19 C 86/2021

Rubrum

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu [titul] Markem Jägerem, [titul za jménem], jako samosoudcem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená [titul]. [jméno] [příjmení], advokátem, sídlem [adresa] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastnicí pozemkové parcely p. [číslo] katastrální území Zibohlavy, vymezené geometrickým plánem zhotoveným ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] pod [číslo] 2020 a schváleným Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj – Katastrálním pracovištěm Kolín dne [datum] pod č. PGP [číslo] 2020 [číslo], který je jako příloha neoddělitelnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala určení, že žalobkyně je vlastnicí pozemkové parcely p. [číslo] katastrální území Zibohlavy, vymezené geometrickým plánem zhotoveným ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] pod [číslo] 2020 a schváleným Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj – Katastrálním pracovištěm Kolín dne [datum] pod č. PGP [číslo] 2020 [číslo], který je jako příloha neoddělitelnou součástí tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala určení, že je vlastnicí pozemkové parcely p. [číslo] a pozemkové parcely p. [číslo] obě katastrální území Zibohlavy, vymezených geometrickým plánem zhotoveným ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] pod [číslo] 2020 a schváleným Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj – Katastrálním pracovištěm Kolín dne [datum] pod č. PGP [číslo] 2020 [číslo]. V žalobních důvodech uvedla, že je vlastnicí pozemkové parcely p. [číslo] stavební parcely p.č. st. [číslo], jejíž součástí je budova bez čísla popisného a čísla evidenčního se způsobem využití: zemědělská stavba, obě katastrální území Zibohlavy. Žalovaná je vlastnicí stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, jejíž součástí je budova [adresa]. Právní předchůdci žalobkyně, manželé [jméno] a [jméno] [příjmení], nabyli na základě kupní smlouvy, kterou jako kupující uzavřeli dne [datum] s [jméno] [jméno] jako prodávajícím, do svého bezpodílového spoluvlastnictví stavební parcelu p.č. st. 29, pozemkovou parcelu p. [číslo] stavební parcelu p.č. st. [číslo], budovu [adresa] postavenou na stavební parcele p.č. st. 29 a budovu bez čísla popisného a čísla evidenčního se způsobem využití: zemědělská stavba postavenou na stavební parcele p.č. st. [číslo], vše katastrální území Zibohlavy. Vlastnické právo k těmto nemovitým věcem na základě darovací smlouvy, kterou jako dárci uzavřeli dne [datum] se žalobkyní jako obdarovanou, převedli na žalobkyni. Právní účinky vkladu vlastnického práva pro žalobkyni do katastru nemovitostí nastaly dne [datum]. Právní předchůdci žalobkyně, manželé [jméno] a [jméno] [příjmení], od roku 1968 a po nich i žalobkyně užívali část stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, která je nyní předmětem vlastnického práva žalované, v přesvědčení, že jim vlastnicky náleží, a žalovaná ani její právní předchůdci nezpochybnili dobrou víru žalobkyně ani jejích právních předchůdců. Uvedená část stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, je přitom od zbývající části tohoto pozemku oddělena štítovou zdí budovy [adresa], která je součástí stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, a naopak tvoří ohrazený funkční celek s pozemkovou parcelou p. [číslo] katastrální území Zibohlavy. Žalovaná ani její právní předchůdci tak na spornou část stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, ani neměli přístup. Žalobkyně (její právní předchůdci) proto k této části stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, nabyli vlastnické právo vydržením. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne [datum] k souhlasnému prohlášení o vlastnickém právu, avšak žalovaná trvala na tom, že se žalobkyně vlastnicí sporného pozemku nestala.

2. Žalovaná se ve vyjádření k žalobě postavila na stanovisko, že původní stavební parcela p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, byla při technickohospodářském mapování sloučena se stavební parcelou p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, jejíž vlastnicí je nyní žalovaná, a jako stavební parcela p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, byla označena zastavěná část pozemkové parcely p. [číslo] katastrální území Zibohlavy. Uvedené změny se staly za souhlasu právních předchůdců účastníků řízení. Platnost nového operátu byla vyhlášena v roce 1976. Žalobkyně i její právní předchůdci tedy věděli, že část stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, užívají, aniž by jim vlastnicky náležela. Nemohli být proto v dobré víře o svém vlastnickém právu ke spornému pozemku. Tím méně by právní důvod nabytí vlastnického práva ke spornému pozemku mohla představovat darovací smlouva, kterou žalobkyně uzavřela se svými právními předchůdci.

3. Z kupní smlouvy, kterou dne [datum] uzavřeli [jméno] [jméno] jako prodávající a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako kupující, soud zjistil, že [jméno] [jméno] převedl [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] do jejich bezpodílového spoluvlastnictví manželů budovu [adresa] se stavební parcelou p.č. st. 29, stavební parcelou p.č. st. [číslo] a pozemkovou parcelou p. [číslo] všechny katastrální území Zibohlavy, za kupní cenu [částka] Kčs. Tuto smlouvu registrovalo bývalé Státní notářství v [obec] dne 12. 11. 1968 pod č. R I 766/68.

4. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj – Katastrální pracoviště Kolín ze dne 2. 12. 2019, č.j. OR-628/2019-204-14, soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] navrhla opravu údaje katastru nemovitostí, pokud jde o zobrazení stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, v katastrální mapě. Katastrální úřad oznámil žalobkyni, že navrhovanou opravu neprovede. S obsahem tohoto oznámení žalobkyně vyslovila nesouhlas podáním doručeným katastrálnímu úřadu dne [datum]. Tomuto nesouhlasu katastrální úřad nevyhověl, protože při technickohospodářském mapování došlo k úpravě hranic stavební parcely p.č. st. [číslo], stavební parcely p.č. st. [číslo] a pozemkové parcely p. [číslo] všechny katastrální území Zibohlavy, tak, že původní stavební parcela p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, byla sloučena se stavební parcelou p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, jejíž vlastnicí je nyní žalovaná, a jako stavební parcela p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, byla označena zastavěná část pozemkové parcely p. [číslo] katastrální území Zibohlavy. Platnost nového operátu byla vyhlášena v roce 1976. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

5. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj – Katastrální pracoviště Kolín ze dne [datum] soud zjistil, že listiny, které obsahovaly vyjádření souhlasu právních předchůdců účastnic řízení se změnami hranic pozemků při technickohospodářském mapování, se nedochovaly.

6. Z darovací smlouvy, kterou dne [datum] uzavřeli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako dárci a žalobkyně jako obdarovaná, soud zjistil, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] převedli žalobkyni vlastnické právo k budově [adresa] postavené na stavební parcele p.č. st. [číslo], budově bez čísla popisného a čísla evidenčního se způsobem využití: zemědělská stavba postavené na stavební parcele p.č. st. [číslo], ke stavební parcele p.č. st. [číslo], stavební parcele p.č. st. 29 a k pozemkové parcele p. [číslo] všechny katastrální území Zibohlavy.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí pro obec a katastrální území Zibohlavy, list vlastnictví [číslo] soud zjistil, že žalobkyně je vlastnicí stavební parcely p.č. st. [číslo] a pozemkové parcely p. [číslo] obě katastrální území Zibohlavy.

8. Z kupní smlouvy, kterou dne [datum] uzavřeli svědci [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalovaná jako kupující, soud zjistil, že [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] převedli žalované vlastnické právo ke stavební parcele p.č. st. [číslo], jejíž součástí je budova [adresa], a pozemkové parcele p. [číslo] obě katastrální území Zibohlavy, za kupní cenu ve výši [částka].

9. Z výpisu z katastru nemovitostí pro obec a katastrální území Zibohlavy, list vlastnictví [číslo] soud zjistil, že žalovaná je vlastnicí stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy.

10. Z fotografií, kterých se dovolávala žalobkyně, a z ortofotomapy pro stavební parcelu p.č. st. [číslo] a pozemkovou parcelu p. [číslo] obě katastrální území Zibohlavy, soud zjistil, že pozemková parcela p. [číslo] katastrální území Zibohlavy, vymezená podle geometrického plánu, jehož se dovolává žalobkyně, je přístupná jen z pozemkové parcely p. [číslo] katastrální území Zibohlavy, zatímco od ostatních pozemků i od zbývající části stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, je oddělena obvodovými zdmi budov, popřípadě rozhradami. Naproti tomu pozemková parcela p. [číslo] katastrální území Zibohlavy, vymezená podle geometrického plánu, jehož se dovolává žalobkyně, je přístupná z veřejné cesty a od zbývající části sporného pozemku oddělena rozhradou.

11. Z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že na pozemkové parcele p. [číslo] katastrální území Zibohlavy, vymezené podle geometrického plánu, jehož se dovolává žalobkyně, byla původně postavena stodola, která jako stavba zanikla. Stavebně navazovala na budovu [adresa], která je součástí stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, nyní ve vlastnictví žalované. Od doby, kdy sousední pozemky koupili právní předchůdci žalobkyně, manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], tento pozemek užívali. Původní přístup do stodoly z veřejné cesty zazdili a zřídili nový přístup ze svého pozemku. Svědek sám na pozemku původně zastavěném stavbou stodoly nikdy nebyl, pouze na něj nahlédl. Od pozemku, jehož vlastnicí je nyní žalovaná, je oddělen zdí. Naproti tomu pozemek za stavbou zdi, která oddělovala pozemek původně zastavěný stavbou stodoly od veřejné cesty, užívali jak rodičce svědkyně [jméno] [příjmení], kteří jej sekali, a po nich svědek [příjmení] [příjmení], tak právní předchůdci žalobkyně, manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří na jeho část umístili pískoviště.

12. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na pozemkové parcele p. [číslo] katastrální území Zibohlavy, vymezené podle geometrického plánu, jehož se dovolává žalobkyně, byla původně postavena stodola, která jako stavebně navazovala na budovu [adresa], která je součástí stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, nyní ve vlastnictví žalované. Stavbu stodoly za života rodičů svědkyně užívala paní [příjmení], po níž její dům nabyla manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Tato stavba byla přístupná z veřejné cesty a uvedený přístup užívala právě paní [příjmení]. Později stavba stodoly zanikla. Uvolněný pozemek užívali manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří jej oddělili stavbou zdi od veřejné cesty. Naproti tomu své rodiče na pozemku původně zastavěném zaniklou stavbou stodoly nikdy neviděla a ani svědkyně na něm nebyla. V souvislosti s hranicemi s jiným pozemkem svědkyně spolu se svědkem [příjmení] [příjmení] zjistili, že sporný pozemek vlastnicky náleží jim a někdy v roce 2016 nebo 2017 na to upozornili žalobkyni, která s tím však nesouhlasila, protože ona a manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jej užívali po dobu padesáti let. O pozemek mezi stavbou zdi zřízenou manžely [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a veřejnou cestou se starali svědci až do uzavření kupní smlouvy se žalovanou. Manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na část tohoto pozemku složili písek.

13. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyrozuměla žalovanou, že užívá část stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, a že k ní nabyla vlastnické právo vydržením, a vyzvala žalovanou k souhlasnému prohlášení, které by bylo podkladem pro změnu zápisů v katastru nemovitostí.

14. Z dopisu žalované žalobkyni ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná vyzvala žalobkyni ke zpřístupnění sporného pozemku, s tím, že je ochotna bezplatně přenechat jeho užívání rodičům žalobkyně. 15. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] tedy na základě kupní smlouvy, kterou jako kupující uzavřeli dne [datum] s [jméno] [jméno] jako prodávajícím, nabyli do svého bezpodílového spoluvlastnictví manželů stavební parcelu p.č. st. [číslo] a pozemkovou parcelu p. [číslo] obě katastrální území Zibohlavy. Při technickohospodářském mapování došlo k úpravě hranic stavební parcely p.č. st. [číslo], stavební parcely p.č. st. [číslo] a pozemkové parcely p. [číslo] všechny katastrální území Zibohlavy, tak, že původní stavební parcela p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, byla sloučena se stavební parcelou p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, jejíž vlastnicí je nyní žalovaná, a jako stavební parcela p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, byla označena zastavěná část pozemkové parcely p. [číslo] katastrální území Zibohlavy. Platnost nového operátu na základě tohoto technickohospodářského mapování byla vyhlášena v roce 1976. Na základě darovací smlouvy, kterou dne [datum] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako dárci uzavřeli se žalobkyní jako obdarovanou, nabyla vlastnické právo ke stavební parcele p.č. st. [číslo] a k pozemkové parcele p. [číslo] obě katastrální území Zibohlavy, žalobkyně. Žalovaná se vlastnicí stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, stala na základě kupní smlouvy, kterou jako kupující uzavřela dne [datum] se svědky [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími. Na pozemkové parcele p. [číslo] katastrální území Zibohlavy, vymezené podle geometrického plánu, jehož se dovolává žalobkyně, byla původně postavena stodola, která jako stavebně navazovala na budovu [adresa], která je součástí stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, nyní ve vlastnictví žalované. Stavbu stodoly užívala právní předchůdkyně žalobkyně a vstupovala do ní přístupem z veřejné cesty. Později stavba stodoly zanikla. Uvolněný pozemek užívali manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří jej oddělili stavbou zdi od veřejné cesty a zřídili nový přístup ze svého pozemku. Naproti tomu právní předchůdci žalované pozemek původně zastavěný zaniklou stavbou stodoly nikdy neužívali. Teprve v roce 2017 svědkyně [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] upozornili žalobkyni, že jim tento pozemek podle stavu zápisů v katastru nemovitostí vlastnicky náleží. O pozemek mezi stavbou zdi zřízenou manžely [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a veřejnou cestou, kteráý odpovídá pozemkové parcele p. [číslo] katastrální území Zibohlavy, vymezené podle geometrického plánu, jehož se dovolává žalobkyně, se starali svědci [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a předtím jejich právní předchůdci, a to až do uzavření kupní smlouvy mezi svědky a žalovanou. Manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na část tohoto pozemku složili písek.

16. Z katastrálních map pro pozemkovou parcelu p. [číslo] stavební parcelu p.č. st. [číslo] a stavební parcelu p.č. st. [číslo], všechny katastrální území Zibohlavy, z ortofomapy pro stavebnní parceli p.č. st. [číslo] a pozemkovou parcelu p. [číslo] obě katastrální území Zibohlavy, z oznámení Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj – Katastrální pracoviště Kolín ze dne [datum], z dopisu zástupce žalované zástupci žalobkyně ze dne [datum], z dopisu zástupce žalobkyně zástupci žalované ze dne [datum], z návrhu svědka [příjmení] [příjmení] na opravu chyby v katastrálním operátu ze dne [datum], z vyrozumění Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj – Katastrální pracoviště Kolín ze dne [datum] ani z geometrického plánu č. [tel. číslo], soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

17. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu výslechem žalobkyně a svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a návrh žalované na provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru geodézie, ohledáním, spisy vedenými bývalým Státním notářstvím v [obec] pod sp. zn. NZ [číslo] a N 655/68 a reg. R I 766/68 a výslechem účastnic řízení, protože již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o věci. Mimoto výslech účastnic řízení je nepřípustný, protože jej nenavrhly k prokázání skutkových tvrzení, jež by nebylo možné prokázat jinak (§ 131 odst. 1 o.s.ř.).

18. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že je vlastnicí sporného pozemku.

19. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (tak již rozsudek bývalého Nejvyššího soudu [obec] socialistické republiky ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]).

20. Domáhá-li se žalobce prostřednictvím žaloby určení, že je vlastníkem v žalobě specifikovaných nemovitostí, kdy v katastru nemovitostí je jako vlastník zapsána jiná osoba (žalovaný), svědčí žalobci na takovémto určení naléhavý právní zájem, neboť žalobce se domáhá vydání deklaratorního (nikoliv konstitutivního) rozhodnutí s cílem dosažení souladu mezi jím tvrzeným právním stavem (tzv. právní realitou) a stavem zápisů v katastru nemovitostí (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. 30 Cdo 3745/2009, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C [číslo]). 21. [příjmení] pozemek je podle stavu zápisů v katastru nemovitostí jako součást stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, předmětem vlastnického práva žalované. Odtud vyplývá, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

22. Se zřetelem k době, kdy žalobkyně nabyla vlastnické právo ke stavební parcele p.č. st. [číslo] a pozemkové parcele p. [číslo] obě katastrální území Zibohlavy, je pro úsudek, zda se stala vlastnicí sporného pozemku vydržením, určující zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 1992 do [datum].

23. Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je podle § 130 odst. 1 obč. zák. držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

24. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

25. Žalobkyně užívala pozemkovou parcelu p. [číslo] katastrální území Zibohlavy, vymezenou podle geometrického plánu, jehož se dovolává žalobkyně, od nabytí vlastnického práva ke stavební parcele p.č. st. [číslo] a pozemkové parcele p. [číslo] obě katastrální území Zibohlavy, tj. od roku 2002, v přesvědčení, že je jeho vlastnicí. Až do roku 2017 přitom žalovaná ani její právní předchůdci, svědci [příjmení] a [jméno] [příjmení], neupozornili žalobkyni, že jde ve skutečnosti o součást stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, která je předmětem vlastnického práva žalované, popřípadě jejích právních předchůdců.

26. Způsobilým předmětem vydržení vlastnického práva je i pozemek, který je částí parcely (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 11. 1999, sp. zn. 22 Cdo 837/98, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2000, pod poř. [číslo]).

27. Držitel, který věc drží v omluvitelném omylu, že mu patří, je oprávněným držitelem. Přitom omluvitelný je omyl, ke kterému došlo přesto, že mýlící se (držitel) postupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2002, sp. zn. 22 Cdo 2190/2000, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C [číslo]).

28. Samotná skutečnost, že držitel nenechal vytyčit hranice jím držených pozemků a nezjistil tak, že drží i část pozemku, jehož vlastníkem není, nevylučuje oprávněnou držbu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2002, sp. zn. 22 Cdo 2211/2000, uveřejněný v časopisu Soudní rozhledy, roč. 2002, [číslo] s. 283).

29. Pokud se nabyvatel nemovitostí na základě právní skutečnosti způsobilé k nabytí vlastnického práva chopí držby pozemku, na který se tato právní skutečnost nevztahuje, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i tohoto pozemku. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr plochy nabytého a skutečně drženého pozemku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2001, sp. zn. 22 Cdo 386/2000, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C 836).

30. Při posuzování poměru nabytého a skutečně drženého pozemku za účelem zjištění, zda se držitelem oprávněným stal nabyvatel, který se ujal i držby části sousedního pozemku, jehož vlastnictví nenabyl, je třeba vycházet z poměru výměry všech na sebe navazujících nabytých parcel (tedy pozemku odděleného od sousedních částí vlastnickou hranicí, který může zahrnout více parcel) k uchopené části cizího pozemku; nestačí vyjít jen z výměry parcely přiléhající k této části s pominutím výměry všech nabytých parcel (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2006, sp. zn. 22 Cdo 954/2005, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C [číslo]).

31. V projednávané věci se žalobkyně chopila držby pozemkové parcely p. [číslo] katastrální území Zibohlavy, vymezené podle geometrického plánu, jehož se dovolává žalobkyně, na základě darovací smlouvy, kterou dne [datum] uzavřela se svými rodiči, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Celková výměra pozemkové parcely p. [číslo] stavební parcely p.č. st. [číslo], obě katastrální území Zibohlavy, činí podle stavu zápisů v katastru nemovitostí 233 m (182 m + 51 m). Výměra pozemkové parcely p. [číslo] katastrální území Zibohlavy, vymezené podle geometrického plánu, jehož se dovolává žalobkyně, činí 42 m. [příjmení] pozemek tedy představuje 18 % skutečně nabytého pozemku.

32. Hledisko omluvitelnosti omylu spočívající v poměru plochy koupeného a skutečně drženého pozemku se neuplatní absolutně. [jméno] víru držitele lze přes vzájemný nepoměr ploch pozemků dovodit tehdy, pokud držitel nabyl pozemek ve výměře, která nebyla v převodní smlouvě nijak specifikována, od osob jemu blízkých, s nimiž jej předtím dlouhodobě užíval, a sporný pozemek byl k němu od nepaměti připlocen a užíván jako jeho součást, přičemž přístup na něj byl po celou vydržecí dobu pouze z usedlosti držitele (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 2004, sp. zn. 22 Cdo 496/2004, uveřejněný v časopisu Soudní rozhledy, roč. 2005, [číslo] s. 101).

33. Vyloučit nelze ani oprávněnou držbu pozemku přesahujícího 50 % výměry skutečně nabytého pozemku. Například pokud pozemek na držitele převedla osoba blízká, k převodu došlo darovací smlouvou, pozemky tvoří ohrazený ucelený funkční celek užívaný dlouhodobě ve stejném rozsahu nebo dispozice a zástavba pozemků ovlivňují možnost rozpoznat, že fakticky užívaný pozemek je podstatně větší než pozemek nabytý (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1261/2007, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C [číslo]).

34. Význam hraje i společné oplocení pozemků, rozsah užívání právním předchůdcem apod. Jestliže ani vlastník sousedního (drženého) pozemku si neuvědomil, že nabyvatel (jeho předchůdci) drží i část jeho pozemku, bude to nasvědčovat objektivní omluvitelnosti omylu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3332/2014).

35. Žalobkyně nabyla pozemkovou parcelu p. [číslo] katastrální území Zibohlavy, vymezenou podle geometrického plánu, jehož se dovolává, od svých rodičů, sporný pozemek právní předchůdci žalobkyně užívali společně s převedenými pozemky a tyto pozemky společně se sporným pozemkem tvořily funkční celek, oddělený od ostatních pozemků rozhradami, popřípadě obvodovou zdí budovy. Přístup na něj byl přitom výlučně z pozemků, ohledně nichž rodiče žalobkyně převedli žalobkyni vlastnické právo. Omluvitelnosti omylu žalobkyně, ve kterém sporný pozemek držela po dobu delší než deset let, nasvědčuje i okolnost, že si právní předchůdci po dlouhou dobu rovněž neuvědomili, že žalobkyně drží část pozemku v jejich vlastnictví.

36. Z toho vyplývá, že následkem nepřetržité oprávněné držby, která trvala déle než deset let, žalobkyně nabyla vydržením pozemkovou parcelu p. [číslo] katastrální území Zibohlavy, vymezenou podle geometrického plánu, jehož se dovolává žalobkyně, a proto soud určil, že je její vlastnicí.

37. Žalobkyně sama splnila předpoklady pro nabytí vlastnického práva vydržením, a proto se soud nezabýval splněním těchto podmínek právními předchůdci žalobkyně, zejména oprávněností jejich držby sporného pozemku (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1843/2000, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C [číslo]).

38. Ze stejného důvodu se nezabýval ani řešením otázky, zda a na základě čeho právní předchůdci žalobkyně popřípadě pozbyli vlastnické právo ke spornému pozemku v souvislosti s technickohospodářským mapováním před vyhlášením obnoveného operátu v roce 1976, zejména zda a jaký význam pro trvání jejich vlastnického práva měl souhlas právních předchůdců žalobkyně s jeho výsledky. Samo obnovení operátu však ani v poměrech právní úpravy účinné před [datum] nemělo vliv na hmotněprávní vztahy k nemovitostem (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1840/2003, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006, pod poř. [číslo] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2019, sp. zn. 22 Cdo 612/2019, uveřejněný v časopisu Soudní rozhledy, roč. 2020, [číslo] s. 15).

39. Soud nepřehlíží, že žalovaná nabyla vlastnické právo ke stavební parcele p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a proto jí – v obecné rovině – prospívají účinky zásady materiální publicity katastru nemovitostí.

40. Podle § 7 o.z. má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

41. Je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se podle § 980 odst. 2 věta první o.z. za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem.

42. Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí podle § 984 odst. 1 o.z. zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. [obec] víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

43. Ustanovení § 984 odst. 1 o.z. je promítnutím zásady materiální publicity veřejných seznamů v právním řádu, která umožňuje, aby za stanovených podmínek došlo k nabytí práva od neoprávněného, tedy od osoby, která ačkoli je ve veřejném seznamu zapsána jako osoba oprávněná, podle skutečného stavu věcí osobou oprávněnou není. Právní úprava tu sleduje ochranu těch, kdo nabudou věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby, která je podle stavu zápisů ve veřejném seznamu oprávněna takové právo zřídit. Podmínkou takového nabytí práva je úplatnost nabývacího právního jednání a dobrá víra nabyvatele v soulad zápisu ve veřejném seznamu se skutečným právním stavem (v to, že osoba zapsaná ve veřejném seznamu jako oprávněná osoba je oprávněnou osobou i podle skutečného právního stavu). Při hodnocení dobré víry nabyvatele věcného práva v soulad zápisu ve veřejném seznamu se skutečným právním stavem je vždy třeba brát v úvahu, zda smluvní strana při běžné (obvyklé) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat (od každého očekávat), neměla, popřípadě nemohla mít důvodné pochybnosti o tom, že údaje uvedené ve veřejném seznamu (v katastru nemovitostí) odpovídají skutečnému právnímu stavu, tedy i o tom, že osoba zapsaná jako vlastník v katastru nemovitostí je skutečným vlastníkem věci (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 21 Cdo 4540/2018, uveřejněný v časopisu Právní rozhledy, roč. 2020, [číslo] s. 20).

44. Koupil-li nabyvatel od nevlastníka pozemek, který byl v držbě (a v užívání jako ve viditelném projevu držby) někoho jiného, než prodávajícího, aniž si ověřil, proč skutečné držební (resp. užívací) poměry neodpovídají poměrům vlastnickým evidovaným v katastru nemovitostí, nebyl objektivně v dobré víře a nemohl nabýt vlastnictví (tak již usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. 22 Cdo 2698/2015, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C [číslo]).

45. Objektivní důvody, které vzbuzují pochybnosti o souladu skutečného právního stavu a stavu zapsaného, mohou vyplynout zejména z fyzického stavu věci, která je předmětem právního jednání (jedná-li se o věc hmotnou). Nabyvatel tedy musí věnovat pozornost indiciím faktického rázu. Ve vztahu k nemovitostem je v této souvislosti nutno klást důraz na osobní fyzickou prohlídku nemovitosti před jejím zakoupením, která může odhalit i některé právní vady, zejména pak vady spojené s rozsahem vlastnictví či užíváním věci cizí osobou ([příjmení], L. in [příjmení], J. a kol. - Občanský zákoník. Díl III. Věcná práva (§ [číslo]), Praha: C. H. Beck, 2013, k § 984, marg. [číslo]).

46. Žalovaná nabyla vlastnické právo ke stavební parcele p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy, na základě úplatného právního jednání. V poměru k pozemkové parcele p. [číslo] katastrální území Zibohlavy, vymezené podle geometrického plánu, jehož se dovolává žalobkyně, jako části této parcely však nemohla být v dobré víře, jestliže byl sporný pozemek od zbývající části této parcely oddělen, neměla na něj přístup a zjevně jej užívaly osoby odlišné od právních předchůdců žalované. Ostatně i právní předchůdci žalované ji na tyto okolnosti v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy upozornili, jak vyplývá z výpovědi svědků [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Mohla tedy při zachování obvyklé opatrnosti již pouhou prohlídkou tohoto pozemku zjistit, že se skutečný právní stav liší od stavu zapsaného v katastru nemovitostí, a nemohla bez dalšího spoléhat na zapsaný právní stav. Žalovaná tedy nenabyla vlastnické právo k pozemkové parcele p. [číslo] katastrální území Zibohlavy, vymezené podle geometrického plánu, jehož se dovolává žalobkyně, protože by jí prospívala důvěra ve stav zápisů v katastru nemovitostí.

47. Naproti tomu pozemková parcela p. [číslo] katastrální území Zibohlavy, vymezená podle geometrického plánu, jehož se žalobkyně dovolává, je přístupná z veřejné cesty a od ostatních pozemků, které žalobkyně nabyla od svých rodičů, oddělena stavbou zdi. Netvoří s nimi funkční celek. O tento pozemek se starali právní předchůdci žalované, zejména sekáním trávy, zatímco právní předchůdci žalobkyně na jeho část složili písek. Nebylo tedy ani dobře možné odlišit, jakou jeho část užívali právní předchůdci žalobkyně. Za těchto skutkových okolností nelze usoudit, že by uvedený pozemek držela žalobkyně nebo její právní předchůdci, tím méně v dobré víře, že žalobkyni (jejím právním předchůdcům) vlastnicky náleží. Takové přesvědčení žalobkyně ani její právní předchůdci nedali nijak najevo. Právě naopak, právní předchůdci žalobkyně jej od ostatních pozemků oddělili stavbou zdi. Ostatně podle zvětšeného nákresu ze dne [datum] nešlo ani před vyhlášením nového operátu po provedení technickohospodářského mapování o součást původní stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Zibohlavy.

48. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl, pokud se žalobkyně domáhala určení, že je vlastnicí pozemkové parcely p. [číslo] katastrální území Zibohlavy, vymezené podle geometrického plánu, jehož se dovolává.

49. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 84 % a žalovaná v rozsahu 16 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na určení vlastnického práva k pozemku o výměře 42 m, zatímco žalobu zamítl co do žalobního pozemku na určení vlastnického práva k pozemku o výměře 8 m, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 68 % Náklady řízení přitom činí [částka], které sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši [částka], nákladů na zhotovení geometrického plánu, který jako příloha neoddělitelnou součástí tohoto rozsudku, ve výši [částka], v odměně za zastupování advokátem a náhradě jeho hotových výdajů v celkové výši [částka] (čtyři úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to převzetí a příprava zastoupení, žaloba a účast při jednání konaném dne [datum], které trvalo déle než dvě hodiny, čtyři paušální náhrady hotových výdajů po [částka], celkem tedy [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka], a dále cestovné ve výši [částka] při cestě vlakem [obec] – [obec] a zpět dne [datum]). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 68 %, tj. [částka].

50. Součástí náhrady nákladů řízení není odměna za zastupování advokátem a náhrada jeho hotových výdajů za výzvu zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum], protože řízení v projednávané věci nebylo zahájeno žalobou o plnění (§ 142 a odst. 1 o.s.ř.). Místní přepravné je pak zahrnuto v paušální náhradě hotových výdajů ve výši [částka] (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu).

51. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] 2013).

Poučení