19 Cmo 8/2023 - 81

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka, v právní věci navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky A], narozena dne [Datum narození navrhovatelky A], bytem [Adresa navrhovatelky A], zastoupena [tituly před jménem] [Jméno], advokátem, sídlem [adresa], za účasti: [právnická osoba]., IČO [IČO advokáta], sídlem [Adresa advokáta], zastoupen [Jméno Zástupce], advokátem, sídlem [adresa] o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 30.7.2021, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 37 Cm 225/2021-51 ze dne 13. září 2022 takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení 9 634 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám právního zástupce účastníka.

Odůvodnění

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně v bodě I. výroku rozhodl takto: „Návrh navrhovatelky na určení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka, společnosti [právnická osoba], se sídlem [Adresa advokáta], IČO [IČO advokáta], přijatých valnou hromadou dne 30.7.2021, pod bodem [právnická osoba], se zamítá.“ V bodě II. výroku rozhodl takto: „ Navrhovatelka je povinna nahradit účastníku [právnická osoba] náklady řízení ve výši 17 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám [Jméno Zástupce], advokáta, se sídlem [adresa].“ 2. Jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí, navrhovatelka coby 25% společník účastníka, svůj nárok, jak byl vymezen v bodě I. výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, odůvodnila tvrzením / jak rekapitulováno v odstavci 1 odůvodnění /, že „Pozvánkou ze 13.7.2021 byla navrhovatelka informována o konání valné hromady 30.7.2021 s programem jednání 1/ projednání řádné účetní závěrky za rok 2020, 2/ návrh na rozdělení hospodářského výsledku za rok 2020, 3/ schválení řádné účetní závěrky za rok 2020, 4/ rozhodnutí o rozdělení hospodářského výsledku za rok 2020. Dne 30.7.2021 proběhla valná hromada účastníka, která rozhodla tak, že 1/ schválila účetní závěrku za rok 2020 s účetním výsledkem hospodaření se ziskem 471 177,85 Kč, 2/ schválila převod zisku hospodaření za rok 2020 ve výši 471 177,85 Kč do Fondu ze zisků z minulých let a 3/ neschválila návrh na rozdělení zisku z minulých let ve výši 10 000 000 Kč mezi stávající společníky. Právní zástupce navrhovatelky vznesl proti hlasování v bodě 3. protest z důvodu, že valná hromada může odmítnout rozdělení zisku jen ve výjimečných případech s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky 27 Cdo 3885/2017. Důvod protestu spatřuje navrhovatelka v tom, že neshledává žádný důležitý důvod, pro který by nebylo možné či vhodné vyplatit zisk společnosti jednotlivým společníkům a při respektování zákazu zneužití většiny hlasů. Navrhovatelka je toho názoru, že v rámci valné hromady, která proběhla 30.7.2021, byla schválena účetní závěrka za rok 2020 s výsledkem hospodaření se ziskem 471 177,85 Kč, schválila převod tohoto zisku do Fondu ze zisku z minulých let, tudíž je nutné domáhat se zrušení všech bodů, o nichž tato valná hromada rozhodla. Dále navrhovatelka shledala jednání společníka [tituly před jménem] [Jméno] za jednání v rozporu s dobrými mravy, neboť se jí snaží účelově zamezit příjmu financí z uvedené společnosti. Mají mezi sebou rodinné neshody, navrhovatelka měla zájem na vedení společnosti, společně s [tituly před jménem] [Jméno], dokonce byla u uvedené společnosti zaměstnána, po neshodách byl její pracovní poměr ukončen. Ráda by ukončila své působení na pozici společníka, když ze strany [tituly před jménem] [Jméno] nebyl projeven jakýkoliv zájem o vyřešení nastalé situace.“ 3. Z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že účastník navrhoval zamítnutí podaného návrhu s tím že účelem a smyslem konání řádné valné hromady účastníka bylo projednání a schválení roční účetní závěrky za rok 2020 a hospodářského výsledku za rok 2020. Všichni společníci měli k dispozici potřebné účetní doklady, tj. rozvahu a výkaz zisků a ztrát za dané období včetně daňového přiznání a jeho příloh, všichni tak měli dostatek podkladů a informací k možnému posouzení navrhovaných usnesení, o nichž valná hromada rozhodovala. Nikdo z přítomných neměl žádných dotazů k účetní závěrce za období roku 2020, a proto bylo navrženo, aby se hospodářský výsledek za zdaňovací období 2020 účetně převedl do Fondu ze zisku minulých let. Roční účetní závěrka byla rovněž schválena všemi společníky, a to bez podání jakéhokoliv protestu.

4. I převod zisku za hospodaření za rok 2020 ve výši 471 177,85 Kč do Fondu ze zisku z minulých let byl schválen všemi společníky bez jakýchkoli připomínek či podání protestu.

5. Účastník dále uváděl, že po projednání všem bodů valné hromady tak, jak byly uvedeny v programu pozvánky, vznesla navrhovatelka jako společnice prostřednictvím svého právního zástupce vlastní návrh, který nebyl na pozvánce uveden, a to návrh na rozdělení zisku z minulých let ve výši 10 000 000 Kč. Přes argumentaci, že rozdělení zisku by ohrozilo zdravý chod a stabilitu firmy za situace, že společnost opravuje a provádí rekonstrukci na majetku, který pronajímá, trval zástupce [Jméno navrhovatelky A] na hlasování o svém návrhu na rozdělení zisku z minulých let ve výši 10 000 000 Kč mezi stávající společníky. O uvedeném návrhu pak bylo hlasováno tak, že tento nebyl přijat, když proti bylo hlasováno společníkem [tituly před jménem] [adresa] s 50% hlasů, pro hlasoval společník [Jméno] s 25% hlasů a navrhovatelka rovněž s 25% hlasů. Po provedeném hlasování pak zástupce společníka [Jméno navrhovatelky A] vznesl protest, kdy trval na doslovném písemném uvedení důvodu a to, že valná hromada může odmítnout rozdělení zisku jen ve výjimečných případech s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu 27 Cdo 3885/2017. K tomu účastník doplnil, že žádným dalším způsobem nebyl protest zástupcem žalobkyně odůvodněn, či jinak komentován. Účastník zdůraznil, že jelikož protest byl vznesen ve vztahu k bodu uvedenému pod číslem 3/ – nepřijetí návrhu na rozdělení zisku z minulých let ve výši 10 000 000 Kč, nikoliv proti ostatním bodům, o kterých valná hromada rozhodovala, nelze se domáhat neplatnosti ostatních přijatých usnesení. Navíc, protest musí být dostatečně určitý a srozumitelný, musí obsahovat konkrétní skutečnosti, v nichž je spatřován důvod neplatnosti usnesení valné hromady, nepostačí pouhý odkaz na to, že usnesení je v rozporu se zákonem, dobrými mravy či stanovami společnosti, nepostačuje ani odkaz na judikát. Protest musí obsahovat konkrétní skutečnosti, v nichž protestující rozpor spatřuje. Jinak dle účastníka bylo dostatečně zdůvodněno, proč nelze návrhu na rozdělení zisku z minulých let vyhovět. Rovněž je dle účastníka nepřípustné až v návrhu / bez učiněného protestu v daném směru / uvádět coby důvod neplatnosti zneužití většiny hlasů či rozhodnutí o návrhu v rozporu s dobrými mravy.

6. Soud dále v odůvodnění rozhodnutí konstatoval zjištění, učiněná z provedeného dokazování listinami a výslechy svědků / odstavec 3 až 8 odůvodnění/.

7. Z výpisu z obchodního rejstříku účastníka soud zjistil výši podílů jednotlivých společníků v účastníkovi.

8. V odstavci 4 odůvodnění soud uvedl: „Z pozvánky na valnou hromadu účastníka na den 30.7.2021 /č.l. 5 spisu/ je prokázáno, že je svolána valná hromada s body jednání 1/ projednání řádné účetní závěrky za rok 2020, 2/ návrh na rozdělení hospodářského výsledku za rok 2020, 3/ schválení řádné účetní závěrky za rok 2020, 4/ rozhodnutí o rozdělení hospodářského výsledku za rok 2020.“ 9. V odstavci 5 odůvodnění se praví: „Dále byl v řízení proveden důkaz zápisem, který předložila navrhovatelka /č.l. 3 spisu/, tento zápis je datován dnem 30.7.2021 a je z něho zjištěno, že obsahuje závěrečné usnesení 1/ valná hromada projednala a schválila účetní závěrku za rok 2020 s účetním výsledkem hospodaření– zisk ve výši 471 177,85 Kč; 2/ valná hromada schválila převod zisku hospodaření za rok 2020 ve výši 471 177,85 Kč do Fondu ze zisku minulých let; 3/ návrh na rozdělení zisku z minulých let ve výši 10 000 000 Kč mezi stávající společníky nebyl valnou hromadou schválen, zde jsou uvedeny výsledky hlasování, [tituly před jménem] [adresa] % proti, [Jméno] a [Jméno navrhovatelky A], každý 25 % pro. Právní zástupce [Jméno navrhovatelky A] vznesl Protest k bodu 3 z důvodu toho, že valná hromada může odmítnout rozdělení zisku jen ve výjimečných případech s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu 27 Cdo 3885/2017. Tento zápis je podepsán [tituly před jménem] [adresa], [Jméno] a navrhovatelkou.“ 10. Odstavec 6 odůvodnění pak zní takto: „Dále byl proveden důkaz zápisem z valné hromady předložený účastníkem /č.l. 17,18 spisu/, z něhož je zjištěno, že tento zápis obsahuje zachycení průběhu valné hromady, účastník ještě předložil též prezenční listinu k této valné hromadě /č.l. 27 spisu/. Z těchto listin je patrné, že valné hromady se zúčastnili všichni společníci, paní navrhovatelka prostřednictvím svého zástupce. Ze zápisu vyplývá, že přítomní společníci souhlasili s tím, že [tituly před jménem] [právnická osoba], který je ekonomickým a účetním poradcem, je zapisovatelem celého jednání, sestavil i závěrečné usnesení. [tituly před jménem] [Jméno] v rámci projednávání prvního bodu tj. projednání roční účetní závěrky a hospodářského výsledku pak ke schválení účetní uzávěrky tj. bod 1-3 dle pozvánky, odkázal na listiny, které měli společníci k dispozici, tj. rozvaha a výkaz zisku a ztráty, daňové přiznání četně povinných příloh, zmínil zisk 471 000 Kč za rok 2020 s tím, že došlo ke zhodnocení podílů a požádal, aby [tituly před jménem] [Jméno] shrnul významné položky aktiv a pasiv v rozvaze a nákladů a výnosů ze zisků a ztrát též ve vztahu k výsledkům za rok 2019. Ze zápisu vyplývá, že nikdo neměl žádných připomínek, roční závěrka za rok 2020 byla schválena všemi společníky, jak vyplývá z bodu 4, v bodě 5 se pak hlasovalo o převodu zisku hospodaření za rok 2020, kdy tento byl schválen rovněž všemi společníky bez jakýchkoliv námitek. Jak vyplývá z bodu 6 tohoto zápisu, trval právní zástupce navrhovatelky na hlasování o vlastním návrhu, který nebyl obsahem pozvánky valné hromady, jednalo se o návrh na rozdělení zisku z minulých let. Zástupcem [Jméno navrhovatelky A] bylo sděleno, že se jedná o částku 10 000 000 Kč, k tomu bylo [tituly před jménem] [Jméno] odkázáno, že na konci období roku 2020 byly peněžní prostředky ve výši pouhých 1 481 000 Kč s odkazem na roční účetní závěrky, společnost má nejen nedostatek peněžních prostředků v hotovosti a na bankovních účtech, ale nedisponuje ani jiným krátkodobě zpeněžitelným majetkem, není tedy možné takovou částku rozdělit a vyplatit, aniž by byl ohrožen chod a stabilita firmy, navíc společnost opravuje a provádí rekonstrukce majetku, který pronajímá, tudíž čerpá finanční prostředky ke zhodnocení svého majetku. Toto bylo vše vysvětleno navrhovatelce a při hlasování o jejím návrhu na rozdělení zisku z minulých let ve výši 10 000 000 Kč tento nebyl valnou hromadou schválen. Proti tomuto vznesla navrhovatelka Protest, který je zde doslova zachycen tak, jak vyplývá i ze zmíněného zápisu obsahujícího závěrečná usnesení, Protest zněl pouze tak, že valná hromada může odmítnout rozdělení zisku jen ve výjimečných případech s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu 27Cdo 3885/2017.“ 11. Soud rovněž popsal zjištění, učiněná z výslechu svědka [Jméno] / odstavec 7 odůvodnění /, svědka [Jméno] / odstavec 8 /.

12. Poté soud odkázal na související právní úpravu, danou ustanovením § 191 odst. 1 věta prvá zákona č. 90/2012 Sb., § 259 zákona č. 89/2012 Sb., § 192 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb. Dovodil včasnost podaného návrhu za situace, že jednání valné hromady se konalo 30.7.2021 a návrh došel soudu 30.9.2021 / odstavec 12 odůvodnění/.

13. K otázce podaného protestu soud s odkazem na dikci ustanovení § 192 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb. s odkazem na závěry Nejvyššího soudu, jež vysvítají z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 927/2020, zdůraznil, že k naplnění účelu protestu postačí, když v protestu jsou uvedeny okolnosti, v nichž spatřuje rozpor usnesení valné hromady s právními předpisy či stanovami. V předmětné věci je obsah Protestu vznesený navrhovatelkou uveden jak v zápise, který obsahuje závěrečná usnesení, tak v zápise zachycujícím průběh valné hromady. Tento Protest také cituje navrhovatelka v textu návrhu na zahájení řízení v bodě II.

4. Protest hodnotí soud jako neurčitý, nicméně návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady o nerozdělení zisku považuje soud za nedůvodný neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že všichni společníci se zúčastnili konání valné hromady, výslechem svědka [Jméno] bylo prokázáno, že účastníci valné hromady byli seznámeni se stavem a hospodařením společnosti, s detailním vysvětlením, z jakého důvodu nelze rozdělit zisk, který byl i v minulosti dosahován. Zde podrobně svědek [Jméno] zdůvodňoval jednotlivé položky rozvahy s důrazem na nutnost oprav pronajímaných nemovitostí, kdy v tomto duchu informoval účastníky a vysvětloval vše též společník [tituly před jménem] [Jméno], který vedl jednání valné hromady, na níž byla navrhovatelka přítomna prostřednictvím svého právního zástupce. Tedy, i kdyby soud odhlédl od neurčitosti protestu, nepovažuje námitky vůči nedostatečnému zdůvodnění důležitého důvodu pro nerozdělení zisku z minulých let za důvodné. V dané souvislosti soud ještě odkázal na zjištění, učiněná z důkazu zakladatelské listiny společnosti, kdy použití zisku společnosti je upraveno v části XVII, přičemž nic bližšího o rozdělení zisku zde není stanoveno / odst. 13 odůvodnění /.

14. Soud dále s odkazem na ustanovení § 185 zákona č. 90/2012 Sb. doplnil, že bod 3., který nebyl uveden na pozvánce, a jenž byl napaden protestem, byl projednán se souhlasem všech společníků, jak je zřejmé ze zápisu z valné hromady. Přítomnost všech společníků na valné hromadě je doložena prezenční listinou (č.l.27 spisu).

15. Soud shrnul, že body 1 a 2 nebyly napadeny protestem, bod 3 je napaden protestem neurčitým, současně nedůvodným. V této souvislosti soud uvedl, že zápis, obsahující závěrečná usnesení, podepsala navrhovatelka prostřednictvím svého právního zástupce. Soud v podstatě uzavřel, že druhý zápis nevyvrací obsah prvního zápisu, oba zápisy zpracovával [tituly před jménem] [Jméno], obsahem neodůvodněného protestu bylo pouze nesdělení vážných důvodů pro nerozdělení zisku z minulých let s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu.

16. Soud uzavřel, že návrh navrhovatelky je v plném rozsahu nedůvodný. A jako takový byl soudem zamítnut.

17. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř.

18. Proti usnesení soudu prvního stupně se navrhovatelka včas odvolala a navrhovala zrušení tohoto rozhodnutí a vrácení věci soudu k dalšímu řízení, případně změnu rozhodnutí ve smyslu vyhovění návrhu.

19. Ve svém odvolání vyjádřila přesvědčení o tom, že právo podílet se na zisku společnosti je jedním ze základních práv společníka. Navrhovatelka má za to, že na valné hromadě vznesený protest k projednávanému bodu 3 konané valné hromady je dostatečně určitý, jedná se o řádný protest. Ze zápisu z jednání valné hromady je zřejmé, že tehdejší právní zástupce navrhovatelky podal řádný protest, trval i na uvedení důvodu podaného protestu, tedy toho, že valná hromada může odmítnout rozdělení zisku jen ve výjimečných případech s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 3885/2017. „Určitost a srozumitelnost předmětného protestu v rámci předběžného právního názoru soudu konstatovala i soudkyně soudu prvního stupně“, zdůraznila navrhovatelka.

20. Dále navrhovatelka vyjádřila přesvědčení o tom, že z výpovědi účastníka valné hromady a jejího tvrzení vyplývá, že před konáním ani v průběhu valné hromady nebyli účastníci jednání valné hromady jakkoli upozorněni na to, že případné rozdělení zisku může mít na společnost negativní následky. Navrhovatelka má za to, že důležité důvody pro nerozdělení zisku měly být obsaženy již v pozvánce na valnou hromadu.

21. Navrhovatelka rovněž namítá, že valná hromada probíhala 5 až 10 minut, za tento krátký časový úsek fakticky ani nebylo možno společníky seznámit s výsledky hospodaření a zejména s důvody, proč není možno rozdělit nerozdělený zisk z minulých let. Nikomu se žádného vysvětlení nedostalo.

22. Ve svém odvolání se navrhovatelka rovněž soustředila na otázku zápisů z valné hromady. Poukazuje na skutečnost, že předložila soudu zápis z jednání valné hromady ze dne 30.7.2021, tento obdrželi po skončení jednání valné hromady všichni její účastníci, znění odsouhlasili a podepsali. Na místě nebyl sepsán žádný obsáhlejší text o průběhu jednání valné hromady.

23. Navrhovatelka je přesvědčena, že žalovaným předložený zápis, obsahující 7 bodů, byl žalovaným dotvořen účelově, aby žalobě nemohlo být vyhověno. Navrhovatelka namítá, že takto valná hromada neprobíhala, na takový zápis není možno brát zřetel, nevychází ani z pozvánky na valnou hromadu, není nikým podepsán, nikomu ze společníků nebyl nikdy doručen. Je to reakce na podání protestu ze strany navrhovatelky. Přitom důvody pro nerozdělení zisku měly být uvedeny již v pozvánce na valnou hromadu. Ovšem ani na jednání valné hromadě nebylo jejím účastníkům vysvětleno, proč není možno zisk z minulých let rozdělit.

24. Účastník ve svém vyjádření k odvolání, v němž navrhoval potvrzení napadeného usnesení soudu prvního stupně jako věcně správného, uvedl, že všichni společníci měli dostatek podkladů a informací k možnému posouzení navrhovaných usnesení, o nichž valná hromada rozhodovala. Toto bylo prokázáno zápisem z jednání řádné valné hromady, vyhotoveným zapisovatelem [tituly před jménem] [Jméno], který byl coby účetní současně zpracovatelem účetních dokladů. Účastníkem tvrzený průběh valné hromady, a tedy i pravdivost předloženého zápisu z valné hromady byl prokázán následně i svědeckou výpovědí [tituly před jménem] [Jméno]. Jinak je nesporné, že byl účastníkem vyhotoven zápis, obsahující závěrečná usnesení valné hromady, jak byla schválena pod bodem I.-III. Ten podepisují všichni společníci a posílá se na obchodní rejstřík s účetní závěrkou. Úplný zápis, zachycující průběh jednání valné hromady, byl vyhotoven následně, jak umožňuje dikce ustanovení § 188 zákona č. 90/2012 Sb. A jak vyplynulo ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [Jméno], k předem navrženým bodům se celkem nic neřešilo. V rámci následné diskuse navrhl zástupce navrhovatelky další bod jednání, tj. rozdělení hospodářského výsledku, který je vytvořen z minulých let. Ze strany svědka [tituly před jménem] [Jméno] byly vysvětlovány podmínky pro rozdělení zisku, skutečnost, že finanční prostředky jsou čerpány na opravu a rekonstrukci majetku, který společnost pronajímá. Společnost tedy zhodnocuje majetek. Vzhledem k nedostatku peněžních prostředků v hotovosti a na bankovních účtech, by vyplacením zisku byla ohrožena stabilita firmy. Přesto právní zástupce navrhovatelky trval na hlasování. Svědek ve svém výslechu zdůraznil, že právní zástupce trval na formulaci, kterou měl svědek do zápisu zaznamenat, což se i stalo. Protest byl vznesen pouze k poslednímu usnesení, že nebude rozdělen zisk.

25. Ve svém vyjádření k odvolání účastník v daném směru doplnil že „O uvedeném návrhu pak bylo hlasováno tak, že tento nebyl přijat, když proti bylo hlasováno společníkem [tituly před jménem] [Jméno] s 50% hlasů, pro hlasoval společník [Jméno] s 25% hlasů, stejně jako [Jméno navrhovatelky A] prostřednictvím svého zástupce 25% hlasů. Po provedeném hlasování pak zástupce společníka [Jméno navrhovatelky A] vznesl protest, kdy trval na doslovném písemném záznamu důvodu a to, že valná hromada může odmítnout rozdělení zisku jen ve výjimečných případech s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu 27 Cdo 3885/2017.“ K tomu účastník zdůraznil, že protest nebyl žádným dalším způsobem zástupcem žalobkyně odůvodněn, či jinak komentován. Uvedl dále že „ odvolatelka však ani v nejmenším neuvádí, proč by důvody nerozdělení zisku, pro které jak účastník tvrdí, nemohl být zisk rozdělen, nebyly důležité a důvodné.“ A doplňuje, že svědek [Jméno] svou výpovědí svědeckou výpověď [tituly před jménem] [Jméno] nevyvrátil ani nezpochybnil. Pokud hlasoval pro vyplacení zisku, vedla ho k tomu ekonomická situace dcery, která potřebovala peníze na stavbu.

26. K průběhu jednání valné hromady účastník dále uvedl, že účetní závěrka za rok 2020 byla schválena všemi společníky bez podání protestu. Pokud jde o další bod: převod zisku hospodaření za rok 2020 ve výši 471 177, 85 Kč do fondu zisků z minulých let, i tento bod byl schválen všemi společníky a nikdo nevznesl protest. Po projednání všech bodů valné hromady, tj. tak, jak byly uvedeny v programu pozvánky na valnou hromadu, vznesla společnice [Jméno navrhovatelky A] prostřednictvím svého právního zástupce vlastní návrh, který nebyl na pozvánce uveden, a to rozdělení zisku z minulých let.

27. Otázku vzneseného protestu účastník shrnul za použití podrobné argumentace tak, že protest byl vznesen pouze ve vztahu k nepřijetí návrhu na rozdělení zisku z minulých let ve výši 10 000 000 Kč. / usnesení, uvedené v podaném návrhu pod bodem 3 /. Dále, vzhledem k tomu, že protest musí být určitý, nepostačuje odkaz na rozpor se zákonem, s dobrými mravy či stanovami společnosti, předmětný protest je neurčitý. Dále, k důvodům, které nebyly uplatněny v protestu, soud nepřihlédne, i kdyby tyto důvody byly dány a zakládaly neplatnost.

28. Současně účastník vyjádřil přesvědčení o tom, že pro nerozdělení zisku zde byly závažné důvody, se kterými byli společníci na valné hromadě seznámeni. Účastník v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 27 Cdo 2846/ 2020, dle něhož výdaje na investice a opravy představují důležitý důvod, pro něž je na místě zisk nerozdělit a ponechat jej ve společnosti.

29. Při jednání, které proběhlo před odvolacím soudem, účastníci řízení odkázali na svá písemná podání, učiněná v odvolacím řízení s tím, že setrvávají na svých procesních stanoviscích. Navrhovatelka akcentovala okolnost, že soud nejprve protest považoval za určitý. Namítá dále, že soud nekriticky převzal výslech svědka jako základ pro své rozhodnutí, přitom svědek [Jméno] je placen účastníkem, rovněž namítá, že dodatečný zápis nemůže odpovídat skutečnosti, neboť jednání valné hromady bylo příliš krátké. Dále, pozvánka neobsahovala návrh usnesení ohledně zisku, navíc samotné rozhodnutí o rozdělení zisku neznamená, že zisk musí být vyplacen okamžitě, a zdůrazňuje, že 50% společníků odmítá ostatním společníkům jakýkoliv příjem.

30. Účastník prostřednictvím svého právního zástupce při jednání odvolacího soudu uvedl, že společníky jsou sourozenci, mezi nimiž probíhá řada sporů. Navrhovatelka se dlouhodobě domáhá vystoupení ze společnosti, uplatňuje nároky, které jsou pro ostatní společníky neakceptovatelné, napadá tedy veškerá rozhodnutí valných hromad. Navrhovatelka řadu let působila ve firmách, jsou jí známy okolnosti, jak situace ve firmách probíhá. Dále, pozvánka byla dle účastníka úplná a dostatečná, pokud jde o zápis, nejprve bylo vyhotoveno usnesení, o němž bylo hlasováno, zde byl zachycen protest, kdy právní zástupce navrhovatelky trval na doslovném znění protestu, žádný další komentář vznesen nebyl. Protest byl vznesen proti usnesení v bodě 3, nebyly napadány a rozporovány doklady ani vzneseny otázky na dané valné hromadě. Další návrh pak byl učiněn ze strany navrhovatelky. Účastník má za to, že soud dostatečně zdůvodnil své rozhodnutí. V jaké podobě protest zazněl, je protest natolik neurčitý, že společnost se vlastně nemohla zabývat důvody neplatnosti jež nebyly vzneseny, navrhovatelka neřekla, proč by měl být zisk rozdělen, dle jeho názoru nepostačuje odkaz na spisovou značku rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soud se zabýval výpovědí nejenom svědka [Jméno], jehož výpověď je věrohodná, a zabýval se rovněž výpovědi [Jméno], která byla spíše obecná. Dle účastníka soud odůvodnil své rozhodnutí dostatečným způsobem, navrhuje potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně.

31. V reakci na přednes účastníka navrhovatelka prostřednictvím svého právního zástupce uvedla, že se nedomáhá ukončení své účasti ve společnosti soudní cestou. A v daném případě jde o první věc, kdy se navrhovatelka domáhá soudního rozhodnutí ve vztahu k rozdělení zisku.

32. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ust. §§ 212, 212a o.s.ř., a po provedeném jednání / § 214 odst. 1 o.s.ř. / dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

33. Odvolací soud vyšel ze zjištění, učiněných soudem prvního stupně, na něž odkazuje.

34. Podle ustanovení § 191 zákona č. 90/2012 Sb. každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto usnesení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník / odst. 1/. Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy / odst. 2/.

35. Podle ustanovení § 192 zákona č. 90/2012 Sb. nebylo-li právo podle § 191 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. / odst. 1/ Neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu. / odst. 2/. Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl. / odst. 3/. Určí-li tak společenská smlouva, odstavec 2 se nepoužije.

36. Nejvyšší soud ČR v odůvodnění svého usnesení č.j. 27 Cdo 3439/2017-149 ze dne 13.9.2018 konstatoval, že „v usnesení ze dne 27.11.2014, sp. zn. 29 Cdo 548/2013, Nejvyšší soud v poměrech zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku / dále jen ‚obch. zák.‘ / dovodil, že jestliže společníci nehlasují, nemůže zde být ani projevu vůle - usnesení valné hromady - jehož platnost by mohla být přezkoumávána postupem podle § 131 odst. 1 obch. zák.“ Současně Nejvyšší soud uvedl, že „Uvedený závěr se uplatní přiměřeně v poměrech úpravy kapitálových společností / viz § 1 odst. 2 z.o.k. / v zákoně o obchodních korporacích, tedy i v poměrech akciové společnosti. Usnesení valné hromady jako projev vůle pak absentuje nejen za situace, kdy společníci / akcionáři / na valné hromadě vůbec nehlasovali, ale i v případě, kdy společníci / akcionáři/ o určité otázce hlasovali, navržené usnesení však nebylo přijato.“ 37. Pro danou věc z citovaných stanovisek Nejvyššího soudu vyplývá / přičemž dané závěry se uplatní i v poměrech společnosti s ručením omezeným/, pokud jde o bod 3 usnesení valné hromady, jak byl vymezen ve všemi společníky podepsaném zápisu z valné hromady ze dne 30.7.2021, že jestliže o návrhu bylo hlasováno, ale usnesení nebylo přijato, není zde projev vůle: usnesení valné hromady, jehož platnost by mohla být přezkoumána.

38. A i když byl proti tomuto jedinému bodu navrhovatelkou podán protest, kdy je v podstatě namítáno, že uváděný důvod nevyplacení zisku není důležitý, tak ale navrhovatelkou navržené usnesení valné hromady nebylo přijato, aby vůbec mohla být přezkoumána jeho platnost. Nepřijetí usnesení valné hromady, jež bylo napadeno protestem, je zřejmé z průběhu hlasování: 50% hlasů pro, 50% hlasů proti. / odst. 5 odůvodnění /.

39. Ve zbývajícím rozsahu podán protest nebyl, soud přesné znění protestu popsal v rámci svých zjištění / odst. 5 odůvodnění /.

40. Vzhledem k tomu, že návrhem napadená usnesení zčásti nebyla napadena protestem a v posledním bodě vůbec usnesení valné hromady nebylo přijato, jedná se v plném rozsahu o pojmově nedůvodný návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady.

41. Pro úplnost lze k argumentaci odvolatelky uvést, že jestliže bod, o němž bylo k návrhu navrhovatelky na valné hromadě hlasováno, nebyl součástí programu jednání, jak byl obsažen v pozvánce, není chyba pozvánky, že v ní daný bod nebyl odůvodněn.

42. Odvolací soud uzavírá, že pokud soud zamítl včasný / odst. 12 odůvodnění / návrh navrhovatelky, jak o něm bylo rozhodnuto v bodě I. výroku, jedná se o rozhodnutí ve výroku věcně správné a odvolací soud je jako takové, včetně souvisejícího bodu II. výroku o nákladech řízení, postupem dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

43. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, o těch odvolací soud rozhodl postupem dle ustanovení § 224 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně úspěšnému účastníkovi účelně vynaložené náklady odvolacího řízení ve výši celkem 9 634 Kč, představované náklady právního zastoupení: 2x odměna advokáta po 3 100 Kč za úkon právní služby / vyjádření k odvolání, účast na jednání /, 2x režijní paušál po 300 Kč, náhrada za promeškaný čas, 8x 100 Kč, cestovné, jízda osobním automobilem a zpět v částce 2 034 Kč.

Poučení