19 C 74/2021 - 247

Rubrum

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce a žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o ochranu osobnosti takto:

Výrok

I. Žaloba ze dne [datum], jíž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému 1/ -) zdržet se veřejného prohlašování, že žalobce způsobil městysi [obec] škodu pochybením při čerpání dotace na zametací vůz v roce 2014 a že napsal dopis adresovaný Státnímu fondu životního prostředí a vydával se při tom za pana [celé jméno žalovaného], -) odstranit z veřejné i neveřejné části profilu Miras [celé jméno žalovaného] na sociální síti Facebook příspěvek ze dne [datum], jehož obsahem jsou výroky týkající se žalobce, -) zajistit řádnou veřejnou omluvu zveřejněnou ve veřejném příspěvku na jeho facebookovém profilu s názvem Miras [celé jméno žalovaného] znějící:„ Omlouvám se [celé jméno žalobce] za nepravdivé výroky, kterými jsem hodnotil jeho práci jako starosty městyse [obec] při čerpání dotace na zametací vůz v roce 2014 a že jsem nepravdivě uvedl, že jeho chybou městysi vznikla škoda a že napsal dopis adresovaný Státnímu fondu životního prostředí a vydával se při tom za pana [celé jméno žalovaného] a -) zaplatit žalobci 100 000 Kč, se zamítá.

II. Žaloba ze dne [datum], jíž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému 2/ -) zdržet se veřejného prohlašování, že žalobce způsobil městysi [obec] škodu pochybením při čerpání dotace na zametací vůz v roce 2014, a že napsal dopis adresovaný Státnímu fondu životního prostředí a vydával se při tom za pana [celé jméno žalovaného] a že byl žalobce před volbami 2006 bez práce, -) zajistit odstranění příspěvku publikovaného dne [datum] v 23:4 8:24 na internetových stránkách městyse [obec] v sekci Diskuse, -) zajistit řádnou veřejnou omluvu zveřejněnou na internetových stránkách městyse [obec] v sekci Diskuse znějící:„ Omlouvám se [celé jméno žalobce] za nepravdivé výroky, kterými jsem hodnotil jeho práci jako starosty městyse [obec] při čerpání dotace na zametací vůz v roce 2014 a že jsem nepravdivě uvedl, že jeho chybou městysi vznikla škoda a že napsal dopis adresovaný Státnímu fondu životního prostředí a vydával se při tom za pana [celé jméno žalovaného] a že byl pan [celé jméno žalobce] před volbami 2006 bez práce“ a -) zaplatit žalobci 100 000 Kč, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1/ náhradu nákladů řízení ve výši 121 231,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalovaného 1/.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2/ náhradu nákladů řízení ve výši 148 402,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalovaného 2/.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 22.9.2021 se žalobce vůči žalovaným domáhal ochrany osobnosti s tím, že byl do podzimu r. 2014 starostou městyse [obec] (dále městys) a žalovaní vůči němu šíří od r. 2018 (konkrétně od září a října r. 2018) nepravdivé a lživé informace týkající se jeho působení v této funkci, které jsou způsobilé přivodit mu újmu na jeho osobnostních právech. Žalobce vždy pracoval svědomitě a v zájmu rozvoje městyse, není tak osobou, za jakou se jej žalovaní snaží vykreslit. V komunálních volbách konaných v termínu 5.10 - 6.10.2018, tedy ve volbách, které proběhly pár dní poté, co žalovaní zveřejnili dané informace, přitom žalobce kandidoval na kandidátní listině sdružení nezávislých kandidátů s názvem„ [jméno] [příjmení]“ s pořadovým číslem 1, a v těchto volbách neuspěl, přičemž svou měrou k tomuto neúspěchu podle žalobce přispěly právě i tyto žalovanými sdělované nepravdy, které vyvolaly bouřlivou diskuzi a díky kterým byl obraz žalobce v pozici volebního kandidáta několik dní před volbami nenapravitelně pokřiven, když žalovaní dané informace sdělovali tak, aby to vypadalo, že disponují zákulisními informacemi a vzbuzovali tak dojem senzačního odhalení. Žalobce však neměl možnost se těmto nepravdám bránit a vysvětlit záměrně zkresleně podané informace, když nebyl v dané době aktivním uživatelem facebooku a tiskoviny (viz dále) byly roznášeny až v den voleb. Žalovaní tak těmito informacemi závažným způsobem poškodili profesní čest žalobce jakožto emeritního starosty, jeho osobní čest a dobrou pověst a snížili jeho důstojnost a vážnost v očích spoluobčanů městyse i jiných obcí, ke kterým byly tyto informace rozšířeny. Zároveň tím došlo k poškození žalobce v očích jeho rodiny (ta uvedené pociťovala jako nespravedlnost a urážku celé rodiny, její členové byli frustrovaní z toho, že dochází k pomluvám, vůči kterým není možné se bránit), přátel, obyvatel městyse a přilehlého okolí, když další občané v inspiraci zveřejnili na prodejně v městysi urážlivé texty, pročež žalobce pociťoval psychickou únavu, nespravedlnost, nechuť komunikovat s přáteli a zklamání z chování některých občanů, kteří bezhlavě roznášeli informace z textu žalovaných mezi další lidi, když byl opakovaně konfrontován s těmito informacemi ze strany veřejnosti (na mysliveckém plese, na veřejnosti apod.). Uvedeného se navíc žalovaní dopustili v době krátce před komunálními volbami r. 2018, chtěli tak žalobce poškodit v očích veřejnosti a zabránit jeho volebnímu úspěchu, což se nakonec i stalo.

2. Vzhledem k uvedenému má žalobce za to, že mu kromě nároku na odstranění daných sdělení a zdržení se jejich dalšího zveřejňování přísluší i právo na zadostiučinění dle § 2951 odst. 2 o.z., aby byla věc před veřejností uvedena na pravou míru, když je na něj nyní pohlíženo jako na osobu nekompetentní k výkonu funkce starosty. Potenciální reálnou hrozbu dalšího zásahu přitom žalobce pociťuje v tom, že ony příspěvky mohou lidem, kteří si je před čtyřmi lety přečetli, znovu vstoupit do povědomí a mohou podle nich usuzovat na jeho osobu jakožto kandidáta ve volbách, pakliže se žalobce rozhodne využít svého ústavního práva být volen. Věc pak žalobce řeší až nyní, tj. ke dni podání žaloby s odstupem bezmála tří let, jelikož nejprve zvažoval vhodný postup, v listopadu r. 2018 pak podstoupil operaci kolene, od ledna r. 2019 rehabilitoval, od srpna do listopadu r. 2019 byl v DPN a podstoupil katetrizaci, v únoru r. 2020 byl na operaci s druhým kolenem, pak rehabilitoval a byl v lázních, přičemž byl v DPN až do září r. 2020. Poté se začal věnovat přípravě žaloby, vše ale komplikoval covid-19 a od srpna do září r. 2021 byl opět nemocen, kdy musel podstoupit další katetrizaci.

3. Vůči žalovanému 1/ se žalobce domáhal a) uložení povinnosti zdržet se veřejného prohlašování, že žalobce způsobil městysi [obec] škodu pochybením při čerpání dotace na zametací vůz v r. 2014 a že napsal dopis adresovaný SFŽP a vydával se při tom za žalovaného 2/, b) odstranění příspěvku z [datum] z veřejné i neveřejné části profilu Miras [celé jméno žalovaného] na sociální síti facebook, jehož obsahem jsou výroky týkající se žalobce, c) zajištění řádné omluvy a d) zaplacení 100 000 Kč. Tvrdil, že žalovaný 1/ ve svém příspěvku ze dne [datum] na facebookovém profilu Miras [celé jméno žalovaného] (autorství žalobce dovozuje z toho, že jsou na tomto profilu osobní fotky žalovaného 1/ a z toho, že pod tímto příspěvkem žalovaný 1/ s dalšími přispěvovateli diskutoval s přesahem do dalších otázek, dále z toho, že jsou zde uvedené stejné fráze apod. jako v článku s názvem„ [anonymizována čtyři slova]“ jehož autorství žalovaný 1/ uznal /viz dále/, a z toho, že byl tento článek smazán až po podání žaloby, pokud by přitom žalovaný 1/ nebyl autorem tohoto příspěvku, jistě by jej smazal dříve) osočil žalobce ze způsobení krácení dotace na pořízení zametacího vozu k zabezpečení údržby komunikace o částku 216 202 Kč kvůli tomu, že„ trval na předčasném ukončení výběrového řízení.“ Žalobce však dlouhodobě popírá, že by na tomto ukončení trval, rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8.1.2019, č. j. 26 Co 294/2018-217 přitom bylo rozhodnuto, že za způsobení krácení dotace je zodpovědná společnost [právnická osoba], která se na základě příkazní smlouvy ze dne 25.9.2014 zavázala k zajištění realizace zadávacího řízení na pořízení předmětného zametacího vozu. Nadto žalovaný 1/ v tomto příspěvku žalobce nepřímo nařkl, že jménem žalovaného 2/ podal v této věci podnět k prošetření SFŽP (v příspěvku je uvedeno, že na dotační úřad bylo po výměně starosty posláno udání za předčasné ukončení výběrového řízení na zametací vůz, pod tímto dopisem byl podepsán žalovaný 2/, který nemohl vědět nic o žádném termínu /prostě se za něj někdo vydával/, ale kdo o tom věděl, byl bývalý starosta žalobce - toto tvrzení se přitom pojí s dobou, kdy již žalobce nebyl starostou, uvedené tak přesahuje pracovní sféru žalobce). Daný příspěvek pak byl zobrazen jako relevantní velkému množství uživatelů z městyse a z přilehlého okolí s ohledem na zobrazování příspěvku na facebooku přátelům pisatele.

4. Ve svém sdělení ze dne 5.10.2018 nazvaném„ [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení]“ pak žalovaný 1/ nařkl žalobce z nehospodárnosti spočívající v pořizování„ předražených projektů a předražené práci,“ současně pak uvedl mylné informace o stavu finančních prostředků městyse ke dni předání funkce novému starostovi (mělo dojít k předání dluhu 19 270 452 Kč, stav jmění městyse ke dni předání funkce starosty dne 14.11.2014 přitom byl ve výši 15 169 386,98 Kč). Toto sdělení poté bylo roznášeno i formou letáků, přičemž by se stále mohlo nacházet v jednotlivých domácnostech.

5. V rámci závěrečné řeči pronesené při jednání dne 20.1.2023 žalobce tvrdil, že se tohoto jednání žalovaný 1/ dopustil jako kandidát do zastupitelstva ve volbách r. 2018, který byl i úspěšný, k tomuto tvrzení ovšem soud nepřihlédl, jelikož bylo uplatněno v rozporu s § 118b o.s.ř. po koncentraci řízení, ke které došlo již ke dni 14.4.2022, přičemž se dle názoru soudu nejedná o takovou skutečnost, která by spadala pod výjimky z koncentrace řízení (nedochází tím ke zpochybnění věrohodnosti provedených důkazních prostředků, nenastala po prvním jednání ve věci, žalobce ji mohl uvést včas a nejednalo se ani o doplnění tvrzení po poučení ze strany soudu dle § 118a o.s.ř.).

6. Vůči žalovanému 2/ se žalobce domáhal a) uložení povinnosti zdržet se veřejného prohlašování, že žalobce způsobil městysi [obec] škodu pochybením při čerpání dotace na zametací vůz v r. 2014, dále že napsal dopis adresovaný SFŽP a vydával se při tom za něj a že byl před volbami 2006 bez práce, b) odstranění příspěvku publikovaného dne [datum] ve 23:4 8:24 hod. na internetových stránkách městyse [obec] v sekci Diskuze c) zajištění řádné omluvy a d) zaplacení 100 000 Kč. Tvrdil, že žalovaný 2/ dne [datum] ve 23:4 8:24 hod publikoval na internetových stránkách městyse v sekci Diskuse článek, kde uvedl o žalobci řadu zavádějících a lživých informací dotýkajících se jeho působení ve funkci starosty městyse. S ohledem na termín zveřejnění pár dní před komunálními volbami žalobce v tomto jednání žalovaného 2/ spatřuje jasnou snahu zdiskreditovat jeho osobu v očích veřejnosti a odradit občany od jeho zvolení zastupitelem, o čemž svědčí i úvodní věta tohoto článku„ Proč nevolit [celé jméno žalobce] Volby 2018“ Žalovaný 2/ v tomto článku uvádí„ nedoložím to, ale pokud se dobře pamatuji, byl [celé jméno žalobce] před volbami 2006 bez práce“, žalobce přitom tč. nebyl bez práce, ani nebyl evidován na ÚP, pracoval jako vedoucí odboru privatizace, tento výrokem žalovaného 2/ přitom nesouvisí s politickou aktivitou žalobce ani s jeho činností v zastupitelstvu, jedná se čistě o jeho soukromou záležitost. Dále žalovaný 2/ uvádí zavádějící informaci, o tom, že se žalobce konečně dočkal, když funkci starosty nikdo dělat nechtěl – v komunálních volbách v r. 2006 v městysi kandidovalo 6 stran a hnutí, bylo tak možné důvodně předpokládat, že každý leader by se v případě volebního úspěchu ucházel o post starosty. Těmito výroky žalovaný 2/ dehonestoval žalobcův nástup do funkce starosty v r. 2006 a vykresloval jej v očích veřejnosti jako osobu, na kterou funkce starosty zbyla pro nezájem ostatních a neschopnost takové funkce dosáhnout vlastními výsledky. Zároveň se žalovaný 2/ v tomto článku rovněž zmiňoval o kauze dotace na zametací vůz, kdy záměrně uvedl nepravdivé informace o tom, že došlo k faktickému poškození městyse (úhrada nákladů soudního řízení ve výši až 342 000 Kč), a to patrně liknavostí a neschopností odpovědných zastupitelů, a o tom, že někdo na SFŽP poslal dopis, kde upozorňoval na nedodržení zákonných lhůt v rámci výběrového řízení, kdy tento„ ubožák“ daný dopis podepsal jménem žalovaného 2/, kdy je žalovaný 2/ přesvědčen, že autorem tohoto dopisu je žalobce, či„ nějakej jeho agilní mladej poskok“ s tím, že to nedokáže, ale informace uvedené v dopise mohl znát jen žalobce, nebo jeho informovaní příznivci, žalobce přitom i tuto dotaci zpackal – žalovaný 2/ tak žalobce jednoznačně obviňuje, že padělal jeho podpis, příp. toto padělání zorganizoval a zároveň se nebrání urážky, když žalobce nazval ubožákem, přičemž se opět toto tvrzení pojí s dobou, kdy již žalobce nebyl starostou, uvedené tak přesahuje pracovní sféru žalobce. Žalovaný 2/ tak opětovně žalobce vykresluje jako nekompetentní osobu způsobující městysi škodu, jako podvodníka, který se dopouští padělání podpisu a vydává se za jiné osoby, a to přesto, že sám uvádí, že k tomu nemá důkazy. Nadto k žádnému poškození městyse nedošlo, když výše specifikovaným rozsudkem krajského soudu bylo rozhodnuto o tom, že za krácení dotace odpovídá společnost [právnická osoba], která tak byla povinnou nahradit náklady soudního řízení městysi. Ani tvrzení o zpackání dotace tak není pravdivé.

7. Žalovaný 1/ s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Tvrdil, že žaloba neobsahuje žádné konkrétní tvrzení o tom, že žalovaný 1/ veřejně prohlašuje, že žalobce způsobil městysi škodu a že vydávaje se za žalovaného 2/ napsal dopis na SFŽP. Co se týče facebookového příspěvku ze dne [datum] předloženého žalobcem, žalovaný 1/ tvrdil, že nezpochybňuje, že na svém facebookovém profilu hodnotil žalobcovo působení ve funkci starosty, tato hodnocení již však nejméně od r. 2019 zveřejněna na jeho profilu nejsou a žalovaný 1/ tak již nemůže nyní potvrdit, že daný žalobcem předložený příspěvek skutečně na jeho profilu s daným obsahem byl. Úspěch žaloby na zdržení se je přitom podmíněn tím, že musí daný zásah nejméně ke dni podání žaloby trvat. Vzhledem k tomu, že se však žalobcem tvrzený příspěvek ze dne [datum] na facebookovém profilu žalovaného 1/ nenachází, jak je uvedeno výše (sám žalobce uvedl, že se zde již nenachází, když došlo k jeho smazání po podání žaloby, a svědkyně pí [příjmení] uvedla, že se zde nenacházel již cca půl roku po volbách, tj. počátkem r. 2019) a žalobcem tvrzené letáky měly být roznášeny v den voleb v r. 2018, je možné dle žalovaného 1/ dovodit, že jednání, kterého se má žalovaný 1/ dle žalobce zdržet, se mělo odehrát v r. 2018, resp. nejpozději počátkem r. 2019, žaloba na zdržení se tohoto jednání je tak nedůvodná. S ohledem na to, že se již poté daný žalobcem tvrzený příspěvek na facebookovém profilu žalovaného 1/ nenachází, není ani možné, aby se žalobce domáhal jeho odstranění.

8. Zároveň pak není možné mít podle žalovaného 1/ za prokázané, že učinil žalobcem tvrzené výroky, když žalobce nikterak neprokázal, že jím předložený text, tj. znění příspěvku na facebookovém profilu ze dne [datum], ve formě volného textu (tedy nikoli jako printscreen facebookového profilu žalovaného 1/) je skutečně textem, který byl v r. 2018 ze strany žalovaného 1/ na jeho facebookovém profilu zveřejněn, není tedy možné, aby se žalobce domáhal omluvy za dané výroky, a není pak ani možné, aby se domáhal odčinění újmy, která mu měla být těmito výroky způsobena, částkou 100 000 Kč.

9. Pokud pak žalovaný 1/ v dané době psal o žalobcově odpovědnosti za krácení dotace, bylo to v souladu s tehdy známými informacemi s ohledem na skutečnost, že prvostupňovým rozhodnutím soudu došlo k zamítnutí žaloby s odůvodněním, že odpovědnost nese městys, za nějž jednal žalobce v pozici starosty, když je v tomto rozhodnutí uvedeno, že odmítl požadavek na prodloužení lhůty k podání nabídek. Možnou eventualitu poslání„ udání“ na SFŽP ze strany žalobce poté daný text naznačuje pouze nepřímo.

10. Žalovaný 1/ se pak přihlásil toliko k autorství článku [anonymizována čtyři slova], kde se vyjadřoval k hospodaření žalobce jako starosty v tom směru, že opakovaně čerpal nad rámec svého platu odměny, s čímž je žalovaný 1/seznámen v rámci osobních znalostí dění v obci, a zároveň to bylo prokázáno zprávou městyse, z níž vyplynul rozsah daných odměn i skutečnost, že žalobce z městyse čerpal ve formě daru i odškodnění za pracovní úraz (formulace daru však budí pochyby o legitimnosti žalobcova nároku, protože pokud měl žalobce nárok na odškodnění, měl být takto i odškodněn, pokud se však jednalo o dar, nasvědčuje to tomu, že takový nárok vůči městysi neměl). Informace ohledně dluhu městyse k [datum] uvedená v tomto článku je pak objektivně pravdivá, když je v závěrečném účtu městyse za tento rok uveden dluh 19 270 452 Kč, v r. 2018 se přitom jedná již toliko o 7 398 699 Kč. Další vyjádření o pořizování předražených projektů a předražené práce uvedená v tomto článku jsou pak obecná a nekonkrétní a jedná se o legitimní hodnocení činnosti žalobce jako starosty. Základem této kritiky co do nehospodárnosti žalobce přitom u žalovaného 1/ bylo jeho povědomí coby pracovníka ve stavebnictví o obvyklých cenách stavebních prací, kdy bylo vycházeno z informací o nákladech, které městys vynaložil na stavební práce. V době starostenství žalobce v radě a zastupitelstvu zasedali p. [jméno] a [obec] [anonymizováno], otec a syn podnikající ve stavebnictví, kdy městys v letech 2006 2014 opakovaně zadával vypracování projektů a studií p. [jméno] [příjmení], mnohé z nich se však následně nerealizovaly, a vykonával pro městys i stavební dozor. V rámci projektu„ zateplení a výměna zdroje tepla v OÚ [část obce]“, byl poté p. [jméno] [příjmení] členem hodnotící komise, která vybrala v rámci veřejné soutěže na tento projekt nabídku jeho otce, což vedlo finanční ředitelství k závěru o porušení rozpočtové kázně, takže městys následně v důsledku tohoto pochybení musel vracet dotaci.

11. Žalovaný 2/ s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Tvrdil, že žalobce řádně nedoplnil tvrzení a neoznačil důkazy co do zasažení do jeho osobnostních práv, ohledně vyvinutí snahy ke svépomocné nápravě zásahů a ohledně přiměřenosti požadované satisfakce, když ani výslechy žalobcem navržených svědků nepřinesly žádná skutková zjištění – syn žalobce se s žalobcem vídá dvakrát ročně a v městysi nebydlí, svědkyně pí [příjmení] si moc nepamatovala a svědkyně pí [příjmení] uvedla, že žalovaný lže, protože je žalobce dobrý člověk.

12. Předmětný článek Proč nevolit [celé jméno žalobce] žalovaný 2/ dne 3.10.2018 ve 23:4 8:24 hod. publikoval na internetových stránkách městyse v sekci Diskuse, jednalo se však o ojedinělou snahu žalovaného 2/ o vyjádření se k dění v městysi, od té doby se již ve věci nijak nevyjadřoval. Nebyl přitom veden snahou zdiskreditovat žalobce, ale potřebou občana vyjadřovat se k otázkám městyse, kdy mají občané právo se k jednotlivým volebním kandidátům vyjadřovat a kdy naopak kandidáti musí počítat s tím, že budou pod větším drobnohledem občanů (předvolební debaty jsou vidět v celé zemi před každými volbami, nadto je tato možnost ošetřena i Listinou základních práv a svobod). Městys [obec] měl a má cca 1 550 obyvatel, je tedy patrné, že se všichni navzájem znají, znají své vztahy, osobnostní rysy i vzájemné antipatie, zdrojem informací v městysi tedy nejsou internetové profily, či internetové debaty, ale klasické mezilidské vztahy a debaty v průběhu života na obci. Žalobce se ve věci prezentuje jako poškozená osoba, ovšem již dříve se velmi politicky angažoval (komunální volby 1994 a 2002, 2006 a 2010; kandidatura do PS PČR v r. 1998, 2006, 2010; nástup do PS PČR v listopadu r. 1999 z pozice náhradníka; kandidatura do senátních voleb r. 2014; členství ve sněmovním výboru 2000 2002 a kandidatura do krajských voleb 2008 a 2012, nadto se žalobce prezentoval jako poradce p. [příjmení], který ovšem uvedené popřel), ovzduší voleb pro něj tak není neznámou sférou, na kterou by neměl být připraven. Navíc v dané diskuzi mohl žalobce na tento článek žalovaného 2/ reagovat stejně jako to učinil p. [příjmení] a syn žalobce. Co do základu své kritiky žalobce uvedené v tomto článku přitom vycházel žalovaný 2/ z kroků, které žalobce učinil v průběhu výkonu mandátu starosty a z kroků, které činil před svým ustavením do této funkce, kdy žalobce není v tisku ani na internetu vykreslen příliš v dobrém světle. Daná informace si pak ověřoval, vycházel z informací od osob z městyse, z tisku (zejména z časopisu Domov), z osobních zkušeností, znalostí a informací od přátel.

13. Co se týče tvrzení ohledně absence práce žalobce před volbami r. 2006, žalovaný 2/ tvrdil, že tuto informaci napsal pouze jednou v daném příspěvku, nikdy jindy již tuto informaci neprohlašoval, kdy vycházel z informací od své matky, bývalé starostky městyse, a z informací od svých přátel. Žalovaný 2/ přitom nechápe, co je na tvrzení ohledně absence práce dehonestujícího, když může být bez práce prakticky kdokoli, běžná nezaměstnanost je cca 4 %. Nadto žalovaný 2/ výslovně uvedl, že„ pokud si dobře pamatuje“, jednalo se tak toliko o určité„ podezření“ (s určitými pochybnostmi) na skutečnost starou 12 let, kterou žalovaný 2/v kontextu ostatních sdělení v tomto článku obsažených žalovaný 2/nebral jako stěžejní. Dle názoru žalovaného 2/ pak tato skutečnost nemohla mít žádný zásadní vliv na rozhodování voličů v r. 2018.

14. K tvrzení o tom, že se„ žalobce dočkal, když funkci starosty nikdo dělat nechtěl“, žalovaný 2/ tvrdil, že tyto informace má od své matky, která se účastnila povolebního vyjednávání, kdy kandidovala do zastupitelstva ovšem s tím, že by ze zdravotních důvodů nepřijala funkci starosty (v letech 1990 1994 byla místostarostkou městyse a v letech 1998 2006 jeho starostkou). Většina kandidátů se voleb účastní toliko pro to, aby byli prospěšní obci, myšlenka, že se všichni leadeři kandidátek chtějí stát starostou je tak dle žalovaného 2/ iluzorní, účelová a zavádějící, o čemž svědčí i to, že leader kandidátky žalobce [titul]. [příjmení] i [titul]. [příjmení] z téže kandidátky, který skončil ve volbách třetí, se kandidatury na starostu vzdali, nastoupil tak žalobce. Formálně pak o post starosty proti žalobci usiloval p. [příjmení], který dříve působil na pozici místostarosty, veřejně však prohlašoval, že funkci starosty vykonávat nechce vzhledem k tomu, že má pouze základní vzdělání. Ani ostatní leadeři kandidátek a ostatní zastupitelé se pak starostou stát nechtěli.

15. Rovněž pak žalovaný 2/ tvrdil, že neúspěch žalobce ve volbách r. 2018 není způsoben těmito internetovými informacemi, když občané městyse vyjádřili svůj nesouhlas, aby byl žalobce ve vedení obce již v r. 2014, a následně i v r. 2018, kdy se žalobce nedostal ani do zastupitelstva – za tímto volebním neúspěchem žalobce je však toliko jeho činnost ve funkci starosty a jeho jednání s občany. Dle žalovaného 2/ zde bylo několik důvodů proč žalobce nevolit - prohrané soudní spory (soud s JZD o odškodnění za„ pracovní úraz,“ soud s matkou žalovaného 2/ o zaplacení pokuty vyměřené finančním úřadem ve věci pochybení při přístavbě tělocvičny ZŠ [obec], kdy žalobce při řízení u odvolacího soudu uváděl zjevné nepravdy o průběhu soudního řízení u soudu okresního), dále kauza Bohemia et [příjmení], opakované napadání matky žalobce 2/ po předání agendy starosty v obecním časopise DOMOV, vyvolání sporů s p. [příjmení] ve věci opravy kulturní památky a s p. [příjmení] ředitelem ZŠ a p. [příjmení] ve věci náhrobku, četné nerealizované projekty - projekt bioplynová stanice, projekt bílé pole, projekt kanalizace i četné vyplácené nepřiměřené odměny a cestovné.

16. Ke kauze zametacího vozu žalovaný 2/ tvrdil, že jej k napsání příspěvku přiměla prostá skutečnost, že někdo jeho jménem zaslal na SFŽP dopis upozorňující na nedodržení zákonných lhůt. Žalovaný 2/ pisatele nazval„ ubožákem“ a i nadále na tomto pojmenování trvá, když je přesvědčen, že falšování podání a podepisování se jménem žalovaného 2/ je nepřípustné, toto označení se však pojí toliko s osobou pisatele. Žalovaný 2/ nikdy přímo neoznačil, že by oním pisatelem měl být žalobce, nikdy jej ani napřímo neoznačil jako osobu padělající podpis, či organizátora jeho padělání, pokud tedy žalobce popírá, že je oním pisatelem, nemůže mu být toto označení adresováno. Žalovaný 2/ sám nebyl zaměstnancem ani zastupitelem městyse ani zaměstnancem společnosti [právnická osoba], logicky tak nebyl o tomto zadávacím řízení informován, pisatel však byl podrobně seznámen s průběhem dotace, tedy i s případnými pochybeními, žalovaný 2/ tak v příspěvku zmínil i své subjektivní přesvědčení, že pisatelem musel být někdo z okruhu žalobce, ti jediní totiž byli řádně informováni (mimo zaměstnance společnosti [právnická osoba], ti však podle něj neměli právní zájem na této stížnosti), žádnou konkrétní osobu však neoznačil. S ohledem na časové souvislosti (konání voleb do zastupitelstva, ve kterých žalobce neuspěl) a řádné nepředání funkce starosty nově zvolenému starostovi [anonymizována dvě slova], pak má žalovaný 2/ za to, že v této kauze byly ze strany žalobce činěny velmi podivné kroky. Navíc má žalovaný 2/ za to, že pisatel chtěl očernit jeho a jeho rodinu, v městysu se přitom obecně vědělo, že jeho rodina a rodina žalobce má špatné vztahy (žalobce četně očerňoval matku žalovaného 2/ i v časopise Domov). Zároveň žalovaný 2/ tvrdil, že co se týče náhrady škody spojené s kauzou zametacího vozu, v době, kdy psal daný příspěvek, bylo ve věci rozhodnuto toliko soudem prvního stupně, ke změně tohoto rozhodnutí došlo ze strany odvolacího soudu až 4 měsíce poté, v rozhodné době tak byla žaloba nepravomocně zamítnuta a v zastupitelstvu se řešilo odvolání.

17. Dále žalovaný 2/ tvrdil, že není pravdou, že se žalobce nemohl tvrzením uvedeným v daném článku bránit s ohledem na nedostatek času před volbami s tím, že na daný článek navazovala bouřlivá diskuze, když ona diskuze čítala pouze 2 příspěvky – příspěvek p. [příjmení] (otázka řešení korupce matky žalovaného 2/, kdy však PČR věc samu odložila) a syna žalobce (pokus o urážku žalovaného 2/ a zpochybnění jeho autorství článku pro nedostatečný intelekt). Nadto žalobce sporuje pouze některá tvrzení v článku uvedená, žalovaný 2/ má tak za to, že si žalobce musí být vědom, že dané informace lze lehce doložit.

18. S ohledem na vše výše uvedené žalovaný 2/ tvrdil, že dle jeho názoru nebylo možné, aby tímto příspěvkem došlo k poškození cti žalobce, když tu si poškodil nenávratně sám svým shora popsaným jednáním. Tvrzení žalobce o dehonestaci jeho profesní cti jakožto emeritního starosty a snížení jeho vážnosti a důstojnosti jsou pak více než úsměvná. Dle názoru žalovaného 2/ se tak s ohledem na vše výše uvedené jedná o oprávněnou kritiku žalobce, přičemž tam, kde si nebyl jistý, s informacemi polemizoval.

19. Nakonec žalovaný 2/ uvedl, že se žalobce nikdy v uplynulých 3 letech proti daným výrokům neohradil a na činnost žalovaného 2/ si nestěžoval, a to ačkoli v minulosti hojně využíval inzerci v tisku pro svoje předvolební rozhovory. Předmětná žaloba pak byla podána až těsně před uplynutím lhůty 3 let, co za tímto stojí žalovaný 2/ neví, zřejmě žalobce chtěl opět ve volbách r. 2022 usilovat o křeslo starosty městyse, ovšem pokud tak činil tímto způsobem, bylo to nedůstojné.

20. Nadto žalovaný 2/ poukázal na skutečnost, že nyní probíhaly volby do poslanecké sněmovny, komunální volby i prezidentská kampaň, kdy je v kontrastu s hodnocením jednotlivých kandidátů jeho článek ohledně žalobce neporovnatelným.

21. Strany učinily nesporným, že žalobce byl od roku 2006 do roku 2014 starostou městyse [obec], kdy byl politicky aktivní osobou na úrovni samosprávy, a to jako starosta městyse [obec] od roku 2006 do roku 2014 a jako zastupitel městyse [obec] od roku 2014 do roku 2018. V tuto chvíli již žalobce není politicky aktivní osobou na úrovni místní samosprávy. Dále, že byl žalobce poslancem parlamentu ČR od r. 1999 do r. 2002 a od r. 1998 do r. 2010 byl členem Krajského výboru KDU-ČSL, a že na podzim r. 2018 kandidoval v rámci komunálních voleb městyse [obec]. Rovněž bylo mezi stranami nesporné, že autorem sdělení pod názvem„ [anonymizována čtyři slova]“ je žalovaný 1/, přičemž ke zveřejnění tohoto sdělení došlo [datum], je však sporné, jakou formou a jakým způsobem bylo toto sdělení zveřejněno. Konečně bylo mezi stranami nesporné, že autorem článku s názvem„ Proč nevolit [celé jméno žalobce] volby 2018“ je žalovaný 2/, přičemž žalovaný 2/ tento článek publikoval dne [datum] v 23:4 8:24 hod na internetových stránkách městyse [obec] v sekci diskuse a tento článek je stále vyvěšený na internetových stránkách městyse [obec] v sekci diskuze.

22. Mezi stranami tak bylo sporné, zda žalovaný 1/ zveřejnil na svém facebookovém profilu dne [datum] příspěvek, v němž měl osočit žalobce z krácení dotace a z podání podnětu na SFŽP, dále zda jej žalovaný 1/ mylně v článku„ Hledá se straka divoká“ nařkl z nehospodárnosti, když vycházel mimo jiné i z mylných informací ohledně stavu finančních prostředků městyse. Rovněž pak bylo mezi stranami sporné, zda žalovaný 2/ žalobce dehonestoval informacemi uvedenými v článku„ Proč nevolit [celé jméno žalobce] Volby 2018“ Konečně bylo mezi stranami sporné, zda byla daná vyjádření žalovaných lživá a způsobilá přivodit žalobci újmu na jeho osobnostních právech a zda byli žalovaní vedeni snahou žalobce poškodit v očích veřejnosti a zabránit tak jeho volebnímu úspěchu v následujících komunálních volbách. Soud proto dále vedl dokazování k těmto sporným otázkám.

23. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

24. Podle hesla [celé jméno žalobce] na [webová adresa] je žalobce českým politikem, který byl v letech 1999 až 2002 poslancem Poslanecké sněmovny PČR za KDU-ČSL a v letech 2006 2014 byl starostou městyse za KDU-ČSL, později za TOP 09. V r. 1996 se profesně uváděl jako podnikatel, k r. 1999 působil jako místopředseda okresního vedení KDU-ČSL [obec], předtím byl předsedou okresní organizace, v r. 1996 se podílel na tom, že za senátní obvod [obec] mohl nastoupit coby kandidát [jméno] [příjmení]. Ve volbách r. 1998 kandidoval za KDU-ČSL do poslanecké sněmovny, kdy nebyl zvolen, ale do sněmovny se dostal jako náhradník v listopadu r. 1999, když zemřel p. [jméno] [příjmení]. Ve sněmovně setrval až do r. 2022. Někteří členové KDU-ČSL přitom žalobce kritizovali za jeho nástup do sněmovny s tím, že vysokou pozici na kandidátce dostal neférovým způsobem, když použil stranickou databázi adres a před primárkami rozeslal tisíce dopisů na svou podporu kolegům, takže měl předběhnout jiné kandidáty na kandidátní listině. Navíc se v r. 1999 označoval za poradce p. [příjmení], ten však oznámil, že s ním žalobce již nepracuje. V r. 1994 a 2002 neúspěšně kandidoval do zastupitelstva městyse a do vyšší politiky se neúspěšně pokoušel vrátit v krajských volbách r. 2008 a 2012 a v senátních volbách r. 2014.

25. Z veřejné části facebookového profilu s názvem Miras [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že jsou zde mimo jiné zveřejněné fotografie žalovaného 1/ a jeho rodiny.

26. Z příspěvku ze dne 28. září v 23:22 z čl. 7 předloženého žalobcem vyplývá, že žalobce disponuje volným textem, určitou„ sjetinou“ příspěvku nadepsaného Miras [celé jméno žalovaného], [číslo] v 23:22, v němž je mimo jiné uvedeno, že:„ před 4 roky, hned po výměně starosty, bylo na dotační úřad posláno udání za předčasné ukončení výběrového řízení na zametací vůz. Pod tímto dopisem byl podepsán [celé jméno žalovaného], který nemohl vědět nic o žádném termínu (prostě se za něj někdo vydával). Také hned, jak se to pan [celé jméno žalovaného] dověděl, vše předal PČR. Ale kdo o tom věděl, byl bývalý starosta [celé jméno žalobce]. Obec díky tomu musela vrátit 216 202 Kč Poslední rozsudek byl ve prospěch [právnická osoba] Engineering, která dotaci zařizovala. IS Egineering měl svědky na to, že bývalý starosta [celé jméno žalobce] TRVAL na předčasném ukončení výběrového řízení. Soud dále vyzval obec k uhrazení soudních výloh ve výši cca 122 000 Kč. Obci prozatím vznikla škoda 336 202 Kč. Po tomto rozsudku se obec odvolala a čeká na další soudní jednání.“ Z této„ sjetiny“ však nelze dle názoru soudu bez dalšího dovodit, kdy byla tato„ sjetina“ pořízena, odkud, a zda se jedná o„ sjetinu“ autentickou (o neporušený text, který se doslovně shoduje s originálem) a jaký je zdroj této„ sjetiny.“ 27. Dle reakcí pod shora specifikovaným příspěvkem byly k danému příspěvku připojeny komentáře 12 různých lidí, tyto komentáře však nejsou úplné, není tedy možné učinit závěr, jaký byl přesně jejich obsah. Obecně však z těchto komentářů vyplývá, že se jedná o komentáře souhlasné, či naopak.

28. Z článku s názvem„ [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení]“ plyne, že byl tento článek vyhotoven dne [datum], kdy autor uvádí:„ opravdu byste chtěli, aby se vrátily časy, kdy si bude starosta kupovat hlasy zastupitelů a radních výměnou za předražené projekty, předraženou práci, výměnou za pracovní místa na obci… Co mohl říkat [jméno] [příjmení], když obec přebíral po bývalém starostovi a obec měla k [datum] dluh 19 270 452 Kč“ 29. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že před komunálními volbami v r. 2018 došlo k pomluvám, osočování a zasílání veřejných dopisů vůči žalobci. Žalovaný 1/ na svém facebookovém profilu zveřejňoval pomluvy žalobce, zveřejnil tam dopis Straka divoká, kde pomlouval i jejího manžela [jméno] [příjmení]. Ona na to reagovala, protože se jich chtěla zastat a žalovaný 1/ jí na to odpovídal. Zároveň od sousedů, rodičů manžela, ví, že žalovaný 1/ měl tento článek v listinné podobě roznášet do poštovních schránek občanů v den voleb, což se podle ní již nemá, oni ale tento článek ve schránce neměli. Obsah už si moc nepamatuje, ale ví, že to bylo vedeno proti žalobci, naváděl v něm občany, uváděl, že další strany vznikly účelově a tím, že je podporují, budou fakticky volit žalobce a nabádal je tím, aby je nepodporovali. Rovněž tam bylo něco o dluzích, ale už neví přesně, o jaké dluhy, koho a vůči komu se jednalo. Ten článek na facebooku byl zveřejněn někdy kolem voleb, kdy přesně ale již neví, ani neví, jak vypadal, jednalo se o klasický příspěvek na facebooku zveřejněný přímo na profilu žalovaného 1/ - má jej v přátelích, proto se jí jeho příspěvek zobrazil, daný profil považuje za reálný, s žalovaným 1/ přes něj komunikovala. Autorství žalovaného 1/ k tomuto článku, resp. to, že tento článek zveřejnil on, pak dovozuje z toho, že to bylo spojeno s jeho jménem a bylo to na jeho profilu. Neví, zda se jednalo o příspěvek, který byl přístupný pouze uzavřené komunitě, např. přátelům osoby, která je na svém profilu zveřejnila, anebo zda se jednalo o příspěvek, který byl přístupný zcela veřejně. Neví ani, od kdy do kdy byl tento článek zveřejněn, v tuto chvíli se ale tento článek na facebooku již nenachází - v minulosti, neví přesně kdy, se snažila tento článek dohledat, chtěla se na něj znovu podívat, jelikož v tomto článku figuroval i její manžel a uvažovali o tom, že na žalovaného 1/ podají žalobu pro pomluvy s ohledem na tvrzení týkající se kandidátky (byla uvedena politická strana, za kterou kandidoval s naváděním, aby tuto stranu lidi nevolili, protože to by fakticky bylo v prospěch žalobce) s tím, že je tam určité spolčení, že žalobce měl jejímu manželovi dohazovat nějaké práce, čímž jejího manžela lživě pomlouval (neví co přesně tam bylo uvedeno v rámci daného spolčení, ani o jaké práce se mělo jednat). Žalobu si rozmysleli z časových důvodů. Článek takto dohledávali cca půl roku až rok po volbách v r. 2018 a už v tu dobu zde zveřejněný nebyl. Její manžel je zastupitelem městyse, před volbami v r. 2018 nebyl politicky aktivní, jednou kandidoval za stejnou stranu jako žalobce a prováděl pro městys nějaké zakázky. Ona i její manžel měli možnost na daný článek na facebooku reagovat. O tomto článku se s nikým nebavila, neví, zda na něj někdo z jejího okolí nějakým způsobem reagoval, nezaznamenala ani žádnou reakci žalobce. Zároveň od sousedů (rodičů manžela), kteří se to dozvěděli od dalších lidí, ví, že měl žalovaný 1/ v den voleb roznášet tento článek v listinné podobě, oni ho však do schránky nedostali, jednalo se o listinu o velikosti A4 s podpisem žalovaného 1/, na nic bližšího si již nevzpomíná, neví ani, kdo se k němu mohl dostat – v městysi se pak uvedené řešilo. Na tento článek v listinné podobě bylo možné reagovat např. na facebooku nebo na stránkách obce, ovšem s ohledem na to, že to bylo předáváno na poslední chvíli, takto podle ní pozbývalo smysl. Má za to, že právě proto byl tento článek v listinné podobě roznášen v den voleb. Nezaznamenala žádné reakce žalobce na tento článek v listinné podobě. Neví o ničem, kdy by veřejnost na tento článek v listinné podobě reagovala tím, že by nějakým způsobem dehonestovala žalobce, že by zveřejňovali nějaké články apod., ať už v listinné podobě např. na nějakých vývěsních štítech, nebo v elektronické podobě, např. na facebooku nebo na stránkách města. Ví jen, že následně byl na samoobsluze zveřejněn nějaký urážlivý text vůči žalobci, neví ale, co bylo jeho obsahem, ani zda se jednalo o reakce na daný článek, ani kdo to vyvěsil. Uvedené dovozuje pouze z toho, co jí řekli lidé, osobně tento článek neviděla, neví již, co přesně jí říkali.

30. Z příspěvku ze dne 3.10.2018 z 23:4 8:24 hod. a z nesporných tvrzení má soud za prokázané, že v danou dobu žalovaný 2/ zveřejnil na internetových stránkách městyse v sekci diskuze příspěvek s první větou„ Proč nevolit [celé jméno žalobce] Volby 2018“ V tomto článku žalovaný 2/ mimo jiné uvedl:„ nedoložím to, ale pokud se dobře pamatuji, byl [celé jméno žalobce] před volbami 2006 bez práce, po několika neúspěšných minulých kandidaturách ve volbách se konečně dostal do zastupitelstva. Tuším, že z 15 zvolených byl až 13. No a vzhledem k tomu, že funkci starosty nikdo nechtěl dělat, konečně se dočkal…Kdo zaplatí za soudní spor ohledně zametacího vozu, kde taky došlo patrně liknavostí, neschopností odpovědných zastupitelů, k faktickému poškození obce, - Celkem až 342 000 Kč U zametacího vozu se na chvilku zastavím. Jsem v této kauze totiž zainteresován. Někdo poslal SFŽP dopis, kde upozorňoval na nedodržení zákonných lhůt v rámci výběrového řízení. No a ten ubožák to podepsal mým jménem. Už jednou jsem [celé jméno žalobce] sdělil, že se vždy a všude celý svůj dospělý život podepisuju jménem a příjmením. Podpis na udání byl absolutně nepodobný tomu mému a především bylo uvedeno jenom příjmení. O tom, že autor dopisu byl buď [celé jméno žalobce], případně nějakej jeho agilní mladej poskok, jsem přesvědčen. [příjmení] to nedokážu, a ani to nebudu dělat, protože to podstatné je jinde: informace v dopise uvedené mohl znát jen [celé jméno žalobce], nebo jím informovaní jeho příznivci. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] ZPACKAL!!!“ 31. Podle příspěvku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a nesporných skutečností zveřejnil na internetových stránkách městyse v sekci diskuze dne [datum] [anonymizováno] [příjmení] reakci na výše uvedený příspěvek žalovaného 2/. Uvedl, že dle jeho názoru není vhodné uvádět v daném příspěvku věci, které popsal s tím, že se jedná o nastavený lidem vnucující názor„ protihavlíčkovské kampaně,“ kontroverzní dílo a infantilní gesto, kterým dává najevo, že slušní občané nemají svůj vlastní rozum. Dle příspěvku žalovaného 2/ ze dne [datum] a nesporných skutečností reagoval daného dne žalovaný 2/ na příspěvek [anonymizováno] [příjmení], v němž připustil, že jeho předchozí příspěvek je zaměřen„ protihavlíčkovsky,“ nejedná se však o kontroverzní dílo, nýbrž toliko o fakta, popis jeho skutků s uvedením, proč je pro něj tento kandidát nepřijatelný, nikoho ale nepřesvědčuje. V obou těchto příspěvcích jsou pak obsaženy četné invektivy.

32. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce], syn žalobce, ve své výpovědi uvedl, že cca před 4 až 5 lety během voleb do zastupitelstva městyse docházelo k předávání a zveřejňování nařčení žalobce, kdy byly zveřejňovány informace, které pošpinily čest žalobce a měly za cíl ho dehonestovat natolik, aby se mezi lidmi rozšířily fámy a pomluvy. Svědek tyto informace četl a reagoval na ně. Již si přesně nepamatuje, o jaké informace šlo a co bylo jejich obsahem. Pamatuje si pouze to, že zde bylo uvedeno, že žalobce krade, že v minulém volebním období okrádal městys a že zde byly nějaké jeho nekalé činnosti co do manipulace s dotacemi. Blíž už si nevzpomene, musel by se na daný článek podívat, stále je dostupný. Jednalo se o dva články. Jeden byl na facebooku a jeden na stránkách městyse. Co se týče článku na facebooku, již si nevzpomene, jak se ten článek jmenoval, byl zveřejněn někdy v období červenec až září před volbami 2018. Jestli se neplete, byl tento článek zveřejněn na profilu žalovaného 1/, což dovozuje z toho, že se na něj„ proklikal“ a byl nazván jako jeho profil, byly tam jeho údaje a na jeho příspěvky zde byly reakce osob, které bydlí v [obec] nebo jsou s ním nějakým způsobem spřízněny. Žalovaného 1/ nemá v přátelích, na daný článek byl upozorněn svou sestrou [jméno] [příjmení], na daný článek se přitom osobně bez problémů dostal, nevybavuje si, že by byl nějakým způsobem omezen přístup k němu, resp. má za to, že tento přístup žádným způsobem omezen nebyl, protože jinak by se k němu nedostal. Těžko se bude určovat, kdo je autorem tohoto článku, s ohledem na způsob zveřejnění na facebooku ovšem očekává, že autorem je osoba, jíž je daný profil. V danou dobu neřešil, kdo je autorem tohoto článku, nedohledával to, ani by nedokázal např. ze způsobu jeho napsání určit, kdo je jeho autorem. Již si nevzpomene, jak ten článek vypadal, byl přístupný min. do voleb 2018. Na tento článek na facebooku žádným způsobem nereagoval, řešili jej pouze v rodině, včetně žalobce, i když neví, kdy a jakým způsobem se žalobce o existenci tohoto článku dozvěděl, shodli se na tom, že nemá smysl na něj jakkoli reagovat, žalobce však měl možnost na daný článek reagovat, pokud měl facebookový profil. Tento článek se svědka a jeho sourozenců dotkl, nezhoršil však jejich vzájemné vztahy, měl spíš dopad na vztahy žalobce s jeho známými a kamarády, došlo k podkopání vzájemné důvěry, je ale nutné přihlédnout k tomu, jak se kdo s danou situací vyrovnal. Má za to, že článek měl jistou dohru, v městysi ale nebydlí, tak vše řešil primárně s rodinou po telefonu a pouze omezeně osobně. Osobně ničemu účasten nebyl, má pouze informace z rodiny o tom, že došlo ke zhoršení situace v městysi, někteří nemluvili, někteří se vyptávali apod. Není schopen říci, jestli na tento článek navazovaly nějaké další urážlivé texty. V diskusi pod článkem byly nějaké reakce, většinou se jednalo o negativní reakce vůči žalobci. Druhý článek, který byl na stránkách městyse, měl v podstatě totožný obsah, jen s tím rozdílem, že autorem byl žalovaný 2/. Byl zveřejněn někdy před volbami na jaře nebo v létě 2018 na stránkách obce v diskusi. O tomto článku se dozvěděl od rodiny, reagoval na něj přímo na stránkách v diskusi, a to z vlastní iniciativy, nelíbilo se mu, co žalovaný 2/napsal a chtěl na to reagovat. Již si přesně nepamatuje, jak na tento článek reagoval, bylo to ale něco v tom smyslu, že se znají od základní školy a jeho jazykové umění se od té doby vylepšilo. Neví, od kdy do kdy byl tímto způsobem článek zveřejněn, pokud je stále zveřejněn, šel by dohledat na stránkách městyse. Někdy před volbami 2018 slyšel název„ Hledá se straka divoká“, bavili se o tom s rodinou, neví ale, zda se jednalo o článek nebo leták a neví, co bylo jeho obsahem, neví ani, kdo byl jeho autorem. Poté došlo ke změně u žalobce, trápilo ho to, zpracovával to, v konečném důsledku to trápilo i celou rodinu, došlo k zásahu do rodiny. Největší dopad to mělo na matku, která to brala osobně, byly tam i různé reakce v rámci městyse, které se přenášely, a matka měla obavy z toho, jak to bude v rámci života v městysi dál. Mezi rodinou [příjmení] a [anonymizováno] nejsou úplně dobré vztahy, je to už velmi dlouho, nedokáže už ani říct od kdy. V městysi je všeobecně známo, že se tyto dvě rodiny nemají rády. Neví nic o soudním řízení mezi pí [příjmení] a obcí [obec]. Žalobce si na internetu ani jinde nedohledával, nejsou mu známy informace o tom, jak se žalobce dostal do sněmovny, ani informace o jeho politickém působení ve vyšších vrstvách ani ohledně nákupu zlata.

33. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. 117 C 3/2016 má soud za prokázané, že se v tomto řízení městys domáhal vůči společnosti [právnická osoba] zaplacení 216 602,10 Kč. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 22.6.2018, č. j. 117 C 3/2016-162, byla daná žaloba v plném rozsahu zamítnuta a městysi byla uložena povinnost nahradit společnosti [právnická osoba] náklady řízení 123 090,90 Kč a nahradit náklady státu 367 Kč. Soud při svém rozhodování vycházel z toho, že spolu strany uzavřely dne [datum] příkazní smlouvu, jíž se společnost [právnická osoba] zavázala pro městys komplexně organizačně zajistit realizaci zadávacího řízení a zařídit jeho zastupování v zadávacím řízení při zadávání veřejné zakázky s názvem Pořízení zametacího vozu k zabezpečení údržby komunikací. Jednalo se přitom o zakázku zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, kdy byla společnost [právnická osoba] vázána pouze zákonem o veřejných zakázkách. V důsledku nedodržení 15denní lhůty pro zveřejnění však městysi nebyla vyplacena celá dotace, ale dotace krácená o 216 602,10 Kč, soud prvního stupně měl však za prokázané, že zaměstnankyně společnosti [právnická osoba] dne [datum] informovala starostu městyse/žalobce, že je třeba tuto lhůtu prodloužit, jinak dojde k porušení zákona o veřejných zakázkách, ovšem žalobce s prodloužením lhůty nesouhlasil, pročež byla společnost [právnická osoba] vázána pokyny městyse, neporušila tak své smluvně stanovené povinnosti, a za vznik dané škody neodpovídala. Toto rozhodnutí však bylo rozsudkem Krajského soudu ze dne 8.1.2019, č.j. 26 Co 294/2018-217, změněno, kdy byla společnosti [právnická osoba] uložena povinnost zaplatit městysi 216 602,10 Kč s úrokem z prodlení a povinnost nahradit náklady. Krajský soud dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba] byla v rámci plnění svých smluvních povinností v této věci vázána toliko zákonem o veřejných zakázkách, její povinností tak bylo mimo jiné zabezpečit uveřejnění dokumentace včetně výzvy k podání nabídek nejméně po dobu 15 dnů, což však nesplnila, bylo totiž její povinností plnit příkaz městyse poctivě a pečlivě a využít každého prostředku, kterého vyžadovala povaha obstarávané záležitosti, kdy společnost [právnická osoba] v řízení neprokázala, že městys upozornila na nevhodnost jeho pokynů o neprodloužení oné 15denní lhůty s tím, že městys po tomto poučení na svém příkazu i nadále trval. Na straně společnosti [právnická osoba] tak došlo k porušení smluvních povinností, pročež má povinnost uhradit městysi škodu z toho vzniklou v podobě krácení dotace (rozsudek odvolacího soudu a jednotlivé protokoly z jednání soudu).

34. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že byl v jejich poštovní schránce leták s názvem„ Hledá se straka.“ Obsah tohoto letáku přesně neví, protože jej ihned, jak na něm uviděla podpis žalovaného 1/, zmačkala, když žalovaný 1/ píše jen lži. Jednalo se o listinu o velikosti asi A5, text byl černobílý, tlustě bylo napsáno„ Hledá se straka“, bylo to psané na počítači, včetně podpisu. Leták byl strčený v jejich bytovce ve schránkách (neví, zda byl ve schránkách i jinde), a když šla k volbám, tak jí byl strčený do ruky (neví, zda jej dostal i někdo jiný). Neví, kdo jí ho strčil, ani kdo jej dal do schránek, objevily se tam v den voleb do zastupitelstva městyse v r. 2018. Když viděla ten leták ve schránce, působilo to na ni špatně. Jednalo se o lži kvůli žalobci, z doslechu ví o tom, že žalovaný 1/nemá žalobce rád. To, že žalovaný 1/ o žalobci lže, dovozuje z toho, že věří žalobci, podle ní je to dobrý člověk, nikdy spolu neměli žádný spor. Předtím něco viselo na samoobsluze. Jednalo se o papír asi o velikosti A5, nalepený na nástěnce, na té listině bylo napsáno - [anonymizována tři slova]. Neví, zda to bylo co do obsahu stejné jako shora uvedené letáky, je možné, že obsah tohoto sdělení na samoobsluze a obsah letáků byl totožný, neví to, zkrátka si dovodila, že žalovaný 1/vždycky lže. Neví, kdo byl autorem daného papíru na samoobsluze. Lidi mluvili o této situaci pouze před tou samoobsluhou, když tam byl vyvěšen ten list. S ohledem na to, že tam byl název„ Hledá se straka“, který se shodoval s názvem letáku, který byl podepsán žalovaným 1/, dovodila, že autorem je asi žalovaný 1/. K žalovanému 1/ nemá žádný vztah, její manžel s ním však spor má, jednalo se o rvačku. Není politicky aktivní na úrovni obce, nechodí na jednání zastupitelstva městysu, v minulosti do zastupitelstva kandidovala na stejné kandidátce jako žalobce. Tuto výpověď soud považuje za nevěrohodnou s ohledem na skutečnost, že je manžel svědkyně t.č. trestně stíhán pro trestný čin ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit dne [datum], kdy měl napadnout žalovaného 1/ (usnesení PČR - OO [obec] ze dne 20.4.2022, č.j. KRPJ-63350-86/TČ-2021-161671, trestní příkaz zdejšího soudu ze dne 27.7.2022, č.j. 1 T 61/2022-180), pročež má soud za to, že má svědkyně s žalovaným 1/ vyhrocené vztahy, má tak na této věci určitý osobní zájem.

35. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplývá, že byl zvolen starostou městyse v r. 2014, funkci přebíral po žalobci. V roce 2010 nekandidoval v rámci komunálních voleb, ale zajímal se o dění v městysi, byl aktivní např. v otázce, kdy žalobce chtěl odvolávat ředitelku mateřské školy anebo chtěl vyhlásit výběrové řízení apod. Volby v daném roce byly někdy v září nebo v říjnu. Po ustavujícím zasedání se s žalobcem domluvil, že mu poskytne určitý čas k předání funkce, přičemž zároveň musel i vyřešit své dosavadní zaměstnání na pozici učitele a musel domluvit ve škole vše potřebné, aby vše proběhlo hladce. K předání funkce tak došlo asi týden až dva po schůzi. K předání ale došlo tak, že byla smazána veškerá elektronická dokumentace a nedostal od žalobce mobil ani telefonní číslo. Žádal žalobce, aby mu řekl vše ohledně probíhajících projektů v městysi tak, aby nevznikla škoda, kdy mu žalobce slíbil, že tak učiní, ale neučinil tak, a svědek proto musel některé věci řešit později. V té době neměl žádné politické zkušenosti, věřil žalobci, že mu vše předá, přičemž o předání žalobce sepsal předávací protokol. Již není schopen říci, v jakém stavu bylo jmění městyse při předávce funkce starosty, v dané době se budovala kanalizace a bytový dům, byly tam tak nějaké půjčky, do dnešní doby jsou některé půjčky spláceny, vše lze dohledat v rozpočtu. Volby v r. 2014 měly standardní průběh, žalobce byl v té době starostou již 8 let a v městysi panovala určitá nálada v tom smyslu, že si žalobce budoval užší vztahy např. s podnikateli a některými zastupiteli, zároveň zde panovala nálada, resp. má takový pocit, že panovala, že se žalobce, který byl dříve poslancem, v městysi snažil politiku z úrovně poslanecké sněmovny aplikovat i na politiku komunální. Svědek kandidoval, protože již nechtěl vedení obce, které tam v tu dobu bylo. I ve volbě starosty bylo patrné napětí, nikdo nechtěl na tuto pozici nastoupit, jelikož nikdo neměl informace o tom, co se v městysi připravovalo. Dle sdělení tehdejšího místostarosty, který byl i v jeho prvním období místostarostou, byly na úřadě zavřené dveře mezi kancelářemi a žalobce si spoustu věcí připravoval sám. Ani místostarosta mu tak nemohl pomoci v rozkrytí projektů městyse, jak byly připravené či nikoli apod. Převzetí funkce tak bylo velmi obtížné. U voleb v roce 2006, kdy se žalobce stal starostou, nebyl a ani si z toho nic nepamatuje, ví pouze to, že po nástupu žalobce do funkce došlo k soudnímu sporu s pí [příjmení], kdy byla řešena otázka, zda pí [příjmení] v pozici bývalé starostky, po které přebíral funkci žalobce, způsobila městysi nějakou škodu - jednalo se o nějaké nedodržení termínů realizace či dotace, kdy bylo možné požádat o nějaké prodloužení, výjimku či prominutí, ovšem žalobce tak neučinil a místo toho podal žalobu. [příjmení] svědkovi utkvělo, protože kdyby to tak dělali i oni, řešili by s žalobcem několik soudních sporů. Ani na volbách v r. 2018 nebylo nic zvláštního, přihlásilo se 7 nebo 8 stran, takže bylo hodně kandidátních listin, přičemž vnímal i určitý tlak ze strany příznivců žalobce, aby se dostali do zastupitelstva obce. V těchto volbách kandidoval i žalobce, a to z první pozice na kandidátní listině, nebyl ale zvolen do zastupitelstva. Žalobce pokaždé kandidoval za jinou politickou stranu, není tedy schopen říci, za jakou stranu kandidoval v r. 2018. V dané době probíhala určitá diskuse na stránkách městyse, která tam probíhá vždy, probíhala veřejně a nedělala se žádná cenzura. Svědek nemá na pročítání sociálních sítí čas, některé příspěvky se mu mnohdy zdají i zcestné a nedává jim žádnou váhu, není schopen se tak vyjádřit k tomu, zda v této době probíhala nějaká diskuse i na sociálních sítích, je ale možné, že probíhala na facebooku. Ví, že žalovaný 1/ sepsal určitý souhrn, který byl následně v rámci městyse distribuován v listinné podobě, jinak samozřejmě byly řešeny i volební programy. Neví, jakým způsobem byl tento souhrn v listinné podobě distribuován po městysi, asi to někdo roznášel. Většina dokumentů týkajících se voleb je distribuována cca týden před volbami a má za to, že i v tomto časovém horizontu byl distribuován tento souhrn - dostal se i k němu, měl ho ve schránce, neví ale, kdo mu tento souhrn dal do schránky. Jeho obsahem bylo něco ve smyslu, že kandiduje hodně stran a že některé jsou příznivci žalobce. Autorství žalovaného 1/ k tomuto článku dovozuje z toho, že tam byl podepsán, nejednalo se o vlastnoruční podpis, ale podpis na počítači. Neměl potřebu s žalovaným 1/ tento souhrn řešit, v té době nebyl ani zastupitelem, pouze občas chodil na jednání zastupitelstva. Nezaznamenal žádné reakce na tento souhrn, nikdo za ním nepřišel. Bylo před volbami, takže v obci byla distribuována spousta letáčků apod. Nepamatuje si, že by v r. 2018 kolem těch voleb někde na veřejném prostranství v městysi byly vyvěšeny nějaké urážlivé texty vůči žalobci, myslí, že nikoli. V rámci kauzy zametací vůz se jednalo o projekt, který v r. 2014 přebíral po žalobci. Souviselo to s poskytnutím dotace na pořízení zametacího vozu, kdy již skončila veřejná soutěž a byl jasně stanovený termín, do kdy měla být na fond dodána smlouva o dílo tak, aby městys o dotace nepřišel. Svědek se o tomto termínu dozvěděl asi tři dny před tímto termínem, ptal se paní účetní a ta mu řekla, že o tom nic neví. Věc tak ihned začali řešit, v té době nebyla smlouva o dílo schválena ani zastupitelstvem, ani radou, proto ihned odjel do [obec] a věc řešil s projektovou manažerkou, následně svolal i zastupitelstvo. Na dané schůzi jej pak žalobce napadl, že postupoval v rozporu se zákonem o obcích, když danou smlouvu neoprávněně podepsal a odvezl ji do [obec], to ale nebyla pravda. V té době to svědek vnímal jako snahu žalobce o to, aby udělali nějakou chybu a o peníze přišli, když mu nic neřekl a následně ho na tomto zasedání s tímto konfrontoval. Asi po týdnu, kdy proběhlo zastupitelstvo, mu volal žalovaný 2/ a pak mu předložil dokument od Ministerstva životního prostředí pro zastupitele, kde stálo, že žalovaný 2/ upozorňuje na chybné provedení výběrového řízení (mělo dojít ke zkrácení doby pro nabídky), žalovaný 2/ mu přitom řekl, že s tímto dopisem nemá nic společného a že věc bude řešit s policií, protože tento dopis někdo napsal za něj, přičemž to musel být někdo, kdo o této dotaci věděl a znal podmínky výběrového řízení. Ani svědek sám ovšem nevěděl, jaké podmínky byly stanovené a jak výběrové řízení probíhalo, nemohl to tak vědět ani běžný občan. Svědek ví o tom, že jsou dlouhodobě špatné vztahy mezi rodinou [příjmení] a rodinou [příjmení]. Vše, co následovalo tedy i ten dopis, který byl odesílaný jménem žalovaného 2/ na státní fond, tak vnímal tak, že to někdo dělá záměrně, aby poškodil jméno rodiny [příjmení]. Není si vědom toho, že by v době, kdy jej žalovaný 2/ o tomto dopisu informoval, žalovaný 2/ označil konkrétní osobu, která by podle něj ten dopis měla napsat, pouze uvedl, že nemá žádné informace ohledně daného výběrového řízení. Svědek má přitom za to, že kdyby chtěl žalovaný 2/ někomu škodit, tak by tento dopis poslal na fond ještě v době, kdy tam seděl žalobce, nikoli až v době, kdy se změnilo vedení městyse. Vše následně pokračovalo, když fond městysi nařídil vratku dotace přes 200 000 Kč. Městys měl podepsanou smlouvu se [právnická osoba], takže po ní městys chtěl nahradit vzniklou škodu. Smlouvu administroval p. [příjmení], který za ním přijel s tím, že došlo ke zkrácení doby na základě instrukce od žalobce tak, aby se to výběrové řízení stihlo nebo z nějakého obdobného důvodu. Ve věci proběhlo soudní řízení a této společnosti byla uložena povinnost danou škodu uhradit, bylo to kvůli tomu, že se nikde nepodařilo dohledat daný pokyn žalobce. Co se týče megalomanských projektů žalobce, jednalo se např. o projekt bioplynové stanice. Byl to ohromný problém pro městys, byla zřízena společnost [právnická osoba], která si půjčila od městyse asi 1 000 000 Kč, následně byla úspěšně podaná žádost o dotace na zřízení bioplynové stanice, projekt ale dál nepokračoval, nebyly totiž uzavřeny smlouvy se zemědělskými společnostmi, a nebylo tedy nasmlouváno, co by se do té bioplynové stanice dávalo. Žalobce svědkovi k tomuto projektu nepředal řádně potřebné dokumenty, svědek tak tuto věc řešil asi rok, než vše zdárně vyřešili, kontaktoval dokonce tři advokáty, ale všichni tři odešli s tím, že nemají dostatek potřebných informací, proto svědek kontaktoval i jednatele společnosti [právnická osoba] (žalobce, p. [příjmení] a bývalý místostarosta p. [příjmení]) a žádal je o poskytnutí potřebných informací, jednatelé se tomu ale vyhýbali, snažili se tyto informace nepředávat. Řešilo se tak, že zde je společnost [právnická osoba], která má v zásadě pouze dluhy, a to i za situace, kdy již nebylo možné biostanici postavit, v r. 2013 totiž poslanecká sněmovna schválila změnu zákona o podpoře a od začátku r. 2014 platila jiná podpora pro výrobu elektrické energie. Uvedeného si byl vědom i žalobce, který někdy na jaře nebo v létě r. 2014 zastupitelstvu sdělil, že již bioplynovou stanici není možné postavit, ovšem následně společnost [právnická osoba] čerpala od městyse další návratnou finanční půjčku ve výši asi 300 000 Kč. Dané finanční prostředky se pak městysi nevrátily v plném rozsahu, naopak byl městys nucen prodat část svého majetku (kalová pole), kdy žalobce, aby si„ zachránil krk,“ navrhl prodej závodů [právnická osoba] s. r. o., kdy by se ale prodaly i pozemky, na nichž je příjezdová cesta na fungující sběrný dvůr a čistírnu odpadních vod, proti tomu však na zastupitelstvu brojili. Svědek se poté ptal, z jakého důvodu žalobce tento projekt včas nezastavil, dospěli přitom k tomu, že to neučinil, protože bylo před volbami a že nebylo možné, aby přiznal, že udělal chybu a tento projekt nezvládl. Byl to ohromný problém, vnímali to tak jak zastupitelé, tak i občané městyse. Následně žalobce v rámci rozhovoru do nějakého časopisu nebo do nějakých novin uvedl, že nechápe, z jakého důvodu není současné zastupitelstvo schopno projekt dokončit - svědek to vnímal jako politickou hru, podle něj to nemělo opodstatnění, žalobce podle něj chtěl, aby to vyznělo tak, že on měl všechno v pořádku, ale že oni jsou neschopní. Co se týče vratky v rámci [část obce], jednalo se o projekt na zateplení úřadu, někdy v r. 2015 nebo 2016 městys kontaktoval finanční úřad s tím, že chce zpětně zkontrolovat dotace. V rámci dotace poskytnuté na zateplení úřadu ve [část obce] pak bylo zjištěno několik pochybení ve výběrovém řízení. Významným pochybením bylo to, že členem hodnotící komise byl p. [jméno] [příjmení], přičemž jeho otec p. [příjmení] [příjmení] dal v rámci tohoto řízení nabídku, která ve výběrovém řízení vyhrála. P. [jméno] [příjmení] přitom podepisoval prohlášení o tom, že ve věci není podjatý, tj. mimo jiné že není ve vztahu k vítězné firmě, což ale nebyla pravda. Byla tam i další pochybení, např. nedodržení termínu apod., finanční úřad tedy městysi uložil vratku cca 450 000 Kč. Řešili, kdo za to může, zda mají podat trestní oznámení apod., když členové hodnotící komise i žalobce museli o tomto vztahu mezi členy hodnotící komise a vítěznou nabídkou vědět, žalobce ale měl podepsanou smlouvu s pí [anonymizováno], na základě které ona ručila za administraci tohoto projektu, ovšem toliko co do částky 50 000 Kč. Vše se neslo městysem, řešilo se, proč tomu tak je, když městys musel uhradit bezmála půl miliónu, ale nahrazeno bylo pouze 50 000 Kč. Pozastavili se pak i nad výší cestovních náhrad vyplacených žalobci za 8 let, jednalo se o cca 660 000 Kč, protože dnes jsou tyto náhrady ve výši cca 2 – 3 000 Kč měsíčně pro starostu, přičemž v dnešní době je zcela jiná cena nafty než v době, kdy byly cestovní náhrady vypláceny žalobci v pozici starosty. Ještě v době, kdy byl starostou žalobce, šlo po městysi, že žalobce jezdí za obecní peníze studovat vysokou školu na Slovensko, neví ale, co je na tom pravdy. Rovněž je zarazily odměny, které byly žalobci vypláceny. Kritizovali to i občané, když si žalobce s panem místostarostou navrhovali vzájemně odměny za realizaci projektu. Současné vedení obce pracuje za tarifní peníze, nedávají si žádné odměny. Přitom má svědek za to, že i tato skutečnost hodně přispívala k tomu, jak občané nahlíželi na vedení městyse. Žalobci pak byl vyplacen i dar 200 000 Kč, jednalo se o odškodnění za pracovní úraz, kdy měl žalobce autohavárii.

36. Podle protokolu o předání funkce starosty žalobce v pozici předávajícího protokolárně dne [datum] předal [anonymizována dvě slova] v pozici přebírajícího doklady a písemnosti související s městysem a agendu starosty, včetně předání projektů, mimo jiné na zateplení budovy ZŠ [obec], a Pořízení zametacího vozu, nedošlo však k předání agendy k [právnická osoba]

37. Dle zápisu č. 2/ 2014 ze zasedání zastupitelstva městyse konaného dne [datum] zastupitelstvo daného dne projednalo a schválilo návrh Smlouvy o poskytnutí návratné finanční výpomoci pro BIOS [obec] ve výši 300 000 Kč.

38. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalovaného 2/, vyplývá, že žalobce zaslal v r. 2021 žalovanému 2/ výzvu k zaplacení 100 000 Kč s tím, že jinak podá trestní oznámení. Výzvu odůvodnil tím, že žalovaný 2/ v r. 2018 napsal na stránky městyse článek s názvem„ Proč nevolit [celé jméno žalobce]“ V tomto článku žalovaný 2/ rozkrýval kauzy z doby působení žalobce v městysi, aby nastínil, jaká je osobnost žalobce, a žalobce to označil za útok na svou osobu a za jeho dehonestaci. Svědkyně byla politicky aktivní osobou, v letech 1990 - 1994 působila jako místostarosta městyse a v letech 1998 – 2006 jako jeho starostka. Politickou činnost ukončila v r. 2008. Ve volebním období 2006 – 2010 působila v kontrolním výboru městyse, resp. v listopadu r. 2008 po zkušenostech se žalobcem podala rezignaci na tuto funkci, jelikož podle zákona starosta a místostarosta nemají zasahovat do činnosti kontrolního výboru, ovšem žalobce a pí [příjmení] tak stále činili a fakticky jí tak znemožňovali práci, když chtěli, aby bylo kontrolováno jenom to, co uznali za vhodné. Ve volbách v r. 2006 příliš neuspěla, ovšem po odstoupení jedné zdravotní sestřičky postoupila do zastupitelstva a potom se stala předsedkyní kontrolního výboru. Již si nepamatuje přesně názvy politických stran, které se účastnily voleb do zastupitelstva městyse v r. 2006, ani na přesná jména všech zastupitelů. Obecně je to tak, že z voleb vzejde 15 lidí, a pak se řeší, kdo bude starostou, místostarostou a radním s tím, že o tom se rozhodne na prvním veřejném zasedání. Ve volbách v r. 2006 uspěla spousta šikovných lidí. Obecně se kandidátky tvoří tak, že na prvních místech jsou osoby známé pro obec něčím důležité, a to i přesto, že tyto osoby vědí, že danou funkci nechtějí a nebudou vykonávat. Za KDU-ČSL tehdy kandidoval žalobce, asi na třetím nebo čtvrtém místě, všichni kandidáti, kteří byli na kandidátní listině před ním, ale následně odstoupili (byl to např. [titul]. [příjmení] a [titul]. [příjmení], kdy oba vlastnili soukromé firmy, a nechtěli tyto firmy nechat 4 roky bez vedení, nadto za situace, kdy by bylo jejich další působení po uplynutí příslušného volebního období nejisté, takže by museli potom začínat znovu od nuly). Za kandidátku strany ODS, za kterou kandidovala svědkyně, přemlouvali p. [příjmení], ovšem i on řekl, že to nepřipadá v úvahu s tím, že je nejisté, jak by případně uspěl v dalších volbách. Obdobné důvody vyslovili i p. [příjmení] a p. [příjmení]. Následně oslovili i jejího bývalého místostarostu p. [příjmení], který je šikovný a velmi pracovitý, ovšem ten se funkce starosty bránil, protože má pouze základní vzdělání. Následně došlo k dohodě mezi těmi 15 zvolenými lidmi a s touto dohodou se šlo na veřejné zasedání. V rámci volby na veřejném zasedání byli dva kandidáti na starostu, žalobce a p. [příjmení], jedním hlasem v tajné volbě uspěl žalobce – svědkyně má za to, že to bylo určitou činností p. [příjmení], který se této funkce bál. V rámci předvolebního jednání byla s možností nástupu do funkce starosty oslovena i svědkyně, ovšem v té době měla zdravotní potíže s páteří a byla dlouhodobě v dočasné pracovní neschopnosti, proto to odmítla. Na žalobce tak funkce starosty nakonec zbyla, což svědkyně dovozuje z toho, na jakém místě kandidoval, dále z toho, že se lídři kandidátek, včetně kandidátky žalobce, této funkce vzdali nebo ji odmítli, z počtu hlasů, ze zápisů z ustavující schůze a z povolebních jednání. Žalobce byl nakonec jediný, kdo o tuto funkci jevil zájem a kdo to jediný dával najevo. Po nástupu žalobce do funkce starosty jí žalobce dělal určité problémy, kdy jí např. nechtěl vyplatit odstupné s tím, že je v dočasné pracovní neschopnosti, byla tak nucena obrátit se na finanční úřad, krajský úřad a svaz měst a obcí, kdy jí nakonec bylo přiznáno, že má nárok na odstupné. Problémy byly i v dalších kauzách. V dané době přišla paní matrikářka s tím, že žalobce je údajně bez práce, kdy i zjišťovala v rejstříku, jaké živnostenské listy má žalobce. Nikdo z nich ale nevěděl, čím se žalobce zabývá, v jaké je funkci apod. Převzetí agendy v rámci výkonu funkce starosty mezi ní a žalobcem se o několik dní opozdilo, žalobce potřeboval ukončit svou činnost v [obec] a svědkyně měla zhoršený zdravotní stav, nestihla proto připravit dva šanony, šanon ohledně kulturních památek a šanon ohledně spolku v obci. Odevzdala klíče, ovšem zároveň se domluvila s žalobcem a od pí [příjmení] si půjčila klíče od informačního centra a od vchodu a šla na úřad tyto šanony dodělat, bylo to v sobotu. Byla tam asi dvě hodiny, potom přišel žalobce a začal řvát, že tam bez dozoru zastupitelů nemá co dělat, proto žalobce nakonec převzal agendu bez těchto dvou šanonů. Byla to hrozná situace. Městys jí poté zažaloval na zaplacení škody, spor vznikl z toho, že někdy v r. 2005 nebo 2006 byla v městysi realizovaná přístavba ZŠ s tím, že přístavba měla začít i skončit o prázdninách, ovšem z důvodu problémů na straně firmy, která přístavbu realizovala, došlo ke zpoždění, ke kolaudaci tak došlo později. S ohledem na to, že na tuto přístavbu byla poskytnuta dotace, udělala chybu, když nepožádala o prodloužení činnosti a odsunutí až do kolaudace. Na toto její pochybení v r. 2009 přišel finanční úřad při kontrole a městysi byla uložena pokuta ve výši 38 000 Kč, nebo 39 000 Kč. Pracovníci finančního úřadu starostu/žalobce, ovšem ihned poučili o tom, že pokutu nemusí platit, ale že je možné využít zákonných opravných prostředků a požádat o prominutí pokuty. I přesto, že žalobce tuto informaci dostal, tak hned druhý den byla daná pokuta z rozpočtu městyse uhrazena a žalobce následně svolal zasedání zastupitelstva. Již neví, zda se jednalo o zasedání řádné či mimořádné, v té době byla na rehabilitaci v [anonymizováno]. Při daném zasedání žalobce toto její jednání označil za nedbalostní trestní čin, žádal její přísné potrestání a rozhodnutí zastupitelstva o tom, že má městysi pokutu uhradit, což ovšem není v kompetenci zastupitelstva. Když zastupitelstvo tento postup žalobci neodsouhlasilo, žalobce přerušil veřejné zasedání a odešel do kuchyňky, kde začal obvolávat jemu nakloněné členy zastupitelstva a s nimi se mimo zasedací síň dohodl na tom, že po ní budou chtít vrácení poloviny uložené pokuty. Nato jí žalobce zaslal výzvu k uhrazení a jakýsi pokus o smír, kdy v tomto návrhu na smír byla obsažena věta, která se nedá zapomenout, že jí vzhledem k její tíživé sociální a zdravotní situaci nabízí splátkový kalendář. Soud vyhrála, byl učiněn závěr o tom, že zastupitelstvu nepřísluší rozhodovat o pokutách a že škoda městysi nevznikla jejím pochybením, ale činností žalobce v pozici starosty, kdy nevyužil zákonem stanovených opravných prostředků, když nepožádal o prominutí dané pokuty. V této věci se angažovali i p. [příjmení] a p. [příjmení], kteří v dané době dojeli na finanční úřad a informovali se tam o tom, zda skutečně ve věci existují nějaké příslušné zákonné opravné prostředky. Pak se v tomto smyslu na finančním úřadu informovala i svědkyně, následně oni tři sepsali žádost na Ministerstvo financí na prominutí dané pokuty, zaplatili příslušný kolek, tuto žádost dovezli na zastupitelstvo a žalobce žádali o razítko a podpis, což žalobce odmítl. [ulice] řízení byla městysi, uložena povinnost uhradit náklady řízení, s tím ale žalobce nesouhlasil, proto se nejprve odvolal s tím, že odmítá uvedené platit, protože zmíněnou pokutu dobrovolně uhradil. Nebylo to ale dobrovolně, nýbrž na popud soudu. Žalobce tak neváhal lhát ani krajskému soudu. Všechny tyto informace se dají dohledat na internetu. Ministerstvo danou uhrazenou pokutu městysi nakonec vrátilo. Fakticky tak žalobce toliko zatěžoval soud, když chtěl vůči její osobě za každou cenu najít nějakou kauzu, aby ji potopil. Těchto kauz bylo několik, žalobce ale nikdy nezvítězil, nikdy neměl pravdu. Po nástupu žalobce do funkce byl pak na úřadu nastolen nový řád, došlo k zavření dveří mezi kanceláří starosty a místostarosty, a to i přes to, že by se ze zákona měly tyto osoby zastupovat. Tehdejší místostarosta p. [příjmení] nebyl účasten žádnému jednání žalobce a totéž panovalo i za místostarostování p. [příjmení]. Volby v r. 2018 do zastupitelstva městyse už svědkyně vnímala pouze jako občan. Již si nepamatuje, kolik bylo kandidátek, kdo kandidoval apod. V dané době ale v městysi rezonovalo to, že zde bylo několik kauz, které měl na starosti žalobce z pozice starosty, ovšem byly v neprospěch městyse, takže se řešilo, že by žalobce již neměl dál funkci starosty vykonávat a že by ho měl ve funkci nahradit někdo jiný. V městysi rezonovalo několik takovýchto kauz, jednalo se o megalomanské sliby žalobce o tom, co pro městys zařídí, ovšem nedošlo k jejich naplnění, dále o dotační problémy, kdy byly městysi uloženy vysoké pokuty - ví např. o pokutě ve výši 450 000 Kč v rámci projektu ve [část obce]. Navíc se řešila i arogance žalobce v pozici starosty, kdy byl mimo jiné i hrubý na občany, když se na úřad dostavili mimo úřední hodiny. Při zasedání zastupitelstva se pak řešilo i předání agendy mezi žalobcem a novým starostou [anonymizována dvě slova], kdy žalobce předal [anonymizována dvě slova] prázdný počítač s tím, že se jedná o jeho duševní vlastnictví, a předal mu jen kusé a nepravdivé informace, což [anonymizována dvě slova] způsobilo dost velké problémy. Vše se v městysi probíralo, občané to prožívali, sama to řešila např. s osobami na nákupu apod., řešily se kauzy žalobce a řešily se i obsahy jednotlivých vydání časopisu Domov. Každý si tak udělal určitý názor. Mezi určitou částí městyse byl názor takový, že není na místě, aby se žalobce stal znovu starostou, bylo to ale způsobeno nikoli danými články, ale chováním, jednáním a prací žalobce. V dané době, ovšem neví, jestli před nebo po volbách do zastupitelstva, pak žalobce kandidoval do senátu, kdy se v jeho spotu projevila jeho absolutní neznalost zákonů, když nevěděl, ani kde sídlí senát a jaké má pravomoci. Co se týče článku žalovaného 2/ s názvem„ Proč nevolit [celé jméno žalobce]“ byl tento článek zveřejněn na stránkách městyse několik dní před volbami, neví již kolik dní přesně, byl to ale krátký časový úsek. Žalovaný 2/ zde rozkryl několik kauz ze života žalobce, např. kauzu z devadesátých let, kdy žalobce chtěl po Zemědělském družstvu zaplatit určitou částku, ovšem nevyhrál, protože to on sám způsobil dopravní nehodu v pracovní době. Zároveň v tomto článku byla řešena kauza nákupu zlata a dotační kauzy. Neví, kolik lidí na internetu tento článek četlo a zda je tento článek nějak ovlivnil. Nebyla to ale žádná rozlehlá činnost, resp. záležitost a určitě nepřispěla k porážce žalobce v daných volbách, naopak si tento neúspěch zavinil žalobce sám svých chováním, které bylo občanům známo. Článek„ Hledá se straka divoká,“ byl reakcí na spot žalobce a jeho neznalost, kdy coby myslivec chybně označil straku obecnou za straku divokou, jeho cílem ale nebylo poukázání na nějaké rozkrádání apod., jak to pojal žalobce. Předmětný článek svědkyně četla, už ale neví, co bylo jeho obsahem, je to dlouho a kauz bylo hodně. V městysi se o tom mluvilo, dělala se z toho legrace, žalobce to ale v rámci své vztahovačnosti překroutil. Má za to, že autorem možná byl žalovaný 1/, ale těch kauz bylo hodně. Ví o tom, že někdy v r. 2018 někdo poslal upozornění na SFŽP na to, že je chyba v rámci dotačního titulu a výběrového řízení na zametací vůz. Toto upozornění mělo být sepsáno žalovaným 2/, ovšem podpis na tomto upozornění připomínal spíš podpis zesnulého manžela svědkyně, než žalovaného 2/. Žalovaný 2/ se proti tomu bránil s tím, že dané upozornění nenapsal, ani napsat nemohl, když informace, které byly v tomto upozornění obsažené, mohl vědět pouze někdo, kdo měl s tímto řízením nějaké dočinění. Mohl to být tak pouze starosta nebo někdo z jeho okolí. Svědkyně si přitom myslí, že to upozornění bylo učiněno proto, aby došlo ke svalení daného pochybení na nového starostu [anonymizována dvě slova]. S p. [příjmení] se v době výkonu funkce v pozici starostky svědkyně často setkávala, jelikož měl volební obvod na [anonymizováno]. Sám jí jednou řekl, zda si dokáže představit, že by žalobce mohl být jeho poradcem, když byly toliko asistenti, ovšem žalobce se nazýval poradcem, aby měl rádoby vážnost. V letech 2000 – 2002 byl žalobce po smrti p. [příjmení] poslancem, z tohoto titulu chodil na zastupitelstvo městyse a snažil se shazovat všechny její návrhy a žádal, aby za městys požádali o dotaci na vybudování sportovních hřišť. Svědkyně se zastupiteli ale přebírali městys docela zadlužený, takže chtěli nejprve splatit dluhy. Žalobce na svém návrhu opakovaně trval, bylo to asi na třech zasedáních, kdy na posledním mu sdělila, že je tato jeho žádost již bezpředmětná, jelikož již nebylo možné o dotaci požádat. Na to žalobce vybuchl s tím, že on je členem poslanecké sněmovny a svědkyně pouze starostkou, takže kdo má lepší informace, na což mu řekla, že lepší informace má mít on, ovšem nedokáže je vstřebat a předat dál, když bylo řízení již ukončeno. Žalobce se na to konto urazil a odešel. Svědkyně je přesvědčena o tom, že od r. 1989, resp. 1990 jí žalobce nemá v oblibě. V té době bylo v městysi velice činné občasné fórum, žalobce zde dělal mluvčího a velice spolupracoval s jejím zesnulým manželem. Jednou pak její manžel přišel s tím, že spolu s žalobcem postaví pekárnu, ona ale žalobci již v té době nedůvěřovala co do jeho schopností, a proto manžela postavila před hotovou věc s tím, že buďto žalobce a pekárna, nebo rodina. To byl podle ní první impuls. Když byla ve funkci starostky, dali byt, který byl původně určen pro správce, k dispozici azylantům, nastěhovala se tam pí [příjmení] z [anonymizováno] se dvěma dětmi, která se velice vypracovala (nyní pracuje jako zdravotní sestra v [anonymizováno] nemocnici). Po nástupu žalobce do funkce starosty spolu s pí [příjmení], paní [příjmení] z bytu prakticky vyštvali a do bytu se nastěhovala dcera žalobce [jméno], resp. se v městysi hovořilo o tom, že usiluje o tento byt pro svou dceru [jméno]. Jednou pak byla svědkyně předvolána na policii k podání vysvětlení, kdy se od policisty [příjmení] dozvěděla, že se mělo jednat o korupci. Vzniklo to tak, že se dva chalupáři ve [část obce] p. [příjmení] a p. [příjmení] nebyli schopni dohodnout, když si p. [příjmení] požádal o povolení co do výměny oken a dveří a následně co do provedení přístavby na chalupě a p. [příjmení] si vůči tomu stěžoval, přičemž nebyl sto vzít na vědomí, že co se týče stavebního povolení, rozhoduje ve věci komise ve [obec], nikoli městys a podal trestní oznámení. Když pak věc policie řešila na obecním úřadu, pan starosta ožil, když se dozvěděl, o jakou kauzu se jedná, nemohl ovšem najít žádné podklady, nakonec tak došlo k odložení, jelikož se jednalo o nepodložená tvrzení o tom, že se svědkyně měla nechat podplatit, aby p. [příjmení] mohl udělat, co chtěl. Zároveň svědkyně poukázala na časopisy Domov, kdy od r. 2006, resp. od druhého čísla v sekci starosta informuje, mělo podle ní docházet k tomu, že se„ rádoby novinář“ p. [příjmení] ptal žalobce na dění v městysi a žalobce se často zabýval její osobou, jednalo se o neustálou kritiku - kdyby tak svědkyně byla v osobním založení jako žalobce, tak by ze soudu nevyšla, když by po každém přečtení nového článku musela na žalobce podat žalobu. Nabyla přitom dojmu, že se žalobce snaží zadupat do země vše, co zařídila nebo vybudovala s tím, že si chtěl přičíst všechny zásluhy. Markantní je to např. v zařizování plynofikace městysu, což zařizovali tři roky. Na to žalobce navštívil [právnická osoba], která zařizovala dotace, a žádal o zrušení žádosti s tím, že si vše znovu udělá sám, nebylo mu ale vyhověno. Žalobce tak následně šlapal po všem, co zařídili, kdy v jednom vydání časopisu Domov mimo jiné uvedl, že s pí hospodářkou obětovali vánoční svátky, aby napravili jejich chyby v tomto dotačním řízení a dotace mohla proběhnout. To se ale nezakládalo na pravdě, jedná se o složité a zdlouhavé řízení, není tedy možné vše zvládnout za tři dny o svátcích. Žalobci se pak nezavděčili ani p. [příjmení] a p. [příjmení], i o nich totiž psal v časopisu Domov hrozné věci a dehonestoval jejich práci. Co se týče vyplácení odměn a cestovních náhrad, byla situace v době, kdy byla starostkou odlišná od doby, kdy byl starostou žalobce, jelikož oni museli všechny dotace řešit sami a vše museli řešit osobně, takže měli víc výjezdů, teď se ale již najímá na vše firma. Cesťáky tak měla 2 – 2 500 Kč, jednou 3 000 Kč, to už si ale připadala, že čerpá z rozpočtu moc. Když si soud nyní vyžádal výpisy ohledně odměn a cestovních náhrad městyse, zjistila, že žalobce neměl problém mít cesťák v dané době 15 000 Kč, kdy tato částka v této době odpovídala průměrnému platu na [obec], svědkyni tak„ zůstává rozum stát,“ jak si to žalobce mohl dovolit a co dělala kontrolní komise a finanční výbor - z toho důvodu vlastně nakonec došlo k její rezignaci v rámci předsedování kontrolního výboru, když měli řešit právě otázku cestovních náhrad žalobce ve výši 8 000 Kč, což žalobci asi nebylo příjemné, a proto trval na tom, že se spolu s radní [příjmení] účastní jednání daného výboru, což je ale v rozporu se zákonem. Nakonec svědkyně uvedla, že po všech těch problémech, které žalobce způsobil, k němu nemůže mít pozitivní vztah, což musí každý pochopit.

39. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl politicky aktivní osobou po revoluci, bylo to asi 22 let a bylo to na komunální úrovni v městysi, byl zastupitelem a skoro po celou dobu byl ve finanční komisi. Už si nepamatuje, jak probíhaly volby v r. 2006, není ani schopen říci, jak v té době probíhala volba starosty. Ví ale, že tu funkci nikdo z jeho okolí nechtěl, nechtěl ji ani p. [příjmení] s tím, že nemá dostatečné vzdělání. Řešil prominutí uložené pokuty v době, kdy byla bývalá starostka pí [příjmení] nemocná, když byl žalobce ze strany členů finanční komise, p. [příjmení] a p. [příjmení], informován o možnosti požádat o prominutí pokuty. Činnost žalobce v pozici starosty ve funkčním období, které spolu absolvovali, by hodnotil normálně, snaha byla. V r. 2018 nebyl na uzávěrce a už si ani jako občan nepamatuje, jak volby v tomto roce probíhaly. V hlavě mu neutkvěl žádný skandál ani žádný problém, který by byl s těmito volbami spojen. Nevzpomíná si, že by někdy kolem voleb 2018 byl řešen nějaký článek ohledně osoby žalobce. Neříká mu nic ani název článku„ Hledá se straka divoká.“ Nevzpomíná si ani na to, že by se řešila otázka nějakého upozornění zaslaného na SFŽP.

40. Dle závěrečného účtu městyse za r. 2006 městys k [datum] hospodařil s dlouhodobými tuzemskými bankovními úvěry ve výši 6 272 000 Kč. Dle závěrečného účtu městyse za r. 2013, rozpočtu r. 2013 a zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření měl městys 1586 obyvatel a ke dni [datum] hospodařil s dlouhodobými bankovními úvěry ve výši 19 270 452 Kč. Podle závěrečného účtu za r. 2018 městys hospodařil ke dni [datum] s dlouhodobými bankovními úvěry ve výši 7 398 699 Kč.

41. Ze sdělení městyse vyplývá, že v době od r. 2006 do r. 2014 bylo v městysi realizováno celkem 45 projektů, p. [jméno] [příjmení] se přitom podílel celkem na 24 projektech, z čehož se nerealizovalo 7 projektů, kdy mu byla vyplacena odměna v celkové výši 587 117,25 Kč. Od té doby se p. [jméno] [příjmení] podílel na dvou projektech, z čehož se jeden nerealizoval, kdy mu byla vyplacena odměna ve výši 10 495 Kč.

42. Podle zápisu ze zasedání zastupitelstva městyse č. 5/ 2018 byl při zasedání konaném dne [datum] řešen mimo jiné bod v podobě odvolání proti rozsudku ve sporu s IS Engineering – vratka dotace u akce„ Pořízení zametacího vozu“. Dalším bodem jednání poté bylo rozhodnutí Finančního ředitelství ve věci odvodu za porušení rozpočtové kázně u akce„ Zateplení a výměna zdroje tepla v OÚ [část obce]“ realizované v r. 2013 v celkové výši cca 450 000 Kč.

43. Dle projektu„ Zateplení a výměna zdroje tepla v OÚ [část obce]“ byl tento projekt realizován v r. 2011 – 2014 a byl spolufinancován z různých dotací. Dodavatelem byl p. [příjmení] [příjmení]. Ze zápisu č. 4/2017/ 2021 ze zasedání zastupitelstva městyse konaného dne [datum] vyplývá, že žalobce při tomto zasedání zastupitelstvo informoval o průběhu daňové kontroly v rámci projektu„ Zateplení a výměna zdroje tepla v OÚ [část obce]“ s tím, že došlo k pochybení ve výběrovém řízení (nebylo postupováno v souladu se závaznými pokyny, které uvádí, že je žadatel povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace), takže byl městysi stanoven odvod ve výši 40 % z poskytnuté dotace, přičemž žalobce prověřoval možnosti odvolání.

44. Podle rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství č. j. 35088/18/5000-10480-712244 a [číslo] došlo k vyměření odvodu městysi do SFŽP a do Národního fondu za porušení rozpočtové kázně v rámci projektu„ Zateplení a výměna zdroje tepla v OÚ [část obce]“ jelikož zadávací řízení neprobíhalo v tomto projektu nestranně a transparentně, když zbyl člen hodnotící komise synem uchazeče, jenž podal do zadávacího řízení svou nabídku, což mohlo ovlivnit výběr vítězného uchazeče. Městys si totiž musel být vědom, že p. [příjmení] [příjmení], který podal nabídku v této věci, která byla následně vybrána, byl příbuzensky spojen s členem hodnotící komise p. [jméno] [příjmení], stavebním technikem, jenž má rovněž bydliště stejně jako p. [příjmení] [příjmení] v [obec], tedy v obci která má cca 1 560 obyvatel, přičemž členy hodnotící komise byly osoby pracující na OÚ tohoto městysu. Městys pak ani neověřil, zda se nejedná toliko o shodu jmen, navíc za situace, kdy bylo v krycím listu nabídky uvedeno, že je oprávněn za p. [jméno] [příjmení] oprávněn jednat p. [jméno] [příjmení]. Hodnotící komice přitom byla sestavena a podepsala prohlášení o nepodjatosti až poté, co byla učiněna nabídka ze strany p. [jméno] [příjmení]. Pokud pak byla ve věci ustanovena hodnotící komise, bylo namístě, aby jejími členy nebyly osoby, které by byly v příbuzenském či obdobném poměru s potenciálními uchazeči.

45. Co se týče kauzy Bohemia et Moravia, vycházel soud z článků založených ve spisu na čl. 49 a čl. 55 a z usnesení ÚS ze dne [datum], sp. zn II ÚS 271/05. Z uvedeného vyplývá, že žalobce podepsal v Římě r. 1998 za ČR smlouvu (smlouva byla napsána ručně, vše bylo hektické, jednání probíhalo ve francouzštině) s lidmi, kteří se prezentovali jako zástupci mimořádného velvyslanectví Ruska, Běloruska, Gruzie a afrických států na pět tun zlata (prodej zlata přes dobročinnou společnost s tím, že polovina z výtěžku půjde na sociální účely), ČR však zlato nikdy nezískala a žalobce se společníky přišel o desetitisíce dolarů. Ve věci se angažovala [právnická osoba] et [příjmení], která byla založena v r. 1998 p. [příjmení] a žalobcem (žalobce byl i předsedou správní rady). Jedinou činností této společnosti byl prakticky pouze shora specifikovaný obchod a žádost o dotaci ve výši 19 000 000 Kč na výstavbu hospice v [obec] od MPSV, žádost však byla učiněna na základě nepravdivých informací, takže MPSV dotace nevyplatilo a o společnost se začala zajímat PČR. Za tuto činnost byl následně trestně stíhán a odsouzen za podvod kolega žalobce [příjmení]. [příjmení] (ten se v řízení hájil mimo jiné tím, že klíčovou roli měl žalobce, který odnesl žádost o dotaci na MPSV, přičemž sám věděl, že jsou údaje v ní uvedené nepravdivé, stíhán však nebyl). Žádost o dotaci pak byla vyřazena definitivně na základě přípisu žalobce o zrušení dané žádosti ze dne [datum].

46. Z přípisu z čl. 57 p. v., z jeho konverze a postoupení podnětu z čl. 58 p. v. vyplývá, že dne [datum] byla sepsána stížnost na průběh veřejné zakázky městyse [obec] v rámci akce„ Pořízení zametacího vozu k zabezpečení údržby komunikací,“ která byla adresována na SFŽP a byla opatřena podpisem s uvedením, že se jedná o podpis žalovaného 2/. Dle přípisu ze dne [datum] žalovaný 2/ adresoval zastupitelstvu městyse své vyjádření o tom, že danou stížnost nikdy neposlal, nepodepsal a věc předal k prošetření PČR. Vyzval přitom zastupitelstvo k dalším krokům s tím souvisejícím. Podle sdělení PČR z čl. 125 byla věc následně oznámena ze strany žalovaného 2/ na PČR.

47. Podle záznamu volebních výsledku z voleb do zastupitelstva pro r. 2006 v městysi dostupného na [webová adresa] (čl. 206 spisu) bylo v rámci těchto voleb zvoleno do zastupitelstva městyse celkem 15 zastupitelů. Žalobce, který kandidoval na 3. místě kandidátky KDU-ČSL, se umístil co do absolutního počtu hlasů na 11. místě (dostal 198 hlasů). Kandidáti za tutéž stranu [titul]. [příjmení], který kandidoval z prvního místa na kandidátce, a [titul] [příjmení], který kandidoval na druhém místě kandidátky, dostali oba více hlasů než žalobce ([titul]. [příjmení] obdržel 271 a [titul]. [příjmení] 258 hlasů).

48. Dle spotu pro senátní volby 2014 - Volby 2014: Kandidáti do Senátu 1. část (dostupný na [webová adresa]) žalobce v rámci těchto voleb kandidoval za stranu TOP 09 a [příjmení] s heslem„ Spolu s vámi do Senátu.“ Při této debatě přitom uvedl, že jeho cílem je vrátit senátu jeho původní význam, pro který byl zřízen, tj. aby byl korektivem a napravovatelem nepodařených zákonů z poslanecké sněmovny a korektivem výkyvu na politické scéně pro případ pravé a levé vlády, kdy dochází k zákrutům a výkyvům, které by měl senát korigovat. Jeho program byl přitom založen na tradicích se snahou udržet prostor s kontinentálním právem tak, aby nepřevládli právní pozitivisté, a na odpovědnosti za vlastní jednání. V rámci otázky o zasazení se o zákony s dopadem na žďárský okrsek, resp. na voliče, kteří by jej měli volit, žalobce uvedl, že jako starosta v rámci druhého volebního období vidí největší problém v zákoně o veřejných zakázkách, který má dopad na všechny regiony, kdy došlo ke snížení hranice pro vyhlášení veřejné soutěže s otázkou možnosti účasti místních firem u zakázek významově 2 milionů, tak aby do těchto výběrových řízení nevstupovaly velké kolosy (např. Metrostav), když tyto firmy stejně tyto zakázky přeprodávají menším firmám. Senátor sám přitom nemá zákonodárnou iniciativu, takže Senát slouží spíše k opravě, redigování zákonů z poslanecké sněmovny, příp. k tomu, aby prováděl různá veřejná slyšení, kde občany, resp. odborníky seznámí s danou problematikou a ti se pak vyjádří, zda je zákon napsaný správně, nebo má chyby a nedostatky, či jsou možné dvojí výklady. Na tuto odpověď následně reagovala další kandidátka pí [příjmení], tehdejší senátorka za okrsek [obec], která uvedla, že senát využívá svou zákonodárnou iniciativu ve větší míře, kdy sama připravovala novelu zákona o exekutorech a uvedla i další příklady změny zákonů. K dotazu, zda bude vykonávat funkci na plný úvazek, či si ponechá své současné povolání, resp. zda si myslí, jestli je tato funkce slučitelná s další placenou veřejnou funkcí, poté žalobce uvedl, že je potřeba funkci senátora vykonávat na plný úvazek, ovšem taky kandiduje do komunálního zastupitelstva, a to ne, že by si nechával nějakou obezličku, ale funkci senátora a funkci starosty, třeba neuvolněného, je možné skloubit. Není to o dvojích funkcích a dvojích platech, za celou dobu výkonu veřejných funkcí nepobíral žádný plat v žádné dozorčí radě ani v představenstvu a vždy se práci věnoval naplno, ale v tomto případě si myslí, že to může být i prospěchem pro region, když člověk nezůstane odtržený a nezůstane tzv. jen v té [obec], a bude dojíždět do regionu jen částečně na některé dny. V rámci otázek o povědomí ohledně senátu, žalobce uvedl, že senát sídlí ve Valdštejnské ulici ve Valdštejnské jízdárně, neboli konírně, kdy pí [příjmení] upřesnila, že zde sídlí Národní galerie a že senát zasedá tam, kde byly stáje, ovšem je to ve Valdštejnském paláci. Na otázku, kdo byl za daný okrsek senátorem v období 1996 2002, uvedl správně [titul]. [příjmení] za KDU-ČSL. K otázce kolikrát se na plénu senátu řeší zákony postoupené sněmovnou, žalobce uvedl, že nejprve dojde k obecné rozpravě, potom je to přikázáno výborům a po projednání se to vrátí zpět na plénum, což pí [příjmení] následně opravila tak, že se věc projednává v plénu pouze jednou. Na další otázku, proč by ČR měla mít senát, žalobce uvedl, že změna Ústavy je na několik roků a její částečná revize byla potřebná (jako příklad uvedl výklady ústavních zákonů ze strany prezidenta p. [příjmení], v době, kdy byl zvolen, které byly na hraně a bylo těžko je napadnout), senát je tak ústavní pojistka a měl by plnit význam, který mu byl dán, a to i v tom smyslu, že by se měl podílet na jmenování členů bankovní rady.

49. Z jednotlivých online časopisů Domov (dostupné na [webová adresa], čl. 207-215 spisu) vyplývá, že v r. 2006 [titul]. [příjmení] ve svém článku z prosince r. 2006„ Kanalizace – nejrozšířenější stavba v historii [obec]“ uvedl, že v městysi nadále probíhá stavba kanalizace, na níž bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby v říjnu 2005, s tím, že v dané době vrcholily práce spojené s přípravou žádosti o vydání stavebního povolení u vodoprávního úřadu a zároveň jsou vedena jednání o možnosti spolufinancování stavby ze strany státu (DOMOV [číslo] 2006). V rámci článku„ Starosta rekapituluje uplynulý rok“ od komunálních voleb v r. 2007 žalobce uvedl, že návrh kandidatury na funkci starosty přijal pouze proto, že to přislíbil s tím, že se mu nelehko opouštěla práce, která jej bavila a umožňovala mu kariérní růst. Ještě v den voleb tak nebyl rozhodnut, zda funkci starosty v případě zvolení přijme, vzniklou situaci tak hodiny a hodiny telefonicky konzultoval se svými přáteli. Do funkce vstupoval s představou, že bude pracovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí ve prospěch městyse a jejích občanů dle jejich veřejné smlouvy - programu, se kterým se ucházeli o hlasy a přízeň voličů. Nejvíc ho zklamal stav věcí v městysu, kdy věci schválené zastupitelstvem v r. 2005 a začátkem r. 2006 dokončovali v prosinci a v lednu 2007, kdy bylo reprezentováno, jak je připravena stavba kanalizace, ale opak byl pravdou. Žádost o dotaci byla bývalou paní starostkou odeslána na MZ bez nutných souhlasů a ostatních podkladů, takže ji MZ vrátilo, celá žádost tak musela být přepracována a do [datum] předložena zpět MZ k posouzení. Nadto museli uvést do souladu varianty projektů kanalizace, zajistit všechna potřebná vyjádření státních a stavbou dotčených orgánů a zajistit smlouvy se všemi majiteli pozemků dotčených stavbou. K zajištění finančních prostředků pak bylo nutné oslovit statutární zástupce MZ a MF, celý proces ohledně žádosti o dotace na kanalizaci tak byl završen [datum] podpisem rozhodnutí ministerstva o přijetí dotace a jeho kontrasignací. Pokud by pak nedošlo k zajištění těchto kroků, nebyli by schopni realizovat tak rozsáhlou investici z vlastních prostředků, přestože byli povinni do konce r. 2010 zajistit možnost připojení občanů na čističku odpadních vod. Neví, zda se jedná o lajdáctví, uvedené měli posoudit sami občané, žalobce však věřil, že každý občan zná odpovědné osoby. Dále pak žalobce popsal záměry ohledně realizace dalších akcí v městysi (Domov 4/ 2007). V r. 2008 žalobce představil plány na výstavbu bytového domu ve [ulice] ulici i chystané plány na zpracování studií výstavby nových domů s výhledem na léta 2010 2012, kdy byla v rámci schváleného územního plánu vyčleněna lokalita pod parkem (Domov 4/ 2008). V r. 2009 žalobce uvedl, že je výstavba kanalizace hotová s tím, že když se ohlédnou zpět, tak je třeba vědět, že začínali v prosinci r. 2006 skoro úplně od nuly, stavba nebyla vůbec připravená, a to ani po stránce projekční, ani po stránce finanční, kdy patří velký dík [anonymizováno] za průběžnou přípravu dokumentace a další práce s tím spojené. Dům ve [ulice] ulici je pak obsazen nájemníky, jedná se o pěkné byty a kvalita provedených prací je velmi dobrá, v rámci nové výstavby bytů je navíc počítáno s lokalitou pod parkem (Domov 4/ 2009). V tomtéž roce se poté žalobce vyjadřoval k možnosti nového bydlení na Bílém poli, jedná se o lokalitu pod parkem, s tím, že se podařilo oslovit firmu na stavbu bytů pro běžné občany (Domov 2/ 2010). V rámci hodnocení svého prvního volebního období v r. 2010 žalobce uvedl, že si při nástupu do funkce myslel, že když je např. ukončena veřejná soutěž na dodavatele stavby kanalizace, že je mnohé připraveno, ale realita byla bohužel jiná, když museli vše odpracovat znova od začátku, včetně podání žádosti, když hrozilo, že městys přijde o možnost čerpání dotací z EU. [příjmení] pak ani, že nejsou připraveny žádné projekty, ani plán realizace některých projektů, použil při tom přirovnání s během na 4 km s tím, že když byly ostatní již za čtvrtinou trati, on stál na startovacích blocích. Rozhodl se do toho ale jít, jelikož měl vidinu toho, že až jeho vnuk vyroste, bude z městyse skanzen. Nějaké projekty byly rozpracované, ale žádný nešel realizovat hned. Když v r. 2006 zjistil skutečný stav věci, dali se na boj, pracovali prakticky ve dne v noci, soboty i některé neděle, prostě museli během dvou tří měsíců stihnout udělat tolik, co jiní připravovali rok i déle (tento handicap bylo možné vynulovat pouze zvýšeným úsilím a prací). Opět pak následoval nástin projektů a akcí, které se podařilo realizovat, resp. které jsou v plánu (Domov 3/ 2010). Po znovuzvolení do funkce starosty v r. 2010 žalobce uvedl, že pro výstavbu bytů v lokalitě pod parkem není dostatečný počet zájemců o byty, aby stavba první bytové jednotky mohla být zahájena, ačkoli je stavba již připravena (Domov 4/ 2010). Totéž zopakoval v r. 2011 (Domov 1/ 2011). V r. 2018 poté nově zvolený starosta [titul]. Kohout ve svém příspěvku uvedl, že museli mimo jiné řešit„ kostlivce ve skříni v podobě pořízení zametacího vozu a [právnická osoba] Co se týče zametacího vozu, uvedl, že se výběrové řízení uskutečnilo ve funkčním období minulého zastupitelstva, dotace byly obdrženy koncem r. 2014 a zametací vůz byl pořízen začátkem r. 2015, následně však přišel dopis na SFŽP, který upozorňoval na nedodržení zákonných lhůt v rámci výběrového řízení a který byl podepsán jménem žalovaného 2/. Poté co SFŽP žalovaného 2/ kontaktovalo, dal žalovaný 2/ podnět na PČR pro vyšetřování zneužití svého jména a kontaktoval i MěÚ městyse s tím, že s dopisem nemá nic společného. Kdo městysi nepřál pořízení zametacího vozu, se již asi nikdo nedozví, ovšem onen člověk musel vědět, jak výběrové řízení probíhalo a že nebyly dodrženy zákonné termíny. Výsledkem bylo, že městysi byla zkrácena dotace o 212 000 Kč a dodnes se soudí s administrátorem výběrového řízení, kdy se soudní poplatky a náklady protistrany vyšplhaly na necelých 130 000 Kč, v případě prohry městyse tak městys přijde ještě min. o zmiňovaných 130 000 Kč [právnická osoba] poté uvedl, že ke konci r. 2014 řešili problém co s touto společností, která měla od městyse vypůjčeno 1 200 000 Kč. Tuto společnost založil městys [datum] s cílem vyrábět bioplyn, ukázalo se ovšem, že projekt nemá pevné základy, protože městys neměl čím bioplynovou stanici„ krmit.“ Městys tak vlastně vyhodil 1 200 000 Kč oknem za přípravné práce. Došlo přitom ke ztrátě měsíců času, když jednatel této společnosti a zároveň zastupitel městyse [jméno] Havlíček/žalobc odmítl vydat listiny společnosti a nechal městys bez podkladů potřebných ke správnému rozhodování, přičemž následně do zastupitelstva předložil návrh, kdy by [právnická osoba] [obec] koupila zjednodušeně řečeno vnitřní majetek této společnosti včetně pozemků, ale [právnická osoba] by zůstal městysi s dalšími možnými závazky. Městys by tak přišel o komunikaci, po které se jezdí do sběrného dvora, zastupitelstvo tak tento navrhovaný prodej neschválilo a nakonec prodalo [právnická osoba] [obec] celou společnost [právnická osoba] i se závazky, jinak by ztráta městyse činila 1 200 000 Kč. V r. 2018 pak na bývalých pozemcích městyse stojí silážní žlaby a nádrž s vakem (Domov 3/ 2018).

50. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. 105 C 2/2009 soud zjistil, že městys zastoupený žalobcem podal dne [datum] žalobu proti [jméno] [příjmení], bývalé starostce městyse a matce žalovaného 2/, kdy se domáhal náhrady škody ve výši 18 425 Kč. Tvrdil, že pí [příjmení] městysi způsobila škodu tím, že došlo k porušení rozpočtové kázně městyse (městys jako příjemce dotace nedodržel rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování akce ze dne [datum]) a FÚ za to městysi vyměřil odvod do státního rozpočtu ve výši 36 850 Kč, v dané době přitom městys zastupovala v pozici starostky pí [příjmení] a zastupitelstvo městyse dospělo k závěru, že za tuto škodu pí [příjmení] odpovídá v rozsahu 50 %. Toto soudní řízení však bylo následně zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby a městysi byla uložena povinnost nahradit protistraně náklady, jelikož byla žaloba vzata zpět poté, co došlo k prominutí daného odvodu ze strany MF, když se s ohledem na skutečnost, že mohla být žádost o prominutí podána před podáním žaloby, jevila žaloba zbytečnou (usnesení zdejšího soudu ze dne 26.2.2010, č.j. 105 C 2/2009-97 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21.6.2010, č.j. 17 Co 219/2010-110).

51. Z potvrzení Správy železnic soud zjistil, že je žalobce v této organizaci v pracovním poměru od [datum] a je za něj odváděno zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Dle daňového přiznání žalobce za r. 2005 dosahovaly v tomto roce příjmy žalobce od všech zaměstnavatelů 558 263 Kč a pojistné 69 795 Kč, dílčí základ daně ze závislé činnosti tak u žalobce dosahoval 488 468 Kč, dílčí základ z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti poté byl 28 837 Kč. Žalobce tedy vykázal základ daně po odečtení ztráty za daný rok ve výši 488 468 Kč. Podle evidenčního listu důchodového pojištění za r. 2005 činil vyměřovací základ žalobce u zaměstnavatele Správy železnic 558 263 Kč, kdy podle potvrzení Správy železnic činila čistá mzda žalobce za r. 2005 celkem 401 016 Kč a za r. 2006 dosahovala 389 730 Kč. Dle daňového přiznání žalobce za r. 2006, potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti od městyse a Správy za r. 2006 dosahovaly v tomto roce příjmy žalobce od všech zaměstnavatelů 619 596 Kč a pojistné 77 463 Kč, dílčí základ daně ze závislé činnosti tak u žalobce dosahoval 542 133 Kč, dílčí základ z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti poté byl 78 212 Kč. Žalobce tedy vykázal základ daně po odečtení ztráty za daný rok ve výši 542 133 Kč.

52. Dle sdělení městyse, mzdových listů a 4 jednotlivých darovacích smluv, včetně jejich schválení usnesením zastupitelstva městyse bylo žalobci za dobu od r. 2006 do r. 2014 vyplaceno celkem 3 074 564 Kč, v rámci daru/odměn dalších 359 9879 Kč a v rámci daru/odškodného za pracovní úraz 202 108 Kč. V rámci cestovních náhrad poté bylo žalobci vyplaceno celkem 662 093 Kč. Dle zápisu č. 5/ 2008 ze zasedání zastupitelstva dne [datum], zastupitelstvo schválilo odměny uvolněným členům zastupitelstva ve výši dvojnásobku platu. Dále z usnesení [číslo] 2009 ze zasedání zastupitelstva konaného dne [datum] plyne, že zastupitelstvo schválilo zvýšení odměn zastupitelům včetně finančního a kontrolního výboru dle nařízení vlády č. 20/2009 Sb. Podle zápisu [číslo] 2011 ze zasedání zastupitelstva konaného dne [datum] přitom zastupitelstvo schválilo odměnu žalobci v pozici starosty za r. 2010 ve výši trojnásobku odměny formou daru a odškodnění pracovního úrazu žalobce v pozici starosty za 100 bodů po 120 Kč.

53. Dle zprávy MUDr. [příjmení] byl žalobce v DPN od [datum] do [datum] (zánět průdušek), od [datum] do [datum] (poranění menisku), od [datum] do [datum] (ischemická choroba srdeční), od [datum] do [datum] (vnitřní porucha kolenního kloubu), od [datum] do [datum] (akutní ischemická choroba srdeční) a od [datum] do [datum] (chřipka).

54. Podle hlasovacího lístku z komunálních voleb konaných ve dnech 23. - [datum] byl žalobce kandidátem pro volby do zastupitelstva městyse v rámci těchto voleb, a to na prvním místě za stranu Společně za změnu, na druhém místě přitom figurovala svědkyně [jméno] [příjmení]. Z úřední činnosti je pak soudu známo, že žalobce v daných volbách neuspěl.

55. Z předžalobních výzev ze dne [datum] a příslušné podací stvrzenky soud zjistil, že žalobce zaslal žalovaným výzvu k plnění v této věci dne [datum].

56. Soud ve věci zamítl návrh na provedení důkazu opisem z místopisu městyse [obec], výslechem účastníků, grafem zaměstnanosti, článkem„ Kdo ovlivňuje podobu vaší hlavní stránky Facebooku a jak na něj vyzrát“, výslechem dalších členů zastupitelstva městyse [obec] z let 2006 – 2018, spisem PČR sp. zn. KRPJ [číslo] 2014 [číslo] a spisem zdejšího soudu sp. zn. 4 C 501/91 (poslední dva jmenované spisy byly nadto již skartovány), když dospěl k závěru, že se jedná o důkazy nadbytečné, jelikož je možné učinit adekvátní závěr o skutkovém stavu na základě dosud provedených důkazů.

57. Z nesporných tvrzení a z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

58. Žalobce je, resp. byl politikem. V r. 1996 se profesně uváděl jako podnikatel, k r. 1999 působil jako místopředseda okresního vedení KDU-ČSL [obec], předtím byl předsedou okresní organizace, a v r. 1996 se podílel na tom, že za senátní obvod [obec] mohl nastoupit coby kandidát [jméno] [příjmení].

59. V r. 1998 žalobce figuroval v kauze Bohemia et Moravia, kdy podepsal v Římě za ČR smlouvu s lidmi, kteří se prezentovali jako zástupci mimořádného velvyslanectví Ruska, Běloruska, Gruzie a afrických států na pět tun zlata (prodej zlata přes dobročinnou společnost s tím, že polovina z výtěžku půjde na sociální účely), ČR však zlato nikdy nezískala a žalobce se společníky přišel o desetitisíce dolarů. Ve věci se angažovala [právnická osoba] et [příjmení], která byla založena v r. 1998 p. [příjmení] a žalobcem, žalobce byl i předsedou správní rady, jejíž jedinou činností byl prakticky toliko shora specifikovaný obchod a žádost o dotaci ve výši 19 000 000 Kč na výstavbu hospice v [obec] od MPSV, žádost však byla učiněna na základě nepravdivých informací, takže MPSV dotace nevyplatilo a o společnost se začala zajímat PČR, přičemž byl následně za tuto činnost trestně stíhán a odsouzen za podvod kolega žalobce p. [příjmení] (ten se v řízení hájil mimo jiné tím, že klíčovou roli měl žalobce, který odnesl žádost o dotaci na MPSV, přičemž sám věděl, že jsou údaje v ní uvedené nepravdivé, stíhán však nebyl). Žádost o dotaci pak byla vyřazena definitivně na základě přípisu žalobce o zrušení dané žádosti ze dne [datum].

60. Ve volbách r. 1998 kandidoval žalobce za KDU-ČSL do poslanecké sněmovny, nebyl zvolen, ale do sněmovny se dostal jako náhradník v listopadu r. 1999, když zemřel p. [jméno] [příjmení]. Někteří členové KDU-ČSL přitom žalobce kritizovali za jeho nástup do sněmovny s tím, že vysokou pozici na kandidátce dostal neférovým způsobem, když použil stranickou databázi adres a před primárkami rozeslal tisíce dopisů na svou podporu kolegům, takže měl předběhnout jiné kandidáty na kandidátní listině. Navíc se v r. 1999 označoval za poradce p. [příjmení], ten však oznámil, že s ním žalobce již nepracuje. Poslancem Poslanecké sněmovny PČR za KDU-ČSL byl žalovaný v letech 1999 až 2002. V r. 1994 a 2002 kandidoval do zastupitelstva městyse [obec], v krajských volbách pak kandidoval v r. 2008 a 2012.

61. Od [datum] žalobce pracuje u Správy železnic a je za něj odváděno zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Za r. 2005 dosahovaly příjmy žalobce od všech zaměstnavatelů 558 263 Kč a pojistné 69 795 Kč, dílčí základ daně ze závislé činnosti u žalobce dosahoval 488 468 Kč, dílčí základ z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti poté byl 28 837 Kč. Žalobce tedy vykázal základ daně po odečtení ztráty za daný rok ve výši 488 468 Kč. Za r. 2006 dosahovaly příjmy žalobce od všech zaměstnavatelů 619 596 Kč a pojistné 77 463 Kč, dílčí základ daně ze závislé činnosti tak u žalobce dosahoval 542 133 Kč, dílčí základ z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti poté byl 78 212 Kč. Žalobce tedy vykázal základ daně po odečtení ztráty za daný rok ve výši 542 133 Kč.

62. Městys má cca 1 500 obyvatel. Ke dni [datum] městys hospodařil s dlouhodobými tuzemskými bankovními úvěry ve výši 6 272 000 Kč, ke dni [datum] městys hospodařil s dlouhodobými bankovními úvěry ve výši 19 270 452 Kč a ke dni [datum] hospodařil s dlouhodobými bankovními úvěry ve výši 7 398 699 Kč.

63. Při komunálních volbách v r. 2006 bylo v městysi zvoleno do zastupitelstva 15 osob, žalobce, který kandidoval na 3. místě kandidátky KDU-ČSL, se umístil co do absolutního počtu hlasů na 11. místě. Kandidáti za tutéž stranu [titul]. [příjmení] (kandidát z prvního místa) a [titul]. [příjmení] (kandidát na druhém místě) dostali oba více hlasů než žalobce, ani jeden z nich však neměl zájem o výkon funkce starosty. Ani další zvolení zastupitelé neměli o danou funkci zájem, odmítli mimo jiné p. [příjmení], p. [příjmení], [příjmení] [příjmení] i p. [příjmení]. Nakonec byl osloven p. [příjmení], bývalý místostarosta městyse, který postoupil do tajné volby starosty spolu s žalobcem, ovšem i on se výkonu funkce starosty bránil s ohledem na své dosažené vzdělání, žalobce byl tak nakonec jediný, kdo o tuto funkci jevil zájem.

64. V letech 2006 2014 byl žalobce starostou městyse [obec] za KDU-ČSL, později za TOP 09, zastupitelem městyse [obec] byl od r. 2014 do r. 2018. Za dobu od r. 2006 do r. 2014 bylo žalobci městysem vyplaceno celkem 3 074 564 Kč, v rámci daru/odměn mu bylo vyplaceno dalších 359 9879 Kč a v rámci daru/odškodného za pracovní úraz mu bylo vyplaceno 202 108 Kč. Vyplacení těchto částek žalobci občané městyse kritizovali, současné vedení městyse pracuje za tarifní peníze, nedávají si žádné odměny. V rámci cestovních náhrad poté bylo žalobci vyplaceno za shora specifikované období celkem 662 093 Kč. Před nástupem žalobce do funkce starosty přitom byly tyto náhrady starostce vypláceny ve výši kolem 2 000 – 2 500 Kč měsíčně a dnes dosahují tyto náhrady starosty 2 - 3 000 Kč měsíčně.

65. Ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 105 C 2/2009 městys zastoupený starostou/žalobcem podal dne [datum] žalobu proti [jméno] [příjmení], bývalé starostce městyse a matce žalovaného 2/, kdy se domáhal náhrady škody ve výši 18 425 Kč s tím, že pí [příjmení] městysi způsobila škodu když došlo k porušení rozpočtové kázně městyse (městys jako příjemce dotace nedodržel rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování akce ze dne [datum]) a FÚ za to městysi vyměřil odvod do státního rozpočtu ve výši 36 850 Kč. V dané době přitom městys zastupovala v pozici starostky pí [příjmení] a zastupitelstvo městyse dospělo k závěru, že za tuto škodu pí [příjmení] odpovídá v rozsahu 50 %. Řízení však bylo následně zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby a městysi byla uložena povinnost nahradit protistraně náklady, jelikož byla žaloba vzata zpět poté, co došlo k prominutí daného odvodu ze strany MF, když se s ohledem na skutečnost, že mohla být žádost o prominutí podána před podáním žaloby, jevila žaloba zbytečnou.

66. Žalobce se vyjadřoval po celou dobu svého působení ve funkci starosty k dění v městysi v časopisu Domov, obdobně jako někteří další zastupitelé městyse. V prosinci r. 2006 [titul]. [příjmení] obyvatelům sděloval, že v městysi probíhá stavba kanalizace, na níž bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby v říjnu 2005, s tím, že v dané době vrcholily práce spojené s přípravou žádosti o vydání stavebního povolení u vodoprávního úřadu a zároveň byla vedena jednání o možnosti spolufinancování stavby ze strany státu. V r. 2007 žalobce sdělil, že návrh kandidatury na funkci starosty přijal pouze proto, že to přislíbil s tím, že se mu nelehko opouštěla práce, která jej bavila a umožňovala mu kariérní růst. Ještě v den voleb tak nebyl rozhodnut, zda funkci starosty v případě zvolení přijme, vzniklou situaci tak hodiny a hodiny telefonicky konzultoval se svými přáteli. Do funkce pak vstupoval s představou, že bude pracovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí ve prospěch městyse a jejích občanů dle jejich veřejné smlouvy - programu, se kterým se ucházeli o hlasy a přízeň voličů. Nejvíc ho ale zklamal stav věcí v městysu - věci schválené zastupitelstvem v r. 2005 a začátkem r. 2006 dokončovali v prosinci a v lednu 2007, kdy bylo reprezentováno, jak je připravena stavba kanalizace, ale opak byl pravdou. Žádost o dotaci byla bývalou paní starostkou odeslána na MZ bez nutných souhlasů a ostatních podkladů, takže ji MZ vrátilo, celá žádost tak musela být přepracována a do [datum] předložena zpět MZ k posouzení. Nadto museli uvést do souladu varianty projektů kanalizace, zajistit všechna potřebná vyjádření státních a stavbou dotčených orgánů a zajistit smlouvy se všemi majiteli pozemků dotčených stavbou. K zajištění finančních prostředků pak bylo nutné oslovit statutární zástupce MZ a MF, celý proces ohledně žádosti o dotace na kanalizaci tak byl završen [datum] podpisem rozhodnutí ministerstva o přijetí dotace a jeho kontrasignací. Pokud by pak nedošlo k zajištění těchto kroků, nebyli by schopni realizovat tak rozsáhlou investici z vlastních prostředků, přestože byli povinni do konce r. 2010 zajistit možnost připojení občanů na čističku odpadních vod. Neví, zda se jedná o lajdáctví, uvedené měli posoudit sami občané, žalobce však věřil, že každý občan zná odpovědné osoby. Dále pak žalobce popsal záměry ohledně realizace dalších akcí v městysi. V r. 2008 žalobce představil plány na výstavbu bytového domu ve [ulice] ulici i chystané plány na zpracování studií výstavby nových domů s výhledem na léta 2010 2012, kdy byla v rámci schváleného územního plánu vyčleněna lokalita pod parkem. V r. 2009 žalobce uvedl, že je výstavba kanalizace hotová s tím, že když se ohlédnou zpět, tak je třeba vědět, že začínali v prosinci r. 2006 skoro úplně od nuly, stavba nebyla vůbec připravená, a to ani po stránce projekční, ani po stránce finanční, kdy patří velký dík Kujanovým za průběžnou přípravu dokumentace a další práce s tím spojené. Dům ve [ulice] ulici je pak obsazen nájemníky, jedná se o pěkné byty a kvalita provedených prací je velmi dobrá, v rámci nové výstavby bytů je pak počítáno s lokalitou pod parkem. V tomtéž roce se žalobce vyjadřoval k možnosti nového bydlení na Bílém poli/lokalitu pod parkem s tím, že se podařilo oslovit firmu na stavbu bytů pro běžné občany. V rámci hodnocení svého prvního volebního období v r. 2010 žalobce uvedl, že si při nástupu do funkce myslel, že když je např. ukončena veřejná soutěž na dodavatele stavby kanalizace, že je mnohé připraveno, ale realita byla bohužel jiná, když museli vše odpracovat znova od začátku, včetně podání žádosti, když hrozilo, že městys přijde o možnost čerpání dotací z EU. [příjmení] pak ani, že nejsou připraveny žádné projekty, ani plán realizace některých projektů, použil přitom přirovnání s během na 4 km s tím, že když byly ostatní již za čtvrtinou trati, on stál na startovacích blocích. Rozhodl se do toho ale jít, jelikož měl vidinu toho, že až jeho vnuk vyroste, bude z městyse skanzen. Nějaké projekty byly rozpracované, ale žádný nešel realizovat hned. Když v r. 2006 zjistili skutečný stav věci, dali se na boj, pracovali prakticky ve dne v noci, soboty i některé neděle, prostě museli během dvou tří měsíců stihnout udělat tolik, co jiní připravovali rok i déle (tento handicap bylo možné vynulovat pouze zvýšeným úsilím a prací). Po znovuzvolení do funkce starosty v r. 2010 žalobce uvedl, že pro výstavbu bytů v lokalitě pod parkem není dostatečný počet zájemců o byty, aby stavba první bytové jednotky mohla být zahájena, ačkoli je stavba již připravena, totéž zopakoval o rok později.

67. V době od r. 2006 do r. 2014 bylo v městysi realizováno celkem 45 projektů, p. [jméno] [příjmení] se podílel celkem na 24 projektech, z čehož se nerealizovalo 7 projektů, kdy mu byla vyplacena odměna v celkové výši 587 117,25 Kč. V dané době přitom v městysi byly mimo jiné realizovány, resp. měly být realizovány projekty„ pořízení zametacího vozu“, zateplení OÚ [část obce] a zřízení bioplynové stanice. Od té doby se p. [jméno] [příjmení] v městysi podílel na dvou projektech, z čehož se jeden nerealizoval, byla mu vyplacena odměna ve výši 10 495 Kč.

68. V řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 117 C 3/2016 se městys domáhal vůči společnosti [právnická osoba] zaplacení 216 602,10 Kč. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 22.6.2018, č. j. 117 C 3/2016-162, byla daná žaloba v plném rozsahu zamítnuta a městysi byla uložena povinnost nahradit společnosti [právnická osoba] náklady řízení 123 090,90 Kč a nahradit náklady státu 367 Kč. Soud při svém rozhodování vycházel z toho, že spolu strany uzavřely dne [datum] příkazní smlouvu, jíž se společnost [právnická osoba] zavázala pro městys komplexně organizačně zajistit realizaci zadávacího řízení a zařídit jeho zastupování v zadávacím řízení při zadávání veřejné zakázky na dodávku s názvem Pořízení zametacího vozu k zabezpečení údržby komunikací. Jednalo se přitom o zakázku zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, kdy byla společnost [právnická osoba] vázána pouze zákonem o veřejných zakázkách, v důsledku nedodržení 15denní lhůty pro zveřejnění však městysi nebyla vyplacena celá dotace, ale dotace krácená o 216 602,10 Kč, soud měl však za prokázané, že zaměstnankyně společnosti [právnická osoba] dne [datum] informovala starostu/žalobce, že je třeba tuto lhůtu prodloužit, jinak dojde k porušení zákona o veřejných zakázkách, ovšem starosta/žalobce s prodloužením lhůty nesouhlasil, pročež byla společnost [právnická osoba] vázána pokyny městyse, neporušila tak své smluvně stanovené povinnosti, a za vznik dané škody tak neodpovídala. Dne [datum] bylo při zasedání zastupitelstva řešeno mimo jiné odvolání městyse proti rozsudku ve sporu s IS Engineering - vratka dotace u akce„ Pořízení zametacího vozu.“ Městys dané odvolání podal, přičemž na jeho základě bylo shora specifikované rozhodnutí zdejšího soudu, odvolacím soudem změněno, kdy byla společnosti [právnická osoba] uložena povinnost zaplatit městysi 216 602,10 Kč s úrokem z prodlení a povinnost nahradit náklady. Krajský soud dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba] byla v rámci plnění svých smluvních povinností v této věci vázána toliko zákonem o veřejných zakázkách, její povinností tak bylo mimo jiné zabezpečit uveřejnění dokumentace včetně výzvy k podání nabídek nejméně po dobu 15 dnů, což však společnost [právnická osoba] nesplnila, bylo totiž její povinností plnit příkaz městyse poctivě a pečlivě a využít každého prostředku, kterého vyžadovala povaha obstarávané záležitosti, kdy společnost [právnická osoba] v řízení neprokázala, že městys upozornila na nevhodnost jeho pokynů o neprodloužení oné 15denní lhůty s tím, že městys po tomto poučení na svém příkazu i nadále trval. Na straně společnosti [právnická osoba] tak došlo k porušení smluvních povinností, pročež má povinnost uhradit městysi škodu z toho vzniklou v podobě krácení dotace.

69. Dne [datum] byla sepsána stížnost na průběh veřejné zakázky městyse [obec] v rámci akce„ Pořízení zametacího vozu,“ v níž byly uvedeny informace, které mohla znát pouze osoba, která byla podrobně seznámena s průběhem dané akce i s jejími přesnými podmínkami. Stížnost byla adresována na SFŽP a byla opatřena podpisem s uvedením, že se jedná o podpis žalovaného 2/. Přípisem ze dne [datum] žalovaný 2/ informoval zastupitelstvo městyse o tom, že danou stížnost nikdy neposlal, nepodepsal ji a věc předal k prošetření PČR, vyzval přitom zastupitelstvo k dalším krokům s tím souvisejícím. Ve věci pak bylo z jeho strany podáno trestní oznámení.

70. V době od r. 2011 do r. 2014 byl v městysi realizován projekt„ Zateplení a výměna zdroje tepla v OÚ [část obce]“ který byl spolufinancován z různých dotací. Dodavatelem byl p. [příjmení] [příjmení]. Odvolací finanční ředitelství vyměřilo městysi v rámci tohoto projektu odvod do SFŽP a do Národního fondu za porušení rozpočtové kázně za to, že zadávací řízení neprobíhalo nestranně a transparentně, když byl člen hodnotící komise synem uchazeče, jenž podal do zadávacího řízení svou nabídku, což mohlo ovlivnit výběr vítězného uchazeče. Městys si přitom musel být vědom, že p. [příjmení] [příjmení], který podal v této věci vítěznou nabídku, byl příbuzensky spojen s členem hodnotící komise p. [jméno] [příjmení], stavebním technikem, který má rovněž bydliště stejně jako p. [příjmení] [příjmení] v [obec], přičemž členy hodnotící komise byly osoby pracující na OÚ. Městys pak ani neověřil, zda se nejedná toliko o shodu jmen, navíc za situace, kdy bylo v krycím listu nabídky p. [jméno] [příjmení] uvedeno, že je oprávněn za něj jednat p. [jméno] [příjmení]. Hodnotící komice přitom byla sestavena a podepsala prohlášení o nepodjatosti až poté, co byla učiněna nabídka ze strany p. [jméno] [příjmení]. Pokud pak byla ve věci ustanovena hodnotící komise, bylo namístě, aby jejími členy nebyly osoby, které by byly v příbuzenském či obdobném poměru s potenciálními uchazeči. Dne [datum] žalobce při zasedání zastupitelstvo městyse informoval o průběhu daňové kontroly s tím, že prověřuje možnosti odvolání. Žalobce měl podepsanou smlouvu s pí [anonymizováno], na základě které ručila za administraci tohoto projektu, ovšem toliko co do částky 50 000 Kč. Věc se pak řešila napříč městysem.

71. Dále žalobce během svého funkčního období řešil projekt bioplynové stanice. Byla zřízena společnost [právnická osoba], jejímiž jednateli byli žalobce, p. [příjmení] a bývalý místostarosta p. [příjmení]. Tato společnost si půjčila od městyse cca 1 000 000 Kč, následně byla úspěšně podaná žádost o dotace na zřízení bioplynové stanice, projekt ale dále nepokračoval, nebyly totiž uzavřeny smlouvy se zemědělskými společnostmi, nebylo tedy nasmlouváno, co by se do té bioplynové stanice dávalo. V r. 2013 navíc došlo ke změně zákona, kdy od začátku r. 2014 platila jiná podpora pro výrobu elektrické energie, nebylo tak již možné tuto stanici postavit, čehož si byl vědom i žalobce, když zastupitelstvu městyse v r. 2014 uvedené sdělil. Ovšem poté, dne [datum], zastupitelstvo městyse projednalo a schválilo další návrh Smlouvy o poskytnutí návratné finanční výpomoci pro BIOS [obec] ve výši 300 000 Kč. Daná společnost tak měla v konečném důsledku pouze dluhy, přičemž se městysi jí poskytnuté finanční prostředky nevrátily v plném rozsahu, naopak byl městys nucen prodat část svého majetku (kalová pole). Žalobce přitom nejprve navrhl jako řešení prodej části [právnická osoba] s. r. o., kdy by se prodaly i pozemky, na nichž je příjezdová cesta na fungující sběrný dvůr a čistírnu odpadních vod, s čímž zastupitelstvo nesouhlasilo.

72. Komunální volby v r. 2014 měly standardní průběh, bylo však patrné určité napětí, nikdo totiž nechtěl nastoupit do funkce starosty, jelikož nikdo neměl informace o tom, co se v městysi připravovalo - na úřadě byly zavřené dveře mezi kancelářemi a žalobce si spoustu věcí připravoval sám. Žalobce byl v té době starostou již 8 let a v městysi panovala nálada v tom smyslu, že si žalobce budoval užší vztahy např. s podnikateli a některými zastupiteli a že se snaží politiku z úrovně poslanecké sněmovny aplikovat i na komunální politiku. Starostou se stal [anonymizována dvě slova], k předání funkce došlo v listopadu r. 2014. Došlo k protokolární předávce mimo jiné písemností souvisejících s městysem a agendou starosty, včetně předání projektů, mimo jiné na zateplení budovy ZŠ [obec] a Pořízení zametacího vozu, nedošlo však k předání agendy k [právnická osoba] Při předání byla smazána veškerá elektronická dokumentace, [anonymizována dvě slova] nedostal od žalobce mobil ani telefonní číslo, přičemž nesplnil ani svůj slib, že [anonymizována dvě slova] řekne vše ohledně probíhajících projektů městyse.

73. V senátních volbách v r. 2014 žalobce kandidoval za stranu TOP 09 a [příjmení] s heslem„ Spolu s vámi do Senátu.“ Během kampaně se účastnil debaty kandidátů, v níž uvedl, že se chce zasadit o navrácení původního významu horní komory, tj. aby byla korektivem a napravovatelem nepodařených zákonů z poslanecké sněmovny a korektivem výkyvu na politické scéně pro případ„ pravé a levé vlády,“ kdy dochází k zákrutům a výkyvům, které by měl senát korigovat. Jeho program byl přitom založen na tradicích se snahou udržet prostor s kontinentálním právem tak, aby nepřevládli právní pozitivisté, a na odpovědnosti za vlastní jednání. Rovněž uvedl, že jako starosta v rámci druhého volebního období vidí největší problém v zákoně o veřejných zakázkách, který má dopad na všechny regiony. Dále uvedl, že je potřeba funkci senátora vykonávat na plný úvazek, ovšem on sám zároveň kandiduje do komunálního zastupitelstva, kdy lze tyto dvě činnosti skloubit - nezůstane odtržený a do regionu bude dojíždět na některé dny. Na některé otázky týkající se senátu poté žalobce odpověděl chybně, či nepřesně.

74. Facebookový profil s názvem Miras [celé jméno žalovaného] je profilem žalovaného 1/.

75. Žalobce disponuje„ sjetinou“ příspěvku nadepsaného Miras [celé jméno žalovaného], [číslo] v 23:22, v němž je uvedeno, že„ před 4 roky, hned po výměně starosty, bylo na dotační úřad posláno udání za předčasné ukončení výběrového řízení na zametací vůz. Pod tímto dopisem byl podepsán [celé jméno žalovaného], který nemohl vědět nic o žádném termínu (prostě se za něj někdo vydával). Také hned, jak se to pan [celé jméno žalovaného] dozvěděl, vše předal PČR. Ale kdo o tom věděl, byl bývalý starosta [celé jméno žalobce]. Obec díky tomu musela vrátit 216 202 Kč Poslední rozsudek byl ve prospěch [právnická osoba] [anonymizováno], která dotaci zařizovala. IS Egineering měl svědky na to, že bývalý starosta [celé jméno žalobce] TRVAL na předčasném ukončení výběrového řízení. Soud dále vyzval obec k uhrazení soudních výloh ve výši cca 122 000 Kč. Obci prozatím vznikla škoda 336 202 Kč. Po tomto rozsudku se obec odvolala a čeká na další soudní jednání.“ Na této„ sjetině“ je poté uvedeno 12 reakcí, které jsou neúplné, není možné dovodit jejich přesný obsah. Jedná se o„ sjetinu,“ z níž nelze bez dalšího dovodit, kdy měla být vytvořena, resp. kdy, kým, jak a za jakých podmínek byla pořízena a zda se jedná o„ sjetinu“ autentickou (o neporušený text, který se doslovně shoduje s originálem), když žalobce neměl v rozhodné době zřízen facebookový profil, pořídil si jej až v r. 2021, ovšem tento příspěvek měl být zveřejněn právě na facebookovém profilu žalovaného 1/před komunálními volbami v r. 2018. Na jeden z příspěvků žalovaného 1/ zveřejněný v dané době týkající se činnosti žalobce přitom reagovala mimo jiné i pí [příjmení], které se nelíbilo, že zde došlo k osočování i jejího manžela. Na facebookovém profilu žalovaného 1/ se příspěvek, na který reagovala pí [příjmení], nacházel půl roku, až rok po volbách, poté byl smazán. Na daný příspěvek bylo možné reagovat např. na facebooku nebo na stránkách městyse. Rodina žalobce daný příspěvek řešila, rodiny se dotkl, největší dopad to mělo na manželku žalobce, která to brala osobně, byly tam i různé reakce v rámci městyse, které se přenášely, a manželka měla obavy z toho, jak to bude v rámci života v městysi dál. Rodina se však nakonec shodla na tom, že jej nechají bez reakce.

76. Autorem sdělení s názvem„ Hledá se straka divoká“ je žalovaný 1/. Ke zveřejnění tohoto sdělení došlo 5.10.2018, byl v listinné podobě šířen po městysi. V tomto článku je mimo jiné uvedeno:„ opravdu byste chtěli, aby se vrátily časy, kdy si bude starosta kupovat hlasy zastupitelů a radních výměnou za předražené projekty, předraženou práci, výměnou za pracovní místa na obci… Co mohl říkat [jméno] [příjmení], když obec přebíral po bývalém starostovi a obec měla k [datum] dluh 19 270 452 Kč“ 77. Mezi rodinou [příjmení] a [anonymizováno] nejsou dobré vztahy, je to už velmi dlouho, v městysi je to všeobecně známo.

78. Autorem článku s názvem„ Proč nevolit [celé jméno žalobce] volby 2018“ je žalovaný 2/. K jeho publikaci došlo dne [datum] v 23:4 8:24 hod na internetových stránkách městyse [obec] v sekci diskuze a tento článek je zde stále vyvěšený. V tomto článku žalovaný 2/ mimo jiné uvedl:„ nedoložím to, ale pokud se dobře pamatuji, byl [celé jméno žalobce] před volbami 2006 bez práce, po několika neúspěšných minulých kandidaturách ve volbách se konečně dostal do zastupitelstva. Tuším, že z 15 zvolených byl až 13. No a vzhledem k tomu, že funkci starosty nikdo nechtěl dělat, konečně se dočkal…Kdo zaplatí za soudní spor ohledně zametacího vozu, kde taky došlo patrně liknavostí, neschopností odpovědných zastupitelů, k faktickému poškození obce, - Celkem až 342 000 Kč U zametacího vozu se na chvilku zastavím. Jsem v této kauze totiž zainteresován. Někdo poslal SFŽP dopis, kde upozorňoval na nedodržení zákonných lhůt v rámci výběrového řízení. No a ten ubožák to podepsal mým jménem. Už jednou jsem [celé jméno žalobce] sdělil, že se vždy a všude celý svůj dospělý život podepisuju jménem a příjmením. Podpis na udání byl absolutně nepodobný tomu mému a především bylo uvedeno jenom příjmení. O tom, že autor dopisu byl buď [celé jméno žalobce], případně nějakej jeho agilní mladej poskok, jsem přesvědčen. [příjmení] to nedokážu, a ani to nebudu dělat, protože to podstatné je jinde: informace v dopise uvedené mohl znát jen [celé jméno žalobce], nebo jím informovaní jeho příznivci. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] ZPACKAL!!!“ 79. Na daný článek reagoval ve svém příspěvku publikovaném rovněž na stránkách městyse v sekci diskuze [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] dne [datum]. Uvedl, že dle jeho názoru není vhodné uvádět v daném příspěvku věci, které žalovaný 2/ popsal s tím, že se jedná o nastavený lidem vnucující názor„ protihavlíčkovské kampaně,“ kontroverzní dílo a infantilní gesto, kterým dává najevo, že slušní občané nemají svůj vlastní rozum. Na uvedené reagoval žalovaný 2/ příspěvkem zveřejněným tamtéž z téhož dne, kdy připustil, že jeho předchozí příspěvek je zaměřen„ protihavlíčkovsky,“ nejedná se však o kontroverzní dílo, nýbrž toliko o fakta, popis jeho skutků s uvedením, proč je pro něj tento kandidát nepřijatelný, nikoho ale nepřesvědčuje. V obou těchto příspěvcích jsou pak obsaženy četné invektivy.

80. Komunální volby v r. 2018 proběhly bez čehokoli zvláštního, přihlásilo se 7 nebo 8 stran, tehdejší starosta vnímal určitý tlak ze strany příznivců žalobce, aby se dostali do zastupitelstva obce. V těchto volbách kandidoval žalobce z první pozice na kandidátní listině, nebyl ale zvolen do zastupitelstva.

81. Žalobce byl v DPN od [datum] do [datum] (zánět průdušek), od [datum] do [datum] (poranění menisku), od [datum] do [datum] (ischemická choroba srdeční), od [datum] do [datum] (vnitřní porucha kolenního kloubu), od [datum] do [datum] (akutní ischemická choroba srdeční) a od [datum] do [datum] (chřipka).

82. Dne [datum] zaslal žalobce žalovaným v této věci předžalobní výzvu.

83. V r. 2022 kandidoval žalobce neúspěšně v rámci komunálních voleb městyse na prvním místě za stranu Společně za změnu, kdy na druhém místě kandidátky byla pí [příjmení].

84. Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. a zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění do [datum] (dále zákon o obcích).

85. Ust. § 19 odst. 1 o.z. stanoví, že každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu. Zákon stanoví jen meze uplatňování přirozených práv člověka a způsob jejich ochrany.

86. Podle § 81 odst. 1 a 2 o.z. je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

87. Ust. § 82 odst. 1 o.z. uvádí, že člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

88. Dle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

89. Podle § 2894 odst. 1 a 2 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu. Způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti (§ 2911 o.z.).

90. Dle § 2951 odst. 2 o.z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

91. Ust. § 2956 o.z. stanoví, že vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

92. Ust. § 2957 o.z. uvádí, že způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

93. Podle § 38 zákona o obcích majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání s majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn. Obec vede účetnictví podle zákona o účetnictví.

94. Na základě těchto zákonných ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba nedůvodná.

95. V daném případě se žalobce domáhá ochrany své osobnosti, zejména jeho vážnosti, cti a dobré pověsti. V rámci této ochrany osobnostních práv však dochází ke kolizi tohoto práva s právem na svobodu projevu a s právem na informace, jedná se přitom o základní práva, která stojí na stejné úrovni, a je tak nutné posuzovat, zda některému z těchto práv nebyla dána nedůvodná přednost před ostatními, je však nutné zároveň šetřit podstatu a smysl těchto práv (nález ÚS ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 154/97 či rozhodnutí ÚS ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 156/99). Z uvedeného tedy plyne, že je vždy nezbytné zkoumat míru (intenzitu) tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti v kontextu se svobodou projevu a právem na informace a se zřetelem na požadavek proporcionality uplatňování těchto práv a jejich ochrany (rozhodnutí NS ze dne 31.1.2012, sp. zn. 30 Cdo 1016/2010). [příjmení] jiné je tedy nutné posoudit, o jakou informaci se v konkrétním případě jedná, tedy zda se jedná o skutkové tvrzení, které má objektivní povahu a jako takové lze ověřit (důkaz pravdy), či o hodnotící úsudek, který je vždy subjektivním, jelikož se jedná o výraz názorů toho, kdo jej učinil, zde je pak nutné prokázat alespoň základ této kritiky (nález ÚS ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 453/03). Presumpcí ústavní konformity je přitom chráněn bez dalšího toliko onen hodnotící úsudek, u tvrzených fakt sloužících jako základ oné kritiky tomu tak není, zde musí být vše prokázáno kritikem. Přípustnou kritikou je pak kritika, která je věcná, konkrétní a přiměřená, a to obsahem i formou. Zároveň je nutné posuzovat i celkové vyznění dané informace, když každé zveřejnění nepravdivého údaje nemusí automaticky znamenat neoprávněný zásah do osobnostních práv, když je takový zásah dán pouze tehdy, jestliže existuje mezi zásahem a porušením osobnostní sféry příčinná souvislost a jestliže tento zásah v konkrétním případě přesáhl určitou přípustnou intenzitu takovou mírou, kterou již nelze v demokratické společnosti tolerovat, celkové vyznění určité informace tak musí odpovídat pravdě (nález ÚS ze dne 8.2. 2000, sp. zn. I ÚS 156/99).

96. Při kritice veřejné záležitosti vykonávané veřejně působícími osobami přitom platí z hlediska ústavního presumpce, že jde o kritiku ústavně konformní, jelikož jde o výraz demokratického principu a výraz participace členů občanské společnosti na věcech veřejných (nález ÚS ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 453/03). Výjimku tvoří toliko případ, kdy dotčená osoba prokáže, že daná kritika nebyla vyřčena v dobré víře, nebo že nešlo o„ fair“ kritiku, tj. takovou kritiku, která zcela postrádá věcný základ a pro kterou nelze nalézt žádné zdůvodnění (rozsudek NS ze dne 10.1.2013, č.j. 30 Cdo 2591/2011).

97. Práva na ochranu osobnosti se mohou samozřejmě domáhat i politikové a ostatní veřejné osoby, měřítka posouzení skutkových tvrzení a hodnocení jsou však v jejich případech mnohem měkčí ve prospěch původců výroků (nález ÚS ze dne [datum], sp. zn. IV ÚS 146/04), jelikož politici musí akceptovat větší míru veřejné kritiky než jiní občané, a to s ohledem na podporu veřejné diskuse o veřejných věcech a svobodného utváření názorů, kdy by co největší bohatost diskuze o věcech veřejných měla být státní mocí regulována jen v nezbytně nutné míře a pouze subsidiárně, pokud nelze škodu napravit jinak, a to např. užitím přípustných možností k oponování kontroverzních a zavádějících názorů, čímž lze často minimalizovat škodlivý následek sporných výroků mnohem efektivněji, než cestou soudního řízení (nález ÚS ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 367/03). Takováto ochrana se však netýká zjevných nepravd (usnesení NS ze dne 29.11.2007, sp. zn. 30 Cdo 1174/2007), kdy je nutné hodnotit i význam motivu zveřejnění, když legitimitu zveřejněné informace nelze dovodit, pokud byla dominantně motivována touhou poškodit danou osobu, pokud poskytovatel sám dané informaci nevěřil, nebo ji poskytl bezohledně, aniž by se řádně staral o to, zda je či není pravdivá (nález ÚS ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 453/03), a zda není jejím primárním cílem toliko hanobení dané osoby (rozsudek NS ze dne 19.3.2014, sp. zn. 30 Cdo 1883/2013).

98. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že je nutné vše v této věci poměřovat s přihlédnutím k tomu, že je, resp. byl žalobce v rozhodné době aktivním politikem, nadto aktivním politikem po delší dobu na několika úrovních, jednalo se tedy o osobu znalou politického prostředí, resp. politického boje a s tím spojené vyšší míry kritiky než u běžných občanů. Byl tak jako politik, veřejně činná osoba, povinen akceptovat větší míru veřejné kritiky než jiní občané, přičemž bylo na místě poměřovat onen střet mezi právem na ochranu osobnosti a právem na svobodu projevu s přihlédnutím k tomu, že se vše odehrálo krátce před komunálními volbami v r. 2018, které se konaly ve dnech 5. - [datum], kdy lze obecně říci, že jsou ony„ politické boje“ vyhrocenější, jelikož jednotliví kandidáty a jejich podporovatelé získávají další podporu pro sebe, resp. pro své podporované kandidáty. Rovněž je pak nutné přihlédnout k tomu, že k onomu jednání, resp. tvrzenému zásahu do osobnosti žalobce mělo dojít v září, resp. říjnu r. 2018, tj. před více než čtyřmi lety, přičemž je dnešní doba dobou poměrně rychlou, kdy mají všichni velmi rychlý a snadný přístup k novým informacím, takže předchozí informace velmi rychle ztrácejí na své„ aktuálnosti“ a„ důležitosti.“ 99. Dále je nutné zohlednit, že jako politik si žalobce měl a mohl být vědom toho, že se vůči nepřiměřeným tvrzením zasahujícím do jeho osobnosti může bránit, příp. napravit škodu z toho vzniklou za pomoci zákonných a přípustných možností k oponování kontroverzních a zavádějících sdělení tak, aby příp. škoda byla odstraněna co nejdříve a co nejefektivněji, když by soud měl v této oblasti zasahovat pouze za situace, kdy nelze jinak. V tomto případě však bylo prokázáno, že žalobce, ačkoli mohl daným výrokům oponovat, čímž mohl podstatně efektivněji než soud minimalizovat příp. škodlivé následky, když mohl na daná tvrzení žalovaných reagovat např. na internetových stránkách města (mimo jiné v sekci diskuze), nebo jiným způsobem, např. sám na různých internetových platformách, či prostřednictvím svých rodinných příslušníků, kamarádů, nebo dalších blízkých osob na facebooku, se sám spolu s rodinou rozhodl (což ve své výpovědi uvedl syn žalobce, který sám reagoval na výroky žalovaného 2/), že nebude na daná tvrzení bezprostředně reagovat.

100. Rovněž je nutné přihlédnout k tomu, že žalobce se domáhal ochrany své profesní cti, důstojnosti, pověsti, a vážnosti, kdy tvrdil, že danými výroky žalovaní budili dojem, že je žalobce nekompetentní k výkonu funkce starosty, což mělo mimo jiné vést k jeho neúspěchu v komunálních volbách v r. 2018. V rámci toho, je však nutné přihlédnout k tomu, že žalobce kandidoval i v komunálních volbách i v r. 2014, ovšem již v této době nebyl zvolen, přičemž z provedeného dokazování, zejména z výpovědi [anonymizována dvě slova] a pí [příjmení] vyplynulo, že již v této době vládla v městysi nálada, která podporovala protikandidáty žalobce. Rovněž je pak nutné přihlédnout k tomu, že žalobce tvrdil, že dané výroky vzbudily v městysi bouřlivou diskuzi, ovšem to nebylo podle soudu v řízení prokázáno, když u příspěvku žalovaného 1/, který měl být publikován na facebooku, nebylo možné ničeho takového dovodit (viz dále), u článku s názvem„ Hledá se straka divoká“ se uvedené neřešilo, resp. nevyvolalo žádné bouřlivé reakce, když [anonymizována dvě slova], syn žalobce ani pí [příjmení] žádné takovéto reakce nezaznamenali a pí [příjmení] uvedla, že to řešila pouze se známými. Reakcí na článek žalovaného 2/ pak byly pouze dva příspěvky pod tímto článkem, přičemž jeden z nich byl od syna žalobce. Rovněž pak nemá z žádného provedeného důkazu soud za prokázané, že by v městysi došlo k vyvěšování určitých článků apod. v reakci na zveřejněná tvrzení žalovaných, když pí [příjmení] uvedla, že nějaké sdělení vyvěšeno bylo, neví ale jaké, svědkyně [příjmení] uvedla, že se jednalo o článek„ Hledá se straka [příjmení]“ zveřejněný žalovaným 1/ a [anonymizována dvě slova] nic takového nezaznamenal. Ani z jednoho provedeného důkazu tak nelze dovodit, že tato tvrzení žalovaných, jimiž mělo dojít k zásahu do osobnosti žalobce, vedly k tomu, že s nimi byl následně žalobce nevybíravým způsobem konfrontován. Rovněž pak z výpovědi syna žalobce vyplynulo, že tím mohlo dojít k podkopání důvěry v žalobce, ovšem zároveň je v této otázce nutné přihlédnout k tomu, jak se s tím kdo vyrovnal, přičemž tvrdil, že v městysi došlo ke zhoršení vzájemných vtahů, to měl však pouze z doslechu od členů své rodiny, žádný jiný důkaz o uvedeném nesvědčil.

101. Konečně má soud za to, že je nutné na uvedené nahlížet i v širších souvislostech, když se žalobce domáhá ochrany osobnosti, resp. jejích složek specifikovaných shora, kdy je však nutné přihlédnout k tomu, jaké informace byly o osobě žalobce všeobecně známé a mohly mít negativní vliv na osobnost žalobce. Z provedeného dokazování má přitom soud za prokázané, že byl žalobce aktivní v politice již od 90. let minulého století. V r. 1998 byl účasten na kauze Bohemia et Moravia, v tomtéž roce byl kritizován ze strany svých spolustraníků v rámci voleb do poslanecké sněmovny za způsob, kterým měl ovlivnit svůj nástup do sněmovny a nepravdivě se měl označovat za poradce p. [příjmení]. Uvedené je již podstatně starší, ovšem v rozhodné době, resp. před ní v rámci doby výkonu funkce starosty se žalobce angažoval v soudním sporu s pí [příjmení], byl spojován se [právnická osoba] a s dalšími projekty, které nebyly z různých důvodů v městysi realizovány, přičemž se jednalo i o důvody, které mohly dle názoru soudu ovlivnit mínění občanů osob co do posuzování jednání žalobce ve funkci starosty městyse v souladu s péčí řádného hospodáře (např. projekt zateplení OÚ [část obce]) a došlo i k určitým problémům při předání funkce starosty [anonymizována dvě slova].

102. Vůči žalovanému 1/ se žalobce domáhá ochrany své osobnosti s tím, že tvrdí, že žalovaný 1/ vůči jeho osobě veřejně prohlašuje, že a) způsobil městysi škodu pochybením při čerpání dotace na zametací vůz v roce 2014 a b) že napsal dopis adresovaný Státnímu fondu životního prostředí a vydával se při tom za pana žalovaného 2/, kdy se domáhá uložení povinnosti žalovanému 1/ zdržet se veřejného prohlašování těchto informací, odstranění příspěvku ze dne [datum] z facebookového profilu, omluvy a zaplacení 100 000 Kč.

103. Soud ve věci nejprve přistoupil k hodnocení nároku žalobce na odstranění příspěvku ze dne [číslo] z facebookového profilu žalovaného 1/.

104. Dle názoru soudu se lze odstranění určitého článku/příspěvku/vyjádření apod. domáhat toliko v případě, že se označená věc (článek/příspěvek/vyjádření atd.) na daném místě ke dni rozhodování soudu stále nachází. V řízení však bylo prokázáno, a tvrdil to i sám žalobce, že se tvrzený příspěvek na facebookovém profilu s názvem Miras [celé jméno žalovaného] ke dni rozhodování soudu, resp. ke dni podání žaloby již nenacházel. V řízení bylo podle soudu prokázáno, že facebookový profil s názvem Miras [celé jméno žalovaného] je facobookovým profilem žalovaného 1/, a to jednak s ohledem na doložený obsah veřejné části tohoto profilu (jedná se zejména o osobní údaje a rodinné fotky apod., u nichž má soud za to, že osoba odlišná od žalovaného 1/ by neměla k tomuto druhu fotek v tomto rozsahu přístup, přičemž by jistě neměla ani zájem je v toto rozsahu a tímto způsobem prezentovat s tím, že pokud by tomu tak bylo, tak by se žalovaný 1/ jistě domáhal ochrany své osoby a své rodiny) a jednak na obsah svědeckých výpovědí, když svědkové, syn žalobce a pí [příjmení], ve své výpovědi uvedli, že v rámci tohoto facebookového profilu komunikovali s osobou, kterou považovali za žalovaného 1/. Konečně pak žalovaný 1/ v řízení tvrdil, resp. nesporoval, že v r 2018 měl na svém facebookovém profilu příspěvek dotýkající se osoby žalobce, ovšem tento příspěvek již smazal. [příjmení] [příjmení] pak rovněž tvrdila, že se daný příspěvek již na tomto profilu nenachází, resp. se zde nenacházel již půl roku, či rok po volbách r. 2018. S ohledem na uvedené tedy není možné tomuto nároku vyhovět, když se již žádný příspěvek týkající se žalobce na dané platformě ke dni rozhodnutí soudu nenachází.

105. Žalobce v řízení dále tvrdil, že předmětná sdělení žalovaného 1/, jež považuje za zasahující do své osobnosti, byla obsažena právě v tomto v příspěvku ze dne 28.9, který se měl v dané době nacházet na facebookovém profilu žalovaného 1/ s názvem Miras [celé jméno žalovaného]. S ohledem na skutečnost, že se na profilu žalovaného 1/ žádný příspěvek týkající se žalobce nenachází (viz výše), bylo na žalobci, aby nejen tvrdil, ale i prokázal, že jím předložená„ sjetina“ je oním příspěvkem ze dne 28.9, který měl být daného dne zveřejněn na facebookovém profilu žalovaného 1/, a že do něj nebylo žádným způsobem zasahováno (tj. že se jedná o autentický příspěvek). Dle názoru soudu však toto žalobce v řízení řádně netvrdil, ani neprokázal, ačkoli byl o této své povinnosti ze strany soudu poučen usnesením ze dne 10.3.2022, č. j. 19 C 74/2021-79, když k dané autenticitě pouze uvedl, že byl tento příspěvek vytisknut a v nezměněné podobě předložen soudu. Zcela však absentuje tvrzení o tom, kdy, kým, za jakých podmínek, jak, kde apod. měl být daný příspěvek z facebookového příspěvku žalovaného 1/ vytisknut - nejedná se totiž o printscreen, ale toliko o„ sjetinu“, text bez bližšího určení apod., přičemž žalobce v řízení tvrdil, že má zřízen facebookový profil až od r. 2021, ovšem zároveň bylo v řízení prokázáno, že byl onen příspěvek, který se v r. 2018 nacházel na facebookovém profilu žalovaného 1/ a týkal se žalobce, smazán nejpozději v r. 2019, žalobce tak nemohl mít sám bez dalšího k onomu zveřejněnému příspěvku přístup. K prokázání dané autenticity pak žalobce navrhl toliko svou výpověď, ovšem tímto způsobem by žalobce nepřípustně doplňoval toliko svá chybějící tvrzení (viz výše), nadto je nutné přihlédnout k tomu, že má žalobce na tomto sporu zájem. 106. [jméno] autenticitu pak nebylo možné dovodit ani z ostatních provedených důkazů, zejména z výpovědi pí [příjmení] a syna žalobce, když ani jeden z nich nebyl schopen říci přesný obsah daného příspěvku. Syn žalobce uvedl, že v něm bylo uvedeno to, že žalobce krade, že v minulém volebním období okrádal městys a že zde byly nějaké jeho nekalé činnosti co do manipulace s dotacemi, blíže si však již obsah nepamatoval, přičemž však uvedl, že ten článek, o kterém mluví, je stále dostupný, v řízení však bylo prokázáno, jak je uvedeno výše, a uvedl to i sám žalobce, že se daný příspěvek na facebookovém profilu žalovaného 1/ nenachází. Nadto se pak ani neshoduje obsah článku specifikovaného synem žalobce s tvrzeními, které žalobce považuje za tvrzení zasahující do jeho osobnosti. Svědkyně [příjmení] poté uvedla, že žalovaný 1/ na svém facebookovém profilu zveřejnil článek Hledá se straka divoká, tento článek se však se zněním žalobcem tvrzeného příspěvku ze dne [datum] neshoduje, přičemž i ona uvedla, že si na přesný obsah již nepamatuje. Soud má tak za to, že žalobce v tomto bodu, i přes poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, když řádně netvrdil, ani neprokázal, že jím předložený příspěvek (ona„ sjetina“) byl oním příspěvkem, který byl v rozhodné době ze strany žalovaného 1/ zveřejněn na jeho facebookovém profilu (řádně netvrdil ani neprokázal autenticitu daného předloženého příspěvku).

107. I kdyby však žalobce v tomto bodě unesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, nejednalo by se podle soudu o tvrzení, která by nepřiměřeným, resp. nezákonným způsobem zasahovala do osobnosti žalobce.

108. Žalovaný 1/ měl v tomto příspěvku uvést, že žalobce způsobil městysi svým jednáním škodu prozatím ve výši 336 202 Kč, když v pozici starosty trval na předčasném ukončení výběrového řízení v rámci akce na pořízení zametacího vozu s tím, že ve věci bylo vydáno rozhodnutí soudu prvního stupně a městys se odvolal, takže se čeká na další soudní jednání. Z provedeného dokazování má přitom soud za prokázané, že v rozhodné době (ke dni, kdy měl být tento příspěvek dle tvrzení žalobce zveřejněn na facebookovém profilu žalovaného 1/) probíhalo soudní řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 117 C 3/2016 mezi městysem a společností [právnická osoba] o zaplacení 216 602,10 Kč, kdy se městys po této společnosti domáhal zaplacení dané částky s tím, že spolu strany uzavřely dne [datum] příkazní smlouvu, jíž se společnost [právnická osoba] zavázala pro městys komplexně organizačně zajistit realizaci zadávacího řízení a zařídit jeho zastupování v zadávacím řízení při zadávání veřejné zakázky na dodávku s názvem Pořízení zametacího vozu k zabezpečení údržby komunikací. Jednalo se o zakázku zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, kdy byla společnost [právnická osoba] vázána pouze zákonem o veřejných zakázkách, v důsledku nedodržení 15denní lhůty pro zveřejnění však městysi nebyla vyplacena celá dotace, ale dotace krácená právě o 216 602,10 Kč, což mělo představovat onu způsobenou škodu. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 22.6.2018, č.j. 117 C 3/2016-162, však byla daná žaloba nepravomocně zamítnuta a městysi byla uložena povinnost nahradit dané společnosti náklady řízení. Dané rozhodnutí přitom bylo odůvodněno mimo jiné tím, že zaměstnankyně společnosti [právnická osoba] dne [datum] informovala starostu městyse, že je nutné lhůtu pro zveřejnění prodloužit, jinak dojde k porušení zákona o veřejných zakázkách, ovšem starosta/žalobce s prodloužením lhůty nesouhlasil, pročež byla společnost [právnická osoba] vázána pokyny městyse, a neporušila tak své smluvně stanovené povinnosti, takže za vznik dané škody neodpovídala. Zdejší soud tedy uzavřel, že za ono pochybení odpovídá městys s ohledem na daný pokyn žalobce v pozici starosty. Toto rozhodnutí pak bylo změněno na základě odvolání městyse rozsudkem Krajského soudu ze dne 8.1.2019, č. j. 26 Co 294/2018-217, kdy byla společnosti [právnická osoba] uložena povinnost zaplatit městysi 216 602,10 Kč s úrokem z prodlení a povinnost nahradit náklady, když odvolací soud dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba] byla v rámci plnění svých smluvních povinností v této věci vázána toliko zákonem o veřejných zakázkách, a její povinností tak bylo mimo jiné zabezpečit uveřejnění dokumentace včetně výzvy k podání nabídek nejméně po dobu 15 dnů, což však nesplnila, když bylo její povinností plnit příkaz městyse poctivě a pečlivě a využít každého prostředku, kterého vyžadovala povaha obstarávané záležitosti, kdy v řízení řádně neprokázala, že městys upozornila na nevhodnost jeho pokynů o neprodloužení oné 15denní lhůty s tím, že by městys po tomto poučení na svém příkazu i nadále trval, čímž došlo na její straně k porušení smluvních povinností, pročež má povinnost uhradit městysi škodu z toho vzniklou v podobě krácení dotace. S ohledem na časovou souslednost rozhodnutí soudu prvního a druhého stupně a data, kdy žalovaný 1/ měl zveřejnit onen příspěvek je přitom namístě učinit závěr o tom, že při sepisu onoho příspěvku mohlo být vycházeno toliko z rozhodnutí soudu prvního stupně (v dané době se jednalo o jediné v této věci přijaté rozhodnutí, i když nepravomocné), který ovšem dospěl k opačnému závěru, než soud odvolací, tedy že je ono pochybení na straně městyse zastoupeného žalobcem v pozici starosty. Dle názoru soudu tak příp. bylo dané tvrzení v dané době plně souladné se všemi v tu dobu aktuálními zjištěními a závěry soudu, přičemž v tomto příspěvku mělo být i poukázáno na skutečnost, že ve věci bylo vydáno toliko rozhodnutí soudu prvního stupně s tím, že bylo podáno odvolání a čeká se na další soudní jednání. Podle soudu se tak nejedná o tvrzení, které by bylo v onu dobu bez dalšího nepravdivé, naopak se jednalo o skutkové tvrzení, které se v danou dobu zakládalo na shora specifikovaném základu, tedy o tvrzení, které mělo objektivní podloženou povahu (i když se tedy v dané době jednalo o nepravomocné rozhodnutí soudu, toto rozhodnutí existovalo a tvořilo základ onoho tvrzení). Dle názoru soudu tak nemohlo příp. zveřejněním tohoto tvrzení dojít k nezákonnému zásahu do osobnosti žalobce.

109. Dále mělo být v tomto příspěvku uvedeno, že před 4 roky, hned po výměně starosty, bylo na dotační úřad posláno udání za předčasné ukončení výběrového řízení na zametací vůz s tím, že pod tímto dopisem byl podepsán žalovaný 2/, který nemohl vědět nic o žádném termínu (prostě se za něj někdo vydával), takže hned, jak se to dozvěděl, vše předal PČR, ale kdo o tom věděl, byl bývalý starosta [celé jméno žalobce]. Z provedeného dokazování vyplynulo, že dne [datum] byla sepsána stížnost na průběh veřejné zakázky městyse v rámci shora specifikované akce„ Pořízení zametacího vozu k zabezpečení údržby komunikací,“ která byla adresována na SFŽP a byla opatřena podpisem s uvedením, že se jedná o podpis žalovaného 2/, žalovaný 2/ však tento dopis nesepsal, ani nepodepsal (došlo k podání trestního oznámení i k řešení dané situace se zastupitelstvem městyse). Zároveň bylo v řízení prokázáno, zejména článkem z online časopisu a z výpovědi starosty městyse [anonymizována dvě slova], že informace uvedené v onom dopisu byly velmi podrobné, resp. že tyto informace nejsou známé„ běžnému občanovi městyse,“ neznal je dokonce ani [anonymizována dvě slova]. Nadto je oblast veřejných zakázek podle názoru soudu oblastí právně složitou a velmi specifickou. Dle názoru soudu je tak možné učinit v této věci závěr, že onen dopis musela sepsat osoba, která byla s průběhem dané akce velmi podrobně seznámena, muselo se tedy jednat o osobu, která měla k těmto informacím přístup a která rozuměla alespoň rámcově této velice složité problematice veřejných zakázek. Žalovaný 1/ přitom měl v daném příspěvku uvést, že osobou, která dané informace věděla, byl žalobce. Dle názoru soud se přitom jedná příp. toliko o konstatování, že žalobce je jednou z osob, která je s těmito skutečnostmi z pozice bývalého starosty seznámena. Žalobce však neměl být v tomto sdělení označen přímo za pisatele daného dopisu. Takovéto příp. konstatování tak dle názoru soudu bez dalšího nezakládá důvod pro závěr, že tímto sdělením bez dalšího příp. došlo k zásahu do osobnosti žalobce. Jednak žalobce příp. nebyl označen jako pisatel přímo a jednak mohlo být příp. čtenáři v pozici svéprávné osoby s rozumem průměrného člověka (§ 4 o.z.) bez dalšího zřejmé, a to i bez vědomostí ohledně pozadí věci, že žalobce není jedinou osobou, která je s průběhem dané zakázky seznámena a má tedy předmětné informace k dispozici - tyto informace měly i další osoby, které se na dané zakázce podílely, včetně zaměstnanců společnosti [právnická osoba] Uvedené je přitom nutné hodnotit i v časových souvislostech, kdy probíhaly volby, s jejichž výsledkem nemuseli být někteří občané městyse spokojeni, přičemž pisatel si osobu žalovaného 2/ jako domnělého pisatele mohl dle názoru soudu vybrat s určitým záměrem, když z provedeného dokazování zároveň vyplynulo, že vztahy mezi rodinami žalobce a žalovaného 2/ jsou dlouhodobě velmi špatné, což je v městysi všeobecně známé.

110. V řízení pak bylo dle názoru soudu rovněž prokázané, že žalovaný 1/ sepsal článek s názvem„ Hledá se STRAKA DIVOKÁ,“ jehož autorství žalovaný 1/ ani nesporoval. V tomto článku přitom hodnotil činnost žalobce v pozici starosty městyse jako nehospodárnou s tím, že výše dluhu městyse ke dni [datum] dosahovala 19 270 452 Kč. Co se týče tvrzení ohledně výše zadlužení městyse, má soud ze závěrečného účtu městyse za daný rok za prokázané, že byly tyto informace založené na pravdivém základu, když uvedená částka odpovídá závěrečnému účtu městyse. Co se poté týče tvrzené nehospodárnosti žalobce, má soud za to, že se v tomto případě jedná o tvrzení obecná v rámci subjektivního hodnotícího úsudku žalovaného 1/, o kritiku, kdy hodnotil činnost žalobce v pozici starosty městyse jako osoby, která má městys zastupovat a tuto činnost má vykonávat s péčí řádného hospodáře. Co se týče základu dané kritiky, poukázal žalovaný 1/ na to, že během vykonávání funkce starosty ze strany žalobce byly v městysi zadávány četné projekty a studie, mnohé z nich však nebyly realizovány, přičemž poukázal na skutečnost, že byly tyto projekty a studie často zadávány p. [jméno] [příjmení], který zasedal spolu se svým otcem p. [jméno] [příjmení] v zastupitelstvu městyse. V rámci projektu„ zateplení a výměna zdroje tepla v OÚ [část obce]“, byl poté p. [jméno] [příjmení] členem hodnotící komise, která vybrala nabídku jeho otce, což vedlo finanční ředitelství k závěru o porušení rozpočtové kázně a městys následně v důsledku tohoto pochybení musel vracet dotaci. Rovněž pak žalovaný 1/ poukázal na výši žalobcových odměn a cestovních náhrad, se kterými byl seznámen v rámci osobních znalostí dění v obci.

111. Co se týče tvrzeného základu kritiky, má soud za to, že byl tento základ ze strany žalovaného 1/ v pozici kritika prokázán. Z provedeného dokazování, zejména z dokladů městyse, totiž vyplynulo, že v letech 2006 - 2014 bylo městysem zadáno celkem 45 zakázek/projektů, na 24 z nich přitom spolupracoval p. [jméno] [příjmení], kdy mu byla vyplacena odměna 587 117025 Kč, 7 z těchto projektů však nakonec nebylo z různých důvodů realizováno, přičemž za dobu následující se p. [jméno] [příjmení] v rámci městyse podílel toliko na dvou projektech, z nich byl realizován pouze jeden a byla mu vyplacena odměna 10 495 Kč. Zároveň bylo v řízení prokázáno, že v rámci projektu„ Zateplení a výměna zdroje tepla v OÚ [část obce],“ který byl realizován v letech 2011 – 2014 a byl spolufinancován z různých dotací, došlo k pochybením ve výběrovém řízení, když nebyly dodrženy zásady transparentnosti výběrového řízení s ohledem na skutečnost, že byl člen výběrové komise p. [jméno] [příjmení] synem uchazeče, který podal do řízení vítěznou nabídku, městys, resp. jeho pověření zástupci (včetně starosty) a zaměstnanci si přitom museli být tohoto příbuzenského propojení vědomi, když oba žili v městysi čítajícím v tu dobu cca 1 500 obyvatel, navzájem se tak znali, a nadto ani neověřili, zda se nejedná o shodu jmen, když na krycím listu nabídky p. [příjmení] st. bylo uvedeno, že je oprávněn za něj jednat právě p. [jméno] [příjmení]. Městys tak fakticky přišel o 40 % z dotace.

112. Dále žalobce během svého působení v pozici starosty městyse podal v r. 2009 za městys žalobu vůči pí [příjmení] na náhradu škody ve výši 18 425 Kč, kdy tvrdil, že tuto škodu způsobila pí [příjmení] městysi tím, že zavinila porušení rozpočtové kázně nedodržením rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování akce ze dne [datum] a FÚ za to městysi vyměřil odvod do státního rozpočtu ve výši 36 850 Kč, přičemž zastupitelstvo dospělo k závěru, že za tuto škodu pí [příjmení] odpovídá v rozsahu 50 %. Žalobce veden zásadou péče řádného hospodáře však podle soudu měl a mohl nejprve využít možnosti prominutí daného odvodu, přičemž o této možnosti byl opakovaně informován, jak ze strany samotné pí [příjmení], tak ze strany dalších zastupitelů městyse (např. p [příjmení]), žalobce však této možnosti nevyužil, odvod bez dalšího uhradil a následně podal žalobu vůči pí Pecinové. Soudní řízení však bylo následně zastaveno na základě zpětvzetí žaloby, když byla žádost o prominutí podána, ovšem městysi byla uložena povinnost nahradit náklady soudního řízení, jelikož se žaloba v dané věci jevila s ohledem na výše uvedené zbytečnou, když mohlo být o prominutí požádáno před podáním žaloby.

113. Rovněž pak bylo v řízení prokázáno, zejména výpovědí starosty Mgr. Kohouta, časopisy Domov a zprávami městyse, že se žalobce během svého starostování angažoval i v otázce zbudování bioplynové stanice v městysi, kdy byla zřízena [právnická osoba] s.r.o. (žalobce byl jedním z jednatelů této společnosti), která si od městyse zapůjčila 1 000 000 Kč a poté požádala úspěšně o dotace, ovšem následně již projekt dál nepokračoval, jelikož nebyly uzavřeny smlouvy se zemědělskými společnostmi, takže nebyla vyřešena otázka paliva pro předmětnou stanici, přičemž později již nebylo možné s ohledem na změnu legislativy bioplynovou stanici postavit - uvedeného si přitom byl vědom i sám žalobce, když v r. 2014 z pozice starosty dle výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] tuto skutečnost sdělil i na zastupitelstvu městyse. Žalobce však projekt ani poté nezastavil, přičemž následně došlo i k dalšímu čerpání finančních prostředků ve výši 300 000 Kč z městyse ve prospěch [právnická osoba] s.r.o. V konečném důsledku se pak finance poskytnuté [právnická osoba] s.r.o. městysi nevrátily v plném rozsahu, jelikož daná společnost měla pouze závazky, přičemž bylo nutné, aby městys prodal část svého majetku.

114. Konečně pak bylo v řízení prokázáno, že za dobu od r. 2006 do r. 2014 bylo žalobci vyplaceno celkem 3 074 564 Kč, v rámci daru/odměn dalších 359 9879 Kč a v rámci daru/odškodného za pracovní úraz 202 108 Kč, přičemž v rámci cestovních náhrad bylo žalobci vyplaceno celkem 662 093 Kč. Z výpovědi svědkyně [příjmení] a svědka [příjmení] [příjmení] přitom vyplynulo, že nikdy předtím, ani potom (rozuměj v rámci vykonávání funkce starosty) nebyly starostovi vypláceny odměny, dary a cestovní náhrady v tomto rozsahu.

115. Vzhledem ke všemu výše uvedenému má tak soud za to, že občan městyse mohl na tomto základě učinit legitimní závěr o tom, že se žalobce v pozici starosty choval určitým způsobem nehospodárně, když jednal za městys, figuroval v daných projektech a v daných věcech (samozřejmě v součinnosti s příslušnými orgány) ve věcech rozhodoval, přičemž však měl povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře, ovšem v několika projektech došlo k určitým pochybením. Navíc pak byly žalobci i vypláceny vyšší odměny a dary, než tomu bylo doposud.

116. Všechny výše uvedené informace poté podle soudu úzce souvisí s pracovní sférou žalobce (v zakázce zametacího vozu žalobce působil jako starosta městyse, v rámci smluv a jednání se [právnická osoba] Engineering tak tento městys zastupoval a měl díky tomu i přístup k rozhodným informacím, co do ostatních zakázek figuroval jako starosta městyse a odměny/dary/náhrady byly žalobci vypláceny právě z důvodu jeho výkonu funkce starosty městyse).

117. Mezi stranami pak bylo sporné, jakým způsobem byl tento článek daného dne zveřejněn, soud má přitom z provedeného dokazování za prokázané, že se jednalo o jeho zveřejnění v listinné podobě, kdy byl daný článek distribuován formou letáků do schránek občanů městyse, což vyplynulo ze svědeckých výpovědí pí [příjmení] i [anonymizována dvě slova]. I v tomto případě měl však dle názoru soudu žalobce možnost se vůči daným tvrzením obsaženým v tomto článku bránit formou oponentury, kdy se mohl k daným pro něj sporným bodům vyjádřit buď rovněž formou letáků, či jinou formou (např. zveřejněním vyjádření na stránkách městyse apod.). Zároveň nemá soud za prokázané, tvrzení, že by byl tento článek distribuován v den voleb, jelikož toto ve své výpovědi uvedla konkrétně toliko svědkyně [příjmení], jak je však uvedeno výše, její výpověď soud považuje za nevěrohodnou. Uvedené pak uvedla i svědkyně [příjmení], ovšem ta soudu sdělila, že se jedná o sdělení z doslechu, od sousedů. Ostatní svědci pak uvedli, že byl tento článek v listinné podobě distribuován toliko v době voleb.

118. Dále se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému 1/ zdržet se zveřejňování shora uvedených informací, ale jednak v řízení nebylo uvedené v daném rozsahu řádně tvrzeno ani prokázáno (viz výše), jednak se v případě jejich řádného tvrzení a prokázání a i co do tvrzené nehospodárnosti žalobce v pozici starosty dle názoru soudu jednalo o jednání žalovaného 1/ co do jejich šíření ojedinělé, když od té doby (tj. cca 4 roky) žalovaný 1/ žádné z uvedených tvrzení dále žádným způsobem nešířil (a to ani v rámci komunálních voleb proběhlých v r. 2022, v nichž žalobce znovu kandidoval). Dle názoru soudu pak není možné z uvedeného dovodit ani reálnou hrozbu dalšího zásahu do osobnosti žalobce z uvedeného jednání žalovaného 1/ z toho plynoucí, a to jednak s ohledem na výše učiněný závěr o legitimnosti jednání žalovaného 1/, jednak s ohledem na skutečnost, že zde skutečně musí podle soudu být dán reálný základ pro závěr o hrozbě dalšího zásahu, v tomto případě ale již příspěvek, který měl být na facebookovém profilu žalovaného 1/ delší dobu neexistuje, a žalobcem tvrzená možnost existence onoho letáku s názvem„ [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení]“ v domácnostech občanů se soudu jeví jako nereálná s ohledem na časový odstup, na skutečnost, že se občanů přímo nedotýká, na změny společnosti i na výraznou změnu politické situace ve světě, republice i v samotném městysi (soudu pak není ani známo, že by se tato hrozba nějakým způsobem„ projevila“ v rámci komunálních voleb proběhlých v r. 2022, resp. uvedené nebylo v řízení tvrzeno). Nadto tuto možnost žalovaný 1/ svým chováním a jednáním v tuto chvíli již žádným způsobem neovlivní. Konečně je ona hrozba vázána, jak uvedl žalobce, toliko na to, kdy žalobce využije svého práva být volen (jedná se tak podle soudu příp. toliko o„ hrozbu“ potenciální, nikoli reálnou).

119. Vzhledem ke všemu výše uvedenému tedy soud dospěl k závěru, že ze strany žalovaného 1/ nedošlo k neoprávněnému zásahu do osobnosti žalobce, proto soud ve věci rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

120. Vůči žalovanému 2/ se žalobce domáhal ochrany své osobnosti z důvodu několika tvrzení obsažených v příspěvku„ Proč nevolit [celé jméno žalobce] Volby 2018“ zveřejněného v sekci Diskuse na stránkách městyse ze dne [datum], když bylo mezi stranami nesporné, že daný příspěvek sepsal a zveřejnil daný den žalovaný 2/. Za sporná tvrzení/výroky žalovaného 2/pak žalobce označil 1. tvrzení, že měl žalobce způsobit v pozici starosty městysi škodu pochybením při čerpání dotace na zametací vůz v r. 2014, 2. tvrzení, že měl žalobce označit za pisatele dopisu adresovaného SFŽP, u čehož se měl vydávat za žalovaného 2/ a 3. tvrzení, že měl být žalobce před volbami 2006 bez práce.

121. Co se týče prvního sporného tvrzení, odkazuje soud v plném rozsahu na vše výše uvedené v tomto bodu u žalovaného 1/, kdy je základ prakticky totožný, vyjma toho, že žalovaný 2/ v tomto svém příspěvku výslovně neuvedl, že se jedná o rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému bylo podáno odvolání. Ovšem i žalovaný 2/ v tomto bodu vycházel z aktuálního skutkového stavu, dané tvrzení tak mělo reálný a v tu dobu pravdivý základ.

122. V rámci druhého sporného tvrzení žalobce soud rovněž odkazuje na výše uvedené, kdy i zde dospěl soud k závěru, že žalobce nebyl v tomto článku označen přímo za pisatele daného dopisu. Takovéto konstatování dle názoru soudu bez dalšího nezakládá důvod pro závěr, že tímto sdělením bez dalšího došlo k zásahu do osobnosti žalobce. Jednak žalobce nebyl označen jako pisatel přímo, když žalovaný 2/ uvedl toliko své subjektivní přesvědčení o tom, kdo by oním pisatelem mohl vzhledem k daným okolnostem žalobce být (ono označení je tak možné dovodit toliko nepřímo, přičemž žalovaný 2/ označil i důvody, které ho k tomu přesvědčení vědou, přičemž tyto důvody mají reálný základ) a jednak mohlo být čtenáři v pozici svéprávné osoby s rozumem průměrného člověka (§ 4 o.z.) bez dalšího zřejmé, a to i bez vědomostí ohledně pozadí věci, že žalobce není jedinou osobou, která je s průběhem dané zakázky seznámena a má tedy předmětné informace k dispozici – tyto informace měli i další osoby, které se na dané zakázce podílely, včetně zaměstnanců společnosti [právnická osoba] Uvedené je přitom nutné hodnotit i v časových souvislostech, kdy probíhaly volby, s jejichž výsledkem nemuseli být někteří občané městyse spokojeni, přičemž pisatel si osobu žalovaného 2/ jako domnělého pisatele mohl dle názoru soudu vybrat s určitým záměrem, když z provedeného dokazování zároveň vyplynulo, že vztahy mezi rodinami žalobce a žalovaného 2/ jsou dlouhodobě velmi špatné, což je v městysi všeobecně známé.

123. S ohledem na výše uvedené pak není dle názoru soudu možné dovodit ani to, že by žalovaný 2/ žalobce nazval ubožákem, když toto označení bylo adresováno toliko k osobě pisatele, nelze-li tedy dovodit, že žalovaný 2/ označil žalobce přímo za onoho pisatele, nelze zároveň dovodit, že toto označení bylo míněno jako označení žalobce, kdy bylo toto hanlivé označení dle názoru soudu vedeno právě tím, že onen pisatel zneužil osobu žalovaného 2/, když zfalšoval jeho podpis a vydával daný dopis za jeho, namísto toho, aby jej sepsal pod vlastním jménem, čímž se dopustil nejen nevhodného a nemravného jednání, ale dokonce i jednání trestného. Dle názoru soudu tak toto sdělení nezasahuje do osobnosti žalobce, a to nepřiměřeným, resp. nezákonným způsobem.

124. Konečně žalobce brojil i proti tvrzení žalovaného 2/ obsažené v tomto článku, že byl v r. 2006 bez práce. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobce byl v rozhodné době řádně zaměstnán u Správy železniční dopravní cesty. Daná informace je tak informací nepravdivou. Dle názoru soudu se však nejedná o informaci, která by bez dalšího měla nepřiměřeně zasáhnout do osobnosti žalobce. Jak je uvedeno výše, je vždy namístě posuzovat i celkové vyznění dané informace, kdy nemusí každé zveřejnění nepravdivého údaje automaticky znamenat neoprávněný zásah do osobnostních práv. Skutečnost, že je někdo„ bez práce,“ resp. takovéto sdělení není dle názoru soudu bez dalšího informací, která by měla danou osobu určitým způsobem dehonestovat a zasahovat tak nepřiměřeně do její osobnosti, když je v dnešní době stálá určitá nezaměstnanost a každý člověk v produktivním věku se dnes může„ bez práce“ z rozmanitých důvodů ocitnout, uvedení nepravdivé informace s touto skutečností spojené je tak nutné hodnotit v kontextu sdělení, v němž je obsaženo. V tomto konkrétním případu, tj. v kontextu onoho příspěvku, však dospěl soud k závěru, že se nejednalo o uvedení nepravdivé informace, které by nepřiměřeně zasáhlo do osobnosti žalobce, tedy že by se mělo jednat o takový zásah, který by přesáhl určitou přípustnou intenzitu daného zásahu takovou mírou, kterou již není možné v demokratické společnosti tolerovat. Předmětný příspěvek byl žalovaným 2/ zveřejněn cca 12 let poté, co měl žalobce„ být bez práce,“ přičemž se po celou dobu angažoval ve veřejném životě městyse, každý občan, tak již musel být s osobou žalobce seznámen a musel již vědět, co všechno žalobce za oněch 12 let dělal, o co se v městysi zasloužil apod., dle názoru soudu si tak již každý občan mohl o osobě žalobce a jeho činnosti za danou dobu udělat určitou představu, dle názoru soudu tak na této představě nemohlo změnit ničeho zveřejnění tohoto nepravdivého sdělení, že před 12 lety byl žalobce podle mínění žalovaného 2/ bez práce (byl-li totiž občan s prací žalobce v městysi spokojený, nemohlo být toto sdělení na uvedené žádný vliv, nebyl-li pak spokojený, nedošlo k žádné rozhodné změně v přesvědčení onoho občana). Zároveň bylo toto sdělení uvedeno v kontextu toho, kdy byl žalobce zvolen do zastupitelstva městyse, resp. starostou městyse, kdy žalovaný uvedl, že z 15 zvolených kandidátů byl třináctý a starostou obce byl zvolen s ohledem na skutečnost, že ze strany ostatních zastupitelů nebyl o tuto funkci zájem. V řízení přitom bylo prokázáno, že v r. 2006 bylo do zastupitelstva městyse zvoleno 15 zastupitelů, kdy se žalobce umístil s ohledem na absolutní počet hlasů jedenáctý (v rámci politické strany, za kterou kandidoval třetí), ovšem ve volbách úspěšnější kandidáti (rozuměj co do počtu hlasů) z jeho kandidátní listiny stejně jako leadeři ostatních kandidátek a další ve volbě úspěšnější kandidáti (rozuměj co do počtu hlasů) se nechtěli volby starosty zúčastnit, fakticky tak na tajnou volbu byli vybráni dva kandidáti, p. [příjmení], který se ovšem rovněž vyjadřoval tak, že funkci starosty vykonávat nechce, a žalobce. Kontext dané zprávy co do volby žalobce starostou tak byl založen na pravdivém základu (co do počtu odevzdaných hlasů, průběhu volby apod.). Vzhledem k uvedenému má tak soud za to, že uvedení této nepravdivé informace nepřesáhlo onu přípustnou míru.

125. Rovněž soud opětovně poukazuje na to, že se žalobce mohl vůči těmto tvrzením žalovaného 2/ bránit v rámci své oponentury, kdy mohl mimo jiné zveřejnit i reakci na tento článek přímo v rámci sekci Diskuze na stránkách městyse, jak to konečně učinil i jeho syn. V uvedeném postupu žalobci ničeho nebránilo (stránky městyse jsou veřejně přístupné a do diskuse může přispět kdokoli, stránky nejsou nikterak v tomto ohledu„ regulovány“ např. tím, že by bylo nutné nejprve schválení redaktorem apod., když [anonymizována dvě slova] uvedl, že tyto stránky nejsou nikterak cenzurovány). O tom, že zde byl daný příspěvek zveřejněn, pak žalobce v době jeho zveřejnění věděl, což potvrdil ve své výpovědi jeho syn.

126. S ohledem na skutečnost, že soud dospěl k závěru, že se v rámci napadených tvrzení žalovaného 2/ nejedná o tvrzení zakládající nepřiměřený zásah do osobnosti žalobce, není zde podle soudu dán důvod pro uložení povinnosti žalovanému 2/, aby se nadále zdržel veřejného proklamování daných tvrzení, když má v tomto bodu za to, stejně jako u žalovaného 1/, že se jednalo o jednání jednorázové, ojedinělé, když od té doby (tj. cca 4 roky) žalovaný 2/ žádné z uvedených tvrzení dále žádným způsobem nešířil (a to ani v rámci komunálních voleb proběhlých v r. 2022, v nichž žalobce znovu kandidoval). Dle názoru soudu pak není možné z uvedeného dovodit ani reálnou hrozbu dalšího zásahu do osobnosti žalobce z uvedeného jednání žalovaného 2/ z toho plynoucí, a to jednak s ohledem na výše učiněný závěr o legitimnosti jednání žalovaného 2/, jednak s ohledem na skutečnost, že zde musí podle soudu být dán reálný základ pro závěr o hrozbě dalšího zásahu, což se jeví s ohledem na odstup od zveřejnění tohoto příspěvku nereálným. Konečně je ona hrozba vázána, jak uvedl žalobce, toliko na to, kdy žalobce využije svého práva být volen (jedná se tak příp. toliko o„ hrozbu“ potenciální, nikoli reálnou, soudu pak není známo, že by se tato hrozba nějakým způsobem„ projevila“ v rámci komunálních voleb proběhlých v r. 2022, resp. ničeho takového nebylo tvrzeno). V tomto případě by pak dle názoru soudu s ohledem na stálou existenci příspěvku žalovaného 2/ na stránkách městyse bylo, pokud by soud dospěl k závěru, že se jedná o nepřiměřený zásah do osobnosti žalobce, namístě uvažovat toliko o nároku žalobce na odstranění tohoto článku, když by zde byl stále dán určitý protiprávní stav, jelikož však soud dospěl k závěru, že zde tento zásah dán není, není možné žalovanému 2/ tuto povinnost uložit. S ohledem na uvedené pak není možné uložit žalovanému 2/ povinnost omluvit se a zaplatit peněžitou náhradu vzniklé nemajetkové újmy.

127. Vzhledem ke všemu výše uvedenému tedy soud dospěl k závěru, že ze strany žalovaného 2/ nedošlo k neoprávněnému zásahu do osobnosti žalobce, proto soud ve věci rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.

128. Na všem shora uvedeném přitom dle názoru soudu nemění ničeho ani motiv zveřejnění daných informací, když má soud za to, že v řízení nebylo prokázáno, že by zveřejnění daného příspěvku bylo ze strany žalovaných motivováno toliko snahou poškodit žalobce, když byla jejich tvrzení (v rozsahu specifikovaném shora) zveřejněna v souvislosti s probíhajícími komunálními volbami r. 2018, kdy dle názoru soudu vystupuje do popředí onen politický boj, resp. snaha občanů v rámci snahy o podporu„ jejich kandidátů“ vyjádřit se ke všem kandidátům, přičemž žalovaní daným zveřejněným informacím sami věřili, když vycházeli ze sdělení matky žalovaného 2/ a dalších blízkých a známých osob z městyse, příp. z dalších zveřejněných informací, např. shora specifikovaná soudní rozhodnutí, informace z městyse, informace z časopisu Domov apod. - měli tak dle názoru soudu rozumné důvody pro spoléhání se na jejich pravdivost. Dle názoru soudu tak uvedené nebylo vedeno snahou primárně poškodit osobnost žalobce, resp. zveřejnit dané informace bezohledně, aniž by se starali o to, zda jsou dané informace pravdivé, či snahou bez dalšího primárně zhanobit osobu žalobce, ale vyjádřit se k němu coby k osobě kandidáta v rámci voleb a další občany městyse seznámit se svým názorem, z jakého důvodu není v zájmu městyse, aby byl žalobce opětovně zvolen do funkce starosty, když byla tato jejich tvrzení bezprostředně spojena s prací žalobce v pozici starosty, příp. z určitých sporných kauz, které byly s jeho osobou v minulosti spojeny (srovnej rozhodnutí ÚS ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 453/03). O uvedeném přitom svědčí i samotný název článku žalovaného 2/„ Proč nevolit [celé jméno žalobce]“ 129. Konečně je pak nutné přihlédnout i k tomu, že se žalobce uvedeným sdělením žalovaných nebránil ani po dobu bezmála tří let, až do doby podání předmětné žaloby, a to ačkoli žalobci dané„ obraně,“ oponentuře apod. ničeho objektivního nebránilo. Žalobce sice tvrdil, že se nebránil s ohledem na jeho zdravotní problémy a pandemii covid -19, v řízení však bylo prokázáno, že žalobce sice měl v průběhu dané doby určitá zdravotní omezení, nejednalo se však o omezení dlouhodobější, která by mu bez dalšího bránila v daných krocích - jednotlivá zdravotní omezení netrvala po celou dobu a v některých případech se jednalo i o„ lehčí formu“ onemocnění, např. onemocnění horních cest dýchacích, které žalobce nemohlo bez dalšího omezit natolik, že by nebyl schopen učinit příslušné kroky. Skutečnost, že poté byla v mezidobí ona pandemie, pak dle názoru soudu ničemu nebránila, když byla oponentura možná i tzv.„ z domova“ bez kontaktu s lidmi (a to ať již sepsáním oponentury a zveřejněním na stránkách městyse, příp. online žádostí o zveřejnění oponentury v časopisu městyse, ať už v online či tištěné verzi apod.).

130. Vše výše uvedené je pak o to markantnější s přihlédnutím k aktuální situaci, kdy probíhaly prezidentské volby, v nichž dle názoru soudu byly bez dalšího publikovány i některé nevhodné informace, a to dokonce na celostátní úrovni.

131. Žalovaní byli ve věci plně úspěšní, soud jim proto přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále AT). Odměna zástupců žalovaných tedy byla stanovena ve výši 5 900 Kč za jeden úkon právní služby dle § 6, § 7 bod 5 a § 12 odst. 3 AT, kdy soud vycházel z tarifní hodnoty věci ve výši 120 000 Kč (součet tarifních hodnot za jednotlivé věci, dílčí nároky, a to 1. 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. d/ AT za dílčí nárok co do zdržení se jako zvláštního nároku v rámci ochrany osobnosti (§82 o.z.), 2. 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. d/ AT za dílčí nárok co do odstranění jako zvláštního nároku v rámci ochrany osobnosti (§ 82 o.z.) a 3. 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a/ za náhradu nemajetkové újmy, přiznání přiměřeného zadostiučinění v podobě omluvy a peněžité náhrady jako obecného nároku v rámci ochrany osobnosti (§ 2956 o.z., srovnej rozhodnutí KS v HK ze dne 21.11.2016, sp. zn. 19 Co 280/2016).

132. Žalovanému 1/ soud přiznal náhradu za zastoupení, a to odměnu v celkové výši 88 500 Kč za 15 úkonů ve věci (1. Převzetí věci a příprava zastoupení, 2. Sepis vyjádření, 3. Účast na jednání dne 25.2.2022, 4. Sepis doplnění vyjádření na výzvu soudu, 5.-7. Účast na jednání dne 26.9.2022, když jednání trvalo od 8:13 hod. do 12:40 hod., 8-9. Účast na jednání dne 9.9.2022, kdy jednání trvalo od 8:15 do 10:45 hod., 10.-11. Účast na jednání dne 19.10.2022, které trvalo od 8:25 do 12:05 hod., 12. Účast na jednání dne 30.11.2022, 13-14. Účast na jednání dne 20.1.2023, které trvalo od 8:15 do 10:38 hod., porada s žalovaným 1/ přesahující 1 hodinu dne 14.3.2022 před sepisem doplnění vyjádření na výzvu soudu) dle § 11 odst. 1 písm. a/, c/, d/ a g/ AT, a paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč za úkon, celkem tedy 4 500 Kč za 15 úkonů ve věci (§ 13 AT). Zástupci dále náleží náhrada cestovného ve výši 3 734,90 Kč za cestu k jednáním soudu osobním automobilem zn. Fiat Doblo za 98,4 km (cesta [obec] – [obec] a zpět) při průměrné spotřebě nafty 6,3 l /100 km, a to 686,30 Kč za cestu dne 25.2.2022 při sazbě 6, 9743 Kč za 1 km dle vyhl. č. 511/2021 Sb. ve znění k tomuto datu, dále 2 263,50 Kč za cesty k jednání dne 29.6.2022, 19.10.2022 a 30.11.2022 při sazbě 7, 6673 Kč za 1 km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění k daným datům a 785,10 Kč za cestu dne 20.1.2023 při sazbě 7, 9753 Kč za 1 km dle vyhlášky 467/2022 Sb. a náhrada za 20 půlhodin ztráty času strávených cestou k jednáním po 100 Kč, celkem 2 000 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21 % tedy o 20 734,20 Kč, když zástupce žalovaného 1/řádně doložil, že je plátcem DPH. Rovněž má poté žalovaný 1/ právo na náhradu svých hotových výdajů v podobě cestovného v souladu s § 137 o.s.ř. za cesty za svým zástupcem, osobním automobilem zn. Citroen Berlingo za 122,2 km (cesta [obec] - [obec] a zpět) při průměrné spotřebě benzínu 95 oktanů 8,5 l /100 km, a to 847,50 Kč za cestu dne 1.12.2021 při sazbě 6, 935 Kč za km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. a 914,40 Kč za cestu dne 14.3.2022 při sazbě 914,40 Kč dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. Soud tak žalovanému 1/přiznal náhradu nákladů v celkové výši 121 231,10 Kč (výrok III).

133. Žalovanému 2/ poté soud přiznal náhradu za zastoupení, a to odměnu v celkové výši 115 050 Kč za 19,5 úkonů ve věci (1. Převzetí věci a příprava zastoupení, 2. Sepis vyjádření, 3. Účast na jednání dne 25.2.2022, 4. Sepis doplnění vyjádření na výzvu soudu, 5.-7. Účast na jednání dne 26.9.2022, když jednání trvalo od 8:13 hod. do 12:40 hod., 8-9. Účast na jednání dne 9.9.2022, kdy jednání trvalo od 8:15 do 10:45 hod., 10. -11. Účast na jednání dne 19.10.2022, které trvalo od 8:25 do 12:05 hod., 12. Účast na jednání dne 30.11.2022, 13-14. Účast na jednání dne 20.1.2023, které trvalo od 8:15 do 10:38 hod., 15-19 pět porad s žalovaným 2/ přesahující 1 hodinu, a to dne 10.2.2022, dne 20.4.2022, dne 2.9.2022, dne 5.10.2022 a dne 10.1.2023 a 0,5 Účast na jednání dne 27.1.2023, kdy došlo toliko k vyhlášení rozhodnutí) dle § 11 odst. 1 písm. a/, c/, d/ a g/ a § 11 odst. 2 písm. f/ AT, a paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč za úkon, celkem tedy 6 000 Kč za 20 úkonů ve věci (§ 13 AT). Odměna zástupkyni byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21 % tedy o 25 420,50 Kč, když je zástupkyně žalovaného 2/ dle výpisu z ARES plátcem DPH. Rovněž má poté žalovaný 2/ právo na náhradu svých hotových výdajů v podobě cestovného v souladu s § 137 o.s.ř. za cesty za svou zástupkyní k poradám osobním automobilem zn. Hyundai Tucson za 54 km (cesta [obec] – [obec] a zpět) při průměrné spotřebě nafty 5, 6/100 km, a to 2 x 363 Kč za cesty dne 10.2.2022 a dne 20.4.2022 při sazbě 6, 7216 Kč za km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění k těmto datům, dále 2x 396 Kč za cesty dne 2.9.2022 a dne 5.10.2022 při sazbě 7, 3376 Kč za km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění k těmto datům a 417 Kč za cestu dne 10.1.2023 při sazbě 7, 6696 Kč za km dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. Soud tak žalovanému 2/přiznal náhradu nákladů v celkové výši 148 402,50 Kč (výrok III).

134. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaným nepřiznal náhradu cestovného za cesty k jednáním soudu, jelikož před žádnou z cest nepožádali zdejší soud o souhlas s užitím vozidla.

135. Vzhledem k tomu, že byli žalovaní zastoupeni ve věci advokátem, je žalobce povinen zaplatit náhrady nákladů řízení žalovaných k rukám jejich zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

136. Lhůta k úhradě nákladů řízení byla žalobci stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení