19 CO 70/2022 - 668

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Hráchové a soudců Mgr. Miroslava Nováka a JUDr. Jiřího Škopka ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 326 189 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce a žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 18. srpna 2021, č. j. 18 C 149/2016-507, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že se žaloba do částky 186 441 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z této částky jdoucí od [datum] do zaplacení zamítá; jinak se v tomto výroku a ve výroku II. rozsudek potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení před soudy obou částku 292 719Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ na náhradu nákladů státu 16 841 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ na náhradu nákladů státu 1 524 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Krajskému soudu v Praze na náhradu nákladů státu částku 17 573 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Krajskému soudu v Praze na náhradu nákladů státu částku 1 591 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Výrokem I. v záhlaví označeného rozsudku uložil Okresní soud Praha-západ (dále jen„ soud prvního stupně“) žalované povinnost zaplatit žalobci částku 213 441 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II. žalobu do částky 112 748 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 326 189 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky 112 748 Kč od [datum] do zaplacení zamítl. O nákladech řízení účastníků rozhodl výrokem III., kterým uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na jejich náhradu 252 279 Kč, k rukám jeho právního zástupce, do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem IV. uložil žalované povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ na náhradu nákladů státu 18 365 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Z obsahu spisu vyplývá, že se žalobce žalobou podanou k Okresnímu soudu Praha-západ (dále jen„ soud prvního stupně“) dne [datum], upřesněnou v dalším průběhu řízení, domáhal uložit žalované povinnost zaplatit mu částku 326 186 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení. Podanou žalobu odůvodnil tím, že s právními předchůdci žalované jako pronajímateli uzavřel jako nájemce v období let 2001 až 2004 pět smluv o nájmu, jejichž předmětem byl nájem pozemků dle pozemkového katastru [číslo] vše v [katastrální uzemí] (dále také jen„ pozemky“). Uvedl dále, že v uvedených nájemních smlouvách smluvní strany ujednaly, že dojde-li k ukončení užívání předmětu nájmu nájemcem, je každý pronajímatel povinen zaplatit nájemci náhradu za trvalé porosty, které se na předmětných pozemcích nacházely ke dni skončení nájmu. Na uvedených pozemcích zasadil žalobce, případně jeho právní zástupce, vinnou révu a užíval je jako vinice. Předmětné pozemky od původních pronajímatelů koupila žalovaná, čímž vstoupila do práv a povinností původních pronajímatelů. Nájemními smlouvami sjednaný nájem skončil dne [datum] v důsledku rozhodnutí [anonymizováno] pozemkového úřadu ze dne [datum] o komplexních pozemkových úpravách. Znaleckým posudkem ze dne [datum], [číslo] vypracovaným znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., byla stanovena cena trvalých porostů (vinné révy) na pozemcích ke dni skončení nájmu ve výši 326 189 Kč. K uhrazení této částky byla žalovaná žalobcem vyzvána dopisem ze dne [datum] a předmětnou částku žalobci nezaplatila.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Na svoji procesní obranu uvedla, že s žalobcem jako nájemcem smlouvy o nájmu pozemků neuzavřela a není proto v řízení osobou pasivně legitimovanou. Zpochybnila dále správnost výše žalobcem uplatněné pohledávky a poukázala na to, že vinnou révu jako trvalé porosty je třeba ocenit za použití výnosové metody a pro účely zjištění takové ceny nelze využít administrativní cenu stanovenou dle vyhlášky. V průběhu řízení dále vznesla námitku promlčení žalobou uplatněné pohledávky. V této souvislosti uvedla, že se žalobce podanou žalobou původně domáhal náhrady za trvalé porosty na pozemcích, které získal v důsledku pozemkové úpravy, tedy porostů na jiných pozemcích, než které byly předmětem nájemních smluv a až v průběhu řízení podanou žalobu změnil a uplatnil nárok na náhradu za porosty na původních pozemcích.

4. Soud prvního stupně vyšel při svém rozhodování ze skutkového zjištění, že [jméno] [příjmení] [datum narození], bytem [obec a číslo], [obec] u [obec] uzavřela jako pronajímatel s žalobcem jako nájemcem dne [datum] nájemní smlouvu [číslo] v jejímž obsahu pronajímatelka prohlásila, je že vlastníkem pozemků evidovaných v pozemkovém katastru pod [číslo] vše v [katastrální uzemí] a tyto pozemky pronajala žalobci. Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum] s tím, že neoznámí-li pronajímatel nájemci alespoň 1 rok před ukončením sjednané doby nájmu, že nájem končí, prodlužuje se nájem o dalších 10 let. Smlouvou bylo dále sjednáno, že žalobce je oprávněn brát z pronajatých pozemků a z trvalých porostů na nich veškeré užitky. Smluvní strany dále ujednaly, že v případě ukončení nájmu je pronajímatel povinen uhradit nájemci hodnotu trvalých porostů podle znaleckého posudku vyhotoveného v době ukončení nájemního vztahu. Zjistil dále, že dne [datum] uzavřel [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [obec a číslo], [obec] u [obec] jako pronajímatel s žalobcem jako nájemcem nájemní smlouvu [číslo] kterou byl sjednán nájem pozemku dle pozemkového katastru [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] na dobu neurčitou. Pro případ ukončení nájmu ze strany pronajímatele bylo sjednáno, že pronajímatel uhradí nájemci hodnotu trvalých porostů, které byly vysazeny se souhlasem pronajímatele, a to ve výši určené znaleckým posudkem vypracovaným na základě vyhlášek platných v době ukončení nájmu. Soud prvního stupně dále považoval za prokázané, že dne [datum] uzavřela [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem jen [obec] u [obec a číslo] jako pronajímatel s žalobcem jako nájemcem nájemní smlouvu [číslo] kterou pronajímatelka pronajala žalobci, kromě jiného pozemky dle pozemkového katastru [číslo] v [katastrální uzemí] na dobu určitou do [datum] s tím, že pokud pronajímatel alespoň 1 rok před ukončením dohodnuté platnosti smlouvy prokazatelně nedoručí písemné sdělení, že platnost smlouvy končí v dohodnutém termínu, má se za to, že se platnost smlouvy prodlužuje o dalších 10 let. Smluvní strany dále ujednaly, že v případě ukončení nájmu je pronajímatel povinen uhradit nájemci hodnotu trvalých porostů podle znaleckého posudku vyhotoveného v době ukončení nájemního vztahu. Z žalobcem předložené nájemní smlouvy [číslo] soud prvního stupně zjistil, že ta měla být uzavřena mezi [jméno] [příjmení], bytem [obec a číslo], [obec] u [obec] jako pronajímatelem a žalobcem jako nájemcem dne [datum], jejím předmětem měly být pozemky uvedené v příloze, včetně pozemku dle pozemkového katastru [číslo] dle jejího textu v případě ukončení nájmu ze strany pronajímatele byl pronajímatel povinen uhradit nájemci hodnotu trvalých porostů ve výši určené znaleckým posudkem na základě vyhlášek platných v době ukončení nájmu. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] soud prvního stupně zjistil, že ta uzavření nájemní smlouvy [číslo] s žalobcem jako nájemcem popírá, vypověděla, že takovou smlouvu s žalobcem neuzavřela, uzavření takové smlouvy nebylo mezi účastníky nesporné, a protože žalobce přes poučení soudu o jeho důkazním břemenu ve vztahu k uvedené nájemní smlouvě další důkazy nenavrhl, soud prvního stupně uzavřel, že žalobce tvrzení o uzavření nájemní smlouvy [číslo] s [jméno] [příjmení] jako pronajímatelkou v řízení neprokázal.

5. Soud prvního stupně vyšel dále ze zjištění, že žalovaný jako kupující uzavřel s [jméno] [příjmení], bytem [adresa] jako prodávající dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl krom jiného prodej pozemků ve zjednodušené evidenci [číslo] zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres] právní účinky vkladu vlastnického práva žalovaného do katastru nemovitostí na základě uvedené smlouvy nastaly dne [datum]. Považoval dále za prokázané, že žalovaný jako kupující a [jméno] [příjmení], bytem [obec a číslo], [obec] jako prodávající uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej pozemků ve zjednodušené evidenci, parcely původ pozemkový katastr [číslo] vše zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], pro [katastrální uzemí], [územní celek] a právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch žalovaného na základě uvedené kupní smlouvy nastaly dne [datum]. Dále považoval za prokázané, že žalovaný jako kupující a [jméno] [příjmení], bytem [obec a číslo], [obec] jako prodávající uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej pozemku ve zjednodušené evidenci, parcely původ pozemkový katastr [číslo] zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], pro [katastrální uzemí], [územní celek] a právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch žalovaného na základě uvedené kupní smlouvy nastaly dne [datum]. Zjistil dále, že dne [datum] uzavřel žalovaný jako kupující s prodávající [jméno] [příjmení], bytem [obec a číslo], [obec] jako prodávající kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej pozemku ve zjednodušené evidenci, parcely původ pozemkový katastr [číslo] zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], pro [katastrální uzemí], [územní celek] a právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch žalovaného na základě uvedené kupní smlouvy nastaly dne [datum]. Rozhodnutím [anonymizováno] pozemkového úřadu, Krajského pozemkového [anonymizováno] pro [územní celek], pobočka [okres] dne 2. 9. 2014, č. j. SPU 347899/2014, které nabylo právní moci dne [datum], považoval soud prvního stupně za prokázané, že jím bylo rozhodnuto v souladu se schváleným návrhem komplexních pozemkových úprav podle § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb., o výměně nebo přechodu vlastnických práv a podle § 11 odst. 8 uvedeného zákona zanikají tímto rozhodnutím k [datum] dosavadní nájemní vztahy k rozhodnutím dotčeným pozemkům. Uvedeným rozhodnutím považoval soud prvního stupně dále za prokázané, že v jeho důsledku žalovaná pozbyla vlastnické právo k pozemkům zahrnutým do pozemkových úprav v [katastrální uzemí], krom jiných též k pozemkům dle PK [číslo] nabyla vlastnické právo k pozemkům parc. [číslo] ([číslo] m), parc. [číslo] ([číslo] m), parc. [číslo] ([číslo] m) a parc. [číslo] ([číslo] m), a to v témže katastrálním území. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] soud prvního stupně zjistil, že ten byl na objednání žalobce vypracován Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., znalcem z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí a krom jiného jím byla stanovena administrativní cena trvalých porostů na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], které žalobce nabyl do vlastnictví na základě rozhodnutí [anonymizováno] pozemkového úřadu ze dne 2. 9. 2014, č. j. SPU 347899/2014.

6. Revizním znaleckým posudkem ze dne [datum], vypracovaným na základě usnesení soudu prvního stupně ze dne 10. 7. 2018, č. j. 18 C 149/2016-220 znaleckým ústavem [ulice] univerzita v [obec], [anonymizováno] ekonomická fakulta, doplňky tohoto znaleckého posudku z [datum] a [datum] a výslechem zástupce znaleckého ústavu doc. [jméno] [příjmení] považoval soud prvního stupně za prokázané, že znalecký ústav pro vypracování revizního znaleckého posudku použil vlastní metodu ocenění tzv. bodového hodnocení sestávající z metody poznávací, výnosové, marketingové a matematicko-statistické. Od závěrů tohoto revizního znaleckého posudku ze dne [datum] znalecký ústav prostřednictvím jednoho ze zpracovatelů doc. [jméno] [příjmení] odstoupil s odůvodněním, že použitá metoda je subjektivní, a tedy nesprávná. Výslechem zástupce znaleckého ústavu doc. [jméno] [příjmení] soud prvního stupně dále zjistil, že ústav za vhodnější a jedinou možnou metodu pro vyhotovení znaleckého posudku považuje ocenění tzv. vyhláškovou cenou se zohledněním úbytku keřů na vinicích s ohledem na to, že porost pozemku, tj. vinná réva se samostatně neobchoduje, vždy se obchoduje pouze se samotnými pozemky, a proto je opodstatněné použít ke stanovení obvyklé ceny porostů na předmětných pozemcích ke dni [datum] metodu stanovení administrativní ceny. Výslechem zástupce znaleckého ústavu soud prvního stupně dále zjistil, že ten pozemky, jichž se ocenění týká, v terénu neztotožnil a vypověděl, že pro ocenění porostů vinné révy na pozemcích není třeba porosty vidět, postačí při stanovení administrativní ceny vyjít z výměry vinice, tj. z její vlastní plochy, nikoliv z celé výměry pozemku, z ceny porostu stanovené vyhláškou a výsledek korigovat zohledněním přirozeného úbytku keřů. Úbytek keřů stanovil tak, že oslovil několik vinařů v dané oblasti, aby se vyjádřili ke ztrátám a jejich odpovědi zprůměroval. Tímto postupem zjistil, že u vinice staré 13 let je úbytek keřů 9,4 %, u 18 let staré vinice 17,4 % a u vinice staré 30 a více let je úbytek 34 %. V [obec] se navíc vinice nedosazuje, používá se metoda tzv. hřížení. Z doplňku znaleckého posudku ze dne [datum], ve spojitosti s výslechem zástupce znaleckého ústavu, soud prvního stupně zjistil, že hodnota trvalého porostu ke dni [datum] na pozemku č. PK [číslo] činila 42 210 Kč (vinice stará 13 let), na pozemku č. PK [číslo] činila 166 460 Kč (vinice stará 18 let), na pozemku č. PK [číslo] činila 703 Kč (vinice stará 32 let), na pozemku č. PK [číslo] činila 327 Kč (vinice stará 32 let), na pozemku č. PK [číslo] činila 967 Kč (vinice stará 38 let), na pozemku č. PK [číslo] činila 904 Kč (vinice stará 33 let), na pozemku č. PK [číslo] činila 906 Kč (vinice stará 34 let), na pozemku č. PK [číslo] činila 964 Kč (vinice stará 33 let), na pozemku [číslo] činila 1 480 Kč (vinice stará 32 let) a na pozemku č. PK [číslo] činila 1 159 Kč (vinice stará 31 let). Na pozemcích č. PK [číslo] a [číslo] se vinice k [datum] nenacházela. Soud prvního stupně dále zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky, jež je předmětem žaloby dopisem ze dne [datum], a to ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy a uvedená výzva byla žalované doručena dne [datum]. Z dalších provedených důkazů neučinil soud prvního stupně žádná pro věc relevantní skutková zjištění, skutková zjištění učiněná na základě provedených důkazů považoval za úplná a postačující pro rozhodnutí o podané žalobě a zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování znaleckým posudkem ze dne [datum], [číslo] o obvyklé ceně porostů na předmětných pozemcích vypracovaným znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení].

7. Soud prvního stupně dále, poznamenal, že znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků, který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad § 132 o. s. ř. Soud hodnotí jen přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Proto soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů, nepřísluší mu hodnotit odbornou správnost znaleckého posudku, ale pouze to, zda znalec dodržel soudem uložené zadání. V těchto závěrech odkázal na rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 1. 2020, sp. zn. 30 Cdo 5359/2007 a ze dne 1. 2. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4556/2010. Dovodil dále, že v posuzované věci soudu nepřísluší hodnotit znaleckým ústavem použitou metodu ocenění, kterou zástupce znaleckého ústavu přesvědčivě vysvětlil při svém výslechu a odůvodnil nemožnost zjištění jiné než administrativní ceny porostů na pozemcích. Poznamenal dále, že navíc způsob ocenění dle vyhlášky byl sjednán v nájemní smlouvě uzavřené mezi žalobcem a [jméno] [příjmení].

8. S odkazem na ustanovení § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) soud prvního stupně uzavřel, že vznik nájmu na základě žalobcem označených nájemních smluv, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé se posuzují podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Za použití § 663 obč. zák. dovodil, že žalobce jako nájemce uzavřel s [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem dne [datum] a s [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem dne [datum] platné nájemní smlouvy, jejichž předmětem byl nájem pozemků dle PK [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Nájemní vztah k předmětným pozemkům trval do [datum] a k jeho ukončení došlo na základě zákona podle § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb., v důsledku provedené pozemkové úpravy. V průběhu trvání nájemního vztahu vstoupila žalovaná podle § 680 odst. 2 obč. zák. do práv a povinností uvedených pronajímatelek, neboť pozemky, jež byly předmětem nájemního vztahu, v průběhu roku 2012 nabyla do svého vlastnictví na základě uzavřených kupních smluv. Ke dni skončení nájemního vztahu, tj. k [datum] činila cena porostů na pozemcích PK [číslo] dle závěrů [anonymizováno] univerzity v [obec] vyjádřené ve znaleckém posudku včetně jeho doplňků 213 441 Kč. Pro případ skončení nájmu bylo smluvní povinností žalované jako pronajímatele uhradit žalobci cenu trvalých porostů na těchto pozemcích, tj. částku 213 441 Kč a v rozsahu této částky proto soud prvního stupně shledal podanou žalobu opodstatněnou. Uzavřel dále, že ke dni [datum] se na pozemcích PK [číslo] trvalé porosty vinné révy nenacházely, a tedy ve vztahu k těmto pozemkům nevznikla žalovanému povinnost cokoliv hradit.

9. Soud prvního stupně dále posuzoval opodstatněnost žalovanou uplatněné námitky promlčení. Za použití § 3036 o. z. dospěl k závěru, že pro posouzení opodstatněnosti této námitky je třeba použít § 101 obč. zák., dle něhož se právo promlčí v obecné tříleté promlčecí lhůtě. K marnému uplynutí takové lhůty však do podání žaloby ve věci nedošlo, neboť žalobce měl možnost nárok uplatnit poprvé ke dni skončení nájmu, tj. ke dni [datum] a do podání žaloby ve věci, ev. do podání návrhu ne její změnu, k marnému uplynutí tříleté promlčecí lhůty nedošlo.

10. Soud prvního stupně dále uzavřel, že žalobce v řízení neprokázal, že jako nájemce uzavřel dne [datum] s [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem nájemní smlouvu [číslo] žalobou uplatněný nárok ve vztahu k tomuto pozemku proto neshledal opodstatněný. Dále dospěl k závěru, že byť bylo v řízení prokázáno, že žalobce jako nájemce uzavřel s [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem dne [datum] nájemní smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl nájem pozemku dle PK [číslo] v [katastrální uzemí], a to na dobu neurčitou a tato smlouva byla soudem shledána jako platně uzavřená, nestíhá žalovanou povinnost zaplatit žalobci náhradu za trvalé porosty na tomto pozemku nacházející se k [datum], neboť smluvními stranami bylo v uvedené smlouvě ujednáno, že taková povinnost stíhá pronajímatele pouze v případě, dojde-li k ukončení nájmu z jeho strany, přičemž takový předpoklad není splněn, neboť nájem k tomuto pozemku byl ukončen v důsledku pozemkové úpravy podle § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb. Protože žalobce neprokázal, že vinnou révu na uvedeném pozemku vysadil se souhlasem pronajímatele, nemůže mu být žalobou uplatněný nárok přiznán ani za použití § 677 odst. 1 obč. zák.

11. Z uvedených důvodů soud prvního stupně shledal podanou žalobu důvodnou do částky 213 441 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 213 441 Kč ode dne [datum] do zaplacení, když současně dovodil, že se žalovaná do prodlení s úhradou uvedené částky dostala od [datum], neboť žalobce vyzval žalovanou k plnění dopisem, jenž byl žalované doručen dne [datum], a to ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy a tedy splatnost pohledávky nastala až dne [datum]. S týmiž závěry výrokem II. rozsudku žalobu ve zbývající části jako nedůvodnou zamítl, o nákladech řízení účastníků rozhodl výrokem III. podle § 142 odst. 3 o. s. ř. s tím, že výše přiznaného plnění závisela na znaleckém posudku a žalobce byl neúspěšný jen v nepatrné části a dále rozhodl výrokem IV. rozsudku podle § 148 odst. 1 o. s. ř. o nákladech státu.

12. Proti zamítavému výroku II. rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce včasné odvolání, kterým podle jeho obsahu uplatnil odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. (nesprávná skutková zjištění). Poukázal na to, že soud prvního stupně neučinil správná skutková zjištění ze znaleckého posudku vypracovaného [příjmení] univerzitou v [obec], provozně ekonomickou fakultou, jenž byl opakovaně doplňován a upřesňován ohledně výpočtu náhrady za vinice v [katastrální uzemí]. Dle žalobce bylo k nejpřiléhavějšímu a nejpřesnějšímu výsledku dospěno v doplnění a upřesnění výpočtu finanční náhrady ze dne [datum], v němž zpracovatel tohoto doplňku znaleckého posudku určil hodnotu porostů na předmětných pozemcích v celkové výši 255 292 Kč. V tomto doplňku znaleckého posudku zvolená metoda je metodou nejvhodnější, výsledek nejpřesnější a nebylo důvodu se ve skutkových zjištěních od těchto závěrů odchýlit. Žalobce navrhl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změnit v souladu s tímto označeným důkazním prostředkem.

13. Výroky I., III. a IV. rozsudku soudu prvního stupně napadla včas podaným odvoláním žalovaná, která uplatnila odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř. (soud nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem), písm. d) o. s. ř. (neúplně zjištěný skutkový stav věci), písm. e) o. s. ř. (nesprávná skutková zjištění) a písm. g) o. s. ř. (nesprávné právní posouzení věci) a navrhla rozsudek v napadeném rozsahu zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V důvodech podaného odvolání poukázala na to, že soud prvního stupně vyšel při svém rozhodování z nesprávných skutkových zjištění a zcela pominul, že úkolem ustanoveného znaleckého ústavu bylo určit obvyklou cenu viničních porostů na označených pozemcích. Znalecký ústav však zadání soudu nesplnil, neboť neurčil obvyklou cenu porostů, ale cenu administrativní a postupoval tak v rozporu s ustanovením § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, dle něhož musí být porosty vinné révy oceňovány cenou obvyklou. Ustanovený znalecký ústav dále pochybil v tom, že vůbec neidentifikoval pozemky, na nichž se oceňované porosty nacházely a jím vypracovaný znalecký posudek je nepřesvědčivý a zcela nepřezkoumatelný, neboť při jeho zpracování využil znalecký ústav metodu poznávací, marketingovou a matematicko-statistickou, přičemž takové metody nejsou uvedeny ve výčtu přípustných metod podle § 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Pro vypracování znaleckého posudku znalecký ústav dále využil informace od blíže neidentifikovaných vinařů, a to současně za stavu, kdy jimi poskytnuté informace mohly být jen obecné, neboť znalecký ústav pozemky, na nichž se oceňované porosty nacházely, neidentifikoval. Uvedla dále, že při zpracování posudku znalecký ústav ignoroval relevantní informace poskytnuté [anonymizováno] kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským a [stát. instituce]. Závěry tohoto znaleckého posudku, jímž byla určena administrativní cena porostů na pozemcích, jsou pro rozhodnutí nevyužitelné, neboť pro rozhodnutí je významná cena porostu obvyklá. Nesprávnost závěrů tohoto znaleckého posudku je zřejmá i z toho, že na pozemcích PK [číslo] v [katastrální uzemí] se v době skončení nájemního vztahu vinice nenacházely. Dle argumentace odvolatelky posudek vypracovaný [příjmení] univerzitou v [obec] na základě usnesení soudu nelze považovat za znalecký posudek ve smyslu zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících ve spojení s vyhláškou č. 37/1967 Sb. k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, neboť v rozporu s ustanovením § 22 odst. 1 zákona o znalcích a tlumočnících, posudek neobsahuje informaci o tom, která z osob může před státním orgánem osobně stvrdit správnost podaného znaleckého posudku a podat vysvětlení, titulní strana posudku není číslována, posudek není členěn na část„ nález“ a část„ posudek“, tak jak vyžaduje ustanovení § 13 odst. 2 vyhlášky č. 37/1967 Sb., pro jeho vypracování nebyly použity přípustné metody a ustanovený znalecký ústav nebyl vůbec oprávněn znalecký posudek zpracovat, neboť keře vinné révy jsou ex lege součástí pozemků a jejich ocenění tak musí provádět znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, nikoliv znalec z oboru ekonomika a zemědělství. Odvolatelka v argumentaci dále uvedla, že soud prvního stupně neobjasnil věc po skutkové stránce dostatečně a úplně, neboť neprovedl důkaz znaleckým posudkem vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení] o obvyklé ceně porostu vinné révy na předmětných pozemcích. Uvedla dále, že soud prvního stupně dospěl k chybnému právnímu závěru, že žalobou uplatněný nárok není promlčen. Žalobce vymezil předmět řízení nesprávně, podanou žalobu změnil až po jednání dne [datum], tedy po marném uplynutí obecné promlčecí lhůty, a proto nemohl být v řízení úspěšný. Ve vztahu k nákladovému výroku napadeného rozsudku odvolatelka dále uvedla, že o nich mělo být soudem prvního stupně rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce nebyl v řízení neúspěšný pouze v nepatrné části.

14. V písemném vyjádření k odvolání žalované žalobce uvedl, že soud prvního stupně nepochybil, pokud při svém rozhodování vyšel ze zjištění učiněných ze znaleckého posudku vypracovaného [příjmení] univerzitou v [obec], [anonymizováno] ekonomickou fakultou, jímž byla stanovena administrativní cena porostů vinné révy na označených pozemcích. Právním předpisem je dáno, že trvalý porost je součástí pozemku, z tohoto důvodu také nedochází k jeho samostatnému obchodování na volném trhu a z tohoto důvodu nemohla být při vypracování znaleckého posudku [příjmení] univerzitou v [obec] použita tradiční metoda zjišťování obvyklé ceny, a to metoda porovnávací. Zákon [číslo] Sb., o oceňování majetku na takovou situaci pamatuje, když u takto neobchodovatelných či obtížně obchodovatelných věcí se určuje tzv. cena zjištěná, která vyplývá právě ze zákona a oceňovací vyhlášky a je považována za cenu obvyklou. Užití ceny zjištěné je výjimečné, lze k tomuto přistoupit v případě ocenění majetku, který není běžně obchodován a není možné dohledat podobné srovnávací případy, na základě kterých by mohlo dojít k porovnání. Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud při svém rozhodování využil závěry znaleckého zkoumání o administrativní ceně porostů na předmětných pozemcích. Uvedl dále, že námitky odvolatelky o formálních nedostatcích znaleckého posudku směřují výhradně proti jeho první verzi, z níž soud prvního, včetně při rozhodování nevycházel.

15. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal včas podanými odvoláními napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění a po doplnění dokazování ve shodě s ustanovením § 213 odst. 4 o. s. ř. shledal důvody ke změně napadeného rozsudku.

16. Za podmínek § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil odvolací soud dokazování znaleckým posudkem ze dne [datum], [číslo] vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení], odvolacím soudem ustanoveným znalcem z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí, jenž byl vypracován jako doplněk znaleckého posudku ze dne [datum], [číslo] vypracovaným týmž znalcem, tímto původním znaleckým posudkem, opakovaným výslechem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], znaleckým posudkem ze dne [datum], [číslo] vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady se specializací zahrady, sady a sděleními [anonymizováno] kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského ze dne [datum] a [datum].

17. Důkazy provedenými v odvolacím řízení bylo prokázáno, že odvolacím soudem ustanovený znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] vypracoval doplněk znaleckého posudku ze dne [datum], číslo položky [číslo] ke znaleckému posudku téhož znalce ze dne [datum], [číslo] úkolem znalce bylo odpovědět na otázku, jaká byla obvyklá cena trvalých porostů na pozemcích ve zjednodušené evidenci parcely původ – [anonymizováno] katastr [číslo] zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce] pro [katastrální uzemí], podle stavu ke dni [datum], a to při zohlednění výnosů z porostů (vinic) za období od [datum] do [datum]. Znalec dospěl k závěru, že obvyklou cenu trvalých porostů – viničních porostů na označených pozemcích vedených ve zjednodušené evidenci parcely původ [anonymizováno] katastr nelze určit na základě skutečně realizovaných cen z důvodu, že prodeje samostatných viničních porostů na pozemcích se v uplynulém období neuskutečnily, ani objektivně není možné realizovat samostatný prodej porostů, neboť trvalé porosty jsou ze zákona součástí pozemku. Z tohoto důvodu byla znalcem určena tržní hodnota trvalých porostů výnosovým způsobem ocenění. V případě tohoto ocenění vyšel z výnosů vinic, na základě povinného hlášení uživatele vinohradu, evidovaných [anonymizováno] kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským v [obec]. Citovaným doplňkem znaleckého posudku ze dne [datum] bylo prokázáno, že podle stavu ke dni [datum] znalec stanovil obvyklou cenu (tržní hodnotu) trvalých porostů (vinic) na pozemcích označených v ocenění částkou 27 000 Kč, přičemž se fakticky jedná pouze o obvyklou cenu trvalých porostů na pozemku ve zjednodušené evidenci parcely původ – [anonymizováno] katastr [číslo] neboť na pozemcích [číslo] se ke dni skončení nájmu porosty vinné révy nenacházely a na ostatních pozemcích se nacházely porosty nulové hodnoty. Výslechem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že ten nemá k účastníkům vztah, pro nějž by byl vyloučen z podání znaleckého posudku. Je znalcem z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí a do jeho odbornosti spadá i vypracování znaleckého posudku z [datum], [číslo] jakož i doplňku k tomuto znaleckému posudku, jenž vypracoval na základě usnesení odvolacího soudu. Zcela běžně vypracovává znalecké posudky, které se týkají pozemků s porosty, nejčastěji s porosty lesními, někdo oceňuje výlučně lesní porosty bez pozemku a s takovým oceňováním má bohatou zkušenost. V minulosti již vypracoval asi 10 znaleckých posudků, jejichž předmětem bylo ocenění pozemků s vinicemi. Pozemky v [katastrální uzemí], jichž se ocenění týkalo, se mu v terénu podařilo ztotožnit. Za tímto účelem se obrátil na katastrální úřad a u něho si opatřil mapy katastrálního území, jakož i původní mapy [anonymizováno] katastru. To však k identifikaci předmětných pozemků nestačilo, neboť bylo třeba získat soutisk původní a současné mapy. S tím se obrátil na [anonymizováno] pro hospodářskou úpravu lesů v [anonymizováno] nad [příjmení], s nímž dlouhodobě spolupracuje a tento ústav byl schopen znalci takový soutisk vyhotovit a pozemky označené ve znaleckém posudku a jeho doplňku dle původního [anonymizováno] katastru zakreslit do aktuální katastrální mapy. Znalec tuto mapu zanesl do GPS lokátoru a za jeho pomoci byl na místě schopen přesně identifikovat jednotlivé původní pozemky, přičemž odchylka je při tomto způsobu ztotožnění pozemků pouze asi 20 cm. Veškeré pozemky, na nichž se měly oceňované porosty vinné révy nacházet takto ztotožnil, prošel si je a viděl porosty na nich se nacházející. Pro vypracování znaleckého posudku, jakož i jeho doplňku, použil výnosovou metodu a informace o výnosech vinic na jednotlivých pozemcích získal od [anonymizováno] kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, jenž provádí a vede evidenci výnosů z vinic, neboť pěstitel, tedy vinař je podle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví povinen nejen podat žádost o registraci vinice a podávat žádosti o zápis změn, jež se vinic týkají, ale musí ročně také podávat prohlášení o produkci, tedy o sklizni. Tedy informace, které se promítají do evidence [anonymizováno] kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského jsou ty, které poskytuje sám pěstitel. Pro vypracování doplňku znaleckého posudku poskytl znalci na jeho žádost [ulice] kontrolní a zkušební ústav zemědělský potřebné přehledy výnosů z vinic za léta 2011 až 2013. Údaji o výnosech za rok 2014 již disponoval, neboť byl využit pro vypracování původního znaleckého posudku. Takto poskytnuté údaje o sklizni se vztahovaly k celé vinici, sám proto musel provést přepočet výnosů na metr čtvereční pozemků, jichž se ocenění týkalo. K dispozici měl dále sdělení [anonymizováno] kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského o výnosech z pozemků za rok 2014, v němž sám uvedený ústav provedl propočet výnosů na metr čtvereční pozemků. Při vypracování znaleckého posudku, jakož i doplňku, vyšel striktně z informací, jež mu o výnosech uvedený ústav poskytl. V rámci znaleckého zkoumání, při využití výnosové metody znalec vyšel ze skutečné výměry vinic na pozemcích, neboť tento údaj vede a znalci poskytl [anonymizováno] pozemkový úřad. Informaci o výnosu z hroznů v kilogramech na metr čtvereční vinice získal od [anonymizováno] kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Protože cenu vinic na pozemcích stanovoval za využití výnosů za delší časové období let 2011 až 2014, nevyužil korekci navýšení produkce o 15 % doporučenou Ministerstvem zemědělství ČR pro rok 2014, neboť by použití takové korekce vedlo k méně přesným závěrům. Pro použitou výnosovou metodu dále využil cenu hroznů v kilogramech za jednu tunu, přičemž tento údaj je zveřejňován Ministerstvem zemědělství ČR. Zohlednil dále zemědělskou dotaci na jednotlivé pozemky, jež se dá započítat do tržby pěstitele. Naopak musel též zohlednit fixní normativ nákladů na 1 ha vinice, který každoročně zveřejňuje [anonymizováno] zemědělské ekonomiky a informací a do tohoto normativu se promítá i cena viničních zařízení, jež se na pozemcích nachází. Zohlednil dále minimální provozní náklady na 1 ha vinice jako nezbytnou nákladovou položku, přičemž tento údaj konzultoval s doc. [jméno] [příjmení], zaměstnancem [anonymizováno] univerzity v [obec]. Zohlednil dále výši nájemného, neboť nájemné je též nákladová položka. Na straně 20 doplňku znaleckého posudku ze dne [datum] znalec shrnul hospodářský výsledek u jednotlivých pozemků za roky 2011 až 2014, a to jak v kladných, tak v záporných číslech. Jejich součtem dospěl k částce 1 889 Kč, přičemž tento průměrný hrubý hospodářský výsledek kapitalizoval kapitalizační mírou 7 %, jež vychází z cenového předpisu, ten stanoví určité rozmezí a v rámci něho za pomoci úvahy dospěl znalec v posuzovaném případě k závěru, že se má jednat právě o kapitalizační míru 7 %. Pouze u jediného posuzovaného pozemku parcely původ [anonymizováno] katastr PK [číslo] v [katastrální uzemí] dospěl ke kladnému výsledku hodnoty porostů, na něm se nacházejících, a to ve výši 27 000 Kč. Výslechem znalce bylo dále prokázáno, že znalcem použitý údaj o produkci vína eviduje [ulice] kontrolní a zkušební ústav zemědělský ve vztahu k celým vinicím, tedy poskytnutý údaj přepočetl na vinice nacházející se na jednotlivých pozemcích dle zadání znaleckého posudku a minimální provozní náklady na 1 ha vinic konzultoval s doc. prof. [příjmení] z [anonymizováno] univerzity v [obec], přičemž na všechny 4 roky, tj. od roku 2011 do roku 2014 pro účely vypracování znaleckého posudku vyšel z takto zjištěné průměrné výše 80 000 Kč na 1 ha. Nezjišťoval, zda pěstitel tyto náklady skutečně vynakládá, vyšel tak z běžných, průměrných nákladů. Informace o výnosech z jednotlivých pozemků za rozhodné období od žalobce nežádal, tyto informace mu byly poskytnuty [anonymizováno] a zkušebním ústavem zemědělským, jenž je eviduje dle hlášení pěstitelů a tyto údaje by se neměly lišit od údajů, jež by mu v tomto případě žalobce sdělil. Výslechem znalce bylo dále prokázáno, že se seznámil s žalobcem předloženým znaleckým posudkem ze dne [datum], [číslo] vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení] a má za to, že tento posudek nemá veškeré formální náležitosti vyžadované vyhláškou k zákonu o znalcích, ve znaleckém posudku je používán pojem náležitosti pozemku, jehož obsah je neznámý, znaleckým posudkem bylo provedeno ocenění k [datum], nikoliv k [datum] a pro zjištění administrativní ceny byl použit nesprávný právní předpis. Znalec vychází z předpokladu, že vinice jsou dobře obhospodařované, s čímž nelze souhlasit, na pozemcích oceňuje též stromy, jež se tam dle názoru znalce v roce 2014 nenacházely, pomíjí, že na pozemku dle [anonymizováno] katastru [číslo] je vytlučená vinice, vychází z nesprávné výměry vinice, neboť tu zaměňuje s výměrou pozemku, u ceny porostů na pozemku dle [anonymizováno] katastru [číslo] dospívá znalec k závěru, že porosty mají cenu 131 000 Kč, což je zjevně nesprávné, neboť se na pozemku nachází vyklučená vinice. Při vypracování znaleckého posudku vychází jeho zpracovatel z cen pozemků dosažených dražbou, jež o obvyklé ceně nesvědčí a při stanovení ceny porostů vychází znalec nesprávně z ceny orné půdy 8,81 Kč za m, přičemž tato cena neodpovídá ceně, za níž se orná půda v roce 2014 prodávala.

18. Znaleckým posudkem ze dne [datum] [číslo] bylo prokázáno, že ten byl vypracován znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] na objednávku JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta a úkolem znalce bylo vypracovat znalecký posudek o obvyklé ceně (tržní hodnotě) trvalých porostů na předmětných pozemcích v [katastrální uzemí] podle stavu ke dni [datum]. Ze znaleckého posudku bylo zjištěno, že znalec při vypracování posudku výnosovou metodou vyšel pouze z informací o výnosu poskytnutých [anonymizováno] kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským a dospěl k závěru, že kladnou hodnotu mají pouze porosty vinné révy na pozemku dle [anonymizováno] katastru [číslo] ve výši 12 400 Kč, a to podle stavu ke dni [datum]. Znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum], vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení], soudním znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady se specializací zahrady, sady, vinice, parky, okrasné výsadby a pozemky (mimo stavební a les) bylo zjištěno, že ten byl vypracován na základě objednávky žalobce a úkolem znalce bylo stanovit obvyklou (tržní) cenu pozemků dle [anonymizováno] katastru [číslo] v [katastrální uzemí] ke dni [datum], a to včetně trvalých porostů vinice a dále bez jakýchkoliv trvalých porostů a stanovit obvyklou (tržní) cenu trvalých porostů ke dni [datum] na uvedených pozemcích. Při stanovení obvyklé ceny využil znalec porovnávací metodu, pro níž využil cenu pozemků v [katastrální uzemí], [obec], [obec] a [obec] v počtu 10 dosaženou v dražbách, včetně dražeb exekučních a dovodil, že cena metru čtverečního oceňovaných pozemků k [datum] činila 71,70 Kč. Pro účely porovnávací metody dále využil zjištěnou cenu orné půdy v [katastrální uzemí] a [obec], jež byla prodávána v exekučních dražbách a dospěl k závěru, že obvyklá cena metru čtverečního takového pozemku činila 8,81 Kč. Za využití těchto poznatků stanovil znalec tržní hodnotu porostů na pozemcích ve zjednodušené evidenci v [katastrální uzemí] ve výši 0 Kč u pozemku [číslo] ve výši 153 163,71 Kč u pozemku [číslo] výši 65 626,94 Kč u pozemku [číslo] ve výši 217 741,71 Kč u pozemku [číslo] ve výši 58 109,68 Kč u pozemku [číslo] ve výši 24 144,74 Kč u pozemku [číslo] ve výši 20 277,04 Kč u pozemku [číslo] ve výši 14 043,25 Kč u pozemku [číslo] ve výši 15 484,72 Kč u pozemku [číslo] ve výši 20 215,40 Kč u pozemků [číslo] ve výši 39 692,84 Kč u pozemku [číslo] ve výši 36 197,21 Kč u pozemku [číslo] celkem ve výši 664 700 Kč. Uvedeným znaleckým posudkem bylo dále prokázáno, že na něj znalec připojil doložku ve smyslu ustanovení § 127a o. s. ř. Odpověďmi [anonymizováno] kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského ze dne [datum] a [datum], adresovanými právnímu zástupci žalobce bylo prokázáno, že ve vinici registrační [číslo] je registrovaný pozemek [číslo] tentýž pozemek je dále registrován ve vinici registrační [číslo] ve vinici registrační [číslo] je registrovaný pozemek [číslo] ve vinici registrační [číslo] je registrovaný pozemek [číslo], ve vinici registrační [číslo] je registrovaný pozemek [číslo] tentýž pozemek je dále registrován ve vinicích registrační [číslo] registrační [číslo] ve vinici registrační [číslo] je registrovaný pozemek [číslo]. Dále bylo prokázáno, že výnosy v jednotlivých letech jsou uvedeným úřadem evidovány ve vztahu k vinicím jednotlivých registračních čísel.

19. Odvolací soud vyšel při svém rozhodování z těch skutkových zjištění soudu prvního stupně, jež považoval za správná a dále z výsledků dokazování doplněného v odvolacím řízení. Lze shrnout, že soud prvního stupně správně zjistil, že žalobce uzavřel jako nájemce s pronajímateli nájemní smlouvy, a to dne [datum] s [jméno] [příjmení], dne [datum] s [jméno] [příjmení] a dne [datum] s [jméno] [příjmení], předmětem nájmu byly pozemky dle [anonymizováno] katastru [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] a smluvními stranami byla pro případ ukončení nájmu sjednána povinnost pronajímatele uhradit nájemci cenu trvalých porostů stanovených ke dni ukončení nájemního vztahu. Soud prvního stupně dále zjistil, že v nájemní smlouvě uzavřené mezi žalobcem jako nájemcem a [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem dne [datum] bylo ujednáno, že v tomto případě je pronajímatel povinen uhradit nájemci hodnotu pouze těch trvalých porostů, jež byly nájemcem vysazeny se souhlasem pronajímatele. Prvoinstanční soud nepochybil ani v závěru, že v řízení označenými důkazy nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že ten dne [datum] uzavřel jako nájemce s pronajímatelem [jméno] [příjmení] smlouvu o nájmu pozemku dle [anonymizováno] katastru [číslo] v [katastrální uzemí], když [jméno] [příjmení] v řízení vyslechnutá v procesním postavení svědka uzavření této smlouvy popřela a k prokázání uvedeného tvrzení o uzavření nájemní smlouvy žalobce další důkazy nenavrhl. Soud prvního stupně dále správně zjistil, že od původních pronajímatelů žalobce v průběhu roku 2012 uzavřenými kupními smlouvami předmětné pozemky do svého vlastnictví koupil. Správně též zjistil z rozhodnutí [anonymizováno] pozemkového úřadu ze dne 2. 9. 2014, č. j. SPU 347999/2014, že v důsledku schválených komplexních pozemkových úprav žalovaná vlastnické právo k výše označeným pozemkům k [datum] pozbyla.

20. Pro rozhodnutí ve věci soud prvního stupně považoval správně za relevantní zjištění o výši obvyklé ceny trvalých porostů (vinné révy) na předmětných pozemcích, a to podle stavu ke dni [datum]. Ve vztahu k tomuto zjištění nelze odepřít důvodnost argumentace žalované, že soud prvního stupně neučinil úplná skutková zjištění, dílem učinil nesprávné skutkové závěry a vyvodil z nich i nesprávné závěry právní. Soudu prvního stupně lze přisvědčit v tom, že soud hodnotí jen úplnost a přesvědčivost znaleckého posudku, posuzuje, zda zpracovatel znaleckého posudku splnil zadaný znalecký úkol, zda jím vyvozené závěry jsou logické a jsou v souladu s dalšími provedenými důkazy. Soudu nepřísluší hodnotit odbornou správnost závěrů znaleckého posudku (k tomu srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001, ze dne 6. 1. 2010, sp. zn. 30 Cdo 5359/2007 a ze dne 1. 2. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4556/2010). Byť si soud prvního stupně uvedených principů hodnocení důkazu znaleckým posudkem byl vědom, při hodnocení znaleckého posudku ze dne [datum] vypracovaného [příjmení] univerzitou v [obec], ve znění jeho doplnění a upřesnění ze dne [datum] a [datum] přehlédl, že zpracovatel znaleckého posudku zadaný znalecký úkol nesplnil, neboť nestanovil výši obvyklé ceny porostů na předmětných pozemcích podle stavu ke dni [datum], pominul využití výnosové metody pro vypracování posudku a stanovil cenu zjištěnou, rovnající se ceně administrativní. Do svých úvah dostatečně nepromítl nejen nesplnění zadaného znaleckého úkolu, ale též výraznou nepřesvědčivost vypracovaného znaleckého posudku ve znění jeho doplnění a upřesnění. Nelze přehlédnout, že zpracovatelem znaleckého posudku nebyly pozemky, na nichž se oceňované porosty nacházely či měly nacházet, v terénu ztotožněny, takové pozemky neviděl, a to včetně zmíněných porostů. Nelze pominout ani to, že [ulice] univerzita v [obec] vypracovala znalecký posudek z [datum], od jehož závěrů prostřednictvím před soudem vyslechnutého zástupce znaleckého ústavu doc. [jméno] [příjmení] zcela odstoupila a následně vypracovala 2 doplňky uvedeného znaleckého posudku ze dne [datum] a [datum], v nichž dospěla k rozdílným závěrům o výši ceny předmětných porostů a jejich cenu stanovila opět jako administrativní. Správnost posudku je dále zpochybněna zjištěním, do jeho závěrů nepromítnutým, že se ke dni [datum] na dvou pozemcích porosty vinné révy nenacházely. Doplněk znaleckého posudku ze dne [datum] nelze dle závěru odvolacího soudu za důkaz znaleckým posudkem podle § 127 o. s. ř. považovat, neboť nebyl opatřen znaleckou doložkou. Znaleckým ústavem vypracovaný původní posudek, k němuž byly dodatky vypracovány, trpěl formální vadou, když v jeho obsahu nebyla označena osoba, jež může před soudem stvrdit správnost posudku a poskytnout vysvětlení. Nutno zdůraznit, že pro účely řízení byl nevyužitelný znalecký posudek ze dne [datum] [číslo] vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., neboť tím byla stanovena cena porostů nacházejících se na jiných pozemcích, než jichž byl do [datum] žalobce nájemcem. Obdobně nebyl pro účely řízení využitelný znalecký posudek ze dne [datum] vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., neboť tím nebyla stanovena obvyklá cena vinné révy, tj. trvalých porostů na předmětných pozemcích, ale cena těchto porostů administrativní a správnost jeho závěrů je zpochybněna tím, že znalec pozemky v daném místě neztotožnil. Odvolací soud uzavírá, že výše obvyklé ceny vinné révy na předmětných pozemcích podle stavu ke dni [datum] byla v řízení prokázána znaleckým posudkem ze dne [datum], [číslo] ve znění jeho doplňku provedeného znaleckým posudkem ze dne [datum], [číslo] vypracovanými znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] Odvolací soud dospívá k závěru, že vypracování předmětného znaleckého posudku náleží do odbornosti uvedeného znalce, když ten je znalcem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, a to včetně pozemků, s nimiž se oceňují i trvalé porosty. Znalec v doplňku znaleckého posudku z [datum] splnil odvolacím soudem zadaný znalecký úkol a logicky odůvodnil, že pro vypracování znaleckého posudku lze využít pro stanovení obvyklé ceny porostů vinné révy výnosovou metodu, neboť takové porosty se samostatně neobchodují. Znalec [příjmení] [příjmení] podrobně, logicky a přesvědčivě odůvodnil závěr doplňku znaleckého posudku ze dne [datum], jehož výsledek je více objektivizován právě tím, že při zpracování znaleckého posudku byly zohledněny výnosy z porostů (vinic) za období od [datum] do [datum], tedy za delší časové období. Znalec, a to jako jediný zpracovatel znaleckého posudku v průběhu celého řízení ztotožnil předmětné pozemky, na nichž se oceňované trvalé porosty ke dni [datum] nacházely, provedl jejich prohlídku, postup zvolené výnosové metody směřující k závěrům znaleckého posudku dostatečně vysvětlil a jím učiněný závěr v doplňku znaleckého posudku ze dne [datum] nebyl jinými v řízení provedenými důkazy relevantně zpochybněn. Uvedené závěry shledává odvolací soud jako úplné, logicky odůvodněné a přesvědčivé. Odvolací soud nepřehlíží, že znalcem čerpané informace o výnosech použité pro vypracování posudku jsou evidované ve vztahu k vinicím, nikoliv k jednotlivým pozemkům. Takové informace, jež znalec k pozemkům přepočetl, při zohlednění skutečné výměry vinice na pozemku, mají dostatečnou vypovídací hodnotu, zejména za stavu, kdy evidence výnosů vychází z hlášení pěstitelů. Za stavu, kdy přesnější objektivní údaje nelze získat a nelze za ně považovat informace sdělené pěstitelem pro účely vypracování posudku, neshledává odvolací soud závěry uvedeného znaleckého zkoumání za důvodně zpochybněné. Nutno doplnit, že dle závěru odvolacího soudu nebyly tyto závěry znaleckého zkoumání v řízení zpochybněny znaleckým posudkem ze dne [datum] vypracovaným znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Znalec při vypracování tohoto znaleckého posudku nerespektoval ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, dle něhož se krom jiného i vinná a chmelová réva oceňují výnosovým způsobem. Znalec při vypracování znaleckého posudku tuto metodu nepoužil a použil metodu porovnávací. Uvedeným znaleckým posudkem nebyla stanovena pro účely potřebná obvyklá cena trvalých porostů podle stavu ke dni [datum], ale ke dni [datum] a závěry znaleckého posudku jsou zpochybňovány tím, že znalec pro vypracování znaleckého posudku využil ceny pozemků s porosty vinné révy, jakož i pozemků neosázených, jichž bylo dosaženo převážně v exekučních dražbách. Nejedná se o ceny běžně obchodované, ale modifikované právě tím, že jich bylo dosaženo v exekučních dražbách. Odvolací soud dále jako nepřesvědčivou hodnotí i zvolenou metodu porovnání ceny pozemků s porosty vinic s pozemky bez porostů a z toho vyvozované ceny porostů, když nevychází z žádného objektivního zjištění vztahujícího se k samotné ceně porostů. Správnost závěrů uvedeného posudku je dále zpochybněna tím, že znalec v něm používá v odborné praxi neznámé pojmy (náležitosti pozemku) vychází z předpokladu, že pozemky, jichž se ocenění týká, jsou dobře obhospodařované, přičemž bylo zjištěno a účastníky nerozporováno, že na jednom z pozemků je vinice vyklučená a na jednom se vinice nenachází a znalec při vypracování znaleckého posudku nezohlednil, že se porost vinic nenachází na celé výměře pozemku, ale na výměře menší. Správnost závěrů tohoto posudku je dále zpochybňována zjištěním, že zpracovatelem nebyly pozemky, na nichž se oceňované pozemky nacházejí v terénu ztotožněny a ohledány. Závěry uvedeného znaleckého posudku proto odvolací soud shledává nepřesvědčivé a nezpochybňující správnost znaleckého zkoumání provedeného odvolacím soudem ustanoveným znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Protože ani jiné v řízení provedené důkazy správnost závěrů doplňku znaleckého posudku ze dne [datum], [číslo] vypracovaného uvedeným znalcem nezpochybňují, neshledal odvolací soud důvod doplnit dokazování revizním znaleckým posudkem k tomuto posudku.

21. Lze shrnout, že soud prvního stupně po skutkové stránce věc neobjasnil dostatečně a úplně, neboť neučinil správné skutkové zjištění o obvyklé ceně porostů na označených pozemcích ke dni [datum], chybně nedoplnil dokazování znaleckým posudkem vypracovaným znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] a ze zjištěného skutkového stavu věci vyvodil i chybné právní závěry. Pochybení prvoinstančního soudu spočívající v neúplném skutkovém objasnění věci a v chybných skutkových zjištěních napravil odvolací soud v průběhu odvolacího řízení a posuzoval dále, zda soud prvního stupně ze zjištěného skutkového stavu věci vyvodil i správné právní závěry.

22. Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“) nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

23. Podle § 3036 o. z., podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

24. Podle § 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), účastnici mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláštně upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona.

25. Podle § 663 obč. zák., nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby jí dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

26. Podle § 667 odst. 1 obč. zák., změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po skončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci.

27. Podle § 680 odst. 2 obč. zák., dojde-li ke změně vlastnictví pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele a nájemce je oprávněn zprostit se svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána.

28. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

29. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud prvního stupně dospěl ke správnému zjištění, že mezi žalobcem jako nájemcem a [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem pozemků dle [anonymizováno] katastru [číslo] v [katastrální uzemí] a dále uzavřel jako nájemce dne [datum] s pronajímatelkou [jméno] [příjmení] nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem pozemků dle [anonymizováno] katastru [číslo]. Protože uvedenými smlouvami bylo sjednáno nejen právo pozemky užívat, ale i právo na plody a užitky z pozemků, jednalo se svým charakterem o pacht a soud prvního stupně nepochybil, pokud za použití § 3074 odst. 1 o. z. shledal na tyto smluvní vztahy dopadající ustanovení § 663 obč. zák. V obou uvedených smlouvách bylo smluvními stranami sjednáno, že v případě ukončení nájmu je pronajímatel povinen uhradit nájemci hodnotu trvalých porostů podle vyhotoveného znaleckého posudku, a to dle stavu v době ukončení nájmu, přičemž uvedené ujednání lze dle závěru odvolacího soudu podřadit pod ustanovení § 51 obč. zák. s ohledem na zjištění, že žalovaný v průběhu roku 2012 na základě uzavřených kupních smluv nabyl pozemky, jež byly předmětem uvedených nájemních smluv z [datum] a z [datum] do svého vlastnictví, dovodil soud prvního stupně správně s odkazem na ustanovení § 680 odst. 2 obč. zák., že žalovaný jako nabyvatel vstoupil do právního postavení původních pronajímatelů. Správně dále uzavřel, že nájemní vztah založený nájemními smlouvami z [datum] a z [datum] skončil v důsledku rozhodnutí [anonymizováno] pozemkového úřadu ze dne [datum] o komplexních pozemkových úpravách k [datum], neboť žalovaná k tomuto dni pozbyla vlastnické právo k předmětným pozemkům. Soud prvního stupně dále správně uzavřel, že se žalobci nepodařilo v řízení prokázat, že uzavřel dne [datum] jako nájemce s pronajímatelkou [jméno] [příjmení] smlouvu o nájmu pozemku dle [anonymizováno] katastru [číslo] v [katastrální uzemí], neboť podpis pronajímatelky na uvedené smlouvě byl [jméno] [příjmení] jako pravý popřen a k prokázání tvrzení o uzavření uvedené smlouvy žalobce jiné důkazy nenavrhl. Dokazováním doplněným v průběhu odvolacího řízení bylo prokázáno, že se pouze na jediném pozemku, jenž byl do [datum] v nájmu žalobce na základě nájemních smluv uzavřených dne [datum] a [datum] nacházely porosty vinné révy o kladné obvyklé ceně, konkrétně na pozemku [číslo] to o obvyklé ceně 27 000 Kč. Na ostatních pozemcích se takové porosty nenacházely. Lze tak uzavřít, že žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobci v souvislosti se skončením nájmu pozemků, jenž byly předmětem uzavřených nájemních smluv ze dne [datum] a [datum] ve výši 27 000 Kč. Protože žalobce vyzval žalovanou k plnění dopisem doručeným žalované [datum], a to ve lhůtě 10 dnů od doručení této výzvy, nastala splatnost úhrady částky 27 000 Kč dne [datum], a protože žalovaná uvedenou částku žalobci řádně neuhradila, dostala se od [datum] s její úhradou do prodlení a podle § 517 odst. 2 obč. zák. vznikla žalované povinnost zaplatit žalobci vedle částky 27 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení.

30. Soud prvního stupně dále správně dovodil, že mezi žalobcem jako nájemcem a [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem pozemku dle [anonymizováno] katastru [číslo] v [katastrální uzemí], nájem byl sjednán na dobu neurčitou a účastníky smlouvy bylo právo nájemce proti pronajímateli na úhradu hodnoty trvalých porostů na tomto pozemku ke dni skončení nájmu smluveno pouze pro případ ukončení nájmu ze strany pronajímatele. O takový případ se se však v posuzované věci nejedná, neboť takto smluvený nájemní vztah skončil ke dni [datum] v důsledku komplexních pozemkových úprav podle § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb. Soud prvního stupně správně uzavřel, že nárok na náhradu za porosty na uvedeném pozemku by žalobci náležel pouze za splnění předpokladů podle ustanovení § 667 odst. 1 obč. zák. Žalobce však v řízení neprokázal, že vinnou révu na uvedeném pozemku vysadil se souhlasem pronajímatele a současně v odvolacím řízení bylo prokázáno, že ke dni skončení nájemního vztahu neměly porosty na uvedeném pozemku žádnou hodnotu.

31. Odvolací soud se dále zabýval námitkou promlčení žalobou uplatněného nároku, kterou žalovaný vznesl v průběhu řízení před soudem prvního stupně a tuto námitku důvodnou neshledal. Za použití § 3036 obč. zák., se pro posouzení důvodnosti námitky promlčení uplatní dosavadní právní předpisy, tj. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť žalobou uplatněné právo se dosavadními právními předpisy řídí. Podle § 101 obč. zák., pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. V posuzované věci došlo ke skončení nájemního vztahu k předmětným pozemkům ke dni [datum] a právo na náhradu za porosty nacházející se na těchto pozemcích mohlo být žalobcem poprvé uplatněno dne [datum]. Řízení ve věci bylo zahájeno žalobou, kterou podal žalobce k soudu prvního stupně dne [datum], tj. ještě v průběhu uvedené tříleté promlčecí lhůty. Nutno zdůraznit, že žalobcem podaná žaloba ze dne [datum] vykazovala vady spočívající v její vnitřní rozpornosti, neboť byť žalobce žalobou uplatněný nárok odůvodnil tím, že byl nájemcem pozemků dle [anonymizováno] katastru [číslo] vše v [katastrální uzemí], a to na základě v žalobě uvedených nájemních smluv a nájem k těmto pozemkům skončil k [datum], v rozporu s těmito tvrzeními požadoval náhradu za porosty na pozemcích, jejichž vlastníkem se stal na základě rozhodnutí [anonymizováno] pozemkového úřadu ze dne [datum] v souladu se schváleným návrhem komplexních pozemkových úprav. Tuto disproporci a vnitřní rozpornost žalobních tvrzení soud prvního stupně pominul a chybně nevedl žalobce postupem podle § 43 odst. 1 o. s. ř. k odstranění vad podané žaloby. Až v průběhu řízení, aniž by k tomu byl žalobce soudem prvního stupně vyzván, žalobce rozpornost podané žaloby odstranil, když upřesnil, že se domáhá náhrady za trvalé porosty právě na pozemcích, jež mu byly v žalobě označenými nájemními smlouvami pronajaty, byť upřesnění podané žaloby označil jako návrh na změnu žaloby. Zbývá doplnit, že i kdyby soud přisvědčil argumentaci žalovaného, že se žalobce původní žalobou domáhá jiného nároku a až v průběhu řízení žalobu změnil, pak nelze pominout, že žalobce již v průběhu jednání před soudem prvního stupně dne [datum] upřesnil, že se domáhá náhrady za pozemky, jež měl do [datum] v nájmu na základě nájemních smluv uvedených v podané žalobě a i při takovém výkladu by k promlčení nároku žalobce nedošlo, neboť k tomuto upřesnění, byť soudem prvního stupně považovaném za návrh na změnu žaloby došlo v průběhu tříleté promlčecí lhůty.

32. Žalobce se v posuzované věci podanou žalobou domáhá po právu nároku pouze do výše 27 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Proto odvolací soud změnil za použití § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že se žaloba do částky 186 441 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení zamítá; jinak v tomto výroku a v zamítavém výroku II. rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako správný potvrdil.

33. Z důvodu změny rozsudku soudu prvního stupně rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. o nákladech řízení, jež účastníkům a státu vznikly v řízení před soudem prvního stupně, společně s rozhodováním o nákladech odvolacího řízení.

34. O nákladech, jež účastníkům vznikly v řízení před soudem prvního stupně a v řízení odvolacím rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť každý z účastníků byl v řízení úspěšný částečně, žalobce v rozsahu 8,3 % předmětu řízení a žalovaná v rozsahu 91,7 % předmětu řízení. Při odečtení procentuálního rozsahu úspěchu žalobce od úspěchu žalované dospívá odvolací soud k závěru, že žalované vzniklo proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a před soudem odvolacím v rozsahu 83,4 %. Při rozhodování o těchto nákladech odvolací soud nepominul, že výsledek řízení částečně závisel na znaleckém posudku, avšak pouze tento závěr neodůvodňuje aplikaci ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. při rozhodování o nákladech řízení účastníků. Nelze pominout, že částečný neúspěch žalobce v řízení nesouvisí s výsledkem znaleckého zkoumání, ale je důsledek neunesení důkazního břemene v řízení ze strany žalobce, neboť ten označenými důkazy neprokázal uzavření nájemní smlouvy, jejímž předmětem by byl pozemek dle [anonymizováno] katastru [číslo] v [katastrální uzemí] a neprokázal dále, že ke dni skončení nájemního vztahu se na pozemcích dle [anonymizováno] katastru [číslo] v témže katastrálním území nacházely trvalé porosty vinné révy. [příjmení] uvedeného považuje odvolací soud pro rozhodnutí o nákladech řízení účastníků za významné, že žalobce žalobou uplatněný nárok oproti nároku, jenž mu po právu náležel, zjevně nadsadil a při vyčíslení částky, jíž se domáhal, se dostal do extrémního rozporu s její reálnou hodnotou, neboť oproti žalobnímu žádání byla žalobci proti žalovanému přiznána částka dosahující pouze 8,3 % částky žalobcem vyčíslené. Výsledek znaleckého zkoumání k výši nároku, provedeného v odvolacím řízení, měl být pro žalobce zjevným impulsem ke korekci výše žalobou uplatněné částky. Protože žalobce za uvedeného důkazního stavu nevzal podanou žalobu částečně zpět a nejsou dány ani důvody pro použití § 150 o. s. ř. při rozhodování o nákladech řízení účastníků, pak nelze použít při tomto rozhodování ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., ale právě ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. (k tomu srovnej např. rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2881/12 a ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2389/20).

35. V řízení před soudem prvního stupně vznikly žalované náklady ve výši 5 000 Kč za uhrazení zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem dne [datum] a dále náklady za její právní zastoupení. V řízení před soudem prvního stupně poskytl právní zástupce žalované 17 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a to převzetí a přípravu zastoupení, sepis odporu proti platebnímu rozkazu, včetně písemného vyjádření k podané žalobě ze dne [datum], zastoupení žalované při jednání soudu prvního stupně dne [datum], sepis písemného podání ze dne [datum] obsahujícího doplnění významných skutkových tvrzení, zastoupení žalované při jednání soudu prvního stupně dne [datum], [datum], [datum] a [datum], sepis písemného vyjádření ze dne [datum] ke znaleckému posudku, zastoupení žalované při jednání před soudem prvního stupně dne [datum], sepis písemného vyjádření ze dne [datum], sepis písemného vyjádření k reviznímu znaleckému posudku ze dne [datum], zastoupení žalované při jednání soudu prvního stupně dne [datum], kdy bylo jednáno déle než 2 hodiny (15:10 až 17:23), sepis písemného vyjádření ze dne [datum], včetně důkazního návrhu a otázek na znalce a zastoupení žalované při jednání soudu prvního stupně dne [datum], [datum] a [datum]. S výjimkou zastoupení žalované při jednání soudu prvního stupně dne [datum], náleží právnímu zástupci žalované za každý výše uvedený úkon právní služby odměna podle § 11 odst. 1 a § 7 advokátního tarifu ve výši 9 620 Kč, za zastoupení žalované při jednání soudu prvního stupně dne [datum] ve výši dvojnásobku, neboť bylo jednáno více než 2 hodiny, tj. ve výši 19 240 Kč, celkem ve výši 173 160 Kč Náklady žalované v řízení před soudem prvního stupně dále sestávají z náhrady 18 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem ve výši 5 400 Kč, přičemž za zastoupení žalované při jednání soudu prvního stupně dne [datum] náleží zástupci žalované náhrada dvou režijních paušálů, neboť bylo jednáno déle než 2 hodiny. Náklady řízení žalované dále se sestávají z náhrady ztráty času podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu v souvislosti s jízdami právního zástupce žalované z [obec] k jednáním soudu prvního stupně a zpět dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], když vždy došlo ke ztrátě času cestou tam i zpět v rozsahu čtyř hodin, tj. osmi půlhodin a dále za jízdu vykonanou dne [datum] v účtovaném rozsahu dvou hodin, tj. čtyř půlhodin. Za každou zmeškanou půlhodinu náleží zástupci žalované náhrada ve výši 100 Kč, celkem za 76 půlhodin po 100 Kč 7 600 Kč Náklady žalované vzniklé v řízení před soudem prvního stupně dále sestávají z nákladů cestovného. Ve všech dále uvedených případech byla právním zástupcem žalované vykonána cesta ze sídla advokátní kanceláře v [obec] k jednání u soudu prvního stupně a zpět v délce 416 km, dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] byla jízda vykonána [značka automobilu] [registrační značka] průměrné spotřeby 6,6 litru motorové nafty na 100 km. Dne [datum], [datum], [datum] a [datum] byla jízda vykonána automobilem Škoda Octavia [registrační značka] průměrné spotřeby 5,4 litru benzinu [anonymizováno] na 100 km. Za každou z jízd vykonaných dne [datum], [datum] a [datum] vznikly právnímu zástupci žalované náklady cestovného podle vyhlášky č. 385/2015 Sb. při základní sazbě na 1 km 3,80 Kč a ceně motorové nafty 29,50 Kč ve výši 2 391 Kč. Za každou z jízd vykonaných dne [datum] a [datum] vznikly zástupci žalované náklady cestovného podle vyhlášky č. 440/2016 Sb., při základní sazbě náhrady za 1 km jízdy 3,90 Kč a ceně motorové nafty 28,60 Kč za 1 l, ve výši 2 407 Kč. Za jízdu vykonanou dne [datum] vznikly zástupci žalované náklady cestovného podle vyhlášky č. 463/2017 Sb., při základní sazbě náhrady na 1 km jízdy ve výši 4 Kč a ceně motorové nafty 29,80 Kč, ve výši 2 482 Kč. Za jízdu vykonanou dne [datum] vznikly zástupci žalované náklady cestovného podle vyhlášky č. 358/2019 Sb., při základní sazbě náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,20 Kč a ceně benzinu [anonymizováno] 32 Kč za 1 l, ve výši 2 466 Kč. Za každou z jízd vykonaných dne [datum], [datum] a [datum] vznikly zástupci žalované náklady cestovného podle vyhlášky č. 589/2020 Sb., při základní sazbě náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,40 Kč a ceně benzinu [anonymizováno] 27,80 Kč za 1 l, ve výši 2 454 Kč. V řízení před soudem prvního stupně tak vznikly zástupci žalované náklady cestovného v celkové výši 24 297 Kč Náklady žalované vzniklé v řízení před soudem prvního stupně jsou dále navyšovány o 21% DPH ve výši 44 196 Kč a činí celkem 259 653 Kč.

36. V odvolacím řízení vznikly žalované náklady sestávající z žalovanou zaplaceného soudního poplatku za podané odvolání ve výši 10 673 Kč a dále z nákladů jejího právního zastoupení. V odvolacím řízení poskytl právní zástupce žalované 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, a to sepis odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, zastoupení žalované při jednání odvolacího soudu dne [datum], kde bylo jednáno déle než 2 hodiny (14:00 až 16:05), sepis písemného vyjádření ze dne [datum], doplněného podáním z [datum], sepis písemného vyjádření ze dne [datum] ke znaleckému posudku vypracovanému Ing. [jméno] [příjmení] a zastoupení žalované při jednání odvolacího soudu dne [datum]. Žalovaná podaným odvoláním napadla pouze výrok I. (do výše 213 441 Kč s příslušenstvím) a závislé nákladové výroky, a proto zástupci žalované vznikl nárok na odměnu za tento úkon právní služby podle § 11 a § 7 advokátního tarifu ve výši 9 180 Kč. Za zastoupení žalované při jednání odvolacího soudu dne [datum], kde bylo jednáno déle než 2 hodiny, vznikl zástupci žalované nárok na odměnu podle týchž zákonných ustanovení ve výši 19 240 Kč (9 620 Kč × 2). Za každý z ostatních tří uvedených úkonů právní služby mu vznikl podle týchž zákonných ustanovení nárok na odměnu ve výši 9 620 Kč Náklady odvolacího řízení žalované dále sestávají z náhrady režijních paušálů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby s výjimkou zastoupení žalované při jednání odvolacího soudu dne [datum], kde bylo jednáno déle než 2 hodiny, a proto k tomuto úkonu náleží 2 režijní paušály, celkem ve výši 600 Kč. Za všechny úkony právní služby činí náhrada režijních paušálů 1 800 Kč Náklady řízení dále sestávají z náhrady za ztrátu času právního zástupce žalované jízdami ze sídla v [obec] k jednání odvolacího soudu a zpět dne [datum] a [datum], kdy při každé jízdě bylo zmeškáno celkem 8 půlhodin po 100 Kč, celkem 1 600 Kč za obě jízdy podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu Náklady řízení žalované dále sestávají z náhrady cestovného za uvedené jízdy vykonané právním zástupcem žalované ze sídla v [obec] k jednání u Krajského soudu v Praze a zpět dne [datum] a [datum]. Při každé z jízd bylo ujeto celkem 416 km automobilem zn. Volvo S60, [registrační značka] průměrné spotřeby 6,7 litru benzinu [anonymizováno] na 100 km. Náklady cestovného za každou uvedenou jízdu činí podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., při paušální náhradě za 1 km jízdy ve výši 4, 70 Kč a ceně benzinu Natural 37,10 Kč za 1 l, 2 989 Kč, za obě jízdy 5 978 Kč Náklady, jež žalované vznikly v odvolacím řízení, jsou dále navyšovány o 21% DPH, tj. o 13 998 Kč a činí celkem 91 329 Kč. Pro úplnost zbývá doplnit, že při stanovení výše nákladů cestovného použil odvolací soud ve všech případech cenu pohonných hmot dle výše uvedených vyhlášek platných pro kalendářní rok, neboť žalovaná nedoložila výši ceny, kterou za pohonné hmoty uhradila.

37. V řízení před soudy obou stupňů vznikly žalované náklady v celkové výši 350 982 Kč, proti žalobci jí vznikl nárok na zaplacení 83,4 % těchto nákladů, tj. částky 292 719 Kč, a proto odvolací soud výrokem II. rozsudku uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 292 719 Kč, k rukám jejího právního zástupce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

38. O nákladech státu vzniklých v řízení před soudem prvního stupně a před soudem odvolacím rozhodl odvolací soud podle § 148 o. s. ř., a to podle poměru úspěchu každého účastníka řízení. V řízení před soudem prvního stupně vznikly České republice náklady za vyplacené svědečné a znalečné v celkové výši 38 365 Kč, tyto náklady byly do výše 20 000 Kč uhrazeny účastníky zaplacenými zálohami a k úhradě proto zbývá částka 18 365 Kč. Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 8,3 % předmětu řízení, žalovaný v rozsahu 91,7 % předmětu řízení, a proto odvolací soud uložil výroky III. a IV. rozsudku žalobci povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ na náhradu nákladů státu 16 841 Kč, žalované povinnost této úhrady do výše 1 524 Kč, v obou případech do tří dnů od právní moci rozsudku. Podle téhož zákonného ustanovení a téhož pravidla uložil odvolací soud účastníkům výroky V. a VI. rozsudku platební povinnost ve vztahu k nákladům státu, jež vznikly v odvolacím řízení. Jejich výše za vyplacené znalečné činí 19 164 Kč, a proto odvolací soud výrokem V. rozsudku uložil žalobci povinnost zaplatit České republice – Krajskému soudu v Praze na náhradu nákladů státu 17 573 Kč, tj. 91,7 % vzniklých nákladů, do tří dnů od právní moci rozsudku a výrokem VI. uložil žalované povinnost zaplatit České republice – Krajskému soudu v Praze na náhradu nákladů státu 1 591 Kč, tj. 8,3 % vzniklých nákladů, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení