19 C 49/2023

Rubrum

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o zaplacení 170 207, 29 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 170 207, 29 Kč s úrokem ve výši 8, 25 % p.a. z částky 167 257, 81 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 8, 5 % p.a. z částky 2 900 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 167 257, 81 Kč od [datum] a ve výši 8, 5 % p.a. z částky 2 900 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 170 207, 29 Kč s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako úvěrující uzavřela se žalovaným jako úvěrovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč a žalovaný se je zavázal žalobkyni vrátit a zaplatit ujednaný úrok ve výši 16, 9 % p.a., a to v měsíčních splátkách ve výši 3 653 Kč. Žalovaný se ocitl v prodlení se splněním tohoto dluhu. V důsledku tento dluh dospěl dne [datum] jako celek. Pohledávky založené smlouvou o úvěru [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou dne [datum] uzavřela s [právnická osoba], sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], postoupila [právnická osoba] [právnická osoba], zanikla dne [datum] výmazem z obchodního rejstříku v důsledku fúze sloučením se žalobkyní, která se tak stala její všeobecnou právní nástupkyní. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni 167 257, 81 Kč na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok ve výši 8, 25 % p.a. z částky 167 257, 81 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 167 257, 81 Kč od [datum] do zaplacení. [právnická osoba], a žalovaný dále uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě se [právnická osoba], zavázala provádět výplaty z účtu vedeného pro žalovaného, i když na něm nebude dostatek prostředků, až do výše 5 000 Kč a žalovaný se zavázal takto poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 18, 9 % p.a. V důsledku„ nepovoleného záporného zůstatku“ ve výši 2 949, 48 Kč, z toho 800 Kč na poskytnutých peněžních prostředcích, 1 800 Kč na smluvních pokutách za prodlení s jejich vrácením, 300 Kč na ujednané ceně za vedení účtu za období března až května 2021, a 49, 48 Kč na úroku ve výši 18, 9 % p.a. z částky 2 900 Kč od [datum] do [datum], na tomto účtu právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění těchto pohledávek jako celku. Jejich příslušenstvím je úrok ve výši 8, 5 % p.a. z částky 2 900 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky 2 900 Kč od [datum] do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka a [právnická osoba], jako postupnice uzavřely dne [datum], se věřitelkou této pohledávky stala [právnická osoba] [právnická osoba], zanikla dne [datum] výmazem z obchodního rejstříku v důsledku fúze sloučením se žalobkyní, která se tak stala její všeobecnou právní nástupkyní. Žalovaný tyto pohledávky nesplnil ani přes výzvu [právnická osoba], ze dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o úvěru, kterou dne [datum] uzavřeli [právnická osoba], jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný, soud zjistil, že se [právnická osoba], touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 200 000 Kč, z toho 24 150 Kč za účelem splnění dluhu žalovaného vůči [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], neurčenou částku za účelem splnění dluhu žalovaného vůči [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], 54 496 Kč za účelem splnění jiného dluhu žalovaného vůči [právnická osoba], a 10 998 Kč za účelem splnění dalšího dluhu žalovaného vůči [právnická osoba] (čl. 2 odst. 2.2 smlouvy o úvěru), a žalovaný se zavázal je vrátit společně s úrokem ve výši 16, 9 % p.a. (čl. 1 odst. 1.2 smlouvy o úvěru), a to v měsíčních splátkách po 3 653 Kč (čl. 3 odst. 3.1 smlouvy o úvěru). Pokud by se žalovaný ocitl v prodlení s plněním jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo s plněním více než dvou splátek (čl. 8 odst. 8.1 písm. a) smlouvy o úvěru), mohla [právnická osoba], prohlásit dluhy, které měla založit smlouva o úvěru, za splatné jako celek (čl. 8 odst. 8.2 písm. b) smlouvy o úvěru).

4. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného soud zjistil, že [právnická osoba], poskytla žalovanému dne [datum] peněžní prostředky ve výši 121 354 Kč.

5. Z výpisu z účtu vedeného pro [právnická osoba], soud zjistil, že [právnická osoba], za žalovaného zaplatila dne [datum] této společnosti 24 150 Kč.

6. Z dopisu [právnická osoba], žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba], vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru, jako celku. [právnická osoba], odeslala žalovanému dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela dne [datum] s [právnická osoba], sídlem [adresa žalobkyně], [IČO] jako postupnicí, soud zjistil, že [právnická osoba], postoupila [právnická osoba], pohledávky uvedené v příloze [číslo] této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovaným, jež měla založit smlouva o úvěru ze dne [datum] (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi [právnická osoba], a žalobkyní nastaly v okamžiku zaplacení úplaty postoupení pohledávek (čl. II. odst. 2 smlouvy o postoupení pohledávek).

8. Z potvrzení ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba], zaplatila [právnická osoba], úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].

9. Z dopisu zástupkyně [právnická osoba], žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru ze dne [datum]. Tuto výzvu zástupkyně [právnická osoba], odeslala žalovanému dne [datum], jak vyplývá z výpisu o sledování zásilky, která ji obsahovala.

10. Z rámcové smlouvy o finančních službách a smlouvy o účtu, kterou dne [datum] uzavřeli [právnická osoba], a žalovaný, soud zjistil, že se [právnická osoba], zavázala vést pro žalovaného od [datum] účet v korunách českých a žalovaný se zavázal platit za to [právnická osoba], cenu podle sazebníku pro bankovní obchody, na který odkazovala (čl. 1 smlouvy o účtu).

11. Ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřeli dne [datum] [právnická osoba], jako věřitelka a žalovaný jako dlužník, soud zjistil, že se [právnická osoba], touto smlouvou zavázala umožnit žalovanému vybírat hotovost a provádět příkazy žalovaného k platbám z účtu, který pro něj vedla, i když na něm pro to nebude dostatek peněžních prostředků, a to až do výše 5 000 Kč (čl. 2 odst. 2.1 smlouvy o úvěru), a žalovaný se zavázal [právnická osoba], takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 18, 9 % p.a. (čl. 3 odst. 3.1 smlouvy o úvěru) a zaplatit [právnická osoba], ceny za sjednání úvěru, správu a vedení úvěru a za vedení účtu podle sazebníku, na který uzavřená smlouva odkazovala (čl. 3 odst. 3.2 smlouvy o úvěru), a to nejpozději do jednoho roku od poskytnutí peněžních prostředků (čl. 4 odst. 4.1 smlouvy o úvěru).

12. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že účet vedený pro žalovaného vykazoval ke dni [datum] zůstatek ve výši – 100 Kč. Dne [datum] na něj [právnická osoba], připsala 5 000 Kč a téhož dne odepsala 4 899, 07 Kč na jiný dluh vůči [právnická osoba], a 0, 03 Kč jako úrok z úvěru. Dne [datum] na něj připsala 5 000 Kč. Dne [datum] z něj odepsala 5 000 Kč a dne [datum] na něj připsala 4 758 Kč. V období od [datum] do [datum] účet vedený pro žalovaného zatížila odměnou za„ službu“ moje zdravé finance ve výši 100 Kč měsíčně, tj. celkem 1 200 Kč, a dále dvěma smluvními pokutami ve výši po 900 Kč.

13. Z dopisu [právnická osoba], žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba], vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru, ve výši 2 949, 48 Kč [právnická osoba], odeslala žalovanému dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela dne [datum] s [právnická osoba], sídlem [adresa žalobkyně], [IČO] jako postupnicí, soud zjistil, že [právnická osoba], postoupila [právnická osoba], pohledávky uvedené v příloze [číslo] této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovaným, jež měla založit smlouva o úvěru ze dne [datum] (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi [právnická osoba], a žalobkyní nastaly v okamžiku zaplacení úplaty postoupení pohledávek (čl. II. odst. 2 smlouvy o postoupení pohledávek).

15. Z potvrzení ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba], zaplatila [právnická osoba], úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].

16. Z dopisu zástupkyně [právnická osoba], žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru ze dne [datum]. Tuto výzvu zástupkyně [právnická osoba], odeslala žalovanému dne [datum], jak vyplývá z výpisu o sledování zásilky, která ji obsahovala.

17. Z výpisu žalobkyně z obchodního rejstříku soud zjistil, že na základě projektu fúze sloučením ze dne [datum] došlo k fúzi sloučením, při níž na žalobkyni jako společnost nástupnickou přešlo jmění zanikající společnosti [právnická osoba] a společnost [právnická osoba] zanikla bez likvidace, a to s účinností ke dni [datum]. Žalobkyně vstoupila do právního postavení zanikající společnosti [právnická osoba] 18. [právnická osoba], jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný tedy uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 145 504 Kč a žalovaný se zavázal takto poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 16, 9 % p.a., a to v pravidelných měsíčních splátkách po 3 653 Kč. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba], vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru jako celku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela dne [datum] s [právnická osoba], jako postupnicí, postoupila společnosti [právnická osoba], pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru uzavřená se žalovaným. [právnická osoba], poté vyzvala žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne [datum] [právnická osoba], a žalovaný dále uzavřeli dne [datum] rámcovou smlouvu o finančních službách a smlouvu o účtu. Téhož dne uzavřeli rovněž smlouvu o úvěru, na jejímž základě se [právnická osoba], zavázala provádět příkazy k platbám a umožnit výběr hotovosti, i když k tomu na účtu vedeném pro žalovaného není dostatek peněžních prostředků, a to až do výše 5 000 Kč, a žalovaný se takto poskytnuté peněžní prostředky zavázal vrátit do jednoho roku ode dne, kdy je [právnická osoba], začala žalovanému poskytovat, společně s úrokem ve výši 18, 9 % p.a. Ke dni [datum] činila výše záporného zůstatku na účtu vedeném pro žalovaného – 100 Kč. Dne [datum] na něj [právnická osoba], připsala 5 000 Kč a téhož dne odepsala 4 899, 07 Kč na jiný dluh vůči [právnická osoba], a 0, 03 Kč jako úrok z úvěru. Dne [datum] na něj připsala 5 000 Kč. Dne [datum] z něj odepsala 5 000 Kč a dne [datum] na něj připsala 4 758 Kč. V období od [datum] do [datum] účet vedený pro žalovaného zatížila odměnou za„ službu“ moje zdravé finance ve výši 100 Kč měsíčně, tj. celkem 1 200 Kč, a dále dvěma smluvními pokutami ve výši po 900 Kč [právnická osoba], tak žalovanému v uvedeném období žádné peněžní prostředky neposkytla. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba], vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru jako celku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela dne [datum] s [právnická osoba], jako postupnicí, postoupila společnosti [právnická osoba], pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru uzavřená se žalovaným. [právnická osoba], poté vyzvala žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne [datum] [právnická osoba], zanikla výmazem z obchodního rejstříku dne [datum], a to v důsledku fúze sloučením se žalobkyní, která se tak stala její nástupnickou společností.

19. Ze všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], účinných od [datum], z ceníku pro soukromou klientelu účinného od 1. 1. 2020, z ceníku [právnická osoba], pro bankovní obchody účinného od 1. 8. 2013, z výpisu žalovaného z insolvenčního rejstříku ze dne [datum], z výpisu ze seznamu neplatných dokladů ze dne [datum], ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], z výpisu z„ kartového účtu“ za období od [datum] do [datum] ani z nepodepsaných oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze dne [datum], včetně poštovních podacích archů ze dne [datum] a ze dne [datum], soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

20. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

22. Závazkový právní vztah účastníků řízení, který měla založit smlouva o úvěru ze dne [datum], se se zřetelem k době jeho vzniku a k okolnosti, že žalovaný měl při uzavření smlouvy o úvěru postavení spotřebitele, řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (§ 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku, § 3028 odst. 3 o.z.), zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (§ 1 odst. 2 a § 262 odst. 4 obch. zák.), jakož i zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016).

23. Smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.).

24. Smlouvou o úvěru se podle § 497 obch. zák. zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Podle § 502 odst. 1 věta první obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

26. Podle § 544 odst. 1 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

27. Podle § 6 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a věřitel je povinen v ní uvést informace stanovené v příloze [číslo] k tomuto zákonu.

28. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

29. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

30. Není-li prokázán opak, má se podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnil.

31. Podle § 2 odst. 1 písm. e) zákona o spotřebitelském úvěru se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč; částka 5 000 Kč se považuje za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem, přičemž se tento zákon vztahuje na smlouvu, kterou se dosáhne nebo přesáhne celková výše úvěru 5 000 Kč, a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období, 32. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]).

33. Jak vyplývá ze žádosti o úvěr ze dne [datum], žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru uzavřené téhož dne sdělil právní předchůdkyni žalobkyně, že výkonem závislé práce dosahuje příjmu ve výši 17 777 Kč. Bydlí v nájemním bytě. Jeho výdaje spočívají ve splátkách jiného dluhu vůči právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 5 617 Kč měsíčně. Vedle toho plní jiný dluh ve splátkách po 6 100 Kč.

34. Právní předchůdkyně žalobkyně údaj o příjmu žalovaného prověřila na základě výpisu z účtu vedeného pro žalovaného. Naopak zjištění jeho výdajů nahradila„ interním ekonomickým modelem“, aniž prověřila, zda a jaké skutečné pravidelné výdaje žalovaný má, jak vyplývá ze záznamu právní předchůdkyně žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze dne [datum]. Přihlédla pouze k tomu, že žalovaný má vůči ní jiné dluhy, které plní ve splátkách po 4 966, 67 Kč měsíčně, a další dluh, který plní ve splátkách po 1 419 Kč. Bez znalosti pravidelných výdajů žalovaného však nebylo možné zjistit, zda žalovaný má dostatek volných peněžních prostředků ke splnění povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Ostatně značná část peněžních prostředků, k jejichž poskytnutí se právní předchůdkyně žalobkyně měla vůči žalovanému zavázat, měla být určena právě ke splnění jiných dluhů žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně.

35. Z toho vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně – s výjimkou jiných dluhů žalovaného – vůbec neprověřila, jaké výdaje žalovaný má, přestože žalovaný sám uvedl, že bytovou potřebu uspokojuje nájemním bydlením, a i z této okolnosti vyplývalo, že má pravidelné výdaje přinejmenším právě na bydlení. Již z tohoto důvodu nemohla právní předchůdkyně žalobkyně s vynaložením odborné péče před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne [datum] posoudit úvěruschopnost žalovaného.

36. Jak dále vyplývá ze žádosti o úvěr ze dne [datum], žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru uzavřené téhož dne sdělil právní předchůdkyni žalobkyně, že výkonem závislé práce dosahuje příjmu ve výši 0 Kč. Bydlí v nájemním bytě. Nemá žádné výdaje.

37. Právní předchůdkyně žalobkyně tak neměla údaje o příjmu ani výdajích žalovaného, tím méně doklady o jejich výši. Z toho vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně vůbec neprověřila, jaké příjmy a výdaje žalovaný má, a nemohla tak s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalovaného ani před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne [datum].

38. Žalobkyni se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru.

39. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

40. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

41. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

42. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

43. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

44. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

45. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

46. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

47. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

48. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

49. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

50. Smlouva o úvěru, kterou právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum], i smlouva o úvěru, kterou právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum], jsou tedy neplatné, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před jejich uzavřením smluv s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

51. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

52. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

53. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

54. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

55. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

56. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

57. Podle § 174 odst. 1 o.z. přeměnou právnické osoby je fúze, rozdělení a změna právní formy.

58. Podle § 178 odst. 1 o.z. fúze se děje sloučením nebo splynutím nejméně dvou zúčastněných právnických osob. Sloučení nebo splynutí se považuje za převod činnosti zaměstnavatele.

59. Podle § 178 odst. 2 o.z. při sloučení nejméně jedna ze zúčastněných osob zaniká; práva a povinnosti zanikajících osob přecházejí na jedinou ze zúčastněných osob jako na nástupnickou právnickou osobu.

60. Podle § 185 o.z. právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku.

61. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru ze dne [datum], tj. ve výši 145 504 Kč. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky společnosti [právnická osoba], žalovaný zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně celkem 175 040, 98 Kč, jak skutkově tvrdila žalobkyně, je zřejmé, že zde již v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba], a společností [právnická osoba], nebyl žádný dluh, jemuž by odpovídala pohledávka, jejíhož splnění se žalobkyně po žalovaném podle smlouvy o úvěru ze dne [datum] domáhá.

62. Pro úplnost soud uvádí, že část peněžních prostředků, které se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému, ve výši 54 496 Kč měla být určena ke„ konsolidaci“ jiného dluhu žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně, tj. k započtení pohledávky žalovaného za právní předchůdkyní žalobkyně na poskytnutí peněžních prostředků, kterou měla založit smlouva o úvěru ze dne [datum], se vzájemnou pohledávkou právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným podle smlouvy o úvěru, kterou měla [právnická osoba], uzavřít se žalovaným dne [datum].

63. Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může podle § 1982 odst. 1 o.z. každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

64. Podle § 1982 odst. 2 o.z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

65. Podle § 1991 část věty před středníkem zákaz započtení pohledávky prohlášením jedné ze stran nebrání stranám, aby si započtení ujednaly.

66. Jestliže pohledávka žalovaného za právní předchůdkyní žalobkyně na poskytnutí peněžních prostředků v důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru ze dne [datum] vůbec nevznikla, chyběla zde vzájemnost pohledávek mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, a o dohodu o započtení proto vůbec nešlo. Peněžní prostředky, které poté právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla, proto i z uvedeného důvodu představovaly bezdůvodné obohacení, které byl žalovaný povinen právní předchůdkyni žalobkyně vydat.

67. Započtení přitom zpravidla nemá význam uznání dluhu, který odpovídá pohledávce, vůči níž směřuje (shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2005, sp. zn. 32 Odo 1206/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2006, sp. zn. 32 Odo 1400/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2009, sp. zn. 23 Cdo 3549/2007, uveřejněné v časopisu Soudní rozhledy, roč. 2010, [číslo] s. 139, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2018, sp. zn. 32 Cdo 720/2017, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C [číslo], usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 23 Cdo 3243/2017, rozsudek ze dne 15. 1. 2020, sp. zn. 32 Cdo 3549/2019, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1443/2021). O takový případ jde i v projednávané věci, protože žalovaný nedal najevo, že snad vzájemnou pohledávku [právnická osoba], bez zřetele k započtení uznává.

68. Pokud uvedená vzájemná pohledávka [právnická osoba], za žalovaným podle smlouvy o úvěru, kterou měli [právnická osoba], a žalovaný uzavřít dne [datum], vskutku vznikla, nezanikla proto v důsledku dohody o započtení obsažené v (neplatné) smlouvě o úvěru ze dne [datum] a dosud trvá. Přitom nebyla předmětem postoupení podle smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], uzavřela dne [datum] s [právnická osoba] Její postoupení ostatně nebylo možné očekávat, protože [právnická osoba], zjevně vycházela z toho, že tato pohledávka zanikla na základě dohody o započtení obsažené v (neplatné) smlouvě o úvěru ze dne [datum]. K započtení však z uvedených důvodů nedošlo.

69. Právní předchůdkyni žalobkyně dále náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru ze dne [datum]. I tuto pohledávku žalovaný splnil, a v období od [datum] [právnická osoba], žalovanému žádné peněžní prostředky neposkytla. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru ze dne [datum] pak [právnická osoba], nemohlo vzniknout právo na odměnu za„ službu moje zdravé finance“, úrok ani na smluvní pokutu za domnělé prodlení žalovaného se splněním dluhů, které měla tato smlouva založit. Již v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba], a společností [právnická osoba], tedy nebyl žádný dluh, jemuž by odpovídala pohledávka, jejíhož splnění se žalobkyně po žalovaném podle smlouvy o úvěru ze dne [datum] domáhá.

70. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.

71. Plně procesně úspěšnému žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.