19 Co 1236/2021-843

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivety Jiříkové a soudců Mgr. Jana Jursíka a JUDr. Marie Rudolfové ve věci žalobců: a) [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] zastoupená advokátem titul [jméno] [příjmení] sídlem náměstí [datum], [PSČ] [obec a číslo] b) [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] zastoupený advokátem titul [jméno] [příjmení] sídlem náměstí [datum], [PSČ] [obec a číslo] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátem titul [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením smlouvy o převodu pozemků, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 2.7.2021, č.j. 9 C 408/2019-689, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci I., v části týkající se nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o převodu pozemku: -) parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], -) parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce] a -) parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [územní celek], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci I., v části týkající se nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o převodu pozemku -) parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], -) parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], -) parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], -) parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], -) parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], -) parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [ulice], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], -) parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce] -) parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce] a ve výroku v odstavci II., o nákladech řízení, zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemků uvedených ve výroku I. rozsudku soudu prvního stupně a o nákladech řízení rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobcům na nákladech řízení před soudem prvního stupně částku 360 351,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců. Soud prvního stupně shledal, že žalobci jsou osobami majícími nárok na převod náhradních pozemků za pozemky, které podle ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě nelze vydat vyplývající z rozhodnutí [stát. instituce] – [státní instituce] [státní instituce], [číslo jednací] ze dne 12.6.2011 a [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce], [státní instituce] pro [územní celek] a [územní celek], [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozhodnutím [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce], [státní instituce] [územní celek], [územní celek], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Zjistil, že restituční nárok plynoucí žalobcům z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] byl žalovanou vyčíslen částkou 38 770,34 Kč, ve vztahu ke každému z žalobců zaevidovala žalovaná částku 19 385,17 Kč, kterou žalobkyně [číslo] na částečné vypořádání svého nároku přijala. Restituční nárok plynoucí z rozhodnutí [státní instituce] [číslo] [spisová značka] byl žalovanou oceněn částkou 103 643,76 Kč, ve vztahu ke každému žalobci zaevidovala částku 51 821,88 Kč. Žalobci nesouhlasili s oceněním restitučního nároku provedeného žalovanou, neboť ta nevzala v úvahu, že nevydané pozemky přešly do vlastnictví státu za účelem uskutečnění výstavby (rozhodnutí odboru výstavby [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] v [obec a číslo], [číslo jednací]. [územní celek] [územní celek] – [rok] [číslo] ze dne [datum] a [anonymizováno] [obec] p. [číslo] ze dne [datum]. Shledal, že žalobci se domáhali přecenění svého restitučního nároku, žalovaná však přecenění odmítla. Znaleckým posudkem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] byly nevydané pozemky a tedy žalobcům příslušející restituční nárok oceněn podle charakteru a stavu nevydaných pozemků ke dni jejich přechodu na stát v souhrnné výši 4 416 300 Kč, na kterém se každý z žalobců podílí částkou ve výši jedné čtvrtiny, tedy částkou 1 104 075 Kč. Soud shledal, že žalobci se domáhali vypořádání svého restitučního nároku plynoucího ze shora uvedených rozhodnutí i v jiných soudních řízeních, v řízení vedeném u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 20 C 128/2018 bylo dne [datum rozhodnutí] žalobě vyhověno, když byla shledána liknavost a svévole žalované. K odvolání žalované byl rozsudek soudu prvního stupně odvolacím soudem rozsudkem ze dne 22.10.2019, sp. zn. 22 Co 153/2019, potvrzen a v rámci tohoto řízení došlo k částečnému uspokojení nároku každého z žalobců ve výši 162 524,15 Kč. V mezidobí byl nárok částečně uspokojen i na základě rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], co do částky 11 028 Kč u každého z žalobců a dále rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 10.2.2021, č.j. 14 C 135/2018-359, a to co do částky 4 343,20 Kč u každého z žalobců. Ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně tak činí nevypořádaný restituční nárok žalobce [jméno] [příjmení] 906 794,53 Kč a [jméno] [příjmení] 926 179,70 Kč. Soud prvního stupně shledal liknavost a svévoli žalované při uspokojování restitučního nároku žalobců spočívající v nesprávném ocenění nevydaných pozemků, neboť s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu uzavřel, že pokud byly dané pozemky vykupovány či odebírány za účelem výstavby, je třeba za ně poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu podle ust. § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb. a za této situace se žalobci mohou domáhat uložení povinnosti žalované uzavřít s nimi smlouvu o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků bez toho, že by je bylo třeba vázat na podmínku předchozího zahrnutí do veřejné nabídky žalované. Soud prvního stupně se zabýval i vhodností pozemků požadovaných žalobci k uspokojení jejich restitučního nároku a učinil závěr o tom, že všechny pozemky uvedené ve výroku rozsudku soudu prvního stupně jsou pozemky vhodnými. Žádný z pozemků netvoří funkční celek, všechny pozemky třetích osob lze užívat bez pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení. Pokud jde o pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], podle soudu z ortofoto mapy nevyplývá, že by náhradní pozemek byl nutný k využívání rodinného domu, přístup ke stavbě je možný přímo z veřejné komunikace, bez nutnosti přecházet přes náhradní pozemek. To, že majitelé stavby využívají náhradní pozemek jako zahradu, nepředstavuje podle soudu překážku vydatelnosti, nadto žádný právní titul k využívání pozemku, jako je například nájemní smlouva žalovaná nedoložila. Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], parc. [číslo] v k.ú. [obec], parc. [číslo] v k.ú. [územní celek], parc. [číslo] v k.ú. [obec] jsou samostatně obhospodařovatelné, nejsou nutné k manipulaci s ostatními pozemky. U pozemkové parcely [číslo] [obec] je podle soudu z ortofotomapy zřejmé, že ke stavbě vede přístup z veřejné komunikace a náhradní pozemek není nutný k manipulaci se stavbou. U parcely parc. [číslo] v k.ú. [obec] žalovaná nedoložila žádný právní titul, který by vlastníky sousedního pozemku, resp. stavby, opravňoval k užívání náhradního pozemku. U parcely parc. [číslo] v k.ú. [obec] je umožněn přístup přímo z veřejné komunikace a u pozemku parc. [číslo] v k.ú. [ulice] je ke stavbě na pozemku parc. č. st. [číslo listu] rovněž přístup z veřejné komunikace. Skutečnost, že pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] je určen k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo na pozemku je umístěna dopravní infrastruktura, není podle soudu důvodem pro jejich nevydání, neboť podle platného územního plánu se jedná o elektrické vedení, které nijak nebrání zemědělskému obhospodařování pozemků. Také skutečnost, že se na pozemku nachází vodovod, není důvodem pro jeho nevydání, protože vodovod jako podzemní stavba nebrání zemědělskému využití. Pokud žalovaná namítala, že pozemek je dotčen předběžným opatřením, soud odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.11.2020 sp. zn. 28 Cdo 2419/2020 uzavřel, že tato skutečnost není důvodem pro jeho nevydání. Vydat lze i pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], neboť skutečnost, že pozemek ze západní části obklopuje stavbu rodinného domu na pozemku parc. č. st. [číslo listu], který je ve vlastnictví třetí osoby, není důvodem pro nevydání, protože třetí osoba bude moci své nemovitosti užívat i bez vydaného pozemku, jak dokládá snímek z ortofotomapy. Namítala-li žalovaná, že pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], je z převodu vyloučen i pro existenci překážky podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., neboť pozemek je dotčen plánovanou veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury, soud uvedl, že se jedná o elektrické vedení, které nebrání zemědělskému obhospodařování. Podle soudu lze rovněž vydat i pozemek parc. [číslo] neboť ortofotomapa neprokazuje, že jde o pozemek, který tvoří funkční spojení se stavbou rodinného domu stojícího na pozemku parc. č. st. [číslo]. Funkční souvislost pozemku parc. [číslo] se stavbou na pozemku parc. č. st. [číslo listu], resp. parc. [číslo] vyloučil podle soudu snímek ortofotomapy. Pokud pozemek slouží částečně jako zahrada, není důvod jej jako zemědělský pozemek vydat a totéž podle soudu platí i u pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Podle soudu lze vydat i pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], neboť z územního plánu nevyplývá, že by se mělo jednat o [název] s betonovou nebo asfaltovou [název] [název]. Z tohoto důvodu zemědělské obhospodařování [název] například formou sečení trávy je podle soudu možné. U pozemku parc. [číslo] v k.ú. územní celek u [obec] nebylo podle soudu prokázáno tvrzení žalované, že pozemek aktuálně slouží jako veřejné prostranství a u pozemku parc. [číslo] v k.ú. územní celek u [obec] nejde o funkční spojení s pozemkem, resp. stavbou na pozemku parc. č. st.

236. Podle soudu lze pozemek používat i samostatně a k této stavbě neslouží jako plocha obslužná, jak prokazuje ortofotomapa.

2. Proti tomuto rozsudku, v části týkající se nahrazení projevu vůle žalované ohledně pozemků níže uvedených, se žalovaná odvolala. Zdůrazňuje, že i pozemky, u nichž není dána přímá zákonná překážka převodu, mohou být k převodu nevhodné a tedy nepřevoditelné. Nevhodnost náhradních pozemků k jejich převodu je dána i u pozemků, které nelze bez jiných pozemků řádně užívat a dalšími důvody nevhodnosti může být i skutečnost, že je nelze zemědělsky obhospodařovat. Žalovaná odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu a je toho názoru, že soud se dostatečně nezabýval a nehodnotil na podkladě důkladných skutkových zjištění vhodnost následujících pozemků k převodu. Pokud jde o pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], žalovaná namítala, že pozemek je dotčen nařízeným předběžným opatřením, k němuž došlo v rámci jiného soudního řízení a také to, že pozemek je dotčen (částečně zařazen) do plochy určené pro realizaci veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury. Soud prvního stupně, pokud jde o předběžné opatření, odkázal pouze na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.11.2020 sp. zn. 28 Cdo 2419/2020, z tohoto rozhodnutí však nevyplývá, že pozemek dotčený předběžným opatřením je bez dalšího převoditelný na oprávněnou osobou, ba naopak. Je třeba se zabývat konkurencí práv více oprávněných podle kritérií zde uvedených. Existencí koridoru pro realizaci stavby dopravní infrastruktury – železnice se nezabýval. U pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] žalovaná namítala, že je dotčen veřejně prospěšnou stavbou a pravděpodobně tvoří funkční spojení se stavbou rodinného domu na pozemku parc. č. st. [číslo]. Soud se omezil pouze na zjištění učiněné z ortofotomapy ohledně funkčního spojení. S námitkou ohledně veřejně prospěšné stavby se nevypořádal. Pozemek je dotčen jednak plánovanou stavbou„ [název] [název]“ a dále stavbou dopravní infrastruktury [název] – rozšíření a v souladu s tím je i vyjádření [územní celek] ze dne [datum]. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] je určen k realizaci veřejně prospěšných staveb [název] [název] [název] – [název] [název] [název] a [název] [název] návrh plochy pro splaškovou kanalizaci včetně čerpací stanice. Má-li být na pozemku umístěna čerpací stanice, nelze si představit, jakým způsobem by bylo možné takový pozemek zemědělsky využívat. Argument soudu, že bude zasahovat pouze do malé části pozemku, nemůže obstát. V případě pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] namítala žalovaná, že tento pozemek slouží částečně jako zahrada k domům na pozemcích [územní celek] [číslo listu], [územní celek] [územní celek], je evidován v ploše občanského vybavení a je určen k zastavění a je tedy zřejmé, že se nejedná o pozemek určený k zemědělskému využití a současně je to pozemek funkčně související se stavbou. Závěr soudu ohledně tohoto pozemku je vnitřně rozporný a nepřezkoumatelný. Pokud jde o pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], ten tvoří funkční spojení se stavbami rodinných domů na pozemcích parc. č. st. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Pozemek slouží těmto bytovým domům jako plocha obslužná a dále se na něm nacházejí stavby, které slouží jako příslušenství k těmto rodinným domům. Přes pozemek prochází přístupová cesta ke stavbám, stejně jako k zahradám a pozemek rovněž tvoří udržované zahrady přináležející k domům. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] je v platném a účinném územním plánu evidován jako letiště, na tuto skutečnost důrazně upozorňovala též [obec]. Předpoklad soudu o charakteru letiště nevyplývá z žádných provedených důkazů. U pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] namítala, že u tohoto pozemku probíhá vkladové řízení, při kterém dochází k převodu vlastnického práva z žalované na třetí osobu. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] je dle platného a účinného územního plánu evidován jako veřejné prostranství, nachází se v centru obce a přístup k němu není omezen. Žalované není zřejmé, na základě jakých skutečností soud dovodil, že tento pozemek definici veřejného prostranství nesplňuje. Nadto i sama [obec] uvedla, že pozemek je z převodu vyloučen. V případě pozemku parc. [číslo] v k.ú. [ulice] poukazovala žalovaná na funkční spojení se stavbou parc. č. st. [číslo listu], se kterým je dlouhodobě užíván. Pozemek je i formálně územním plánem zařazen do plochy smíšené obytné (SO) a má tedy sloužit buď přímo k zastavění nebo k užívání ve spojení se stavbou určenou k bydlení. Přes pozemek prochází i přístupová cesta k budově parc. č. st. [číslo listu]. V případě pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] namítala žalovaná jeho funkční spojení s pozemkem jiným, v jižní části pozemku se nachází drobné stavby a příslušenství, které nepochybně neslouží k samostatnému užívání, ale právě k užívání s pozemky (stavbami jinými). Žalovaná poukazovala i na to, že soud prvního stupně rozhodl o pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], který neexistuje a žalované je uložena nevykonatelná povinnost. Za nesprávné považoval i rozhodnutí soudu o nákladech řízení, neboť soud nikterak nezohlednil, že řízení bylo ohledně nahrazení projevu vůle žalované při převodu celé řady náhradních pozemků zastaveno.

3. Žalobci poukazovali na rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu ohledně postupu při interpretaci restitučního zákonodárství, kdy je třeba k osobám oprávněným přistupovat co nejvstřícněji a překážky převoditelnosti je nutno vykládat restriktivně, a to ve prospěch oprávněných osob. Pokud jde o pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], podle žalobců soud učinil správný závěr o tom, že předběžné opatření netvoří překážku, pro kterou by nemohl být náhradní pozemek na žalobce převeden, s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu uvedli, že rozsudek o uložení povinnosti uzavřít smlouvu je veřejnou listinou, jakožto podkladovou listinou pro vkladové řízení příslušného katastru nemovitostí a u těchto listin se podle § 17 odst. 2 katastrálního zákona nezkoumá omezení dosavadního zapsaného vlastníka v nakládání s nemovitostí, resp. váznoucí předběžné opatření není překážkou převodu. Poukazovali i na rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého vydání náhradního pozemku nebrání nařízení předběžného opatření zakazujícího dispozici s ním oběma konkurujícím si oprávněným osobám. Pokud jde o namítanou stavbu dopravní infrastruktury – železnice, daná stavba by dle platného územního plánu měla do pozemku zasahovat pouze z malé části a nijak by neměla bránit jeho obhospodařování. Pokud jde o pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], podle žalobců lze budování vodovodní sítě podřadit pod výjimku z překážek převoditelnosti náhradních pozemků ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu, neboť se nepochybně jedná o stavbu technické infrastruktury. Z povahy předmětné stavby jako stavby budované v podzemí je zřejmé, že nebude mít vliv na nakládání s pozemkem. Stran tvrzené stavby dopravní infrastruktury uvádí, že ta by měla zasáhnout do předmětného pozemku pouze minimálně. Funkční spojení pozemku parc. [číslo] se stavbou rodinného domu na pozemku parc. č. st. [číslo] zásadně odmítají, když z ortofotomapy je zřejmé, že pozemek není nutný k manipulaci se stavbou na pozemku parc. č. st. [číslo] ani přes ni nevede přístup ke stavbě veřejné komunikace. Z ortofotomapy ze zjevné, že pozemek není vlastníkem související stavby jakkoli udržován. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] je určen k realizaci veřejně prospěšné stavby [název] [název] [název] – skupinový vodovod [název] a [název] [název] [název] – návrh plochy pro splaškovou kanalizaci včetně čerpací stanice, nepochybně se jedná o stavbu technické infrastruktury ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 183/2006 Sb., navíc dané stavby by měly zasáhnout do pozemku v jeho nepatrné okrajové části. Pokud pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] slouží jako zahrada, ještě to nutně nemusí znamenat, že by byl ve funkčním spojení se sousední stavbou, když ta by ve smyslu judikatury mohla vyplývat pouze z jejich skutečné užitné souvztažnosti. U pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] nelze funkční spojení dovodit. K nemovitostem je umožněn přístup přímo z veřejné komunikace a náhradní pozemek slouží pouze jako pohodlnější přístup ze zadní strany staveb. Náhradní pozemek není nezbytně nutný k jejich přístupu. Pokud jde o pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] a skutečnost, že tento pozemek je podle územního plánu evidován jako [název], pak se podle evidence katastru nemovitostí jedná o pozemek zahrnutý do zemědělského půdního fondu, z ortofotomapy vyplývá, že je fakticky užíván jako louka, pole. Pokud žalovaná u pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] uvádí, že ohledně tohoto pozemku probíhá vkladové řízení, pak podle žalobců uvedené nepředstavuje jakoukoliv zákonnou překážku převoditelnosti. Žalovaná je nadále pasivně legitimována a pro vydání rozsudku je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Namítá-li žalovaná, že pozemek parc. [číslo] v k.ú. územní celek u [obec] je veřejným prostranstvím, z ortofotomapy vyplývá, že se jedná o travnatý pozemek, který lze využívat k sečení a tedy zemědělsky obhospodařovat. Tvrzení žalované nebylo prokázáno. U pozemku parc. [číslo] v k.ú. [ulice] funkční spojení se stavbou na pozemku parc. č. st. 236 dovodit nelze, pouhá blízkost pozemků funkční spojení nezakládá, navíc pozemky lze využívat i samostatně. Co se týká přístupové cesty, která má přes daný pozemek k sousedící stavbě vést, pak k této nemovitosti je umožněn přístup přímo z veřejné komunikace přes pozemek parc. [číslo] v k.ú. [ulice], který se stejně jako zmíněná veřejná komunikace nachází ve vlastnictví [obec] a náhradní pozemek slouží pouze jako pohodlnější přístup. Namítá-li žalovaná funkční spojení pozemku parc. [číslo] v k.ú. [územní celek] s jiným pozemkem, pak pouhá blízkost pozemků funkční spojení nezakládá, pozemky lze využívat i samostatně. [příjmení] stavby nepředstavují překážku převoditelnosti pozemků na oprávněné osoby. Pokud jde o náklady řízení, mají žalobci za to, že by jejich částečná zpětvzetí učiněná v průběhu řízení z procentuálního hlediska neměla být posuzována jako procesní neúspěch ve smyslu ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. s ohledem na judikaturu uvedenou ve vyjádření k odvolání.

4. Odvolací soud provedl důkaz výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] parcely [číslo] v [územní celek]. [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] a shledal, že ohledně tohoto pozemku žádné vkladové řízení neprobíhá, žalovaná je i nadále vlastníkem tohoto pozemku s právem [státní instituce] pozemkového úřadu hospodařit s tímto majetkem státu.

5. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací shledal, že odvolání žalované má náležitosti uvedené v ust. § 205 odst. 1 o.s.ř. Jako odvolací důvod je uveden odvolací důvod podle ust. § 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 212, 212a o.s.ř. a dospěl při posuzování vhodnosti pozemků k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního k následujícím závěrům.

6. Při posuzování„ vhodnosti“ pozemku k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního, je nutno hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě a § 6 zákona [číslo] o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.7.2011, sp. zn. 28 Cdo 1568/2011), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3.1.2011 sp. zn. 28 Cdo 99/2010, ve vztahu k pozemkům v zastavěném území obce, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.3.2019 sp. zn. 28 Cdo 393/2019), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.12.2013 sp. zn. 28 Cdo 592/2013), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.9.2014 sp. zn. 28 Cdo 242/2014), případně, zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.11.2011 sp. zn. 28 Cdo 2364/2017). Tato hlediska je nutno zkoumat se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popřípadě pro nevydání) každého pozemku posuzovat zcela samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (rozsudek [název soudu] ze dne 24.5.2017 sp. zn. 28 Cdo 5045/2015). Ani oprávněná osoba, vůči níž žalovaná postupovala liknavě, svévolně či diskriminujícím způsobem se tedy nemůže neomezeně domáhat převodu jakéhokoliv zemědělského pozemku z vlastnictví státu. Za zastavěnou část pozemku se považuje i ta část která sice stavbou bezprostředně zastavěná není, ovšem se stavbou bezprostředně souvisí, a je potřebná k jejímu provozu a obsluze. Překážkou vydání pozemku podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě (jeho poskytnutí oprávněné osobě jako pozemku náhradního) může být i funkční souvislost se stavbou (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.10.2007 sp. zn. 28 Cdo 2518/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.7.2010 sp. zn. 28 Cdo 2174/2010). Pro závěr o funkční souvislosti pozemků a stavby není rozhodující, zda a jak jsou pozemky (terénně) upraveny, nýbrž existence vzájemné provázanosti funkcí mezi jednotlivými objekty či pozemky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.10.2012 sp. zn. 28 Cdo 288/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8.1.2014 sp. zn. 28 Cdo 2787/2013). Přestože ani vydání některých nemovitostí tvořících funkční celek v širším smyslu bez dalšího vyloučeno není, vyžaduje se vždy mimořádně pečlivé zvážení konkrétních místních podmínek, toho, zda lze některý pozemek nebo jeho část oddělit bez toho, že by byla dotčena funkční propojenost jednotlivých staveb a ostatních pozemků a dále bez toho, že by došlo k porušení některé z funkcí, které tento soubor plní. Posouzení otázky funkční souvislosti pozemků a staveb vychází z konkrétních skutkových okolností případu, pro posouzení, zda stavba a pozemek tvoří jeden funkční celek, nemusí být rozhodující ani skutečnost, že každá z nemovitostí podléhá jinému vlastnickému režimu a pro závěr o funkční souvislosti není až tak zásadní bylo-li dosavadní užívání pozemku vlastníky domu ze strany vlastníka pozemku toliko (mlčky) trpěno, či bylo podloženo platným právním důvodem (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 6.12.2017 sp. zn. 28 Cdo 4447/2017). Soud prvního stupně se otázkou funkční souvislosti, otázkou vzájemné funkční provázanosti, dostatečně nezabýval, omezil se toliko na zjištění, zda je pozemek nezbytně nutný k užívání bytového domu a zda je k bytovému domu samostatný přístup. Toto zjištění navíc učinil pouze z ortofoto mapy, což považuje odvolací soud za nedostatečné, nezabýval se možnou širší funkční souvislostí pozemku se stavbou ani využitelností nárokovaného pozemku oprávněnou osobou za situace, kdy podle judikatury se nepřipouští restituce formou vydání pozemku ani tam, kde by tato vedla k situaci, kdy by restituent objektivně nemohl plně realizovat své vlastnické právo a užívat vydané pozemky způsobem odpovídajícím účelu restitucí vyjádřenému v preambuli § 1 zákona o půdě (nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 581/14). Za situace, kdy je namítáno, že pozemek slouží jako zahrada, je v šíři pojatá funkční souvislost aprobována. Soud prvního stupně pochybil, když neprovedl důkaz ohledáním na místě samém, při kterém bude možné učinit závěr o tom, zda náhradní pozemek tvoří přirozené zázemí domu určeného k bydlení, zda jsou na něm provozovány zahrádkářské či pěstitelské aktivity a tyto okolnosti je třeba při úvahách o existenci jednotného funkčního celku zohlednit. Nedostatečné posouzení bezprostřední funkční souvislosti se stavbou se týká pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], parc. [číslo] v k.ú. [obec], parc. [číslo] v k.ú. [obec], parc. [číslo] v k.ú. [ulice]. Námitkou žalované ohledně stavby dopravní infrastruktury [název] – rozšíření se soud prvního stupně vůbec nezabýval přesto, že ust. § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb. zapovídá převést oprávněné osobě pozemky určené územním plánem k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné. Poukazuje-li žalovaná, že pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] a [číslo] v k.ú. [obec] je územním plánem určen k zastavění stavbou pro bydlení, pak taková společnost není podřaditelná pod ust. § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb. upravující výluky převoditelnosti, jeho plánované funkční využití vymezené v územním plánu obce jeho převodu nebrání. S ohledem na nedostatečné posouzení funkční souvislosti odvolacímu soudu nezbylo, než rozsudek soudu prvního stupně v této části zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

7. Rozsudek soudu prvního stupně byl zrušen i v části týkající se pozemkové parcely [číslo] v k.ú. [obec], neboť soud prvního stupně rozhodl o nahrazení projevu vůle žalované ohledně pozemku, který neexistuje. Žalobci v podání ze dne [datum] žádali, aby soud připustil změnu žaloby s ohledem na skutečnost, že z pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] došlo k oddělení části tohoto pozemku a jeho následnému přečíslování v katastru nemovitostí. Z tohoto důvodu požadovali vydání pozemku [číslo] (o výměře 1477 m2). Soud prvního stupně tuto změnu nepřipustil a rozhodl o nahrazení projevu vůle ohledně pozemku, který neexistuje. V postupu soudu je třeba spatřovat vadu řízení, která má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a proto nezbylo než i ohledně tohoto pozemku věc zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

8. Pokud jde o parcelu [číslo] v k.ú. [obec], soud prvního stupně s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.11.2020, sp. zn. 28 Cdo 2419/2020 bez bližšího odůvodnění uzavřel, že skutečnost, že pozemek je dotčen předběžným opatřením není důvodem pro nevydání. Z tohoto rozhodnutí však vyplývá, že soudní praxe ve vztahu k pozemkům dotčeným předběžným opatřením zakazujícím České republice – Státnímu pozemkovému úřadu k návrhu další oprávněné osoby jejich převod, zaujala stanovisko, že vydání náhradního pozemku nebrání nařízení předběžného opatření zakazujícího dispozici s ním oběma konkurujícím si oprávněným osobám (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.9.2012 sp. zn. 28 Cdo 158/2012). Nevhodným k převodu byl náhradní pozemek shledán naopak v situaci, kdy zákaz dispozice byl předběžným opatřením vysloven dříve, než došlo k uplatnění nároku na vydání totožného pozemku v jiném řízení (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2017 sp. zn. 28 Cdo 4048/2016). Pro posouzení, zda předběžné opatření nařízené v jiném řízení brání vydání pozemku, je třeba učinit zjištění o tom, kdy bylo předběžné opatření nařízeno, zda vůbec toto předběžné opatření dosud trvá, zda nedošlo k jeho zániku ve smyslu ust. § 77 o.s.ř. Pokud by soud prvního stupně dospěl k závěru, že je zde konkurence práv více oprávněných osob, pak ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.11.2020, sp. zn. 28 Cdo 2416/2020 je třeba posuzovat, které z oprávněných osob svědčí„ lepší“ právo. Teprve poté bude soud prvního stupně posuzovat i to, zda je zde výluka uvedená v ust. § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., tedy, zda pozemek je územním plánem určen k zastavění stavbou dopravní infrastruktury (železnice), jak tvrdí žalovaná. S ohledem na shora uvedené tedy nezbylo než, v části týkající se nahrazení projevu vůle žalované ohledně tohoto pozemku, rozsudek soudu prvního stupně zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení. Pokud jde o pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], který má být podle územního plánu evidován jako letiště, pak z hlediska posouzení výluky převodu je podstatné začlenění pozemku do územně plánovací dokumentací vymezené plochy pro veřejně prospěšné stavby či stavby dopravní infrastruktury. Toto zjištění soud prvního stupně nemá, jeho závěr o stavebním charakteru drah navíc z ničeho nevyplývá. Z výseče územního plánu nelze závěr o začlenění pozemku učinit, ze zprávy obce obec ze dne [datum] naopak vyplývá, že je určen k zastavění stavbou. V případě pochybností je pak třeba se obrátit s kvalifikovanou žádostí požadující sdělení relevantních údajů na příslušný úřad územního plánování (§ 6 odst. 1 písm. b) část věty za středníkem zákona č. 503/2012 Sb.) Konečně pak bude třeba posoudit i to, zda by při hospodaření s takovým pozemkem, v případě jeho vydání, nevznikly jiné problémy při hospodaření, což je další z kritérií při posuzování vhodnosti pozemku (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.9.2014 sp. zn. 28 Cdo 2462/2014).

9. Pokud jde o pozemek parc. [číslo] v k.ú. zemní celek [obec], žalobce tvrdil, že tento pozemek je evidován jako veřejné prostranství a z převodu je vyloučen. Soud prvního stupně se s touto námitkou žalované vypořádal pouze tak, že tvrzení žalované není prokázáno a ortofoto- mapa podle soudu prokazuje, že jde o travnatý pozemek. Soud prvního stupně tento závěr učinil, aniž by žalovanou vyzval, aby ke svému tvrzení navrhla důkazy a otázku, zda se jedná o veřejné prostranství, pouhým zjištěním z ortofotomapy posoudil nedostatečně. Podle ust. § 34 zákona č. 128/2000 Sb. veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. K naplnění pojmových znaků veřejného prostranství je vyžadováno i materiální kritérium spočívající v určenosti dotčeného pozemku k uspokojování potřeb občanů obce, potažmo existenci funkčního významu daného prostranství pro sídelní celek (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1.8.2017, sp. zn. 28 Cdo 4208/2016). Pro posouzení, zda se jedná o veřejné prostranství, je tedy nezbytné zabývat se tím, zda je naplněno formální i materiální kritérium a poté vzít v úvahu judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu týkajícího se veřejných prostranství (I. ÚS 581/14 ze dne 1.7.2014 a 28 Cdo 1831/2016), podle které plochy veřejného prostranství nebudou zpravidla vhodné k uspokojení restitučního nároku, vždy však jde o individuální posouzení věci.

10. V případě pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř., neboť sdílí závěr o tom, že v případě skupinového vodovodu [územní celek] a plochy pro splaškovou kanalizaci včetně čerpací stanice, který má být na pozemku realizován, jde o výjimku z překážek převoditelnosti náhradních pozemků podle § 6 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona [číslo] neboť se jedná o stavbu technické infrastruktury definovanou v ust. § 2 odst. 1 písm. m) zákona č. 183/2006 Sb.

11. Rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen i v části týkající se parcely [číslo] v k.ú. [obec], neboť drobné stavby nebrání vydání pozemku a nejsou tedy ani překážkou převoditelnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5.9.2007 sp. zn. 28 Cdo 2025/2007). Tvrdí-li žalovaná, že důvodem nevhodnosti je funkční souvislost s jiným pozemkem, tak tato skutečnost sama o sobě překážkou převoditelnosti není, tou je přímá zastavěnost stavbou nebo funkční souvislost se stavbou a jeho nezbytnost k užívání stavby. Sousedství s jiným pozemkem, který je společně obhospodařován, pak převodu nebrání.

12. Pokud jde o parcelu [číslo] v k.ú. [územní celek], pak z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí nebylo zjištěno, že by probíhalo vkladové řízení, žalovaná je stále vlastníkem předmětného pozemku a jeho převodu nebrání žádná skutečnost. Proto i v této části byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen podle ust. § 219 o.s.ř.

13. Vzhledem k tomu, že došlo ke zrušení rozsudku v částech uvedených ve výroku v odstavci I. a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení, došlo ke zrušení i výroku II., o nákladech řízení před soudem prvního stupně. O nákladech řízení, tedy i o nákladech odvolacích, rozhodne soud prvního stupně v novém rozhodnutí. Pokud jde o výši nákladů řízení, Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 4166/2017 se vyjádřil k povaze řízení a uzavřel, že nejde o rozhodnutí nahrazující projev vůle ve smyslu § 161 odst. 3 o.s.ř., ale jde o rozhodnutí státního orgánu o nabytí vlastnictví, podle něhož se oprávněná osoba stává vlastníkem již dnem právní moci rozsudku. Vycházeje z toho, pak předmětem řízení nejsou primárně náhradní pozemky, ale částka vyjádřená v penězích, o kterou se vydáním náhradních pozemků snížil restituční nárok žalobců a z této částky, odpovídající snížení dosud neuspokojeného restitučního nároku vydáním náhradních pozemků, bude soud vycházet při stanovení výše sazby za jeden úkon právní služby.

Poučení