2 Az 22/2023–31

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou ve věci žalobce: X, nar. X státní příslušnost X bytem X zastoupený JUDr. Petrem Novotným, advokátem sídlem Archangelská 1568/1, 100 00 Praha 10 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 8. 2023, č. j. OAM–338/ZA–ZA11–K12–2023 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 8. 2023, č. j. OAM–338/ZA–ZA11–K12–2023 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).

II. Shrnutí žalobní argumentace

2. Žalobce v podané žalobě namítal, že se bojí návratu do Moldavska, kde panuje katastrofální ekonomická situace, množí se případy vražd a není zde bezpečno pro civilní obyvatelstvo, a to i s ohledem na politický vývoj, kdy je Moldavská republika ohrožena v důsledku vojenské invaze Ruské federace na Ukrajinu. Žalobce vyjádřil obavu, že v případě svého návratu do vlasti bude reálně ohrožen na životě, a to z důvodů uvedených výše. Žalobce poukázal na kritickou bezpečnostní situaci v Podněstří, zmínil střelbu z granátometů a sérii explozí v hlavním městě tohoto separatistického regionu. Žalobce namítal, že žalovaný nepostupoval v souladu se zákonem, nezjistil stav věci způsobem, o němž nejsou významné pochybnosti a v rozsahu, který je nezbytný vzhledem ke konkrétním okolnostem případu, a neopatřil si pro své rozhodnutí dostatečné podklady. Žalobce vyjádřil své přesvědčení, že splňuje podmínky pro udělení azylu podle § 12 písm. b), případně doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu. Žalobce dále namítal, že Moldavskou republiku za současných okolností nelze označit za bezpečnou zemi původu.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

3. Žalovaný v reakci na podanou žalobu vyjádřil nesouhlas s námitkami žalobce a uvedl, že při rozhodování vzal v úvahu všechny žalobcem uvedené skutečnosti a shromáždil k nim relevantní a aktuální informace o situaci v Moldavsku. Žalovaný má za to, že vycházel z dostatečně zjištěného stavu věci v odpovídajícím rozsahu a že napadené rozhodnutí odpovídá okolnostem daného případu a je řádně odůvodněno. Obavy z odvedení do armády nejsou relevantní, stejně jako přelití válečného konfliktu z Ukrajiny do Moldavska není aktuálně reálné. V podrobnostech odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalovaný přiložil ke svému vyjádření Informaci OAMP – Moldavsko – Radio Europa/Liberă Moldova, Vedoucí představitel systému ochrany informací: „Jsou přítomny známky skryté mobilizace v Podněstří“, ze dne 15. 11. 2022, z níž citoval komentář Olega Serebriana, moldavského vicepremiéra pro integraci, jímž reagoval na vyhlášení částečné mobilizace v Rusku koncem října 2022 slovy: „Částečná mobilizace vyhlášená v Rusku nepočítá s mobilizačními aktivitami v podněsterském regionu. Nejsou tam vojenské správy ani další instituce ministerstva obrany RF, které by realizovaly povolávání občanů regionu do ruské armády.“ To podle žalovaného plně koresponduje s podklady ve správním spise a nepotvrzuje žalobcovu námitku. Žalovaný dále uvedl, že případ žalobce hodnotil z pohledu všech forem mezinárodní ochrany a neomezil se na skutečnost, že Moldavsko je považováno za bezpečnou zemi původu. Žalovaný shrnul, že napadené rozhodnutí považuje za zákonné, přezkoumatelné, vycházející z dostatečně zjištěného stavu věci a respektující ustálenou judikaturu, a proto navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

IV. Obsah správního spisu

4. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným správním orgánem vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti:

5. Dne 23. 3. 2023 podal žalobce žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice. Dne 28. 3. 2023 pak žalobce poskytl údaje ke své žádosti o udělení mezinárodní ochrany a byl s ním proveden pohovor. V rámci správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem pro podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany je legalizace pobytu žalobce v ČR po uloženém správním vyhoštění, plánované studium žalobce na vysoké škole v ČR, obavy spojené s hrozbou války v Moldavsku, obava z mobilizace a odvedení do moldavské armády. Dne 10. 8. 2023 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, jímž žalobci mezinárodní ochranu neudělil v žádné z forem uvedených v zákoně o azylu. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, z jakých důkazů vycházel při svém rozhodování, přičemž mezi nimi byla především výpověď žalobce, výpis z evidence cizinců CIS, a dále informace, které shromáždil žalovaný v průběhu správního řízení ohledně politické a bezpečnostní situace v Moldavsku. Konkrétně se jednalo o Informaci Ministerstva zahraničních věcí ČR – Moldavsko – Situace v Podněstří, Základní vojenská služba, bezpečnostní situace, možnost přesídlení do Moldavska a přístup ke službám, spolupráce v trestněprávní oblasti, ze dne 2. 9. 2022, č. j. 122984/2022–LPTP, Informaci Ministerstva zahraničních věcí ČR – Moldavsko – Aktuální dopady konfliktu na Ukrajině, protivládní protesty a přístup státních úřadů k protestům, přístup k základní zdravotní péči, ze dne 8. 2. 2023, č. j. 102372/2023–MZV/LPTP, Zprávu BAMF č. 37 o Moldavské republice, červen 2021, ze dne 24. 2. 2023, Informaci OAMP – Moldavsko – Základní přehled o zemi, ze dne 2. 3. 2023 a Informaci OAMP – Moldavsko – Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, stav: březen 2023, ze dne 13. 3. 2023. Dále vycházel žalovaný z tiskových zpráv ČTK: „Moldavská prezidentka varovala před snahami Ruska provést v zemi násilný převrat“, ze dne 13. 2. 2023, „Ruské řízené střely přeletěly podle úřadů přes vzdušný prostor Moldavska“, ze dne 10. 2. 2023, a „Moldavský parlament schválil novou vládu, má prozápadní směřování“, ze dne 16. 2. 2023. Žalobce nevyužil svého práva na seznámení s podklady rozhodnutí, na které se nedostavil. Na základě uvedeného pak žalovaný v napadeném rozhodnutí konstatoval, že nebyly splněny zákonné podmínky pro udělení azylu podle § 12 písm. a) zákona o azylu, neboť žalobce v průběhu správního řízení neuvedl žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možné učinit závěr, že vyvíjel ve své vlasti činnost směřující k uplatňování politických práv a svobod, za kterou by byl azylově relevantním způsobem pronásledován. Žalobce výslovně sdělil, že se o politiku nezajímá, nikdy nebyl členem žádné politické strany či skupiny a nebyl ani politicky aktivní, a dále neuvedl, že by měl ve své vlasti jakékoliv potíže spojené s uplatňováním politických práv a svobod. Žalobce neměl žádné problémy, tím méně politického charakteru, s moldavskými státními orgány nebo tamními bezpečnostními složkami. Stejně tak žalovaný nedospěl k závěru o důvodnosti udělení azylu žalobci z důvodu uvedeného v § 12 písm. b) zákona o azylu. Žalobce podle žalovaného nemůže ve vlasti pociťovat odůvodněnou obavu z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů. Ve vlasti neměl žalobce ani žádné problémy se státní správou, policií, soudy nebo armádou. Žalovaný konstatoval, že si je vědom současné situace v Evropě, kdy 24. 2. 2022 došlo k vpádu vojsk Ruské federace na území Ukrajiny, tedy země s Moldavskou republikou bezprostředně sousedící, avšak v době vydání napadeného rozhodnutí neexistovaly žádné zprávy o tom, že by se tento konflikt měl rozšířit i za hranice Ukrajiny. Žalovaný rovněž posoudil žalobcovu obavu z nástupu do armády. Vojenská služba je podle žalovaného legitimní občanskou povinností, v Moldavsku je povinná, avšak z náboženských, morálních důvodů lze vykonat náhradní vojenskou službu. Nic nenaznačuje tomu, že by mělo dojít k přelití válečných operací z Ukrajiny do sousedního Moldavska. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany až po roce a půl od svého vstupu na území ČR, přičemž mu bylo uloženo správní vyhoštění. Žalobce nepodal svou žádost bezprostředně po svém příjezdu do ČR, přestože mu v tom objektivně naprosto nic nebránilo. Žalovaný poté shrnul, že mezinárodní ochrana ve smyslu zákona o azylu je právním institutem výjimečným, jehož smyslem je poskytnout žadateli ochranu, nikoliv však před jakýmikoliv negativními jevy v zemi původu, nýbrž jen z důvodů upravených v zákoně o azylu. S ohledem na skutečnost, že žalobce nemá na území ČR žádného rodinného příslušníka, kterému by zde byl udělen azyl, nebyl žalobci udělen ani azyl za účelem sloučení rodiny podle § 13 odst. 1 zákona o azylu. Rovněž pak žalovaný neshledal u žalobce ani existenci důvodu pro udělení humanitárního azylu ve smyslu § 14 zákona o azylu. K tomu žalovaný uvedl, že se v této souvislosti zabýval zejména rodinnou, sociální a ekonomickou situací žalobce a přihlédl i k jeho věku a zdravotnímu stavu. Žalovaný zjistil, že žalobce je dospělou, zdravou, plně právně způsobilou a práceschopnou osobou, která je objektivně schopna zajišťovat si životní potřeby. Nad rámec výše uvedeného žalovaný podotkl, že na udělení humanitárního azylu není právní nárok a žalobce se jeho udělení nijak výslovně nedomáhal. Žalovaný připomněl, že humanitární azyl je udělován pouze za výjimečných okolností, kdy nebyl shledán důvod k udělení azylu dle § 12 zákona o azylu a kdy by bylo nehumánní azyl neudělit. Žalovaný se zabýval rovněž tím, zda žalobce splňuje důvody pro udělení doplňkové ochrany. Žalobce neuvedl a žalovaný nenalezl žádné skutečnosti, na základě kterých by žalobci mohla hrozit v případě návratu vážná újma uložením nebo vykonáním trestu smrti, který moldavský právní systém podle shromážděných informací neumožňuje uložit za žádný trestný čin. Žalobce nežije v Podněstří. Žalovaný neshledal ani nebezpečí mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, neboť žalobce sám uvedl, že neměl nikdy ve vlasti konkrétní problémy se státními orgány ani s bezpečnostními složkami. Moldavsko je podle dostupných informací právním státem s reformovanou policií a směřujíce též k reformě soudnictví. Žalovaný se dále zabýval otázkou, zda žalobci v případě návratu do vlasti nehrozí vážné ohrožení života nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, a dospěl k negativnímu závěru. Žádný takový konflikt v Moldavsku neprobíhá a není pravděpodobný ani do budoucna. Případné žalobcovo vycestování by nepředstavovalo porušení mezinárodních závazků ČR. S ohledem na uvedené žalovaný shledal, že žalobce podmínky pro udělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu nesplňuje. S ohledem na skutečnost, že žalobce nemá na území ČR žádného rodinného příslušníka, kterému by zde byla udělena doplňková ochrana, nebyla žalobci udělena ani doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny podle § 14b zákona o azylu.

V. Jednání soudu a právní posouzení věci soudem

6. Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu ke dni vydání tohoto rozsudku, a to vzhledem k účinnosti článku 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. 6. 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (dále jen „procedurální směrnice“), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

7. K projednání dané věci nařídil soud ústní jednání, které se konalo dne 7. 3. 2024. Žalobce při jednání setrval na svém stanovisku. Právní zástupce žalobce poukázal na stále se zvyšující nebezpečí přelití válečného konfliktu na Ukrajině do Moldavska a v této souvislosti pomocí mobilní aplikace citoval úryvky z náhodně vybraných článků týkajících se uvedené problematiky na internetovém portále Seznam.cz.

8. Žalovaný setrval na svém stanovisku, nedomníval se, že by situace v Moldavsku oproti stavu hodnocenému v napadeném rozhodnutí doznala zásadní změny, odkázal na k vyjádření předloženou Informaci OAMP – Moldavsko – Radio Europa/Liberă Moldova, Vedoucí představitel systému ochrany informací: „Jsou přítomny známky skryté mobilizace v Podněstří“, ze dne 15. 11. 2022, která dle jeho názoru plně koresponduje s podklady ve správním spise a nepotvrzuje žalobcovu námitku. Poukázal též na novelu vyhlášky č. 328/2015 Sb., dle které je celé Moldavsko včetně Podněstří zařazeno na seznam bezpečných zemí původu.

9. Podle § 12 zákona o azylu se azyl cizinci udělí, bude–li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.

10. Podle § 14a odst. 1 zákona o azylu doplňková ochrana se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude–li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.

11. Podle § 14a odst. 2 zákona o azylu za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje a) uložení nebo vykonání trestu smrti, b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu, c) vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo d) pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.

12. Žalobce zcela obecně namítal, že pokud by žalovaný zjistil řádně stav věci a opatřil si dostatečné podklady pro své rozhodnutí, pak by musel rozhodnout o udělení azylu, případně udělení doplňkové ochrany. Žalobce však nekonkretizoval, která jeho tvrzení žalovaný nesprávně vyhodnotil, která zjištění žalovaného považuje za neúplná či nesprávná, či v jakém směru považuje shromážděné podklady za nedostatečné, žádné návrhy na doplnění podkladů (dokazování) v tomto směru neučinil, a to ani v řízení před správním orgánem ani v žalobě.

13. K těmto námitkám žalobce o nedostatečně zjištěném skutkovém stavu a neopatření si dostatku podkladů pro rozhodnutí tedy soud s ohledem na jejich obecnost po přezkoumání napadeného rozhodnutí uvádí, že žalovaný se zabýval všemi tvrzeními žalobce, v dostatečném rozsahu zjistil skutkový stav, opatřil si dostatek podkladů pro rozhodnutí a přihlížel ke všem podstatným skutečnostem. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, na základě jakých skutečností a úvah dospěl žalovaný k závěru, že v případě žalobce nebyly naplněny podmínky pro udělení mezinárodní ochrany v některé z jejích forem, žalovaný tento svůj závěr dostatečným, srozumitelným a přezkoumatelným způsobem odůvodnil. Soud tak dané námitky shledal nedůvodnými.

14. Žalobce v žalobě dále poukazoval na obecně špatnou situaci v zemi původu, kdy v Moldavské republice v současné době panuje katastrofální ekonomická situace, množí se případy vražd a není zde bezpečno pro civilní obyvatelstvo, jedná se o nedemokratickou zemi, dochází k závažnému porušování lidských práv, a proto dle názoru žalobce Moldavsko nelze označit za bezpečnou zemi původu, tvrdil, že v případě návratu do vlasti by byl žalobce reálně ohrožen na svém životě.

15. K tomu soud konstatuje, že žalobce nijak nerozporoval posouzení svého konkrétního azylového příběhu žalovaným. Žalobní argumentace směřuje pouze k tomu, že z důvodu špatné ekonomické a bezpečnostní situace v zemi původu by byl při návratu žalobce do vlasti ohrožen jeho život. Ani tuto námitku soud neshledal důvodnou.

16. Je třeba uvést, že samotná skutečnost, že v zemi původu žadatele panuje obecně horší ekonomická situace, nemůže být důvodem pro udělení mezinárodní ochrany. Podle konstantní judikatury Nevyššího správního soudu totiž ekonomické důvody a s tím související těžké životní podmínky nejsou pro udělení mezinárodní ochrany relevantní, což vyplývá např. z rozhodnutí ze dne 31. 10. 2003, č.j. 4 Azs 23/2003 – 65, ze dne 30. 10. 2003, č.j. 3 Azs 20/2003 – 43, nebo rozhodnutí ze dne 27. 8. 2003, č.j. 5 Azs 3/2003 – 54.

17. Žalovaný se zabýval obecnou bezpečnostní situací v Moldavské republice, i specificky v oblasti Podněstří, odkud však žalobce nepochází. Shledal, že mezinárodně neuznaná Podněsterská moldavská republika je nadále integrální součástí Moldavské republiky, ovšem bez možnosti výkonu moldavské státní moci na jejím území, místní podněsterské úřady vytvořily paralelní administrativní i politické struktury a území bylo politicky, ekonomicky a vojensky podporované Ruskou federací. Dle Informace Odboru azylové a migrační politiky (OAMP) Ministerstva vnitra ČR – Moldavsko, Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv ze dne 13. 3. 2023 se země neúčastnila žádného mezinárodního vojenského konfliktu, v zemi neprobíhal žádný vnitřní ozbrojený konflikt, bezpečnostní situace – přes obavy z rozšíření ruské agrese z Ukrajiny do Moldavska a zátěž spojenou s uprchlickou vlnou – zůstávala k datu vzniku této zprávy stabilní, situace na tzv. administrativní hranici mezi územím kontrolovaným centrální vládou a samozvanou republikou Podněstří zůstávala též stabilní, ve zprávě je též uvedeno, že přestože je samotná existence a postavení Podněstří sporné, na území neprobíhaly aktivní mezinárodní či vnitrostátní konflikty, bezpečnostní situace byla obecně považována za stabilní, řešení postavení Podněstří probíhá pod hlavičkou OBSE v rámci mírového procesu tzv. 5+2, původní mírová dohoda z roku 1992 je v podstatě dodržována, koncem dubna 2022 došlo na území Podněstří k několika bezpečnostním incidentům, panují obavy, že by proruské Podněstří mohlo být vtaženo do války na Ukrajině. O bezpečnostních potížích v zemi původu žalobce, které by svědčily o možných azylově relevantních důvodech, nehovoří ani další zprávy, které žalovaný shromáždil.

18. S uvedenými podklady koresponduje i žalovaným předložená a soudem k důkazu provedená Informace OAMP – Moldavsko – Radio Europa/Liberă Moldova, Vedoucí představitel systému ochrany informací: „Jsou přítomny známky skryté mobilizace v Podněstří“, ze dne 15. 11. 2022, zejména citace komentáře Olega Serebriana, moldavského vicepremiéra pro integraci, jímž reagoval na vyhlášení částečné mobilizace v Rusku koncem října 2022 slovy: „Částečná mobilizace vyhlášená v Rusku nepočítá s mobilizačními aktivitami v podněsterském regionu. Nejsou tam vojenské správy ani další instituce ministerstva obrany RF, které by realizovaly povolávání občanů regionu do ruské armády.“ 19. Soud ve výše uvedeném hodnocení žalovaného neshledal žádná pochybení, žalovaný se obecnou bezpečnostní situací v Moldavské republice zabýval dostatečně, zjištěné skutečnosti v době vydání napadeného rozhodnutí důvody k udělení doplňkové ochrany nezakládaly. Z hlediska bezpečnostní situace v Moldavsku ani nic nenasvědčovalo tomu, že by žalobce byl jako civilista vystaven z pouhého důvodu své přítomnosti na území reálnému nebezpečí vážné újmy.

20. K žalobcem namítaným aktuálním obavám z rozšíření ruské agrese do Moldavska soud uvádí, že mu není z jeho úřední činnosti známo a není ani obecně známou skutečností, že by v současné době došlo k přelití válečného konfliktu z Ukrajiny do Moldavska či, že by takový konflikt bezprostředně hrozil. K vyvrácení tohoto závěru žalobce neoznačil ani nepředložil žádné konkrétní důkazní návrhy. V současné době tak nic nenasvědčuje, že by ve vlasti žalobci hrozilo nebezpečí ve smyslu § 14a zákona o azylu. Soud tak dospěl k závěru, že i za stávajícího stavu v zemi původu napadené rozhodnutí obstojí, obavy žalobce z dalšího vývoje a z rozšíření konfliktu mezi Ruskou federací a Ukrajinou na území Moldavska se dosud nenaplnily. Soud nepovažuje námitku za důvodnou. Ke dni vydání tohoto rozsudku není dán důvod ke zrušení napadeného rozhodnutí. Je pravdou, že situaci do budoucna nelze předvídat, při vzniku nových skutečností však zákon umožňuje podat další žádost o mezinárodní ochranu.

21. K namítanému neudělení azylu ve smyslu § 12 písm. b) zákona o azylu soud uvádí, že se jím žalovaný zabýval na stranách 4 – 5 napadeného rozhodnutí a v rámci rozhodování vycházel žalovaný ze všech podkladů, jež měl k dispozici, když po jejich zhodnocení dospěl k závěru o neudělení azylu žalobci dle uvedeného ustanovení. Uvedený právní názor zastal žalovaný na základě zhodnocení hned několika okolností. Žalovaný nejdříve konstatoval, že důvody v uvedeném ustanovení jsou taxativní a žádné další jim nelze podřadit. Žalobce přitom nezmínil jakoukoli diskriminaci jeho osoby za dobu pobytu ve vlasti před příjezdem do ČR zapříčiněnou některým z důvodů uvedeného ustanovení, ani žádné konkrétní problémy, které by měl se státními orgány nebo bezpečnostními složkami. Žalovaný připomněl, že o mezinárodní ochranu žalobce nepožádal bezprostředně poté, co k tomu měl příležitost, přestože mu v tom objektivně nic nebránilo, ale až poté, co mu bylo pro jeho neoprávněný pobyt na území ČR uloženo správní vyhoštění. Důvodnými pak žalovaný neshledal ani obavy žalobce z vypuknutí války v Moldavsku a z mobilizace a jeho odvedení do moldavské armády. Jako azylově relevantní pak žalovaný neshledal ani záměr žalobce studovat v ČR na vysoké škole. Soud má za to, že žalovaný si pro uvedený závěr opatřil dostatečné podklady, které se uvedené problematiky týkaly, a po posouzení těchto podkladů dospěl ke správnému právnímu závěru o tom, že v případě žalobce nebyl naplněn důvod pro udělení azylu podle § 12 písm. b) zákona o azylu. Napadené rozhodnutí bylo v tomto směru vydáno na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu věci, který má oporu ve spise. Shora uvedené závěry pak žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí srozumitelným a přezkoumatelným způsobem odůvodnil.

VI. Závěr a náklady řízení

22. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem a žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.

23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.

Poučení

I. Základ sporu II. Shrnutí žalobní argumentace III. Vyjádření žalovaného k žalobě IV. Obsah správního spisu V. Jednání soudu a právní posouzení věci soudem VI. Závěr a náklady řízení