do jeho cti a pověsti, to vše za situace, kdy státní zástupce si musel být lživých informací vědom. Předmětným nesprávným úředním postupem poté žalobce utrpěl újmu na svých ústavně garantovaných osobnostních právech specifikovaných ustanovením § 81 odst. 2 občanského zákoníku, když ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Tvrzení o tom, že byl žalobce pravomocně odsouzen za podvodnou trestnou činnost k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, a že se tomuto trestu, jakož i dalším úkonům trestního řízení, vyhýbá pobytem v zahraničí, je tvrzení, které dle žalobce významně zasahuje do jeho vážnosti a cti. S ohledem na skutečnost, že společnost [právnická osoba], obdržela předmětné usnesení, přičemž v minulosti žalobce poskytoval této společnosti služby jako zaměstnanec, žádal zaslání omluvy i této společnosti, stejně tak pak [právnická osoba], když uváděl, že toto usnesení bylo doručováno bance, a ta sledovala spolehlivost a věrohodnost klientů a potenciálních klientů, a tedy nepravdivá nařčení žalobce ze strany státního zástupce znemožnila fakticky žalobci důstojně čerpat bankovní služby. Požadoval, aby kopie dopisů zaslaná těmto dvěma subjektům byla žalobci taktéž zaslána spolu s omluvou, kterou taktéž koncipoval vůči své osobě. Nad rámec shora uvedených omluv pak žádal taktéž přiznání finančního zadostiučinění vyčísleného na částku 150 000 Kč. Své nároky předběžně uplatnil u žalované podáním z [datum] (pokud jde o peněžní plnění) a podáním z [datum] (pokud jde o plnění nepeněžní), do doby podání žaloby však na nároky nebylo nikterak ze strany žalované hrazeno.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku na poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 150 000 Kč dne [datum] podáním z [datum] a následné rozšíření nároku podáním ze dne [datum] doručeného žalované téhož dne, ve kterém žalobce požadoval ještě poskytnutí omluvy ve specifikovaném znění, pokud jde o omluvu vůči jeho osobě a specifikovaným vyjmenovaným subjektům. Předběžné uplatnění nároků ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., tedy bylo mezi účastníky učiněno nesporným. Žalovaná uvedla, že stanoviskem z [datum] ukončila předběžné projednání nároku tak, že nároku nevyhověla ani z části. Žalovaná neshledala ve věci odpovědnostní titul dle zákona č. 82/1998 Sb. a to ani v podobě nezákonného rozhodnutí, když rozhodnutí nebylo pro nezákonnost zrušeno ani změněno, neshledala však ani nesprávný úřední postup. Uvedla, že jí nepřísluší zasahovat do jednotlivých řízení vedených dle příslušných procesních předpisů a přezkoumávat vydaná rozhodnutí a způsob vedení jednotlivých řízení, případně postup, při kterém z něj dotčené orgány dospěly. Rekapitulovala obsah napadeného usnesení obvodního dozorového státní zástupce [anonymizováno] [příjmení] z [datum] s tím, že toto následně bylo podrobeno obvodním státním zástupcem pro [část Prahy] [anonymizováno], korekci a následně byl žalobce vyrozuměn, že bylo zjištěno, že tvrzení o tom, že byl žalobce pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro podvodnou trestnou činnost není pravdivé. K uvedení této skutečnosti pak žalovaná uvedla, že nedošlo úmyslně, ale v důsledku omylu s ohledem na nepřesné informace, které předmětný státní zástupce obdržel. Uvedla, že žalobce již obdržel ze strany Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy], přičemž bylo taktéž vysvětleno, z jakých důvodů k dané situaci došlo. Stížnost na nevhodné chování státního zástupce však nebyla shledána důvodnou, neboť nepravdivé informace nebyly úmyslné, ale důsledkem omylu jiného státního zástupce. Vyrozumění o tomto vyřízení bylo právnímu zástupci žalobce doručeno [datum]. Po podané žádosti o přezkoumání daného postupu vyřízení stížnosti městský státní zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] označil uvedení nepravdivé informace za zcela nevhodné, uložil následně státnímu zástupci [anonymizována dvě slova], aby bylo pochybení s dozorovým státním zástupcem opětovně projednáno, přičemž následně k tomuto došlo. Žalobce byl prostřednictvím svého zástupce taktéž o vyřízení vyrozuměn. Ze všech těchto důvodů proto žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu pro neshledání odpovědnostního titulu a dalších podmínek pro poskytnutí jak finančního plnění, tak případné omluvy.

3. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným předběžné uplatnění nároku na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu žalobcem u žalované ve výši 150 000 Kč podáním z [datum] a douplatnění nároku na omluvy dne [datum] dle zákona č. 82/1998 Sb. Mezi účastníky bylo dále učiněno nesporným nevyhovění nárokům ani z části stanoviskem žalované z [datum].

4. Soud prováděl dokazování ke sporným skutečnostem týkajícím se splněním předpokladů dle zákona č. 82/98 Sb., k náhradě zadostiučinění a taktéž omluvám, tedy existenci odpovědnostního titulu v podobě tvrzeného nesprávného úředního postupu, příčinné souvislosti a vzniku a výše újmy.

5. Ze sdělení místa pobytu zasílaného ze strany [anonymizováno] [jméno] [příjmení] Policii ČR, [stát. instituce] [územní celek], [anonymizováno 5 slov] ze dne [datum] ke sp. zn. [anonymizováno] [číslo] má soud za zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokát, sděloval policejnímu orgánu k jeho žádosti, že místo pobytu obviněného, (aktuálního žalobce), kam mu lze doručovat a kde lze učinit úkony mezinárodní právní pomoci, je nově adresa ve [anonymizováno] zde specifikovaná. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného témuž odboru Policie ČR ze strany zástupce žalobce k téže spisové značce, pokud jde o sdělení místa pobytu, má soud za zjištěno, že byla sdělována nová adresa místa pobytu obviněného ve [anonymizováno], kam lze učinit úkony mezinárodní právní pomoci. Z dopisu ze dne [datum] zasílaného ze strany zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] Policii ČR k předmětné spisové značce, má soud za zjištěno, že opětovně byla sdělována adresa pobytu ve [anonymizováno], kde se obviněný zdržuje. Taktéž bylo uváděno, že obviněný má datovou schránku, kam mu lze bez problémů doručovat, taktéž byl policejní orgán vyrozumíván, že o jakýchkoli úkonech ve věci činěných žádá být vyrozuměn i jeho advokát. Z výpisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob na žalobce vyhotoveného dne [datum] má soud za zjištěno, že žalobce byl odsouzen Okresním soudem v Táboře [datum] s právní mocí [datum] pro úmyslný trestný čin, kterým mu byl uložen peněžitý trest ve výměře 90 ti denních sazeb, á 1 000 Kč. Trest byl následně zaplacen. Taktéž mu byl uložen trest zákazu činnosti ve výměře 24 měsíců spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, který byl taktéž vykonán. Obvodní soud pro Prahu 8 pak vydal [datum] rozhodnutí – trestní příkaz, který nabyl právní moci [datum], jímž byl žalobce shledán vinným spácháním úmyslného trestného činu dle § 206 odst. 1 trestního zákoníku, přičemž byl žalobci uložen podmíněný trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců se zkušební dobou na 30 měsíců. Obvodní soud pro Prahu 5 pak [datum] vydal vůči žalobci rozsudek, který byl následně odvolacím soudem, Městským soudem v Praze, [datum] podroben odvolání, přičemž uložený souhrnný trest byl následně zrušen rozhodnutím z [datum], a Obvodní soud pro Prahu 8 následně pro úmyslný trestný čin odsoudil žalobce s podmíněným trestem odnětí svobody ve výměře 1 roku se zkušební dobou 30 měsíců, taktéž mu byl uložen peněžitý trest ve výměře 40 ti denních sazeb, á 500 Kč. Z usnesení Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] zn. [číslo jednací] vydaného státním zástupcem Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] [příjmení], [datum], má soud za ujištěno, že dle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu byla stížnost podezřelé [právnická osoba] [anonymizována tři slova], jako nedůvodná zamítnuta, přičemž šlo o stížnost proti usnesení policejního orgánu Policie ČR, [stát. instituce] [obec] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov], [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova], z [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým bylo podle § 80 odst. 1 trestního řádu za použití § 81 a 81a trestního řádu rozhodnuto o vydání peněžních prostředků, které byly zajištěny v květnu [rok] na bankovním účtu podezřelé společnosti, a to poškozené [právnická osoba] [anonymizováno]. Ze strany 5, bodu 14 odůvodnění předmětného usnesení se mimo jiné podává, že [celé jméno žalobce] byl za stejnou jinou podvodnou trestnou činnost již pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, v další jiné trestní věci je [celé jméno žalobce] trestně stíhán pro rozsáhlou podvodnou činnost policejním orgánem Krajského ředitelství Policie hlavního města Prahy ([číslo jednací]), v dalších trestních věcech vedených v rámci České republiky je pro podvodnou činnost prověřován, kdy skončení trestních věcí, resp. nástup výkonu trestu, je komplikován přesně nezjištěným pobytem [celé jméno žalobce], patrně na území [anonymizována dvě slova] či [příjmení] [anonymizováno]. Z dopisu zasílaného Obvodnímu soudu pro Prahu 2 z [datum] [právnická osoba] k žádosti o součinnost bylo zjištěno, že na základě žádosti soudu [ulice] spořitelna uvedla, že usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] nebylo dohledáno, a proto žádala o případné zaslání kopie předmětného usnesení. Dopisem z [datum] pak [ulice] spořitelna soudu sdělovala, že nevede ve svých interních systémech žádné negativní či rizikově vnímané informace, záznamy, výstrahy, nebo varování, které by vycházely z obsahu uvedeného usnesení o panu [celé jméno žalobce]. Z dopisu adresovaného Ministerstvu spravedlnosti České republiky Obvodním státním zastupitelstvím pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí] ke sp. zn. [číslo jednací] ve věci vyjádření k žádosti o odškodnění podezřelého [celé jméno žalobce], má soud za zjištěno, že [celé jméno žalobce] zastoupený [údaje o zástupci] pro [část Prahy] vtělení nepravdivých informací do předmětného usnesení nelze považovat za kárné provinění. Z dopisu zasílaného [datum] Městskému státnímu zastupitelství ze strany zástupce žalobce má soud za prokázáno, že před předmětným vyřízením stížnosti byla zaslána žádost o přezkoumání způsobu vyřízení stížnosti, která byla obsahově shodná jako předchozí žádost. Z prohlášení [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] ze [datum] má soud za zjištěno, že tento byl [datum] jmenován novým jednatelem společnosti [právnická osoba], přičemž při svém jmenování obdržel firemní materiály, zejména dokumenty spojené se založením společnosti a jejími obchodními vztahy. Byl taktéž seznámen s předmětným usnesením Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] zmiňuje ve svém odůvodnění osobu pana [celé jméno žalobce], který byl označen za odsouzeného zločince na útěku. Jako jediný akcionář společnosti považoval za škodlivé pro úspěch společnosti a její veřejnou prezentaci, aby osoba této pověsti byla se společností jakkoliv nadále spojována a taktéž obdržel výslovný pokyn akcionáře společnosti, aby přerušil veškeré vazby s panem [celé jméno žalobce] a vyhnul se jakýmkoli komerčním podnikovým službám, které by i v budoucnu mohl nabízet.

6. Soud zamítl další návrhy na doplnění dokazování svědeckou výpovědí [anonymizováno] [jméno] [příjmení], manažera útvaru [anonymizována čtyři slova] u [právnická osoba], případně svědka [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] pro nadbytečnost, když z těchto výslechů by soud nezjistil žádné podstatné informace důležité pro rozhodnutí ve věci a již provedené listinné důkazy jsou dostačující pro objasnění skutkového stavu věci.

7. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem, a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá na za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 citovaného zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

8. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobená za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

9. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

10. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) k složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánu veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

11. Soud předmětnou věc posoudil po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a §31a OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 150 000 Kč, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem státního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], činného u Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] v uvedené nepravdivých, hrubě urážejících a lživých informací o osobě žalobce v odůvodnění usnesení Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Nad rámec shora uvedeného se žalobce dále domáhal vyslovení omluv jednak jeho osobě, zaslání omluvného dopisu společnosti [právnická osoba] a taktéž [právnická osoba], přičemž taktéž žádal zaslání těchto dopisů společnostem jemu na vědomí. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§15 odst. 2 OdpŠk).

12. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je ve věci dán odpovědnostní titul, tvrzený nesprávný úřední postup Obvodního státního zástupce svého druhu, který žalobce spatřoval v uvedení nepravdivých tvrzení o žalobci v odůvodnění rozhodnutí shora uvedeném, především o skutečnostech týkajících se samotné osoby žalobce v tom smyslu, že byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a odsouzen za podvodnou trestnou činnost, prověřování trestních věcí žalobce je komplikováno jeho nezjištěným místem pobytu a pobytem na neznámém místě se žalobce vyhýbá nástupu trestu odnětí svobody. Žalobce uváděl, že v důsledku těchto nepravdivých a lživých informací, které byly v předmětném usnesení uváděny, a které bylo následně zasíláno předmětným společnostem [právnická osoba] a [právnická osoba], došlo k zásadním zásahům do jeho ústavně garantovaných osobnostních práv, a za tento nesprávný úřední postup žádal finanční zadostiučinění včetně omluv.

13. Nesprávný úřední postup a nezákonné rozhodnutí jsou dva pojmy, které vymezují příčinu vzniku újmy výkonem veřejné moci. Jde o samostatné skutkové podstaty odpovědnosti státu za takovou újmu, z čehož plyne zásada, že co je nezákonným rozhodnutím, nemůže být nesprávným úředním postupem a naopak. V případě, kdy úřední postup nalezne svůj odraz ve výroku rozhodnutí, nebude stát za způsobenou újmu odpovídat z titulu nesprávného úředního postupu, ale výlučně z titulu nezákonného rozhodnutí. Žalovaná v rámci vyřízení nároku odmítla existenci odpovědnostního titulu jak v podobě nezákonného rozhodnutí, které však žalobce ani netvrdil, tak v podobě nesprávného úředního postupu. Nutno však podotknout, že nesprávný úřední postup není v zákoně č. 82/98 Sb. nikterak definován oproti nezákonnému rozhodnutí uvedenému v § 8 odst. 1 a 2 OdpŠk. Jedinou výjimku z výše uvedeného pravidla potom představuje § 13 odst. 1 věta druhá a třetí. O takový nesprávný úřední postup však v projednávané věci nešlo. Zatímco v případě nezákonného rozhodnutí stanoví zákon několik podmínek omezujících odpovědnost státu a aktivní legitimaci k náhradě újmy má pouze účastník řízení, ve kterém bylo nezákonné rozhodnutí vydáno, u nesprávného úředního postupu je tomu jinak, a zákon je v tomto případě benevolentní a je zde daná neomezená aktivní legitimace. Nesprávným úředním postupem, ač není jednoznačně v odpovědnostním zákoně vymezen, tak lze mínit jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomoci orgánu veřejné moci, dojde-li při ní, nebo v jejím důsledku, k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání tohoto orgánu, nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. Správnost úředního postupu musí být tedy poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1099/99).

14. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že odpovědnostní titul v podobě nesprávného úředního postupu Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dán, neboť z předmětného usnesení sp. zn. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], se podávají nepravdivé informace týkající se osoby žalobce a to, že byl pro jinou podvodnou trestnou činnost pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, přičemž tyto informace jsou v rozporu s rejstříkem trestů, a taktéž informace ohledně komplikovaného nástupu výkonu trestu, a to přesně nezjištěným pobytem obviněného, byly vyvráceny zasílanými sděleními obhájce žalobce v původním řízení před policejním orgánem o místě pobytu žalobce, kde byla sdělována aktuální adresa v zahraničí, konkrétně ve [anonymizováno]. Lze tedy uzavřít, že předmětným usnesením státní zástupce z [datum], ze kterého žalobce vyvozoval v příčinné souvislosti vznik nemajetkové újmy spočívající v poškození jeho vážnosti, cti a pověsti, mimo jiné u i třetích osob, které přišly s předmětným usnesením do styku, je nesprávným úředním postupem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]), čemuž odpovídá i následné vyřizování stížností na předmětného státního zástupce Obvodním státním zastupitelstvím pro [část Prahy]. Městským státním zastupitelstvím. Provedeným dokazováním totiž bylo prokázáno, že následně se žalobce nespokojil s tímto usnesením, [datum] adresoval stížnost na chování státního zástupce Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [část Prahy] následně reagovalo dopisem z [datum] prostřednictvím svého obvodního státního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kde stížnost byla částečně vyhodnocena jako důvodná, a to pokud jde o mylné informace ohledně údajného odsouzení žalobce za podvodnou trestnou činnost nepodmíněně, a tímto dopisem byla taktéž vyslovena omluva. Naopak v tomto dopise bylo pravdivým zhodnoceno vyjádření ohledně nezjištěného místa pobytu samotného žalobce. Toto vyřízení bylo následně podrobeno stížnosti obhájce žalobce, adresované Městskému státnímu zastupitelství a následně přezkoumáváno Městským státním zastupitelstvím, konkrétně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], městským státním zástupcem v [obec], když v dopise z [datum] městský státní zástupce potvrdil nesprávnost informací, pokud jde o uvedení pravomocného odsouzení žalobce k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, taktéž pak dospěl k závěru, že nepravdivou informací bylo i uvedení neznámého místa pobytu a vyhýbání se nástupu výkonu trestu odnětí svobody v předmětném usnesení Obvodního státního zástupce.

15. Na zdejším soudu bylo posouzení, zda již učiněná omluva ze strany [jméno] [příjmení] z Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dopisem [datum], která byla žalobci prostřednictvím jeho právního zástupce zasílána, je omluvou dostatečnou, případně zda je na místě vyhovět nárokům žalobce na zaslání dalších omluvných dopisů, či dokonce přiznat zadostiučinění ve formě finanční. Na základě provedeného dokazování soud přisvědčil žalobci, že omluva vtělená do dopisu ze dne [datum], kterým byla vyřizována stížnost na státního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], je omluvou nedostatečnou, neboť jednoznačně určitě neuvádí všechna pochybení státního zástupce tak, aby bylo zřejmé, za co je omluva poskytována. Soud přitom ve shodě s žalobními nároky shledal na základě provedeného dokazování, že informace o pravomocném odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro podvodnou trestnou činnost s tím, že prověřování trestních věcí žalobce je komplikováno nezjištěným místem pobytu, a že se žalobce vyhýbá nástupu trestu odnětí svobody, jsou informace nepravdivé, které mohou zasáhnout do cti a pověsti žalobce. Lze tedy hovořit o vzniku nemajetkové újmy na straně žalobce, když nastalá újma spočívá v narušení osobního zájmu poškozeného, který nemá hodnotu poměřitelnou v penězích, a proto nevede ani k žádnému snížení jeho majetku. Ze samotné podstaty nemajetkové újmy pak plyne, že spočívá v oprávněném úkorném pocitu poškozeného, do jehož práv bylo zasaženo. Vychází se z tzv. objektivizace nemajetkové újmy, tedy zda dotčená osoba měla objektivní důvod cítit se v důsledku škodné události úkorně. Objektivní důvod je potom dán tehdy, pokud by se každá jiná osoba v postavení poškozeného úkorně cítila (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3849/2014). Vznik takové újmy je notorietou, kterou není třeba prokazovat (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2555/2010). Účelem poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu pak není sankcionování státu za vydání nezákonného rozhodnutí, nebo nesprávný úřední postup, zadostiučinění proto nelze přiznat, pokud byla sice prokázána existence nezákonného rozhodnutí, nebo nesprávného úředního postupu, ale nikoliv existence újmy (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 520/2014).

16. Pokud jde o formu odškodnění nemajetkové újmy, § 31a odst. 2 OdpŠk hovoří o poskytnutí peněžité satisfakce, pokud ji nebylo možno odškodnit jinak (např. omluvou), a konstatování porušení práva poškozeného se nejeví jako dostatečné. Jedním z jiných způsobů odškodnění je tedy poskytnutí výše zmíněné omluvy. Poskytnutí finančního zadostiučinění pak musí odpovídat intenzitě poškozeným utrpěné újmy i okolnostem, za kterých ke vzniku újmy došlo, tak aby poskytnuté plnění ze strany státu bylo možné vnímat nejen jako přiměřené, ale i jako odpovídající obecně sdílené představě spravedlnosti.

17. Jak soud uvedl shora, omluva, která byla poskytnuta ze strany Obvodního státního zástupce dopisem z [datum], není omluvou dostačující. Soud proto má za to, že je na místě vyslovit žalobci omluvu dopisem ve znění, které žalobce koncipoval v petitu své žaloby, a proto pod výrokem II. tomuto nároku vyhověl. Tímto dopisem v tomto znění, kde bude jednoznačně uvedeno rozhodnutí, ve kterém byly nepravdivé informace týkající se osoby žalobce způsobilé vyvolat v něm zásahy do jeho osobnostních sfér, specifikováno číslem jednacím, datem vydání, včetně orgánu, který jej vydal, a taktéž obsahem těchto informací týkající se konkrétních nepravdivých informací ohledně jeho pravomocného odsouzení pro podvodnou trestnou činnost k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, dále informací týkající se skutečnosti, že nezjištěným pobytem v zahraničí se brání nástupu výkonu trestu a taktéž nezjištěným pobytem maří skončení jiných trestních věcí proti své osobě s uvedením, že jde o informace uvedené omylem a nepravdivé, které byly způsobilé zasáhnout do dobré pověsti žalobce, má soud tuto omluvu za zcela dostačující a adekvátní předmětným tvrzeným skutečnostem.

18. Pod výrokem I k procesnímu návrhu žalobce ve smyslu ustanovení § 96 o. s. ř. soud zastavil řízení co do nároku na zaslání omluvného/vysvětlujícího dopisu [právnická osoba], když žalobce po podání žaloby a provedeném dokazování dospěl k závěru, že [ulice] spořitelna nikterak předmětné usnesení, jehož obsahem byly nepravdivé informace, neobdržela, případně je nikterak nevyužila proti žalobci.

19. Soud naopak nepřisvědčil žalobci, pokud šlo o nároky na finanční zadostiučinění žádané v částce 150 000 Kč, ani v částce nižší, když s ohledem na intenzitu předmětných zásahů, následnou včasnost alespoň částečné omluvy poskytnuté žalobci z [datum], tedy 2 měsíce po vydání předmětného usnesení, kterým se cítil poškozen ze strany Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] intenzitu zásahu do jeho cti a pověsti, když předmětné usnesení bylo rozesíláno pouze jeho osobě, společnosti [právnická osoba], kde však byl on sám jednatelem a společníkem, tedy opět se předmětné usnesení dostalo do jeho sféry dispozice a nikoliv osobám dalším, soud neshledává adekvátním.

20. Shodně soud zamítal nároky na zaslání omluvného/vysvětlujícího dopisu společnosti [právnická osoba], případně zaslání kopie tohoto dopisu samotnému žalobci. Provedeným dokazováním totiž bylo prokázáno, že jednatel společnosti v době vydání předmětného usnesení, [jméno] [příjmení], zemřel, tedy v době vydání předmětného usnesení, které obsahovalo nepravdivé informace zde nebylo jiné osoby, která se o nich dozvěděla. Pokud jde o žalobcem dodané vyjádření následného statutárního orgánu této společnosti, pana [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] ze [datum], z toho vyplývá, že až dne [datum], tedy po roce a půl od vydání předmětného usnesení, byl tento jmenován jednatelem společnosti [právnická osoba] [příjmení] uváděl ve svém vyjádření, že přebíral firemní materiály, ve kterých se mimo jiné nacházelo předmětné usnesení Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] byl pan žalobce označen za odsouzeného zločince na útěku, soud však nepřesvědčil tvrzením uvedeným v předmětném vyjádření (prohlášení) v tom smyslu, že tato informace natolik ovlivnila předmětnou společnost, že s žalobcem přerušili veškeré vazby. Žalobce totiž nikterak skutkově blíže přetržení vazeb, případně nemožnost spolupráce s touto společností či jinými třetími subjekty neuváděl, tedy má soud za to, že v tomto smyslu neunesl břemeno tvrzení, přičemž nelze z toho jediného dokumentu vyvodit závažnost zásahu do cti a pověsti žalobce v takovém rozsahu, který by zapříčinil nutnost zaslání omluvy, včetně finančního zadostiučinění. Nad rámec toho soud uvádí, že satisfakci může požadovat pouze účastník takového nesprávného úředního postupu, do jehož osobnostních sfér bylo zasaženo, a žalobci po obdržení takovéto omluvy ze strany žalované nic nebrání, aby sám tuto zpřístupnil dalším osobám, tedy případně i společnosti [právnická osoba] k rozptýlení pochybností ohledně jeho pověsti a cti. Nad rámec toho je nutné přisvědčit žalované, že této společnosti žádná újma nevznikla, a navíc to byl sám žalobce, který zpřístupnil informace uvedené o své osobě této firmě. Nelze proto uvažovat ani o žádných zásazích této firmy.

21. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud pod výroky III. a IV. zamítl nárok na finanční zadostiučinění, včetně omluvy zasílané společnosti [právnická osoba], pod výrokem V. pak rozhodoval o náhradě nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 146 o. s. ř. za použití § 142 odst. 2 o. s. ř., když v průběhu řízení byl vzat částečně nárok na omluvu zasílanou společnosti [právnická osoba], žalobce byl neúspěšný v nároku na omluvu zasílané společnosti [právnická osoba], včetně finančního zadostiučinění, úspěšný byl pouze ve čtvrtém dílčím nároku týkajícím se zaslání omluvy jeho osobě. V daném případě pak jde o určení poměru úspěchu a neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu uplatnil i další nároky (na omluvu), tedy se jedná o objektivní kumulaci (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]), přičemž, pokud jde o jednotlivé omluvy, tyto ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 advokátního tarifu se řídí tarifní sazbou 50 000 Kč, (2x 50 000 Kč + 150 000 Kč neúspěchu), když soud odečetl úspěch od neúspěchu (50 000 Kč úspěšný žalobce) a po odečtení úspěchu a neúspěchu činí procentuální úspěšnost žalované 67%. Žalované ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. náleží náhrada nákladů nezastoupeného účastníka za tyto úkony: vyjádření žalované k žalobě z [datum], účast u ústního jednání [datum], [datum] a [datum], tedy celkem za 4 úkony á 300 Kč, v případě plného úspěchu by náležela žalobci částka 1 200 Kč, při procentuálním úspěchu 67% pak je to částka 804 Kč.

22. Lhůta k plnění ve výroku V byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě 3 dnů, kdy soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší či plnění ve splátkách.

Poučení