19 CO 310/2021 - 181

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Karetové a soudců Mgr. Alice Žáčkové a Mgr. Pavla Freiberta ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] o náhradu škody, o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 41 C 16/2020 - 122 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku ve věci samé (I.) potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o nákladech řízení (II.) mění jen tak, že jejich výše činí [částka], jinak se ve zbývající části potvrzuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

Odůvodnění

1. Soud I. stupně rozhodoval o návrhu žalobkyně, jímž se domáhala po žalované vydání věcí, a to 8 kusů (dále i„ ks“) certifikovaných zlatých uzančních slitků o váze 31,1 gramů na kus a ryzosti 999, [číslo], které převzala do úschovy, avšak následně bez jejího vědomí prodala.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Na svou obranu tvrdila, že jednala v dobré víře v existenci zmocnění [jméno] [příjmení] jednat při sporném prodeji jménem žalobkyně.

3. Napadeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl, že žalovaná je povinna vrátit, tj. vydat žalobkyni k jejím rukám 8 kusů certifikovaných zlatých uzančních slitků o váze 31,1 gramů na kus a ryzosti 999, [číslo] (I.) a zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (II.).

4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] rámcovou smlouvu k nákupu a prodeji certifikovaného investičního zlata ve formě uzančních slitků o ryzosti 999, [číslo] (dále jen„ zlaté cihly“ nebo„ uzanční slitky“). Na základě dílčích kupních smluv zakoupila žalobkyně postupně 19 ks zlatých uzančních slitků o váze 31,1 g, a to dle objednávek: ze dne [datum] na 2 ks o kupní ceně [částka], ze dne [datum] na 2 ks o kupní ceně [částka], ze dne [datum] na 15 ks o kupní ceně [částka], které si uložila u žalované. Žalobkyně dne [datum] zpětně odprodala jednu zlatou cihlu žalované a dne [datum] s ní uzavřela smlouvu o zápůjčce na přenechání 10 ks zlatých cihel na dobu od [datum] do [datum] s ročním úrokem ve výši [částka].

5. Dále vyšel ze zjištění, že žalovaná uzavřela smlouvu na zpětný odkup 8 ks zlatých cihel žalobkyně s J. [příjmení], aniž by byl k tomu zmocněn, a to na základě objednávek znějících na jméno žalobkyně: ze dne [datum] na 2 ks za [částka], ze dne [datum] na 1 ks za [částka], ze dne [datum] na 2 ks za [částka], ze dne [datum] na 1 ks za [částka]. Žalovaná dovozovala zmocnění J. [příjmení] z jeho blízkého vztahu s žalobkyní a z toho, že se účastnil jednání účastníků. Výzvou ze dne [datum] požádala žalobkyně o vydání 8 ks zlatých cihel.

6. Po právní stránce soud I. stupně věc posoudil jako závazkový vztah založený smlouvou o úschově dle § 2403 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Uzavřel, že žalobkyni jako uschovateli vznikl nárok kdykoli žádat o vrácení věci dle § 2404 o. z. a že žalovaná neprokázala, že k zániku závazku došlo jeho splněním ve smyslu § 1908 o. z.

7. Dále posuzoval, zda byla žalovaná při uzavření kupních smluv o zpětném odprodeji v dobré víře, že je J. [příjmení] k uvedenému jednání zmocněn ve smyslu § 444 a násl. o. z. Konstatoval, že nebylo prokázáno, že žalobkyně projevila vůči žalované vůli, že J. [příjmení] k jednání zmocnila, když takový úsudek si žalovaná nemohla oprávněně učinit jen na základě v té době jeho blízkého vztahu s žalobkyní, ani na základě jím předloženého čestného prohlášení. Pro neexistenci zmocnění vyloučil aplikaci § 445 o. z., týkající se nezpůsobilosti jednající osoby, a § 446 o. z., týkající se překročení zmocnění. Uzavřel, že žalovaná porušila vlastním zaviněním své povinnosti vůči žalobkyni ze smlouvy o úschově a je tak povinna nahradit ji škodu dle § 2910 o. z., a to uvedením do předešlého stavu dle § 2951 odst. 1 o. z.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Náklady ve výši [částka] stanovil za soudní poplatek a deset úkonů právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ AT”). Odměnu za jeden úkon stanovil ve výši [částka] dle § 9 odst. 1 AT ve spojení s § 7 AT. Platební místo odůvodnil dle § 149 odst. 1 o. s. ř. a lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. Včasným odvoláním napadla nákladový výrok žalobkyně. Nesouhlasila s odměnou advokáta ve výši [částka] dle § 9 odst. 1 AT, když hodnotu 8 zlatých uzančních slitků lze vyjádřit v penězích a odměnu stanovit dle § 8 odst. 1 AT. Při výpočtu vycházela z ceny 1 zlatého uzančního slitku v USD dle portálu [právnická osoba], následně dle údajů platformy Trading View, na kterou odkazuje sama žalovaná, a to ke dni poskytnutí právního úkonu. Náklady řízení za 11 úkonů právní služby, včetně paušálních náhrad, 21% DPH, stanovila ve výši [částka], případně [částka]. Navrhla, aby odvolací soud změnil napadený výrok a přiznal jí tyto náklady řízení. Z procesní opatrnosti navrhla pro případ nesouhlasu s tímto postupem, vycházet z ceny zlata, kterou žalobkyně žalovanému za 8 ks zlatých uzančních slitků při jeho koupi dne [datum] zaplatila, tedy po přepočtu z částky [částka].

10. Včasným odvoláním napadla celý rozsudek žalovaná z důvodu dle § 205 odst. 2 písm. c), e), g) o. s. a pro nepřezkoumatelnost. Namítala, že J. [příjmení] měl ústní mandát jednat za žalobkyni v rámci jednotlivých zpětných odkupů zlatých slitků udělený dle § 441 o. z. Pokud pak byl mandát překročen, nebyl jí bez zbytečného odkladu oznámen nesouhlas žalobkyně s tímto jednáním, a proto platí nevyvratitelná právní domněnka, že žalobkyně toto jednání schválila dle § 446 o. z. Nadto, i kdyby mandát neexistoval, chovala se žalobkyně tak, že u ní vyvolala domněnku o jeho existenci, a proto se nyní nemůže dovolávat nedostatku zmocnění, když jí tento postup zapovídá § 444 odst. 1 o. z. Zopakovala skutková tvrzení o spolupráci s žalobkyní a zapojení J. [příjmení]. Existenci mandátu J. [příjmení] k zpětným odkupům nabyla v dobré víře na základě: úzkého vztahu mezi žalobkyní a J. [příjmení], předchozího zastupování žalobkyně [příjmení]. [příjmení], telefonického rozhovoru u prvního obchodu dle objednávky ze dne [datum], že žalobkyně s ní dne [datum] podepsala smlouvu o zápůjčce, kterou jí svěřila zbývajících deset zlatých slitků. Pokud by nevěděla, že zbylé slitky byly odprodány zpět, nedává smysl, že smlouva nebyla uzavřena na všech 19 zlatých slitků. Pokud neměl tato skutková tvrzení soud I. stupně za prokázaná, měl k jejímu návrhu provést účastnický výslech žalobkyně. Dále namítla, že vůči J. [příjmení] bylo v souvislosti s danou věcí vedeno trestní řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka], v němž žalobkyně vystupovala jako poškozená, které byla trestním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] na náhradě škody přiznána částka [částka]. Žalovaná naproti tomu byla odkázána na civilní řízení. Nadto v audionahrávce telefonického rozhovoru ze dne [datum] J. [příjmení] přiznal žalobkyni, že ji podvedl. V rámci civilního řízení však vypovídal jinak než v řízení trestním se zjevnou snahou žalobkyni pomoci. Navrhla napadený rozsudek zrušit a věc vrátil soudu 1. stupně k dalšímu řízení.

11. Žalobkyně s odvoláním nesouhlasila, když z mandátu J. [příjmení] k převzetí hotovosti při prvním jí autorizovaném zpětném odkupu 1 ks uzančního slitku nelze dovozovat, že měl oprávnění za ni jednat i v ostatních případech. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku. V dalším vyjádření konstatovala, že trestní oznámení na J. [příjmení] podala žalovaná, ona se domáhá od počátku náhrady škody po ní, neboť je to ona, kdo porušil smluvní povinnosti. Poznamenala, že pokud jí v rámci trestního řízení byla přiznána náhrada škody, jedná se o zcela odlišný nárok, z odlišného titulu a vůči odlišnému subjektu. Nic tak nebrání žalované uplatnit nárok vůči J. [příjmení] v rámci civilního řízení. Setrvala na svém návrhu potvrzení napadeného rozhodnutí a odmítnutí argumentace žalované.

12. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem dle § 212 a § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalované do výroku ve věci samé není důvodné.

13. Odvolací soud doplnil dokazování trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], na jehož základě byl J. [příjmení] shledán vinným z trestného činu podvodu pro skutek, že v pozici zaměstnance žalované zprostředkoval v průběhu roku [rok] poškozené žalobkyni nákup 19 ks zlatých slitků o hmotnosti 31,1 kg, které byly uloženy u žalované v úschově, avšak následně v úmyslu se neoprávněně obohatit bez jejího vědomí využil jejich všeobecně známého přátelského vztahu a odprodal zpět žalované zlaté svitky na základě objednávek: ze dne [datum] č. 2017 530 na 1 ks za [částka], ze dne [datum] č. [rok] na 2 ks za [částka], ze dne [datum] č. 2018 na 1 ks za [částka], ze dne [datum], č. 2018 na 2 ks za [částka], ze dne [datum] č. 2018 na 1 ks za [částka], bez pověření žalobkyně, ačkoli si byl vědom toho, že tomu tak není, čímž uvedl žalovanou v omyl, získané prostředky si ponechal pro svoji potřebu, čímž způsobil poškozené škodu [částka], tedy byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody a náhradě škody žalobkyni ve výši [částka]. Se zbývajícím nárokem byla žalobkyně a žalovaná s celým odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních.

14. Odvolací soud listinné důkazy neopakoval, když dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu platí, že v případě listinných důkazů není porušením zásady přímosti občanského soudního řízení, vyvodil-li z nich odvolací soud jiné skutkové závěry než soud I. stupně, aniž je sám zopakoval (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 29 Cdo 1109/2010). Povinnost zopakovat důkazy má své místo zejména v případě, že skutková zjištění vyplývají z výpovědí účastníků nebo svědků. Zde se totiž projevuje zásada přímosti a ústnosti ve smyslu § 122 odst. 1 o. s. ř. (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 3061/2010, ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 194/2006).

15. Žalobkyně u odvolacího soudu doplnila, že byla s J. [příjmení] v přátelském vztahu a že jí škodu neuhradil. Setrvala na tvrzení, že ho nikdy nepověřila nákupem nebo převzetím jejích zlatých cihel, že mu ani za tímto účelem nesvěřila finanční prostředky. Jednání se vždy zúčastnila, pouze telefonicky potvrdila odprodej ze dne [datum] týkající se 1 ks zlaté cihly. Od listopadu [rok] do ledna [rok], a to ani při uzavření smlouvy o zápůjčce v červnu [rok], nebyla informována o jednání J. [příjmení], tedy o odprodeji 8 ks zlatých cihel.

16. Žalobkyně byla u jednání u odvolacího soudu poučena dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby označila důkazy k tvrzení, že smlouvu o zápůjčce ze dne [datum] mohla uzavřít pouze na 10 ks zlatých cihel, dále aby doplnila skutková tvrzení a označila důkazy, kdy a jak informovala žalovanou po lednu [rok], že J. [příjmení] jednal bez jejího zmocnění. Ke smlouvě o zápůjčce tak doplnila, že nabídka vzešla od žalované, o možnosti této investice a počtu kusů zlatých cihel, na něž by se vztahovala, se dozvěděla od J. [příjmení]. O zpětném odkupu se dozvěděla v lednu [rok] při telefonickém hovoru s L. [příjmení] a okamžitě ho informovala o neoprávněnosti jednání J. [příjmení]. Nejpozději se žalovaná o uvedeném musela dozvědět před sepsáním uznání dluhu s J. [příjmení] dne [datum].

17. Svědek [příjmení]. [příjmení] u odvolacího soudu potvrdil přátelský vztah s žalobkyní, že nedisponoval žádným právem k jejímu zastupování při obchodních jednáních s žalovanou, i to, že žalovanou nikdy neinformoval, že by k tomu byl zmocněn, ani jí zmocnění nikdy nedokládal. Měl však za to, že u žalované vznikl dojem, že takové právo má. Dále, že spolupracoval s žalovanou. Potvrdil, že byl u nákupu zlata žalobkyně, že ta si je ponechala u v úschově u žalované. Dále, že žalovanou informoval o zájmu žalobkyně o zpětný odkup, že ta u odkupů nebyla, že získané prostředky z odprodeje použil částečně pro své i její potřeby. U všech odprodejů zlatých cihel pracoval i ve prospěch žalované. Svědkovi byla předložena objednávka ze dne [datum], č. 2017, na níž potvrdil svůj podpis (č.l. 16 trestního spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. [spisová značka]). Uvedl, že měl za to, že žalobkyni o odkupech informoval. Potvrdil, že první odkup si žalovaná telefonicky ověřila u žalobkyně, dále nevěděl. Ke smlouvě o zápůjčce uvedl, že si myslí, že o uvedeném informoval žalobkyni a že limitní omezení zápůjčky bylo dáno jen množstvím zlata klienta. Potvrdil podepsání uznání dluhu s tím, že dluh neuhradil ani částečně.

18. Svědek [příjmení]. [příjmení], který působil u žalované v pozici předsedy správní rady, potvrdil obchodní spolupráci s žalobkyní i J. [příjmení]. Ten ho informoval o blízkém vztahu s žalobkyní, dokonce úmyslu si ji vzít, a že mu předal plnou moc k zastupování žalobkyně. Dle svědka se žalobkyně zúčastnila pouze prvního obchodu, ostatní proběhly zprostředkovaně s J. [příjmení], který následně od žalobkyně přinesl podepsané doklady. Ohledně odprodeje potvrdil, že si první telefonicky ověřil u žalobkyně, jiné ověření si nepamatoval. Uvedl, že telefonické hovory nebyly nahrávány, SSM zprávy nemá. Dále, že smlouvu o zápůjčce uzavřel za žalobkyni [příjmení]. [příjmení] a potvrdil, že neexistovalo limitní omezení pro předmět zápůjčky. Také sdělil, že zmocnění při obchodních jednáních nevyžadují od rodinných příslušníků, identitu si neověřují ani tehdy, pokud klienta znají.

19. Ani po doplnění dokazování nedoznal skutkový stav zjištěný soudem I. stupně změn. Odvolací soud se ztotožnil i s právním posouzením věci. Shodně má za to, že nebylo prokázáno, že žalobkyně zmocnila J. [příjmení] zastupovat ji u jednání s žalovanou ve smyslu § 441 o. z. Nejenže to oba to sami popírají, ale nebyla ani prokázána existence písemné plné moci udělené žalobkyní [příjmení]. [příjmení], její předání žalované, ani že by žalobkyně tuto informaci žalované výslovně sdělila. Zmocnění není obsaženo ani v rámcové smlouvě o spolupráci k nákupu a prodeji investičního zlata uzavřené mezi žalovanou jako prodávající a žalobkyní jako kupující. Odvolací soud tak shledal výpověď L. [příjmení] v části o předání plné moci za účelovou, když to byl on, kdo za žalovanou s žalobkyní nebo J. [příjmení] jednal, tedy bylo na něm, aby případné zmocnění řádně ověřil.

20. Soud I. stupně se správně dále zabýval posouzením jednání žalobkyně a dobrou vírou žalované ve smyslu § 444 odst. 1 o. z. Dle citovaného ustanovení, kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno. Uvedené však předpokládá, aby takovou domněnku vyvolal u třetí osoby zmocnitel a ta pak byla v dobré víře, případně mohla rozumně předpokládat, že došlo k udělení zmocnění. Jak soud I. stupně správně uzavřel, nebylo prokázáno, že žalobkyně, ať již výslovně, písemně nebo konkludentně ve smyslu § 546 o. z., tedy jiným způsobem, nevzbuzujícím pochybnost o tom, co chtěla projevit, zmocnila J. [příjmení] k jednání za ni, ať již ohledně koupě či prodeje zlatých cihel. Odvolací soud zdůrazňuje, že právní zdání vztahující se ke zmocnění musí vyjít z jednání zastoupeného, nikoliv zástupce, a to i v případě nedorozumění. V daném případě žalovaná mohla nabýt dojmu zmocnění pouze z jednání J. [příjmení], což tento svědek ve své výpovědi potvrdil, nikoli žalobkyně. Pro absenci naplnění jedné ze zákonem stanovených kumulativních podmínek v § 444 odst. 1 o. z., nemohlo dojít k posouzení věci dle citovaného ustanovení.

21. Odvolací soud nadto poznamenává, že nebyla prokázána ani dobrá víra žalované. Skutečnost, že J. [příjmení] obchodně spolupracoval s žalovanou, ji nezbavovala alespoň minimální obezřetnosti při uzavírání obchodních jednání. Naopak řádným neprověřením postavení J. [příjmení] ve vztahu k žalobkyni rezignovala v rámci obchodních jednání na péči řádného hospodáře, a zcela bezdůvodně spoléhala na dlouhodobou spolupráci s ním, jeho čestnost, případně navázané přátelské vztahy s ním. Vycházela tak, jak svědek [příjmení]. [příjmení] popsal, pouze z„ dojmu o zmocnění“, ke kterému zjevně svědek přispěl, ale jeho jednání nelze připisovat k tíži žalobkyně. I předložené listiny o koupi a prodejích zlatých cihel nesvědčí o profesionálním jednání žalované, když například v objednávkách k prodeji ze dne [datum], 16. 1., 14. 2. a [datum] není uvedeno, že je jednáno s J. [příjmení], jejich součástí není plná moc, jako prodávající je označena žalobkyně, a přesto se jako prodávající podepsal J. [příjmení] a převzal hotovost. Žalovaná si zmocnění u žalobkyně ověřila pouze u odprodeje ze dne [datum]. Z jednoho odsouhlaseného prodeje pak při zachování minimální obezřetnosti v rámci obchodního jednání nemohla být v dobré víře, že je J. [příjmení] je zmocněn k jednání ohledně všech zlatých cihliček ve vlastnictví žalobkyně u ní uložených.

22. Námitku, že žalobkyně o odprodejích věděla, neboť uzavřela smlouva o zápůjčce právě na počet ks zlatých cihel, který jí po odprodejích ze dne [datum], 16. 1., 14. 2. a [datum] zbýval, neshledal odvolací soud důvodnou. Žalobkyni o zápůjčce informoval J. [příjmení] po projednání s L. [příjmení], té pak byla k podpisu předložena smlouva, do níž se již ručně doplňovaly pouze osobní údaje a číslo účtu, na rozdíl od vymezení předmětu zápůjčky –„ 10 x 31,1g IZ PAMP“. Z výpovědí svědků tak nebylo prokázáno, že ji před uzavření smlouvy o zápůjčce informovaly o počtu zbývajících zlatých cihel v úschově žalované ani, že by mohla nabýt podezření, že došlo k nějakému odprodeji. Odvolací soud poznamenává, že výpověď svědka [příjmení]. [příjmení] že smlouvu o zápůjčce uzavíral pouze s J. [příjmení], byla vyvrácena tím, že je podepsána přímo žalobkyní. Uvedené tak pouze potvrzuje, že spolu mohli dojednávat podmínky smlouvy bez žalobkyně. Vědomost žalobkyně, že v období 12/ 2017 až 3/ 2018 došlo ke zpětnému odprodeji 8 ks jejích zlatých cihel, tak nebyla prokázána.

23. Na dobrou víru žalované nelze usuzovat ani z toho, že J. [příjmení] některé listiny donesl žalobkyni k podpisu, a to předně z důvodu, že J. [příjmení] byl v době realizace odkupů zlatých cihel spolupracovník žalované, dojednával obchodní jednání v její prospěch, za což mu byla vyplácena provize.

24. Soud I. stupně i správně uzavřel, že za situace, kdy nebylo prokázáno, že by Ing. [příjmení] byl zmocněn k odprodeji zlatých cihel, nemohl ani zmocnění překročit ve smyslu § 446 o. z. Současně nebylo prokázáno, že by došlo ze strany žalobkyně k dodatečnému schválení jednání J. [příjmení].

25. Kupní smlouvy na odprodej zlatých cihel ze dne [datum], 16. 1., 14. 2. a [datum] uzavřené žalovanou a J. [příjmení] jsou tak neplatným právním jednáním ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., na jejichž základě nemohlo dojít k převodu vlastnického práva z žalobkyně na žalovanou. Správný tak byl závěr, že žalobkyni vznikla jednáním žalované škoda, když řádně neopatrovala uschovanou věc ve smyslu § 2403 odst. 1 o. z. Odvolací soud doplňuje, že škoda vznikla v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalované spočívajícím v porušení smlouvy o úschově uzavřené dle § 2402 a násl. o. z. Žalovaná řádně neopatrovala svěřenou věc, tuto na výzvu žalobkyně nevydala. Odpovědnost schovatele, zde žalované, za škodu je objektivní, když té se lze zprostit jen tehdy, když by bylo prokázáno, že by škoda postihla věc i jinak. Jednání žalované je třeba posoudit minimálně jako nedbalostní, když je dlouholetým profesionálem na trhu se zlatými komoditami, tedy lze důvodně předpokládat dodržování zákonů, řádnou péči o svěřený majetek a opatrnost v právním styku. Soud I. stupně tak správně vyhověl návrhu žalobkyně na náhradu škody uvedením v předešlý stav ve smyslu § 2951 věta prvá o. z.

26. Odvolací soud dále konstatuje, že zpětný prodej 1 ks zlatého slitku nebyl ani žalovanou prokázán, tedy by se měl nacházet stále v její úschově a k výzvě by jí měl být vydán. K prodeji dalšího 1 ks zlatého slitku za [částka] mělo dojít na základě objednávky ze dne [datum], č. 2017, tak, jak je stanoveno v trestním příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], když tento listinný důkaz nebyl doložen.

27. Soud I. stupně správně rozhodl o nákladech řízení dle úspěchu ve věci ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. ve prospěch žalobkyně. Odvolací soud se však neztotožňuje se stanovením tarifní hodnoty, z níž je určována odměna za jeden úkon právní služby, když v dané věci lze vycházet z hodnoty předmětu sporu. K tomu odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu například rozhodnutí ze dne 27. 7. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1110/2016 týkající se vydání věcí, práv a jiných majetkových hodnot, kde bylo na závěr uvedeno, že„ ..za tarifní hodnotu ve smyslu § 8 odst. 1 advokátního tarifu se v projednávané věci považuje hodnota podniku k datu uzavření smlouvy o jeho prodeji, která nemusí být totožná s jeho kupní cenou sjednanou ve smlouvě.“ Přisvědčil tak žalobkyni a stanovil odměnu u každého jednotlivého účelně vynaloženého úkonu z hodnoty 8 ks zlatých slitků. Žalobkyně při stanovení ceny 1 zlatého slitku vycházela z cen prezentovaných na webových stránkách žalované. Odvolací soud pak vyšel z hodnot stanovených dle [příjmení] [příjmení] Prices. V případě, že tato cena byla vyšší než žalobkyní použitá, vycházel z ceny nižší. Odvolací soud tak stanovil odměnu za jednotlivé úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT ve smyslu § 8 odst. 1 AT: dne [datum] příprava a převzetí zastoupení - odměna ve výši [částka] z tarifní hodnoty [částka] ([částka] x 23,1 Kč/USD x 8), dne [datum] předžalobní výzva - odměna ve výši [částka] z tarifní hodnoty [částka] ([částka] x 23,23 Kč/USD x 8), dne [datum] žaloba - odměna ve výši [částka] z tarifní hodnoty [částka] ([částka] x 22,67 Kč/USD x 8), dne [datum] porada s klientem – odměna [částka] z tarifní hodnoty [částka] ([částka] x [částka] x 8), dne [datum] jednání – odměna ve výši [částka] z tarifní hodnoty [částka] ([částka] x [částka] x 8), dne [datum] vyjádření - odměna ve výši [částka] z tarifní hodnoty [částka] ([částka] x 22,98 Kč/USD x 8), dne [datum] jednání - odměna ve výši [částka] z tarifní hodnoty [částka] ([částka] x 21,92 Kč/USD x 8), dne [datum] vyjádření - odměna ve výši [částka] z tarifní hodnoty [částka] ([částka] x 21,6 Kč/USD x 8), dne [datum] jednání - odměna ve výši [částka] z tarifní hodnoty [částka] ([částka] x 21,05 Kč/USD x 8). Náklady řízení tak správně činí soudní poplatek ve výši [částka], 9 odměn v celkové výši [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka]), 9 režijních paušálů po [částka] dle § 13 odst. 1, 4 AT, 21 % DPH ve výši [částka], tj. [částka]. Soud I. stupně pak správně stanovil lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. a místo plnění dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Na rozdíl od soudu I. stupně neshledal účelným úkonem, za který by náležela odměna, poradu právního zástupce s klientem dne [datum], když ta byla součástí přípravy a převzetí zastoupení.

28. Odvolací soud tak výrok ve věci samé jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř. a výrok o nákladech řízení změnil pouze co do jejich výše dle § 220 odst. 1 o. s. ř. a ve zbývající části také potvrdil dle § 219 o. s. ř.

29. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla i v této fázi řízení plně úspěšná. Odměnu stanovil za dva úkony právní služby dle § 11 odst. 2 písm. c), f) AT ve smyslu § 8 odst. 1 AT: dne [datum] odvolání do nákladů řízení - odměna ve výši [částka] z tarifní hodnoty [částka]) ([částka] x 21,62 Kč/USD x 8), dne [datum] jednání, kde došlo pouze k vyhlášení rozsudku – odměna ve výši [částka] z tarifní hodnoty [částka] ([částka] x 21,1 Kč/USD x 8) a úkony dle § 11 odst. 1 písm. d) a g) AT ve smyslu § 8 odst. 1 AT: dne [datum] vyjádření k odvolání - odměna ve výši [částka] z tarifní hodnoty [částka] ([částka] x 21,41 Kč/USD x 8), dne [datum] jednání - odměna ve výši [částka] z tarifní hodnoty [částka] ([částka] x 21,53 Kč/USD x 8), dne [datum] vyjádření – odměna [částka] z tarifní hodnoty [částka] ([částka] x [částka] x 8), dne [datum] jednání – odměna ve výši [částka] z tarifní hodnoty [částka] ([částka] x [částka] x 8), dne [datum] jednání - odměna ve výši [částka] z tarifní hodnoty [částka] ([částka] x [částka] x 8). Náklady odvolacího řízení se tak sestávají ze 7 odměn v celkové výši [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka]), 7 režijních paušálů po [částka] dle § 13 odst. 1, 4 AT, 21 % DPH ve výši [částka], tj. [částka] Lhůtu k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. a místo plnění dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Účelným úkonem, za který by náležela odměna, však neshledal doplnění vyjádření k odvolání žalované ze dne [datum], když k odvolání se žalobkyně vyjádřila již podáním ze dne [datum].

Poučení