2 Az 9/2024– 64

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou ve věci žalobce: X, nar. X státní příslušnost: X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 3. 2024, č. j. OAM–303/ZA–ZA11–K11–R2–2021, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 3. 2024, č. j. OAM–303/ZA–ZA11–K11–R2–2021 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).

II. Shrnutí žalobní argumentace

2. Žalobce v podané žalobě uvádí, že napadené rozhodnutí považuje za nezákonné a nepřezkoumatelné kvůli vadám předcházejícího správního řízení. Celé řízení bylo jednostranné a neobjektivní. Žalovaný porušil svou povinnost dodržovat řádný procesní postup, vyložil zákon chybně a nedostatečně odůvodnil své rozhodnutí.

3. Žalovaný by při rozhodování měl využít aktuální informace o zemi původu a zjistit přesně a úplně skutečný stav věci. Použité informace očividně nejsou aktuální a žalovaný porušil § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

4. Dále žalobce namítá, že byl porušen § 12 zákona o azylu, protože v jeho případě je naplněn azylový důvod podle § 12 písm. a) tohoto zákona. Podal žádost o mezinárodní ochranu, protože byl pronásledován X tajnými službami kvůli uplatňování politických práv a svobod. V pohovoru podrobně mluvil o svých obavách a hrozícím nebezpečí. Žalobce nesouhlasí se závěry žalovaného týkající se jeho výpovědi a shromážděných informací o politické a bezpečnostní situaci a stavu dodržování lidských práv v X. Uvedl dostatek skutečností prokazujících pronásledování a jeho tvrzení nebyla žalovaným vyvrácena.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

5. Žalovaný vydal ve věci rozhodnutí dne 5. 10. 2021, č. j. OAM–303/ZA–ZA11–P10–2021, kterým neudělil mezinárodní ochranu a které zrušil Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 9. 2023, č. j. 1 Az 50/2021–45. Žalovaný měl v dalším řízení zjistit adresné a aktuální informace týkající se aktivních sympatizantů a blízkých prezidenta A. i příznivců a členů jím vedené Sociální demokracie (SDPK) s ohledem na možné pronásledování či vážnou újmu. Žalovaný se řídil právním názorem Městského soudu v Praze a vytýkané vady odstranil.

6. Žalovaný popírá oprávněnost podané žaloby, nesouhlasí s ní a odkazuje na obsah správního spisu. Trvá na správnosti vydaného rozhodnutí, protože zjistil skutečný stav věci, posoudil případ ve všech souvislostech, zabýval se všemi skutečnostmi, které žalobce během správního řízení uvedl, a opatřil si potřebné podklady a objektivní informace pro rozhodnutí. Pokud jsou námitky pouze v rovině obecného nesouhlasu s rozhodnutím žalovaného, nelze v souladu s ustálenou judikaturou tvrdit, že by provedené dokazování bylo nedostatečné a skutková podstata neměla oporu ve spisu. Žalovaný provedl dokazování podrobně a úplně. Srozumitelně odůvodnil napadené rozhodnutí.

7. Nebylo prokázáno, že by žalobce utekl ze země původu pod tlakem tíživých okolností v souvislosti s podporou bývalého prezidenta A. v prezidentské kampani v roce 2011, či později z důvodu umělecké spolupráce a údajných blízkých vazeb, či že by takové jednání bylo cíleně trpěno či záměrně tolerováno ze strany státních orgánů X. Žalobcovy tvrzené aktivity neměly dosud žádný dopad na jeho život. V minulosti nebyl nikdy kontaktován X státními orgány a ze země vycestoval bez problému.

8. Žalobcův azylový příběh je značně nekonzistentní a rozporuplný. Lze se důvodně domnívat o účelovosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Žalobce přicestoval na základě pracovního víza v roce 2018 a o mezinárodní ochranu požádal až v roce 2021, kdy mu nebyla prodloužena zaměstnanecká karta. Byl mu opakovaně uložen trest správního vyhoštění, který nerespektoval.

9. Žalovaný nesouhlasí ani s obecnou námitkou, že jsou použité zprávy neaktuální. Považuje je za dostatečně aktuální, relevantní a dostačující. Shromážděné informace pocházejí z období od 14. 2. 2023 do 30. 1. 2024 a ve věci žádosti o mezinárodní ochranu bylo rozhodnuto dne 4. 3. 2024. Žalobce během správního řízení žádné novější dokumenty nepředložil. Žalovaný s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby soud zamítl žalobu jako nedůvodnou.

IV. Obsah správního spisu

10. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným správním orgánem vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé podstatné skutečnosti:

11. Dne 5. 5. 2021 podal žalobce žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice. Dne 13. 5. 2021 poté poskytl údaje ke své žádosti o udělení mezinárodní ochrany a byl s ním proveden pohovor. Ke svému politickému přesvědčení uvedl, že v roce 2011 působil jako koordinátor herců, zpěváků a jiných umělců ve volební kampani prezidenta A., vystupoval jako člen SDPK, ale oficiálně jím nebyl. S A. se kamarádili, žalobce nahrával jeho album. Po roce 2011 pro něj pracoval jako skladatel, psal mu na objednávku písně, skladby, hymny, přání pro Putina. K důvodům žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že ho ve vlasti hledají. Bývalý prezident A. je od roku 2019 ve vězení a hledají na něj kompromitující materiály, protože mu chtějí prodloužit trest. A. dříve uvěznil současného prezidenta Žaparova, který se nyní chce pomstít a uvěznil všechny A.ovy spolupracovníky.

12. Dne 5. 10. 2021 vydal žalovaný ve věci první rozhodnutí, č. j. OAM–303/ZA–ZA11–P10–2021, jímž žalobci mezinárodní ochranu neudělil v žádné z forem uvedených v zákoně o azylu. V odůvodnění prvního rozhodnutí ve věci žalobce uvedl, že vycházel z údajů poskytnutých žalobcem, pohovoru se žalobcem, Informace MZV ČR, č. j. 132843–7/2020–LPTP ze dne 9. 12. 2020, X, Situace neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti, Návrat do vlasti po dlouhodobém pobytu v zahraničí, dokumentu Ministerstva zahraničních věcí USA, X, Zpráva o dodržování lidských práv za rok 2020 ze dne 30. 3. 2021, dvaceti zpráv ČTK týkajících se vývoje situace v X a parlamentních a prezidentských voleb 2020 – 2021 ze dnů od 4. 10. 2020 do 11. 4. 2021, Informace OAMP, X, Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, Stav: červen 2021 ze dne 23. 6. 2021 a informace z CIS (Cizineckého informačního systému) týkající ze žalobcova pobytu. Žalobce se dostavil k seznámení se s podklady rozhodnutí dne 22. 9. 2021 a uvedl, že naposledy by v X v roce 2020, protože jeho otec dostal mrtvici, a jeho manželka si tam v dubnu 2021 jela vyměnit cestovní pas.

13. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 9. 2023, č. j. 1 Az 50/2021–45, zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 10. 2021, č. j. OAM–303/ZA–ZA11–P10–2021, a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. Městský soud v Praze označil zprávy obsažené ve správním spisu za neadresné vzhledem k žalobcovu azylovému příběhu, protože se nezabývají sympatizanty se Sociální demokracií a s bývalým prezidentem A. Informace Ministerstva zahraničních věcí USA se zmiňuje pouze o politicky motivovaném trestním stíhání politické opozice a členů administrativy bývalého prezidenta A., o samotném bývalém prezidentovi, obecné lidskoprávní situaci a politických změnách. Nelze učinit závěr, že sympatizanti Sociální demokracie a bývalého prezidenta nemají problémy se státními orgány, protože obecné zprávy hovoří o závažných lidskoprávních deficitech, X nepatří mezi stabilní demokracie respektující lidská práva a svobody a bývalý prezident a jeho nejbližší mají značné potíže. Skutečnost, že se Maripov, který působil v administrativách A. i předchozího prezidenta, stal předsedou vlády, nezná automaticky bezpečí pro všechny členy A.ovy administrativy, zejména když podle zprávy Ministerstva zahraničních věcí USA jsou právě oni skupinou čelící politicky motivovanému trestnímu stíhání. Městský soud v Praze rovněž označil shromážděné podklady za neaktuální, protože od října 2020 v X probíhaly zásadní události vedoucí k politickému převratu a výraznému posílení pravomocí nového prezidenta. Žalovaný vycházel ze zpráv popisujících poměry v zemi před říjnovými událostmi, ačkoli si měl opatřit aktuální zprávy týkající se X lidskoprávní situace po nástupu nového prezidenta a zásadním posílení jeho pravomocí. Městský soud v Praze z těchto důvodů označil shromážděné podklady za neadresné a neaktuální vzhledem k žalobcovu azylovému příběhu, což mělo za následek nedostatečné zjištění skutkového stavu. K žalobnímu tvrzení však předeslal, že z žalobcova azylového příběhu nevyplývá jeho pronásledování v minulosti. Osobně neměl žádné potíže, vyřídil si vízum a vycestoval z vlasti bez problémů, roku 2019 a v květnu 2021 mu domů volaly bezpečnostní složky a ptaly se po něm, ale neví, proč ho hledaly, obviněn byl pouze kvůli dopravní nehodě, což se netýkalo politiky, a obvinění je již smazané. Městský soud v Praze uzavřel, že žalobce ve vlasti dosud pronásledování ani vážné újmě nečelil a že dvojí dotazování ze strany X bezpečnostních složek potřebné intenzity zdaleka nedosahuje.

14. Žalovaný v dalším řízení do správního spisu zařadil rozhodnutí Krajského ředitelství Policie hl. m. Prahy, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort ze dne 21. 10. 2020, č. j. KRPA–186155–30/ČJ–2020–000022–SV, kterým bylo žalobci uloženo správní vyhoštění v délce 18 měsíců, rozhodnutí Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 3. 3. 2021, č. j. CPR–40492–2/ČJ–2020–930310–V234, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí orgánu I. stupně, zprávu ČTK ze dne 14. 2. 2023 nazvanou „X exprezidenta A. propustili z vězení“, Informaci MZV ČR, č. j. 101795–6/2024–MZV/LPTP ze dne 30. 1. 2024, X, Situace neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti, Návrat do vlasti po dlouhodobém pobytu v zahraničí, Informaci OAMP, X, Bývalý prezident A. A., Politická strana Sociální demokraté ze dne 18. 1. 2024 a Informaci OAMP, X, Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, Stav: duben 2023 ze dne 4. 4. 2023. Žalobce se k seznámení se s podklady rozhodnutí dne 7. 2. 2024 nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání doručeno.

15. Žalovaný následně vydal ve věci druhé rozhodnutí dne 4. 3. 2024, č. j. OAM–303/ZA–ZA11–K11–R2–2021, kterým žalobci mezinárodní ochranu neudělil v žádné z forem uvedených v zákoně o azylu. Konstatoval, že nebyly naplněny důvody pro udělení azylu podle § 12 písm. a) zákona o azylu. Žalobce neprchal ze země původu pod tlakem tíživých okolností či stupňujícího se tlaku kvůli uplatňování politických práv a svobod, konkrétně v souvislosti s podporou bývalého prezidenta A. v prezidentské kampani v roce 2011 či později z důvodu umělecké spolupráce a údajných blízkých vazeb. Situace kolem A. byla v roce 2019 a 2020 napjatá, ale neměla dosud žádný dopad na žalobcův život, nebyl nijak kontaktován, úředně předvolán, vyslýchán či šikanován. Ze země vycestoval plánovaně na základě pracovního víza a platného cestovního dokladu. Do země původu se vrátil v roce 2020 v souvislosti se zdravotním stavem svého otce, ačkoli tvrdí, že motivem vycestování byly kromě práce i politické důvody, a obává se vyslýchání a věznění kvůli vztahu k A. Cestovní doklad obsahuje informaci o tom, že žalobce vstoupil na území X poté, co byl A. vzat do vazby. Žalobce nedoložil fotografie dokládající spolupráci s A., ačkoli žalovanému sdělil, že tak učiní. Ohledně spekulativní obavy žalobce z předvolání na GKNB (Státní bezpečnost) žalovaný odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2004, č. j. 5 Az 24/2004, podle kterého předvolání na KGB nelze považovat za pronásledování. Podle tematické a aktuální Informace OAMP týkající se prezidenta A. běžní členové strany nečelí pronásledování. Určitému tlaku mohou být vystaveni čelní představitelé strany, ovšem spíše v kontextu předcházející trestné činnosti a jejího vyšetřování. A. byl již z vězení propuštěn. Žalovaný připomněl, že žalobce svou tvrzenou aktivitu a stranickou příslušnost žádným způsobem neprokázal a navíc od jím uváděných událostí uběhlo třináct let. Žalobce svou vazbu na prezidentovu stranu popsal velice zmatečným a neurčitým způsobem, a proto nelze jednoznačně určit její skutečnou povahu (výroky v poskytnutí údajů, že nebyl členem, ale vystupoval jako člen, v pohovoru poté uvedl, že byl koordinátorem ve straně, fiktivně to koordinoval). Azylový příběh nese znaky účelovosti vzhledem k pobytové historii v ČR a nekonzistentní výpovědi, která je v rozporu s obsahem správního spisu. Nelze předpokládat, že X státní orgány budou podnikat závažné cílené kroky z důvodu žalobcovy umělecké spolupráce s A. v roce 2011, z důvodu přátelských vazeb či údajného povědomí o jeho aktivitách. Žádné kroky proti němu zatím nepodnikly. Žalobce i jeho manželka X navštívili. Žalovaný považuje žalobcovy obavy za nelogické a bez opory v reálných a důvěryhodných faktech. Dále upozorňuje na skutečnost, že žalobce přicestoval na základě pracovního víza v roce 2018 a o mezinárodní ochranu požádal až po více než dvou letech teprve poté, co mu nebyla prodloužena zaměstnanecká karta a co mu byl opakovaně uložen trest správního vyhoštění. Žalobcova manželka do X volně cestuje, naposledy v roce 2021 za účelem výměny cestovního dokladu. Důvody odchodu ze země byly ekonomické povahy a žalobce deklaruje jen všeobecně známá fakta k osobě bývalého prezidenta A. K tvrzení žalobce, že jej bezpečnostní složky hledaly „v roce 2019 a nedávno“, žalovaný konstatuje, že tyto státní složky nevyužily žalobcovy cesty do X v době po zatčení prezidenta A. a ani cesty jeho manželky jako nástroj nátlaku. Z žádné skutečnosti nelze reálně vyvozovat, že by žalobci hrozil nepřiměřený postup ze strany X státních orgánů v důsledku uplatňování politických práv a svobod, konkrétně z důvodu aktivit v prezidentské volební kampani v roce 2011 či údajně blízkých soukromých vazeb a znalosti citlivých informací. Nelze se domnívat, že by X bezpečnostní složky neměly schopnosti a možnosti žalovanému zabránit v opětovném vycestování do České republiky, pokud by byl centrem jejich zájmu.

16. Žalovaný neshledal ani důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12 písm. b) zákona o azylu. Ohledně žalobcových obav spojených s aktivitami na podporu bývalého prezidenta A. během voleb v roce 2011 a následnou uměleckou a osobní spoluprací žalovaný odkázal na svou argumentaci týkající se § 12 písm. a) zákona o azylu a stručně ji shrnul. Žalobce opustil X s vlastním cestovním dokladem a platným vízem za účelem práce před oficiální hraniční přechod. Neopouštěl zemi původu z důvodu tíživých okolností či cíleného či stupňujícího se závažného jednání X státních orgánů vůči své osobě. Žalovaný dále zopakoval žalobcovu pobytovou historii v ČR a odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 1. 2005, č. j. 3 Azs 119/2004, podle kterého je podání žádosti o azyl po poměrně dlouhé době strávené v České republice a po vyčerpání jiných možností legalizace pobytu přinejmenším nepřímým důkazem toho, že žadatel nepociťoval situaci v domovské zemi natolik palčivě. Žalovaný dále upozornil na žalobcovu výpověď zahrnutou v rozhodnutí o správním vyhoštění, podle které vycestoval za prací a jedinou překážkou k odjezdu jsou koronavirová opatření. Žalovaný také citoval rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2014, č. j. 5 Azs 18/2013–75, týkající se věrohodnosti, přesvědčivosti a logičnosti výpovědi žadatele o mezinárodní ochranu a připomněl, že břemeno tvrzení vázne na žadateli o mezinárodní ochranu. Žalobce věrohodně nedoložil, že je pronásledován. Žalovaný rovněž konstatoval, že nedávný vývoj v X do zásadní míry neguje žalobcovy tvrzené obavy, které se týkají bývalého prezidenta A. a jeho příznivců. A. byl propuštěn z vězení a bylo mu umožněno odcestovat do zahraničí za účelem léčby. Nejvyšší soud v X nařídil propuštění A. v souvislosti s nově zjištěnými okolnostmi a jeho případ vrátil k novému projednání, přičemž již v lednu 2022 byl zproštěn obvinění za organizaci nepokojů v roce 2019. Informace OAMP týkající se A. zmiňuje jeho příslib po propuštění, že se nebude zapojovat do politiky, a jeho účast na schůzce bývalých X prezidentů s úřadujícím prezidentem, což jistě nesvědčí o tom, že by u současné vládní garnitury měl být v nemilosti. Nástupnická strana Sociální demokracie, která je tvořena A.ovými příznivci i rodinnými příslušníky, může v X fungovat, účastnit se voleb a vysílat do zastupitelských sborů své zástupce a exprezidentův syn je poslancem v parlamentu. Stále se objevuje tlak na vedení strany. V případě vedení strany a osob na ně blízce napojených stále probíhá vyšetřování událostí tzv. K. T. v roce 2019. Trestní stíhání se však často odvíjí od předcházející trestné činnosti (zejm. korupce). Běžní členové Sociální demokracie jsou důsledněji monitorováni X bezpečnostními orgány, než že by čelili otevřenému pronásledování, perzekuci či stíhání. Občas se objeví případ tlaku na místní aktivisty. Neobjevují se případy stíhání běžných členů čistě kvůli stranickému členství. Žalovaný dále odkázal na bod 24 zrušujícího rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2023, č. j. 1 Az 50/2021–45, podle kterého z žalobcova azylového příběhu nevyplývá jeho pronásledování v minulosti. S tímto závěrem se ztotožnil a dodal, že po prospektivním posouzení případu v kontextu informací o zemi původu a zjevně účelové a nekonzistentní výpovědi nedospěl k závěru, že by žalobci v případě návratu do vlasti hrozilo pronásledování.

17. Žalovaný dále podle napadeného rozhodnutí neshledal ani důvod pro udělení azylu podle § 13 zákona o azylu, protože nebyl udělen azyl žádnému z žalobcových rodinných příslušníků. Při posuzování humanitárního azylu podle § 14 zákona o azylu žalovaný dospěl k závěru, že je žalobce je dospělý, plně svéprávný, práceschopný, jeho zdravotní stav je aktuálně dobrý, nemá trvalé vazby na Českou republiku, nezletilé děti žijí běžným životem u svých prarodičů v zemi původu a jeho manželka má zaměstnaneckou kartu do října 2024. V průběhu správního řízení nevyplynul žádný zvláštního zřetele hodný důvod pro udělení azylu podle § 14 zákona o azylu.

18. Podle napadeného rozhodnutí nebyly naplněny ani důvody pro udělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu. X se neřadí mezi země, které umožňují uložení trestu smrti. Nebylo zjištěno ani žádné reálné závažné a cílené jednání vůči žalobci ze strany státních orgánů před jeho odjezdem ze země a tím méně jednání, které by ve své povaze nebo intenzitě bylo možné považovat za mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání. Žalobce neopustil zemi za tíživých okolností, zajistil si pracovní vízum a vycestoval do ČR bez potíží v roce 2018, dosud osobně nečelil žádnému vážnému jednání státních orgánů. Již se vrátil do X v souvislosti se zdravotním stavem svého otce a jeho manželka také volně cestuje do země původu. Žalobce v ČR ochranu navzdory údajným vážným obavám o svou bezpečnost vůbec nehledal a o mezinárodní ochranu požádal až v květnu 2021 po rezignaci prezidenta Žeenbekova, během jehož vlády měl bývalý prezident A. potíže. Žalovaný dále zrekapituloval žalobcovu pobytovou historii v ČR a konstatoval, že ekonomické důvody nejsou dostatečné pro udělení mezinárodní ochrany (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 12. 2015, č. j. 5 Azs 134/2014). Tematické informace ČTK a Informace OAMP týkající se A. dokládají, že žalobce jako tvrzený přívrženec strany SDKP (dnes již neexistující, resp. transformované), který ani nebyl stranicky organizován, by neměl být vystaven nebezpečí vážné újmy. Určitému tlaku mohou čelit např. přední straničtí funkcionáři, přičemž v těchto případech se často jedná o osoby spojené s trestnou činností. Případy stíhaných řadových straníků se neobjevují. A. byl propuštěn z vězení, zbaven většiny obvinění, bylo mu umožněno vycestovat do zahraničí, setkal se se současným prezidentem a jinými exprezidenty a jeho syn je nyní poslancem. Tyto skutečnosti ukazují na zásadní posun v otázkách, na kterých žalobce staví motivy své žádosti. Samotná skutečnost, že X republiku obecně nelze označit za zemi s vysokým stupněm demokracie, k udělení mezinárodní ochrany ve formě doplňkové ochrany nepostačuje. Navrátivší se osoby nejsou z důvodu podání žádosti o mezinárodní ochranu v zahraničí ze strany státních orgánů diskriminovány nebo znevýhodňovány. Žalovaný neshledal ani naplnění podmínek pro udělení doplňkové ochrany podle § 14b zákona o azylu, protože žádnému žalobcovu rodinnému příslušníkovi doplňková ochrana udělena nebyla.

V. Jednání soudu a právní posouzení věci soudem

19. Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu ke dni vydání tohoto rozsudku, a to vzhledem k účinnosti článku 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. 6. 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (dále jen „procedurální směrnice“), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

20. K jednání u Městského soudu v Praze dne 16.1.2025 se žalobce s omluvou nedostavil, soud proto dle ustanovení § 49 odst. 3 s. ř. s., ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

21. Zástupce žalovaného s odkazem na odůvodnění napadeného rozhodnutí a na vyjádření k žalobě navrhnul zamítnutí žaloby.

22. Žalobce v podané žalobě velmi obecně namítá, že je napadené rozhodnutí nezákonné a nepřezkoumatelné kvůli vadám předcházejícího správního řízení, které bylo jednostranné a neobjektivní, nebyl dodržen řádný procesní postup, zákon byl vyložen chybně a rozhodnutí nebylo dostatečně odůvodněno. V rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005–58, je však uvedeno: „Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti.“ Žalobce žádným způsobem nespecifikoval, jakých konkrétních nezákonných kroků se měl žalovaný během správního řízení dopustit, a soud v postupu žalovaného neshledal žádné pochybení. Žalovaný vycházel při svém rozhodování ze všech informací sdělených žalobcem i ze všech dostupných podkladů, které jsou součástí správního spisu, a při svém hodnocení zcela dostatečným způsobem popsal, které skutečnosti vzal za prokázané a z jakého důvodu, přičemž soudem nebylo zjištěno, že by žalovaný některé skutečnosti opomněl zhodnotit či je nehodnotil ve svém souhrnu. Soud považuje odůvodnění rozhodnutí za dostatečné, srozumitelné a přezkoumatelné a nezjistil ani žádný chybný výklad zákona ze strany žalovaného. Uvedené námitky jsou proto nedůvodné.

23. Dále žalobce v žalobě upozorňuje, že žalovaný využil informace, které očividně nejsou aktuální, a nezjistil přesně a úplně skutečný stav věci. Ohledně této námitky je třeba konstatovat, že Městský soud v Praze zrušil rozsudkem ze dne 6. 9. 2023, č. j. 1 Az 50/2021–45, první rozhodnutí ve věci kvůli nedostatečnému zjištění skutkového stavu z důvodu neadresných a neaktuálních podkladů. Zavázal žalovaného, aby si v dalším řízení obstaral dostatečně adresné a aktuální informace týkající se aktivních sympatizantů a blízkých bývalého prezidenta A. i příznivců a členů jím vedené Sociální demokracie (SDPK). Městský soud v Praze rovněž vytkl žalovanému, že si neobstaral zprávy ohledně situace v X po prezidentských volbách v říjnu 2020. Žalovaný v návaznosti na citovaný rozsudek zařadil do správního spisu zprávu ČTK ze dne 14. 2. 2023 nazvanou „X exprezidenta A. propustili z vězení“, Informaci MZV ČR, č. j. 101795–6/2024–MZV/LPTP ze dne 30. 1. 2024, X, Situace neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti, Návrat do vlasti po dlouhodobém pobytu v zahraničí, Informaci OAMP, X, Bývalý prezident A. A., Politická strana Sociální demokraté ze dne 18. 1. 2024 a Informaci OAMP, X, Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, Stav: duben 2023 ze dne 4. 4. 2023. Soud upozorňuje rovněž na skutečnost, že se žalobce nedostavil k seznámení se s podklady rozhodnutí před vydáním druhého rozhodnutí ve věci, při kterém by měl příležitost seznámit se s novými dokumenty zařazenými do správního spisu a případně navrhnout aktuálnější zprávy o zemi původu. Ani v žalobě žádným způsobem nespecifikoval, v jakém ohledu jsou zprávy o zemi původu zastaralé.

24. K problematice informací o zemi původu se Nejvyšší správní soud vyjádřil například v usnesení ze dne 15. 8. 2024, č. j. 8 Azs 107/2024–39, kde je uvedeno následující: „U hodnocení informací o zemi původu zdůrazňuje judikatura požadavek na jejich věrohodnost, objektivnost, přesnost a aktuálnost (rozsudky NSS ze dne 31. 7. 2008, čj. 5 Azs 55/2008–71, či ze dne 4. 2. 2009, čj. 1 Azs 105/2008–81, č. 1825/2009 Sb. NSS). Zastaralost zpráv nelze posuzovat pouze na základě faktu, že od jejich vypracování nebo vydání uplynul určitý čas. Zastaralá je taková zpráva, která obsahuje informace, které již nejsou aktuální v důsledku změny okolností v období mezi vypracováním zprávy a jejím použitím, neboť situace, kterou zpráva popisuje, je již zcela jiná (rozsudek NSS ze dne 22. 1. 2020, čj. 6 Azs 109/2019–74). Zároveň je potřeba zdůraznit, že žalovaný nemůže mít pokaždé k dispozici naprosto čerstvé informace. Zprávy neziskových organizací, Evropské unie a jiných států, či zprávy vypracované Odborem azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, ze kterých obvykle vychází, jsou zpravidla vydávány periodicky pouze jednou za rok (usnesení NSS ze dne 26. 1. 2024, čj. 10 Azs 2/2024–27).“ Soud v souvislosti se žalobcovým případem upozorňuje na to, že podklady rozhodnutí pocházejí ze 14. 2. 2023, 4. 4. 2023, 18. 1. 2024 a 30. 1. 2024, přičemž napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 4. 3. 2024 a zároveň žalobce nijak nekonkretizoval, v jakém ohledu by tyto zprávy neměly být aktuální. Soudu rovněž není z úřední činnosti známo, že by situace v X neodpovídala zprávám zařazeným do správního spisu. Je však nesporné, že se nové zprávy věnují situaci v X po prezidentských volbách v roce 2020, jak žalovanému uložil Městský soud v Praze ve výše uvedeném zrušujícím rozsudku. Lze proto uzavřít, že žalovaný si opatřil adresné a aktuální podklady, ze kterých zjistil skutkový stav v potřebném rozsahu, a proto je tato námitka nedůvodná.

25. Žalobce se dále domnívá, že byly naplněny podmínky pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12 písm. a) zákona o azylu kvůli pronásledování X tajnými službami z důvodu uplatňování politických práv a svobod. Žalovaný vycházel z informací, které mu žalobce sdělil v rámci poskytnutí údajů a při pohovoru. Žalobce ke svému politickému přesvědčení sdělil, že vystupoval jako koordinátor ve volební kampani prezidenta A. v roce 2011. Oficiálně nebyl členem SDPK, ale vystupoval jako člen, byl zodpovědný za účast herců, zpěváků a dalších umělců ve volební kampani. Kamarádil se s A., který byl zpěvákem a skladatelem, a nahrál s ním album. Po roce 2011 pro něj vystupoval jako skladatel, psal na jeho objednávku písně, skladby, hymny, přání pro Putina. Nechce se vracet do vlasti, protože ho hledají a šel by do vězení. A. je ve vězení od roku 2019, chtějí mu prodloužit trest, hledají kompromitující materiály. Současný prezident je nepřítelem A. a nechal uvěznit všechny jeho spolupracovníky. Žalobce ví o některých tajných věcech, protože se kamarádil s A., měli hezký vztah a on mu je vyprávěl. Nikdo jiný nevěděl, že se mu A. svěřoval. Obává se vězení, protože byl koordinátorem ve straně, ale po upozornění, že nebyl členem, sdělil, že koordinoval fiktivně. Byl odpovědný za agitaci v roce 2011, sbírali podpisy, domlouval účast umělců. Nepamatuje si, s jakým heslem šel A. do voleb. Státní bezpečnost (GKNB) ho hledala telefonicky v roce 2019 a před 3 nebo 4 dny. Důvod nezná, ale obává se předvolání k výslechu a vazby.

26. Městský soud v Praze se k otázce případného pronásledování žalobce v minulosti již vyjádřil v rozsudku ze dne 6. 9. 2023, č. j. 1 Az 50/2021–45, kterým zrušil první rozhodnutí ve věci. Konkrétně v bodě 24 uvedl následující: „Hrozba žalobcova pronásledování a vážné újmy bude muset být posouzena v novém řízení na základě adresných a aktuálních podkladů, soud nicméně k žalobnímu tvrzení předesílá, že z žalobcova azylového příběhu nevyplývá jeho pronásledování v minulosti. Žalobce si bez potíží vyřídil vízum a vycestoval z vlasti, osobně žádné potíže ve vlasti neměl, což výslovně sdělil během pohovoru, roku 2019 a v květnu 2021 mu domů volaly bezpečnostní složky a ptaly se po něm, ale neví, proč jej hledaly, při odjezdu z vlasti potíže neměl, a to ani se státními orgány, obviněn byl pouze kvůli dopravní nehodě, což se politiky netýkalo, ale obvinění je již smazané. Žalobce tudíž ve vlasti dosud pronásledování ani vážné újmě nečelil, dvojí dotazování se na něj ze strany X bezpečnostních složek potřebné intenzity zdaleka nedosahuje.“ Žalobce tuto argumentaci nijak nevyvrátil. Po zrušení prvního rozhodnutí ve věci neuvedl žádné nové skutečnosti, které by tento závěr mohly změnit. Žalovaný v napadeném rozhodnutí odkázal na citovanou pasáž rozsudku a ztotožnil se s ní, byl si však také vědom, že je nutné žalobcův případ posoudit prospektivně, a proto si obstaral nové zprávy o zemi původu.

27. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí situací ohledně bývalého X prezidenta A. a jeho příznivců důkladně zabýval. V Informaci OAMP, X, Bývalý prezident A. A., Politická strana Sociální demokraté ze dne 18. 1. 2024 je uvedeno následující: „Ohledně nynější situace strany Sociální demokraté OAMP oslovil několik zdrojů – místní lidskoprávní X organizaci a mezinárodní lidskoprávní organizaci. Obě potvrdily, že tlak se projevuje na vedení strany. Podle zástupce mezinárodní organizace v případě vedení a osob na ně blízce napojených stále probíhá vyšetřování událostí tzv. K. T. v roce 2019, viz níže. Podobně zástupce místní X lidskoprávní organizace zmiňoval tlak na vedení strany a blízké spojence, ovšem nynější trestní stíhání se často odvíjí od předcházející činnosti (zejména korupčního jednání apod.). Ve vztahu k běžným členům strany mezinárodní lidskoprávní organizace upozornila, že běžní členové strany jsou důsledněji monitorováni X bezpečnostními orgány, než že by čelili otevřenému pronásledování/perzekuci/stíhání. Podle X lidskoprávní organizace se někdy objeví případ stíhání nebo tlaku na místní aktivisty, ale fakt samotného držení stranického průkazu, resp. podpory A. není důvodem ke stíhání/pronásledování. Podobně i mezinárodní lidskoprávní organizace ze svých zjištění vyvozuje, že případů otevřeného stíhání není mnoho a spíše mezi členy převládá pocit monitoringu. Podle rešerší a výzkumů OAMP se neobjevují případy stíhání běžných členů (čistě kvůli stranickému členství), a jestliže se objevily případy stíhání, jedná se o aktivisty, resp. přední představitele. Například v říjnu 2023 byl předvolán X tajnou službou přední člen strany Alga Kylyčev, bývalý ředitel státního podniku DAN kvůli svým veřejným vyjádřením k změně X vlajky.“ Tato zpráva tedy podrobně popisuje, jak je nyní jednáno s vedením Sociální demokracie, blízce napojenými osobami, běžnými členy strany i aktivisty. Žalobce nikdy nebyl členem této strany, jeho udávané aktivity byly uměleckého rázu a nikdy se nezmínil o žádném trestněprávně relevantním jednání, kterého by se dopustil. V Informaci je výslovně uvedeno, že fakt samotného držení stranického průkazu, resp. podpory A. není důvodem ke stíhání či pronásledování.

28. V souvislosti s obavami týkajícími se exprezidenta A. lze rovněž upozornit na následující pasáž obsaženou v citované Informaci: „Podle informací z února 2023 po jeho propuštění proti němu evidovaly X úřady tři případy trestních stíhání – v souvislosti s událostmi K. T. v srpnu 2019 […], v případu stíhání představitelů prozatímní vlády […] kvůli etnickým nepokojům v červnu 2010 na jihu X a v případu nezákonného propuštění Batykajeva, ve kterém bude probíhat nové soudní projednání/přezkoumání kvůli novým skutečnostem.“ Soud v této souvislosti upozorňuje na to, že žalobce byl již v roce 2018 v Bratislavě, odkud posléze odcestoval do České republiky, proto je jeho účast v událostech Koj Taš vyloučena. Žalobcova spolupráce s X exprezidentem probíhala až v roce 2011, nelze proto uvažovat ani o jeho zapojení do etnických nepokojů v roce 2010. Žalobce rovněž nijak nezmínil, že by byl jakýmkoli způsobem angažován do nezákonného propuštění B. X exprezident A. byl dříve stíhán kvůli více trestným činům, nyní je však propuštěn, přislíbil, že se nebude v politice angažovat, a zúčastnil se schůzky X bývalých prezidentů s tím úřadujícím. Jeho současné trestněprávní problémy není možné jakýmkoli způsobem vztáhnout k osobě žalobce, proto je nepravděpodobné, že by v této souvislosti žalobci hrozilo pronásledování ze strany X státních složek. Žalobcovy obavy z pronásledování jsou proto nedůvodné.

29. Žalobce v žalobě nenapadl žádnou konkrétní úvahu žalovaného obsaženou v napadeném rozhodnutí a ani nijak nespecifikoval, v jakém ohledu jsou závěry žalovaného v rozporu se shromážděnými podklady. Soud má za to, že žalovaný dostatečně zjistil skutkový stav, o kterém nejsou důvodné pochybnosti, a adekvátně se vypořádal se všemi žalobcovými tvrzeními.

VI. Závěr a náklady řízení

30. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem a žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.

31. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.

Poučení

I. Základ sporu II. Shrnutí žalobní argumentace III. Vyjádření žalovaného k žalobě IV. Obsah správního spisu V. Jednání soudu a právní posouzení věci soudem VI. Závěr a náklady řízení