19 C 76/2015-203

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci Žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem: [adresa žalobce] proti žalovanému: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO:0025429, sídlem: Vyšehradská 16, 128 00 Praha 2 Jednajícím: Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, [IČO], sídlem: Rašínovo nábř. 390/42, 128 00 Praha 2 o zaplacení nemajetkových újem dle zákona č. 82/98 Sb. ve výši 290 000 s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 290 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 167 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal původně po žalované zaplacení náhrady nemajetkové újmy v celkové výši 300 000 dle zákona č. 82/98 Sb. a náhrady škody ve výši 60.200 Kč, která mu měla vzniknout v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce uváděl původní běh řízení u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém vystupoval v procesním postavení žalovaného, na základě vydaného exekučního titulu v tomto řízení, jímž měl být elektronický platební rozkaz z [datum], bylo následně vedeno proti jeho osobě řízení exekuční. Žalobce uváděl, že elektronický platební rozkaz mu řádně doručen nebyl, nebyl však úspěšný se svým odvoláním, které bylo Městským soudem v Praze zamítnuto [datum]. Ve věci bylo následně vedeno exekuční řízení proti žalobci, v průběhu řízení vydány 2 exekutorské příkazy Exekutorským úřadem v [anonymizováno]. K jeho návrhu bylo následně exekuční řízení zastaveno usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobce poukazoval na absenci vykonatelného exekučního titulu v předmětném řízení, následně k administrativní chybě na straně soudu, a z důvodu nesprávného úředního postupu žádal náhradu škody, kterou vyčíslil jakožto náklady na právní poradenství a následně náhradu nemajetkové újmy v částce 300 000 Kč. Žalobce konkretizoval své nároky, když vymezil rozdělení na částku 40 000 Kč, kterou žádal jakožto nemajetkovou újmu způsobenou trváním nezákonného řízení a částku 260 000 Kč jakožto nemajetkovou újmu v souvislosti se způsobenou škodou. Následně rozvedl, že v důsledku nesprávného úředního postupu došlo k nezákonnému omezení jeho vlastnického práva k veškerému jeho majetku, vyvolaný stav způsobil znepokojení a nepříznivě zasahoval do jeho soukromí.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároků žalobcem u žalované [datum] z předmětného odpovědnostního titulu, tedy nesprávného úředního postupu v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 7 pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná stanoviskem ze dne [datum] nároku žalobce nevyhověla, sporovala odpovědnostní titul v namítaném řízení, následně však změnila názor a učinila nesporným existenci nesprávného úředního postupu jakožto odpovědnostního titulu a jako adekvátní formu zadostiučinění zvolila konstatování porušení práva, kterou žalobci poskytla. Pokud jde o finanční plnění, žádala žalobu v plném rozsahu zamítnout.

3. Aktuálním předmětem řízení po vydání druhého rozsudku soudu prvního stupně sp. zn. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a následného rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] po podaném odvolání, zůstala částka ve výši 290 000 Kč s příslušenstvím, sestávající se z částky 40 000 jakožto náhrady nemajetkové újmy způsobené trváním nezákonného řízení, a částky 250 000 Kč, jakožto nemajetkové újmy v souvislosti se způsobenou škodou. To vše za situace, kdy odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně, v rozsahu napadených odvolání, aktuálně pravomocná zůstala částka přiznaná ve výroku II. rozsudku soudu prvního stupně ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím, jakožto přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nezákonného rozhodnutí spočívající ve snížení cti a pověsti žalobce. Odvolací soud ve svém závazném právním názoru soud prvního stupně zavázal, aby žalobce ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. poučil, aby svá tvrzení a rozhodné skutečnosti doplnil u každého z požadovaných nároků zvlášť o konkrétní újmu, která mu měla vzniknout z každého uplatněného nároku s uvedením jeho výše, včetně způsobu, jak k ní dospěl. V tomto smyslu pak soud měl žalobce poučit i o doplnění relevantních důkazů k prokázání jeho skutkových tvrzení.

4. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným uplatnění nároků žalobce u žalované z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] ve výši 360 200 Kč dle zákona č. 82/98 Sb. a dále bylo mezi účastníky učiněno nesporným projednání žádosti žalovanou stanoviskem ze [datum], kdy došlo ke konstataci nesprávného úředního postupu bez přiznání finančního zadostiučinění.

5. V průběhu řízení soud prováděl dokazování listinnými důkazy k prokázání tvrzených nároků žalobce, ze kterých má za prokázané následující skutečnosti: Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 7 sp. zn. [spisová značka], aktuálně vedeného pod sp. zn. [spisová značka] u Městského soudu v Praze, má soud za prokázané následující skutečnosti: K Obvodnímu soudu pro Prahu 7 byl doručen elektronický návrh na vydání platebního rozkazu, kde žalobce vystupoval v procesním postavení žalovaného. Po složení soudního poplatku [datum] byl následně vydán elektronický platební rozkaz č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo uloženo žalovanému zaplacení částky 37.289,00 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Platební rozkaz byl doručen zástupci žalobce dne [datum], ve spise je dále založena doručenka ohledně doručování elektronického platebního rozkazu žalovanému [datum], osobně. Ve spise je dále referát soudní tajemnice ze dne [datum], kterým byla vyznačena doložka právní moci [datum] na předmětném platebním rozkaze. Z žádosti žalobce z [datum] adresované Obvodnímu soudu pro Prahu 7 má soud za prokázáno, že žalobce poukazoval na zastavení exekučního řízení s ohledem na nesprávně vyznačenou doložku právní moci. Ve spise je dále založena lustrace žalovaného v centrálním registru obyvatel a taktéž referát ohledně zaslání platebního rozkazu přímo na adresu žalovaného zde uvedenou. Usnesením z [datum] byl platební rozkaz zrušen, následně usnesením z [datum] byli účastníci žádáni o vyjádření se k věcné příslušnosti soudu. Věc byla předložena k rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze k posouzení věcné příslušnosti soudu, usnesením [číslo jednací] – 35 ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum], rozhodl Vrchní soud v Praze, že k projednání a rozhodnutí ve věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy a věc postoupil k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze.

6. Z podstatného obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 7 sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázány následující skutečnosti: [datum] byla soudu doručena žádost o pověření k provedení exekuce, usnesením č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] došlo k nařízení exekuce dle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí, a to elektronického platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 7 z [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Ve spise jsou založeny doručenky ohledně zasílání tohoto usnesení oběma stranám sporu, následně podal povinný odvolání, a to [datum]. Předkládací zprávou byla věc předložena Městskému soudu v Praze, který usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] potvrdil nařízení exekuce. Následovalo do spisu založení návrhu na zastavení exekuce od povinného z [datum] včetně vyjádření oprávněného k návrhu na zastavení exekuce. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] bylo rozhodováno o zamítnutí návrhu povinného na zastavení exekuce [datum]. Následovalo vydání opravného usnesení ohledně opravy spisové značky na rozhodnutí z [datum] vydaného Obvodním soudem pro Prahu 7. Do věci směřovalo včasné dovolání povinného, a to dne [datum]. Povinný byl následně vyzýván usnesením z [datum] ke zvolení si zástupce pro dovolací řízení a podání řádného dovolání, ve spise je založena taktéž řádná doručenka ohledně zasílání této výzvy a převzetí povinným. Následovalo odvolání z [datum], jímž se upravuje číslo jednací z [datum], dále odvolání z [datum], kterým se zamítá návrh povinného na zastavení exekuce. Z dopisu ze dne [datum] povinného má soud za prokázáno, že tento doložil splnění podmínek pro podání dovolání, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 z [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] došlo k vydání dalšího opravného usnesení ohledně opravy jména soudkyně. Předkládací zprávou z [datum] byla věc předložena Městskému soudu v Praze k rozhodnutí o jednotlivých odvoláních. Do posledně jmenovaného usnesení směřovalo taktéž odvolání [datum] povinným ohledně změny a opravy údajů v obsazení soudu. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] a [číslo jednací] bylo rozhodnuto dne [datum rozhodnutí] jednak o zrušení usnesení soudu I. stupně ohledně opravného usnesení ze [datum], pokud jde o spisovou značku, taktéž bylo zrušeno usnesení a věc vrácena soudu I. stupně pokud jde o opravu učiněnou do usnesení, kterým se opravovalo záhlaví usnesení, pokud jde o změnu jména soudkyně. Ve věci bylo vydáno Obvodním soudem pro Prahu 7 dne [datum] nové opravné usnesení pokud jde o správné označení soudce, následoval návrh na provedení opravy záhlaví v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 z [datum] ze dne [datum] adresované soudu ze strany povinného. Taktéž bylo podáno odvolání proti usnesení z [datum] ohledně námitky nepřítomnosti zákonného soudce v soudním řízení podané ze strany povinného [datum]. Předkládací zprávou byla věc předložena Městskému soudu v Praze z [datum], z protokolu o jednání před odvolacím soudem ze dne [datum] vyplývá vydání usnesení Městského soudu v Praze, kterým se mění původní usnesení soudu I. stupně tak, že se exekuce nařízená usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne [datum] zastavuje a dále ve výroku II. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Usnesení nabylo právní moci [datum].

7. Z listiny nazvané„ Nabízíme vám řešení vašich dluhů“, zaslané [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nedatované, z dopisu nedatovaného od [jméno] [příjmení], z nedatovaného dopisu od [anonymizováno] [jméno] [příjmení], specialisty na výkup a oddlužení nemovitostí, [právnická osoba], z nedatovaného dopisu od [jméno] [příjmení], ředitele společnosti [právnická osoba], adresovaného žalobci, z nabídky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nedatované, z nedatované nabídky [jméno] [příjmení] adresované žalobci, z nabídky adresované žalobci [jméno] [příjmení] nedatované, z nedatované nepodepsané nabídky s uvedením telefonního čísla jako kontaktu v případě řešení závažných problémů, z nabídky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nedatované adresované žalobci, z dopisu adresovaného žalobci ze strany [jméno] [příjmení], ředitele společnosti [právnická osoba], z dopisu adresovaného žalobci ze [právnická osoba] [anonymizováno], z dopisu adresovaného žalobci nedatovaného [jméno] [příjmení] ze strany [anonymizována dvě slova], z dopisu [jméno] [příjmení], majitele společnosti nedatovaného, má soud za zjištěno, že na žalobce v blíže nezjištěném časovém období se obracely shora uvedené osoby, případně firmy s nabídkou řešení tíživé životní situace spočívající v rychlém vyplacení exekucí, případně nařízení dražeb exekutorem, když z některých listin vyplývá, že se o řešení exekuce vůči žalobci dozvěděli z veřejně dostupných zdrojů, konkrétně [webová adresa]. Obdobně žalobce oslovily dále [právnická osoba] [anonymizováno], konkrétně [anonymizováno] [jméno] [jméno], dopisem z [datum] s nabídkou řešení ve věci exekučního řízení a pomoci k oddlužení pohledávek, nabídka [anonymizována dvě slova], realitní kanceláře, taktéž byla učiněna nabídka žalobci ze strany oblastního manažera [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [datum], ze které vyplývá nahlížení do internetových stránek [webová adresa] a dále z nedatovaného dopisu [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], prokuristy [právnická osoba] [příjmení], když i z těchto dopisů vyplývá nabídka řešení tíživé životní situace žalobce spočívající v nařízené exekuci. Z výpisu z katastru nemovitostí týkajících se jednotky [číslo] zapsané na listu vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí], ve vlastnictví žalobce vyplývá zřízení zástavního práva exekutorského. Soud dále provedl dokazování listinnými důkazy předloženými ze strany žalobce, a to exekučním příkazem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], vydaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudním exekutorem, [exekutorský úřad], ve věci povinného [celé jméno žalobce], jímž byl nařízen prodej nemovitosti povinného, a to nemovitosti zapsané na listu vlastnictví [číslo], konkrétně bytu budova [část obce], [adresa]. Dále byl vydán exekuční příkaz č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], jímž byla nařízena exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech ve vlastnictví povinného, a to na listu vlastnictví [číslo], konkrétně bytu žalobce v [část obce]. Soud má dále zjištěno z výpisu z dohledu nad exekučním případem ke spisové značce [číslo jednací], že z něj vyplývají srážky finančních prostředků z účtu žalobce za období červenec až září roku [rok] činěné Českou správou sociálního zabezpečení v částkách 2 484 Kč za každý z uvedených měsíců s tím, že tyto částky byly následně žalobci vráceny Českou správou sociálního zabezpečení [anonymizována dvě slova], jak vyplývá ze zprávy České správy sociálního zabezpečení ohledně výplaty vratky v této částce.

8. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci: Proti žalobci v procesním postavení povinného byla vedena exekuce Obvodním soudem pro Prahu 7 pod sp. zn. [spisová značka] v období od [datum rozhodnutí] do [datum], tedy po dobu 2 let, která byla následně zastavena z důvodů absence řádného exekučního titulu, když byl dán důvod k zastavení podle § 268 odst. 1 písm. a) o.s.ř., a to usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve znění usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], jímž byla původně exekuce nařízena. To vše za situace, kdy bylo zjištěno, že administrativní chybou došlo ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] k doručení povinnému, nikoliv exekučního titulu elektronického platebního rozkazu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], ale elektronického platebního rozkazu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Původní exekuční titul však nikdy doručen povinnému nebyl a proto se nestal pravomocným ani vykonatelným. V průběhu exekučního řízení došlo k vydání dvou exekučních příkazů Exekutorským úřadem v [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], jednak byl vydán exekuční příkaz k nařízení prodeje nemovitých věcí povinného v jeho vlastnictví zapsaných na listu vlastnictví [číslo] a zřízeno exekutorské zástavní právo na nemovitostech ve vlastnictví povinného, oba vydané [datum], na základě nichž následně došlo k zápisu exekutorského zástavního práva na nemovitostech v katastru nemovitostí. Na základě tohoto údaje ve veřejně dostupných internetových aplikacích byl žalobce opakovaně oslovován realitními kancelářemi, případně právnickými či fyzickými osobami, ohledně řešení jeho nepříznivé životní situace, odkupu pohledávek, případně právní pomocí v případě řešené nabízené exekuce. Žalobce se na žalovanou se svým nárokem předběžně obrátil [datum] dle z. č. 82/98 Sb., jímž žádal o zaplacení majetkové a nemajetkové újmy vzniklé mu v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem v rámci nařízené exekuce. Žalovaná stanoviskem ze [datum] konstatovala nesprávný úřední postup v průběhu vedení exekuce, finančním plnění však neposkytla.

9. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady číslo 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 3 OdpŠk, stát odpovídá za škodu, kterou způsobily za a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, c) orgány územních samosprávních celků.

11. Podle § 7 Odpšk odst. 1 právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

12. Podle § 8 odst. 1 nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

13. Podle § 31a odst. 1, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak, a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

14. Soud rekapituluje, že žalobce aktuálně specifikoval své nároky tak, že požaduje nemajetkovou újmu způsobenou trváním nezákonného řízení před Obvodním soudem pro Prahu 7, pod sp. zn. [spisová značka] v částce 40 000 Kč a nemajetkovou újmu v souvislosti se způsobenou škodou ve vztahu k nezákonně nařízené exekuci pod touž spisovou značkou, spočívající v porušení osobnostních práv žalobce v celkové výši 260 000 Kč, tedy se aktuálně nedomáhá přiznání náhrady nemajetkové újmy ve vztahu k nepřiměřené délce exekučního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. [spisová značka].

15. Zdejší soud, vázán závazným právním názorem soudu odvolacího, nařídil ústní jednání na [datum] s cílem žalobce ve smyslu uložených závěrů poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., k doplnění jeho skutkových tvrzení a důkazů týkajících se zvlášť každého z uplatněných nároků. Žalobce se však k ústnímu jednání konanému [datum] řádně a včas nedostavil, s ohledem na skutečnost, že soud nedisponoval řádnou omluvou žalobce k ústnímu jednání, jednání zahájil a dále jednal v nepřítomnosti žalobce dle ustanovení dle § 101 odst.3 o.s.ř. V průběhu závěrečného návrhu žalované následně žalobce do jednací síně vstoupil, ve stručnosti ve svém závěrečném návrhu odkázal pouze na již dřívější skutková tvrzení a důkazy s tím, že nemá, co by dál k návrhům dodal.

16. V § 118a o.s.ř. se upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedoslavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a, protože se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen z tohoto důvodu odročovat jednání.

17. I přesto, že žalobce se k jednání se dostavil až ve chvíli, když již byl přednesen závěrečný návrh žalované a dokazování skončeno, soud poskytl žalobci možnost se v dané věci vyjádřit, ten však ničeho dalšího, pokud jde o skutková tvrzení k prokázání předmětných újem netvrdil, a taktéž žádné relevantní důkazy dál již s odkazem na již dříve učiněné důkazní prostředky nedoplňoval. Soud proto uzavírá, že žalobce neunesl své břemeno tvrzení a břemeno důkazní k prokázání jednotlivých dílčích nároků na náhradu nemajetkové újmy, které zůstaly předmětem tohoto řízení. To vše za situace, kdy soud v rámci provedeného dokazování a právního hodnocení věci dospěl k závěru, že exekuce nařízená usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] nebyla nařízena správně a lze na ní hledět jako na nezákonnou, neboť rozhodnutí o nařízení exekuce nemůže vedle později vydaného rozhodnutí Městského soudu v Praze výše uvedeného obstát. Tedy soud uzavírá, že odpovědnostní titul, tedy nezákonnost daného rozhodnutí, je dána. Na žalobci pak bylo, aby případně specifikoval náhradu nemajetkových újem, které z tohoto odpovědnostního titulu žádá, soudu vysvětlil, jak k nim došel a zvlášť u každého nároku doplnil konkrétní důkazy k prokázání svých tvrzení o vzniku a výši obou nemajetkových újem v příčinné souvislosti s vydaným nezákonným rozhodnutím (a jeho trváním).

18. O nemajetkové újmě lze hovořit, pokud nastalá újma spočívá v narušení osobního zájmu poškozeného, který nemá hodnotu měřitelnou v penězích, a proto nevede ani k žádnému snížení jeho majetku. Spočívá v oprávněně úkorném pocitu poškozeného, do jehož práv bylo zasaženo, například v duševních útrapách, pokud by poškozený žádný úmorný pocit neprožíval, nelze o nemajetkové újmě na jeho straně uvažovat (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 520/2014). Předmětné prožívání nelze nikterak změřit a jde o do značné míry o subjektivní nastavení prožívajícího, vychází se při úvaze o tom, zda došlo k vzniku nemajetkové újmy z její objektivizace, tedy ze skutečnosti, zda dotčená osoba měla objektivní důvod cítit s v důsledku škodné události úkorně. Zadostiučinění proto nelze přiznat, pokud byla sice prokázána existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, ale nikoliv existence újmy (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČZ sp. zn. 30 Cdo 520/2014). Pokud tedy poškozený není schopen vysvětlit, v čem konkrétně jeho nemajetková spočívá a do jakých jeho práv bylo reálně zasaženo, je pak velice pravděpodobné, že mu žádná nemajetková újma nevznikala.

19. Nemajetková újma podle § 31a odst. 2 OdpŠk se odškodní poskytnutím peněžité satisfakce, pokud ji nebylo možno odškodnit jinak a konstatování porušení práva poškozeného se nejeví jako dostačující. Konstatování porušení práva je pak základní formou zadostiučinění, které se v souladu s § 31a odst. 2 OdpŠk poskytuje. Je však také formou nejmírnější, z čehož plyne, že odškodnění porušení práva je konstatováním toho, že k porušení práva došlo, je na místě jen v případech nepatrných, tedy zanedbatelných újem.

20. V posuzovaném případě žalovaná v rámci vyřízení předmětného nároku došla k adekvátní formě zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva a finanční satisfakci již dále odmítala. Zdejší soud rozhodnutím sp. zn. 19 C 76/2015-162 ve výroku II. (který částečně nebyl napaden odvoláním), žalobci poskytl částku finančního zadostiučinění ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím, když tuto považoval za relevantní jako finanční zadostiučinění za snížení cti a pověsti žalobce, které žalobce prokázal v projednávaném případě. Soud opřel své rozhodnutí především o důkazní prostředky, které žalobce doložil, z nichž vyplývá vedení žalobce v evidenci dlužníků po dobu cca 2 let vedené nezákonné exekuce, s tím, že žalobce nemohl v té době nakládat se svým bytem a poté, co byly vydány exekuční příkazy Exekučního úřadu v [anonymizováno], týkající se nařízení exekuce prodejem nemovitosti povinného a taktéž zřízením zástavního exekutorského práva na nemovitostech, došlo k zásahům do jeho vlastnického práva, cti a pověsti, když byl oslovován třetími osobami nabídkami řešení dluhů, což žalobce zcela jistě zatěžovalo a jeho nepříznivou životní situaci (majetkovou a finanční), zcela jednoznačně zasáhlo. Žalobce osvědčil před soudem, že byl v obavách ohledně svého dalšího živobytí, a to i za situace, kdy po určitou dobu nemohl disponovat (3,5 měsíce), výplatou důchodu, (respektive mu částky byly omezeny na základě stržených částek ze strany České správy sociálního zabezpečení). Ze všech těchto důvodů proto soud již ve svém předchozím rozhodnutí dospěl k závěru o nutnosti žalobce odškodnit finančně, kdy pouhé konstatování porušení práva se s ohledem na tyto prokázané zásahy po dobu dvou let vedené nezákonné exekuce jeví, nejeví dostačujícím. Ačkoliv soud uvádí, že tato částka již nebyla předmětem tohoto řízení, soud dospěl k nutnosti řádného objasnění důvodnosti přiznání tohoto nároku a jeho výše.

21. V projednávaném případě jak soud již uváděl, se žalobce domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu nikoliv z titulu nesprávného úředního postupu, ale z titulu nezákonného rozhodnutí. Taková újma se nepresumuje, je nutno ji tvrdit a prokazovat. Obecně lze uvést, že odškodnění v penězích musí odpovídat intenzitě poškozeným utrpěné újmy i okolnostem, za kterých ke vzniku újmy došlo, tak aby poskytnuté plnění ze strany státu bylo možno vnímat nejen jako přiměřené, ale i jako odpovídající obecně stdílené představě spravedlnosti. Přiměřené zadostiučinění musí svojí formou a případně i výší, je-li poskytováno v penězích, odpovídat formě a výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí s podstatou znacích shodují. Významnější odchylka je potom možná pouze tehdy, pokud bude soudem řádně přesvědčivě zdůvodněna. Je na soudu, aby případně, pokud takový případ neposkytne sám žalobce, nalezl takový případ, který se v podstatných znacích shoduje s projednávanou věcí, a provedl srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy, poskytovaných v případě obdobných újem a v případě, že nebude možné postupovat ani podle jiného případu náhrady nemajetkové újmy je třeba stanovit přiměřené zadostiučinění, v takové výši, která bude odpovídat ekonomické realitě České republiky a tomu co je obecně vnímáno jako spravedlivé. Žalobce v předmětném případě neprovedl žádné srovnání újem, které by byly poskytovány za obdobné porušení práv, nikterak ani neposkytl soudu relevantní skutková tvrzení opřená o relevantní důkazy prokazující důvod, jak k výši jednotlivých újem, které žalobou žádal, dospěl. Soud proto uzavírá, že konstatování porušení práva s již poskytnutou výší zadostiučinění je s ohledem na specifika projednávaného případu újmou dostačující.

22. Pokud jde o nároky, které zůstaly předmětem tohoto řízení, tedy částka 40 000 Kč žádaná za nemajetkovou újmu způsobenou trváním nezákonného řízení, tato částka nebyla nikterak žalobcem blíže co do důvodu a výše specifikována, jak bylo uvedeno shora, žalobce nedostál své povinnosti tvrzení a důkazní i po dřívějších opakovaných poučeních nikterak netvrdil konkrétní zásahy způsobené trváním nezákonného řízení, které by byly objektivně způsobilé vyvolat v žalobci nejistotu ohledně výsledku tohoto řízení a taktéž by bylo na místě je finančně odškodnit. Pokud jde o další nemajetkovou újmu ve výši 260 000 Kč s příslušenstvím, žádanou v souvislosti se způsobenou škodou, i tato újma nebyla nikterak blíže specifikována, pokud jde především o její vyčíslení a příčinnou souvislost s nezákonným vedením exekuce. Lze tedy učinit závěr, že již poskytnuté konstatování porušení práva ze strany žalované a nad to soudem prvního stupně poskytnutá náhrada nemajetkové újmy ve výši 10 000 Kč, která nebyla dotčena odvoláním, za zásahy do cti a pověsti žalobce v příčinné souvislosti s vedením nezákonné exekuce pod dobu cca 2 let a následným omezením vlastnického práva po dobu 1 roku a 5 měsíců, a s tím vyvolávající obava ohledně skončení daného řízení, v níž jsou promítnuty i okolnosti srážek z důchodu po dobu 3 měsíců, je satisfakcí dostačující.

23. Nad rámec toho soud uvádí, že pokud jde o náhradu škody, tato již byla pravomocně vyřešena, zůstala mimo aktuální přezkum, a z tvrzení žalobce vyplývá, že naopak se snaží zaměnit náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z příslušných odpovědnostních titulů s touto náhradou škody, kterou již řádně uplatnil a která již byla pravomocně rozhodnuta.

24. Z výše shora uvedených důvodů proto soud uvádí, že neseznal důvod pro další finanční plnění nad rámec již poskytnutého, a z tohoto důvodu žalobu pod výrokem I. v plném rozsahu zamítl.

25. Pod výrokem II. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení, když vycházel z § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 142 odst. 3 o.s.ř., když rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Žalobce do doby rozhodnutí Nejvyššího soudu uplatnil dva nároky na náhradu majetkové i nemajetkové újmy, úspěšný byl pouze se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy, když žalovaná následně stanoviskem ze dne [datum] (tedy po podání žaloby) konstatovala porušení práva žalobce a tedy tomuto nároku co do základu vyhověla (soud vycházel z tarifní hodnoty 50.000 Kč dle ust. §9 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“)). Žalobce byl naopak neúspěšný se svým nárokem na náhradu škody ve výši 60 200 Kč. Při určování poměru úspěchu a neúspěchu účastníka, který vedle nároku zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok na jiné peněžité plnění, tedy při objektivní kumulaci soud vycházel ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, které se stanoví podle § 8 a následujících advokátního tarifu (ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]), a dospěl k závěru o úspěšnosti žalované ve výši 9,3 % po zohlednění úspěchu a neúspěchu. Pokud jde o jednotlivé úkony nezastoupeného účastníka ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. žalované, jde o vyjádření k žalobě z 21.5.25015, účast u ústního jednání zdejšího soudu [datum], dále účast u ústního jednání ve dnech [datum], [datum] dále u soudu odvolacího [datum] a u zdejšího soudu dne [datum] a 300 Kč, které v připojeném úspěchu žalované ve sporu by náležela žalované náhrada nákladů řízení ve výši 1 800 Kč, předem toho uvedeném procentuálním vyjádření úspěchu žalované pak částka 167 Kč. Po rozhodnutí Nejvyššího soudu pak byly uplatněny taktéž 2 nároky na náhradu nemajetkové újmy, když s jedním nárokem byl žalobce co do základu úspěšným (přiznaná částka 10.000 Kč, když rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, při tarifní hodnotě 50.000 Kč určené dle § 9 odst. 4 AT), co do druhého nároku byl neúspěšným (při shodné tarifní hodnotě nároku) Z tohoto důvodu za další část řízení by nárok na náhradu nákladů řízení nepříslušel ani jednomu z účastníků. Shrnutím proto soud uvádí, že méně úspěšnému žalobci uložil pod II. zaplacení poměrné části náhrady nákladů žalované ve výši 167 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty či plnění ve splátkách.

Poučení