19 C 9/2023

Rubrum

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Stehlik Vodrážkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy, a to bagru tovární značky [značka], [model] [anonymizována dvě slova], výrobní číslo [číslo], včetně veškerého příslušenství ze soudní úschovy vedené okresním soudem v [obec] pod sp. zn. 22 Sd 9/2022 žalobci.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 40 910 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce, advokátky JUDr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, že žalovaný je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy, konkrétně bagru tov. zn. [značka] specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku včetně veškerého příslušenství ze soudní úschovy vedené Okresním soudem v Berouně pod sp. zn. 22 Sd 9/2022 žalobci. V žalobě uvedl, že mu její podání bylo uloženo v řízení o soudní úschově vedeném u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 22 Sd 9/2022, v němž žalovaný vyslovil nesouhlas s vydáním bagru ze soudní úschovy. Uvedl dále, že jako podnikatel provozuje půjčovnu zemědělských strojů a zařízení pro stavebnictví. Předmětný bagr byl zcela nový stroj a zakoupil jej dne 1. 7. 2022 za kupní cenu 31 157,50 EUR. Kupní cenu uhradil téhož dne. Dne 5. 9. 2022 pronajal předmětný bagr [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a to na dobu určitou od 6. 9. 2022 do 16. 9. 2022. Tento klient žalobci pronajatý bagr nevrátil. Žalobce tuto skutečnost nahlásil policii. Současně se mu podařilo bagr nalézt podle GPS lokátoru umístěného v plastové krabičce pod sedadlem řidiče bagru. Na základě GPS souřadnic bylo zjištěno, že se bagr nachází na území České republiky, konkrétně v areálu na adrese [adresa]. Žalobce se 19. 9. 2022 obrátil na Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, územní odbor [obec], obvodní oddělení policie [obec]. Hlídka obvodního oddělení policie bagr předběžně zajistila. Ve vyrozumění ze dne 23. 11. 2022 vyrozuměla policie žalobce, že bagr byl předán do soudní úschovy s tím, že žalobce má uplatnit svůj nárok na jeho vydání v řízení ve věcech občanskoprávních. Dne 12. 1. 2023 obdržel žalobce od Okresního soudu v Berouně sdělení ze dne 11. 1. 2023, ve kterém byl informován, že druhý přihlašovatel (žalovaný) s vydáním bagru žalobci nesouhlasí. Žalobce vychází z toho, že odcizením bagru nemohl dojít k pozbytí jeho vlastnického práva k bagru. Tvrdí-li žalovaný, že měl bagr zakoupit dne 16. 9. 2022 v belgickém městě [příjmení] za částku 8 500 EUR + zálohu 1 500 EUR, jde o cenu, která je násobně nižší než ta, za kterou byl bagr 1. 7. 2022 žalobcem zakoupen. Navíc žalovaný neprokázal, že by ohledně koupě bagru uzavřel kupní smlouvu, a i kdyby tak učinil, lze mít pochybnosti o jeho dobré víře v oprávnění prodávajícího převést na žalovaného vlastnické právo k bagru. Je známo, že prodej ojetých vozidel je z důvodu vyššího výskytu krádeží rizikovou transakcí. Kupující proto musí vyvíjet vlastní aktivní činnost k vyvrácení jakéhokoliv podezření. K učinění závěru o nedostatku dobré víry na straně nabyvatele postačí dle žalobce jeho lehká nedbalost. Navíc z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že se žalovaný zabývá prodejem a výkupem osobních automobilů. Vzhledem k této své podnikatelské činnosti měl žalovaný o to více vyvíjet aktivní činnost k vyvrácení jakéhokoliv podezření, že bagr není kradený a že prodávající je skutečně vlastníkem bagru. Navíc žalovaný musel mít alespoň rámcovou představu o tom, v jaké cenové relaci se hodnota bagru pohybuje, a že tedy kupní cena 10 000 EUR, za kterou měl bagr údajně koupit, je násobně nižší, než je skutečná hodnota bagru. Již tato skutečnost měla v žalovaném vzbudit podezření, že prodávající není oprávněn vlastnické právo k bagru převést. Předmětný bagr byl zakoupen jako nový, tj. s nájezdem 0 hodin. V době svého odcizení v září 2023 byl sice použitou věcí, měl však nájezd stále menší než 50 hodin (tzn. byl užíván zákazníky žalobce ke stavebním činnostem dobu kratší než 50 hodin). Z inzerce přitom vyplývá, že bagry stejného modelu, avšak starší a s mnohem většími nájezdy (v řádech stovek hodin) se nabízejí k prodeji za kupní cenu převyšující 20 000 EUR. I v případech, že takové bagry mají najeto kolem 1 000 hodin, stále se jejich inzerovaná cena pohybuje v horizontu 18 000 - 20 000 EUR.

2. Žalovaný v podání ze dne 27. 2. 2023 navrhl zamítnutí žaloby. Předmětný bagr zakoupil v dobré víře a před jeho zakoupením si prověřil prodávajícího on. Jednalo se o [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Nezjistil žádné okolnosti, které by vedly k pochybnostem o tom, že je vlastníkem bagru. Kupní cena byla výhodná, nelze ji však označit jako podezřele nízkou, a jelikož se žalovaný dlouhodobě nákupem a prodejem použitých vozidel a strojů zabývá, byl přesvědčen o výhodnosti celé transakce. Sjednanou kupní cenu řádně zaplatil. Vzhledem k tomu, že se takovýmito obchody zabývá, ví, že takovéto stroje jsou ve většině případů vybaveny GPS lokátory, a ví rovněž, kde jsou zpravidla umísťovány. Jelikož neměl pochybnost o legálnosti celé transakce, lokátor nehledal a neodstranil. Žádná z okolností transakce u něj nevzbudila pochybnost o legálnosti obchodu. Žalovaný ve svém vyjádření dále uvedl, že kupní smlouvu, na jejímž základě předmětný bagr koupil, přikládá v příloze. Z podacího razítka Okresního soudu v Berouně ze dne 3. 3. 2023 však vyplývá, že toto podání bylo soudu doručeno v jednom vyhotovení bez příloh.

3. K ústnímu jednání nařízenému na den 11. 4. 2023 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač k němu byl v řádně a včas předvolán – předvolání bylo doručeno do jeho datové schránky dne 15. 3. 2023 tak, že se do této datové schránky přihlásila oprávněná osoba. Na výzvu připojenou k předvolání, aby žalovaný nejpozději u ústního jednání předložil originály navrhovaných listinných důkazů, a to zejména kupní smlouvy a dokladu o zaplacení kupní ceny za předmětný bagr žalovaný nereagoval. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal soud v nepřítomnosti žalovaného.

4. S ohledem na skutečnost, že žalobce je obchodní společností se sídlem mimo území České republiky, konkrétně v Belgickém království, zkoumal soud nejprve otázku mezinárodní soudní příslušnosti a rozhodného práva. Vycházel přitom z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis). Podle jeho článku 4 bod 1 uzavřel, že mezinárodní soudní příslušnost soudů České republiky je dána, a to s ohledem na sídlo žalovaného. Otázku rozhodného práva posuzoval soud podle článku 4 bod 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (nařízení Řím II). Uzavřel, že žalobou uplatněný nárok je třeba posuzovat podle českého hmotného práva, neboť věc je úzce spojena s Českou republikou, na jejímž území došlo k zajištění předmětného bagru, a kde vydání bagru se řeší v návaznosti na tvrzené nabytí vlastnického práva k bagru českou obchodní společností.

5. Na základě spisu Okresního soudu v Berouně sp. zn. 22 Sd 9/2022 bylo prokázáno, že dne 20. 9. 2022 došlo k předběžnému zajištění věci – v bagru [název], výrobní číslo [číslo], který je předmětem tohoto řízení. Bagr byl následně umístěn na dvůr územního odboru Policie České republiky [obec] s tím, že předběžné zajištění věci trvá nezbytně nutnou dobu, nejdéle 60 dnů od jejího vydání/odnětí. Dne 23. 11. 2022 byl předmětný bagr předán do úschovy soudu podle § 34 odst. 7 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Z vyrozumění o tomto předání bylo zjištěno, že dne 19. 9. 2022 v dopoledních hodinách oznámil na OOP [obec] telefonicky pan [jméno] [příjmení], že je soukromý detektiv zastupující klienta z Belgie, kterému byl odcizen jeho bagr. Panu [příjmení] se podařilo pomocí GPS lokátoru vypátrat tento bagr v průmyslovém areálu na adrese [ulice] [anonymizováno], [obec] Pan [příjmení] následně předložil veškeré dokumenty, které obdržel od majitele odcizeného bagru, a to zejména dokument dokládající nabytí tohoto stroje. Ve věci podal vysvětlení také [jméno] [příjmení], jednatel společnosti [právnická osoba] (žalovaný), který uvedl, že se svým společníkem zakoupil předmětný bagr v belgickém městě [příjmení] od neznámé osoby zastupující [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a to za částku 8 500 EUR + 1 500 EUR záloha. Důvodem předání věci do úschovy soudu byla skutečnost, že oba subjekty (žalobce a žalovaný) si na a předmětnou věc činí nárok, pročež byli vyrozuměni, že tento nárok musí uplatnit u Okresního soudu v Berouně v řízení ve věcech občanskoprávních. Podáním ze dne 13. 12. 2022 navrhl navrhovatel v řízení o úschově (žalobce v projednávané věci), aby mu byl vydán předmět úschovy – bagr tov. zn. [název], výrobní číslo [číslo] [právnická osoba] (žalovaný) a pan [jméno] [příjmení], u nějž byl bagr zajištěn, byli následně soudem vyzváni k vyjádření, zda souhlasí či nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy žadateli (žalobci). Na tuto výzvu reagoval [jméno] [příjmení], tak že s vydáním předmětu úschovy žadateli souhlasí. Žalovaný v podání ze dne 5. 1. 2023 doručeným soudu 9. 1. 2023 vyjádřil svůj nesouhlas s vydáním předmětu úschovy žadateli.

6. Z výpisů z belgického elektrického úředního věstníku bylo zjištěno, že dne 2. 7. 2020 byla pod [číslo] zapsána [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], sídlem [adresa], s předmětem činnosti (mimo jiné) pronájem a leasing zemědělských strojů a zařízení.

7. Z faktury [číslo] vystavené dne 27. 6. 2022 [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], [číslo] [anonymizováno], [země], bylo zjištěno, že žalobci byl vyfakturován produkt [název] [anonymizováno], číslo [číslo], rychlospojka se dvěma naběračkami, za cenu 31 157,50 EUR včetně daně z přidané hodnoty 21 %. Z výpisu z bankovního účtu žalobce č. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] vedeného u peněžního ústavu [příjmení] [příjmení] [jméno] v Belgii, bylo zjištěno, že dne 1. 7. 2022 byla poukázána příjemci [právnická osoba] [anonymizováno] na fakturu [číslo] částka 25 000 EUR. Z výpisu z bankovního účtu vedeného u téhož peněžního ústavu, bylo zjištěno, že z účtu číslo [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] vedeného na jméno [jméno] [příjmení] (zakladatel žalobce) bylo dne 1. 7. 2022 poukázáno 6 157,50 EUR na účet [právnická osoba] [anonymizováno].

8. Z elektronické komunikace vedené v období 14. 6. 2022 - 27. 6. 2022 mezi e-mailovými adresami [email] na straně jedné a [email] na straně druhé vyplývá, že v uvedené době byly mezi uvedenými subjekty upřesňovány detaily ohledně bagru [název] [anonymizováno], který měl být předmětem prodeje, jakož i podrobnosti ohledně kupní ceny, placení zálohy a vystavení faktury.

9. Na základě potvrzení o pronájmu ze dne 5. 9. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně pronajala produkt: Minibagr 1,7 tuny – [název] [anonymizováno], nájemci [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], [číslo], [anonymizována dvě slova], [číslo] [obec], Belgie, na dobu od 6. 9. do do 16. 9. 2022 za cenu 750 EUR.

10. Z listiny označené jako Certifikát odcizeného předmětu, který byl vystaven policií v [anonymizováno], DRF – [příjmení] [příjmení], dne 19. 9. 2022, vyplývá, že tohoto dne oznámil žadatel [jméno] [příjmení] zpronevěření předmětu [název] [anonymizováno], sériové číslo [číslo].

11. Z výtahu z elektronické inzerce použitých stavebních strojů ze dne 15. 3. 2023 vedené na veřejně přístupném belgickém serveru vyplynulo, že použité minibagry [název] [anonymizováno] jsou nabízeny k prodeji za ceny v rozmezí 18 500 - 33 995 EUR, přičemž bagry tohoto typu, jsou-li nabízeny za cenu nižší než 20 000 EUR, byly v provozu nejméně 560 hodin.

12. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalobce je obchodní společností se sídlem v Belgii založenou 2. 7. 2020. Jeho předmětem je mimo jiné pronájem zemědělských strojů a zařízení. Dne 27. 6. 2022 zakoupil žalobce od prodejce [název] [anonymizováno] bagr [název] [anonymizováno], výrobní číslo [číslo]. Tento stroj zakoupil jako zcela nový za cenu 31 157,50 EUR. Závěr o tomto skutkovém zjištění jednoznačně vyplývá z předložené faktury a dokladů o zaplacení kupní ceny, které zcela korespondují s předsmluvní e-mailovou korespondencí vedenou mezi žalobcem jakožto kupujícím a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako prodávajícím. Dne 5. 9. 2022 pronajal žalobce předmětný bagr [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a to na dobu od 6. 9. 2022 do 16. 9. 2022. Po skončení doby pronájmu nebyl žalobci předmětný bagr nájemcem vrácen. Žalobce oznámil tuto skutečnost belgické policii, která mu dne 19. 9. 2022 vystavila certifikát odcizeného předmětu. Téhož dne, tj. 19. 9. 2022, poté, co se mu podařilo díky GPS lokátoru umístěnému pod sedadlem řidiče bagru předmětný bagr lokalizovat v průmyslovém areálu na adrese [adresa], učinil prostřednictvím [jméno] [příjmení] oznámení Policii České republiky, v jehož důsledku došlo k zajištění bagru a jeho předání do soudní úschovy vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 22 Sd 9/2022. S vydáním bagru ze soudní úschovy žalobci žalovaný nesouhlasil.

13. Podle § 34a odst. 7 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, jestliže na předběžně zajištěnou věc uplatňuje nárok osoba jiná, vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se věc uloží do úschovy soudu a osoba, která si na věci činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních.

14. Podle § 299 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.) byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli.

15. Podle § 300 z. ř. s. přijímá-li soud do úschovy věci v případech stanovených jinými právními předpisy, řídí se ustanoveními příslušného právního předpisu, a není v jejich, ustanoveními § 289 - 302, a to přiměřeně podle povahy úschovy a jejího účelu.

16. Podle § 1109 písmeno c) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., se vlastníkem věci stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil.

17. Podle § 1110 o. z. získal-li někdo v dobré víře za úplatu použitou movitou věc od podnikatele, který při své podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku obchoduje s takovými věcmi, vydá vlastníku, který prokáže, že věc pozbyl ztrátou, nebo že mu byla věc odňata svémocně a že od ztráty nebo odnětí věci uplynuly nejvýše tři roky.

18. Podle § 1111 o. z. získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 109 nebo 1110, stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To neplatí, pokud vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu.

19. V projednávané věci bylo třeba vycházet z toho, že žalobce prokázal, že nabyl vlastnictví k předmětnému bagru na základě kupní smlouvy ze dne 1. 7. 2022. Poté, co nájemce bagru, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] po skončení nájemního vztahu sjednaného na dobu od 6. 9. do 16. 9. 2022 předmět nájmu žalobci nevrátila, a žalobce jej lokalizoval na území České republiky, došlo k jeho předání do úschovy soudu. Úschova tak byla založena úkonem Policie České republiky jako zvláštní případ úschovy (§ 34a zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění novelizujících předpisů). Za situace, kdy žalovaný nesouhlasil s vydáním bagru ze soudní úschovy s tvrzením, že jej řádně a v dobré víře uzavřením kupní smlouvy nabyl, postupoval žalobce v souladu s ustanovením § 299 z. ř. s., když podal žalobu na nahrazení projevu vůle žalovaného a spočívající v souhlasu se vydáním předmětu úschovy žalobci.

20. Při hodnocení procesní obrany žalovaného spočívající v tvrzení, že předmětný bagr řádně a v dobré víře nabyl na základě kupní smlouvy uzavřené se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] je předně třeba uvést, že žalovaný toto své tvrzení nikterak neprokázal. Ačkoliv žalovaný ve svém vyjádření ze dne 27. 2. 2023 uvádí, že kupní smlouvu přikládá v příloze ke svému vyjádření, neučinil tak a neučinil tak ani později k výzvě soudu. Nedoložil rovněž doklad o tom, že za bagr zaplatil tvrzenou cenu 10 000 EUR. K nařízenému ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Soud za této situace nemohl učinit jiný závěr než takový, že žalovaný neprokázal tvrzené nabytí bagru na základě uzavřené kupní smlouvy a zaplacené kupní ceny, a v tomto směru neunesl důkazní břemeno.

21. Nad rámec tohoto závěru soud zkoumal procesní obranu žalovaného, že při uzavření tvrzené kupní smlouvy s prodávajícím, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], byl v dobré víře, pokud jde o oprávnění prodávajícího k převodu vlastnického práva k bagru. Vycházel přitom z toho, že movitá věc typu minibagr je věcí nezapisovanou do veřejného seznamu. Soud hodnotil, zda by - při prokázání uzavření kupní smlouvy se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] – mohlo dojít k nabytí vlastnického práva od neoprávněného ve smyslu ustanovení § 1009 až § 1111 občanského zákoníku. Roli by přitom hrálo, zda společnost, od níž měl žalovaný bagr koupit ([právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) byl podnikatelem, jehož podnikatelskou činnost představuje prodej použitých stavebních strojů či zda takovým podnikatelem nebyl.

22. Pokud by žalovaný měl vlastnické právo k bagru nabýt podle § 1109 či 1110 občanského zákoníku, musel by při uzavření kupní smlouvy být„ vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést“. Dobrou vírou přitom mohou vyloučit podezřelé okolnosti koupě, které mohou spočívat i v nápadně nízké ceně. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že dobrá víra v projednávané věci prokázána nebyla, resp. z provedeného dokazování nevyplývá. Přestože žalovaná netvrdí nic o okolnostech koupě a subjektu prodávajícího, je zcela zřejmé, že věrohodná cena, která by nezakládala pochybnost o legálním původu bagru, a nezpůsobovala tedy absenci dobré víry na straně kupujícího, v případě téměř nového minibagru [název], který byl v provozu pouze necelé 3 měsíce, resp. méně než 50 motohodin, nemohla odpovídat částce 10 000 EUR. Lze přesvědčit žalob žalobci, že takováto cena je násobně nižší oproti ceně obvyklé za předmětný stavební stroj s popsanými parametry.

23. Tvrzení žalovaného o své dobré víře o legálním původu kupovaného bagru tak nemůže obstát, a to jak s přihlédnutím ke kupní ceně, za kterou žalobce tento stavební stroj jako zcela nový nabyl, tak i inzerci použitých stavebních strojů u tohoto typu, a to tím spíše, že sám je podnikatelem podnikajícím v oblasti použitých automobilů a stavebních strojů, na což ve svém vyjádření sám poukazuje. Právě proto, že šlo o použitý stroj, musel by žalovaný prokázat, že vynaložil všechny dostupné prostředky k ověření okolnosti oprávnění prodávajícího disponovat předmětem koupě, přičemž by toto bylo lze očekávat tím spíše, že žalovaný sám zmiňuje, že žalovaný podniká v oboru a sám zmiňuje, že dochází ke krádežím stavebních strojů, a že z tohoto důvodu v nich bývají umístěny GPS lokátory.

24. Závěr o možném řádném nabytí předmětného bagru žalovaným ve smyslu § 1009 a 1110 o. z. tak pro absenci dobré víry žalovaného nelze učinit.

25. Dovodit možné nabytí předmětného bagru žalovaným nelze učinit ani posle § 1111 o. z., neboť i v případě, že by se žalobkyni podařilo prokázat, že ve vztahu ke koupi bagru byla v dobré víře, k nabytí vlastnictví by nemohlo dojít, neboť předmětný bagr žalobce pozbyl činem povahy úmyslného trestného činu, kdy po skončení doby nájmu mu nájemcem nebyl vrácen, což je okolnost, kterou ani prokázanou dobrou vírou nelze zhojit.

26. Na základě popsaného hodnocení uzavřel soud, že žalovaný neprokázal uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem by byl předmětný bagr. I kdyby však takovou kupní smlouvu předložila a doložila, že zaplatila tvrzenou kupní cenu, nebylo by možné učinit závěr o jejím vlastnickém právu k předmětnému bagru pro nedostatek dobré víry a rovněž z důvodu, že předmětný bagr byl před jeho tvrzeným prodejem žalovanému odcizen žalobci.

27. Se zřetelem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou, a proto jí tímto rozsudkem vyhověl, tzn. nahradil souhlas žalovaného s vydáním předmětu soudní úschovy.

28. Při rozhodování o nákladech řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení procesně zcela úspěšný a náleží mu proto náhrada účelně vynaložených nákladů uplatňování jeho práva. Žalobce vyčíslil náklady řízení částkou 129 034 Kč, z nichž mimosmluvní odměna vypočtená z tarifní hodnoty 764 605,05 Kč představující hodnotu bagru 31 157,50 EUR při směnném kurzu 24,54 Kč 1 EUR činí 102 420 Kč. Poukazoval na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2688/15 a argumentoval na to, že předmět řízení v projednávané věci lze ocenit, a nelze proto použít paragraf § 9 advokátního tarifu. Soud při vyčíslení nákladů řízení vycházel z ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu, přičemž nemohl přejít skutečnost, že vyhláška č. 484/2000 Sb. byla pro její neústavnost zrušena, pročež nelze aplikovat ustanovení § 151 odst. 2 o. s. ř. o stanovení výše náhrady nákladů řízení podle zvláštního právního předpisu pro jeden stupeň soudního řazení paušálně. Současně však není vyloučena podpůrná možnost aplikace vyhlášky č. 177/1996 Sb. (srov. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 25/2012). Optikou tohoto rozhodnutí podrobil soud výši odměny advokáta žalobce, jak byla požadována, tzv. testu hledisek, jak je nastavil Ústavní soud, a uzavřel, že takto žalobcem požadovaná odměna advokáta za jeho zastoupení při celkem 4 účelně poskytnutých úkonech právní služby (jak bude upřesněno dále) by neodpovídala spravedlivému uspořádání vztahu mezi účastníky, vezme-li se v potaz složitost poskytnuté právní služby, rozsah poskytnutých úkonů právní služby, význam rozhodnutí pro účastníky řízení. S připočtením paušalizovaných hotových výdajů advokáta a daně z přidané hodnoty se vyčíslená odměna za zastupování jeví jako jednoznačně nepřiměřeně vysoká. Při absenci jakéhokoli jiného vodítka pro stanovení odměny přiměřené, než jsou hlediska sledovaná v rozhodnutích Ústavního soudu, vycházel soud podpůrně z vyhlášky č. 177/1996 Sb. s tím, že se jako přiměřené jeví stanovení odměny za jeden úkon právní služby ve výši dvojnásobné oproti odměně vypočtené dle ustanovení § 9 odst. 3, tj. ve výši 5 000 Kč za jeden úkon právní služby. Soud dále vycházel z toho, že v projednávané věci došlo k provedené 4 účelně vynaložených úkonů právní služby (převzetí zastoupení a příprava, další porada s klientem, sepis žaloby a zastupování u ústního jednání). Jako účelně vynaložený úkon neposoudil soud repliku žalobce k vyjádření žalovaného, k níž přistoupil žalobce o své vůli, tj. bez výzvy soudu. Pokud žalobce účtoval navýšení odměny na dvojnásobek za použití cizího jazyka, shledal to soud (oproti vyúčtování) důvodným pouze v případě převzetí a přípravy zastoupení a dále jedné další porady s klientem; nikoliv však v případě sepisu žaloby. Celkem tak soud přiznal odměnu za zastupování v rozsahu 2 úkonů právní služby po 5 000 Kč (sepis žaloby a zastupování u ústního jednání) a 2 úkonů právní služby navýšené na dvojnásobek z důvodu použití cizího jazyka, tj. po 10 000 Kč (převzetí a příprava zastoupení a jedna další porada s klientem). Dále byla přiznána náhrada za zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč a náhrada hotových výdajů v rozsahu 4 režijních paušálů po 300 Kč. V souvislosti s cestou k procesnímu soudu byla přiznána náhrada cestovních výdajů vypočtená podle údajů uvedených v technickém průkazu k vozidlu za jednu cestu k jednání k soudu za vzdálenost 70 km (sídlo právního zástupce v [obec a číslo] – [obec] a zpět), při kombinované spotřebě 6,7 l benzinu Natural 95/100 km, ceně pohonných hmot stanovené obecně závazným předpisem a sazbě základní náhrady 5,20 Kč km, tj. v celkové výši 557,22 Kč, a konečně náhrada za promeškaný čas v rozsahu 4 půlhodin po 100 Kč. S ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny za zastupování a z přiznaných náhrad přiznána náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 6 753,02 Kč. K náhradě nákladů řízení v celkové výši 40 910 Kč (po zaokrouhlení na celé Kč) byla stanovena obecná pariční lhůta (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.) a zákonné místo placení (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení