2 Ad 29/2022–84

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou v právní věci žalobce: X trvale bytem X zastoupen Mgr. Miroslavem Krutinou, advokátem sídlem Vyšehradská 423/27, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 9. 2022, č. j. MPSV–2022/167339–911, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ze dne 21. 9. 2022, č. j. MPSV–2022/167339–911 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4719 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Miroslava Krutiny, advokáta.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 9. 2022, č. j. MPSV–2022/167339–911 (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hl. m. Prahu ze dne 11. 5. 2022, č. j. 630475/22/AB, jímž byl žalobci přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ ode dne 1. 11. 2021 trvale.

II. Shrnutí žalobní argumentace

2. Žalobce v podané žalobě uvedl, že Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí nevzala v potaz lékařské zprávy dokládající zhoršení jeho zdravotního stavu, zejména jeho pohyblivosti i řady dalších činností včetně sebeobsluhy a psychického stavu, čímž rezignovala na zjištění skutečného stavu věci. V souvislosti s lékařskými zprávami přiloženými k odvolání žalobce upozorňoval, že má postiženy i pánev a trup a trpí téměř kompletní poruchou senzoriky. Také má postiženy dýchací svaly, střeva, močový měchýř a svěrače, má obtíže se stabilizačním systémem páteře, trpí neurologickými potížemi, křečemi, ztuhlostí trupu, kožním lymfomem, na levému kolenu byly nalezeny vícečetné léze a degenerativní změny znemožňující chůzi a většinu rehabilitačních aktivit, čímž dochází ke zhoršování paraparézy a spasticity. S žádnou z těchto skutečností se komise nevypořádala, zároveň opominula ambulantní nález ze dne 2. 9. 2022 MUDr. D. K., Ph.D., Fakultní Thomayerova nemocnice, lékařské zprávy Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství, FN Motol, Spinální jednotky při Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství, FN Motol, ze dne 28. 3. 2017 Oddělení neurochirurgie, Nemocnice na Homolce, ze dne 12. 4. 2017 Neurologické kliniky, VFN v Praze, ze dne 23. 6. 2020 Oddělení neurochirurgie, Nemocnice na Homolce, ze dne 29. 4. 2021 Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice, nález ze dne 23. 11. 2021 VFN v Praze a propouštěcí zprávu Rehabilitačního ústavu Kladruby. Žalobce nepokládá posudek ze dne 16. 8. 2022 za objektivní a přesvědčivý, a proto se domnívá, že je napadené rozhodnutí nezákonné. Přiznání průkazu ZTP požaduje kvůli dopravě a možnostem parkování u zdravotnických zařízení či lékáren a kvůli vyřizování dalších nezbytných záležitostí. Ze všech uvedených důvodů navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě s odkazem na závěry vyslovené Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v posudku o zdravotním stavu žalobce, které jsou shrnuty v odůvodnění napadeného rozhodnutí, uvedl, že posudková komise hodnotila zdravotní stav komplexně když na základě dostupné zdravotní dokumentace a doložených lékařských zpráv spolehlivě vysvětlila důvody, pro které postižení žalobce nelze hodnotit podle odst. 2 přílohy č. 4 vyhlášky č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 388/2011 Sb.“). Žalovaný uvedl, že má za to, že posudek je dostatečně přesvědčivý a komplexní proto, aby mohl být podkladem pro jeho rozhodnutí. V posudku se citují některé novější zprávy z let 2021 a 2022, ke zprávě z neurologie ze dne 2. 9. 2022 se komise vyjádřila dodatečně. Z uvedených důvodů žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

IV. Obsah správního spisu

4. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným správním orgánem vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti:

5. Dne 10. 11. 2021 podal žalobce žádost o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. Na základě této žádosti byl vypracován dne 21. 3. 2022 posudkovým lékařem PSSZ – LPS pro Prahu 22 posudek o zdravotním stavu žalobce s platností od 1. 11. 2021 trvale, a to se závěrem, že žalobce je osobou se středně těžkým postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 329/2011 Sb.“), ve znění účinném do 31. 12. 2021, a jde o zdravotní stav uvedený v odstavci 1 písm. d) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2014.

6. Prvoinstančním rozhodnutím byl žalobci přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ ode dne 1. 11. 2021 trvale. Rozhodnutí bylo odůvodněno s odkazem na výše uvedený posudek LPS PSSZ, podle kterého žalobce splňuje podmínky pro nárok na průkaz označení symbolem „TP“.

7. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání s odůvodněním, že posouzení neodpovídá skutečnému stavu. Uvedl, že má postižený téměř celý trup včetně dýchacích svalů, stabilizačního systému páteře, břicha, střev, močového měchýře a svěračů. Trpí četnými silnými křečemi v nohou, ztuhlostí trupu a několika typy bolesti, možnosti jeho rehabilitace zhoršoval lymfom, byly nalezeny léze a degenerativní změny levého kolena. K odvolání přiložil zprávy praktického lékaře ze dne 1. 6. 2022, MUDr. W. ze dne 27. 5. 2022, MUDr. R. ze dne 10. 2. 2020, MUDr. K. ze dne 25. 5. 2022, MUDr. P. ze dne 4. 1. 2022 a ze dne 22. 2. 2022.

8. O podaném odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím tak, že odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu prvého stupně potvrdil. V odůvodnění žalovaný uvedl, že při rozhodování vycházel z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Praze ze dne 16. 8. 2022, dle kterého se v případě žalobce jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Žalobce měl podstatně omezené schopnosti pohyblivosti na úrovni středně těžkého funkčního postižení pohyblivosti pro lehkou spastickou paraparézu, leč komise nekonstatovala těžké funkční postižení. Nezjistily se těžší parézy končetin, a to i při stavu po mikrochirurgickém subtotálním odstranění myxopapilárního ependymomu v oblasti Th3–5, rovněž nebylo zjištěno významné postižení velkých nosných kloubů současně obou dolních končetin či vedle dolní i na horní končetině, dále nebylo shledáno postižení na úrovni funkční ztráty dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce. Vertebrogenní obtíže nebyly v časovém horizontu kritéria dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu řešeny s exacerbací takového rázu, aby byl zvolen další intenzivní postup s korelujícími kontrolami, stav je řešen nadále ambulantně. Stran bolestivého páteřního syndromu komise uvedla, že i samotný subjektivní vjem bolesti je korelován v rámci příslušného syndromu, kdy již samotná existence bolesti je základní součástí některých syndromů s kritérii posudku ve smyslu konkrétního objektivního posudkově medicínského korelátu. Dynamika páteře byla dokonce hodnocena jako dobrá, nebylo zjištěno ani postižení pánve s těžkou nestabilitou pánevního prstence. Při hodnocení chůze komise vycházela i z možnosti chůze s oporou, s dopomocí opěrných pomůcek i v pomalejším tempu či s přestávkami, když užívání absorpčních pomůcek není posudkovým kritériem. Také u onkologického postižení se musí posuzovat funkční dopad, včetně zavedené léčby, na pohyblivost. Nedošlo přitom k přistoupení k systémové terapii, ošetřující lékař zvolil lokální kortikoterapii a terapii ad hoc dle vývoje, krevní obraz byl v normě včetně diferenciálního rozpočtu a koagulací, jaterních a renálních parametrů a mineralogramu. Anamnesticky bylo postižení mycosis fungoides také léčeno lokální terapií. Onkologické onemocnění v rozhodném období k datu jednání komise nedosahovalo performance status na škále WHO indexu 3, k autoimunitní tyreoiditidě byl žalobce léčen běžně. Nebylo diagnostikováno psychické nebo mentální onemocnění, jež by představovalo podklad pro opakované závažné poruchy komunikace a orientace. Posudková komise dospěla k závěru, že v případě žalobce jde o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. d) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. Nejde o zdravotní stav uvedený v odst. 3 nebo 2 citované přílohy, ani o zdravotní stav, který svým funkčním postižením odpovídá nebo je svými funkčními důsledky srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v odst. 3 nebo 2 citované přílohy. Dle posudkové komise od data 1. 11. 2021 a i k datu vydání napadeného rozhodnutí šlo o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb., nešlo o osobu se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením nebo s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 4 nebo 3 citovaného zákona.

V. Rozsudek městského soudu, rozsudek Nejvyššího správního soudu

9. O podané žalobě rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 2. 2024, č.j. 2 Ad 29/2022–54, jímž podanou žalobu zamítl a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Tento rozsudek byl ke kasační stížnosti žalobce zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2024, č.j. 8 Ads 72/2024–37 a věc byla Městskému soudu v Praze vrácena k dalšímu řízení. Důvodem zrušení rozsudku byla jeho nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů, neboť se městský soud nezabýval tím, zda posudková komise dostatečně zhodnotila žalobcem tvrzené a dokládané zhoršení zdravotního stavu, zejména s ohledem na konkrétní zdravotní problémy, kterými trpí a zda, zejména z pohledu odvolacích námitek, řádně odůvodnila, proč má žalobce nárok pouze na průkaz TP.

VI. Právní posouzení věci soudem

10. Městský soud v Praze vázán právním názorem, který byl vyjádřen v uvedeném rozsudku Nejvyššího správního soudu (ustanovení § 110 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů– dále jen s.ř.s.), opětovně přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí z hlediska uplatněných žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

11. Podle § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb. nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst. 3.

12. Podle odstavce 2 uvedeného ustanovení nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.

13. Podle odstavce 3 uvedeného ustanovení Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.

14. Podle odstavce 4 uvedeného ustanovení Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru.

15. Zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením, jsou vymezeny v příloze č. 4 vyhlášky č. 388/2011 Sb. Dle odstavce 1 písm. d) uvedené přílohy za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace lze považovat středně těžké omezení funkce dvou končetin. V odstavci 2 citované přílohy jsou vymezeny zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace a v odstavci 3 citované vyhlášky jsou pak uvedeny zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni zvlášť těžkého funkčního postižení nebo úplného postižení pohyblivosti a orientace.

16. Rozhodnutí správního orgánu závisí na posouzení zdravotního stavu, proto musí být zdravotní posudek (který je obligatorním důkazem v tomto řízení) náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý a srozumitelný i pro správní soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné lékařské znalosti. Posudek soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak lékařské posudky bývají v tomto typu řízení důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzují žádných pochyb, a nejsou–li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudků mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky pak spočívá v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítal, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2013, č. j. 3 Ads 74/2012–16, ze dne 2. 7 2014, č. j. 3 Ads 108/2013–19, a ze dne 25. 6. 2003, č. j. 2 Ads 9/2003–50).

17. Žalobce namítal, že Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí nevzala v potaz lékařské zprávy předložené žalobcem v rámci odvolání, dokládající zhoršení jeho zdravotního stavu, zejména jeho pohyblivosti i řady dalších činností včetně sebeobsluhy a psychického stavu a rovněž postižení trupu a pánve a poruchy senzoriky.

18. K této námitce soud uvádí, že ze spisu posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze vyplývá, že žalobcem uváděné lékařské zprávy, konkrétně lékařská zpráva praktického lékaře MUDr. P. H. ze dne 1. 6. 2022, zpráva diabetologa MUDr. P. W. ze dne 27. 5. 2022, zpráva MUDr. E. R. ze dne 10. 2. 2020, zpráva neurologa MUDr. D. K. ze dne 25. 5. 2022 a zprávy hematologa MUDr. K. P. ze dne 4. 1. 2022, 22. 2. 2022 a 24. 5. 2022, měla posudková komise k dispozici. Z posudku posudkové komise pak vyplývá, že z těchto lékařských zpráv posudková komise při posouzení zdravotního stavu žalobce vycházela. Komise v posudku výslovně citovala z neurologického nálezu ze dne 29. 4. 2021 a ze zprávy neurologa MUDr. D. K. ze dne 25. 5. 2022, ve které bylo konstatováno zhoršení mobility od minulého vyšetření, omezení hybnosti a svalové síly na levé dolní končetině při gonartróze. Dále byla výslovně citována zpráva diabetologa ze dne 27. 5. 2022, ve které bylo mimo jiné poukazováno na nemožnost vyšetření magnetickou rezonancí pro neovladatelné křeče s frekvencí 3–4/min. a doloženo vyšetření magnetickou rezonancí levého kolene ze dne 10. 2. 2022. Komise konstatovala rovněž popis obtíží sdělovaných žalobcem specialistovi neurologie dne 25. 5. 2022, kde je uvedena s horší ovladatelností svěračů nutnost manuálního vybavování, chůze o dvou francouzských holích a trvalé bolesti na analgetické terapii s bolestí při spasticitě, pálení, brnění a občas prudká bodavá bolest pod pravou lopatkou, částečně je referována pomáhající rehabilitace, v poslední době je referováno zhoršení mobility na 25 metrů bez zastávky s prudkými bolestmi v levém koleni pro gonartrózu a v zádech. Na základě zhodnocení těchto lékařských zpráv včetně lékařských zpráv, které jsou součástí posudkového spisu PSSZ – LPS pro Prahu 22 (lékařské zprávy Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství, FN Motol, Spinální jednotky při Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství, FN Motol, ze dne 28. 3. 2017, Oddělení neurochirurgie, Nemocnice na Homolce, ze dne 12. 4. 2017, Neurologické kliniky, VFN v Praze, ze dne 23. 6. 2020, Oddělení neurochirurgie, Nemocnice na Homolce, ze dne 29. 4. 2021 Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice, nález ze dne 23. 11. 2021 VFN v Praze a propouštěcí zpráva Rehabilitačního ústavu Kladruby) tvořícího rovněž podklad pro vypracování posudku pak posudková komise u žalobce konstatovala podstatné omezení pohyblivosti na úrovni středně těžkého funkčního postižení pohyblivosti pro lehkou spastickou paraparézu. Komise uvedla, proč má za to, že se u žalobce nejedná o těžké funkční postižení pohyblivosti, dle zprávy neurologa Mingazziniho test bez poklesu, lehké oslabení výslovně lokalizováno do oblasi aker. Z dokumentace pak nevyplývá ani těžké omezení pohybového aparátu dle dalších kritérií. Nebyly zjištěny těžší parézy končetin, nebylo zjištěno těžké postižení nosných kloubů, těžké postižení obou dolních končetin, nebo jedné horní a jedné dolní končetiny v tíži posudkově významné pro nárok na vyšší stupeň průkazu osoby se zdravotním postižením. Není přítomno postižení na úrovni funkční ztráty dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce. Vertebrogenní potíže nejsou v časovém horizontu kritéria dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu řešeny s exacerbací takového rázu, aby byl zvolen další intenzivní postup. Dynamika páteře byla dle neurologického vyšetření hodnocena jako dobrá. Nebylo zjištěno postižení pánve s těžkou nestabilitou pánevního prstence. Při hodnocení chůze komise vycházela z možností chůze s oporou, opěrnými pomůckami v pomalejším tempu a s přestávkami. Komise rovněž hodnotila z hlediska funkčního dopadu na pohyblivost a orientaci onkologické postižení žalobce z hlediska dlouhodobosti, co do tíže včetně podílu prováděné léčby. Komise na základě zpráv z hematologie konstatovala, že onkologické onemocnění nedosahovalo v rozhodném období performance status na škále WHO indexu 3. K autoimunitní tyreoiditidě je žalobce běžně medikován. U žalobce není diagnostikováno psychické a ani mentální postižení, které by bylo podkladem závažných poruch komunikace a orientace, ani závažné postižení sluchu nebo zraku. Komise dále konstatovala, že je–li u posuzovaného přítomno více postižení spadajících do středně těžkého postižení, není možné jednotlivé kategorie postižení sčítat a přiznat z tohoto důvodu posuzovanému vyšší stupeň průkazu OZP.

19. Z uvedeného vyplývá, že posudková komise se v posudku s tvrzeným zhoršením zdravotního stavu žalobce vypořádala se závěrem, že dokladované zhoršení pohyblivosti a dalších činností nedosahovalo tíže, která by byla posudkově významná, tedy funkčním dopadem by odůvodňovala vyšší stupeň průkazu OZP. Námitka nezohlednění lékařských zpráv předložených žalobcem v rámci odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí tak není důvodná.

20. Jako důvodnou však soud shledal námitku žalobce týkající se nedostatečného posouzení ambulantního neurologického nálezu ze dne 2. 9. 2022 MUDr. D. K., Fakultní Thomayerova nemocnice, předloženého žalobcem dne 5. 9. 2022 v rámci vyjádření před vydáním rozhodnutí k podkladům rozhodnutí, který reflektuje aktuální zdravotní stav žalobce.

21. Vzhledem k tomu, že uvedená lékařská zpráva byla datována dnem 2. 9. 2022, tedy po vypracování posudku Posudkovou komisí MPSV (16. 8. 2022), zaslal žalovaný dne 6. 9. 2022 posudkové komisi neformální dotaz na zhodnocení, zda tato zpráva měla vliv na změnu posudkového závěru. Na tento dotaz reagoval posudkový lékař – předseda posudkové komise, MUDr. JUDr. J. Š., Ph.D. dne 9. 9. 2022 pouhým sdělením v rámci e–mailové korespondence, ve kterém s odkazem na obecné úvahy vztahující se k posudkovému hodnocení uzavřel, že tato nově doložená lékařská zpráva t.č. nemá při daném dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu (dle platné legislativy), vliv na posudek.

22. Uvedené sdělení posudkového lékaře však postrádá jakékoliv bližší zhodnocení předmětné lékařské zprávy. Z této lékařské zprávy přitom vyplývá, že v mezidobí od posledního neurologického nálezu (lékařská zpráva MUDr. D. K. ze dne 25. 5. 2022) došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobce. Dle nálezu ze dne 2. 9. 2022 byla u žalobce zjištěna aktuálně zhoršená stabilita s opakovanými pády v důsledku oslabení dolních končetin, mimovolných záškubů a zhoršení svalové koordinace, dlouhodobě mimovolné pohyby, křeče v dolních končetinách a 2/3 trupu, přetrvávající chronické bolesti v oblasti páteře a dolních končetin, Mingazzini bylo popsáno vpravo s poklesem 30/30, oproti předchozímu neurologickému nálezu ze dne 25. 5. 2022, kde bylo popsáno bez poklesu. Ze závěru předmětné lékařské zprávy vyplývá, že se v případě žalobce jedná o spastickou paraparézu s hranicí čití Th4, s mimovolnými svalovými záškuby a křečemi v dolních končetinách a trupu od Th4 distálně, s chronickými bolestmi, se sfinkterovou poruchou, zhoršenou taxí a zhoršenou stabilitou při chůzi. Uvedené skutečnosti dokládající tvrzené zhoršení zdravotního stavu žalobce však posudkový lékař ve shora uvedeném sdělení nikterak nehodnotí a jeho závěr, že nově doložená zpráva ze dne 2. 9. 2022 nemá vliv na posudek je tak nepřezkoumatelný a v důsledku toho posudkový závěr posudkové komise učiněný ve shora uvedeném posudku tak nelze považovat za přesvědčivý. Posudek Posudkové komise MPSV je přitom stěžejním podkladem v projednávané věci, proto je třeba uvedené nedostatky přičíst samotnému napadenému rozhodnutí, které z posudku zcela vycházelo a jeho závěry plně aprobovalo.

VII. Závěr a náklady řízení

23. S ohledem na shora uvedené soud napadené rozhodnutí zrušil bez jednání podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.).

24. V dalším řízení, v němž bude žalovaný vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.), si žalovaný vyžádá od posudkové komise doplnění posudku, ve kterém posudková komise zohlední lékařskou zprávu MUDr. D. K. ze dne 2. 9. 2022 předloženou žalobcem, uvede, jaká z této zprávy učinila zjištění a tato vyhodnotí ve vztahu k žalobcem tvrzenému zhoršení jeho zdravotního stavu a řádně a přezkoumatelně zdůvodní proč má žalobce nárok pouze na průkaz TP.

25. Z návaznosti na to žalovaný provede kritické zhodnocení posudku komise a v novém rozhodnutí zváží, zda posudek v souladu se shora uvedenou judikaturou splňuje požadavky na úplnost, přesvědčivost a zda se náležitě vypořádává se všemi relevantními skutečnostmi a námitkami žalobce.

26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce byl ve věci úspěšný, proto mu přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení představují v dané věci odměna právního zastoupení žalobce spočívající v odměně za tři úkony (§ 11 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. – tj. převzetí zastoupení, písemné podání k soudu – žaloba a podání kasační stížnosti), právní služby v částce 1000 Kč za 1 úkon, celkem 3000 Kč (§ 7, § 9 odst. 2 téže vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhradu hotových výdajů v částce 300 Kč za 1 úkon, celkem 900 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky). Právní zástupce žalobce prokázal soudu, že je plátcem DPH, a proto se částka zvyšuje o hodnotu příslušné daňové sazby. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci celkem částku 4719 Kč.