19 C 62/2019-306

Rubrum

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Punčochářovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnictví formou mimořádného vydržení takto:

Výrok

I. Žaloba, aby soud určil, že žalobce je vlastníkem pozemku parcela [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí], odděleného z pozemku parcela [číslo] nacházejícího se v [katastrální uzemí], geometrickým plánem pro rozdělení pozemku vyhotoveným Bc. [jméno] [příjmení], č. plánu [číslo], ověřeným úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] dne 1. 11. 2019 [číslo] se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 28 562 Kč k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 3. 2019 ve spojení s doplněním žaloby ze dne 28. 11. 2019 se žalobce domáhá proti žalovanému určení vlastnictví k pozemkové parcele [číslo] v [katastrální uzemí]. Uvedená pozemková parcela vznikla oddělením z pozemkové parcely [číslo] v [katastrální uzemí], přičemž žalobce tvrdí, že vlastnické právo k pozemkové parcele [číslo] nabyl mimořádným vydržením. Uvedenou část z pozemkové parcely [číslo] užíval žalobce v dobré víře s tím, že se jednalo o poctivou držbu za situace, kdy pozemková parcela [číslo] sousedí s pozemkovými parcelami ve vlastnictví žalobce. Právní předchůdce žalobce [jméno] [příjmení] v roce 1973 postavil [anonymizováno], v těchto místech i bydlel. V roce 1971 byla vystavěna nová budova [anonymizováno], jejíž umístění odpovídá dnešnímu. Od výstavby nové [anonymizováno] byl u ní provizorní plot a brány. V roce 1975 právní předchůdce žalobce požádal o oficiální stavbu plotu, která byla provedena. Oplocení a vjezdové brány ohraničující předmětnou část pozemku byly přinejmenším od roku 1975 umístěny na stejném místě, jako jsou v současné době. Právní předchůdce žalobce [jméno] [příjmení] převedl objekt [anonymizováno] na své děti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří již dnes nežijí. V roce 1991 syn původního vlastníka [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] uplatnil nárok na vrácení [anonymizováno] v rámci restitucí. V roce 1992 byl objekt [anonymizováno] vložen jako věcný vklad do [právnická osoba] [příjmení], společnost s ručením omezeným. Žalobce od roku 1992 užívá [anonymizováno], včetně pozemku ohraničeného plotem, v hranicích od tohoto nabytí, tedy od roku 1992 dosud. Žalovaný nikdy žalobce nevyzval, aby v užívání dotčené části pozemku přestal. Geometrický plán vypracovaný v roce 2000 za účelem rozdělení tehdejšího pozemku [číslo] v [katastrální uzemí], neřešil pozemkové hranice parcely [číslo]. Žalobce užívá areál [anonymizováno] včetně předmětné části pozemkové parcely [číslo] nyní tedy [číslo], nepřetržitě od roku 1992. Tvrdí, že vlastnické právo k této nově vzniklé pozemkové parcele nabyl tzv. mimořádným vydržením. Domáhá se proto určení svého vlastnického práva tak, aby mohlo být následně zapsáno v katastru nemovitostí.

2. Žalobce na podané žalobě v celém rozsahu trval.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Zdůraznil skutečnost, že žalobce nedrží předmětnou část pozemkové parcely řádně a poctivě. Poukázal na geometrický plán, který byl vypracován v souvislosti s kupní smlouvou uzavřenou mezi účastníky v roce 2000, z níž jednoznačně vyplývá průběh vlastnické hranice mezi pozemky ve vlastnictví žalobce a pozemkovou parcelou [číslo] ve vlastnictví žalovaného. Od roku 2000 si žalobce musel být vědom, že plot je umístěn na obecním pozemku a ani poté nepodnikl žádné kroky, které by vedly například k odkoupení dotčené části pozemku ve vlastnictví žalovaného.

4. Soud ve věci již jednou rozhodl rozsudkem ze dne 17. 2. 2020 č. j. 19 C 62/2019-166, jímž žalobní nárok žalobce v celém rozsahu zamítl. K odvolání žalobce ve věci rozhodoval Krajský soud v Ostravě, který svým usnesením ze dne 26. 2. 2021 č. j. 57 Co 106/2020-235 zrušil rozsudek okresního soudu a věc vrátil k dalšímu řízení s tím, že je na okresním soudu, aby dále zjistil, zda hranice mezi pozemky ve vlastnictví žalobce a žalovaného vedou v hranici tak, jak tvrdí žalobce či žalovaný. Dále se zabývat otázkou mimořádného vydržení ve smyslu ustanovení § 1095 občanského zákoníku s přihlédnutím ke skutečnosti, že k mimořádnému vydržení není třeba poctivé a řádné držby, ale jen nedostatek„ nepoctivého úmyslu“. Před posouzením mimořádného vydržení se vypořádat s tím, zda nedošlo k vydržení podle občanského zákoníku platného a účinného do 31. 12. 2013, to vše s přihlédnutím ke skutečnosti, že místní komunikace je veřejným statkem ve smyslu ustanovení § 490 občanského zákoníku. Veřejný statek neumožňuje s ohledem na povahu obecného užívání vydržení nemovitosti a nemůže být tudíž způsobilým předmětem držby podle ustanovení § 987 občanského zákoníku, když charakter veřejného statku coby věci v obecném užívání nezakládá možnost nakládat s touto věci jako s vlastní pro sebe.

5. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je bratrancem jednatelky žalobce. Stávající plot tak, jak stojí, byl od počátku, kdy [anonymizováno] převzali v 90. letech. Shodně byly sloupy i v době povodní. Když se stavěla přístavba v roce 1998, chtěli celý plot posunout blíže k cestě. Zjistili, že hranice pozemku je ve stávající části (dle nákresu část A, rovná linka kopírující tvar řeky [příjmení] a komunikace vozovky - poznámka soudu). Kdy byla ta vzniklá část plotu (dle nákresu odskok do pozemkové parcely [číslo] označený v nákresu soudu jako část B – poznámka soudu) zaplocována, to již nemá představu. Věděli však, že sporná část je již obecní pozemek. O tom, že tato zaplocená část je obecní, věděl otec jednatelky žalobce [jméno] [příjmení]. Bylo to v souvislosti s pokládkou asfaltu, což nebylo levné a asfaltovali tedy cizí pozemek. Věděli to, protože tato část plotu nenavazuje na původní část. Žádné doklady o tom, že by zaplocená část byla zakoupena, nenašli. Bylo to v roce 2004. S [anonymizována dvě slova] (právní předchůdce žalovaného – poznámka soudu) o tom nejednali. Ze stavebního povolení pro přístavbu vyplynuly hranice pozemku. Bylo jasné, že ta část oplocená je obecní, vyměřovali to tehdy. Když převzali areál jako [právnická osoba] [příjmení], jednalo se o jeden areál s oplocením, jak je k dnešnímu dni. Při stavbě přístavby se provedlo zaměření, dělal to pravděpodobně [anonymizováno]. Zda byl zaměřen geodety i bod v oplocení, již neví. Katastrální hranice byla vidět, že je rovnoběžná s tokem řeky. [jméno] [příjmení] byl spolu s otcem svědka jednatel. Po smrti rodičů byl sám jednatelem žalobce spolu s [jméno] [příjmení] až do roku 2010. Podniká v oboru [anonymizováno], má vlastní [anonymizováno] v [obec].

6. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že je bratrem současné jednatelky žalobce paní [příjmení] a zároveň jednatelem žalobce. Oplocení se stavělo v době socialismu. Při převzetí byl plot shodný, jako je stávající. Sám nenechával nikdy nic zaměřit. Jednatelem je asi čtyři roky. Předtím v [anonymizováno] pracoval. Neví o tom, že by se něco měřilo. O průběhu vlastnické hranice nic nevěděl. Má za to, že jeho otec a strýc by neutráceli za asfaltování, za něco, co by nebylo jejich. Měl za to, že v rozsahu stávajícího oplocení se jedná o celý areál [anonymizováno]. Jak vznikl současný tvar plotu, neví.

7. Z listinných důkazů obsažených ve spise soud zjistil, že vlastníkem pozemkové parcely [číslo] v [katastrální uzemí] je žalovaný, tedy [územní celek], jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí. Ve vztahu k pozemkové parcele [číslo] je z listinných důkazů dále zjištěno, že na pozemkové parcele [číslo] v [katastrální uzemí] leží místní komunikace 3. třídy označená jako [anonymizováno] v pasportu obce. Tato komunikace leží dále na parcelách č. [rok], [číslo] a [číslo], vše v [katastrální uzemí], jak vyplývá z polohopisného plánku, potvrzení silničního správního úřadu ze dne 1. 3. 2022, fotodokumentace pasportu komunikací aktualizovanému k 26. 8. 2018 [územní celek], z podrobného výpisu úseku komunikace [anonymizováno] v obci [obec] a z veřejné vyhlášky ze dne 10. 10. 2018 [územní celek] [číslo jednací] s tím, že se jedná o veřejnou komunikaci s účelem využití vozovka s asfaltovým povrchem, kategorie 3. třídy v obci [obec]. Tato místní komunikace je uvedena také v seznamu ulic obce jako základní typ ulice.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí soud dále zjistil, že žalobce je vlastníkem mimo jiné pozemkové parcely [číslo] (pozemková parcela obklopující budovu [anonymizováno] na pozemkové parcele [číslo] a [číslo]) a pozemkové parcely [číslo] (na ni navazující). 9. [příjmení] parcely číslo [rok] a [rok] jsou ve vlastnictví státu České republiky, jedná o vodní plochu, a to řeku [příjmení] (parcela č. [rok]) a pozemek přiléhající ke korytu řeky (parcela č. [rok]).

10. Právní předchůdce žalobce požádal dne 3. 2. 1971 tehdejší odbor výstavby ONV o povolení stavby [anonymizováno] na pozemkových parcelách [číslo] a [číslo]. K žádosti přiložil geometrický plán ze dne 14. 3. 1972 se zákresem stávající budovy [anonymizováno] a zakreslením hranic jednotlivých pozemků v okolí budovy [anonymizováno]. Dne 16. 4. 1975 požádal právní předchůdce žalobce komisi výstavby při tehdejším MNV v [obec] o povolení oplocení u nově zřízené zahrady a provozovny [anonymizováno] v [obec], a to oplocení provedené se železnými sloupky a betonovými patkami s drátěným pletivem, včetně vjezdu a výjezdu. K žádosti je přiložena kresba znázorňující oplocení včetně tvaru oplocení přiléhajícího k místní komunikaci vedoucí souběžně s řekou [příjmení]. Ze zákresu je zřejmá poloha budovy [anonymizováno], přičemž navržený průběh oplocení je zcela rovnoběžný s linií komunikace vedoucí souběžně s řekou [příjmení] po celém obvodu budovy [anonymizováno] (obdélníkový tvar). Z čestného prohlášení ze dne 21. 10. 2019 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], [datum narození], (ve věci nebyl slyšen jako svědek) čestně prohlásil, že stávající vjezdové brány u [anonymizováno] [obec a číslo] si pamatuje a jsou ve shodném místě jako v roce 1975.

11. Právní předchůdce žalobce požádal dne 26. 9. 1991 o plnění z mimosoudní rehabilitace s odkazem na ustanovení § 47 zákona č. 90/1991 Sb. ve znění novel.

12. Žalobce je právnickou osobou vniklou 23. 3. 1992 na základě společenské smlouvy uzavřené dne 1. 1. 1992. Vkladem společníků je objekt [anonymizováno] v [obec] na pozemkové parcele [číslo] včetně pozemků a porostů. Dne 6. 9. 1993 dále podali jednatelé žalobce návrh na vklad do katastru nemovitostí ve vztahu k dalším nemovitostem v objektu [anonymizováno], včetně dřevníku, vodovodní přípojky, žumpy, příslušenství a součástí.

13. Dne 16. 6. 1999 uzavřel žalobce s právním předchůdcem žalovaného ([územní celek]) smlouvu o koupi pozemkové parcely [číslo] která vnikla oddělením z pozemkové parcely [číslo]. Součástí kupní smlouvy je geometrický plán na oddělení pozemkové parcely [číslo], z něj je zřejmý i průběh hranice pozemkové parcely [číslo]. Ten přiléhá k pozemkové parcele ve vlastnictví žalobce, na níž stojí budova [anonymizováno] (opět rovnoběžný tvar s tvarem hranice mezi parcelami [číslo] a [rok]).

14. Dne 17. 1. 2001 byla uzavřena další smlouva mezi žalobcem a právním předchůdcem žalovaného, tehdy [územní celek], o koupi pozemkové parcely [číslo]. Ta vznikla oddělením z pozemkové parcely [číslo]. Ke kupní smlouvě je opět přiložen geometrický plán na oddělení nově vzniklé pozemkové parcely [číslo], z něj je zřejmý průběh vlastnické hranice mezi pozemkovou parcelou [číslo], pozemkovou parcelou, na níž je umístěna stavba [anonymizováno] a taktéž pozemkovou parcelou [číslo]. Průběh vlastnické hranice je opět zcela zřejmý. [ulice] linka kopírující břeh a koryto řeky [příjmení].

15. Notářským zápisem ze dne 10. 2. 2014 žalobce jako kupující nabyl další díly přiléhajících pozemkových parcel, mimo jiné pozemkovou parcelu [číslo]. Součástí kupní smlouvy je geometrický plán, v němž je zřejmý průběh vlastnické hranice se sousedící pozemkovou parcelou [číslo], který je zakreslen rovnou linkou.

16. Žalovaný je právním nástupcem [územní celek] na základě rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] ze dne 30. 5. 2012 sp. zn. KUSP [číslo], které nabylo právní moci 16. 6. 2012 ve spojení se zápisem o předání majetku.

17. Z kopie map evidence nemovitostí z roku 1981 vyplývá průběh hranice mezi pozemky právního předchůdce žalobce se zakreslenou budovou [anonymizováno] a pozemkovou parcelou [číslo]. Je zřejmý tvar hranice mezi pozemky v úrovni [anonymizováno] a přiléhajících pozemků, a to rovnou linkou souběžně s vlastnickou hranicí pozemkové parcely [rok] a navazující vodní plochou [rok].

18. Z geometrického plánu předloženého žalující stranou vyčleňující pozemkovou parcelu [číslo] u pozemkové parcely [číslo] vyplývá, že na úrovni poloviny současné stavby budovy [anonymizováno] uhýbá plot do pozemkové parcely [číslo], a to v šíři více než 6 metrů a v délce 36 metrů.

19. Z přípisu ze dne 2. 9. 2019 Ředitelství silnic a dálnic ČR bylo zjištěno, že v rámci přípravy stavby„ [anonymizováno] [obec] – [obec], obchvat“ bude při výstavbě nutné napojení i sítí v rámci dočasného záboru, stejně jako odstranění stávajícího oplocení z důvodu rekonstrukce stávající cesty a protipovodňových opatření. K přípisu je doložen výřez situace kolem [anonymizováno], z něhož je zřejmé, že zábor bude zasahovat celou pozemkovou parcelu [číslo], tedy i žalobou dotčeném úseku.

20. Žalobce do spisu dále doložil další notářské zápisy vztahující se k rozhodnutí mimořádných valných hromad společnosti [anonymizováno] [příjmení].

21. Z geometrického plánu ze dne 14. 3. 1972 vyplývá zakreslení [anonymizováno] včetně průběhu vlastnických hranic, které jsou v geometrickém plánu označené a polohového určení jednotlivých bodů, hranice všech přilehlých pozemků představují rovnoběžné přímky. Parcela [číslo] v geometrických plánech přímo zakreslena není.

22. Žalovaný doložil dále do spisu stavební povolení [stát. instituce] ze dne 15. 11. 1999, přístavek hospodářského objektu [anonymizováno], úpravu napájení venkovního osvětlení na pozemkových parcelách mimo jiné [číslo] v [katastrální uzemí] a kolaudační rozhodnutí ze dne 9. 11. 2004 [stát. instituce] k povolení užívání přístavby hospodářského objektu [anonymizováno] a přípojky NN na pozemcích mimo jiné [číslo] [číslo jednací], jehož součástí je geometrický plán, z něhož vyplývá průběh hranice mezi pozemky [číslo] a přiléhajícími pozemky [anonymizováno] [číslo], [číslo] a [číslo], [číslo]. Z geometrického plánu vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], schváleného dne 15. 11. 99, vyplývá taktéž shodně průběh vlastnické hranice mezi pozemkovými parcelami [číslo] a budovou [anonymizováno], resp. nově vzniklou přístavbou [anonymizováno], ve vztahu k dalším z druhé strany přiléhajícím pozemkovým parcelám, a to koryto řeky 2088 a řeky [příjmení] 2088. Ze všech těchto geometrických plánů vyplývá, že hranice mezi pozemky ve vlastnictví žalovaného a žalobce byla přímá rovnoběžná s tokem řeky [příjmení] a korytem řeky.

23. Na základě shora provedeného dokazování ve spojení s právními závěry odvolacího soudu a judikaturou nejvyššího soudu dospěl soud k níže uvedeným skutkovým a právním závěrům.

24. Podle ustanovení § 490 občanského zákoníku věc určená k obecnému užívání je veřejný statek.

25. Podle ustanovení § 987 občanského zákoníku držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

26. Podle ustanovení § 1095 občanského zákoníku, uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu neprokáže poctivý úmysl.

27. Podle ustanovení § 1089 odst. 1 občanského zákoníku, drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

28. Podle ustanovení § 1090 odst. 1 občanského zákoníku, k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

29. Podle ustanovení § 1091 odst. 2 občanského zákoníku, k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

30. Podle ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák., platného a účinného do 31. 12. 2013, se stává oprávněný držitel vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

31. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobce není důvodný.

32. V prvé řadě má soud prokázáno veškerými listinnými důkazy, a to geometrickými plány, snímky z map, fotodokumentací, historickým plánky a výslechem svědka [jméno] [příjmení], že hranice pozemků, tedy hranice mezi pozemkem [číslo] ve vlastnictví žalovaného a pozemkem parcela [číslo] [číslo] ve vlastnictví žalobce probíhá rovnoběžně s korytem řeky. Soud má v tomto směru dále prokázáno, že žalobce, resp. právní předchůdce žalobce, neoplotil své vlastnictví, ale při výstavbě plotu v 70. letech minulého století a následné úpravě v 90. letech minulého století byl zaplocen částečně pozemek ve vlastnictví jiného, (nyní) žalovaného. Soud na základě všech těchto důkazů dospěl k závěru, že sporný pozemek označený jako p. [číslo] v [katastrální uzemí] je součástí pozemkové parcely [číslo] a není ve vlastnictví žalobce, protože hranice parcel p. [číslo] parcel [číslo] je totožná s hranicí vlastnickou.

33. Soud se proto dále zabýval otázkou vydržení sporné části pozemkové parcely nově označené jako p. [číslo] to nejprve vydržením vlastnického práva ve smyslu občanského zákoníku platného a účinného do 31. 12. 2013.

34. Soud má prokázáno, že původní budova [anonymizováno] byla postavena v roce 1935. [jméno] [příjmení] – právní předchůdce žalobce provedl výstavbu nové budovy [anonymizováno] v roce 1971 a v roce 1975 požádal o svolení s provedením oplocení. Žalobce stavěl svá žalobní tvrzení na skutečnosti, že stavba plotu provedená v roce 1975 je ve shodných místech, jako bylo provedeno oplocení, které je u předmětné [anonymizováno] dosud. V tomto směru poukázal na čestné prohlášení pamětníka [jméno] [příjmení]. Žalovaný naopak namítal, že po povodních v roce 1997, kdy došlo k devastaci původního oplocení, není možné dovodit, že plot je postaven na základech postavených již v roce 1975. Soud dospěl na základě provedených důkazů k závěru, že oplocení provedené v roce 1975 a nově obnovené v 90. letech po povodních je totožné, a v tomto rozsahu je užíváno od roku 1992, kdy vznikl žalobce jako právnická osoba. Nemovitý majetek [anonymizováno] byl do společnosti vložen jako majetkový vklad společenskou smlouvou ze dne 1. 1. 1992 a souhlasným prohlášením stran. Žalobce v řízení tvrdil, že od tohoto data nerušeně užíval spornou část pozemku ve vlastnictví žalovaného, právní předchůdce žalovaného ([územní celek]) ani žalovaný nikdy v tomto směru nevyzvali žalobce k odstranění plotu či zdržení se užívání sporné části pozemku.

35. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdci žalobce [jméno] [příjmení], resp. jeho právní předchůdce [jméno] [příjmení], který [anonymizováno] v roce 1935 v původním stavu postavil a v 70. letech přestavěl včetně vybudování plotu, si museli být s ohledem ke všem okolnostem vědomi, že stavbu oplocení provádí na pozemkové parcele, která není jejich vlastnictvím. Ze všech předložených listinných podkladů a geometrických plánů, například žádosti o stavbu oplocení s kresleným náčrtem, kopií katastrálních map od roku 1981, resp. od roku 1975, si museli být právní předchůdci žalobce vědomi toho, kudy vede vlastnická hranice a tedy, že plot staví již na pozemku jiného vlastníka. V tomto směru soud především zdůrazňuje skutečnost, že vlastnická hranice mezi pozemky účastníků, resp. mezi pozemky [číslo] a [číslo] a [číslo], vždy sledovala tok řeky [příjmení], resp. parcelu [rok] a [rok]. Jednalo se o souběžné linky, jak vyplývá ze všech provedených listinných důkazů. Oplocení zásadním způsobem narušuje tuto rovnoběžnou linku hranice pozemku, ubíhá směrem k toku řeky do hloubky více než 6 metrů. Nadto svědek [jméno] [příjmení], který byl jednatelem žalobce, jednoznačně potvrdil, že v roce 1998, kdy bylo zvažováno posunout a narovnat plot blíže k cestě v celém rozsahu, bylo žalobcem zjištěno, že hranice pozemku je jinde a zaplocená část pozemku je vlastnictvím tehdy právního předchůdce žalovaného [územní celek].

36. Žalobce, který vznikl v roce 1992 a v tomto roce nabyl vlastnická práva k areálu [anonymizováno], proto nemohl nabýt vlastnické právo vydržením ve smyslu ustanovení tehdy platného a účinného ustanovení § 134 obč. zák. Tehdejší jednatelé žalobce minimálně od roku 1998 věděli, že sporná část pozemku je ve vlastnictví jiného subjektu a nemohli být tedy v dobré víře při jeho užívání ve smyslu ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák., platného a účinného do 31. 12. 2013. To vše za situace, kdy neexistoval žádný právní titul pro jeho užívání, resp. držbu. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že v listinách žalobce nebyl nalezen žádný doklad o koupi sporné části pozemku.

37. Soud se proto dále zabýval opětovně otázkou mimořádného vydržení ve smyslu ustanovení § 1095 občanského zákoníku. Spornou část pozemku, nyní vymezenou dle geometrického plánu jako p. [číslo] žalobce užívá po dobu více než 20 let. Žalovaná strana v tomto směru nijak neprokázala tzv. nepoctivý úmysl na straně žalobce a samotné užívání sporné části pozemku žalobcem nerozporovala. Ačkoli neexistuje právní důvod pro držbu sporné části pozemku, je nesporné, že žalobce tuto fakticky od roku 1992 užíval a prováděl její údržbu. Z dalších provedených listinných důkazů však vyplývá, že pozemková parcela [číslo] v [katastrální uzemí] je zároveň místní komunikací. Soud má tuto skutečnost prokázánu z pasportu [územní celek], vyhlášky o změně kategorie pozemních komunikací, zařazení pozemních komunikací do kategorie místních komunikací ze dne 10. 10. 2018 včetně geometrického plánku, z potvrzení silničního správního úřadu. Na pozemkové parcele [číslo] je vedena místní komunikace kategorie 3. označená jako [anonymizováno], a to jako veřejně přístupná místní komunikace ležící dále na pozemkových parcelách [rok], [číslo] a [číslo] v [katastrální uzemí]. Jak dále vyplývá z dalších listinných důkazů, a to ze seznamu ulic, jedná se o základní ulici, povrch místní komunikace je živičný a asfaltový. Účel pozemku je mimo jiné zřejmý i ze samotného výpisu z katastru nemovitostí (je zde uveden druh užívání – ostatní komunikace). Místní komunikace [anonymizováno] v obci [obec] leží na pozemkové parcele [číslo] i v úseku sporné části, tedy v části přiléhající k pozemkům žalobce, respektive zahrnuje i dotčenou část označenou jako p. [číslo]. Z dalších listin, zejména geometrických plánů založených ve spise má soud dále prokázáno, že k tomuto účelu pozemková parcela [číslo] slouží více než 50 let, minimálně od 70. let minulého století. Již tehdy se jednalo o veřejně přístupnou místní komunikaci. Na spornou část pozemku je proto nutné nahlížet jako na veřejný statek ve smyslu ustanovení § 490 občanského zákoníku. Jedná se o věc v obecném užívání blíže neurčeného počtu osob, který nezakládá možnost nakládat s takovouto věcí jako s vlastní pro sebe, a tedy vykonávat vlastnické právo v tomto případě pro sebe a nejedná se proto o způsobilý předmět držby ve smyslu ustanovení § 987 občanského zákoníku (soud v tomto odkazuje dále na judikát Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 612/2019 citovaný v rozhodnutí krajského soudu). Proto nemohlo dojít k vydržení vlastnického práva žalobcem, a to ani formou mimořádného vydržení ve smyslu ustanovení § 1095 občanského zákoníku a žalobce proto vlastnické právo ke sporné části pozemku nenabyl.

38. Pokud jde o námitky žalobce k výpovědi svědka [jméno] [příjmení], k tomu soud uvádí, že výpověď uvedeného svědka považuje za věrohodnou, nebyly prokázány žádné důvody svědčící o opaku. Druhý slyšený svědek [jméno] [příjmení], potvrdil, že on sám nikdy nic nenechával zaměřit a o průběhu vlastnické hranice nic nevěděl. Soud vycházel z výpovědí obou slyšených svědků, přihlédl k tomu, že všichni ve věci zainteresovaní jsou příbuznými (současná jednatelka žalobce [jméno] [příjmení] je sestrou svědka [jméno] [příjmení] a zároveň sestřenicí svědka [jméno] [příjmení], starosta [územní celek] je strýcem všech shora jmenovaných).

39. Pokud jde o skutečnost, že sporná část pozemku tvoří s [anonymizováno] od 70. let funkční celek, v tomto směru soud poukazuje na skutečnost, že, jak je již shora uvedeno, právní předchůdci žalobce si museli být vědomi skutečnosti, že sporná část pozemku není v jejich vlastnictví. Tuto, jako součást manipulační plochy před budovou [anonymizováno], užívali, nicméně případná změna tvaru oplocení pro samotný chod [anonymizováno] nebude mít zásadního vlivu. Pozemky obklopující budovu [anonymizováno] v části přiléhající k místní komunikaci poskytují dostatečně velký prostor pro účely obsluhy a nezpůsobí tak nemožnost užívání [anonymizováno] do budoucna, resp. užívání pro zamýšlené podnikatelské účely, jak bylo mimo jiné zjištěno při jednání na místě samém. Pouze nad rámec soud doplňuje, že žaloba nebyla podána ze strany žalovaného, který by se domáhal vyklizení sporné části pozemku. Naopak žalovaný se nebránil ani v průběhu řízení uzavření dohody s žalobcem o užívání této části pozemku.

40. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti a důkazy soud žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že žalobce není vlastníkem pozemkové parcely [číslo] v [katastrální uzemí].

41. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný má ve věci plný úspěch a náleží mu plná náhrada nákladů řízení ve spojení s vyhláškou č. 177/1996 Sb., ve znění novel. Tyto náklady sestávají z úkonů právní pomoci po 2 500 Kč za úkony převzetí věci, účast u jednání soudu dne 9. 12. 2019, 17. 2. 2020, písemného vyjádření k odvolání ze dne 1. 4. 2020, jednání u odvolacího soudu dne 22. 9. 2020, účast u jednání soudu prvého stupně 21. 12. 2021, 23. 2. 2022 a 1. 6. 2022, celkem tedy 20 000 Kč, 8 režijních paušálů po 300 Kč za úkony shodné právní pomoci, jízdné k jednání odvolacího soudu Krajský soud v Ostrava dne 22. 9. 2020 z [obec] do [obec] a zpět, najeto celkem 132 km, celkem jízdné 805 Kč a náhrada za ztrátu času 4 započaté půl hodiny po 100 Kč, celkem 400 Kč, to vše navýšeno o 21 % DPH ve výši 4 957 Kč, celkem tak náklady řízení procesně úspěšného žalovaného činí 28 562 Kč.

Poučení