19 C 83/2021-87

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 714 706 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 714 706 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 964 706 od 27. 9. 2020 do 14. 12. 2020 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 714 706 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 43 045,60 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 10. 3. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 714 706 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 964 706 od 27. 9. 2020 do 14. 12. 2020 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 714 706 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o dílo ze dne 27. 3. 2020 zhotovila pro žalovanou ocelovou konstrukci schodiště včetně zábradlí, roštů a dopravy pro akci„ [anonymizována dvě slova]“, a to za cenu 815 060 Kč bez DPH. Na základě e-mailové objednávky ze dne 19. 6. 2020 si pak u ní žalovaná objednala úpravu schodiště dle cenové nabídky [číslo] ze dne 11. 6. 2020 za 84 646 Kč bez DPH a ocelovou bránu dle cenové nabídky [číslo] ze dne 23. 4. 2020 za 65 000 Kč bez DPH. Následně žalované za tyto práce vystavila fakturu [číslo] ze dne 27. 8. 2020 vystavenou na částku 964 706 Kč splatnou dne 26. 9. 2020. Žalovaná jí na tuto fakturu dne 14. 12. 2020 uhradila částku 250 000 Kč a zbytek faktury, tj. částku 714 706 Kč, jí žalovaná neuhradila, a to ani po předžalobní výzvě ze dne 18. 2. 2021. Částečnou úhradou faktury [číslo] ze dne 27. 8. 2020 přitom ve smyslu § 2053 odst. 2 občanského zákoníku žalovaná uznala i zbytek dluhu.

3. Žalovaná učinila nesporným, že s žalobkyní dne 27. 3. 2020 uzavřela smlouvu o dílo. Současně namítala, že žalobkyně nemá právo na zaplacení ceny díla, neboť splatnost ceny díla dosud nenastala. V tomto směru odkázala na čl. 11 smlouvy, kde bylo sjednáno, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a protokolárně předáno a převzato objednatelem (žalovanou) a na čl. 5 smlouvy, kde bylo sjednáno, že přílohou konečné faktury bude protokol o předání a převzetí díla (…) potvrzený oprávněným zástupcem objednatele). A protože k tomu dosud nedošlo, nebyly splněny hmotněprávní podmínky předání díla a platební podmínky zaplacení díla, takže žalobkyně právo na zaplacení ceny díla nemá. K tomu odkázala na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2009, sp. zn. 23 Cdo 4092/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3085/2016, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 32 Cdo 2402/2018 nebo na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2016, sp. zn. 23 Cdo 2379/2014). K tomu žalovaná dodala, že ani částečné plnění na fakturu [číslo] (úhrada 250 000 Kč) podle jejího názoru na oprávněnost nároku žalobkyně nemá žádný vliv s tím, že pokud dluh žalované vůbec neexistoval (vůbec nevznikl), není rozhodné, že byl žalovanou částečným plněním ze strany žalované uznán. K tomu odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2014, sp. zn. 23 Cdo 405/2013).

4. Provedeným dokazováním zjistil soud tento skutkový stav (kurzívou v závorce je uvedeno, z čeho to soud zjistil, že: žalobkyně je obchodní firmou zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka [anonymizováno], s předmětem podnikání mj. výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona; zámečnictví, nástrojářství; obráběčství. Žalovaná je obchodní firmou zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka [číslo], s předmětem podnikání mj. provádění staveb, jejich změn a odstraňování a projektová činnost ve výstavbě (viz výpisy z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně a žalované). Dne 27. 3. 2020 byla mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem uzavřena smlouva o dílo, ve které se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést dílo – ocelovou konstrukci schodiště včetně zábradlí, roštu a dopravy pro akci „ [anonymizována dvě slova]“ v [obec] – [obec], a to v rozsahu stanoveném zejména projektovou a dílenskou dokumentací a cenovou nabídkou [číslo] které tvoří přílohu této smlouvy /viz články 2 a 3 smlouvy/. Cena díla byla sjednána ve výši 815 060 Kč bez DPH /viz článek 4 smlouvy/. Platební podmínky byly sjednány tak, že zálohy nebyly sjednány /viz článek 5 odstavec 5.1 smlouvy/. Po odsouhlasení provedených prací měl zhotovitel vystavit daňový doklad – fakturu za příslušné období. Faktura měla být doručena objednateli nejpozději do 6. kalendářního dne následujícího kalendářního měsíce /článek 5 odstavec 5.2 smlouvy/. Splatnost faktur byla stanovena na 30 dnů od jejich doručení na adresu pro doručování objednatele dle smlouvy /viz článek 5 odstavec 5.3 smlouvy/. Přílohu konečné faktury měl tvořit protokol o předání a převzetí díla (s uvedenými vadami a nedodělky nebránícími řádnému užívání objektu, které budou zřejmé už při předání díla), potvrzený oprávněným zástupcem objednatele. Částka fakturovaná v konečné faktuře nesměla být nižší než 10 % celkové ceny díla a měla bý bez ohledu na splatnost faktury uhrazena do 15 dnů po odstranění všech vad a nedodělků uvedených v předávacím protokolu díla na základě potvrzení o odstranění všech vad z předání díla. V takovém případě měla být konečná faktura uhrazena s ohledem na dobu splatnosti /viz článek 5 odstavec 5.4 smlouvy/. Termín zahájení prací byl stanoven na 25. 4. 2020 a dílo mělo být dokončeno a předáno objednateli v souladu se závaznými termíny a lhůtami nejpozději do 29. 5. 2020 /viz článek 6 odstavce 6.1 a 6.2 smlouvy/. V článku 11 odstavec 11.1 si strany sjednaly, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a protokolárně předáno a převzato objednatelem. Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilosti sloužit dohodnutému účelu. Dílo nesmí při předání obsahovat vady či nedodělky bránící řádnému užívání díla (funkčně i esteticky), ani větší počet drobných vad, jež ve svém souhrnu brání řádnému užívání díla, ani takové vady či nedodělky, které by užívání díla podstatným způsobem omezovaly. Bude-li dílo takové vady či nedodělky obsahovat, není objednatel povinen dílo převzít, a to až do okamžiku odstranění takových vad /viz článek 11 odstavec 11.1 smlouvy/. V případě, že se v rámci přejímacího řízení zjistí, že předmět díla je způsobilý předání, sepíší smluvní strany protokol o předání a převzetí díla. Zhotovitel se zavázal po provedení díla vyzvat objednatele nebo jeho zástupce písemně, a to nejméně 5 pracovních dnů přede dnem konání k uskutečnění předání a převzetí díla. Výzva měla být provedena zápisem ve stavebním deníku a současně písemným oznámením objednateli s určením konkrétního dne a hodiny /viz článek 11 odstavec 11.2 smlouvy/. V případě, že se v rámci přejímacího řízení zjistí, že předmět díla je způsobilý předání, měly smluvní strany sepsat protokol o předání a převzetí díla a smluvní strany se zavázaly tento protokol převzít /viz článek 11 odstavec 11.3 smlouvy/. Po sepsání předávacího protokolu o předání a převzetí díla ve smyslu odstavce 11.3 se objednatel zavázal bez prodlení dílo převzít a toto převzetí stvrdit podpisem protokolu o předání a převzetí díla /viz článek 11 odstavec 11.5 smlouvy/. Za objednatele měl ve všech smluvních věcech jednat jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení] a ve věcech technických a souvisejících s plněním předmětu této smlouvy projektový manažer [jméno] [příjmení]. Za zhotovitele měl ve všech smluvních věcech jednat jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení] a ve věcech technických a souvisejících s plněním předmětu této smlouvy pan [jméno] [příjmení] /viz článek 1 odstavec 1.1 smlouvy/ (viz smlouva o dílo ze dne 27. 3. 2020). Cenovou nabídkou [číslo] ze dne 11. 6. 2020 učinila žalobkyně žalované cenovou nabídku na úpravu schodiště dle požadavku objednatele na částku 84 646 Kč bez DPH /varianta 1/, resp. na částku 31 400 Kč bez DPH /varianta 2/. Cenovou nabídkou - předběžnou kalkulací ceny na výrobu a montáž ocelové brány [číslo] ze dne 23. 4. 2020, učinila žalobkyně žalované cenovou kalkulaci na dodávku a montáž ocelové brány a branky na částku 65 000 Kč (viz cenová nabídka [číslo] ze dne 11. 6. 2020 a cenová nabídka [číslo] předběžná kalkulace ceny ze dne 23. 4. 2020). Žalovaná si následně u žalobkyně objednala variantu č. 1 úpravy schodiště /tu dražší a pracnější/ a dále si u žalobkyně objednala dodávku a montáž brány a branky dle cenové nabídky za 65 000 Kč s tím, že montáž bude dle domluvy provedena s montáží zbytku ocelového schodiště (viz e-mailová objednávka ze dne 19. 6. 2020). Dne 27. 8. 2020 vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] na částku 964 706 Kč bez DPH. Uvedenou fakturou jí vyfakturovala jednak dodávku a montáž ocelové konstrukce dle smlouvy o dílo ze dne 27. 3. 2020 částkou 815 060 Kč bez DPH, dále vícepráce na schodišti dle odsouhlasené cenové nabídky č. 20/121 částkou 84 640 Kč bez DPH a konečně zhotovenou bránu a branku dle odsouhlasené cenové nabídky [číslo] částkou 65 000 Kč bez DPH. Uvedená částka měla být uhrazena pod variabilní symbolem [číslo] do dne 26. 9. 2020 jako data splatnosti uvedené faktury. Ve faktuře není uvedeno, že by obsahovala přílohu – protokol o předání a převzetí díla (viz faktura [číslo] ze dne 27. 8. 2020). Žalovaná žalobkyni na uvedenou fakturu dne 14. 12. 2020 uhradila pod variabilním symbolem [číslo] částku 250 000 Kč (viz výpis z účtu žalobkyně za měsíc prosinec 2020). V předávacím protokolu k zakázce [číslo] – ocelové konstrukce – vnější schodiště KKC je v kolonce soupis vad a nedodělků rukou dopsáno:„ Termín dokončení byl opožděn z důvodu změny projektu ze strany objednatele a oboustranně odsouhlasen“. Uvedený předávací protokol je podepsán pouze [jméno] [příjmení], jednatelem žalobkyně (viz předávací protokol č. l. 46 spisu). Emailem ze dne 14. 12. 2020 se [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jednatel žalobkyně, dotazoval pana [jméno] [příjmení], zda platí slíbené zaplacení faktury za dodávku a montáž schodiště a brány v [obec] a současně ho informuje o tom, že z důvodu, že nekomunikuje, nutí ho tuto záležitost předat k vymáhání a kontaktovat MÚ [obec] (viz e-mail ze dne 14. 12. 2020). Ve stavebním deníku akce schodiště MÚ [obec] – [obec] je u data 21. 7. 2020 uvedeno:„ Telefonicky byl dohodnut (se stavbyvedoucím – pan [příjmení]) termín dokončení a předání díla včetně víceprací na 31. 7. v 9.00 hod.“ U data 31. 7. 2020 je pak uvedeno:„ Pan [anonymizováno] byl telefonicky omluven, dle dohody byla předávací dokumentace a kopie tohoto deníku zanechána ve stavební buňce zástupci objednatele. Předání díla se zúčastnil pouze zástupce investora TDS, který shledal dílo bez závad“ a u toho je nečitelný podpis. Dále je zde zápis TDI, kde je uvedeno„ Dnes provedena kontrola za účasti zástupce investora. Dílo bez zjevných závad“ a u toho je připsáno [příjmení] a nečitelný podpis (viz kopie stavebního deníku). Přílohu č. 1 k protokolu o předání a převzetí díla akce vnější ocelové schodiště [anonymizováno] měla tvořit složka dokladů k provedenému dílu obsahující mj. osvědčení o svařování dle ČSN EN 3834-2, certifikát zavedení systému ČSN EN ISO 9001: 2009, různá prohlášení o shodě, různou dokumentaci, osvědčení o použitých materiálech, protokol o výstupní kontrole apod. (viz složka dokladů k provedenému dílu). Součástí kolaudační dokumentace„ [anonymizována dvě slova]“ byly mj. doklady k provedenému dílu – vnější ocelové schodiště (citovaná kolaudační dokumentace). K uhrazení faktury [číslo] žalobkyně žalovanou upomínala upomínkou [číslo] ze dne 3. 11. 2020, zaslanou jí emailem z téhož dne, dále upomínkou [číslo] ze dne 12. 11. 2020, zaslanou jí emailem ze dne 12. 11. 2020, dále upomínkou [číslo] ze dne 11. 12. 2020, zaslanou jí emailem ze dne 11. 12. 2020 a rovněž doporučeně poštou dne 16. 12. 2020 a upomínkou [číslo] zaslanou jí emailem ze dne 29. 1. 2021 a rovněž doporučeně poštou dne 1. 2. 2021 (viz upomínky č. 1, 2, 3 a 4, citované emaily a poštovní podací archy o odeslání doporučených zásilek). K uhrazení částky 714 706 Kč jako nedoplatku faktury [číslo] splatné dne 26. 9. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou též upomínkou před podáním žaloby ze dne 18. 2. 2021, ve které ji vyzvala k uhrazení uvedené částky do 7 dnů od odeslání upomínky. Tato předžalobní upomínka byla žalované doručena do datové schránky dne 18. 2. 2021 (viz upomínka před podáním žaloby ze dne 18. 2. 2021 a doručenka k ní).

5. Návrh žalobkyně na doplnění dokazování účastnickým výslechem [jméno] [příjmení], výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], pana [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], dále monitoringem telefonních hovorů mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a mezi [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], soud zamítl s tím, že provádění těchto důkazů považoval soud za dané skutkové a právní situace za nadbytečné.

6. Doplňkovou patnáctidenní lhůtu k doplnění skutkových tvrzení ohledně toho, kdo se zúčastnil předání díla dne 31. 7. 2020, případně k navržení důkazu k tomuto, soud žalobkyni neposkytl s tím, že tato skutková tvrzení a důkazy měly být již součástí žaloby, případně je měl být právní zástupce žalobkyně schopen doplnit u samotného jednání v rámci koncentrace řízení dle § 118b odst. 1 věta druhá o. s. ř. a poskytnutí další lhůty by spor pouze nedůvodně prodlužovalo. Ostatně procesní stanovisko žalované bylo žalobkyni známo již od jejího prvního vyjádření k žalobě a žalobkyně na ně mohla adekvátně reagovat dávno.

7. K oběma předchozím bodů pak soud ještě dodává, že to, že předání díla dne 31. 7. 2020 se žádný zástupce žalované nezúčastnil, že předávací protokol nebyl žalovanou podepsán a že podepsaný protokol o předání a převzetí díla netvořil přílohu vystavené faktury, bylo jednak mezi stranami fakticky nesporné a vyplynulo to i z provedených důkazů - ze zápisu ze stavebního deníku ze dne 31. 7. 2020, ze samotného předávacího protokolu i ze samotné faktury [číslo].

8. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

9. Podle § 2604 o. z., dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

10. Podle § 2610 odst. 1 o. z., právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

11. Podle § 582 odst. 2 o. z., není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžaduje-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona.

12. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

13. Podle § 5 odst. 2 o. z. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

14. Právní hodnocení je následující: z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalovanou jako objednatelem a žalobkyní jako zhotovitelem byla dne 27. 3. 2020 uzavřena písemná smlouva na zhotovení ocelové konstrukce schodiště včetně zábradlí, roštů a dopravy pro akci„ [anonymizována dvě slova]“, a to za cenu 815 060 Kč bez DPH, tedy smlouva o dílo dle § 2586 odst. 1 a násl. o. z., ve které žalobkyně zavázala provést pro žalovanou shora uvedené dílo a žalovaná se zavázala zaplatit za dílo dohodnutou cenu. Mezi žalovanou jako objednatelem a žalobkyní jako zhotovitelem byla dále na základě e-mailové objednávky ze dne 19. 6. 2020 uzavřena další smlouva, a to na úpravu schodiště dle cenové nabídky [číslo] ze dne 11. 6. 2020 za 84 646 Kč bez DPH a zhotovení ocelové brány a branky dle cenové nabídky [číslo] ze dne 23. 4. 2020 za 65 000 Kč bez DPH, tedy smlouva o dílo dle § 2586 odst. 1 a násl. o. z., ve které se žalobkyně zavázala provést pro žalovanou shora uvedená díla a žalovaná se zavázala zaplatit za dílo dohodnuté ceny.

15. V článku 11 odstavci 11.1 písemné smlouvy o dílo ze dne 27. 3. 2020 se smluvní strany dohodly, že závazek zhotovitele provést dílo je splněn jeho řádným dokončením a protokolárním předáním objednateli. Dílo nesmí při předání obsahovat vady či nedodělky bránící řádnému užívání díla (funkčně i esteticky), ani větší počet drobných vad, jež ve svém souhrnu brání řádnému užívání díla, ani takové vady či nedodělky, které by užívání díla podstatným způsobem omezovaly. Bude-li dílo takové vady či nedodělky obsahovat, není objednatel povinen dílo převzít, a to až do okamžiku odstranění takových vad. V článku 11 odstavcích 11. 3 a 11.5 cit. smlouvy si strany dohodly, že v případě, že se v rámci přejímacího řízení zjistí, že předmět díla je způsobilý předání, měly smluvní strany sepsat protokol o předání a převzetí díla a smluvní strany se zavázaly tento protokol převzít. Po sepsání předávacího protokolu o předání a převzetí díla ve smyslu odstavce 11.3 se objednatel zavázal bez prodlení dílo převzít a toto převzetí stvrdit podpisem protokolu o předání a převzetí díla. V článku 5 odstavci 5.4 cit. smlouvy si pak strany sjednaly, že přílohou konečné faktury musí být protokol o předání a převzetí díla.

16. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že předávací protokol byl podepsán pouze žalobkyní jakožto zhotovitelem, žalovaná se předání díla nezúčastnila a předávací protokol netvořil přílohu vystavené faktury [číslo].

17. Jak opakovaně vyjudikoval Nejvyšší soud, sjednají-li si smluvní strany způsob a postup pro předání díla, má to ten důsledek, že k provedení předmětného díla, na něž je vázán vznik práva na zaplacení ceny díla, může dojít pouze způsobem a postupem dohodnutým účastníky ve smlouvě, nikoli postupem a způsobem jiným, tedy ani fakticky (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2592/2008). Současně pak platí, že pokud si strany dohodly formální postup při předávacím řízení (sepsání písemného zápisu o předání a převzetí díla), není tento písemný zápis podepsaný oběma smluvními stranami pouze důkazem o uskutečněném předání a převzetí díla, ale je smluvně vyžadovaným výsledkem procesu předání a převzetí díla, a tedy jeho hmotněprávní podmínkou. Pouze na základě takto realizovaného způsobu předání a převzetí díla může vzniknout právo na zaplacení ceny díla (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 32 Cdo 2402/2018).

18. Vzhledem k tomu, že smluvní strany si v písemné smlouvě o dílo ze dne 27. 3. 2020 sjednaly způsob a postup pro předání díla (protokolární předání a převzetí díla s podpisy protokolu), je tento postup hmotněprávní podmínkou pro předání a převzetí díla. Jelikož na předávacím protokolu absentuje podpis žalované, nelze považovat dílo za předané a převzaté, a žalobkyně tak právo na zaplacení díla ještě nemá.

19. Žalobkyně tvrdila, že dílo bylo k předání a převzetí připraveno, k čemuž mělo dojít dne 31. 7. 2020, ale pan [příjmení], který se tohoto předání a převzetí díla za žalovanou měl zúčastnit, se z něho omluvil s tím, že veškeré listinné doklady k tomuto (předávací protokol + příloha k předávacímu protokolu – veškeré podklady pro kolaudaci) mu mají být zanechány ve stavební buňce s tím, že je podepíše a následně předá zpátky jednateli žalobkyně. Jednatel žalobkyně tedy tyto listiny zanechal ve stavební buňce žalované, konkrétně je předal panu [příjmení], pracovníkovi žalované. K vrácení podepsaného předávacího protokolu ze strany žalované ale nedošlo, přestože pan [příjmení] opakovaně sliboval, že tak učiní a dokonce tvrdil, že může být vystavena faktura. Současně poukázala na to, že při přední díla dne 31. 7. 2020 i technický dozor investora konstatoval ve stavebním deníku, že dílo je bez zjevných závad. K tomu soud uvádí následující: ani v tomto případě nelze považovat dílo za předané a převzaté, neboť nebylo splněno to, co si strany ohledně předání díla smluvně sjednaly v článku 11 odstavcích 11.1, 11.3 a 11.5 písemné smlouvy o dílo ze dne 27. 3. 2020. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu přitom lze dílo považovat za předané a převzaté pouze postupem dohodnutým účastníky ve smlouvě, nikoli postupem a způsobem jiným, tedy ani konkludentně nebo tím, že by dílo od žalobkyně převzal někdo jiný než pan [příjmení] – např. technický dozor investora (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 32 Cdo 5187/2007), příp. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2016, sp. zn. 23 Cdo 2379/2014). K tomu soud ještě uvádí, že podle § 2586 odst. 1 o. z. je objednatel povinen provedené dílo převzít a splnění této povinnosti se lze domáhat. Ostatně obdobné ustanovení obsahuje i samotná smlouvy (viz článek 11 odstavce 11.2 až 11.5 smlouvy). Podmínkou však je, že dílo bylo provedeno jeho řádným ukončením (§ 2604, § 2605 o. z.). Pokud objednatel za těchto podmínek dílo nepřevezme, je v prodlení (§ 1975 o. z.) s důsledky s tím spojenými, což je ovšem něco jiného, než je tato žaloba.

20. Vzhledem ke skutečnosti, že z provedeného dokazování dále vyplynulo, že žalovaná žalobkyni dne 14. 12. 2020 uhradila na fakturu [číslo] částku 250 000 Kč, poučil soud žalovanou o tom, že tím nastala vyvratitelná právní domněnka existence uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku přitom je přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka (zde na žalovanou) a je tedy na dlužníkovi (zde žalované), aby prokázala, že tvrzený závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. V tomto smyslu také soud žalovanou podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzval, aby doplnila skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání toho, že tvrzený závazek nevznikl, zanikl či byl předveden na jiného. Žalovaná na to reagovala tak, že poukázala na to, že závazek žalované nevznikl, protože pokud nebyl podepsán předávací protokol, pohledávka žalobkyně, tedy dluh žalované, vůbec nevznikl. Navíc, protože žalobkyně vystavila konečnou fakturu, jejíž přílohou nebyl protokol o předání a převzetí díla, jak si strany sjednaly, nestala se cena díla fakturovaná fakturou [číslo] vůbec splatnou.

21. S touto argumentací žalované se soud zcela ztotožňuje s tím, že žalovaná tak unesla důkazní břemeno o tom, že došlo k vyvrácení domněnky existence dluhu. K tomu lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2015, sp. zn. 32 Cdo 898/2014, kde Nejvyšší soud dovodil, že vyvratitelná právní domněnka o trvání závazku v době uznání se uplatní i v případech uvedených v ustanovení § 407 odst. 3 obchodního zákoníku (nyní jde o § 2054 odst. 2 o. z.). I v této situaci může dlužník vyvracet právní domněnku o trvání závazku námitkou, že uznaný závazek neexistoval, neboť zhotoviteli právo na zaplacením díla nevzniklo.

22. K argumentaci žalobkyně ohledně aplikace § 582 odst. 2 o. z. na tento případ pak soud uvádí, že toto ustanovení občanského zákoníku na tento případ nedopadá ani analogicky, a to zvlášť za situace, kdy v daném případě k faktickému předání a převzetí díla vůbec nedošlo, a to ani konkludentně.

23. A pokud jde o námitku žalobkyně, že podle nového občanského zákoníku mají strany jednat poctivě, nezneužívat svých práv a nezneužívat protiprávního či nepoctivého stavu, který byl jimi vyvolán nebo je jimi udržován, tak k tomu uvádí soud následující: písemná smlouva o dílo ze dne 27. 3. 2020 byla důsledkem kontraktačního procesu a projevem vůle obou smluvních stran a pokud si žalobkyně přála, aby podmínky předání a převzetí díla a platební podmínky byly nastaveny jinak, neměla k uzavření smlouvy takového znění přistoupit. Navíc obě smluvní strany tuto smlouvu uzavíraly jako podnikatelské subjekty v rámci své podnikatelské činnosti, takže soud může vycházet z premisy artikulované v § 5 odst. 1 o. z. (viz citace shora), když sjednání smluvních povinností, pokud jde o předání a převzetí díla i platební podmínky, bylo ve smlouvě zcela jednoznačné a srozumitelné. Kromě toho za situace, kdy žalovaná, ač k tomu nebyla povinna (viz odůvodnění shora), žalobkyni dobrovolně uhradila částku 250 000 Kč, těžko lze její chování hodnotit jako nepoctivé nebo zneužívající svých práv.

24. Vzhledem k výše uvedenému soud na základě provedeného dokazování a shora uvedených závěrů Nejvyššího soudu s ohledem na nesplnění hmotněprávní podmínky pro předání a převzetí díla, a tím i platební podmínky spočívající v absenci protokolárního převzetí díla a nedoložení podepsaného protokolu o předání a převzetí díla k vystavené faktuře, dospěl k závěru, že žalobkyni nárok na zaplacení díla dosud nevznikl. Současně má soud za to, žalovaná zcela unesla důkazní břemeno o tom, že došlo k vyvrácení domněnky existence dluhu v souvislosti s částečnou úhradou faktury [číslo]. Soud tedy žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl (výrok I.).

25. Žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 43 045,60 Kč a sestávající z odměny za zastupování žalované advokátem ve výši 33 540 Kč (za 3 úkony právní služby - převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ adv. tar.“); vyjádření k žalobě ze dne 12. 7. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar. a účast u jednání dne 26. 8. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar. – po 11 180 Kč dle § 7 bod 6 adv. tar.), z náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč (za 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 adv. tar. příslušející ke každému z výše uvedených úkonů právní služby), z náhrady za promeškaný čas ve výši 400 Kč za čas strávený cestou z [obec] do [obec] na jednání a zpět za 4 započaté půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 adv. tar., z náhrady cestovních výdajů ve výši 787 Kč (za jízdu k jednání dne 26. 8. 2021 vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], při 68 ujetých km a při průměrné spotřebě motorové nafty 5,1 l /100 km a ceně motorové nafty 27,20 Kč litr dle § 4 písm. c) vyhl. č. 589/2020 Sb. a sazbě 4,40 Kč km dle § 1 písm. b) vyhl. č. 589/2020 Sb. ve spojení s § 156 a násl. zákona č. 262/2006 Sb.) a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 7 418,60 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř.). Přiznanou náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalované, a to podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.).

26. K nákladům řízení soud ještě dodává, že soud žalované nepřiznal odměnu za další písemné vyjádření ve věci ze dne 17. 8. 2021 (za repliku k podání žalobkyně), když v tomto podání žalovaná žádné zásadně nové skutečnosti ani právní závěry nečiní a toto její podání tak za účelně vynaložené náklady řízení považovat nelze. Podmínky pro aplikaci ust. § 150 o.s.ř., tak jako to požadovala žalobkyně, pak soud v daném případě neshledal, neboť žalobkyně byla s argumentací žalované seznámena již v rámci vyjádření žalované k žalobě a mohla na to reagovat příslušným procesním úkonem. V tom případě by to pak soud mohl zohlednit i při rozhodování o nákladech řízení. Žalobkyně tak ale neučinila, na podané žalobě setrvala a valnou část vzniklých nákladů řízení si tím způsobila sama.