19 C 54/2020-108

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] : [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] (korespondenční adresa) [ulice a číslo], [obec] zastoupeného: Mgr. [jméno] [příjmení], advokát, sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem Vyšehradská 16, Praha 2 Jednajícím: Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem: [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím jako nemajetkové újmy a [částka] s příslušenstvím jako náhrady škody takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této z částky ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky jako přiměřené zadostiučinění za průtahy a částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] za období od [datum] až [datum] z částky [částka], a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal po žalované zaplacení jednak přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, které žalobce specifikoval, celkem devět řízení vedených pod sp. zn. 11 C 122/2000 u Okresního soudu Praha - východ, pod sp. zn. 5 C 10/2004 před Okresním soudem Praha - východ, pod sp. zn. 17 C 523/2004 před Obvodním soudem pro Prahu 10, pod sp. zn. 11 C 136/2003 (spojené se spisovou značkou 11 C 115/2006) vedené u Okresního soudu Praha - východ, pod sp. zn. 7 C 38/2011 vedeným před Okresním soudem Praha - východ, pod sp. zn. 5 C 239/2016 před Okresním soudem Praha - západ, pod sp. zn. 11 C 115/2006 před Okresním soudem Praha - východ, pod sp. zn. 11 C 400/2007 před Okresním soudem Praha - východ a pod sp. zn. 9 C 14/2018 před Okresním soudem Praha - východ, když uváděl, že nemajetková újma mu vznikla nesprávným úředním postupem v předmětných řízeních, způsobených nepřiměřenou délkou řízení. Jako další nárok požadoval náhradu škody ve výši [částka] s příslušenstvím, kterou specifikoval jednak jako částku [částka] zaplacenou za soudní poplatky v řízení vedeném pod sp. zn. 5 C 239/2016 před Okresním soudem Praha - západ a dále další částku [částka] s příslušenstvím. Své nároky předběžně u žalované uplatnil dle zákona č. 82/98 Sb. dne [datum], v době podání žaloby na nároky nebylo ani zčásti hrazeno.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároků žalobcem u žalované jako nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění z vyjmenovaných řízení shora, a taktéž nároku na náhradu škody v celkové výši žádané žalobou dne [datum]. Žalovaná ve svém vyjádření v žalobě uvedla, že nároky věcně neprojednala, pokud jde o nároky na náhradu nemajetkové újmy, vznesla námitku promlčení nároků na náhradu nemajetkové újmy ve vztahu k řízením vedeným u Okresního soudu Praha - východ sp. zn. 11 C 325/2005, (11 C 122/2000), u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 5 C 10/2004, u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 17 C 523/2004, u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 11 C 136/2003 a u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 7 C 38/2011. Především poukazovala na § 32 odst. 3 OdpŠk ve vztahu k datu skočení jednotlivých řízení. Pokud jde o další náhrady nemajetkových újem žádaných z dalších řízení, žalovaná uvedla, že předběžně nebyl projednán nárok na náhradu nemajetkové újmy z řízení vedeného před Okresním soudem Praha - západ pod sp. zn. 5 C 239/2006, u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 11 C 115/2006 a u Okresního soudu Praha - východ sp. zn. 11 C 400/2007 a Okresního soudu Praha - východ sp. zn. 9 C 14/2018. Z důvodu neprostudování předmětných přílohových spisů proto sporovala existenci odpovědnostního titulu, příčinné souvislosti a vzniku a výše újem. Pokud jde o první ze shora uvedených řízení, vedené před Okresním soudem Praha - západ pod. sp. zn. 5 C 239/2016, žalovaná konstatovala průběh daného řízení s tím, že v něm nelze shledat období nečinnosti soudu, a neshledala v něm nesprávný úřední postup, neboť toto řízení trvalo po dobu dvou let a jedenácti měsíců. Pokud jde o řízení, vedené před Okresním soudem Praha - východ pod. sp. zn. 11 C 115/2006, i zde žalovaná poukázala na absenci odpovědnostního titulu, když, ačkoliv řízení probíhalo po dobu čtrnácti let a třech měsíců, konstatovala, že v průběhu řízení nebyla shledána nečinnost soudu, předmětem řízení byl nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání prostor a řízení tak lze označit složitějším a s ohledem na provázanost a množství dalších soudních řízení vedených mezi stejnými účastníky uvedla absenci odpovědnostního titulu. Shodně pak žalovaná hodnotila absenci odpovědnostního titulu a postup i u dalších dvou řízení, a to řízení vedeného před Okresním soudem Praha - východ pod sp. zn. 11 C 400/2007 a 9 C 14/2018, když první z nich trvalo po dobu dvanácti let, bylo projednáváno na třech stupních soudní soustavy a opět žalovaná neshledala nečinnost soudu, řízení opět označila za složitější. Pokud jde o poslední z namítaných řízení, uvedla žalovaná jeho celkovou délku jeden rok a tři měsíce, když opět zde neshledávala odpovědnostní titul ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/98 Sb. S ohledem na vznesenou námitku promlčení u pěti z devíti řízení a absenci odpovědnostního titulu u dalších čtyřech řízení uvedených shora, proto žalovaná žádala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nad rámec toho pak sporovala výši částky, která je za nemajetkovou újmu ze strany žalobce žádána. Tuto hodnotila jako neodpovídající aktuální judikatuře vnitrostátních soudů. Pokud jde o nárok druhý, nárok na náhradu majetkové škody, i zde žalovaná sporovala její existenci a důvodnost. Pokud jde o část náhrady škody ve výši [částka] odpovídající zaplaceným soudním poplatkům v řízení vedeném před Okresním soudem Praha - západ pod. sp. zn. 5 C 239/2016 ze strany žalobce, žalovaná poukázala na skutečnost, že soudní poplatek nelze považovat za náklady účelně vynaložené na nápravu nesprávného úředního postupu nebo na zrušení či změnu nezákonného rozhodnutí, navíc poukázala na skutečnost, že dle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje pouze takové náklady, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu, když však dle odstavce druhého neměl možnost poškozený uplatnil jejich náhradu v průběhu řízení na základě procesních předpisů, či náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Pokud jde o další náhradu škody ve výši [částka] s příslušenstvím, žalovaná poukazovala na skutečnost, že není zřejmý z žaloby důvod uplatněného nároku, a to ani co do důvodu, ani co do výše, v této části pak se žaloba jevila neprojednatelnou. Žalovaná poukazovala na výsledek většiny namítaných řízení, která skončila uzavřením generálního narovnání mezi žalobcem a panem [příjmení], z toho důvodu proto zpochybňovala možnost, domáhat se žalobcem náhrad po státu, když narovnáním mezi účastníky byla dohoda, na kterou žalobce dobrovolně přistoupil. Škoda tak žalobci v požadované výši vzniknout nemohla.

3. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným předběžné uplatnění nároku žalobcem u žalované na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu v namítaných řízeních ve výši celkově [částka] s příslušenstvím z titulu nesprávného úředního postupu a částky náhrady škody v celkové výši [částka] dne [datum] doplněním podání z [datum], kdy došlo k sumarizaci těchto částek.

4. Mezi účastníky zůstal sporným požadavek na splnění předpokladů dle zákona č. 82/98 Sb. pro náhradu požadovaného přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu a náhrady škody a taktéž posouzení námitky promlčení vznesené žalovanou.

5. S ohledem na skutečnost, že žalobce v žalobě řádně nespecifikoval jednotlivé částky přiměřeného zadostiučinění, které žádal v celkové výši [částka] s příslušenstvím, a to uvedením, z jakých řízení se které konkrétní částky domáhá, soud poučil žalobce ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o doplnění žaloby v tomto ohledu. Žalobce tak učinil v rámci jednání soudu konaného [datum], když za prvních pět řízení požadoval částku přiměřeného zadostiučinění ve výši [částka] za každé z nich, za řízení vedené před Okresním soudem Praha - západ pod. sp. zn. 5 C 239/2016 označil částku nemajetkové újmy již v žalobě ve výši [částka], za řízení vedené před Okresním soudem Praha - východ pod. sp. zn. 11 C 115/2006 taktéž setrval na částce přiměřeného zadostiučinění označené v žalobě ve výši [částka], za řízení vedené před Okresním soudem Praha - východ pod. sp. zn. 11 C 400/2007 taktéž setrval na již dříve označené výši nemajetkové újmy ve výši [částka] a nově uvedl výši nemajetkové újmy žádané z řízení vedeného pod sp. zn. 9 C 14/2018 před Okresním soudem Praha - východ ve výši [částka].

6. Ke sporným skutečnostem týkajícím se majetkové i nemajetkové újmy soud prováděl dokazování listinnými důkazy a to jednotlivými spisovými materiály, ze kterých má za prokázané následující skutečnosti: Ze spisu Okresního soudu Praha-východ sp. zn. 11 C 325/2005, dříve 11 C 122/2000, konkrétně za období od března 2006 do dubna roku 2010, kdy bylo do průběhu tohoto řízení přerušeno řízení vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 11 C 115/2006, se podávají tyto úkony účastníků a soudu v předmětném období: [datum] žádost Okresního soudu v Benešově adresovaná Okresnímu soudu pro [část Prahy] ohledně zaslání žaloby ve věci [číslo], následně nařízení u ústního jednání a jeho konání [datum] u Okresního soudu Praha - východ, ze kterého se podává, že po důkazních prostředcích bylo jednání odročeno na [datum], následně doplnění vyjádření ve věci vedené u Okresního soudu Praha - východ ze strany JUDr. [jméno] [jméno] doručené [datum], následně doplňující vyjádření z [datum] taktéž JUDr. [jméno] [příjmení], dále podán závěrečný návrh žalovaného [datum] k Okresnímu soudu Praha – východ, dále protokol o ústním jednání ohledně jeho konání [datum], kdy po poučení dle ustanovení § 119a došlo k závěrečným návrhům a následně vyhlášení rozhodnutí ve věci samé, jímž byl návrh žalobce zamítnut pod výrokem I. Dále částečně bylo návrhu vyhověno a dále rozhodováno o náhradě nákladů řízení. Písemné vyhotovení rozsudku se nachází na čl. 47 a tento je opatřen doložkou právní moci [datum]. Následně bylo podáno odvolání proti rozsudku [datum] JUDr. [jméno] [příjmení] a následně odůvodnění odvolání týmž právním zástupcem ze dne [datum]. Věc byla předložena k rozhodnutí o odvolání Krajskému soudu v Praze předkládací zprávu [datum]. Jednání odvolacího soudu bylo nařízeno na termín [datum]. V tomto termínu bylo jednáno u odvolacího soudu konáno a ve věci vyhlášen rozsudek, jímž pod výrokem I. byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen a dále rozhodováno o náhradě nákladů řízení. Písemné vyhotovení rozsudku Krajského soudu v Praze se nachází na čísle listu 75 a je opatřen doložkou právní moci [datum]. Následovalo dovolání žalobce proti rozsudku podané [datum] a věc byla předložena k rozhodnutí o dovolání Nejvyššímu soudu v Brně [datum]. Usnesením Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 30 Cdo 1748/2007-96 resp. 30 Cdo 4802/2007-96 došlo k odmítnutí dovolání žalobce pod výrokem I. pod výrokem II. k odmítnutí dovolání žalovaného a dále pod výrokem III. rozhodováno o náhradě nákladů řízení, s doložkou právní moci [datum]. Ve spise je dále založeno rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 731/08 ohledně vyloučení soudce [jméno] [příjmení] z projednávané věci u Ústavního soudu a dále založeno rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 731/08 o odmítnutí ústavní stížnosti ze dne [datum]. Spis byl následně vracen Okresnímu soudu Praha - východ a následně byl zapůjčen Nejvyššímu soudu České republiky k další potřebě. Ze spisu Okresního soudu Praha-východ sp. zn. 5 C 10/2004, konkrétně poslední rozhodnutí ve věci, a to rozhodnutí Krajského soudu v Praze, rozsudek sp. zn. 31 Co 565/2008-130, s doložkou právní moci [datum]. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 17 C 523/2004, konečné rozhodnutí, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 17 C 523/2004-53 s doložkou právní moci [datum]. Ze spisu Okresního soudu Praha-východ sp. zn. 11 C 136/2003, konečné rozhodnutí ve věci, a to rozsudek Okresního soudu Praha-východ č. j. 11 C 136/2003-178 s doložkou právní moci [datum], vydaný [datum]. Ze spisu Okresního soudu Praha-východ sp. zn. 7 C 38/2011, konečné rozhodnutí ve věci, a to usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 22 Co 334/2014-156, ze dne 4.11.2014, s doložkou právní moci dne [datum]. Ze spisu Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 5 C 239/2016, následující průběh řízení: Podaná žaloba žalobcem v procesním postavení žalobce o zaplacení částky [částka] proti [jméno] [příjmení] dne [datum] k Okresnímu soudu Praha-západ. Následně vyjádření z [datum] zástupce žalobce. Soudní poplatek ve výši [částka] složen na základě výzvy dne [datum], jak vyplývá ze záznamu o složení na čísle listu 14. Dále vydán platební rozkaz ve věci dne [datum], kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit pohledávku včetně příslušenství a náhradu nákladů řízení. Ve věci byl podán odpor žalovaného proti platebnímu rozkazu [datum] a následně vyjádření žalovaného [datum]. Ústní jednání bylo nařízeno na [datum]. Následně bylo konáno v tomto termínu, provedeny listinné důkazy a následně odročeno na [datum]. Ve věci byla žádána součinnost [obec] spořitelny, která [datum] soudu zaslala zprávu. Následně [datum] byl proveden návrh žalovaného na provedení označených důkazů. Ve spise je dále založen protokol o ústním jednání ze [datum] ve věci, kdy bylo přistoupeno mimo jiné k účastnickému výslechu [celé jméno žalobce] a jednání následně odročeno na [datum]. Následovala žádost žalovaného o odročení ústního jednání doručovaná [datum] [datum] v rámci protokolu o ústním jednání bylo konstatováno, že jednání se odročuje na [datum] z důvodu nového předvolání účastníků. [datum] soud obdržel vyjádření žalobce k druhému vyjádření žalovaného. Následně je založen protokol o ústním jednání z [datum], kdy byly provedeny listinné důkazy a jednání odročeno na [datum]. Třetí vyjádření žalovaného k výzvě soudu soud obdržel [datum]. V rámci ústního jednání konaného [datum] bylo dokončeno dokazování a ve věci byl vyhlášen rozsudek, jímž bylo uloženo pod výrokem I. žalovanému zaplacení žalobci částky [částka] s příslušenstvím a [datum] do zaplacení pokud jde o zákonné úroky z prodlení, do částky [částka] s příslušenstvím byla žaloba částečně zamítnuta a dále bylo rozhodováno pod výrokem II. o náhradě nákladů řízení. Na čísle listu 104 je uvedeno písemné vyhotovení rozhodnutí. Do rozsudku směřovalo včasné odvolání žalovaného z [datum] a taktéž odvolání žalobce do výroku II. z [datum]. Následovala výzva na odstranění vad podaného odvolání z [datum] a taktéž výzva k zaplacení soudních poplatků. Žalobce byl vyzýván k zaplacení soudního poplatku ve výši [částka] výzvou z [datum] a následně poplatek i zaplacen, jak vyplývá ze záznamu o složení na čísle listu 131. Věc byla předložena odvolacímu soudu předkládací zprávou z [datum] Krajskému soudu v Praze. Dále bylo rozhodováno o nepřiznání osvobození žalovanému od soudních poplatků, a to rozhodnutím soudu prvního stupně z [datum]. Ústní jednání u odvolacího soudu bylo nařízeno na [datum]. Následovala žádost žalovaného o odročení ústního jednání ze [datum]. Této bylo následně vyhověno a jednání bylo odročeno na [datum]. Následovala žádost o odročení a sdělení ohledně průběhu mimosoudních jednání ze [datum] od zástupce žalobce, této bylo opět vyhověno a jednání odročeno na [datum]. Následovala opětovná žádost o odročení jednání a taktéž sdělení průběhu mimosoudních jednání z [datum] od zástupce žalobce. Dále žádost žalovaného o odročení ústního jednání z [datum]. Žádostem bylo vyhověno a jednání znovu odročeno na nový termín [datum]. Dne [datum] soud obdržel úplné zpětvzetí žaloby a odvolání žalobcem a taktéž úplné zpětvzetí odvolání žalovaným a souhlasný návrh účastníků na zastavení řízení. Usnesením č. j. 103 Co 9/2018-210 ze dne [číslo] 2019 Krajský soud v Praze rozhodl o pod výrokem I. o zrušení rozsudku soudu prvního stupně a zastavení řízení a taktéž pod výrokem II., že žádný z účastníků nemá právu na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a odvolacího. Usnesením č. j. 5 C 239/2016-214 ze dne 21.6.2019 bylo soudem prvního stupně rozhodováno pod výrokem I. o vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku žalobci ve výši [částka] a taktéž pod výrokem II. vrácení zaplaceného soudního poplatku, pokud jde o poměrnou část žalovanému ve výši [částka]. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Ze spisu Okresního soudu Praha-východ sp. zn. 11 C 115/2006, následující průběh řízení: [datum] podaná žaloba [jméno] [příjmení] proti žalovanému [celé jméno žalobce] [právnická osoba], s návrhem na osvobození od soudních poplatků o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Následně podána výzva k zaplacení soudního poplatku a po jeho zaplacení vydán platební rozkaz ze dne [datum]. Následoval odpor podaný žalovaným [datum] s námitkou místní nepříslušnosti soudu, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 z [datum] bylo rozhodnuto o vyslovení místní nepříslušnosti a po právní moci měla být věc postoupena Okresnímu soudu pro Prahu-východ jako soudu místně příslušnému. Následně usnesením ze dne [datum] bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení sporu vedeného o Okresního soudu Praha-východ pod č. j. 11 C 325/2005. Ve spise je dále založen návrh na přerušení řízení, o kterém bylo rozhodováno, který došel [datum]. Dále řízení je následně pokračováno, a to rozhodnutím z [datum] a taktéž jednání nařízeno na [datum] referátem soudce z [datum]. Ve spise je dále založen protokol o jednání z [datum]. Jednání následně odročeno na [datum]. Ve spise dále založeny protokoly z vedlejších řízení 11 C 136/2003, a to z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a dále protokol o ústním jednání sp. zn. 11 C 115/2006 z 28. dubna 2010, 5. října 2010, [datum], [datum], [datum] a dále vydaný rozsudek na čísle lisu 98, kde byla žaloba zamítnuta pod výrokem I., pokud jde o zaplacení předmětné částky s příslušenstvím a rozhodováno pod výrokem II. o náhradě nákladů řízení. Do rozsudku bylo podáno včasné odvolání žalobcem z [datum], následně usnesením soudu prvního stupně z [datum] odvolací řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Následně došlo k jeho doplacení a usnesením z [datum] bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a následně v řízení pokračováno. K odvolání se následně vyjadřovala protistrana, které bylo odvolání zasíláno a následně věc byla předložena Krajskému soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání [datum]. Ve věci bylo nařízeno jednání u odvolacího soudu na [datum], v tomto termínu proběhlo. Následně za účelem předložení důkazního návrhu bylo odročeno na neurčito a následně bylo vydáno rozhodnutí usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 26 Co 199/2011-136 ze dne 30.11.2011, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena soudu k dalšímu řízení. [příjmení] ústní jednání u soudu prvního stupně bylo nařízeno na [datum], následně odročeno na [datum] k žádostem zástupců, mimo jiné zástupce taktéž současného žalobce v procesním postavení žalovaného. Následné ústní jednání bylo přeodročeno na termín [datum], v tomto termínu bylo konáno, prováděny listinné důkazy, především obsahy spisů a následně jednání odročováno na [datum]. V tomto termínu bylo ústní jednání taktéž konáno, opět prováděny listinné důkazy, následně za účelem přednesu závěrečných řečí přeodročeno. Z protokolu o ústním jednání z [datum] vyplývá konání jednání a jeho odročení za účelem vyhlášení rozsudku na [datum]. Z protokolu o vyhlášení rozsudku vyplývá, že rozsudek byl vyhlášen [datum], žaloba byla pod výrokem I. zamítnuta a dále rozhodováno o náhradě nákladů řízení. Písemné vyhotovení rozhodnutí se nachází na čísle listu 173. Do rozhodnutí směřovalo včasné odvolání žalobce doručené [datum] soudu. Následně soud vyzýval žalobce k odstranění vad odvolání z [datum] usnesením. Následně došlo k doplnění odvolání z [datum] a předkládací zprávou ke Krajskému soudu v Praze byla věc předložena [datum]. Ve spise je dále založena sdělení ohledně schůzky právních zástupců se snahou vyřešit věc mimosoudně z [datum]. Žádost žalovaného o odročení ústního jednání z [datum]. Dále návrh na setkání s mediátorem a souběžné přerušení řízení z [datum] podané zástupkyní žalobce. K mediaci se vyjadřoval zástupce žalovaného podáním z [datum]. V rámci ústního jednání konaného [datum] u odvolacího soudu byl návrh na nařízení mediace a přerušení řízení zamítnut a následně jednání odročeno na [datum]. V tomto termínu opět proběhlo jednání a za účelem vyhlášení rozhodnutí bylo odročeno na [datum]. Z protokolu o vyhlášení rozhodnutí z [datum] se podává, že rozsudek soudu prvního stupně byl pod výrokem I. potvrzen a pod výrokem II. bylo rozhodováno o náhrady nákladů řízení. Písemné vyhotovení rozhodnutí se nachází na čísle listu 229. Vyznačena je doložka právní moci [datum]. Do rozhodnutí však směřovalo včasné dovolání žalobce podané [datum]. Po zaplacení soudního poplatku byla věc předložena Nejvyššímu soudu předkládací zprávou z [datum]. Následovalo vyjádření žalovaného k dovolání ze [datum] a následné rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky č. j. 28 Cdo 3748/2014-255 ze dne 22.4.2015, jímž byly rozsudky soudu prvního a druhého stupně zrušeny věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Následovala sdělení o mimosoudních jednáních mezi účastníky z [datum]. Následně usnesením ze dne [datum] byla věc vedená u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 11 C 400/2007 spojena s aktuálním řízením 11 C 115/2006 ke společnému řízení. Ze spisu vyplývají návrhy na odročení jednání nařízeného na [datum] s ohledem na kolizi jednání, pokud jde o zástupce žalobce. Nařízení dalšího ústního jednání na [datum], v tomto termínu bylo ústní jednání konáno za účelem dodatečného sdělení stran ohledně uzavření mimosoudní dohody následně odročováno na neurčito. V mezičase soud rozhodl usnesením z [datum] o uložení žalobci zaplatit náklady důkazu znaleckým posudkem. A k ústnímu jednání volal účastníky na den [datum] referátem z 9.

3. Ústní jednání [datum] bylo konáno a za účelem doplnění důkazních návrhů odročeno na [datum]. Žalobci byla prodlužována lhůta k doplnění důkazních návrhů do [datum] k jeho žádosti, a to usnesením z [datum]. Zástupce žalovaného žádal o odročení ústního jednání svou žádostí z [datum]. Jednání bylo konáno [datum] a následně odročeno na [datum]. Ve spise je dále založen protokol z [datum] po odročení jednání, kdy v tomto termínu bylo jednání konáno, provedeny listinné důkazy přílohovými spisy a následně jednání odročeno na [datum]. V tomto termínu bylo opět ústní jednání konáno, jak vyplývá z přiloženého protokolu. Opět byly prováděny listinné důkazy a jednání odročeno na [datum]. V mezičase soud obdržel návrh žalobce na provedení listinných důkazů z [datum]. V rámci ústního jednání konaného [datum] došlo opět k provádění listinných důkazů a jednání odročeno na [datum]. Z důvodu žádosti právních zástupců účastníků bylo jednání odročeno na nový termín [datum]. Dále účastníci opakovaně žádali o odročení, tedy byl stanoven nový termín na [datum] a následovalo vyjádření žalovaného k průběhu řízení s návrhem na doplnění důkazů a jejich provedení z [datum] [datum] bylo ústní jednání konáno, za účelem pokračování dokazování odročeno na [datum]. V tomto termínu bylo opět ústní jednání konáno, pokračováno v dokazování a odročeno na [datum] [datum] soud obdržel žádost o odročení ústního jednání od zástupce žalovaného, té bylo vyhověno a ústní jednání stanoveno na 25. října. V tomto termínu bylo opět ústní jednání konáno, prováděny listinné důkazy a opět odročováno na další termín. V mezičase soud obdržel žádost žalobce o odročení ústného jednání nařízeného na [datum]. Této žádosti bylo vyhověno, ústní jednání posunuto na [datum]. V tomto termínu bylo ústní jednání konáno, opět provedeny listinné důkazy a následně odročeno na [datum]. Ve spise je založena korespondence mezi zástupci stran. Z důvodu prodloužení doby pro účel přípravy jednání a pro složitost bylo jednání odročeno na [datum]. V tomto termínu bylo ústní jednání opětovně konáno a následně odročováno na [datum]. Opět založena korespondence mezi zástupci stran ohledně průběhu mimosoudních jednání. Z důvodu mimosoudních jednání bylo následně ústní jednání odročováno na [datum]. V tomto termínu bylo ústní jednání konáno, bylo diskutováno ohledně možnosti mimosoudních jednání. Opět založena rozsáhlá korespondence mezi zástupci stran. Následně byl předložen znalecký posudek o ceně obvyklé pozemku parcelní [číslo] v katastrálním území Sluštice z 1.10.2018. Usnesením č. j. 11 C 115/2006-569, resp. 11 C 400/2007 z 26.3.2019 bylo rozhodnuto o schválení smíru uzavřeného mezi účastníky s doložkou právní moci [datum]. [příjmení] jiné pod výrokem I. bod 3 bylo rozhodováno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Následně rozhodováno o vrácení zaplacených soudních poplatků žalobci [jméno] [příjmení] v této věci. Ze spisu Okresního soudu Praha-východ sp. zn. 11 C 400/2007 následující průběh řízení: Podaná žaloba k Okresnímu soudu Praha-východ [datum] [jméno] [příjmení] proti [celé jméno žalobce] [právnická osoba] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Následně výzva k zaplacení soudního poplatku z [datum] a následně vydaný platební rozkaz z [datum]. Ve věci byl podán včasný odpor žalovaným, a to [datum] proti platebnímu rozkazu. Následně nařízeno ústní jednání na den [datum] referátem z [číslo]. Ústní jednání bylo následně přeodročováno na [datum]. [datum] bylo ústní jednání konáno, provedeny listinné důkazy a následně odročeno na [datum]. Ve spise jsou dále založeny referáty ohledně nařízení ústního jednání [datum], v mezičase však zakládány protokoly o ústních jednáních v souvisejících sporech. Jednak tedy protokol z [datum], z [datum], odvolání do rozsudku Okresního soudu Praha-východ z [datum], podané [datum] a následně rozhodnutí Okresního soudu Praha-východ z [datum] ohledně zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudních poplatků. Usnesení následně pro zaplacení soudního poplatku následně bylo zrušeno, a to rozhodnutím z [datum] a věc byla předkládána odvolacímu soudu [datum]. Ústní jednání před odvolacím soudem Krajským soudem v Praze proběhlo [datum]. Následně bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na pozdější hodinu a [datum] následně založen taktéž protokol o vydání usnesení, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Na den [datum] bylo nařízeno ústní jednání u soudu prvního stupně. Následovalo vyjádření ve věci z [datum] podané zástupcem žalobce a žádost zástupce žalovaného o odročení ústního jednání z [datum] které bylo vyhověno a jednání odročeno na nový termín [datum]. V rámci protokolu o ústním jednání z [datum] se podává, že bylo konáno ústní jednání, provedeny listinné důkazy a jednání odročeno na [datum]. V tomto termínu bylo ústní jednání konáno, předneseny závěrečné návrhy a za účelem vyhlášení rozhodnutí bylo jednání odročeno na [datum]. V tomto termínu byl vyhlášen rozsudek, žaloba byla pod výrokem I. zamítnuta a dále rozhodováno o náhradě nákladů řízení. Na čísle listu 162 je založeno písemné vyhotovení rozhodnutí. Do rozsudku směřovalo včasné odvolání [datum]. Následovalo vyjádření žalovaného k podanému odvolání z [datum] a předkládací zprávou z [datum] byla věc předložena odvolacímu soudu. Ten nařídil ústní jednání na [datum] a vyhlásil taktéž rozsudek, jímž pod výrokem I. rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodoval o náhradě nákladů řízení. Na čísle listu 192 je založeno písemné vyhotovení rozhodnutí soudu odvolacího. Do věci směřovalo včasné dovolání žalobce z [datum]. Následovalo vyjádření žalovaného k podanému dovolání z [datum] a věc byla předložena Nejvyššímu soudu [datum]. Ten rozhodl rozsudkem č. j. 28 Cdo 208/2013-239, ze dne 7.10.2014 o zrušení rozsudku soudu prvního a druhého stupně a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. U soudu prvního stupně bylo nařízeno ústní jednání na [datum]. Následovala žádost žalovaného, resp. souhlasná žádost účastníků o odročení ústního jednání, spojená s oznámením o převzetí právního zastoupení. [datum] bylo ve věci konáno ústní jednání a jednání odročeno na neurčito za účelem jednání stran o uzavření smíru. V mezičase se vyjadřovali účastníci k průběhu mimo soudních jednání, mimo jiné [datum], [datum]. Ve věci založeno usnesení o spojení věcí ke společnému řízení z 23.11.2015. Usnesením č. j. 11 C 115/2006-569, resp. 11 C 400/2007-347 ze dne 26.3.2019 došlo ke schválení smíru mezi účastníky s doložkou právní moci [datum]. Ze spisu Okresního soudu Praha-východ sp. zn. 9 C 14/2018 následující průběh řízení: [datum] žalobce [jméno] [příjmení] proti žalovanému [celé jméno žalobce] podal žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Následovalo vyjádření žalovaného k žalobě po zaplacení soudního poplatku, a to [datum]. Ústní jednání bylo nařízeno na [datum]. Následovala žádost o odročení ústního jednání od zástupce žalovaného doručená [datum] a taktéž žádost žalobce o odročení ústního jednání z [datum]. Toto bylo soudem vyhověno a jednání odročeno na [datum]. Následně toto ústní jednání bylo odročeno na nový termín [datum] s ohledem na mimosoudní jednání účastníků a žádost právních zástupců. K opětovnému odročení ústního jednání došlo referátem z [číslo] na termín [datum] opět s ohledem na mimosoudní jednání účastníků a jejich žádost. [datum] soud obdržel návrh na přerušení řízení, ten byl přeposílán protistraně a následně usnesením z [datum] řízení přerušeno dle ustanovení § 110 o.s.ř. pro shodný návrh účastníků. Jednání nařízené původně na [datum] bylo zrušeno. Následoval souhlasný návrh účastníků na pokračování v řízení, a to podáním doručeným soudu [datum]. Usnesením z [datum] bylo v řízení pokračováno a následně je ve spise založeno usnesení Okresního soudu Praha-východ č. j. 9 C 14/2018-69 ze dne 26.4.2019, jímž byl schválen smír účastníků s doložkou právní moci [datum], resp. [datum], pokud jde o další výrok II.

7. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady [číslo] Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

8. Podle § 2 citovaného zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

9. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

11. Podle § 14 odst. 1, 3, nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

12. Podle § 15 odst. 1, 2 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do 6 měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. Podle § 31 odst. 1, 3 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Dle odst. 2 náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Dle odst. 3 náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) k složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánu veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve, než za šest měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

16. Po právní stránce soud předmětnou věc posoudil podle ustanovení § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1, § 30 odst. 1, 2, 3 a § 31a odst. 1, 2, 3 za použití § 32 odst. 2 OdpŠk, když se žalobce domáhal zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu v celkové výši [částka], která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v devíti shora uvedených řízeních vedených před Okresním soudem Praha - východ, Okresním soudem Praha - západ a Obvodním soudem pro Prahu 10 v přiměřené lhůtě. Nad rámec toho žalobce žádal zaplacení náhrady škody v celkové výši [částka] s příslušenstvím sestávající se z náhrady nákladů soudních poplatků ve výši [částka] vynaložených žalobcem v průběhu řízení vedeného před Okresním soudem Praha - západ pod sp. zn. 5 C 239/2016 a z téhož řízení taktéž náhrady zbytku škody ve výši [částka] s příslušenstvím. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

17. Pokud jde o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou žalobce žádal z předmětných devíti řízení, soud se v prvé řadě zabýval vznesenou námitkou promlčení nároku co do pěti prvních řízení, které žalobce uváděl, ze strany žalované. Soud uvádí, že poukazem na ustanovení § 32 odst. 3 OdpŠk a průběh namítaných řízení má za prokázáno, že námitka promlčení vznesená žalovanou u nároku na náhradu nemajetkové újmy z řízení sp. zn. 11 C 122/2000 před Okresním soudem Praha - východ (resp. 11 C 325/2005) je důvodnou, neboť toto řízení pravomocně skončilo posledním rozhodnutím - rozhodnutím Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 731/08 o odmítnutí ústavní stížnosti ze dne [datum]. S ohledem na uplatnění nároku u žalované předběžně až dne [datum] a běh šestiměsíční promlčecí doby dle shora uvedeného ustanovení je námitka důvodná. Shodně pak soud zjistil důvodnost námitky promlčení vznesené i v dalších řízeních, a to pod sp. zn. 5 C 10/2004 u Okresního soudu Praha - východ, kde poslední rozhodnutí bylo vydáno (a stalo se pravomocným) dne [datum], u řízení vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 10 pod sp. zn. 17 C 523/2004, kde poslední rozhodnutí nabylo právní moci 8.12.2006, u sp. zn. 11 C 136/2003 vedené před Okresním soudem Praha - východ, kde poslední rozhodnutí nabylo právní moci [datum] a taktéž u požadavku na náhradu nemajetkové újmy z řízení vedeného u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 7 C 38/2011, kde poslední rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. S ohledem na skutečnosti uvedené shora proto soud uvádí, že nárok na náhradu nemajetkových újem žádaných z těchto řízení celkem ve výši [částka] (pětkrát [částka]) je promlčený a soud se jimi dále věcně nezabýval.

18. Pokud jde o další nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění z dalších čtyřech řízení, které zůstaly předmětem řízení, zde žalovaná sporovala jejich řádné uplatnění žádostí ze dne [datum], když k jejich uplatnění došlo až doplněním aktualizace žádosti [datum] ze strany žalobce, k jejich průběhu soud uvádí následující: pokud jde o řízení vedené pod sp. zn. 5 C 239/2016 před Okresním soudem Praha - západ, provedeným dokazováním byl zjištěn průběh namítaného řízení, když řízení probíhalo o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, žalobce vystupoval v procesním postavení žalobce proti [jméno] [příjmení]. Z tohoto řízení žalobce mimo jiné taktéž uplatnil náhradu újmy majetkové spočívající v zaplaceném soudním poplatku, který však byl prokázán pouze ve výši [částka], složený [datum]. Řízení pak bylo vedeno až do dne [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí vedené pod. sp. zn. 5 C 239/2016-214 ze dne 21.6.2019, kdy bylo rozhodováno soudem prvního stupně o vrácení poměrné částky zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a taktéž o vrácení poměrné částky zaplaceného soudního poplatku žalovanému. Obecně řízení skončilo usnesením Krajského soudu v Praze, který rozhodl o zrušení rozsudku soudu prvního stupně a zastavení řízení a taktéž rozhodoval o náhradě nákladů řízení mezi účastníky tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a soudu odvolacího. To vše za situace, kdy soud obdržel na základě jednání úplné zpětvzetí žaloby ze strany žalobce a souhlasný návrh účastníků na zastavení řízení. Soud s ohledem na délku předmětného řízení a jeho průběh (uvedený podrobně v části o dokazování) pak neshledal ve věci odpovědnostní titul ve smyslu § 13 OdpŠk, když řízení probíhalo po dobu dvou let a jedenácti měsíců, ve věci byl vydán jednak platební rozkaz, proti kterému byl následně podán odpor, následně proběhla soudní jednání a byl vydán rozsudek dne [datum] a následně rozhodováno odvolacím soudem, Krajským soudem v Praze, dne [datum]. Řízení obecně s ohledem na meritum věci, a to vydání bezdůvodného obohacení, lze považovat složitějším, v průběhu samotného řízení soud neshledal žádné dílčí průtahy přičitatelné státu. S ohledem na specifika projednávaného řízení a jeho vedení proto soud uvádí absenci odpovědnostního titulu a nárok na přiznání přiměřeného zadostiučinění žalobci zamítl. Soud se dále již nezabýval splněním dalších dvou předpokladů pro odpovědnost státu, a to existencí příčinné souvislosti či vzniku a výše nemajetkové újmy, která byla z tohoto řízení žádána.

19. Pokud jde o řízení vedené pod sp. zn. 11 C 115/2006 u Okresního soudu Praha - východ, toto řízení trvalo po dobu čtrnácti let a třech měsíců, a po dobu od března 2006 do srpna 2008, tedy po dobu více jak dvou let, bylo přerušeno do skončení řízení vedeného pod sp. zn. 11 C 325/2005 taktéž u Okresního soudu Praha - východ. Dne [datum] byla v tomto řízení podána žaloba [jméno] [příjmení] proti současnému žalobci, který vystupoval v procesním postavení žalovaného, řízení trvalo do [datum] tedy po dobu shora uvedenou, čtrnácti let a třech měsíců, o zaplacení částky [částka]. Ve věci byl vydán jednak platební rozkaz, procesně se rozhodovalo o osvobození od soudních poplatků, byla vznesena námitka místní nepříslušnosti, následně řízení bylo přerušeno v období od [datum] do [datum]. Ve věci bylo rozhodováno meritorně třikrát soudem prvního stupně, dvakrát soudem odvolacím, jednou soudem ústavním. V řízení taktéž bylo rozhodováno o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku, kdy následně došlo k jeho doplacení a toto usnesení bylo rušeno, bylo rozhodováno o vadách odvolání, o opakovaných návrzích na odročení ústních jednání s ohledem na jednání obou účastníků a žádostem, dále rozhodováno o znalečném a taktéž prodlužovaná lhůta k doplnění důkazních návrhů.Délka řízení se soudu jeví již vyhodnocením kritéria § 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk nepřiměřeně dlouhou, a to i s ohledem na opakované rozhodování na třech stupních soudní soustavy a tedy vady konkrétních rozhodnutí soudu prvního stupně, díky nimž byly rozsudky odvolacím soudem rušeny a vraceny zpět k dalšímu rozhodnutí. V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě mu z tohoto řízení vznikla nemajetková újma, kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2012, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011), soud neshledal. Postup při určení výše přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení obecně stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud, když zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly, a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 21.10.2010 sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení, zásadně vhodnou formou tohoto projevu je potom procentní modifikace základní částky odškodnění za celé řízení (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 23.10.2012 sp. zn. 30 Cdo 1710/2012).

20. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz. například rozsudky z 12.1.2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26.1.2011 sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo ze dne 13.7.2011 sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí [částka] až [částka] za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované řízení v trvání čtrnácti let a třech měsíců soud přiznal žalobci základní částku ve výši [částka], když vycházel z částky [částka] za rok trvání daného řízení (s ohledem na délku řízení soud přiznával již částku zvýšenou). Každé soudní řízení pak musí trvat určitou dobu, proto za první dva roky přiznal soud částku poloviční. Uvedenou částku pak zvolil z důvodu, že délka řízení již byla delší.

21. Pokud jde o kritéria § 31a OdpŠk, kterými následně základní částku soud poměřoval, vzal soud v potaz, že řízení bylo složité po skutkové i právní stránce, taktéž potom po stránce procesní. Jak soud uvedl již v části o dokazování, bylo rozhodováno opakovaně na třech stupních soudní soustavy, taktéž soud shledal určitou procesní složitost s ohledem na procesní návrhy, kterými se musel vypořádat, které již tak jak byly shora zmiňovány. Z důvodu procesní a právní složitosti soud dospěl k závěru o adekvátnosti ponížení původní základní částky o 30%.

22. Pokud jde o kritérium jednání poškozeného, soud ponižoval částku taktéž o dalších 30 %. Z řízení se pak podává, že řízení bylo opakovaně k návrhům účastníků prodlužováno, neboť musela být odročována již nařízená ústní jednání ze strany soudu s ohledem na skutečnost, že účastníci se těmito návrhy snažili v řízení dohodnout. Tato skutečnost, která vedla k prodloužení daného řízení, pak nemůže jít k tíži soudu, který se snažil účastníkům vyhovět a jejich žádosti o odročení ústních jednání akceptoval. Soud poukazuje na skutečnost, že ústní jednání bylo odročeno z původního termínu [datum] na termín [datum] k žádostem zástupců, opětovně potom přeodročováno na [datum], kdy bylo prováděno, a následně odročeno na [datum]. Další žádost o odročení ústního jednání pak soud eviduje z [datum], a to současného žalobce, kdy nabízel i setkání s mediátorem a souběžné přerušení řízení. Návrhy na odročení ústních jednání pak také vyplývají ze spisu pokud jde o jednání nařízené na [datum], zástupce žalovaného žádal o odročení ústního jednání z [datum], které bylo taktéž vyhověno a následně přeodročováno na [datum]. Opětovně z důvodu žádosti právních zástupců bylo jednání odročeno na [datum] z původního termínu [datum] a následně k opakovaným žádostem na [datum]. Další odročení pak soud evidoval [datum] od zástupce žalovaného, když této žádosti opětovně bylo vyhovováno a ústní jednání stanoveno až na [číslo]. K dalšímu odročení potom soud obdržel žádost [datum], které bylo opětovně vyhověno a jednání odročeno na [datum], dále bylo odročováno z důvodu mimosoudních jednání mezi zástupci stran taktéž jednání na [datum]. V rámci ústních jednání pak bylo diskutováno především o možnosti uzavření mimosoudních jednání, ke kterým následně, jak vyplývá z výsledku předmětného řízení, došlo.

23. Pokud jde o kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení, soud uvádí, že na celkové délce řízení se negativně promítl do určité míry nekoncentrovaný postup soudu prvního stupně, když jednotlivá rozhodnutí byla opakovaně rušena soudem odvolacím, avšak tuto skutečnost má soud již za dostatečně zohledněnou v samotné formě zadostiučinění, natož v uvedené výši. Hodnocení tohoto kritéria potom nezakládá ani navýšení ani snížení hodnoty odškodnění.

24. Pokud jde o kritérium významu předmětu řízení pro žalobce, shledal jej soud standartním. Evropský soud pro lidská práva předmětný typ řízení neřadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam řízení pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života). Předmětem posuzovaného řízení bylo zaplacení částky [částka], avšak je nutné s ohledem na vyšší majetkovou hodnotu taktéž vzít v souvislost ostatní řízení, která mezi předmětnými účastníky, to znamená žalobcem a panem [příjmení], probíhala a která jsou vzájemně provázána. Žalobce pak nikterak netvrdil ani neprokazoval zvýšený význam řízení pro jeho osobu.

25. S ohledem na shora uvedené proto soud uvádí, že celkově ponižoval základní částku o 60 % s ohledem na složitost a jednání poškozeného a celkově přiznal žalobci částku [částka] jako částku přiměřeného zadostiučinění s ohledem na specifika projednávaného řízení. To vše za situace, kdy soud taktéž vzal v potaz právě vedení řízení, do kterého bylo řízení po dobu dvou let a pěti měsíců přerušeno, tedy řízení vedené pod sp. zn. 11 C 325/2005 před Okresním soudem Praha - východ.

26. Pokud jde o řízení vedené pod sp. zn. 11 C 400/2007 u Okresního soudu pro [část Prahy], ze kterého žalobce požadoval náhradu přiměřeného zadostiučinění ve výši [částka] s příslušenstvím, i zde soud dospěl k závěru po zhodnocení všech kritérií § 31a OdpŠk a předmětného spisového materiálu o důvodnosti finančního odškodnění žalobce. Soud v tomto řízení shledává odpovědnostní titul ve smyslu ustanovení § 13 OdpŠk s ohledem na jeho průběh a délku v trvání dvanácti let, od [datum] do [datum], když žalobce v tomto řízení vystupoval v procesním postavení žalovaného a řízení probíhalo o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Vůči žalobci pak předmětné řízení probíhalo od doručení platebního rozkazu spolu s žalobou z [datum]. Pokud jde o samotné rozhodování soudu v tomto řízení, kromě platebního rozkazu soud rozhodoval o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku, a o žádostech o odročení ústních jednání, celkem ve věci rozhodoval soud prvního stupně dvakrát, soud druhého stupně dvakrát a taktéž jedenkrát soud nejvyšší. Řízení tedy bylo projednáváno na třech stupních soudní soustavy. I zde soud již samotné vyhodnocení kritéria § 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk vede k závěru o nedostatku postupu Okresního soudu Praha - východ, když jeho rozhodnutí bylo opakovaně rušeno soudem odvolacím, a taktéž samotná délka řízení dvanácti let vede k úvaze o nepřiměřené délce řízení. Za předmětné řízení soud taktéž jako základní částku s ohledem na shora uvedenou judikaturu vzal částku [částka] za rok trvání daného řízení, za první dva roky v částce poloviční, a vycházel celkově ze základní částky [částka], kterou následně podroboval jednotlivým kritériím § 31 a OdpŠk.

27. Pokud jde o kritérium složitosti v daném řízení, soud ponižoval částku o 30 %, neboť dospěl k závěru, že řízení bylo po skutkové, právní i procesní stránce, taktéž jako řízení předešlé, složitějším. Soud poukazuje taktéž na rozhodování soudu opakovaně na třech stupních soudní soustavy, na procesní návrhy ze strany účastníků, se kterými se musel soud vypořádat, která vedou k závěru o složitosti řízení.

28. Pokud jde o kritérium jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení, i zde soud ponižoval základní částku o 30 %. I zde v tomto řízení došlo k opakovaným jednáním účastníků za účelem mimosoudních jednání a k žádostem o odročení nařízených ústních jednání, která vedla k prodloužení samotného řízení, nikoliv potom za situace přičitatelné státu. Ústní jednání byla odročována z původních dat [datum], na [datum], spis pak obsahuje v průběhu let 2009 až 2010 protokoly o ústních jednáních v souvisejících sporech a taktéž rozhodování v nich. K dalším odročování ústních jednání pak došlo na základě žádosti zástupců stran [datum], [datum] pak bylo ve věci konáno ústní jednání, které bylo následně odročováno na neurčito za účelem jednání stran o uzavření smíru a v průběhu mimosoudních jednání se taktéž účastníci vyjadřovali v mezičase do období června do září roku 2019 [datum] pak došlo ke spojení věci s řízením vedeným pod sp. zn. 11 C 115/2006, shora uváděným, a následně ke schválení smíru mezi účastníky až [datum]. Soud proto uvádí, že od listopadu 2015 do dubna 2019 pak i tomuto řízení svědčí jednotlivé žádosti o odročení ústních jednání, která byla již v původním řízení vedeném pod sp. zn. 11 C 115/2006 u Okresního soudu Praha - východ shora, uvedena a vedla k závěru o nepřiměřené délce řízení.

29. Z důvodu postupu orgánu veřejné moci během řízení ani významu předmětu řízení pro účastníky soud s ohledem na shodnou argumentaci jako u řízení předešlého nenavyšoval ani neponižoval základní částku finančního zadostiučinění. Závěrem tedy lze uvést, že jako adekvátní částku po ponížení o 60 % shledal částku [částka], kterou úspěšnému žalobci přiznal.

30. Pokud jde o poslední z namítaných řízení a žádané přiměřené zadostiučinění a to pod sp. zn. 9 C 14/2018 vedené před Okresním soudem Praha - východ, soud zde neshledal odpovědnostní titul ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk, když se ztotožnil s argumentací žalované o absenci jakýchkoliv průtahů i nepřiměřené délky řízení trvajícího jeden rok a tři měsíce, jak se podává ze spisového materiálu. Z tohoto řízení plyne, že [datum] podal [jméno] [příjmení] proti žalovanému [celé jméno žalobce] žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, opětovně bylo řízení především stiženo žádostmi o odročení ústních jednání za účelem mimosoudních jednání účastníků a jejich právních zástupců, a to v podstatě v období od nařízení prvního jednání [datum], až do [datum], kdy následně bylo vyhověno návrhu účastníků na přerušení řízení podle ustanovení § 110 o.s.ř. pro jejich shodný návrh. Pokračováno bylo na základě usnesení z [datum], když následně byl schválen smír mezi účastníky s doložkou právní moci [datum] resp. [datum] (pokud jde o výrok II.).

31. Pokud jde o nároky na náhradu škody, soud uvádí, že nároky neshledal důvodnými ani z části. Pokud jde o nárok na náhradu soudních poplatků ve výši [částka] z řízení vedeného pod sp. zn. 5 C 239/2016 u Okresního soudu Praha - západ, tyto nároky nejsou důvodnými, neboť byly vypořádány v původním řízení, jak se podává z průběhu spisového materiálu. Bylo prokázáno, že bylo rozhodováno o vrácení poměrné částky zaplaceného soudního poplatku žalobci ve výši [částka], a to na základě usnesení čj. 5 C 239/2016-214 ze dne 21.6.2019. Toto rozhodnutí pak nabylo právní moc [datum]. Za situace, kdy žalobce nikterak nebrojil proti tomuto rozhodnutí, se kterým se zcela ztotožnil, pak soud nemůže v odškodňovacím řízení jakkoliv revidovat nároky, o kterých bylo již pravomocně rozhodnuto. Navíc náhradu nákladů řízení mohl žalobce uplatnit, jak se podává z předmětného řízení, již v jeho průběhu, toto učinil a tato skutečnost byla zohledněna právě ve vydání předmětného rozhodnutí.

32. Pokud jde o nárok na zaplacení další škody ve výši [částka] s příslušenstvím, požadovaný z téhož řízení, soud žalobce v průběhu řízení poučil, že neunáší břemeno tvrzení a břemeno důkazní, pokud jde o důvodnost a výši tohoto nároku. Žalobce ve svých skutkových tvrzeních rekapituloval průběh řízení vedeného o určení vlastnictví a taktéž změnu judikatury Nejvyššího soudu v roce 2011, která umožnila nový právní názor ohledně práva na vrácení kupní ceny, která se nepromlčuje. Žalobce dále potom poukazoval na další vedení sporu a dospění účastníků řízení k dohodě, kdy došlo k uzavření dohody za mnoha kompromisů a žalobci nikdy nebyla vrácena kupní cena, a tuto skutečnost potom žalobce dovozoval právě s ohledem na nečinnost soudu a nemožnost rozhodnout ve věci včas, kdy účastníci dle jeho skutkových tvrzení byli následně k dohodě dotlačeni, jinak by byl ve sporu žalobce zcela úspěšný. Úspěšnost pak dovozoval právě ze změny judikatury Nejvyššího soudu. Soud uvádí, že v dané věci nelze shledat odpovědnostní titul, a to tvrzený nesprávný úřední postup, příčinnou souvislost a s ní spojený vznik majetkové újmy. Za situace, kdy soud z předmětného řízení dospěl k závěru, že toto trvalo pouze dva roky a jedenáct měsíců a odpovědnostní titul ve smyslu ustanovení § 13 zde nedovodil, není namístě ani nároku na náhradu škody vyhovět. Při absenci odpovědnostního titulu již odpadají i jakékoliv možnosti dalšího soudního přezkumu týkající se splnění dalších podmínek odpovědnosti státu za škodu, a to příčinné souvislosti a vzniku a výše újmy. Nad rámec shora uvedené argumentace soud uvádí, že žalobce dobrovolně v předmětném řízení uzavřel dohodu s druhým účastníkem řízení, která vedla následně k procesnímu návrhu obou účastníků spočívajícím v zastavení řízení Krajským soudem v Praze na základě usnesení z [datum]. Z předmětného spisu se nepodává, že by žalobce předmětnou dohodu uzavřel pod jakýmkoliv nátlakem, tedy nedobrovolně, nikoliv ze své vůle. Existence škody, natož v uvedené výši, se proto z předmětného řízení nikterak nepodává, natož v příčinné souvislosti s tvrzeným odpovědnostním titulem dle § 13 OdpŠk, který je v daném řízení soud taktéž neshledal. S ohledem na absenci splnění všech třech předpokladů pro náhradu škody, tedy existence odpovědnostního titulu, příčinné souvislosti i výše škody soud žalobu o zaplacení náhrady škody v plném rozsahu zamítal.

33. Závěrem proto soud uvádí, že pod výrokem I. přiznal žalobci částku přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z výše uvedených dvou řízení pod sp. zn. 11 C 115/2006 a 11 C 400/2007 vedenými před Okresním soudem Praha - východ v celkové výši [částka] se zákonným příslušenstvím žádaným ode dne uplynutí šesti měsíců od uplatnění nároku žalobcem u žalované tedy od [datum] do zaplacení ve výši zákonné dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Pod výrokem III. pak soud zamítal náhradu dalšího přiměřeného zadostiučinění, které s ohledem na promlčení nároků, respektive absenci odpovědnostního titulu u nároků dalších, neshledal důvodným a taktéž nárok na zaplacení náhrady škody s ohledem na argumentaci uvedenou shora (taktéž pro absenci odpovědnostního titulu, příčinné souvislosti a vzniku a výše předmětné majetkové škody).

34. Pod výrokem III. pak soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení, když v projednávaném řízení šlo o kumulaci nároků na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu a taktéž za újmu majetkovou, kterou žalobce požadoval ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když soud vycházel z aktuální judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1435/2015, která při určování poměru úspěchu a neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok či nároky na jiné peněžité plnění (objektivní kumulace), je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků jež se stanoví podle §8 a násl. advokátního tarifu. Soud vycházel z tarifní hodnoty [částka] dle ustanovení § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. zvlášť u jednotlivých odpovědnostních titulů týkajících se přiměřeného zadostiučinění z jednotlivých řízení, a to ve výši celkově devětkrát [částka], přičemž žalobce byl co do merita věci úspěšný ve dvou řízeních, v sedmi úspěšný nebyl. Rozhodnutí o výši plnění tak v předmětných řízeních záviselo na úvaze soudu, dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. proto, pokud jde o předmětná dvě řízení, ze kterých soud přiznával žalobci přiměřené zadostiučinění ve finanční formě, se podává plná úspěšnost žalobce. Žalobce pak nebyl úspěšný pokud jde o nároky na náhradu majetkové újmy, kde soud vychází z tarifní hodnoty samotné výše újmy tedy celkově ve výši [částka]. Po odečtení úspěchu a neúspěchu soud dospěl k závěru, že žalovaná byla úspěšná z 95 %, přiznal jí proto náhradu nákladů řízení v plné výši, neboť byla neúspěšná pouze v minimální částce. Náhrada nákladů řízení žalované spočívá v jednotlivých paušálních nákladech á [částka] dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. nezastoupeného účastníka, a to za tyto úkony: vyjádření žalované k žalobě [datum], příprava na jednání dne [datum], účast na jednání soudu [datum], příprava na jednání [datum] a účast na ústním jednání soudu [datum] tedy celkově ve výši [částka].

35. Lhůta k plnění ve výroku I. byla stanovena ve lhůtě 15 dnů dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.; ve lhůtě delší, s ohledem na organizačně technické možnosti žalované plnit, ve výroku III. pak ve lhůtě tří dnů, kdy soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší či plnění ve splátkách.

Poučení