19 C 96/2016-242

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Gabrielovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: ; 1. [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vydání věci takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalovaný byl uznán povinným vydat žalobci originál obrazu malíře [jméno] [příjmení] s názvem„ [anonymizována dvě slova]“ o rozměrech 162x145 cm, sign. na rubu [jméno] [příjmení] 1992 2006, se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalovanému na nákladech řízení částku ve výši 97.593,41 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku 587 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 21. 12. 2016 domáhá, aby soud svým rozhodnutím uložil žalovanému povinnost vydat žalobci obraz malíře [jméno] [příjmení] s názvem„ [anonymizována dvě slova]“ o rozměrech 162x145 cm, sign. na rubu [jméno] [příjmení] 1992 – 2006, vytvořenou technikou akryl na plátně (dále jen„ Obraz“). V odůvodnění žaloby žalobce uvádí, že tento Obraz žalobce vydražil dne 9. 6. 2016 na aukci uměleckých předmětů pořádané žalovaným na adrese [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [obec a číslo] v [anonymizována dvě slova] (dále jen„ aukce“). Žalobce uvedl, že tím, že se zúčastnil dražby obrazu a byl mu udělen příklep za aukční cenu 440.000 Kč, byla uzavřená kupní smlouva dle § 1771 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku v platném znění. V souladu s ust. § 1099 občanského zákoníku přešlo vlastnické právo k obrazu na žalobce. Přechod vlastnického práva na žalobce příklepem byl potvrzen samotným žalovaným ve vystaveném potvrzení o zaplacení aukční ceny z téhož dne. Po přechodu vlastnického práva k Obrazu na žalobce byl Obraz prezentován na webových stránkách žalovaného jako prodaný právě za uvedenou aukční cenu 440.000 Kč. Obraz se k okamžiku přechodu vlastnického práva na žalobce nacházel v držbě žalovaného. Žalobce uhradil aukční cenu za obraz v plné výši dne 13. 7. 2016, a to včetně aukčního poplatku ve výši 88.000 Kč, tedy celkem žalobce zaplatil částku ve výši 528.000 Kč. Žalobce dále uvedl, že žalovaný dne 15. 7. 2016 zaslal uvedenou částku žalobci zpět. Vzhledem k tomu, že žalovaný odmítl žalobci Obraz vydat, a to s argumentací, že zpochybňuje zástupčí oprávnění paní [příjmení] zastupovat žalobce v rámci aukce, a z toho dovozuje, že se žalobce nemohl stát vlastníkem obrazu, žalobce uzavřel s paní [příjmení] dohodu o narovnání. Z této dohody jednoznačně vyplývá, že paní [příjmení] na předmětné aukci zastupovala žalobce s úmyslem, aby vlastnické právo k Obrazu nabyl přímo žalobce, a zároveň paní [příjmení] touto dohodou výslovně převádí na žalobce vlastnické právo k obrazu. Vzhledem k tomu, že žalobce je vlastníkem obrazu, který mu žalovaný neprávem zadržuje, respektive odmítá jej vydat, nezbývá, než žalobci obrátit se se svým žalobním nárokem na soud.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil ve smyslu, že na žalobce nikdy nepřešlo vlastnictví uvedeného Obrazu, neboť nebyl účastníkem dražby a věc nevydražil. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] se nestala vlastníkem předmětné věci, neboť nezaplatila cenu a dle aukčního řádu na ni nemohlo vlastnictví přejít. Z těchto důvodů žalovaný navrhl žalobu zamítnout.

3. Žalobce na toto vyjádření reagoval replikou ze dne 28. 2. 2018 s tím, že uvedl, že paní [příjmení] je od roku 2007 kurátorkou umělecké sbírky žalobce a paní [příjmení] byla žalobcem zmocněná k zastupování na aukcích, včetně předmětné aukce Obrazu, když této aukce se paní [příjmení] zúčastnila coby zmocněnec žalobce, za účelem vydražení Obrazu. Žalobce byl v telefonickém spojení s paní [příjmení], která jej průběžně informovala o průběhu dražby Obrazu, a žalovaný dával paní [příjmení] telefonicky pokyny k případným příhozům. Žalobce zároveň zdůraznil, že byl s paní [příjmení] v telefonickém spojení i v průběhu příhozů. Žalobce následně uhradil dražební cenu za obraz, a to převodem na účet žalovaného. Dále žalobce uvedl, že skutečnost, že paní [příjmení] se aukce účastní v zastoupení žalobce, byla žalovanému všeobecně známa, a to již s ohledem na předchozí zavedenou praxi. Žalobce se účastnil aukcí pořádaných žalovaným prostřednictvím paní [příjmení] již od roku 2007, když jenom mezi lety 2007 – 2015 žalobce zastoupen paní [příjmení] vydražil na dražbách pořádaných žalovaným 43 uměleckých děl. Skutečnost, že paní [příjmení] v aukcích zastupuje žalobce, byla žalovanému dlouhodobě známa a předmětná aukce nebyla výjimkou. S ohledem na obecnou známost toho, že paní [příjmení] zastupuje žalobce, nebylo od paní [příjmení] požadováno předložení žádné plné moci.

4. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 13. 5. 2020, založeno na č.l. 156 spisu pak sděluje, že s předmětným Obrazem ke dni podání žaloby žalovaný nedisponoval a tudíž není objektivně schopen předmětný obraz vydat. Žaloba tedy postrádá jakýkoliv smysl a není ji možné vyhovět. Vlastníkem Obrazu a jeho držitelem byl v době konání dražby pan [jméno] [příjmení], kterého žalovaný označil jako svědka k prokázání tvrzení, že s předmětným obrazem žalovaný nedisponuje.

5. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti:

6. Z písemného potvrzení paní [příjmení] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 10. 8. 2016 se podává, že tato potvrdila, že od roku 2007 je kurátorkou umělecké sbírky žalobce.

7. Z pozvánky na aukci založené na č.l. 7 se podává, že žalovaný zval na aukci poválečného a současného umění na čtvrtek [datum] v [údaj o čase] hodin v [anonymizováno 5 slov], [obec a číslo].

8. Na fotografii zveřejněné žalovaným na sociální síti facebook, založeno na č.l. 8 spisu je uveden popis předmětného obrazu a vyvolávací cena tohoto obrazu ve výši 310.000 Kč.

9. Fotografie zveřejněné žalovaným na sociální síti facebook, založeno na č.l. 9 – 14 spisu dokládají, že předmětná aukce u žalovaného proběhla a v aukci byl dražen i předmětný Obraz.

10. Fotografie ze sociální sítě žalovaného, založeno na č.l. 15 spisu, svědčí o tom, že předmětná dražba u žalovaného proběhla.

11. Aukční řád, založený na č.l. 18 spisu, kde se pod bodem 2 výklad pojmů, písm. a) sděluje, že vlastnictví věci přechází na kupujícího zaplacením ceny. Dále pod bodem d) je uvedeno, že účastníci aukce se prokazují platnými průkazy totožnosti a jednají-li v zastoupení, předávají v aukční síni plnou moc, opravňující k zastupování na aukci jiným klientem aukční síně. Dále pod bodem g) se uvádí, že vydražitel je ten účastník aukce, který v aukci nabídl nejvyšší cenu, která byla v aukci potvrzena veřejně licitátorem, tzn. příklepem. Po zaplacení ceny se stává vlastníkem věci. Dále pod bodem IV. způsob placení je uvedeno, že předměty vydražené v aukci je nutno zaplatit do 7 dnů po skončení aukce, není-li z aukční síní dohodnuto jinak. Dále pod bodem V. v odstavci označeném jako„ Ostatní“ je uvedeno, že aukční síň vydá vydražiteli po zaplacení daňový doklad o zaplacení a na přání písemné potvrzení o nabytí věci aukce.

12. Z potvrzení o zaplacení aukční ceny (založeno na č.l. 19 spisu) se podává, že vydražitel s [číslo] uhradil žalovanému jako dražebníkovi za obraz„ [anonymizována dvě slova]“ autora [jméno] [příjmení] částku ve výši 528.000 Kč a to dne 9. 6. 2016.

13. Ze vzorové smlouvy o zprostředkování prodeje věci formou provedení aukce se podává, že pod bodem 3.9 této smlouvy zájemce (navrhovatel) bere na vědomí, že v případě prodeje formou aukce přestává být vlastníkem předmětné věci v okamžiku tzv. příklepu na aukci za podmínky, že vydražitel zaplatil cenu dosaženou v aukci. Zájemce (navrhovatel) výslovně pověřuje zprostředkovatele (dražebníka), aby v takovém případě věc předal vydražiteli. Dále v článku 5.2. této smlouvy se uvádí, že pokud k aukci nedojde z důvodu na straně zájemce (navrhovatele), zavazuje se zájemce (navrhovatel) uhradit zprostředkovateli (dražebníkovi) náklady aukce ve výši 25 % z navrhované minimální smluvní ceny. Náhrada nákladů aukce je v tomto případě splatná ukončením aukce. Zájemce (navrhovatel) souhlasí s tím, že zprostředkovatel (dražebník) je oprávněn zadržet předmět aukce v rámci zadržovacího práva do doby, než zájemce (navrhovatel) uhradí náklady aukce dle této smlouvy.

14. Z webové stránky žalovaného, založeno na č.l. 22 spisu se podává, že žalovaný prezentoval obraz jako prodaný dne 9. 6. 2016 za cenu 440.000 Kč.

15. Výpis z účtu žalobce, založeno na č.l. 23 spisu, ze dne 13. 7. 2016 prokazuje úhradu aukční ceny, včetně aukčního poplatku ze strany žalobce ve výši 528.000 Kč.

16. Výpis z účtu žalobce, založeno na č.l. 24 spisu, ze dne 15. 7. 2016 prokazuje vrácení aukční ceny včetně aukčního poplatku žalovaným zpět žalobci.

17. Z emailové komunikace mezi účastníky, založené na č.l. 25 – 35 spisu, se podává email žalovaného, a to směrem k paní [jméno] [příjmení] ze dne 13. 6. 2016, dle kterého žalovaný paní [jméno] [příjmení] sděluje, že dne 18. 3. 2016 uzavřeli smlouvu o zprostředkování formou prodeje věci formou provedené aukce obrazu [jméno] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno]. Majitel obrazu využil svého práva zakotveného v aukční smlouvě v článku V., bod 5.2. odstoupit od dražby nabízeného obrazu. Bohužel tak učinil těsně před dražbou obrazu a nebylo v ten moment v možnostech žalovaného dražbu přerušit. Žalovaný se v závěru emailu omlouvá a nabízí žalobci kompenzovat nepovedený nákup buď v příští aukci, nebo přednostní privátní nabídkou v galerii. Dále z emailu ze dne 20. 6. 2016 je patrno, že žalovaný poslal paní [jméno] [příjmení] vzor smlouvy, kde je vyznačena možnost majitele odstoupit z dražby.

18. Z předžalobní upomínky ze dne 14. 10. 2016 se podává, že žalobce vyzýval žalovaného, resp. jeho právního zástupce k vydání předmětného Obrazu.

19. Dále se podává reakce žalovaného ze dne 27. 7. 2016, dle které žalovaný popřel, že by paní [jméno] [příjmení] vystupovala v předmětné dražbě na základě plné moci žalobce. Stejně tak nebyla předmětná částka řádně a včas za vydražené dílo uhrazena. Nato bylo reagováno ze strany žalobce dopisem ze dne 14. 10. 2016 na č.l. 41 – 42 spisu.

20. Z dohody o narovnání uzavřené mezi žalobcem a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] se podává, že smluvní strany tímto prohlašují a činí nesporným, že paní [příjmení] v rámci aukce vystupovala v zastoupení pana žalobce a bylo v úmyslu smluvních stran, aby vlastnické právo k Obrazu nabyl přímo žalobce. Dále vlastnické právo k Obrazu přešlo udělením příklepu na žalobce, který také následně aukční cenu za obraz uhradil v plné výši, a to včetně aukčního poplatku ve výši 88.000 Kč, tedy celkem 528.000 Kč. Dále je uvedeno, že paní [příjmení] tímto výslovně převádí na žalobce vlastnické právo k obrazu, a to včetně souvisejících práv, přičemž žalobce toto vlastnické právo k obrazu přijímá. Smluvní strany se zároveň dohodly, že k převodu vlastnického práva není třeba předání Obrazu.

21. Z registrace a čestného prohlášení ze dne 9. 6. 2016, založeno na č.l. 57 spisu se podává, že paní [jméno] [příjmení] se zaregistrovala jako účastník aukce, kdy obdržela při registraci [číslo]. Na této aukci se zaregistrovala pod svým jménem.

22. Z plné moci ze dne 1. 1. 2016, založeno na č.l. 70 spisu, se podává, že žalobce zplnomocnil paní [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], aby jej zastupovala při dražbách uměleckých předmětů. Jmenovaná je oprávněná se za něj účastnit dražeb, umělecké předměty vydražit, vydražené předměty převzít, podepisovat veškeré listiny s dražbami související, jakož i činit veškeré další úkony, s dražbami nezbytně související.

23. Z interní sjetiny, založeno na č.l. 111 – 112 spisu, se podává seznam uměleckých děl a jejich cena za nákup.

24. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], učiněné dožádaným soudem Obvodním soudem pro Prahu 1, se podává, že tato svědkyně spolupracuje se žalobcem od roku 2007, kdy žalobci radí při výběru děl do jeho sbírky, působí zároveň jako poradkyně a zastupuje žalobce na aukcích, kde pro něj zakupuje jednotlivá díla, a to na základě plné moci. Plné moci od žalobce měla vždy na konkrétní rok, na základě těchto plných mocí byla pak oprávněna dražit pro žalobce, vyzvedávat díla i provádět veškerou další spojenou agendu. To se týká nákupu děl nejen v aukcích, ale i při galerijních prodejích. Svědkyně vypověděla, že jelikož se pohybuje v uměleckém světě a na dražbách, tak vždy předložila plnou moc jen jednou v roce, když byla tato plná moc nová. Galeristi pak vždy věděli, že draží pro žalobce. Dále svědkyně vypověděla, že pro žalobce na aukcích žalovaného zakoupila kolem 15 či 10 položek. Prokazovala se plnou mocí, kterou tedy předkládala jednou ročně a následně při každé dražbě se prokazovala občanským průkazem. Stejně tomu tak bylo i u aukce pořádané žalovaným dne 9. 6. 2016, kde dražila za žalobce, když žalobce měl největší zájem o obraz [jméno] [příjmení]. V případě, že šlo o vyšší peněžní částky, tak měla žalobce vždy na telefonu. Pokud jde o tuto konkrétní dražbu, tak na začátku probíhala prezence, kde se podepisuje formulář na základě občanského průkazu, plnou moc předkládala jednou ročně, takže už u žalovaného pravděpodobně založena byla. U této aukce byli přítomni rovněž zaměstnanci žalovaného, kteří zastupovali telefonické zájemce. Svědkyně měla žalobce na telefonu, kdy mu vždy řekla aktuální cenu a on ji odsouhlasil. Licitátorkou byla [anonymizováno] [příjmení], která žalobci položku přiklepla. Poté šla svědkyně do kanceláře žalovaného, kde ji zaměstnanci žalovaného vydali zálohovou fakturu. Žádná námitka týkající se dražby vznesena nebyla. Po této dražbě šla svědkyně domů, když jí volal žalovaný, že se omlouvá, že došlo k omylu při dražbě, takže žalobci nemůže obraz prodat. Chtěl, aby to svědkyně řekla žalobci. Tak mu řekla, že žalobci nebude večer volat, ale že mu raději napíše email. Žalobce následně zaplatil fakturu, protože pan žalobce to bral tak, že aukce proběhla standardně a že normálně položku vydražil. Následný telefonát a email už neakceptoval.

25. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], učiněné na jednání soudu dne 29. 6. 2020 se podává, že tento prodává přes žalovaného umělecká díla. Svědek potvrdil, že byl majitelem Obrazu, který je předmětem tohoto řízení. Na základě podpisu smlouvy nabídl do aukce 20 nebo 10 uměleckých děl, včetně obrazu, který je předmětem tohoto řízení. Svědek přímo vypověděl, že dne 19. 4. 2020 předal všechny obrazy žalovanému, kdy podepsal smlouvu a tím to pro něj skončilo. Co se týče prodeje obrazu [anonymizována dvě slova], tzn. obrazu, který je předmětem tohoto řízení, svědek si okolnosti prodeje tohoto obrazu vůbec nepamatoval. Pamatoval si, že některé obrazy se neprodaly a byly mu vráceny. Svědek vypověděl, že u sebe předmětný obraz určitě nemá. Svědek vypověděl, že určitě někdy někomu těsně před aukcí sděloval, že nějaký obraz prodat nechce, protože mu někdo nabídl okamžitě peníze za nějaký obraz, který chtěl prodat za hodně peněz. Svědek [příjmení] tedy řekl, že potřebuje obraz zpátky a pak ho prodal. Konkrétně u Obrazu, který je předmětem tohoto řízení, si na tuto situaci nevzpomněl. Smluvní pokutu za odstoupení od dražby Obrazu mu žalovaný neúčtoval.

26. Ze smlouvy o zprostředkování prodeje věcí formou provedení aukce [číslo] ze dne [datum], založeno na č.l. 179 – 181 spisu se podává, že tato byla uzavřená s [jméno] [příjmení] jako zájemcem a žalovaným jako zprostředkovatelem (dražebníkem). Předmětem smlouvy je to, že zprostředkovatel provede pro zájemce prodej věcí, a to formou aukce, která je organizována zprostředkovatelem dle aukčního řádu jím vydaným. Co se týče popisu předmětu dražby, tento odkazuje na 11 položek – viz příloha smlouvy. Dále z bodu 3.5 smlouvy se podává, že výše označené předměty aukce budou prodány v aukci, která se bude konat dne [datum] v [obec], [anonymizováno 5 slov]. Dle bodu 3.9. smlouvy zájemce (navrhovatel) bere na vědomí, že v případě prodeje formou aukce přestává být vlastníkem předmětné věci v okamžiku tzv. příklepu na aukci za podmínky, že vydražitel zaplatil cenu dosaženou v aukci. Podle článku 5.2. smlouvy je uvedeno, že pokud k aukci nedojde z důvodu na straně zájemce (navrhovatele), zavazuje se zájemce (navrhovatel) uhradit zprostředkovateli (dražebníkovi) náklady aukce ve výši 25 % z navrhované minimální smluvní ceny (rezervní ceny dle této smlouvy). Náhrada nákladů aukce je v tomto případě splatná ukončením aukce. Z přílohy ke smlouvě [číslo] se podává, že pod bodem 6 je uveden obraz [jméno] [příjmení] – [anonymizována dvě slova], olej plátno, 1992 – 2006, cena je uvedena 310.000 Kč.

27. Dále z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], učiněné na jednání soudu dne 14. 9. 2020 se podává, že tato pracuje u žalovaného jako referentka od roku 1998. Vypověděla, že předmětný obraz jim majitel obrazu pan [příjmení] nabídl k dražbě. Dražba předmětného obrazu proběhla v [obec] v aukční síni na ulici [anonymizováno] [číslo] [obec a číslo]. Svědkyně vypověděla, že byla účastna této dražby, kdy draží po telefonu s klienty žalovaného, kteří si objednají telefonickou dražbu. Na začátku pak registruje dražitele, kteří přicházejí před dražbou. Svědkyně potvrdila, že na dražbu přišla dražit paní [jméno] [příjmení]. Jestli přišla v zastoupení pana žalobce, to svědkyně nevěděla. Dále svědkyně vypověděla, že v průběhu dražby volal pan [příjmení] s tím, že předmětný obraz nemá dražit. Svědkyně v průběhu dražby neměla vůbec čas, protože měla telefonické dražby, takže se musela soustředit na konkrétní věci, aby nepromeškala příslušnou dražbu. Svědkyně vypověděla, že se během dražby nemůže úplně vybavovat. Pan [anonymizováno] jí řekl, že nemá být obraz dražen, nemá být prodán na aukci. Svědkyně, řekla panu [příjmení], že probíhá dražba, že se to pokusí nějakým způsobem vyřídit. Ale vzhledem k tomu, že musela dražit, tak nedělala nic, neměla čas nic dělat, protože musela dražit jiné obrazy. Aukce tedy proběhla a obraz vydražila paní [jméno] [příjmení]. Po dražbě volal pan [příjmení], že si pro tento obraz někdo přijde a že si ho vyzvedne. Bylo to asi týden po dražbě. Svědkyně tedy obraz připravila, zabalila a obraz vydala tomu dotyčnému pánovi, který si pro obraz přišel. Nebylo to oproti žádnému podpisu, jelikož se s panem [příjmení] zná z galerie a pan [příjmení] říkal, že si někdo pro tento obraz přijde, že obraz můžou vydat, takže tak učinili. Svědkyně vypověděla, že předmětný obraz se vrátil majiteli.

28. Z účastnického výslechu pana [jméno] [příjmení], jednatele žalovaného, učiněné na jednání soudu dne 14. 9. 2020 se podává, že žalovaný provozuje aukční síň 30 let. S panem [příjmení] spolupracuje 7 let. S panem [příjmení] byla uzavřena smlouva o zprostředkování (založena na č.l. 79 spisu), na základě které bylo do aukce nabídnuto 10 nebo 11 uměleckých děl dle přílohy tak, jak je uvedena na č.l. 185 spisu. Ohledně předmětného obrazu byly určité komplikace se zjištěním pravosti obrazu, nicméně vše se vyřešilo a obraz zůstal v dražbě nabídnut. Žalovaný vypověděl, že žalobce vůbec nezná. Po skončení předmětné dražby se pak žalovaný dozvěděl, že pan [příjmení] si nepřeje, aby byl obraz dražený. Pan [anonymizováno] tedy za paní [příjmení] zašel, aby jí řekl tady tuto komplikaci, že jí to asi nebudou moci prodat, protože ten obraz si pan majitel nepřeje prodat, že ho stáhnul z aukce a slíbil, že jí to nahradí něčím lepším, protože získal kontakt na manželku autora obrazu pana [příjmení], tak jí slíbil nějaké lepší věci. Ona to pochopila a tím to pro žalovaného skončilo. Až potom se dozvěděl, že ve věci se jedná o nějakého pana [celé jméno žalobce] (žalobce) a že přišly dokonce od něj nějaké peníze za tento obraz, které ale hned vrátili. Potvrdil, že dražba obrazu proběhla, proběhl i příklep. Žalovaný potvrdil, že za prodaný obraz uhradili gestorský poplatek. Žalovaný vypověděl, že u odevzdání obrazu nebyl, byl v té době v [obec].

29. Co se týče právního posouzení předmětu žaloby, soud vycházel z těchto zákonných ustanovení:

30. Pro právní posouzení bylo podstatné především ustanovení § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“):

31. Dle odst. 1 tohoto zákonného ustanovení, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

32. Dle odst. 2 tohoto ustanovení, žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl; nabytím vlastnického práva zcizitelem se nabyvatel stává vlastníkem věci.

33. Dle ust. § 1041 odst. 1 o.z. kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu.

34. Dle odst. 2 téhož ustanovení, vydání movité věci, kterou nelze rozeznat podle odstavce 1, zejména jedná-li se o peníze nebo o cenné papíry na doručitele smíšené s jinými věcmi téhož druhu, se lze domáhat, jen lze-li z okolností seznat vlastnické právo osoby, jež právo uplatňuje, a nedostatek dobré víry osoby, na níž je požadováno vydání věci.

35. Dle ust. § 1042 o. z. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

36. Podle § 1771 odst. 1 o. z. platí, že při dražbě je smlouva uzavřena příklepem. Podle odst. 2 téhož ustanovení již učiněná nabídka se zruší, pokud je podána vyšší nabídka, nebo pokud se dražba ukončí jinak než příklepem.

37. Podle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

38. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

39. Vzhledem k tomu, že ochrana vlastnického práva formou vindikační žaloby je v § 1040 odst. 1 o. z. založena na stejných principech jako tomu bylo v § 126 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013, lze v tomto směru i nadále vycházet z dosavadní judikatury (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 09. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1483/2015, nebo usnesení ze dne 24. 02. 2015, sp. zn. 22 Cdo 83/2015).

40. Na základě citované právní úpravy a vypsaných rozhodnutí Nejvyššího soudu, je na straně žalobce, aby jednak prokázal, že mu svědčí právní skutečnost, na jejímž základě lze nabýt vlastnické právo, k věci, jež legitimuje k podání vindikační žaloby (k tomuto předpokladu v judikatuře Nejvyššího soudu srovnej například rozsudek ze dne 9. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4638/2009), a současně prokázal, že věc přešla do držby či detence žalovaného, který má, chce-li se žalobě o vydání věci úspěšně bránit, důkazní břemeno o pozbytí držby (k tomu srovnej usnesení ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2721/2018).

41. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobce ve věci prokázal, že vlastnické právo k Obrazu na něj přešlo a to dražebním příklepem zcela v souladu s ust. § 1771 odst. 1 o. z. Mezi účastníky nebylo sporu, že dražba předmětného Obrazu proběhla dne [datum] na základě aukce uměleckých děl pořádané ze strany žalovaného na adrese [anonymizována tři slova], [obec a číslo]. Obraz byl prodán příklepem a tak byla v souladu s ust. § 1771 o.z. uzavřena kupní smlouva k Obrazu. Soud dospěl k závěru, že předmětný Obraz byl prodán žalobci. K tomuto závěru soud dospěl zejména na základě svědecké výpovědi svědkyně [příjmení], která vypověděla, že dražila Obraz v zastoupení žalobce. O tom, že žalovaný věděl, že svědkyně [příjmení] se účastní dražby v zastoupení žalobce, svědčí i výpověď této svědkyně v části, že sám žalovaný ji sdělil, že se předání obrazu nemůže uskutečnit a ať tuto skutečnost paní [příjmení] sdělí žalobci. Tato svědecká výpověď je podložená i předloženou plnou mocí ze dne [datum], dle které zplnomocňuje žalobce paní [příjmení] k zastupování při dražbách uměleckých předmětů. Dle této plné moci je paní [příjmení] oprávněna za žalobce se účastnit dražeb, umělecké předměty vydražit, převzít je atd. Uvedený závěr potvrzuje i dohoda o narovnání ze dne 26. 8. 2016 uzavřená mezi žalobcem a paní [jméno] [příjmení], dle které převedla paní [jméno] [příjmení] vlastnické právo k předmětnému Obrazu na žalobce. Žalobce [příjmení] vydražil, byl mu udělen příklep za aukční cenu 440.000 Kč. Příklepem byla v souladu s ustanovením § 1771 NOZ uzavřena kupní smlouva k Obrazu. Podle ust. § 1099 NOZ přechází vlastnické právo k okamžiku účinnosti kupní smlouvy, pokud nebylo ujednáno jinak. Podle Aukčního řádu přechází vlastnické právo k vydraženým předmětům zaplacením kupní ceny. Kupní cena ve výši 440.000 Kč byla, včetně aukčního poplatku ve výši 88.000 Kč, uhrazena žalobcem dne [datum]. Přechod vlastnického práva k Obrazu na žalobce příklepem byl potvrzen samotným žalovaným, když téhož dne žalovaný vystavil potvrzení o zaplacení aukční ceny. Údaj, že došlo k vydražení Obrazu na aukci pořádané žalovaným, obsahovaly také internetové stránky žalovaného. Na základě výše uvedeného žalobce prokázal, že mu svědčí vlastnické právo k předmětnému Obrazu.

42. Ze shora citované judikatury se dále podává, že předpokladem úspěšného uplatnění reivindikační žaloby žalobcem je mimo jiné to, aby věc byla v držbě či detenci žalovaného. Pokud se pak chce žalovaný s úspěchem vydání věci bránit, leží důkazní břemeno o pozbytí držby na něm.

43. V projednávané věci dospěl soud, po provedeném dokazování a právním hodnocení věci, k závěru, že předmětný obraz byl prokazatelně v držení žalovaného naposledy v roce 2016 a to i po proběhlé dražbě dne [datum] (viz. webová stránka žalovaného na č.l. 22 spisu prezentující Obraz jako prodaný dne [datum] za cenu 440.000 Kč) a poté měl být vrácen původnímu majiteli. Byť soud vyjadřuje jistou pochybnost o způsobu vrácení Obrazu, nepovažuje skutková tvrzení žalovaného o tom, že Obraz vrátil původnímu majiteli, který od prodeje v dražbě ustoupil až v průběhu dražby, za nepravdivá. S těmito tvrzeními žalovaného koresponduje email žalovaného ze dne [datum] adresovaný zmocněnkyni žalobce paní [jméno] [příjmení]. Ohledně vrácení předmětného obrazu pak soud vycházel z výpovědi svědkyně [příjmení], která vypověděla, že asi týden po dražbě obraz zabalila a předala nějakému pánovi poslaného majitelem Obrazu panem [příjmení], který si pro obraz přišel a Obraz odnesl. Soud na základě uvedeného učinil závěr, že žalovaný v současné době Obraz nedrží a nárok žalobce tudíž nemůže být v dané věci úspěšný. Vzhledem k tomu, že pro úspěšnost vindikace musí být splněno faktické ovládání věci žalovaným držitelem nebo detentorem ke dni vyhlášení rozhodnutí (§ 154 odst. 1 o. s. ř.). Žaloba nemůže být úspěšná, jestliže žalovaný věc nemá (popř. již nemá) ve své moci.

44. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představují náklady právního zastoupení. Tyto jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalovaného advokátem podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za osm úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ze dne [datum], účast na jednání před dožádaným soudem dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], sepis závěrečného návrhu ze dne [datum] a účast u vyhlášení rozhodnutí dne [datum]), tj. 7 úkonů po [číslo] a úkon za účast u vyhlášení rozhodnutí dle § 1 odst. 2 písm. f), tj. 5.030 Kč, dále osmi paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 této vyhlášky po 300 Kč. Zástupce žalovaného je plátcem DPH, proto byla připočtena částka ve výši 16.348,50 Kč, přestavující DPH. Celkem tak soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 94.198,50 Kč.

45. Dále soud žalovanému přiznal náhradu cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. jednání u dožádaného – Obvodního soudu pro Prahu 1 (dne [datum] jízdné [obec] [obec] a zpět vozidlem [anonymizováno], celkem 404 km, při průměrné spotřebě pro kombinovaný provoz dle TP (5,4) a dle ustanovení § 158 odst. 4 zákoníku práce, ceně pohonných hmot (32 Kč) a sazbě základní náhrady (4,2 Kč) dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. činí částku 2.394,91 Kč. A dále náhradou za promeškaný čas dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč za 30 půlhodin (délce 10 započatých půlhodin) ve výši 1.000 Kč Celkem tak soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení o ve výši 97.593,41 Kč.

46. Výrok III. rozhodnutí vychází z ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

47. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 2. 7. 2020, č. j. 19 C 96/2016-187 bylo přiznáno předvolanému svědkovi [jméno] [příjmení], svědečné ve výši 587 Kč.

48. S ohledem na uvedené a v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., soud rozhodl, že náklady státu v podobě svědečného jdou ve výši 587 Kč k tíži žalobce.

Poučení