19 C 566/2019-245

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 218 046 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 218 046 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 96 720 Kč od [datum] do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05% z částky 121 326 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 80 295,60 Kč, a to do tří dnů právní moci rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou, která byla u soudu podána dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 218 046 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby bylo tvrzeno, že žalobkyně je obchodní společností zabývající se stavební činností. Žalobkyně zaměstnávala na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] manžela žalované [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] na pozici výrobní ředitel. [Titul] [celé jméno žalovaného] měl z titulu své funkce v popisu práce např. vedení zaměstnanců výroby a přípravy, hlídat a dodržovat ekonomiku staveb, termíny staveb, kontrolu přijatých faktur, kontrolu soupisu prací k vydaným fakturám. Pracovní poměr [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] žalobkyně byl ukončen ke dni [datum]. Žalobkyně na základě mimořádné kontroly účetních dokladů zjistila, že proplatila žalované faktury, a to za zprostředkovatelskou činnost, když tuto žalovaná pro žalobkyni nikdy nevykonala. Konkrétně se jednalo o daňový doklad č. 2017 ze dne [datum] na částku 115 690 Kč a daňový doklad č. 2017 ze dne [datum] na částku 140 326 Kč. Na daňový doklad č. 2017 uhradila žalobkyně dne [datum] částku 96 720 Kč a na daňový doklad č. 2017 uhradila dne [datum] částku 121 326 Kč. Celkově uhradila žalované částku ve výši 218 046 Kč. Žalobkyně ve své dokumentaci nedohledala jakýkoliv doklad svědčící o tom, že žalovaná a žalobkyně spolupracovaly a že pro žalobkyni žalovaná činila jakékoliv práce. V době, kdy žalovaná vystavovala daňové doklady a proběhla jejich úhrada, byl u žalobkyně zaměstnán její manžel [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného], který měl z titulu své pracovní pozice oprávnění schvalovat za žalobkyni přijaté faktury. Žalobkyně má za to, že daňové doklady vystavené žalovanou schválil její manžel, ačkoliv žalobkyně od žalované žádnou službu ani neobjednala, ani neobdržela. [příjmení] doklady neprocházely žádnou další kontrolou a byly určeny přímo k proplacení. Vzhledem k tomu, že k úhradě žalované částky nebyl právní důvod, žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná reagovala na výzvy tak, že se necítí být jakkoliv vůči žalobkyni vázaná.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] sdělila, že nárok žalobkyně neuznává, neboť neexistuje a nikdy neexistoval. Uvedla, že její manžel - [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] - neměl v popisu pracovní činnosti z titulu své funkce provádět mimo jiné i kontrolu přijatých faktur a kontrolu soupisu prací k fakturám a že by tak ke schválení a proplacení faktur došlo v důsledku zneužití jeho pracovní funkce u žalobkyně. Z pracovní smlouvy [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] se žalobkyní ze dne [datum] nazvané Metodické pokyny, pracovní pokyny stavbyvedoucího, vyplývá, že pracovní náplní [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] mělo mimo jiné být mimo jiné„ 7. vedení a kontrola prostavěnosti stavby, následná příprava podkladů k fakturaci. Toto obnáší také konzultaci a zajištění odsouhlasení podkladů k fakturaci od KDI“ a dále„ 8. kontrola prostavěnosti subdodavatelů, odsouhlasení podkladů k jejich fakturaci a následně předání k odsouhlasení dalším pověřeným osobám. Komunikace se zástupci subdodavatelů“. Je zcela zjevné, že i podle pracovní smlouvy [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] neměl oprávnění samostatně schvalovat faktury, které mají být proplaceny, když součástí jeho práce měla být příprava faktur související pouze s dodávkami služeb a prací od subdodavatelů týkající se výstavby staveb, přičemž jakékoliv faktury měl [jméno] [celé jméno žalovaného] předat pověřeným osobám k jejich schválení. [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] podle pracovní smlouvy nemohl ani žádné faktury proplácet. Schvalování faktur mělo pouze formální charakter (tj. byla formálně uvedena v jeho pracovní smlouvě). [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] žádné faktury neschvaloval a ani žádné faktury neuhrazoval (neměl nikdy přístup k účtům žalobkyně, ani podpisové vzory apod.). Schvalování faktur a jejich úhradu prováděl výhradně jednatel žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení]. Proplacení faktur bylo schváleno a provedeno žalobkyní, kterou zastupuje jednatel žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení]. Pracovní poměr [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] u žalobkyně skončil ke dni [datum]. V této době žalobkyně své domnělé nároky vůči žalované nikdy nevznesla a je zarážející, že tak činí podanou žalobou, navíc bez jakéhokoliv právního či jiného důvodu, až téměř dva roky poté, co došlo k úhradě daňových dokladů. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že jí neposkytovala žádné zprostředkovatelské služby. Žalovaná od [datum] pracuje pro společnost [právnická osoba], [IČO] [právnická osoba] se věnuje mimo jiné provádění staveb, jejich změn a odstraňování a projektové činnosti ve výstavbě. S ohledem na uvedené žalovaná prostřednictvím svého manžela [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] od května 2017 věděla o tom, že žalobkyně poptává příležitost, která spočívala ve výstavbě většího projektu. Žalovaná jako zaměstnankyně společnosti [právnická osoba] věděla, že tato společnost poptává stavební společnost pro výstavbu projektu [anonymizováno 8 slov]. S ohledem na uvedené došlo v září 2017 mezi žalobkyní, kterou zastupoval její jednatel [titul]. [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalovaného] žalovanou k uzavření zprostředkovatelské smlouvy v ústní formě, jejímž předmětem bylo zprostředkování příležitosti k uzavření smlouvy o výstavbě [anonymizováno 8 slov]. Žalovaná a [jméno] [celé jméno žalovaného] pro žalobkyni uzavření smlouvy o výstavbě tohoto centra zprostředkovali. Posléze mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní došlo k uzavření smlouvy o výstavbě tohoto centra a žalobkyně výstavbu centra realizovala. Žalobkyně se zavázala za zprostředkování příležitosti uzavření smlouvy o výstavbě zmiňovaného centra zaplatit [jméno] [celé jméno žalovaného] nebo žalované provizi ve výši 3 % z hodnoty výstavby projektu, jehož hodnota byla ve výši 20 000 000 Kč, tj. provize žalované nebo [jméno] [celé jméno žalovaného] by měla být ve výši 600 000 Kč. Část provize žalované nebo [jméno] [celé jméno žalovaného] z uzavřené zprostředkovatelské smlouvy byla vyfakturovaná ve faktuře [číslo] faktuře [číslo] přičemž tyto byly žalobkyní částečně uhrazeny. [příjmení] provize žalované nebo [jméno] [celé jméno žalovaného] měla být žalobkyní zaplacena po skončení projektu, avšak doposud se tak nestalo. Nárok žalobkyně vůči žalované neexistuje a nikdy ani neexistoval. Žalovaná pro žalobkyni v relevantním období poskytovala zprostředkovatelské služby, za které jí byla ze strany žalobkyně zaplacena část její odměny - provize. Je rovněž zjevné, že zaplacení provize vědomě schválila a provedla žalobkyně, kterou zastupoval a doposud zastupuje její jednatel [titul]. [jméno] [příjmení].

3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná doplnila skutková tvrzení o tom, že o existenci smlouvy o zprostředkování věděli i další zaměstnanci žalobkyně. Skutečnost, že na faktuře č. [rok] ze dne [datum] (dále jen faktura [číslo]) a faktuře č. [rok] ze dne [datum] (dále jen faktura [číslo]) bylo uvedeno„ [anonymizováno] [ulice]“, nemá pro posouzení oprávněnosti odměny žalované žádnou relevanci, neboť uvedení tohoto slovního spojení nesouvisí s vyplacením odměny na základě uzavřené smlouvy o zprostředkování. To, že ve fakturách [číslo] bylo přidáno slovní spojení„ [anonymizováno] [ulice]“, bylo právě rozhodnutí jednatele žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], který to sám navrhl. Žalovaná faktury vystavila na částky a v podobě, jakou požadoval jednatel žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení]. Odměna fakturovaná na faktuře [číslo] faktuře [číslo] neměla být poskytnutá v souvislosti s výstavbou tzv. Výzkumného centra pro společnost [právnická osoba], ale v souvislosti s předáním informací žalované a kontaktu mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] Žalovaná, ani její manžel žádným způsobem nezprostředkovávali účast žalobkyně ve veřejné soutěži společnosti [právnická osoba], ani její výhru, ale pouze jednateli žalobkyně předali na společnost [právnická osoba], informaci o tom, že tato společnost poptává nějakou stavební společnost, která by vystavila výzkumné centrum. Za toto zprostředkování slíbila žalobkyně zaplatit žalované a jejímu manželovi [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] odměnu (část za zprostředkování kontaktu a informací k příležitosti získat stavební zakázku, část v případě, že žalobkyně veřejnou soutěž vyhraje). Důvodem pro zaplacení odměny tak byla existence smlouvy o zprostředkování a z ní vyplývající nárok žalované na zaplacení odměny za zprostředkování. Faktura [číslo] zněla na částku 115 690 Kč, přičemž na základě faktury [číslo] bylo žalované vyplaceno pouze 96 720 Kč, faktura [číslo] zněla na částku 140 326 Kč, přitom žalované bylo na základě faktury [číslo] uhrazeno pouze 121 326 Kč. K doplacení zbývajících částek ve výši 37 970 Kč nikdy nedošlo. Jak vyplývá z přílohy účetní závěrky za rok 2018, tedy rok a několik dnů po splatnosti faktury [číslo] faktury [číslo] jejich částečném uhrazení žalobkyně neměla k [datum] žádné závazky po splatnosti nad 180 dnů. Je tak zjevné, že do těchto závazků nebyly zařazeny doplatky faktury [číslo] ve výši 18 970 Kč a část faktury [číslo] ve výši 19 000 Kč, tedy dohromady 37 970 Kč s příslušenstvím, když tyto nebyly ke dni [datum] žalované uhrazeny, ačkoliv byly vyúčtovány a tyto měly být v účetnictví žalobkyně vedeny jako závazky po splatnosti nad 180 dnů. Žalovaná má za to, že účetnictví žalobkyně nebylo vedeno řádně a že faktura [číslo] faktura [číslo] nikdy nebyly předány účetní žalobkyně k zaevidování do účetnictví žalobkyně, když tyto nejsou v účetnictví žalobkyně podle všeho vůbec reflektovány. Tomu nasvědčuje i tvrzení žalobkyně, která uvedla, že k objevení faktury [číslo] faktury [číslo] došlo až na základě mimořádné kontroly účetních dokladů. Faktury tak nebyly evidovány v účetnictví žalobkyně. Platby zadával jednatel žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení] zcela vědomě. Ve smyslu ust. § 2997 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) v takovém případě ten, kdo plnil, nemá nárok na vrácení toho, co plnil. Vědomé plnění nedluhu (vnucené obohacení) je důvodem výluky z bezdůvodného obohacení.

4. Žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že žalovaná fakturovala odměnu za zprostředkování zakázky [anonymizováno] [ulice], nikoli ve věci výstavby pro společnost [právnická osoba] Ve věci zakázky [právnická osoba], neexistuje žádná dohoda či smlouva, jednalo se o veřejnou soutěž, kterou žalobkyně vyhrála. Podmínky soutěže byly zveřejněny. Veřejná soutěž [právnická osoba], byla soutěžena v roce 2018. K samotné realizaci došlo po soutěži v polovině roku 2018, přičemž daňové doklady byly vystaveny v listopadu 2017. Za této situace realizace zakázky pro společnost [právnická osoba], nemají žádnou časovou souvislost. Dodala, že pracovní náplní [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] bylo schvalovat prostavěnost a odsouhlasovat faktury, což také dělal. Schválené faktury následně proplácí účetní, ta však oprávněnost již schválených faktur neprověřuje. Žalobkyně rovněž namítala způsob stanovení výše provize. Na základě provedeného účastnického výslechu žalované ve srovnání s rozhodnutím policejního orgánu ze dne [datum] namítla, že není zřejmé, v jaké výši měla být údajně provize sjednána.

5. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané.

6. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] ze dne [datum] soud zjistil, že manžel žalované byl přijat do pracovně právního poměru u žalobkyně na pozici výrobního ředitele se dnem nástupu [datum]. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum] Pracovní smlouvou je prokázáno, že v době vystavení a proplacení daňových dokladů byl manžel žalované zaměstnán u žalobkyně.

7. Z pracovní náplně manžela žalované nazvané Metodické pokyny ze dne [datum] soud zjistil, že dle bodu 7. pracovní náplní manžela žalované jako výrobního ředitele je vedení a kontrola prostavěnosti stavby, následná příprava podkladů k fakturaci. Toto obnáší také konzultaci a zajištění odsouhlasení podkladů k fakturaci TDI. Metodické pokyny jsou podepsané manželem žalované dne [datum]. Dle bodu 8. náleží k pracovní náplni manžela žalované i kontrola prostavěnosti subdodavatelů, odsouhlasení podkladů k jejich fakturaci a následné předání k odsouhlasení dalším pověřeným osobám.

8. Z daňového dokladu č. 2017 vystaveného [datum] s datem splatnosti [datum] má soud prokázané, že žalovaná vyfakturovala žalobkyni zprostředkovatelskou činnost - [anonymizováno] [ulice] ve výši 140 326 Kč.

9. Z daňového dokladu č. 2017 vystaveného dne [datum] s datem splatnosti [datum] má soud prokázané, že žalovaná vystavila žalobkyni daňový doklad za zprostředkovatelskou činnost - [anonymizováno] [ulice] ve výši 115 690 Kč. Faktura [číslo] faktura [číslo] obsahují ručně napsané záznamy [anonymizována dvě slova] [číslo], [anonymizována dvě slova] [číslo].

10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], jejíž součástí je i dodejka soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně sdělil žalované, že žalobkyně na základě mimořádné kontroly účetních dokladů zjistila, že byly žalované proplaceny faktury za zprostředkovatelskou činnost, kterou však pro žalobkyni nikdy nevykonala, jednalo se o faktury č. [rok] na částku 115 690 Kč a č. [rok] na částku 140 326 Kč. Žalobkyně žalované na fakturu [číslo] uhradila dne [datum] částku 96 720 Kč. Na fakturu [číslo] dne [datum] částku 121 326 Kč. Dle žalobkyně uvedené faktury schválil manžel žalované, který byl zaměstnancem žalobkyně a měl oprávnění schvalovat za žalobkyni platby a dávat pokyny k proplácení faktur. Žalobkyně od žalované žádné služby neobdržela. V předžalobní výzvě není uvedena přímo výzva k vydání bezdůvodného obohacení, ale z obsahu a smyslu je výzva patrná.

11. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne 29. 12. [číslo] byla z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] odeslaná na účet žalované č. [bankovní účet] částka 121 326 Kč, [variabilní symbol], a dne [datum] byla z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] odeslaná na účet žalované č. [bankovní účet] částka 96 720 Kč, [variabilní symbol].

12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], jehož součástí je i dodejka, má soud prokázané, že žalobkyně opakovaně vyzývá žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení.

13. Z emailu ze dne [datum] má soud prokázané, že právní zástupce žalované sděluje v reakci na předžalobní výzvu ze dne [datum] právnímu zástupci žalobkyně, že se žalovaná necítí být vázaná domnělou pohledávkou žalobkyně, a proto ji neuhradí.

14. Z listiny - výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] soud zjistil, že manžel žalované [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] dne [datum] podal u žalobkyně výpověď z pracovního poměru dle ust. § 50 zákoníku práce. Výpověď byla žalobkyni doručena dne [datum] a jednatel žalované [titul]. [jméno] [příjmení] ji převzal.

15. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] má soud prokázané, že byla uzavřena mezi žalobkyní (zaměstnavatel) a manželem žalované (zaměstnanec) dohoda. Obsahem dohody je ujednání, že pracovní smlouva ze dne [datum] se mění tak, že pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou. Dohoda je datovaná dnem [datum].

16. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], má soud prokázané, že se jedná o akciovou společnost a předmětem podnikání je mimo jiné provádění staveb, jejich změn a odstraňování či projektová činnost ve výstavbě.

17. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně má soud prokázané, že se jedná o společnost s ručením omezeným, jejímž jednatelem je od [datum] [titul]. [jméno] [příjmení]. Předmětem podnikání je mimo jiné provádění staveb, jejich změn a odstraňování či projektová činnost ve výstavbě.

18. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba], a žalovanou ze dne [datum] má soud prokázané, že žalovaná je zaměstnaná u této společnosti na pozici odborná asistentka - projektantka se dnem nástupu do práce [datum] Smlouva je podepsaná dne [datum] s tím, že pracovní vztah byl sjednán na dobu určitou.

19. Z dodatku [číslo] pracovní smlouvy žalované má soud prokázané, že žalovaná zastává i pozici stavbyvedoucí u společnosti [právnická osoba] Součástí pracovní smlouvy jsou i pracovní náplně žalované.

20. Z čestného prohlášení [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] ze dne [datum] soud zjistil, že důvodem pro vyplacení provize žalované byla částečná odměna za zprostředkování příležitosti uzavřít smlouvu se společností [právnická osoba], pro kterou v té době pracovala žalovaná na pozici projektantka a stavbyvedoucí, která měla přehled o různých stavebních projektech společnosti [právnická osoba] Manžel žalované se dozvěděl, že společnost [právnická osoba], vypisuje veřejnou soutěž na výstavbu projektu výzkumného centra a že tato společnost potřebuje stavební firmu, která by byla schopná realizovat jejich projekt v poměrně krátkém čase a která by se chtěla zúčastnit veřejné soutěže. Dále uvádí, že věděl, že žalobkyně skončila jeden projekt a sama by se o projektu a veřejné soutěži nedozvěděla. Dohodl se s žalovanou, že za nějakou odměnu by mohli zprostředkovat kontakt žalobkyni se společností [právnická osoba] Za této situace se dohodli s jednatelem žalobkyně, který jim za zprostředkování možnosti a kontaktu na společnost [právnická osoba] slíbil odměnu ve výšce 3 % z hodnoty výstavby projektu, která měla být vyplacena po částech. Kontakt na společnost [právnická osoba], byl předán. Jednání s představiteli společnosti [právnická osoba], a jednatelem žalobkyně se jak žalovaná, tak její manžel [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] nezúčasnili.

21. Z přílohy k účetní závěrce za rok 2018 sestavené ke dni [datum] týkající se žalobkyně, jejímž jednatelem je [titul]. [jméno] [příjmení], ze dne [datum] soud mimo jiné zjistil, že závazky po lhůtě splatnosti nad 180 dnů žalobkyně nemá a rovněž tak pohledávky po lhůtě splatnosti nad 180 dní.

22. Z usnesení Policie ČR Obvodní ředitelství policie [obec a číslo] ze dne 31. 7. 2020, č. j. KRPA-399545-41/TČ-2019-001276, má soud prokázané, že trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvod podle § 209 odst. 1 a 3 trestního zákoníku, kterého se měla dopustit žalovaná a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného], se odkládá, neboť policejní orgán dospěl k závěru, že jednáním prověřovaných osob žalované a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] nebyly naplněny obligatorní znaky skutkové podstaty žádného trestného činu. V závěru odůvodnění usnesení policejní orgán sdělil, že v případě zaslaných finančních prostředků od žalobkyně se mělo jednat o vyplacení části provize za zprostředkování příležitosti ze strany žalované a toto tvrzení je podpořeno tím, že žalobkyně pro společnost [právnická osoba], nějakou činnost vykonávala, neboť ve výpisu z bankovního účtu žalobkyně bylo zjištěno celkem 9 převodů finančních prostředků, a to z bankovního účtu společnosti [právnická osoba], ve prospěch žalobkyně. [právnická osoba], vyplatila žalobkyni finanční prostředky v celkové výši 19 629 035,46 Kč, což odpovídá 3 % z této částky - sumě ve výši 600 000 Kč, kterou žalovaná a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako celkovou částku vztahující se k provizi, kterou jim slíbila žalobkyně.

23. Z usnesení Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] zn. 1 ZN 4710/2019, ze dne 9. 10. 2020 soud zjistil, že dle ust. § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu byla zamítnuta stížnost žalobkyně ve věci podezření ze spáchání přečinu podvodu podle ust. § 209 odst. 1 a 3 trestního zákoníku, jehož se měla dopustit žalovaná a její manžel [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného], neboť jednání podezřelých nenaplňuje skutkové znaky žádného z trestního činu.

24. Ze sdělení [právnická osoba], se sídlem [adresa], ze dne [datum] má soud prokázané, že žalobkyně je majitelem účtu [číslo] s dispozičním právem k účtu - jednatel žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení]. Ze sdělení soud zjistil, že obě platby ve prospěch účtu žalované byly provedeny z účtu žalobkyně pod ID [číslo] dne [datum] a [datum] s tím, že tyto platby autorizoval jednatel žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení].

25. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] má soud prokázané, že [jméno] [příjmení] byla zaměstnána u žalobkyně od [datum]. Pracovní poměr byl ukončen ke dni [datum].

26. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] má soud prokázané, že její pracovní poměr u žalobkyně trval od [datum] a byl ukončen výpovědí z pracovního poměru ke dni [datum].

27. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, týkajících se [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soud důkaz výslechem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] neprovedl, neboť se netýká období, kdy by obě výše zmiňované navrhované svědkyně mohly vědět nějaké skutečnosti o uzavření zprostředkovatelské smlouvy.

28. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] má soud prokázané, že tento byl zaměstnán u žalobkyně v pozici projektanta se dnem nástupu [datum]. Jeho pracovní poměr k žalobkyni byl ukončen na základě výpovědi z pracovního poměru ke dni [datum].

29. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] má soud prokázané, že [jméno] [příjmení] pracovala pro žalobkyni ve funkci ekonom se dnem nástupu [datum]. Její pracovní poměr byl ukončen dle dohody o rozvázání pracovního poměru na žádost zaměstnance - [jméno] [příjmení] - ke dni [datum].

30. Z vytýkacího dopisu žalobkyně adresovanému [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vytýká [jméno] [příjmení] nedostatečné vedení účtování v peněžním deníku, vykazování špatného zůstatku, nezaslání příkazu k úhradě pro zálohové platby na finanční úřad.

31. Z listiny - zadávací dokumentace k zakázce realizace stavebních prací pro akci„ [anonymizováno 8 slov] - II. ze dne [datum] má soud prokázané, že veřejná soutěž byla vyhlášena v únoru roku 2018.

32. Z usnesení Policie ČR Obvodního ředitelství policie [obec a číslo] ze dne 31. 7. 2020, č. j. KRPA-399545-41/TČ-2019-001276, soud provedl důkaz konstatováním vysvětlení [jméno] [příjmení], která uvedla, že u žalobkyně provozuje činnost týkající se účetních činností, kdy součástí její práce byla také zakázka pro žalobkyni, pro kterou vykonává účetní činnost. Tuto činnost vykonávala rovněž v roce 2017, kdy v této době nebyla jedinou účetní žalobkyně. Mezi další účetní patřila paní [příjmení] a paní [příjmení]. Ohledně [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] uvedla, že tento byl u žalobkyně zaměstnaný, ovšem pracovní náplň jeho pracovní pozice neví. K procesu schvalování faktur uvedla, že měla od žalobkyně zřízenou emailovou schránku na zasílání faktur, přičemž když přišla faktura od nějaké stavební společnosti, nebo od nějakého dodavatele, tak tyto faktury přišly také jednateli žalobkyně, načež se každá faktura posílala jednotlivě ke schválení. Uvedla, že si není zcela jistá, zda byly jednateli žalobkyně do jeho emailové schránky doručovány také písemnosti od subdodavatelů, přičemž konstatovala, že s největší pravděpodobností ano. Jednatel žalobkyně následně faktury schválil svým podpisem, načež byly následně faktury proplaceny. K podpisu jednatele žalobkyně byl dále vždy připojen podpis další osoby, která byla zodpovědná za konkrétní zakázku. Dodala, že všechny faktury podepsané být nemusely, ale zcela určitě musel jednatel žalobkyně každou fakturu osobně vidět, aby mohl rozhodnout o jejím proplacení. Dle jejího názoru měl jednatel žalobkyně o všech fakturách určených k proplacení jako majitel a jednatel žalobkyně přehled.

33. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] má soud prokázané, že pracovala u žalobkyně jako účetní od [datum] do [datum] a svoji kancelář měla v [obec]. Proces o schvalování faktury až po její uhrazení finančními prostředky probíhal tak, že od žalobkyně obdržela fakturu, přes její osobu procházely veškeré faktury určené k proplacení, neboť všechny tyto faktury musela zúčtovat. Po schválení faktur oprávněnými osobami byly tyto její osobou předány k dalšímu schválení rozpočtovému pracovníkovi, který faktury odsouhlasil, následně vrátil zpět jí a ona je předala jednateli žalobkyně, který prováděl veškeré platby. Jednatel žalobkyně je zkontroloval, parafoval a následně prováděl platby podle svého uvážení. K dotazu, zda je možné, aby faktury byly předány jednateli žalobkyně a tento je proplatil, uvedla, že to se mohlo stát, neboť faktury mohly být předány fyzickou osobou přímo jednateli žalobkyně. Znalost o dvou fakturách vystavených žalovanou neměla. Uvedla, že [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] schvaloval faktury, které přišly do společnosti, mimo jiné měl na starosti i akci [ulice].

34. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že má povědomost o tom, že byla mezi [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], jeho manželkou a žalobkyní uzavřená zprostředkovatelská smlouva s žalobkyní. O této skutečnosti se dozvěděl od [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]. Jednalo se o nějakou domluvu, kdy se [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] domluvil s jednatelem žalobkyně na nějaké zakázce, ale víc o tom nevěděl. O této skutečnosti byli informováni i [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], neboť s nimi chodil společně na obědy. Nevěděl přesně, v jaké výši byla sjednána odměna, ale uvedl částku něco kolem 200 000 Kč.

35. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že mezi jednatelem žalobkyně jeho osobou přes manželku byla uzavřena zprostředkovatelská smlouva v průběhu léta 2017. Věděl o tom, že u žalované v zaměstnání se plánuje výstavba inovačního centra. Zmínil se o této skutečnosti v zaměstnání jednateli žalobkyně a ten mu sdělil, že kdyby byla nějaká možnost pro to, aby tuto výstavbu prováděla žalobkyně, revanšoval by se [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] provizí s tím, že objem by měl být ve výši 20 000 000 Kč, bavili se o provizi ve výši 3 % z této částky. Jednatel žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení] mu přislíbil, že v případě, že věc dobře dopadne pro žalobkyni, vyplatí mu provizi, kterou by měl vyfakturovat. Jeho manželka zprostředkovala kontakt s jednatelem společnosti [právnická osoba] s panem [jméno] [příjmení] - jednatelem, žalovaná tedy měla zkontaktovat příležitost navázat kontakt žalobkyně - jeho jednatele - s [jméno] [příjmení], jednatelem společnosti [právnická osoba] Manželka tento kontakt odevzdala. Smluvními stranami zprostředkovatelské smlouvy byla jeho manželka přes jeho osobu a jednatel žalobkyně. Věděl o tom, že na předmětnou zakázku byla vypsaná veřejná soutěž, neboť sám osobně nabídku do společnosti [právnická osoba] nesl v zalepené obálce a předával ji osobně sekretářce společnosti [právnická osoba]

36. Z účastnické výpovědi jednatele žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že si nepamatuje, jakým způsobem provedl platbu dvou zmiňovaných faktur, které vystavila žalovaná. Proces schvalování faktur probíhal tak, že někdo odsouhlasil fakturu - stavbyvedoucí nebo výrobní ředitel - k němu se dostaly faktury od účetní paní [příjmení] a platby zadával sám. Všechny platby procházely přes jeho osobu i v tomto období. S [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] jednal o tom, že se měl zprostředkovat kontakt na firmu [právnická osoba] [celé jméno žalovaného] kontakt zabezpečil a zprostředkoval, ale zakázka byla veřejně vysoutěžena. [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] zprostředkoval komunikaci, zajistil kontakt s jednatelem společnosti [právnická osoba] S jednatelem společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] se potkal v rámci zadávacího řízení. Pro společnost [právnická osoba], zpracovala žalobkyně nabídkovou cenu co nejnižší, aby mohli zakázku vysoutěžit a zakázku vysoutěžili. [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] neslíbil žádnou odměnu. Měsíčně obdržel 100 až 150 faktur, které byly schválené, a pokud byly schválené, zadal číslo účtu a provedl platbu. Kontrolovat každou fakturu nebylo reálné. Pokud obdržel faktury fyzicky, nacházely se již na nich podpisy, byly odsouhlasené. Pokud je obdržel elektronicky, odsouhlasené je měla účetní - paní [příjmení], protože za to odpovídala. Následně mu je zaslala elektronicky k úhradě. [příjmení] doklady - faktury - nekontroluje, pouze je platí. K tomu, že faktury byly uhrazeny pouze částečně, uvedl, že to byl v té době zcela běžný postup.

37. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že byla zaměstnancem firmy [právnická osoba], od roku 2015. Její manžel byl zaměstnancem žalobkyně. V průběhu roku 2017 její zaměstnavatel řešil výstavbu nové výrobní haly. Ona z titulu své funkce poptávala stavební firmy, a proto se dozvěděla, že částka za celkovou výstavbu se bude pohybovat v řádu 20 000 000 Kč O této skutečnosti se zmínila doma a manžel jí řekl, že by jejich firma měla na výrobní kapacity halu postavit. Poté to její manžel probíral s jednatelem žalobkyně a doma jí řekl, že žalobkyně by měla zájem navázat spolupráci a zdali by mohla zprostředkovat kontakt, aby se firma žalobkyně a firma, ve které pracovala - [právnická osoba], propojily. Na základě toho předala jednateli společnosti [právnická osoba] panu [příjmení] telefonní kontakt na jednatele žalobkyně. Jednateli žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení] pravděpodobně předával kontakt manžel a možná i ona na jednatele [právnická osoba] Dotazovala se jednatele společnosti [právnická osoba], zdali proběhlo nějaké propojení, načež jednatel této [právnická osoba] [příjmení] uvedl, že ano, že se domluvil s jednatelem žalobkyně na osobní schůzce po telefonu. Manžel jí následně sdělil, že se s jednatelem žalobkyně domluvili provizi za zprostředkování kontaktu ve výši 3 % z celkové částky. Koncem roku 2017 byl manžel požádán jednatelem žalobkyně, aby byly vystaveny faktury za zprostředkování. Následně z její strany došlo k vystavení daňových dokladů na částky, které uvedl jednatel žalobkyně na papír, který donesl manžel domů. Následně vystavila faktury, předala je manželovi do obálky a ten je odnesl osobně jednateli žalobkyně s tím, že z jeho strany byl vznesený požadavek na to, aby faktury byly vystaveny na dům [ulice]. Následně tedy došlo k opravě daňových dokladů. Celkově vznikly tak 4 faktury, z nichž 2 obsahovaly pouze účel platby - zprostředkovatelská činnost a další 2 s uvedením zprostředkovatelská činnost - [anonymizováno] [ulice]. Celá dohoda o zprostředkování probíhala mezi jednatelem žalobkyně a jejím manželem [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného].

38. Žalobkyně požadovala provést výslech svědkyně [jméno] [příjmení].

39. U jednání soudu dne [datum] soudu sdělila, že na výslechu navrhované svědkyně netrvá 40. Soud nepřipustil důkaz výslechem navrhovaného svědka [jméno] [příjmení], neboť tento byl k jednání soudu předvolán dvakrát a jednání se nezúčastnil. Rovněž nepřipustil výslech navrhovaného svědka- jednatele společnosti [právnická osoba] pro nadbytečnost.

41. Z dalších listinných důkazů nevyplynulo nic podstatné pro rozhodnutí ve věci, a proto se jimi soud již nezabýval.

42. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

43. Mezi žalobkyní a žalovanou prostřednictvím manžela žalované byla uzavřena ústní zprostředkovatelská smlouva, jejímž předmětem a obsahem bylo zprostředkování příležitosti k uzavření smlouvy o výstavbě [anonymizováno 8 slov] žalobkyní. Žalovaná jako zaměstnankyně společnosti [právnická osoba] prostřednictvím svého manžela pro žalobkyni zprostředkovala poskytnutí kontaktu na jednatele společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení], za úplatu domluvenou mezi jednatelem žalobkyně a manželem žalované. Žalobkyně se prostřednictvím svého jednatele [jméno] [příjmení] zavázala za zprostředkování příležitosti k uzavření smlouvy o výstavbě zaplatit provizi ve výši 3 % z hodnoty výstavby objektu. Vzhledem k tomu, že hodnota zprostředkovávaného projektu byla ve výši 20 000 000 Kč, provize žalované (jejího manžela) měla být ve výši 600 000 Kč. Část provize byla vyfakturovaná fakturou [číslo] ve výši 115 690 Kč a fakturou [číslo] ve výši 140 326 Kč Tyto byly ze strany žalobkyně uhrazeny. Žalobkyně rozporovala uzavření zprostředkovatelské smlouvy a požadovala po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši uhrazených daňových dokladů v částce 218 046 Kč s příslušenstvím.

44. Po právní stránce byla věc posouzena dle následujících ustanovení.

45. Dle ust. § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

46. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

47. Podle ust. § 2445 odst. 1 o. z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

48. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření ústní zprostředkovatelské smlouvy ve smyslu ust. § 2445 odst. 1 o. z., jejímž předmětem bylo zprostředkování příležitosti žalobkyně k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], na základě které se žalobkyně zavázala za zprostředkování příležitosti uzavření této smlouvy vyplatit žalované (jejímu manželovi) provizi ve výši 3 % z hodnoty výstavby projektu. Žalovaná povinnost vyplývající ze zprostředkovatelské smlouvy splnila tak, že poskytla kontakt zájemci s třetí osobou a umožnila jí vyjednávat o smlouvě o výstavbě. Soud má z provedených důkazů prokázáno, že žalovaná svou povinnost vyplývající ze zprostředkovatelské smlouvy splnila, neboť příležitost k uzavření smlouvy o výstavbě splnila. Pokud mezi účastníky zprostředkovatelské smlouvy není jiná dohoda, nebyla žalovaná jako zprostředkovatel povinna se kontraktačních jednání mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], účastnit. Nebyla oprávněná za zájemce jednat nebo cokoliv přijímat. Za této situace má soud za to, že žalované jako zprostředkovateli zásadně vzniká právo na odměnu v dohodnuté výši, a to při kumulativním splnění dvou podmínek, a to je, že zájemce uzavřel s třetí osobou smlouvu a že tuto smlouvu strany uzavřely přičiněním zprostředkovatele, tedy žalované. Žalovaná by nárok na odměnu za zprostředkování neměla, kdyby k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], nedošlo, přesto že k tomu vytvořila podmínky. Vzhledem k tomu, že podstatnými náležitostmi zprostředkovatelské smlouvy jsou závazek zprostředkovatele žalované obstarat zájemci v daném případě žalobkyni příležitost k uzavření určité smlouvy a závazek zájemce (žalobkyně) poskytnout zprostředkovateli odměnu, bude-li výsledku dosaženo přičiněním zprostředkovatele, má soud za to, že žalovaná svou povinnost vyplývající ze zprostředkovatelské smlouvy splnila, neboť smlouva o výstavbě byla uzavřena v důsledku výsledku dosaženého i přičiněním žalované. V daném případě je nerozhodné tvrzení žalobkyně, že předmětnou zakázku vyhrála ve veřejné soutěži. Vzhledem k tomu, že žalovaná poskytla kontakt žalobkyni k příležitosti uzavření smlouvy o výstavbě ve prospěch společnosti [právnická osoba], žalobkyně uhradila žalovanou vystavené daňové doklady v celkové výši 218 046 Kč, žalovaná prokázala uzavření zprostředkovatelské smlouvy, neboť v řízení bylo prokázáno, jakým způsobem a na základě čeho byly jednotlivé daňové doklady vystaveny, jakým způsobem byly jednatelem žalobkyně jednotlivé platby potvrzeny a uhrazeny. Platby provedl samotný jednatel žalobkyně, zaplatil fakturovanou částku, jejíž identifikaci provedl údaji zjistitelnými toliko z obsahu faktur, sám platby autorizoval, zadal veškeré náležitosti nezbytné pro realizaci platby, tj. zadal číslo účtu žalované, variabilní a specifický symbol a je tak zcela zřejmé, že se s daňovými doklady vystavenými žalovanou seznámil, platby realizoval, neboť při znalosti obsahu faktur věděl, že plní na závazek žalované. Význam lze přikládat i následnému jednání žalobkyně, která žalované proplacenou částku začala vymáhat po více než dvou letech po její úhradě. Soud má za to, že ze strany žalované nedošlo k bezdůvodnému obohacení, žalovaná prokázala existenci právního důvodu, na základě něhož si mohla převzaté finanční prostředky ponechat a proto soud žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.

49. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá odměně advokáta za 7 úkonů právní služby dle ust. § 7 a 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) po 9 180 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum], vyjádření k replice ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum]), náhradě hotových výdajů za 7 úkonů právní služby dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud nepřiznal právnímu zástupci žalované úkon, který byl učiněn na výzvu soudu ze dne [datum], neboť žalovaná měla důkazy označit a předložit již ve vyjádření ze dne [datum] a za další úkon, týkající se nahlížení do spisu dne [datum], neboť se jedná o běžný úkon právní služby, který dle záznamu ve spise ze dne [datum] netrval déle než 30 minut. Celkem náklady řízení činí 80 295,60 Kč.

Poučení