19 C 49/2023-64

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 186.534,02 Kč s příslušenstvím - náhrada nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě za bolest částku ve výši 136.034,02 Kč, na náhradě za další nemajetkovou újmu částku ve výši 10.000 Kč a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky částku ve výši 500 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 146.534,02 Kč od 20. 1. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení náhrady za další nemajetkovou újmu ve výši 40.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40.000 Kč od 20. 1. 2023 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 28.179 Kč k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 8. 2. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení náhrady nemajetkové újmy v celkové výši 186.034,02 Kč (bolestné ve výši 136.034,02 Kč, další nemajetková újma 50.000 Kč) a částky 500 Kč z titulu náhrady nákladů za vyhotovení odborného vyjádření při uplatnění bolestného, vše se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 20. 1. 2023 do zaplacení.

2. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že dne 20. 12. 2021 došlo k úrazu žalobce, který utrpěl po pádu prázdné palety o hmotnosti 57 kg z výšky 8,56 metru. Tuto paletu shodil žalovaný při úklidu po stavebních pracích na střeše rekonstruované haly. Tento čin žalovaného byl následně kvalifikován jako přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 trestního zákoníku. Žalovaný byl pro spáchání tohoto přečinu shledán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Trutnově ze dne 11. 11. 2022, č.j. [číslo jednací]. V důsledku zásahu paletou shozenou žalovaným utrpěl žalobce ložiskové zhmoždění tkáně levého čelního a pravého spánkového laloku mozku s prokrvácením, otřes mozku, kousnutou ránu jazyka, uvolnění 2. řezáku vlevo dole z lůžka, zlomeninu přední části těla 3. hrudního obratle, zlomeninu 2. – 4. nártní kosti pravé nohy a vykloubení malíku pravé nohy. Popsaná zranění si vyžádala vyšetření na Klinice urgentní medicíny FN [obec] dne 20. 12. 2021 a následnou hospitalizaci na neurochirurgické klinice FN [obec] od 20. 12. do 27. 12. 2021, poté léčbu ambulantní, přičemž žalobce byl omezen v běžném způsobu života, vegetativními příznaky - bolestmi hlavy, závratěmi, pocitem na zvracení, lokálním spontánním dotykem či pohyby vyvolané bolestivostí příslušných partií obličeje, trupu a pravé nohy, postupně odeznívající po období asi 3 týdnů od data vzniku poranění, dále nutností dodržování režimových opatření po dobu hospitalizace, přičemž toto omezení je třeba považovat za podstatné nejméně po dobu trvání hospitalizace, pravděpodobně však ještě v řádu týdnů poté, přičemž utrpěná poranění jsou s rizikem zanechání trvalých následků při zhmoždění mozku a omezené pohyblivosti při zlomenině těla 3. hrudního obratle a zlomeninách nártních kostí pravé nohy. K dohodě o náhradě újmy mezi účastníky nedošlo. Žalovanému byla dne 12. 1. 2023 doručena předžalobní výzva, ve které žalobce požadoval zaplacení požadované částky do 7 dnů od doručení předžalobní výzvy. Tato lhůta uběhla dne 19. 1. 2023. Žalobce tak požaduje v této žalobě zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z požadované částky od 20. 1. 2023. Žalobce uplatňuje nárok na bolestné ve výši 136.534,02 Kč stanovené v odborném vyjádření ke stanovení nemateriální újmy na zdraví [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalkyní v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemajetkové újmy na zdraví. V odborném vyjádření byla zranění ohodnocena celkem 382 body. Výše nároku na náhradu bolestného tak při sazbě 356,11 Kč za jeden bod bylo vyčísleno na částku 136.034,02 Kč Náklady za vyhotovení odborného vyjádření, které žalobce nárokuje, činily 500 Kč. Žalobce dále uplatňuje nárok na náhradu za tzv. další nemajetkovou újmu ve smyslu ust. § 2958 o.z. Žalobce po dobu léčby nemohl naplno prožívat svůj život, byl omezen v pohybu, nemohl se tak vídat se svými přáteli, zažíval dlouhodobé omezení. Ke vzniku poranění došlo v době těsně před Vánočními svátky dne 21. 12. 2021, přičemž žalobce byl hospitalizován v nemocnici do 27. 12. 2021, tj. nemohl strávit Štědrý den se svojí rodinou, která jej slaví 25.

12. S ohledem na vše výše uvedené a odkazem na nález Ústavního soudu II. ÚS 1564/20 ze dne 9. 2. 2021 proto žalobce uplatňuje nárok na náhradu tzv. další nemajetkové újmy představující odškodnění za negativní dopad zranění do běžného života žalobce ve výši 50.000 Kč.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobce neuznává. Skutečnosti uvedené žalobcem v žalobě k popisu utrpěného úrazu a úrazového dění a k odsouzení žalovaného v trestním řízení učinil žalovaný nespornými. Dále uvedl, že jak vyplynulo z trestního spisu Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. [spisová značka], neměl žalobce povolení k pobytu v ČR a jeho pobyt byl tedy nelegální. Rovněž tak neměl povolení v ČR pracovat. Tedy nejen žalovaný, ale též žalobce jednal v rozporu s právními předpis ČR. V rámci trestního řízení, konkrétně při svém výslechu, měl žalobce tvrdit, že je zaměstnán u firmy [jméno] [anonymizována dvě slova] [obec]. Zástupce firmy [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] uvedl, že s žalobcem žádnou smlouvu nepodepisoval. Dle vysvětlení [jméno] [příjmení] měl žalobce pracovat na místě stavby jako OSVČ. Z trestního spisu nelze dovodit, jestli měl žalobce nějaký„ kvazi-pracovní“ vztah, zda a kým byl placen, zda si hradil nebo mu bylo hrazeno zdravotní pojištění, zda byl pojištěn. Pokud žalobci vznikla škoda v ČR a on zde neměl povolený pobyt a rovněž mu vznikla škoda při výkonu práce a on pracoval zde protiprávně, pak jde o skutečnosti související s uplatněným nárokem. Pokud by žalobce jednal v souladu se zákonem, pak by mu žádná škoda nevznikla. Uvedené otázky jsou také podstatné z hlediska posouzení výše bolestného, kdy jiný je postup při pracovněprávní škodě a jiný podle metodiky Nejvyššího soudu ČR s poukazem na občanskoprávní posuzování věci. Každopádně se žalobce opírá o český právní řád, který sám porušil. Žalovaný má za to, že protiprávní pobyt žalobce je minimálně spoluzaviněním žalobce z hlediska vzniku škody, a to nejméně co do jedné poloviny. Další nemajetková újma v částce 50.000 Kč pak není řádně odůvodněna. Žalobce uvádí, že se nemohl vídat se svými přáteli, a to především o Vánočních svátcích a nemohl čas trávit se svou rodinou. Pokud se protiprávně zdržoval v ČR, pak sám svým jednáním takováto setkání vylučoval. Jelikož žalobce neuznává svoji spoluodpovědnost, žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť došlo protiprávním jednáním žalobce k přetržení příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a vzniklou škodou.

4. K námitkám žalovaného se žalobce vyjádřil tak, že otázka legálnosti nebo nelegálnosti pobytu žalobce nemá absolutně žádný vliv na mechanismus vzniku zranění žalobce a odpovědnost žalovaného za jeho jednání. Poukázal na nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky s tím, že nebylo v daném případně ze strany žalovaného dodrženo. K předmětným zraněním žalobce tak došlo ve chvíli, kdy byly ze strany žalovaného nezpochybnitelně porušeny ustanovení nařízení o bezpečnosti práce ve výškách a jeho příloh. Jelikož se nejednalo o pracovní úraz, není důvod uvažovat o aplikaci nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nárok na náhradu bolestného byl uplatněn a vyčíslen v souladu s principem plné náhrady majetkové a nemajetkové újmy, kterou definoval Ústavní soud v nálezu II. ÚS 2925/20 ze dne 15. 11. 2021, na jehož závěry žalobce odkazuje. Další nemajetková újma žalobce je také odůvodněna skutečností, že jako cizí státní příslušník, utržil v cizí zemi velice vážná zranění a byl odkázán na pomoc lékařů, se kterými nebyl schopen se plně dorozumět z důvodu jazykové bariery (viz. rozsudek KS v Paze sp. zn. 13 Tmo 5/2020). K výzvě soudu dále žalobce doplnil svá tvrzení k další nemajetkové újmě tak, že žalobce se po probuzení na nemocničním lůžku probudil s časovou dezorientací, pohled na něj samého byl demotivující, demoralizující a obával se, zda bude moci chodit. Žalobce byl před zraněním nekuřák, sportovec, posiloval, jeho velkým koníčkem byl box. Po předmětném úrazu se boxu věnovat již nemůže a je omezen na lehké rekreační procházky či projížďky na kole. Dále žalobce popsal svůj současný zdravotní stav s tím, že mu byl přiznán ke dni 1. 6. 2023 invalidní důchod III. stupně z důvodu obecného onemocnění ke dni 1. 6. 2023. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

5. Ze spisu vedeného u OS v Trutnově pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že na základě obžaloby OSZ Trutnov ze dne 1. 11. 2022 byl žalovaný trestním příkazem OS v Trutnově ze dne 11. 11. 2022 uznán vinným z toho, že dne 20. prosince 2021 kolem 16:00 hod. na staveništi závodu [právnická osoba] v [adresa], okr. [obec], při úklidu po stavebních pracích na střeše rekonstruované haly ze střechy z výšky 8,56 metrů shodil dřevěnou prázdnou paletu o hmotnosti 57 kg, která zasáhla [celé jméno žalobce], narozeného 28. 5. 1989, který procházel pod halou, který tak utrpěl zranění, a to ložiskové zhmoždění tkáně levého čelního a pravého spánkového laloku mozku s prokrvácením, otřes mozku, kousnutou ránu jazyka, uvolnění 2. řezáku vlevo dole z lůžka, zlomeninu přední části těla 3. hrudního obratle, zlomeninu 2. – 4. nártní kosti pravé nohy a vykloubení malíku pravé nohy, popsaná zranění si vyžádala vyšetření na Klinice urgentní medicíny FN [obec] dne 20. 12. 2021 a následnou hospitalizaci na neurochirurgické klinice FN [obec] od 20. 12. do 27. 12. 2021, poté léčbu ambulantní, přičemž poškozený byl omezen v běžném způsobu života, vegetativními příznaky - bolestmi hlavy, závratěmi, pocitem na zvracení, lokálním spontánním dotykem či pohyby vyvolané bolestivostí příslušných partií obličeje, trupu a pravé nohy, postupně odeznívající po období asi 3 týdnů od data vzniku poranění, dále nutností dodržování režimových opatření po dobu hospitalizace, přičemž toto omezení je třeba považovat za podstatné nejméně po dobu trvání hospitalizace, pravděpodobně však ještě v řádu týdnů poté, přičemž utrpěná poranění jsou s rizikem zanechání trvalých následků při zhmoždění mozku a omezené pohyblivosti při zlomenině těla 3. hrudního obratle a zlomeninách nártních kostí pravé nohy, tedy jinému z nedbalosti způsobil těžkou újmu na zdraví, čímž spáchal přečin těžké ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 trestního zákoníku Trestní příkaz nabyl právní moci dne 6. 12. 2022. [Anonymizovaný odstavec.]

7. Z odborného vyjádření ke stanovení nemateriální újmy na zdraví [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru zdravotnictví – stanovení nemateriální újmy na zdraví ze dne 19. 12. 2022 soud zjistil, že znalkyně ohodnotila odškodnění bolesti žalobce dle metodiky NS celkově 382 body při hodnotě jednoho bodu 356,11 Kč, tj. na celkovou částku 136.034,02 Kč a dle nař. vlády č. 276/2015 Sb. na 440 bodů při hodnotě jednoho bodu 250 Kč, tj. na celkovou částku 110.000 Kč. Za odborné vyjádření vydal žalobce dle faktury ze dne 19. 12. 2022 částku 500 Kč.

8. Ze závěrečné zprávy FN [obec] ze dne 27. 12. 2021 soud zjistil, že u žalobce v noci po přijetí do nemocnice bylo nutné fyzické omezení, které překonal, opustil lůžko a upadl, což bylo vyhodnoceno jako mimořádná událost a ještě dne 21. 12. 2021 trval komočně–kontuzní syndrom s atakami neklidu až agrese. 23. 12. byl subjektivně bez obtíží a bez neurodeficitu. Dále bylo uvedeno v části„ Stav při přijetí“, že kontakt s nemocným byl omezen pro jazykovou bariéru. Žalobce byl propuštěn z nemocnice 27. 12. 2021. Z výtahu z vyšetření lékařskou a sociální komisí na [země] z 21. 6. 2023, poradenského posudku odborníka ze 4. 5. 2023 a lékařské zprávy z 23. 8. 2022 vyplývá existence přetrvávajících zdravotních potíží žalobce. Předžalobní výzvou ze dne 4. 1. 2023, která byla žalovanému doručena dne 12. 1. 2023, žalobce vyzval žalovaného úhradě částky v celkové výši 186.534,02 Kč, a to bolestného ve výši 136.034,02 Kč, náhrady za tzv. další nemajetkovou újmu ve výši 50.000 Kč a nákladů na odborné vyjádření k výši bolestného ve výši 500 Kč.

9. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. Soud neprovedl žalovaným navržené dokazování vyžádanou zprávou od [právnická osoba] a syn [obec] pro nadbytečnost, neboť otázky, ke kterým měla být vyžádána (právní důvod výkonu práce žalobce), nejsou relevantní pro rozhodnutí ve věci. Mezi účastníky jednoznačně nejde o spor z pracovněprávního vztahu. Současně k žalobcem nastoleným otázkám se vztahují listiny obsažené v trestním spisu provedené k důkazu.

10. Dle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Dle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Dle § 2918 o.z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí. Dle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

11. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný v rozsahu, jak byl přiznán ve výroku I. rozsudku. V prvé řadě soud dospěl k závěru, že je dána plná odpovědnost žalovaného za újmu na zdraví žalobce způsobenou shora popsaným úrazem, který žalobce utrpěl v důsledku jednání žalovaného, za které byl žalovaný pravomocně odsouzen dle § 147 odst. 1 trestního zákoníku. Toto jednání naplnilo znaky skutkové podstaty přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Bylo jednoznačně prokázáno porušení právní povinnosti na straně žalovaného, újma na zdraví na straně žalobce a příčinná souvislost mezi nimi.

12. K argumentaci žalovaného, že pokud by žalobce jednal v souladu se zákonem (měl by platné povolení k pobytu a k práci v ČR), pak by mu žádná škoda nevznikla a došlo tedy k přetržení příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a vzniklou škodou, případně, že újma vznikla spoluzaviněním žalobce nejméně v rozsahu jedné poloviny, soud uvádí následující: Dle usnesení NS ČR ze dne 21. 1. 2020 sp. zn. 25 Cdo 2216/2019:„ Úprava spoluúčasti poškozeného na vzniklé újmě je založena na východisku, že újma nemusí být pouze výsledkem jednání škůdce, nýbrž může být vyvolána i samotným poškozeným; v takovém případě poškozený poměrně nebo zcela nese újmu vzniklou okolnostmi na jeho straně. Jde o určení vzájemného vztahu mezi jednáním poškozeného a škůdce, přičemž se vychází z míry účasti každého z nich a zvažují se veškeré příčiny, které vedly k újmě, a jak u škůdce tak i u poškozeného lze brát v úvahu jen takové jednání, jež bylo alespoň jednou z příčin vzniku újmy. Účast poškozeného na vzniku škody ve smyslu § 2918 o. z. lze dovodit jen tehdy, je-li jednání poškozeného prokazatelně jednou z příčin škody. Přihlíží se k němu zejména v případech, kdy poškozený svým protiprávním jednáním trestný čin proti své osobě vyprovokoval, nebo tam, kde pachatel odvracel útok poškozeného, aniž byly splněny podmínky nutné obrany (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. 25 Cdo 357/2004, uveřejněný pod č. 67/2005 Sb. rozh.). Tento judikatorní závěr, označující typické příklady podílení se poškozeného na vzniku škody způsobené trestným činem, potvrzuje, že účast poškozeného na vzniku škody lze dovodit jen tehdy, je-li jednání poškozeného jednou z příčin škody.“ Z konkrétních okolností věci při respektování výše uvedených závěrů NS ČR je zřejmé, že případné platné povolení žalobce k pobytu v ČR by zcela jistě nemohlo odvrátit daný škodný děj, nemělo by žádný vliv na vznik předmětné újmy na zdraví žalobce a odpovědnost žalovaného za jím způsobené poškození zdraví žalobce. V tomto směru považuje soud argumentaci žalovaného za zcela nepřípadnou. Stejný závěr je třeba učinit i ohledně skutečnosti, že žalobce pracoval na území ČR v době utrpěného úrazu bez platného povolení. Na škodní děj tato skutečnost nemá žádný vliv, stejně tak jako na občanskoprávní odpovědnost žalovaného. Soud tedy neshledal přetržení příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a vzniklou újmou. Ze stejných důvodů soud neshledal ani žádné spoluzavinění žalobce za vzniklou újmu.

13. K jednotlivým uplatněným nárokům soud uvádí následující: Dle usnesení NS ČR ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017:„ Nárok na náhradu nemajetkové újmy na zdraví dle § 2958 o. z. tvoří jednotlivé, dílčí, samostatné nároky na náhradu za bolest, ztížení společenského uplatnění a další nemajetkovou újmu, jež samostatně vznikají i zanikají, a tedy se i samostatně promlčují. Nárokem na odškodnění bolesti se rozumí odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání; běžné obtíže spojené s ublížením na zdraví určitého typu jsou zahrnuty již v ohodnocení bolesti. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobce v souvislosti s úrazem i jeho následnou léčbou vytrpěl bolesti. V souladu s metodikou k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (Rc 63/2014), která byla zpracována za účelem objektivizace a medicínské klasifikace vytrpěných újem na zdraví s tím, že postup v ní popsaný má plnit zákonný princip slušnosti (§ 2958 věta druhá o. z.) i požadavek legitimního očekávání (§13 o. z.) a kterou je třeba v dané věci užít, neboť jde o odpovědnost za újmu dle občanského zákoníku, znalkyně stanovila bodovou hodnotu bolestného na 382 bodů. Hodnota jednoho bodu je 1 % hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž vznikla bolest. V daném případě bolest vznikla v roce 2021, proto je třeba vycházet z údajů za rok 2020, kdy předmětná hrubá měsíční nominální mzda byla 35.611 Kč, proto hodnota jednoho bodu u bolesti vytrpěné v roce 2021 je 356,11 Kč. Náhradě za 382 bodů tak odpovídá částka 136.034,02 Kč. Soud proto žalobě s ohledem na vše výše uvedené v části o náhradu za utrpěnou bolest v plném rozsahu vyhověl, včetně částky 500 Kč coby nákladů vynaložených žalobcem v souvislosti s vymáháním bolestného.

14. K uplatněné náhradě za další nemajetkovou újmu soud uvádí následující. Dle usnesení NS ČR ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017:„ Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví ve smyslu § 2958 o. z. jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru, nýbrž jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru.“ Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2021 sp. zn. II. ÚS 1564/20:„ právo poškozeného na náhradu duševních útrap (psychického strádání) se ocitlo v podobě„ další nemajetkové újmy“ v zóně mezi z časového hlediska spíše jednorázovou náhradou bolesti a náhradou ztížení společenského uplatnění svázanou s trvalým stavem.“ V daném případě soud za relevantní pro rozhodnutí o uplatněném nároku na náhradu za„ další nemajetkovou újmu“ považuje prokázanou skutečnost, že žalobce byl nad poměry běžné léčby traumatizován tím, že zde byla prokázaná jazyková bariéra, která je přímo zmíněna v závěrečné zprávě nemocnice jako důvod omezení kontaktu s nemocným a dále zde nastala v důsledku zdravotního stavu žalobce výše popsaná mimořádná událost, tj. událost vymykající se obvyklému průběhu léčby. Současně žalobce byl hospitalizován od 21. 12. 2021 do 27. 12. 2021, což mu objektivně znemožnilo strávit Vánoční svátky se svou rodinou, avšak z vyjádření žalobce při výslechu svědka vyplývá, že tento neplánoval odjet na [anonymizováno] do 25. 12. 2021 v případně, kdyby byl propuštěn z nemocnice dne 23. 12. 2021, jak se původně domníval. Soud má za to, že zejména jazyková bariéra při léčbě v nemocnici a výše popsaná mimořádná událost spojená s jeho zdravotním stavem a léčbou v nemocnici odůvodňuje nárok žalobce na náhradu další nemajetkové újmy, nikoli však v požadované výši 50.000 Kč, ale ve výši 10.000 Kč. V části o náhradu za další nemajetkovou újmu ve výši 40.000 Kč soud proto žalobu zamítl.

15. Soud dodává, že to, že žalobce po dobu léčby nemohl naplno prožívat svůj život, byl omezen v pohybu, nemohl se tak vídat se svými přáteli, jsou zcela jednoznačně běžné obtíže spojené s utrpěným úrazem a jako takové jsou dle výše citovaného usnesení NS ČR ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017 zahrnuty již v ohodnocení bolesti. Dále pak další agrumentace žalobce k uplatněné náhradě za další nemajetkovou újmu (nemůže se věnovat boxu z důvodu přetrvávajících zdravotních potíží v důsledku utrpěného úrazu atd.) spadá do kategorie trvalých následků a tedy do kategorie ztížení společenského uplatnění, přičemž náhrada za ztížení společenského uplatnění nebyla předmětem řízení.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl ve věci úspěšný v 78,6 % a neúspěšný v 21,4 %, náleží mu nárok na náhradu 57,2 % důvodně vynaložených nákladů řízení. Žalobci by při plném úspěchu ve věci příslušela náhrada nákladů za zastoupení advokátem v řízení v částce 40.714 Kč (bez DPH). Náhrada nákladů za zastoupení advokátem se v dané věci skládá z odměny advokáta za 9 úkonů právní služby z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhl.) ve výši 50.000 Kč. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021 sp. zn. 25 Cdo 3771/2020:„ Ve věcech peněžité náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví podle § 2958 o. z., jež představuje zásah do osobnostního práva, činí tarifní hodnota 50.000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (ve znění pozdějších předpisů).“ Odměna za 1 úkon právní služby v této věci proto dle § 7 bodu 5 vyhl. činí 3.100 Kč. Odměna pak náleží za následující úkony právní služby: 1 úkon za přípravu a převzetí věci dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl., 1 úkon za předžalobní výzvu k plnění, 1 úkon za sepis žaloby, 1 úkon za vyjádření ve věci samé ze dne 28. 3. 2023, 1 úkon za vyjádření ve věci samé ze dne 22. 9. 2023 a 1 úkon za vyjádření ve věci samé ze dne 2. 10. 2023, vše dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl.; 1 úkon za jednání s protistranou dle § 11 odst. 1 písm. i) vyhl.; 1 úkon za účast u jednání dne 8. 9. 2023 a 1 úkon za účast u jednání dne 19. 10. 2023, obojí dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. Celkem by tedy náhrada za odměnu advokáta při plném úspěchu ve věci činila částku 27.900 Kč. Náhrada hotových výdajů advokáta (režijní paušál) náleží za 9 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1,4 vyhl., tj ve výši 2.700 Kč. Soud nepřiznal žalobci požadovanou odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za písemné podání ze dne 16. 2. 2023, neboť nejde o vyjádření ve věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) vyhl., nýbrž jen o prostou informaci pro potřeby procesního postupu soudu. Dále by při plném úspěchu ve věci náležela žalobci náhrada za ztrátu času advokáta dle § 14 odst. 1,3 vyhl. za celkem 24 půlhodin strávených na cestě k jednání soudu na trase Brno - Trutnov a zpět ve výši 2.400 Kč. V souladu s předpisy o cestovních náhradách bylo vyúčtováno 2 x cestovné k jednání soudu na trase [obec] - [obec] a zpět částkou 7.714 Kč, když bylo celkem ujeto 824 km (2 x 412 km) s vozidlem s průměrnou spotřebou 10,1 benzinu BA 95 na 100 km při vyhláškové ceně benzinu 41,20 Kč a sazbě základních náhrad 5,20 Kč/km. Zástupce žalobce je plátcem DPH, proto náleží k náhradě nákladů řízení též 21 % DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Dle shora uvedeného poměru úspěchu a neúspěchu ve věci vznikl žalobci nárok na náhradu nákladů řízení po zaokrouhlení v celkové částce 28.179 Kč Náklady řízení se podle § 149 odst. 1 o.s.ř. platí zástupci žalobce.

17. Lhůty k plnění ve výrocích I a III vyplývají z ustanovení § 160 odst. l věty první o.s.ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůt delších.

Poučení