19 C 860/2018-145

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky ve výši [částka] takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaný 1) byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka], se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaný 2) byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka], se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů řízení částku [částka], do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalovaného 1) Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů řízení částku [částka], do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalované 2) JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou, která byla u soudu podána dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil každému z žalovaných zaplatit žalobci částku [částka]. K odůvodnění žaloby uvedl, že se žalobou domáhá po žalovaných zaplacení částky jako finanční náhrady ve smyslu § 59a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen„ vodní zákon“), za omezení vlastnického práva žalobce k pozemku, na kterém stojí vodní dílo, které bylo ke dni [datum] ve vlastnictví žalovaného 2) a ke dni podání žaloby ve vlastnictví žalovaného 1). Žalobce je státním podnikem, který byl založen Ministerstvem zemědělství České republiky za účelem výkonu správy povodí, významných vodních toků, zajištění a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod v oblasti řeky [anonymizováno] a dalších činností, které vykonávají správci povodí dle příslušných právních předpisů. Aktivní věcnou legitimaci žalobce odůvodňuje ust. § 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku (dále jen „zákon o státním podniku“). Žalobce nemá vlastní majetek, má však právo hospodařit s majetkem státu jako státní podnik a dle ust. § 16 odst. 2 zákona o státním podniku vykonává při hospodaření s majetkem státu práva vlastníka. Žalovaná 2) byla ke dni [datum] vlastníkem stavby vodního díla - [příjmení] [jméno], která byla vybudována před [datum] na říčním km [anonymizováno] vodního toku [obec], a je zapsána v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] k. ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný 1) je vlastníkem vodního díla ke dni podání žaloby. Dle ust. § 55 odst. 1 vodního zákona patří mezi vodní díla i jezy. [ulice] dílo stojí na pozemku parc. č. stavební 570 k. ú. [obec] o výměře 301 m2, ve vlastnictví České republiky s právem hospodařit pro žalobce, zapsaném na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek. Vzhledem k ust. § 59a vodního zákona, které bylo vloženo do vodního zákona zákonem č. 303/2013 Sb., je vlastník pozemku povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před [datum] a jeho užívání. V souladu s tímto ustanovením je žalobce vázán povinností strpět stavbu vodního díla ve vlastnictví třetí osoby a umožnit jeho užívání. V souvislosti s výše uvedeným, tj. ke dni [datum], vznikl nárok žalobce na jednorázovou náhradu za vodní dílo postavené na pozemku ve vlastnictví České republiky s právem hospodařit pro žalobce. Nárok na náhradu za vodní dílo, postavené na pozemku ve vlastnictví ČR s právem hospodařit pro žalobce vznikl v době, kdy byla skutečným vlastníkem vodního díla žalovaná 2), která však následně vodní dílo převedla na žalovaného 1), který je dle výpisu z [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] ke dni [datum] vlastníkem vodního díla. Vzhledem k tomu, že zákon č. 303/2013 Sb. blíže nespecifikuje k jakému okamžiku vázat vlastnictví vodního díla ve vztahu k vymáhanému nároku dle § 59a vodního zákona, podal žalobce z důvodu opatrnosti žalobu i vůči žalovanému 1) a žalované 2), neboť otázka pasivní legitimace v obdobných případech nebyla v judikatuře dosud vyřešena. Za omezení vlastnického práva žalobce k pozemku, na kterém se nachází vodní dílo ve vlastnictví jiného subjektu, náleží žalobci náhrada, která je koncipovaná jako jednorázová náhrada za zákonné věcné břemeno. Výše náhrady byla stanovena dle ust. § 16b odst. 3 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, jako pětinásobek obvyklého ročního nájemného k pozemku parc. č. st. [anonymizováno] k. ú. [obec], o výměře [výměra], v celkové výši [částka], přičemž obvyklé roční nájemné bylo stanoveno na částku [částka] na základě znaleckého posudku ze dne [datum] vypracovaného společností [anonymizována tři slova], se sídlem [adresa]. Jedná se o znalecký ústav v oboru ekonomiky a stavebnictví. Žalobce k náhradě ve výši [částka] připočítává i DPH v zákonné výši. Žalobce vystavil daňový doklad na částku [částka] se splatností [datum], který byl odeslán žalovanému 1). Žalobce odkazuje na část 46. v čl. OV (přechodná ustanovení) zákona č. 303/2013 Sb., kde byla stanovena lhůta 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti daného zákona (od [datum]) pro dohodu mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodního díla o náhradě za užívání pozemku podle § 59a vodního zákona s tím, že pokud k dohodě ve stanovené lhůtě nedojde, rozhodne na návrh vlastníka pozemku nebo vlastníka vodního díla o výše náhrady soud. Žalovaný 1) a žalovaný 2) neprojevili žádnou iniciativu řešit své poměry ve vztahu k žalobci a žalobce nekontaktovali. Za tímto účelem byl žalovanému 1) zaslán dne [datum] dopis, ve kterém žalobce žalovaného 1) informoval o povinnostech vyplývajících z vodního zákona a vyzval jej dopisem k uzavření přiložené dohody o finanční náhradě ve výši [částka] + DPH za omezení vlastnického práva k pozemku. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nedošlo k uzavření dohody, byla následně žalovanému 1) zaslána faktura na částku [částka] odpovídající výši náhrady ve smyslu § 59a vodního zákona včetně DPH se splatností [datum]. Následně byla rovněž zaslána i předžalobní výzva dne [datum]. Žalovaný 1) a žalovaná 2) žalobci na náhradu ničeho nezaplatili, a proto se žalobce domáhá vydání tohoto rozhodnutí.

2. Žalovaný 1) s žalobou nesouhlasil a vznesl námitku nedostatku pasivní věcné legitimace, neboť nebyl ke dni [datum] vlastníkem stavby vodního díla, neboť toto nabyl až dne [datum] na základě kupní smlouvy. Navíc v kupní smlouvě byl žalovanou 2) ubezpečen, že s nemovitostmi nejsou spojeny žádné závady, žádné dluhy, či jiné povinnosti s výjimkami výslovně uvedenými v kupní smlouvě. Absence pasivní věcné legitimace žalovaného 1) vyplývá i z podstaty nároku, neboť s ohledem na ust. § 59a vodního zákona vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před [datum] a jeho užívání, přičemž účinnost tohoto právního předpisu nastala [datum] a dle přechodných ustanovení by se žalobce měl do dvou let od uvedeného data pokusit s vlastníkem vodního díla o uzavření dohody, když tato lhůta uplynula [datum]. V té době, do které se měl žalobce pokusit o dohodu, žalovaný 1) nebyl vlastníkem předmětné nemovitosti. Namítá, že žaloba nemůže být důvodná i pro to, že předmětné vodní dílo je vodním dílem, které se zde nachází pravděpodobně více než sto let a v souladu s výkladem ust. § 59a vodního zákona by tedy měla být poskytovaná náhrada vlastníkovi pozemku, na kterém stojí vodní dílo, pouze tehdy, pokud došlo k rozšíření již existujícího omezení vlastnických práv vlastníka pozemku, který náhradu požaduje. Případná již existující omezení by totiž měla být zohledněna v rámci nabývacího titulu. Pokud se nejedná o rozšíření zatížení či jiného omezení pozemku, náhrada vlastníkovi pozemku nepřísluší. Vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdce žalobce vodní dílo pravděpodobně vlastnil značnou dobu, je třeba zkoumat jeho nabývací titul a oceňovat pouze případné rozšíření zatížení předmětného pozemku. Dodal, že k uhrazení částky ve výši [částka] nebyl vyzván, ale požadavek k zaplacení byla částka [částka]. Současně vznesl námitku promlčení nároku, neboť se domnívá, že žalobce v zákonem určené dvouleté lhůtě se nepokusil s žalovaným 1) uzavřít žádnou dohodu, ani tak nemohl učinit, neboť nebyl žalovaný 1) vlastníkem vodního díla.

3. Žalovaná 2) nárok žalobce neuznala z důvodu, že již není vlastníkem vodního díla. K uzavření dohody v průběhu dvou let nebyla žádným způsobem vyzvána. V současné době již vodní dílo nevlastní. Rovněž vznesla námitku nedostatku pasivní věcné legitimace.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav:

5. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] prokazující stav evidovaný k datu [datum] má soud prokázané, že žalovaná 2) byla vlastníkem vodního díla jez na parcele st. [anonymizováno], zapsaného na [list vlastnictví], k. ú. [obec] dle kupní smlouvy ze dne [datum], právní účinky vkladu dne [datum].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] prokazující stav evidovaný k datu [datum] má soud prokázané, že žalovaný 1) je vlastníkem vodního díla - jezu na parcele st. [anonymizováno], zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] na základě kupní smlouvy ze dne [datum], právní účinky zápisu ke dni [datum]. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalovanou 2) jako prodávajícím a žalovaným 1) jako kupujícím má soud prokázané, že předmětem převodu mezi žalovanou 2) a žalovaným 1) je mimo jiné i vodní dílo - jez, stojící na pozemku st. parc. [číslo] v k. ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce].

7. Z daňového dokladu FV118 [číslo] ze dne [datum] má soud prokázané, že žalobce vyúčtoval žalovanému 1) náhradu za omezení vlastnického práva k pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec], na kterém se nachází stavba vodního díla - jezu„ [příjmení] [jméno]“ ve vlastnictví žalovaného 1) dle § 59a vodního zákona na částku [částka]. Z dopisu adresovaného žalovanému 1) žalobcem ze dne [datum] má soud prokázané, že žalobce zaslal žalovanému 1) návrh dohody o jednorázové náhradě za omezení vlastnického práva k pozemku ve vlastnictví žalobce. Z dohody o finanční náhradě za omezení vlastnického práva k pozemku, která není podepsaná a datovaná, má soud prokázané, že žalobce zaslal současně s předžalobní výzvou k zaplacení právnímu zástupci žalovaného 1) i předmětnou dohodu. Tuto skutečnost prokazuje dodejka adresovaná právnímu zástupci žalovaného 1) s tím, že tento předžalobní výzvu k zaplacení a návrh dohody převzal dne [datum].

8. Z předžalobní výzvy k zaplacení ze dne [datum] adresované žalované 2) má soud prokázané, že žalovaná 2) byla vyzvána k úhradě částky [částka] + DPH. Doručení předžalobní výzvy je prokázáno dodejkou ze dne [datum].

9. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znaleckým ústavem qdq services i z fotodokumentace a informace o pozemku soud zjistil, že pozemek parc. č. st. [anonymizováno] je ve vlastnictví České republiky s právem hospodařit pro žalobce, že obvyklá roční cena nájemného za pozemek parc. č. st. 570 o výměře 301 m2, zapsaného na [list vlastnictví] k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres], je ke dni [datum] ve výši [částka]. Výše náhrady byla stanovena dle ust. § 16b odst. 3 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku jako pětinásobek obvyklého ročního nájemného k pozemku zohledňující energetický potenciál předmětného vodního díla. Znalecký posudek obsahuje doložku znalce v souladu s ust. § 127a zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění, občanského soudního řádu.

10. Soud vyzval žalobce usnesením č. j. 19 C 860/2018-102 ze dne 5. 9. 2019 k doplnění tvrzení a předložení důkazů, kdy bylo vodní dílo - jez„ [příjmení] [jméno]“ vybudováno, kým bylo vybudováno, kdo byl v době vybudování uvedeného vodního díla vlastníkem pozemku.

11. Žalobce předložil soudu část vodní knihy (kopii listiny), z níž má soud prokázané, že předmětné vodní dílo - jez - historicky náleželo k vodnímu mlýnu [číslo] v obci [obec], jehož prvním majitelem byl [jméno] [příjmení] - mlynář v [obec]. Z obsahu části vodní knihy má soud prokázané, že dne [datum] byla výměrem Okresního hejtmanství v [obec] nařízena rekonstrukce jezu, která byla schválena dne [datum]. Z indikační skici z roku [číslo] má soud prokázané, že jez u mlýna [číslo] byl v mapě vyznačen již v roce [číslo]. Z císařských povinných otisků map stabilního katastru [obec] z roku [číslo] má soud prokázané, že předmětné vodní dílo bylo u vodního mlýna na vodním toku [obec] již v tomto období.

12. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze má soud prokázané, že právním předchůdcem žalobce byla společnost [právnická osoba], s datem vzniku [datum], s datem zániku [datum] a právním nástupcem společnosti [právnická osoba] je žalobce, státní podnik, zapsaný do obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze dne [datum].

13. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, neboť provedené důkazy zhodnotil jednotlivě v jejich vzájemné souvislosti a považoval je za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.

14. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu.

15. Ze shodných skutkových zjištění má soud prokázané, že žalobce je státním podnikem, právnickou osobou, jejímž prostřednictvím vykonává stát správu povodí, vodních toků, zajištění a hodnocení stavu povrchových vod v oblasti řeky [anonymizováno]. Vykonává své vlastnické práva mimo jiné i k parcele č. st. 570 k. ú. [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví], k. ú. a obci [obec], okres [okres]. Žalobce tak činí na základě ust. § 16 odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku. Současně má soud prokázané, že žalovaný 1) je od [datum] vlastníkem vodního díla - jez - na parc. st. 570, zapsané na [list vlastnictví], jejíž vlastníkem je žalobce, na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. K datu převodu vlastnictví na žalovaného 1) byla vlastníkem vodního díla - jezu - žalovaná 2).

16. Podle ust. § 59a zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona (dále jen „vodní zákon“), vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před [datum] a jeho užívání.

17. Dle přechodných ustanovení zákona č. 303/2013 Sb., nedojde-li mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodního díla k dohodě o náhradě za užívání pozemku podle § 29a vodního zákona, do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne na návrh vlastníka pozemku nebo vodního díla o výši náhrady soud.

18. Podle § 55 odst. 1 písm. a) vodního zákona vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaných tímto zákonem, a to zejména a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže.

19. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Nejdříve se soud zabýval otázkou pasivní věcné legitimace žalované 2). Žalovaná 2) ke dni podání žaloby, tj. ke dni [datum] nebyla vlastníkem vodního díla - jezu - neboť dle kupní smlouvy ze dne [datum], s právními účinky zápisu ke dni [datum], převedla vlastnické právo k jezu, nacházejícím se na parcele st. 570, zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] na žalovaného 1). Následkem převodu vlastnického práva na žalovaného 1) přešly od tohoto data na žalovaného 1) práva a povinnosti žalované 2). Skutečnost, že žalovaná 2) byla ke dni účinnosti zákona, konkrétně § 59a vodního zákona, účinného od 1. 1. 2014 vlastníkem vodního díla - jezu -, nezakládá dle názoru soudu pro žalovanou 2) práva a povinnosti vyplývající z tohoto předpisu a soud má za to, že žalované 2) nesvědčí pasivní věcná legitimace v tomto sporu. Žaloba vůči žalované 2) byla zamítnuta z důvodu nedostatku pasivní legitimace.

20. Žalobce se domáhá požadavku na vydání náhrady za užívání pozemku v podobě jednorázové kompenzace za omezení vlastnického práva dle ust. § 59a zákona o vodách vloženého do zmíněného předpisu s účinností od [datum] zákonem č. 303/2013 Sb., který ukládá vlastníku pozemku povinnost strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před [datum] a jeho užívání. Určení přiměřené kompenzace za restrikci vlastnického práva nepředstavuje otázku skutkovou, nýbrž otázku právní (viz rozsudek NS ze dne 22. 1. 2015 sp. zn. 22 Cdo 3012/2012 nebo rozsudek NS ze dne 26. 4. 2016 sp. zn. 22 Cdo 1425/2014), jejíž řešení znalci nepřísluší, neboť právní posouzení věci náleží výhradně soudu (viz usnesení NS ze dne 1. 2. 2017 sp. zn. 28 Cdo 2422/2016). Náhrada za omezení vlastnického práva má být stanovena na základě úvahy soudu zohledňující veškeré konkrétní okolnosti případu, kupříkladu intenzitu restrikce, délku jejího trvání, podmínky nabytí zatíženého pozemku, skutečnost, zda již v době převodu vlastnického práva dotčená limitace oprávnění vlastníka existovala. Úsudek, že v konkrétním případě je namístě přiznat právo na náhradu ve smyslu ust. § 59a vodního zákona si vyžaduje prověření aplikačních předpokladů předmětného pravidla. Je nutné se zabývat tím, jedná-li se o vodní dílo, jakož i okamžikem jeho zbudování (rozsudek NS ze dne 5. 4. 2017 sp. zn. 28 Cdo 2880/2016). Ze skutkových tvrzení a důkazů předložených žalobcem vyplývá, že předmětný jez historicky náležel vždy k vodnímu mlýnu [číslo] v obci [obec], jehož majitelem byl mlynář [jméno] [příjmení]. Jako [anonymizováno] majitel předmětného vodního mlýna byl uveden mlynář v [příjmení] [jméno] [příjmení]. O rekonstrukci mlýna pojednávají i dokumenty založené v této knize, kdy v roce 1909 byla nařízena výměrem Okresního hejtmanství v [obec] rekonstrukce jezu, která byla [datum] schválena. Jez je u mlýna [číslo] vyznačen již v indikační skici z roku [číslo] a rovněž je vyznačen v císařských otiscích map stabilního katastru [obec] z roku [číslo]. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jez historicky sdílel osud vodního mlýna [číslo] v [obec], s nímž souvisel a jehož prvním majitelem byl výše uvedený mlynář [jméno] [příjmení]. [příjmení] pozemku se nepodařilo určit. Bylo prokázáno, že jez je vodním dílem v souladu s ust. § 55 odst. 1 písm. a) vodního zákona a rovněž byl prokázán historický okamžik jeho zbudování.

21. Výkon správy povodí byl od [datum] přijetím Ústavy Československé republiky zákonem č. 150/1948 Sb. vždy vykonáván prostřednictvím státu, který pověřoval a za tím účelem zakládal orgány vykonávající správu povodí, mezi něž patřil i právní předchůdce žalobce [právnická osoba], který od [datum] do [datum] vykonával správu povodí. Tato společnost byla vymazána z obchodního rejstříku ke dni [datum] a jejím právním nástupcem je žalobce, státní podnik, zapsaný do obchodního rejstříku dne [datum], kdy došlo k přeměně akciové společnosti dle zákona č. 305/2000 Sb. Z uvedeného má soud za to, že po celou dobu existence jezu a při neměnnosti vlastníka pozemku, na kterém se jez nachází (kterým byl vždy stát), nelze požadovat po současném vlastníku vodního díla - jezu - náhradu za omezení vlastnického práva žalobce za situace, kdy po dobu nejméně od roku [číslo], tedy po dobu trvající téměř 200 let nebylo po vlastníku vodního díla historicky nic požadováno. Ani existence ust. § 59a vodního zákona, vloženého do předpisu s účinností od [datum] zákonem č. 303/2013 Sb. nezakládá nárok žalobce pro to, aby bylo možné jeho nárok na jednorázovou náhradu posoudit jako nárok oprávněný. Ve vztahu k ust. § 59a vodního zákona soud zohlednil tu skutečnost, že toto ustanovení bylo do zákona vneseno s ohledem na to, že s účinností vodního zákona od [datum] museli vlastníci vodních děl zřizovaných na cizích pozemcích vyřešit včas své poměry k vlastníkům pozemků a bylo třeba upravit vztahy vlastníků pozemků a vodních děl realizovaných před tímto datem, což implikuje myšlenku, že časovou určenost zbudování je třeba vázat právě na to, jakému právnímu režimu podléhala výstavba díla. Již ohledem na existenci délky trvání jezu a jednoho vlastníka pozemku, tj. státu, který od vzniku vodního díla pouze měnil vykonavatele správy pozemku, považuje soud nárok žalobce za nedůvodný a proto žalobu při zkoumání všech okolností daného případu zamítl.

22. V závěru soud konstatuje, že námitka žalovaného1) týkající se promlčení nároku je nedůvodná, neboť dle přechodného ustanovení čl. LV zákona č. 303/2013 Sb. platí to, co bylo výše uvedeno, že nedojde-li mezi vlastníkem pozemků a vlastníkem vodního díla k dohodě o náhradě za užívání pozemku podle § 59a zákona č. 254/2001 Sb. do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne na návrh vlastníka pozemku nebo vodního díla o výši náhrady soud. Z výše uvedeného vyplývá, že vlastníci pozemků a vodních děl tak měli možnost dohodnout se na náhradě za omezení vlastnického práva k pozemkům do [datum]. Teprve ode dne následujícího, tj. od [datum] začala plynout tříletá promlčecí doba, která uplynula dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána dne [datum], byla žaloba podána včas.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšní žalovaní mají právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Výše náhrady nákladů řízení žalovaného 1), po kterém bylo požadováno zaplacení částky [částka], odpovídá odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 7 a 11 odst. 1 písm. a), d), a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]), náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu po [částka], náhradě za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu za 12 půlhodin po [částka] a cestovnému podle § 157 odst. 4 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce a vyhlášky č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad za cestu z [obec] do [obec] a zpět, celkem 364 km automobilem VW Sharan ve výši [částka] a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení žalovaného 1) činí [částka]. Výše náhrady nákladů řízení žalované 2), po které bylo požadováno zaplacení částky [částka], odpovídá odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 7 a 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]), náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po [částka], náhradě za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu za 6 půlhodin po [částka] a cestovnému podle § 157 odst. 4 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce a vyhlášky č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad za cestu z [obec] do [obec] a zpět, celkem 120 km automobilem Mercedes Matic ve výši [částka] a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení žalované 2) činí [částka].