19 C 88/2019-477

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Jiřím Zatloukalem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o 350 462,95 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 350 462,95 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 350 462,95 Kč od 22. 9. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 123 183,96 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu – ČR na účet Okresního soudu v Olomouci na nákladech řízení částku, jejíž výše bude stanovena samostatným rozhodnutím.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 2. 2019 domáhala po žalovaném zaplacení částky 350 462,95 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 18. 8. 2017 při kontrole měřícího zařízení na odběrném místě na adrese [adresa], že ochoz nad měřícím zařízením není zcela v pořádku. Ochoz na první pohled vypadal uzavřený, páčka na kulovém uzávěru směřovala směrem dolů, avšak po odejmutí šroubu a páčky bylo zjištěno, že na páčce bylo upilováno vnitřní dosedací oko. Kulový uzávěr byl ve stavu otevřeno. Ochoz byl otevřený a plyn byl tak žalovaným odebírán mimo měřící zařízení. Kulový uzávěr byl pověřeným pracovníkem uzavřen a zaplombován, čímž bylo zamezeno dalšímu neoprávněnému odběru plynu. Počátek neoprávněného odběru byl stanoven v souladu s § 9 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu (dále jen„ vyhláška“), jako den následující po poslední kontrole odběrného místa, tedy den následující po posledním provedeném odečtu měřidla, při kterém pověřený pracovník nezaznamenal podezření na neoprávněný odběr plynu. Konec neoprávněného odběru plynu pak odpovídá dni předcházejícímu dni, kdy byl neoprávněný odběr zjištěn. Výše škody spočívající v neoprávněném odběru plynu byla stanovena v souladu s § 9 odst. 3 vyhlášky v závislosti na době trvání neoprávněného odběru a počtu a příkonu instalovaných plynových spotřebičů, které byly na místě zdokumentovány. Podrobné vyčíslení škody na základě plynových spotřebičů zjištěných na odběrném místě bylo provedeno daňovým dokladem [číslo] kterým bylo celkové množství neoprávněně odebraného plynu, v souladu s uvedenými právními předpisy, po odečtení spotřeby zaznamenané na měřidle, stanoveno na 232 683,89 kWh a dlužná částka stanovena v celkové výši 350 462,95 Kč za období od 17. 11. 2016 do 17. 8. 2017 se splatností do 21. 9. 2017. Jelikož požadovanou částku žalovaný neuhradil, žalobkyně mu prostřednictvím právního zástupce zaslala předžalobní upomínku k úhradě dne 13. 9. 2018.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že uplatněný nárok neuznává ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný nikdy nezasahoval do měřícího zařízení ani s ním nijak nemanipuloval. Kontrola měřícího zařízení proběhla bez účasti žalovaného. Žalobkyně na žalovaného podala trestní oznámení, které bylo odloženo jako nedůvodné. V podání ze dne 20. 5. 2019 žalovaný uváděl, že by žalobkyně měla jednoznačně vysvětlit, jak stanovila období údajného neoprávněného odběru (17. 11. 2016 – 17. 8. 2017). Dále namítal použití § 9 odst. 3 vyhlášky, kdy tento způsob určení škody je v příkrém rozporu s usnesením Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 29/13 a navrhl zkoumat skutečnou výši škody na základě znaleckého posudku. Žalovaný rovněž vznesl námitku promlčení, neboť žalobkyně neprokázala, v jakém časovém období mělo k neoprávněnému odběru plynu dojít. V podáních ze dnů 20. 6. 2019 a 4. 7. 2019 se žalovaný vyjádřil, že na odběrném místě docházelo v minulých letech k odběru zemního plynu [právnická osoba] [anonymizováno] a je sporné, kolik plynu za předmětné období odebral žalovaný a kolik předmětná společnost. U jednání soudu dne 21. 5. 2019 žalovaný uvedl, že předmětná společnost byla napojena na stejný plynoměr a žalovaný jí to přefakturovával. V podání ze dne 10. 10. 2019 žalovaný rovněž tvrdil, že užíval pouze jeden kus plynového spotřebiče a že na spotřebu plynu měla v minulých letech podstatný vliv i skutečnost, že na střeše odběrného místa jsou umístěny solární panely na ohřev teplé vody, které byly funkční až do konce roku 2018. Podáním ze dne 11. 11. 2019 uvedl, že na adrese odběrného místa měl být zjištěn dlouhodobý únik plynu. V podání ze dne 9. 3. 2020 žalovaný uvedl, že odmítá údajnou přefakturaci [právnická osoba] [anonymizováno] jako zcela nepodložené tvrzení, které bylo učiněno až po koncentraci řízení. V rámci závěrečného návrhu žalovaný uvedl, že žalobkyně navrhovala důkazy k přefakturaci plynu předmětné společnosti až po koncentraci řízení a že z nich vycházel znalec [příjmení] [příjmení], který tyto důkazy neměl použít a není tak určena výše případného neoprávněného odběru. Dále namítal, že nebylo vyvráceno tvrzení žalovaného o používání solárních panelů na ohřev vody. I kdyby byly používány před žalovaným obdobím, musel tento fakt mít vliv na znalecké výpočty, když znalec vycházel i ze spotřeby plynu za předchozí období. Poukázal rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1165/2018, který uvádí, že rozhodující je, zda byl odběr plynu skutečně realizován. Namítal rovněž, že oba znalecké posudky vycházely pouze z minulých odběrů plynu a předpokládaly, jaká výše plynu by dle jejich názoru měla být odebírána a v té souvislosti poukázal na zprávu PČR ze dne 2. 4. 2019, kde se konstatuje, že nebylo prokázáno, zda k neoprávněnému odběru došlo.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Z protokolu o zjištění neoprávněného odběru plynu ze dne 18. 8. 2017 a z fotodokumentace ze dne 21. 8. 2017 bylo zjištěno, že pověřený pracovník žalobkyně [příjmení] [příjmení] zjistil, že na měřícím místě je otevřen ochoz, propilovaná klička, která budí dojem, že je ochoz zavřen. Soupis skutečně zjištěných spotřebičů je 2x [anonymizována čtyři slova] [číslo] [anonymizováno]. Odběratel byl kontaktován, ale je v zahraničí, přítomna byla rovněž osoba označená jako [příjmení] [jméno] [příjmení]. Na fotografiích je zachyceno jednak odběrné místo a upilovaná klička, jednak 2x plynové kotle a 2x další zařízení a 4 x štítky s příkonem.

5. Z daňového dokladu [číslo] variabilní symbol [číslo] ze dne 7. 9. 2017 splatný dne 21. 9. 2017, že žalobkyně touto fakturou vyúčtovala žalovanému škodu za neoprávněný odběr plynu dle vyhlášky za období od 17. 11. 2016 do 17. 8. 2017 ve výši 350 462,95 Kč. K výši neoprávněného odběru plynu žalovaná došla tak, že od vypočítané výše neoprávněného odběru, v daném případě 236 168,69 kWh odečetla množství plynu zjištěné na měřidle ke dni 17. 8. 2017 celkem 3 484,80 kWh, které je předmětem řádného vyúčtování, po odečtení zbylo k vyúčtování množství neoprávněně odebraného plynu ve výši 232 683,89 kWh. Počet zjištěných spotřebičů byl stanoven na 7 (2 ks kombinovaný kotel, 2 ks otopový spotřebič příkon 38,64 kWh, 2 ks otopový spotřebič příkon 2,3 kWh, 2 ks otopový spotřebič příkon 3,5 kWh). Z podacího archu ze dne 8. 9. 2017 bylo zjištěno, že faktura byla odeslána doporučeně žalovanému.

6. Ze dvou výzev k úhradě pohledávky ze dne 13. 9. 2018 a z potvrzení o podání ze stejného dne bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 350 462,95 Kč nejpozději do 13. 10. 2018 s tím, že pokud tak neučiní, bude na něj podána žaloba.

7. Z odevzdání věci k projednání přestupku ze dne 5. 1. 2018 bylo zjištěno, že jednání dosud neustanoveného pachatele spočívající v tom, že v přesně neurčenou dobu v [obec] na ulici [ulice a číslo] na odběrném místě evidovaném na odběratele [jméno] [příjmení] po předchozím propilování vnitřního dosedacího oka páčky kulového uzávěru ochozu, kdy samotný ochoz byl v době zjištění dne 18. 8. 2017 ve 13:47 hodin otevřen i přesto, že daná páčka byla v pozici uzavřeno, aniž by došlo k poškození ochranné plomby, čímž docházelo k odběru plynu mimo evidenci na měřidle a žalobkyně vyčíslila škodu po dobu neoprávněného odběru plynu nejméně od 17. 11. 2019 do 17. 8. 2017 na částku 350 462,95 bylo odevzdáno k projednání přestupku, jelikož se nepodařilo prokázat úmyslné jednání, že by neoprávněně s páčkou manipuloval žalovaný či že by o neevidované spotřebě plynu věděl, byť žalovaný jako jediný mohl mít z daného prospěch. Úmyslné zavinění je jeden z obligatorních znaků trestného činu krádeže a tento pro nedostatek důkazů nebyl naplněn.

8. Z vyrozumění poškozeného ze strany policie ze dne 5. 1. 20218 bylo zjištěno, že mimo skutečnosti již uvedené v odevzdání věci k projednání přestupku bylo specifikováno, že spisový materiál byl odevzdán Energetickému regulačnímu úřadu.

9. Z vyrozumění o odložení věci ze dne 26. 3. 2018 bylo zjištěno, že Energetický regulační úřad odložil věc. Bylo zjištěno, že v letech 2015 a 2016 došlo k výraznému poklesu spotřeby plynu oproti letům 2002, 2003 a 2004 [ulice] spotřeba byla i za rok 2007 a v dalších letech jen o málo vyšší. Žalovaný uvedl, že by neměl z ovlivňování spotřeby žádný prospěch, protože náklady za spotřebu plynu si odečítá z daní. Usnesení o odložení bylo pouze poznamenáno do spisu.

10. Ze zprávy o revizi plynového zařízení na odběrném místě žalovaného ze dne 29. 5. 2019 bylo zjištěno, že plynové zařízení pro rozvod a spalování plynu není do odstranění závad schopno bezpečného provozu.

11. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 19. 6. 2019 ke společnosti [právnická osoba], [IČO] byly zjištěny údaje o sídle a jednateli této společnosti.

12. Ze sdělení [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 28. 6. 2019 bylo zjištěno, že tato uvedla, že od počátku nájmu ([číslo]) na adrese [obec], [ulice a číslo] odebírají plyn výhradně od pronajímatele areálu, tj. od [právnická osoba], [anonymizována dvě slova]. Od jiného dodavatele zemní plyn na této adrese neodebírali.

13. Z nedatovaných fotografií solárních panelů doložených žalovaným bylo zjištěno, že na střeše budovy se nachází 8 ks solárních panelů. Z fotografií však není zřejmé, kdy byly pořízeny a zda jsou solární panely funkční.

14. Z osvědčení o jakosti bylo zjištěno, že spotřebič [anonymizována tři slova] výrobní [číslo] byl schválen Strojírenským zkušebním ústavem a technická kontrola byla provedena dne 7. 9. 2007.

15. Z historie plateb z účtu č. [bankovní účet] žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný prováděl pravidelné měsíční platby na účet označený [anonymizována dvě slova] v období od 23. 1. 2017 do 26. 9. 2019 většinou ve výši 15 000 Kč.

16. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 21. 8. 2001 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným jako nájemcem a [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] zastoupenými správkyní konkurzní podstaty JUDr. [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a předmětem pronájmu byly nebytové prostory za účelem zřízení a provozování ubytovacího zařízení v [obec] na ulici [ulice] č [číslo].

17. Z protokolu o předání a převzetí předmětu nájmu ke smlouvě o nájmu nebytových prostor, věcí movitých a pozemku ze dne 1. 9. 2005 kde jako předávající je uvedena [právnická osoba], s.r.o. a přebírající žalovaný bylo zjištěno, že předány byly, mimo jiné, i dva plynové kotle [anonymizována tři slova].

18. Z dodatku [číslo] smlouvy o nájmu nebytových prostor s plánkem ze dne 1. 6. 2017 uzavřené mezi pronajímateli [právnická osoba] a žalovaným bylo zjištěno, že v areálu na [anonymizováno] ulici [adresa] patří pronajímateli, byly vymezeny nemovité věci, které byly pronajaty žalovanému a dále, že v pronajímané budově jsou umístěny, mimo jiné, dva plynové kotle [anonymizováno].

19. Z dodatku [číslo] smlouvy o nájmu nebytových prostor s plánkem ze dne 1. 1. 2018 uzavřené mezi pronajímateli [právnická osoba] a žalovaným bylo zjištěno, že v pronajímané budově jsou umístěny, mimo jiné, dva plynové kotle [anonymizováno].

20. Ze 4 ks nedatovaných fotografií předložených žalovaným bylo zjištěno, že zachycují bagr provádějící výkopové práce a trubku ve výkopu.

21. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] bylo zjištěno, že sdělila, že není vlastníkem předmětného potrubí.

22. Ze sdělení [právnická osoba], [anonymizováno] k žádosti soudu o poskytnutí informace ohledně opravy plynového potrubí, protokolu o podzemním úniku plynu číslo hlášení [číslo], fotodokumentace, plánku, přehledu zákazníků, zápisu o vpuštění plynu a protokolu o zkoušce těsnosti potrubí bylo zjištěno, že dne 6. 9. 2019 byl na adrese [adresa], zjištěn únik plynu třídy [anonymizováno], který byl odstraněn dne 16. 10. 2019 a dne 1. 11. 2019 byla provedena zkouška těsnosti a vpuštění plynu. Mezi zákazníky daného místa byl uveden, mimo jiné, žalovaný s roční spotřebou 17 937 m3. Ze sdělení se podává, že se jednalo o únik před hlavním uzávěrem plynu, tedy před plynoměrem na odběrném místě žalovaného. Dle sdělení technika únik trval nejdéle 6 měsíců.

23. Žalovaný [jméno] [příjmení] ve svém účastnickém výslechu uvedl, že v objektu jsou dva plynové spotřebiče, z toho jeden funkční. Jde o jeden kotel, kterým se vytápí celý objekt, ten druhý kotel je pouze záložní, kdyby se jeden pokazil. Respektive druhý kotel je také funkční, ale je odpojený. Kotle jsou umístěny v zamčené kotelně. Podle počtu lidí na ubytovně se reguluje i teplota a nevytápějí se prázdné pokoje. Kotel obsluhuje vrátný, žalovaný sám tomu nerozumí, termostat je na vrátnici a v kotelně jakási škatule. Fungovalo to, dokud byly funkční soláry, které přitápěly, ohřívaly vodu, ale přestaly jet asi stářím. V objektu se topí plynem, je tam cca 40 radiátorů, voda se ohřívá tím kotlem. Po předestření fotografií na čl. 12-18 uvedl, že je na nich ten plynoměr a pak dva kotle v jeho objektu. Pokud jde o fotografie dalších přístrojů na čl. 17 verte a 18 verte k tomu uvedl, že to není u něj, stejně jako přístroj na fotografii na čl.

15. Vrátná mu neříkala, že by z plynárny fotili ty kotle, když dělali ten odečet. Neví, jak mohla žalobkyně přijít na 7 spotřebičů, on má jen 2 kotle. Pokud jde o únik plynu, něco tam bagrovali a řekli mu, že tam byl dlouhodobý únik plynu, něco tam přetěsňovali a spravovali. Na nějakou dobu odpojili plyn, asi na 14 dní nebo 3 týdny. Soud z účastnického výslechu žalovaného neučinil žádná skutková zjištění, neboť ji hodnotí jako nevěrohodnou, když je v rozporu s ostatními provedenými důkazy, zejména se znaleckými posudky. V souladu s ustanovením § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) však soud přihlédl k tomu, že žalovaný sám vypověděl, že pokud jde o rozdíl ve spotřebě plynu za roky 2016 – 2019 a dříve žalovaný uvedl, že ten rozdíl je proto, že tam byly soláry, které byly funkční a byl menší odběr plynu, funkční soláry nejsou tak 3-4 roky.

24. Svědek [jméno] [příjmení] navržený žalovaným, vrátný na ubytovně žalovaného při svém výslechu uvedl, že každý kdo jde dovnitř, musí projít kolem něj, je to nonstop služba. Na vrátnici je termostat, nemá oprávnění do něj zasahovat. V objektu jsou pouze 2 plynové spotřebiče – 2 kotle v kotelně. Kotelna je zamčená, klíče má pouze on a žalovaný. V provozu je pouze jeden kotel, druhý je rezervní a odpojený. Nikdo z plynárny ho nežádal, aby kotelnu otevřel, nikdo tam nešel se dívat nebo fotit. V ubytovně je 41 místností, tedy 41 radiátorů a jeden radiátor na chodbě, žádný jiný plynový spotřebič tam není. V kotli je rezervoár na vodu a ohřívá se jím teplá voda. Neví, kde je plynoměr, nikdy ho neviděl. Nebyl u toho, když pracovník plynárny prováděl odečet. Nedokáže se vyjádřit ke stavu odběru plynu a tomu, jestli plyn na plynoměr ubytovny odebíral ještě někdo jiný. Pokud mu byly předestřeny fotografie na čl. 12-18 uvedl, že kromě dvou kotlů, které jsou u nich v kotelně, neví, odkud fotky jsou, navíc nemají v budově plastová okna. Další spotřebiče nejsou u nich v objektu. Netuší, kdo fotografie mohl nafotit, vstup do kotelny by musel být za jeho přítomnosti. Ke [právnická osoba] nic neví. Soud z účastnického výslechu svědka neučinil žádná skutková zjištění, neboť ji hodnotí jako nevěrohodnou, když je v rozporu s ostatními provedenými důkazy, zejména se znaleckými posudky. V souladu s ustanovením § 132 o.s.ř. však soud přihlédl k tomu, že svědek sám vypověděl, že na střeše ubytovny jsou soláry, ale ty nejsou funkční, od klientů ubytovny ví, že nejsou funkční asi 4 nebo 5 let.

25. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] a vyjádření k námitkám žalobkyně a žalovaného bylo zjištěno, že dne 22. 7. 2020 provedl znalec místní šetření a v rámci něj bylo zjištěno, že v kotelně ubytovny provozované žalovaným jsou umístěny 2 stacionární plynové kotle [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] o příkonu 28, 1-38 kW. Oba ležaté zásobníky na teplou vodu byly v době místního šetření nahřáty na cca 55 stupňů a to pomocí kotlů na zemní plyn, neboť solární systém je již dlouhodobě nefunkční (cca 6 let). V budově se nachází 41 radiátorů. [právnická osoba] odebírá do výrobní budovy pro otop zemní plyn přes podružný plynoměr z odběrného místa žalovaného. V objektu společnosti byly zjištěny plynové spotřebiče – 2 ks závěsných teplovzdušných agregátů [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] příkonu 34,8 kW, 2 ks podokenních plynových topidel [označení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] o příkonu 2,3 kW a 1 ks podokenního plynového topidla [označení ] [příjmení] [anonymizována dvě slova] o příkonu 3,5 kW. Znalec dále uvedl, že výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu neodpovídá zákonným ustanovením, tedy vyhlášce č. 108/2021 Sb. a výsledná cena je 298 388, 57 Kč s DPH. Znalec konstatoval, že na dané odběrné místo je napojeno celkem 7 ks spotřebičů, konkrétně ty, které jsou uvedeny výše a že počet spotřebičů zachycených na fotografiích z místního šetření ze dne 21. 8. 2017 odpovídá skutečnému stavu na odběrném místě. Pokud jde o otázku, zda lze zjistit, jaké spotřebiče byly napojeny na posuzované odběrné místo v období 17. 11. 2016 – 17. 8. 2017 znalec konstatoval, že toto nelze znalcem zjistit, avšak s vysokou mírou pravděpodobnosti lze předpokládat, že byly napojeny stejné spotřebiče, jež byly zjištěny 18. 8. 2017. Znalec uvedl, že je technicky možné, aby na posuzované odběrné místo bylo současně napojeno 7 spotřebičů, jak jsou specifikovány v daňovém dokladu na čl. 19 spisu, neboť tyto byly při místním šetření nalezeny a řádně instalovány (pevně připojeny, popř. i provozovány), je rovněž technicky možné a místním šetřením prokázané, že na odběrné místo byly napojeny oba plynové kotle nacházející se v kotelně objektu ubytovny. K dotazu na výši škody vzniklé neoprávněným odběrem vypočtené dle vyhlášky č. 108/2011 Sb., pokud by byl využíván na odběrném místě pouze jeden stacionární kotel [anonymizována dvě slova] za předmětné období znalec tuto vypočetl na 11 581,80 Kč s DPH. K otázce na výpočet skutečné škody za předmětné období vzniklou neoprávněným odběrem plynu bez použití vyhlášky č. 108/2011 Sb. za předpokladu, že by byl využíván pouze jeden plynový kotel [anonymizována dvě slova] škodu nelze vypočítat, pro zadaný výpočet by bylo nutné znát parametry, které uvedl. V závěrečné poznámce znalec uvedl, že se dle svých zkušeností domnívá, že 1 ks plynového kotle [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] nemůže být postačující pro provoz předmětné ubytovny a upozornil, že vypočtené hodnoty pro výpočet v úkolu týkající se výše vzniklé škody při použití pouze jednoho plynového kotle nemůže odpovídat realitě a lze je považovat za podhodnocené. Pokud jde o vyjádření k námitkám žalovaného, k nim znalec uvedl, že pro výpočet výše škody chybně použil znění vyhlášky č. 108/2011 Sb. účinné od 19. 8. 2017 namísto účinného do 18. 8. 2017, které mělo být užito. Dále uvedl, že všechny ve znaleckém posudku uvedené spotřebiče se nacházely na odběrném místě, což lze doložit pořízenou fotodokumentací a byly připojeny na předmětné odběrné místo. Bylo rozhodnutím žalovaného a jeho právního zástupce, že se nezúčastnili místního šetření ve společnosti [právnická osoba] Pokud jde o námitky žalobkyně, k nim uvedl, že znalec uznává, že pro výpočet výše škody použil omylem znění vyhlášky č. 108/2011 Sb. účinné od 19. 8. 2017, avšak rozhodný den pro výpočet škody vzniklé neoprávněným odběrem byl 17. 8. 2017, tudíž mělo být aplikováno znění vyhlášky účinné do 18. 8. 2017.

26. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] a stanoviska k vyjádření žalobkyně ke znaleckému posudku bylo zjištěno, že z informace od [právnická osoba], [anonymizováno] znalec zjistil, že tato společnost je vlastníkem areálu, jakož i ubytovny provozované žalovaným. [právnická osoba] tvrdí, že plyn, který je jimi dodáván společnosti [právnická osoba] nakupuje od žalovaného, na kterého je registrované odběrné místo na adrese [adresa]. Společnost znalci poskytla faktury k tomuto vystavené žalovaným a tabulku přijatých faktur od žalovaného a vydaných faktur [právnická osoba], [anonymizováno] společnosti [právnická osoba] včetně množství zemního plynu prodaného žalovaným [právnická osoba], s.r.o., která jej dále přefakturovává společnosti [právnická osoba] Dále posudek obsahuje historii roční změřené spotřeby žalovaného od 18. 11. 2010 do 13. 11. 2020, ze které vyplývá, že v období 18. 11. 2010 – 15. 11. 2011 byla 71 367 kWh, v období 16. 11. 2011 – 12. 11. 2012 byla 89 946 kWh, v období 13. 11. 2012 – 12. 11. 2013 byla 64 547 kWh, v období 13. 11. 2013 – 11. 11. 2014 byla 97 629 kWh, v období 12. 11. 2014 – 11. 11. 2015 byla 64 918 kWh, v období 12. 11. 2015 – 16. 11. 2016 byla 80 316 kWh, v období 17. 11. 2016 – 22. 11. 2017 byla 56 533 kWh, v období 23. 11. 2017 – 1. 11. 2018 byla 173 492 kWh, v období od 2. 11. 2018 do 20. 11. 2019 byla 206 406 kWh, v období od 21. 11. 2019 do 25. 8. 2020 byla 154 495 kWh a za období 26. 8. 2020 do 13. 11. 2020 byla 43 267 kWh. Dne 10. 11. 2021 proběhlo místní šetření v prostorech ubytovny a společnosti [právnická osoba] Znalec konstatoval, že výpočet množství neoprávněně odebraného plynu a ceny použité v daňovém dokladu [číslo] jsou správné a odpovídají vyhlášce č. 108/2011 Sb. s výhradou drobného rozdílu ceny odebraného plynu (0,69 Kč/MWh) ,které je možno zanedbat. K dotazu kolik spotřebičů je na dané místo napojeno znalec uvedl, že prostřednictvím odběrného místa registrovaného na žalovaného je dodáván zemní plyn do kotelny ubytovny a prostřednictvím odbočky, která je osazena podružným měřidlem, do společnosti [právnická osoba] Část plynu z odběrného místa registrovaného na žalovaného je žalovaným prodávána [právnická osoba], [anonymizováno] a tato společnost přefakturovává tento plyn společnosti [právnická osoba] Na dané místo jsou napojeny tyto spotřebiče. V kotelně ubytovny 2 ks plynový kotel [anonymizována dvě slova] každý o příkonu 38,5 kW, ve společnosti [právnická osoba] 2 ks závěsných teplovzdušných agregátů [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] každý o příkonu 38,64 kW, 2 ks podokenních plynových topidel [označení ] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] o příkonu 2,3 kW a 1 ks podokenních plynových topidel [označení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] o příkonu 3,5 kW. Znalec konstatoval, že výše uvedený seznam spotřebičů na odběrném místě odpovídá spotřebičům zachycených na fotografiích z místního šetření pracovníka žalobkyně dne 21. 8. 2017. Dále uvedl, že na daném místě v posuzovaném období 17. 11. 2016 17. 8. 2017 nebyl, vzhledem k uvedenému je však s velkou mírou pravděpodobnosti možno konstatovat, že uvedené spotřebiče byly na posuzované odběrné místo napojeny v posuzovaném období. Rovněž je technicky možné, aby na posuzované odběrné místo bylo napojeno současně 7 spotřebičů uvedených výše a tedy i oba plynové kotle nacházející se v kotelně ubytovny. V případě, že by v objektu ubytovny byl v předmětném období využíván pouze jeden plynový kotel [anonymizována dvě slova] byla by cena vypočtená dle § 9 odst. 3 vyhlášky č. 108/2011 Sb. ve výši 257 683,18 Kč s DPH. Znalec uvedl, že dle jeho názoru jeden kotel [anonymizována dvě slova] nestačí k vytápění takto velké ubytovny a shoduje se tak se závěrem znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] Cenu za neoprávněný odběr v předmětném období vypočtenou bez použití vyhlášky č. 108/2011 Sb. znalec stanovil na 255 597,25 Kč s DPH. Při tomto výpočtu použil jako referenční spotřebu průměrné roční množství odebraného plynu v letech 2017 -2020. Pokud jde o revizi posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] k němu znalec uvedl, že v úkolu A použil znalec pro výpočet ceny za dodávku neoprávněně odebraného plynu nesprávnou verzi vyhlášky a závěr v tomto bodě není správný. Pokud jde o úkoly B až F v těchto bodech se znalec ztotožnil se závěry posudku znalce [příjmení]. Nesprávný byl rovněž výpočet u úkolu G, kdy nebyly zahrnuty ostatní spotřebiče napojené na odběrné místo – odběr společnosti [právnická osoba] K následnému vyjádření žalobkyně znalec uvedl, že stanovit škodu způsobenou neoprávněným odběrem je velice obtížné, protože v drtivé většině případů neexistují data, ze kterých by bylo možno škodu spočítat (tak tomu bylo i v tomto případě). Proto existuje vyhláška č. 108/2011 Sb., která jasně stanoví metodiku, jaké hodnoty a jaké ceny se pro výpočet škody způsobené neoprávněným odběrem plynu mají použít. K výhradě žalobkyně, že při vědomosti o zaznamenávání skutečné spotřeby plynu je odběratel veden snahou o šetrné nakládání s touto komoditou a naopak při vědomosti o odběru plynu, jehož spotřeba není řádně zaznamenávána, není odběratel veden úmyslem šetřit, znalec uvedl, že tato úvaha je logická a znalec s ní může i souhlasit. Pokud předpoklady a zjednodušení uvedené v kapitole [číslo] znaleckého posudku by nebyly pro soud akceptovatelné, pak je nutno konstatovat, že požadovaný výpočet nelze provést, stejně jako konstatoval znalec [příjmení] [příjmení] [titul za jménem] a pro výpočet škody je nutno se držet pouze vyhlášky č. 108/2011 Sb.

27. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

28. Dne 18. 8. 2017 při kontrole měřícího zařízení zjistil pověřený pracovník žalobkyně, že na odběrném místě registrovaném na žalovaného na adrese [adresa], a to konkrétně propilováním vnitřního dosedacího oka páčky kulového uzávěru ochozu, kdy samotný ochoz byl v době zjištění dne 18. 8. 2017 v 13:47 hodin otevřen i přesto, že daná páčka byla v pozici uzavřeno, aniž by došlo k poškození ochranné plomby, čímž docházelo k odběru plynu mimo evidenci na měřidle. Dne 21. 8. 2017 byla provedena fotodokumentace spotřebičů připojených na odběrné místo. Daňovým dokladem [číslo] ze dne 7. 9. 2017 byla postupem dle § 9 odst. 3 vyhlášky č. 108/2011 Sb. stanovena výše škody za neoprávněný odběr plynu na 350 462,95 Kč se splatností 21. 9. 2017. Tento daňový doklad byl odeslán žalovanému dne 8. 9. 2017. Žalobkyně věc oznámila rovněž policii ČR, nicméně jelikož se nepodařilo prokázat úmyslné zavinění žalovaného jako jeden z obligatorních znaků trestného činu krádeže, věc byla postoupena Energetickému regulačnímu úřadu, který ji rovněž odložil s odkazem na vyjádření žalovaného. Žalovaný je nájemcem ubytovny v areálu na adrese [adresa]. Součástí předmětu nájmu jsou rovněž 2 plynové kotle [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] o příkon 28, 1-38 kW v kotelně ubytovny. Prostřednictvím tohoto odběrného místa odebírala plyn rovněž společnost [právnická osoba] Žalovaný prodával plyn [právnická osoba], [anonymizováno], která je majitelkou areálu a od které má žalovaný pronajatu jím provozovanou ubytovnu a tato společnost přefakturovávala plyn dále společnosti [právnická osoba] Podstatné však je, že plyn z odběrného místa žalovaného užíval jak žalovaný, tak společnost [právnická osoba] V odběrném místě společnosti [právnická osoba] se naházejí tyto plynové spotřebiče: 2 ks závěsných teplovzdušných agregátů [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] každý o příkonu 38,64 kW, 2 ks podokenních plynových topidel [označení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] každý o příkonu 2,3 kW a 1 ks podokenních plynových topidel [označení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] o příkonu 3,5 kW. Pokud jde o solární panely na střeše ubytovny provozované žalovaným, soud má za prokázané, že tyto nebyly v provozu v době neoprávněného odběru plynu, když sám žalovaný ve své výpovědi uvedl, že díky nim byl nižší odběr plynu před rokem 2016 (tedy před neoprávněným odběrem) a dále uvedl, že nejsou v provozu 3-4 roky, svědek [příjmení] pak uvedl, že nejsou v provozu 4 až 5 let. V září 2019 došlo v areálu, kde provozuje ubytovnu žalovaný k úniku plynu třídy B, který byl odstraněn 16. 10. 2019, nicméně k úniku došlo před odběrným místem žalovaného, tedy bez vlivu na měřenou spotřebu žalovaného. Z obou znaleckých posudků má soud za prokázané, mimo výše uvedeného, že výpočet škody vzniklé neoprávněným odběrem byl proveden žalobkyní správně, že stav a počty spotřebičů napojených na odběrné místo odpovídají situaci při neoprávněném odběru plynu a že jeden plynový kotel nestačí k vytápění objektu ubytovny, jak tvrdil žalovaný. Rovněž má soud z prokázané, že výpočet škody bez použití vyhlášky je nemožný (znalec [příjmení]), či velice obtížný při neexistenci dat, ze kterých by bylo možné škodu spočítat (znalec [příjmení]). Po zjištění neoprávněného odběru plynu došlo k razantnímu nárůstu spotřeby plynu na odběrném místě žalovaného ve srovnání s dobou před tímto odběrem. Žalovanému byla dne13. 9. 2017 odeslána předžalobní výzva, který ani na jejím základě žalovanou částku neuhradil.

29. Podle § 74 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen„ energetický zákon“) neoprávněným odběrem plynu je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu nebo zařízení pro uskladňování plynu, g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

30. Podle § 74 odst. 6 energetického zákona, neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.

31. Podle § 74 odst. 7 energetického zákona, při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.

32. Podle § 9 odst. 1 vyhl. č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu při neoprávněném odběru plynu ve znění účinném do 18. 8. 2017 (dále jen„ vyhl. 108/2011 Sb.“) určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu.

33. Podle § 9 odst. 2 vyhl. č. 108/2011 Sb. v případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8.

34. Podle § 9 odst. 3 vyhl. č. 108/2011 Sb. množství neoprávněně odebraného plynu se v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce.

35. Podle § 9 odst. 7 vyhl. č. 108/2011 Sb. pokud provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru plynu, má se za to, že neoprávněný odběr plynu trval a) u měření typu C a S po celou dobu od posledního odečtu v případě, že při odečtu bylo možné neoprávněný odběr zjistit, nejdéle však po dobu 24 měsíců, b) ve všech ostatních případech od poslední fyzické kontroly místa zjištění neoprávněného odběru provedené provozovatelem distribuční soustavy, nejdéle však po dobu 24 měsíců.

36. Podle § 9 odst. 8 vyhl. č. 108/2011 Sb. v případě, že došlo k zásahu do měřicího zařízení nebo je plyn, byť částečně, odebírán z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, se od množství neoprávněně odebraného plynu vypočteného podle odstavců 3 až 6 odečte množství plynu naměřené provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy na měřicím zařízení. V ostatních případech neoprávněného odběru plynu s výjimkou neoprávněného odběru plynu, kde byl celý objem neoprávněného odběru plynu změřen měřicím zařízením, se množství plynu naměřené provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy nezohledňuje.

37. Podle § 9 odst. 9 vyhl. č. 108/2011 Sb. množství neoprávněně odebraného plynu zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavců 3 až 6 je přepočteno na energetické jednotky (kWh nebo MWh) pomocí spalného tepla uplatňovaného provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy pro srovnatelný případ smluvně oprávněného odběru.

38. Podle § 9 odst. 10 vyhl. č. 108/2011 Sb. výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebraného plynu zjištěného podle odstavce 1 nebo vypočteného podle odstavců 3 až 6 a přepočteného na energetické jednotky podle odstavce 9 složkami ceny podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru plynu, přičemž cena neoprávněně odebraného plynu je složena z a) dvojnásobku měsíčního aritmetického průměru pevné denní ceny plynu za chybějící vyrovnávací plyn v měsíci předcházejícím zjištění neoprávněného odběru, b) ceny za distribuci plynu podle kategorie zákazníků a ročního odběru plynu, c) ceny za přepravu plynu do domácí zóny1), pokud je samostatně stanovena, nebo odběrného místa zákazníka přímo připojeného k přepravní soustavě, d) ceny za činnost zúčtování operátora trhu, e) daně z přidané hodnoty a daně z plynu.

39. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

40. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

41. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

42. V řízení bylo prokázáno, že na měřícím zařízení umístěném na odběrném místě registrovaném na osobu žalovaného byl proveden zásah, prostřednictvím kterého docházelo k neoprávněnému odběru plynu podle § 74, odst. 1 písm. d) energetického zákona. Zjištěný stav pak objektivizoval pověřený pracovník žalobkyně pořízenou fotodokumentací. Žalovaný neoprávněný odběr plynu sice rozporoval s tím, že on žádné zásahy do měřícího neprováděl, nicméně energetický zákon v ustanovení § 74 odst. 7 zakotvuje tzv. objektivní odpovědnost odběratele bez nutnosti zkoumat jeho zavinění, to znamená, že důsledky neoprávněného odběru nese odběratel. Konstrukci objektivní odpovědnosti za„ bezzásahový“ stav měřícího zařízení ostatně aproboval jako ústavně konformní rovněž Ústavní soud (srov. I. ÚS 202/06 a Eichlerová, K., Handrlica, J., Jasenský, M., Košťál, V., Plášilová, D., a Zákoucký, P., Energetický zákon. Komentář, Praha: Wolters Kluwer, 2016). Žalovanému tak vznikla objektivní povinnost nahradit žalobkyni škodu, která jí neoprávněným odběrem plynu vznikla, kdy zákon jako primární způsob náhrady škody stanoví uhrazení skutečně vzniklé škody v penězích. Pokud nelze zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, což bylo ostatně prokázáno vyjádřeními obou znalců, nastupuje povinnost odběratele uhradit výši škody určenou výpočtem. Vyhláška č. 108/2011 Sb. stanovuje dvě metody, přičemž druhá z nich má dvě varianty a každá z nich ještě čtyři subvarianty. Tyto metody jsou seřazeny sestupně dle míry dosažitelné exaktnosti a tím i co největší šetrnosti z hlediska ochrany majetkových práv neoprávněného odběratele. Podle § 9 odst. 3 vyhlášky (nejšetrnější metoda) se postupuje v případě znalosti příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru (srov. Eichlerová, K., Handrlica, J., Jasenský, M., Košťál, V., Plášilová, D., a Zákoucký, P., Energetický zákon. Komentář, Praha: Wolters Kluwer, 2016). Žalobkyně tak při výpočtu množství neoprávněně odebraného plynu správně zvolila metodu k žalovanému nejšetrnější.

43. Pokud žalovaný namítal, že aplikace výpočtu škody dle vyhlášky č. 108/2011 sb. je v příkrém rozporu s usnesením Ústavního soudu Pl. ÚS 29/13 a navrhl zkoumat skutečnou výši škody na základě znaleckého posudku, k tomu soud uvádí následující. Zákonodárce již toto rozhodnutí promítl do novely energetického zákon provedenou zákonem č. 131/2015 Sb. a ustanovením § 74 odst. 7, ve které byl zakotven princip přednosti náhrady skutečně vzniklé škody před výši náhrady škody dle vyhlášky. V rámci tohoto konkrétního řízení má však soud za prokázané, že skutečnou výši škody zjistit nebylo možné a její výpočet dle vyhlášky č. 108/2011 Sb. byl plně na místě. Toto rovněž potvrdili oba znalci, když znalec [příjmení] [příjmení], [titul za jménem] konkrétně uvedl k otázce na výpočet skutečné škody za předmětné období vzniklé neoprávněným odběrem plynu bez použití vyhlášky č. 108/2011 Sb., že škodu nelze vypočítat, pro zadaný výpočet by bylo nutné znát parametry, které dále rozvedl. Znalec [příjmení] [příjmení] sice výpočet provedl, nicméně při tomto výpočtu použil jako referenční spotřebu průměrné roční množství odebraného plynu v letech 2017 -2020. Dále pak ve svém vyjádření ze dne 18. 1. 2022 konstatoval, že„ škodu způsobenou neoprávněným odběrem je velice obtížné, protože v drtivé většině případů neexistují data, ze kterých by bylo možno škodu spočítat (tak tomu bylo i v tomto případě). Proto existuje vyhláška č. 108/2011 Sb., která jasně stanoví metodiku, jaké hodnoty a jaké ceny se pro výpočet škody způsobené neoprávněným odběrem plynu mají použít. ….. Pokud předpoklady a zjednodušení uvedené v kapitole [číslo] znaleckého posudku by nebyly pro soud akceptovatelné, pak je nutno konstatovat, že požadovaný výpočet nelze provést, stejně jako konstatoval znalec [příjmení] [příjmení] [titul za jménem] a pro výpočet škody je nutno se držet pouze vyhlášky č. 108/2011 Sb“. Na výše uvedené rozhodnutí navázalo rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 668/15, které konstatovalo, že není možné mechanicky aplikovat vyhlášku, pokud odběratel prokáže, že vypočtená škoda za neoprávněný odběr je mnohonásobně vyšší než platby za energie ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem. Soud se tedy rovněž zabýval, zde není možné označit výši škody stanovenou výpočtem dle vyhlášky č. 108/2011 Sb. za excesivní. I když se z logiky věci jeví jako vhodné vycházet ze spotřeby po zjištění neoprávněného odběru jako referenční (jak ostatně učinil i znalec [příjmení] [příjmení]), když k neoprávněnému odběru mohlo docházet již dlouho před jeho zjištěním, tak ani v případě užití spotřeby před zjištěním neoprávněného odběru jako referenční, nedosahuje výše spotřeby vypočtené dle vyhlášky č. 108/2011 Sb. míry, kterou Ústavní soud označil jako excesivní (osminásobek až jedenáctinásobek běžné přechozí spotřeby). Výše spotřeby stanovená dle vyhlášky č. 108/2011 Sb. v tomto konkrétním případě nedosahuje ani čtyřnásobku běžné spotřeby v předchozích obdobích (od 18. 11. 2010 do 16. 11. 2016, celkem 2190 dnů) ve srovnání s posuzovaným obdobím (od 17. 11. 2016 do 17. 8. 2017, celkem 273 dnů). V neposlední řadě je třeba konstatovat, že žalovaný je podnikatelem a neoprávněně odebraný plyn užíval při svém podnikání – provozu ubytovny. Soud tak uzavírá, že výši vzniklé škody vypočtené dle vyhlášky č. 108/2011 Sb. nelze označit za excesivní, tedy že tento způsob stanovení výše škody nepředstavuje nepřiměřený zásah do majetkových práv žalovaného a že takto stanovená výše škody obstojí v tzv. testu proporcionality mezi ochranou práv distributora plynu a ochranou práv žalovaného, jak o něm hovoří ve svém nálezu Ústavní soud.

44. Soud pro úplnost dodává, že nelze vycházet z pouhé historické spotřeby daného odběrného místa, což ostatně připouští ve shora citovaném nálezu i Ústavní soud, když uvádí, že historická spotřeba je toliko nejistým orientačním kritériem, neboť neoprávněný odběratel mohl v rozhodném období odebírat podstatně více energie než ve srovnatelných obdobích v minulosti, např. už jen proto, že si potenciálně mohl být vědom, že odebírá neoprávněně a nebude za značnou část odběru nucen zaplatit cenu, což mohlo vést k plýtvání či k realizaci určitých mimořádných činností vyžadujících zvýšené množství energie (např. rekonstrukce nemovitosti spojená s vysoušením a temperováním zdiva), což ovšem distributor nemůže představitelným způsobem kontrolovat. Tuto skutečnost rovněž ve svém vyjádření uvedl znalec [příjmení] [příjmení]. Soud má však za to, že jestliže je skutečná výše způsobené škody nezjistitelná, je z logiky věci stejně nezjistitelné, zda vyhláškovou metodou vypočtená výše náhrady škody skutečně obsahuje nadkompenzační či sankční prvek či nikoli. Zásadu zakotvenou v § 2955 o. z., že tam, kde nelze výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud, lze tedy neproblematicky a bez rozporu se speciální právní úpravou v energetickém zákoně aplikovat jen tehdy, pokud neoprávněný odběratel v rámci své procesní obrany namítá a dokazuje vedle nižší historické spotřeby i další skutečnosti neumožňující vycházet z vyhláškové metody výpočtu (např. že v rozhodné době jeho kotel spalující plyn nebyl funkční nebo že paralelně vedle plynového kotle byl pravidelně využíván jiný zdroj tepla, např. tepelné čerpadlo, krbová kamna či kotel na uhlí, případně, že pobýval určitou nezanedbatelnou dobu mimo objekt odběrného místa a z tohoto důvodu nebyl objekt běžně využíván a zároveň v odběrném místě nebyl plyn odebírán ani jinými osobami). V ostatních případech je zcela na místě, aby spory o náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem respektovaly paušální výpočet dle vyhlášky, který vychází z dlouhodobých empirických zkušeností a typových diagramů dodávek a bez něhož se v praxi obejít nelze (viz také Eichlerová, K., Handrlica, J., Jasenský, M., Košťál, V., Plášilová, D., a Zákoucký, P., Energetický zákon. Komentář, Praha: Wolters Kluwer, 2016). V řízení pak nebyla prokázána žádná další relevantní skutečnost neumožňující vycházet z vyhláškové metody výpočtu. Pokud jde o solární panely a jejich tvrzené užívání v rozhodném období, pak tato tvrzení byla jednoznačně vyvrácena jak samotnou účastnickou výpovědí žalovaného, tak výpovědí svědka [příjmení]. Pokud jde o tvrzené užívání pouze jednoho plynového kotle při provozu ubytovny, toto je vyvraceno oběma znaleckými posudky, kdy oba znalci uvedli, že k provozu tohoto typu budovy nestačí pouze jeden plynový kotel.

45. Pokud jde o trvání neoprávněného odběru, v daném případě bylo namístě aplikovat § 9 odst. 7 vyhlášky č. 108/2011 Sb., který stanoví, že pokud provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru plynu, má se za to, že neoprávněný odběr plynu trval od poslední fyzické kontroly místa zjištění neoprávněného odběru provedené provozovatelem distribuční soustavy, nejdéle však po dobu 24 měsíců. V tomto konkrétním případě od 17. 11. 2016 do data zjištění neoprávněného odběru, tedy do 17. 8. 2017. Nedůvodná tak je i žalovaným uplatněná námitka promlčení.

46. Pokud jde o další námitku žalovaného, že žalobkyně vnesla tvrzení o přefaktruraci plynu společnosti [právnická osoba] do řízení až po jeho koncentraci, zde je třeba podotknout, že toto tvrzení původně vnesl do řízení sám žalovaný, ačkoliv jej následně s ohledem na procesní vývoj věci korigoval. V podáních ze dnů 20. 6. 2019 a 4. 7. 2019 se žalovaný vyjádřil, že na odběrném místě docházelo v minulých letech k odběru zemního plynu [právnická osoba] [anonymizováno] a je sporné, kolik plynu za předmětné období odebral žalovaný a kolik předmětná společnost. U jednání soudu dne 21. 5. 2019 pak žalovaný uvedl, že předmětná společnost byla napojena na stejný plynoměr a žalovaný jí to přefakturovával. V podání ze dne 9. 3. 2020 však již žalovaný uvedl, že odmítá údajnou přefakturaci [právnická osoba] [anonymizováno] jako zcela nepodložené tvrzení, které bylo učiněno až po koncentraci řízení. V rámci závěrečného návrhu žalovaný uvedl, že žalobkyně navrhovala důkazy k přefakturaci plynu předmětné společnosti až po koncentraci řízení. Tato námitka je tak zcela nedůvodná. Nadto soud podotýká, že i kdyby snad nějakou relevanci měla, při zpracování znaleckých posudků znalec může vycházet ze všech pro posudek podstatných skutečností (nadto důkaz znaleckým posudkem byl navržen před koncentrací řízení a samotným žalovaným). Pokud jde o namítaný údajný dlouhodobý únik plynu, je zcela nepředstavitelné, že by byl zjištěn v září 2019 a docházelo k němu od listopadu 2016. Nadto z vyjádření [právnická osoba] [anonymizováno] k dotazu soudu k úniku plynu bylo zjištěno, že šlo o únik před plynoměrem na odběrném místě, tedy tento únik nemohl mít žádný vliv na spotřebu. Pokud jde o námitku ohledně minulé spotřeby, ze které znalci vycházeli při výpočtech spotřeby bez použití vyhláškové metody, jak již bylo uvedeno výše, znalec [příjmení] [příjmení], [titul za jménem] tento výpočet vůbec neprovedl, znalec [příjmení] [příjmení] jej původně provedl, ovšem jako referenční použil naopak spotřebu po období neoprávněného odběru, následně rovněž konstatoval, že v tomto konkrétním případě neexistují data, ze kterých by bylo možné škodu spočítat. Pokud jde o rozhodnutí PČR, tímto soud v souladu s ustanovením § 135 o. s. ř. není nijak vázán. Dále není pravdou, že by v něm PČR dospěla k závěru, že nebylo prokázáno, zda k neoprávněnému odběru došlo. Naopak se v něm konstatuje, že na daném místě po přesně neurčenou dobu docházelo k odběru plynu, jenž nebyl řádně evidován měřidlem, že se nepodařilo prokázat úmyslné jednání žalovaného, jako jeden z obligatorních znaků trestného činu krádeže, nicméně se dále konstatuje, že žalovaný zjevně jako jediný mohl mít z daného jednání prospěch. Pokud jde o argumentaci rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1165/2018, tento je dle soudu nepřiléhavý, když řeší problematiku neoprávněného odběru bez právního důvodu, tedy situaci odlišnou od projednávané věci.

47. Soud tak uzavírá, že nárok žalobkyně na náhradu škody vzniklé neoprávněným odběrem stanovené ve výši dle vyhlášky č. 108/2011 Sb., je zcela po právu. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému vzniklou škodu ve výši 350 462,95 Kč daňovým dokladem [číslo] odeslaným dne 8. 9. 2017 a splatným dne 21. 9. 2017. Jelikož žalovaný na uvedenou fakturu ničeho neuhradil, ocitl se následující den po splatnosti faktury v prodlení s plněním svého dluhu a žalobkyni tak vzniklo rovněž právo na úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, jehož výši i počátek splatnosti soud shledává důvodným a v souladu se zákonem. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.

48. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a §142a odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 14 019 Kč, dále pak odměna advokáta, kterému náleží mimosmluvní odměna stanovená dle § 8 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) určená z tarifní hodnoty 350 462,95 Kč sestávající z částky 9 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 740 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (sepis žaloby, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 24. 5. 2021), z částky 9 740 Kč za každý z pěti úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (za účast na jednání soudu dne 21. 5. 2019, dne 25. 9. 2019, dne 15. 1. 2020, dne 3. 3. 2020 a dne 7. 3. 2022) a z částky 4 870 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. (jednoduchá výzva k plnění). To vše včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Celkem tedy náklady právního zastoupení činí 85 490 Kč. Dále náleží cestovné vynaložené právním zástupcem žalobkyně v souvislosti s cestou [obec] [obec] [obec] dne 7. 3. 2022, a to náhrada 4 270,06 Kč za 566 ujetých km (42,9 Kč za litr benzínu natural 95 dle předloženého daňového dokladu při průměrné spotřebě 6,63 l /100 km a 4,7 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. – vozidlo [registrační značka]) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad (vyjma soudního poplatku) v celkové výši 18 204,90 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Částku 123 183,96 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil jako obecnou třídenní podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

49. Pokud jde o náklady státu spočívající ve znalečném vzniklém v souvislosti se zpracováním dvou znaleckých posudků a účastí znalce [příjmení] [příjmení] u jednání soudu dne [datum], tyto je žalovaný rovněž povinen nahradit v plné výši. Rozhodnuto o nich však bude samostatným usnesením, když v době vyhlášení rozsudku ještě nebylo pravomocně rozhodnuto o všech vzniklých nákladech.

Poučení