2 Ad 2/2024– 49

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou ve věci žalobce: X bytem X zastoupen Mgr. Hanou Křenkovou, advokátkou sídlem Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8 proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 11. 2023, č.j. MPSV–2023/232622–911 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 2. 11. 2023, č. j. MPSV–2023/232622–911, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2600 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce Mgr. Hany Křenkové, advokátky.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhal přezkoumání rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „žalovaný“) ze dne 2. 11. 2023, č. j. MPSV–2023/ 232622–911 (dále jen „napadené rozhodnutí”), kterým bylo podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), změněno rozhodnutí ze dne 19. 6. 2023, č. j. 19374/2023/AAB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), vydané Úřadem práce České republiky – krajská pobočka pro hl. m. Prahu (dále jen „úřad práce“) tak, že se žalobci dle § 7 ve spojení s § 4 odst. 1, § 8, § 9, § 11 a § 13 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 108/2006 Sb.“), přiznává příspěvek na péči ve výši 880 Kč měsíčně od ledna 2023.

II. Obsah žaloby

2. Žalobce namítal, že se od místního šetření v lednu 2023 podstatně zhoršil jeho zdravotní stav. Od této doby nebyl znovu osobně vyšetřen, když jeho zdravotní stav nelze vyčíst pouze ze zdravotní dokumentace. Žalobce má astma stupně 4 s nepříjemnými záchvaty několikrát denně, nemůže nosit žádná břemena a ujde sotva pár metrů. Kvůli chronickým bolestem chodí o berlích, musí užívat analgetika. Psychiatrické onemocnění ho upoutalo k lůžku, trpí bludy, halucinacemi, depresemi, úzkostmi a záchvaty. Bez pomoci druhých je nemobilní, téměř každý den ztrácí orientaci, jeho komunikace je velmi omezená. Pečující osoba musí nakupovat, vařit a žalobci pomáhá s hygienou a každodenními úkony. Jelikož ani v odvolacím řízení nebyl osobně vyšetřen, napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a nesprávného postupu žalovaného. Žalobce je přesvědčen, že splňuje podmínky nejméně III. stupně příspěvku na péči.

III. Vyjádření žalovaného

3. Žalovaný uvedl, že žalobce trpí těžkou smíšenou poruchou osobnosti, obtížně farmakologicky ovlivnitelnou, smíšenou disociativní poruchou, generalizovanou úzkostnou poruchou a panickou poruchou, chronickou plicní obstrukční nemocí II. stupně v překryvu s astma bronchiale, migrénou, chronickým vertebrogenním algickým syndromem a chronickou gastritidou. Komise hodnotila podstatné omezení pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého funkčního postižení na základě těžké smíšené poruchy osobnosti s opakovanými krátce trvajícími disociativními záchvaty s poruchou vědomí, krátce trvající ztrátou orientace, opakovaně se vyskytujícími panickými atakami, trvalou úzkostí s vegetativním doprovodem, sociálním stažením a významným omezením v sociálních interakcích. Jako nezvládnuté byly hodnoceny péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Žalobce byl schopen měnit polohy, ujít 200 metrů s přestávkami, chodit do schodů, manipulovat s dveřmi a použít dopravní prostředek. Duševní porucha žalobce není z funkčního hlediska důvodem pro nezvládání orientace a komunikace, přičemž záchvaty s poruchou vědomí byly přechodnými stavy s frekvencí jednou až dvakrát týdně. Žalobce má dostatečný intelekt ohledně stravování, oblékání a obouvání, tělesné hygieny a výkonu fyziologické potřeby. Namítané zhoršení zdravotního stavu musí být prokázáno lékařskými zprávami. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

IV. Obsah správního spisu

4. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce podal dne 18. 1. 2023 žádost o příspěvek na péči. Oznámením o poskytovateli pomoci ze dne 18. 1. 2023 žalobce sdělil, že je mu poskytována pomoc panem L. F.

5. Dne 7. 2. 2023 bylo u žalobce provedeno sociální šetření, v záznamu je ohledně jeho mobility konstatováno, že při chůzi po bytě využívá jednu francouzskou hůl a přidržuje se nábytku, špatně se mu dýchá, zadýchává se a točí se mu hlava, mimo byt chodí s doprovodem, chůzi po schodech zvládne jen s obtížemi, při vstávání a usedání potřebuje pomoc druhé osoby nebo se přidržet nábytku, v MHD vůbec nejezdí, k lékaři je dopravován autem. Co se týče orientace, žalobce má astigmatismus, často ztrácí orientaci časem a místem, má zhoršenou paměť. Nezvládá číst, točí se mu přitom hlava, text napíše jen na počítači, ale spíše jej někomu diktuje. Ohledně stravování je uvedeno, že přípravu stravy zajišťuje pečující osoba, žalobce si nezvládne stravu naporcovat, nedokáže používat příbor, vše jí rukama a pečující osoba ho pak otře. Ohledně oblékání a obouvání se uvádí, že pečující osoba zajistí přípravu a výběr oblečení, žalobce potřebuje pomoc při oblékání kalhot a ponožek, nezapne knoflíky, nerozezná rub a líc, nepozná, co si vzít na sebe, neoblékne se adekvátně počasí, boty si neobuje kvůli bolesti zad. Ohledně tělesné hygieny je uvedeno, že se nedostane do vany, sedí na hraně vany a omývá ho pečující osoba, bez pomoci pečující osoby se nezvládne umýt, osušit ani oholit, pečující osoba ho musí nutit do výkonu tělesné hygieny, vlasy mu stříhá jeho kamarád. Ohledně péče o zdraví se uvádí, že žalobce užívá hodně léků, které mu vyzvedává, připravuje a kontroluje pečující osoba, žalobce nezvládá dodržovat pitný režim.

6. Dle prvostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 6. 2023, č. j. LPS/2020/307–P3_CSSZ) spočívá rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce v chronické obstrukční plicní nemoci II/B v překryvu s astma bronchiale v terénu nikotinismu. V anamnéze byly také smíšená porucha osobnosti, generalizovaná porucha osobnosti, smíšená disociativní porucha a panická porucha. Posudek vychází ze zjištění z lékařské dokumentace a výsledky sociálního šetření jsou v posudku označeny za rozporné s doloženou zdravotnickou dokumentací. Lékař neshledal, že by žalobcův zdravotní stav vedl k neschopnosti zvládat alespoň tři nebo čtyři základní životní potřeby, konstatoval nezvládaní dvou životních potřeb, při nichž žalobce potřebuje pomoc, tj. osobní aktivity a péče o domácnost. Dle výroku a odůvodnění není žalobce osobou, jež se podle § 8 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb. považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby, jde o osobu starší 18 let věku, která nesplňuje zdravotní podmínky pro uznání stupně závislosti.

7. V prvostupňovém rozhodnutí ze dne 19. 6. 2023 úřad práce odkázal na § 8 zákona č. 108/2006 Sb. a shledal, že žalobce nelze považovat za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby, poněvadž z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nepotřebuje každodenní pomoc nebo dohled alespoň ve třech oblastech základních životních potřeb. Odkázal na sociální šetření, aniž by však uvedl jeho výsledky. Dále odkázal na prvostupňový posudek ze dne 7. 6. 2023, vyjmenoval podklady, ze kterých posudek vycházel s tím, že dle posudku žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc při dvou základních životních potřebách, tj. při osobních aktivitách a péči o domácnost.

8. Žalobce podal dne 5. 7. 2023 proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání, v němž uplatnil konkrétní tvrzení stran nezvládání jednotlivých základních životních potřeb, jež se z velké části shodují se závěry sociálního šetření. Tvrdil, že se jeho každodenní schopnost postarat se o sebe velmi zhoršila a měl by mu být přiznán III. stupeň invalidity.

9. V odvolacím řízení byl vypracován posudek PK MPSV ke stupni závislosti žalobce (posudek ze dne 18. 10. 2023, e. č. SZ/2023/2322–PH–9). Komise shledala, že žalobce trpí těžkou smíšenou poruchou osobnosti, obtížně farmakologicky ovlivnitelnou, smíšenou disociativní poruchou, generalizovanou úzkostnou poruchou a panickou poruchou, chronickou plicní obstrukční nemocí II. stupně v překryvu s astma bronchiale, migrénou, chronickým vertebrogenním algickým syndromem a chronickou gastritidou. Nebylo dokladováno smyslové postižení vedoucí k nezvládání základních životních potřeb, omezení pohybu ani omezení svalové síly končetin ani omezení pohybu páteře, které by znemožňovalo provádění posuzovaných základních životních potřeb. Oproti první instanci komise započítala i základní životní potřebu péče o zdraví pro potřebu dohledu nad dodržováním stanoveného léčebného režimu, při rozpoznávání zdravotního problému a v případě potřeby vyhledání pomoci. Komise uzavřela, že ke dni 1. 1. 2023 zjistila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce a na jeho základě nezvládnutí tří základních životních potřeb, tj. péče o zdraví, osobních aktivit a péče o domácnost. Dle výroku a odůvodnění posudku šlo o osobu starší 18 let věku, která se podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 108/2006 Sb. považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I. (lehká závislost).

10. V napadeném rozhodnutí žalovaný zrekapituloval průběh řízení, poukázal na § 7 § 8 § 9 a § 25 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb. a shrnul obsah posudku PK MPSV ze dne 18. 10. 2023, e. č. SZ/2023/2322–PH–9, jehož platnost byla stanovena od 1. 1. 2023 do 31. 10. 2025. Žalovaný konstatoval, že posudek byl zpracován komisí v řádném složení za účasti posudkové lékařky a odborné lékařky z oboru psychiatrie. Odvolací námitky byly vyhodnoceny ve vztahu ke zjištěnému zdravotnímu stavu a při vypracování posudku komise vycházela i z výsledku sociálního šetření. Podle názoru žalovaného se v posudkovém hodnocení dostatečně odůvodňuje závěr, proč žalobce zvládá jen tři základní životní potřeby. Závěr o přiznání příspěvku na péči ve výši 880 Kč měsíčně od ledna 2023 se opírá o výsledek posouzení žalobcova zdravotního stavu posudkovou komisí jakožto o stěžejní zákonný podklad rozhodnutí ve smyslu § 28 zákona č. 108/2006 Sb. Z provedených důkazů podle žalovaného nelze než předpokládat, že komise prověřila všechny skutečnosti významné pro posudkový závěr.

V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

11. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

12. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb. při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: a) mobilita, b) orientace, c) komunikace, d) stravování, e) oblékání a obouvání, f) tělesná hygiena, g) výkon fyziologické potřeby, h) péče o zdraví, i) osobní aktivity, j) péče o domácnost.

13. Dle § 25 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb. při posuzování stupně závislosti osoby vychází okresní správa sociálního zabezpečení ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb, popřípadě také z vyšetření dětského klinického psychologa v případě pervazivních vývojových poruch, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře.

14. Podle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“) schopnost osoby zvládat základní životní potřeby pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí v přirozeném sociálním prostředí a s ohledem na věk fyzické osoby.

15. Podle § 2a prováděcí vyhlášky platí, že pokud osoba není schopna z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zvládat alespoň jednu z aktivit, která je pro schopnost zvládat základní životní potřebu vymezena v příloze č. 1 k této vyhlášce, není schopna základní životní potřebu zvládat, a to bez ohledu na příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

16. K posudkovému řízení se Nejvyšší správní soud opakovaně vyjádřil ve svých rozhodnutích, např. v rozsudku ze dne 21. 9. 2020, č. j. 1 Ads 224/2019–20, kde uvedl následující: „Posuzování závislosti na pomoci jiné fyzické osoby provádí posudkový lékař OSSZ a posudková komise žalovaného. Nejvyšší správní soud opakovaně judikuje, že posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti (srov. § 16a zákona č. 582/1991 Sb.) spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství. Výsledkem posouzení je potom odborný posudek, který je pro správní orgán stěžejním důkazem, a na který je při nedostatku odborné erudice odkázán. Proto je třeba klást zvýšený důraz na jednoznačnost, určitost, úplnost a přesvědčivost každého takového posudku. Tyto náležitosti posudek splňuje pouze v případě, že se v něm posudková komise vypořádá se všemi rozhodnými skutečnostmi, přihlédne k potížím udávaným účastníkem řízení, výsledkům sociálního šetření a lékařským zprávám. Své závěry musí posudková komise náležitě podložit a odůvodnit. Je nezbytné, aby posudek obsahoval vysvětlení, jakým způsobem posudková komise hodnotila veškeré posudkové podklady, které z nich považovala za relevantní, případně z jakého důvodu se od závěrů uvedených v některých z nich odchýlila. Posuzovaný zdravotní stav potom musí být popsán dostatečně jasně a přesně, aby nevystávaly žádné další pochybnosti (srov. např. rozsudek ze dne 5. března 2015, č. j. 6 Ads 299/2014–25, či ze dne 30. 1. 2019, č. j. 6 Ads 34/2018–17).“ 17. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009, č. j. 4 Ads 57/2009–53, „Posouzení stupně závislosti osoby pro účely rozhodování o příspěvku na péči v řízení v I. stupni i v řízení odvolacím musí vycházet z hodnocení všech podkladů uvedených v § 25 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Na výsledný lékařský posudek, který je v tomto řízení stěžejním důkazem, je třeba klást požadavek úplnosti a přesvědčivosti. Nenaplnění těchto požadavků je vadou řízení před správním orgánem ve smyslu § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.“ 18. Dále je k tomu nezbytné uvést, že stejně jako správní orgán ani soud nemůže přezkoumávat odbornou stránku posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti, nemůže tak sám o sobě posoudit, zda žalobci náleží příspěvek na péči a zda splňoval podmínky pro zařazení do určitého stupně závislosti. Soud však dle zásady volného hodnocení důkazů hodnotí předmětný posudek jako každý jiný důkaz, a to z toho hlediska, zda splňuje požadavky na přesvědčivost, úplnost a zda se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Posudek PK MPSV ze dne 18. 10. 2023, který byl klíčovým podkladem napadeného rozhodnutí, shora uvedené požadavky nesplňuje, a to z následujících důvodů.

19. Závěry sociálního šetření nebyly v posudku kriticky zhodnoceny, naopak některá zjištění v rámci sociálního šetření neodpovídají zjištěním PK MPSV nebo jsou s nimi dokonce v rozporu. U posuzování zvládání konkrétních životních potřeb nejsou v posudku rozepsány jednotlivé zkoumané aktivity, většina jich není ani zmíněna, natož zhodnocena. PK MPSV měla provést komplexní, autonomní a přesvědčivé zhodnocení zvládání všech zkoumaných životních potřeb, což předpokládalo zabývání se všemi aktivitami stanovenými v Příloze 1 k prováděcí vyhlášce. Daný závěr platí tím spíše, že postačuje nezvládání jediné ze zkoumaných aktivit, aby byla celá základní životní potřeba hodnocena jako nezvládaná (§ 2a prováděcí vyhlášky).

20. U potřeby mobility PK MPSV uvedla, že žalobce zvládal změny poloh, stoj, chůzi krokem v dosahu alespoň 200 metrů s přerušovanými zastávkami, chůzi do schodů a ze schodů v rozsahu jednoho patra s pomocí zábradlí, otevírat a zavírat dveře, použít dopravní prostředek včetně nastoupení a vystoupení. Podle sociálního šetření žalobce při chůzi po bytě využíval jednu francouzskou hůl a přidržoval se nábytku, špatně se mu dýchalo, zadýchával se a točila se mu hlava, mimo byt chodil s doprovodem, chůzi po schodech zvládal jen s obtížemi, při vstávání a usedání potřeboval pomoc druhé osoby nebo se přidržoval nábytku, v MHD vůbec nejezdil, k lékaři byl dopravován autem.

21. U potřeby stravování PK MPSV uvedla, že žalobce byl schopen vybrat si hotový nápoj a potraviny ke konzumaci, nalít nápoj, naporcovat a naservírovat stravu, najíst se a napít se, konzumovat stravu v obvyklém denním režimu, přemístit nápoj a stravu na místo konzumace. Podle sociálního šetření žalobci přípravu stravy zajišťuje pečující osoba, žalobce si nezvládne stravu naporcovat, nedokáže používat příbor, vše jí rukama a pečující osoba ho pak otře.

22. U potřeby oblékání a obouvání PK MPSV uvedla, že žalobce si dokázal vybrat oblečení a obutí přiměřené okolnostem, rozeznal rub a líc oblečení a správně ho vrstvil, s oblečením manipuloval v souvislosti s denním režimem. Jak vyplývá ze sociálního šetření, pečující osoba žalobci zajistí přípravu a výběr oblečení, žalobce potřebuje pomoc při oblékání kalhot a ponožek, nezapne knoflíky, nerozezná rub a líc, nepozná, co si vzít na sebe, neoblékne se adekvátně počasí, boty si neobuje kvůli bolesti zad.

23. U potřeby tělesné hygieny PK MPSV uvedla, že žalobce používal hygienické zařízení, dodržoval tělesnou hygienu, myl si a osušoval si jednotlivé části těla, prováděl celkovou a ústní hygienu, česal se a oholil se. Podle sociálního šetření se žalobce nedostane do vany, sedí na hraně vany a omývá ho pečující osoba, bez pomoci pečující osoby se nezvládne umýt, osušit ani oholit, pečující osoba ho musí nutit do výkonu tělesné hygieny, vlasy mu stříhá jeho kamarád.

24. U zmíněných potřeb mobility, stravování, oblékání a obouvání a tělesné hygieny chybí posouzení jednotlivých aktivit dle Přílohy 1 k prováděcí vyhlášce a jejich navázání na konkrétní poznatky o zdravotním stavu. Konkrétní poznatky ani předestřené rozpory se sociálním šetřením nejsou kriticky zhodnoceny, resp. přesvědčivě vysvětleny.

25. Posudek PK MPSV tudíž nenaplňuje požadavky úplnosti a přesvědčivosti, vyžaduje rozsáhlé a zásadní doplnění, ve vztahu k provedenému sociálnímu šetření je v různých aspektech v rozporu se spisem a v některých výše předestřených ohledech zároveň nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů (zejména absence hodnocení jednotlivých aktivit dle Přílohy 1 k prováděcí vyhlášce). Posudek PK MPSV je zároveň stěžejním podkladem ve věcech příspěvku na péči, proto je třeba uvedené nedostatky přičíst samotnému napadenému rozhodnutí, které z posudku zcela vycházelo a jeho závěry plně aprobovalo.

26. Ze všech shora uvedených důvodů soud napadené rozhodnutí bez jednání dle § 76 odst. 1 písm. a) a písm. c) s.ř.s. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

27. V dalším řízení, v němž bude žalovaný vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s.ř.s.), si žalovaný vyžádá nový posudek PK MPSV (případně zásadní a rozsáhlé doplnění původního posudku k potřebám mobility, stravování, oblékání a obouvání a tělesné hygieny). V tomto posudku komise řádně uvede, z jakých konkrétních podkladů (včetně lékařských zpráv) vycházela, co bylo jejich obsahem, jaká zjištění učinila ohledně zdravotního stavu žalobce a zvládání shora uvedených základních životních potřeb a jak tato zjištění vyhodnotila. Řádně vysvětlí rozpory mezi provedeným sociálním šetřením a poznatky o zdravotním stavu žalobce, konkrétní poznatky řádně a přezkoumatelně vyhodnotí ve vztahu ke všem jednotlivým aktivitám uvedeným v příloze č. 1 prováděcí vyhlášky, přičemž se vypořádá se všemi potížemi a námitkami tvrzenými žalobcem i se zjištěními vyplývajícími z konkrétních podkladů. Komise přitom vyzve žalobce, aby se dostavil k jejímu jednání, kde bude provedeno odborné vyšetření jeho zdravotního stavu ve vztahu ke schopnosti zvládání jednotlivých základních životních potřeb. V návaznosti na nový posudek posudkové komise MPSV a sdělení stanoviska žalobce k tomuto posudku žalovaný vyhodnotí, zda posudek v souladu se shora uvedenou judikaturou splňuje požadavky na úplnost, přesvědčivost a zda se náležitě vypořádává se všemi relevantními skutečnostmi a námitkami žalobce, žalovaný následně ve věci znovu rozhodne.

28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., dle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Náklady vynaložené žalobcem na dané řízení představují náhradu nákladů právního zastoupení, spočívajících v odměně za dva úkony právní služby, tj. převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby po 1000 Kč (§ 7 odst. 2, § 9 odst. 2 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.), celkem 2000 Kč a náhrady hotových výdajů v částce 300 Kč za 1 úkon, celkem 600 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky), celkem pak jde o částku ve výši 2600 Kč.