2 C 103/2019-132

Rubrum

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Cáskovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] pro: zdržení se rušení práv žalobce a o vzájemném návrhu - zrušení věcného břemene takto:

Výrok

I. Návrh žalobce, aby žalované bylo uloženo zdržet se rušení výkonu věcného břemene práva cesty a práva jízdy po pozemku p. [číslo] k.ú. [část obce] u [obec], obec Blansko na pozemek p. [číslo] k.ú. [část obce] u [obec], obec Blansko, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna umožnit výkon práva cesty přes pozemek parc. [číslo] k. ú. [část obce] u [obec], obec Blansko z pozemku p. [číslo] k.ú. [část obce] u [obec], obec Blansko směrem na pozemek p. [číslo] k.ú. [část obce] u [obec], obec Blansko, a to tak, že žalovaná je - na základě předchozího oznámení žalobce, že hodlá své právo vykonat – povinna 4 x ročně umožnit žalobci, popřípadě též maximálně dvěma dalším osobám žalobcem k tomu pověřeným, obousměrný přechod a/či přejezd s kolečky či trakařem po zpevněné cestičce na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce] u [obec], obec Blansko, z pozemku p. [číslo] k.ú. [část obce] u [obec], obec Blansko na pozemek p. [číslo] k.ú. [část obce] u [obec], obec Blansko; to s účinností od právní moci tohoto rozsudku nadále.

III. Návrh žalobce, aby žalované bylo uloženo obnovit původní stav, a to odstraněním oplocení umístěného v úseku od bodu křížení hranic pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše kat. území [část obce] u [obec], obec Blansko, k bodu u jižní strany domů [adresa], kde je hranice pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] kat. území [část obce] u [obec], obec Blansko, a tím umožnit žalobci nerušený výkon věcného břemene jízdy spočívající v právu jízdy po pozemku parc. [číslo] kat. území [část obce] u [obec], obec Blansko, se zamítá.

IV. Návrh žalované, aby věcné břemeno jízdy trakařem a chůze po pozemku p. [číslo] k.ú. [část obce] u [obec], obec Blansko z pozemku p. [číslo] k.ú. [část obce] u [obec], obec Blansko směrem na pozemek p. [číslo] k.ú. [část obce] u [obec], obec Blansko a zpět, zřízené Smlouvou o zřízení služebnosti resp. věcného práva ze dne [datum] č.d. [číslo] bylo oproti náhradě zrušeno, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] po žalované domáhal zdržení se rušení práva spočívajícího ve výkonu práva odpovídajícího služebnosti. Žalobce uvedl, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území Lažánky u Blanska, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec Blansko, katastrální území Lažánky u Blanska, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Blansko. Pozemek parc. [číslo] je zastavěnou plochou a nádvořím o výměře 161 m2, jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa]. Pozemek parc. [číslo] je zahradou přiléhající k domu [adresa] a tvoří s pozemkem parc. [číslo] funkční celek. Žalovaná je vlastnicí sousedních pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území Lažánky u Blanska, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec Blansko, katastrální území Lažánky u Blanska, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Blansko. Pozemek parc. [číslo] je zastavěnou plochou a nádvořím a jeho součástí je stavba, rodinný dům [adresa]. Pozemek parc. [číslo] je zahradou přiléhající k domu [adresa] a tvoří s pozemkem parc. [číslo] funkční celek.

2. Předmětný pozemek parc. [číslo] je zatížen věcným břemenem jízdy ve prospěch vlastníků domu [adresa], a to podle smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], čd. [číslo]. Na listech vlastnictví [číslo] [číslo] katastrální území Lažánky u Blanska je v části "C" zapsáno věcné břemeno jízdy po parcele [číslo] pro dům [adresa]. Od roku 1962 využívali práv z věcného břemene vlastníci domu [adresa] (právní předchůdci žalobce) manželé [příjmení], [jméno] [příjmení] a poté [jméno] [celé jméno žalobce], který je otcem žalobce. Darovací smlouvou ze dne [datum] daroval [jméno] [celé jméno žalobce] předmětné nemovitosti žalobci. Vlastníci domu [adresa] od roku 1962 zřízené věcné břemeno respektovali. Žalovaná, která se stala vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území Lažánky u Blanska na základě kupní smlouvy ze dne [datum], si byla vědoma zřízeného věcného břemene. Dne [datum] zjistil [jméno] [celé jméno žalobce], že na hranici pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] ve směru od zadní části domu [adresa] a [adresa] k hranici pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] je vybudováno oplocení po celé šíři části pozemku parc. [číslo] zatíženého služebností, v důsledku čehož není možné přes pozemek procházet ani projíždět. Žalovaná tak zasahuje do práva žalobce vyplývajícího ze služebnosti.

3. Doplněním žaloby ze dne [datum] změnil žalobce svůj původní žalobní návrh s poukazem na to, že hospodářský účel věcného břemena spočívá jen v chůzi a jízdě trakařem, popřípadě jiným zařízením poháněným lidskou silou, nikoli jízdou motorovými vozidly. O připuštění změny žaloby rozhodl soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

4. K výzvě soudu žalobce doplnil u jednání dne [datum] specifikaci věcného břemene„ jak se jej užívalo dřív“, a to tak, že toto bylo v minulosti využíváno pro přepravu nářadí trakařem cca 2x ročně za účelem zemědělské činnosti na panujícím pozemku. Věcné břemeno využíval vlastník nemovitosti, tj. žalobce a jeho otec, a to po pozemku p. [číslo] z pozemku p. [číslo] směrem na pozemek [číslo] tak, jak předložil ručně zakreslené na čl. 118.

5. Žalovaná uplatněné žalobní nároky neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Zároveň navrhla zrušení věcného břemene za náhradu. Žalovaná uvedla, že poté, co začala nemovité věci užívat v únoru 2018, opatřila vstupní branku na pozemku parc. [číslo] řetězem. Učinila tak kvůli ochraně svého majetku, neboť na pozemku parc. [číslo] se nachází vstup do rodinného domu [adresa] a rovněž proto, že je vlastníkem psa, který pobývá po větší část dne venku na pozemku parc. [číslo]. Z důvodu rekonstrukce domu [adresa] měla na pozemku parc. [číslo] složený stavební materiál. Vzhledem k tomu, že žalobce měl klíče od vstupní branky a na pozemek parc. [číslo] vstupoval, přistoupila k tomuto opatření. Řetěz byl na vstupní brance umístěn krátce, žalobce následně po jeho odstranění přes pozemky parc. [číslo] chodil. Věcné břemeno využíval zejména otec žalobce [jméno] [celé jméno žalobce]. Po celou dobu, co je vlastníkem nemovitých věcí žalobce, věcné břemeno žalobce nevyužíval. Dle přesvědčení žalované, formulace žalobního petitu žalobcem (body I. a II. žaloby) představuje podstatné rozšíření práv vyplývajících ze služebnosti, jelikož žalobce se domáhá (ad I. žaloby) "zdržení se rušení výkonu věcného břemene práva cesty a práva jízdy po pozemku parc. [číslo]. " a dále (ad II. žaloby) práva "umožnit přechod a přejezd žalobce přes předmětný pozemek, stejně tak přechod a přejezd osob žalobci blízkých či osob, jež žalobce k návštěvě na svůj pozemek v obvyklém rozsahu pozval, a to oběma směry". Smluvní věcné břemeno bylo zřízeno ve prospěch vlastníků domů [adresa] a výkon práv vyplývajících z věcného břemene se vztahuje pouze na vlastníka stavby [adresa], kterým je žalobce a nikoli osoby jemu blízké, či které žalobce k návštěvě na svůj pozemek v obvyklém rozsahu pozval, řemeslníky a pracovníky společností, které budou provádět opravy nemovitostí. Účelem zřízení věcného břemene byla„ jízda trakařem a chůze po st. pl. 120 mezi obytným stavením a zahradou k domu [adresa] a to oběma směry“. Věcné břemeno nelze vykládat šířeji jako právo cesty a právo jízdy přes pozemek parc. [číslo] na pozemek parc. [číslo]. Z formulace žalobce vyplývá, že se jedná o celý pozemek parc. [číslo] nikoli pouze o část pozemku parc. [číslo] mezi obytným stavením a zahradou k domu [adresa]. Žalobce má přístup do stavby [adresa] přes horní část pozemku parc. [číslo] tento vstup využívá. V této části pozemku má umístěnou vstupní branku a výlučně přes ní do domu vstupuje. Ve spodní části stavby [adresa] byly historicky zřízeny zřejmě místnosti pro hospodářská zvířata a dále místnost pro uložení techniky pro obdělávání polí. Není zde tedy umístěn přímo vstup do budovy [adresa], nýbrž jen do vedlejších místností.

6. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Z notářského zápisu č. NZ [číslo], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že darovací smlouvou uzavřenou ve formě notářského zápisu daroval [jméno] [celé jméno žalobce] jako dárce nemovitosti v katastrálním území Lažánky u Blanska, obec Blansko, zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Blansko, na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Lažánky u Blanska, obec Blansko, a to objekt bydlení – dům [adresa] [část obce], postavený na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří a pozemky parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] zahrada, parc. [číslo] ostatní plocha – silnice a parc. [číslo] zahrada, včetně součástí a příslušenství, svému synovi [celé jméno žalobce] (žalobci) jako obdarovanému. Z provedených fotografií předložených žalobcem a žalovanou je patrný způsob, jakým došlo k dočasnému zamezení vstupu a průjezdu bránící realizaci práva plynoucího z věcného břemene, když došlo k vybudování překážky (dřevěného plotu) na hranicích pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] ve směru od zadní části domů [adresa] a [adresa] k hranici pozemků parc. [číslo] parc. [číslo]. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a [celé jméno žalované] jako kupující bylo zjištěno, že ve smyslu čl. I. kupní smlouvy se kupující stala nabyvatelkou pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova s [adresa] a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsané v Katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Blansko, na listu vlastnictví [číslo] katastrální území Lažánky u Blanska, obec Blansko. Z čl. II. kupní smlouvy plyne, že prodávající je ke dni uzavření smlouvy výlučným vlastníkem předmětu převodu, není žádným způsobem omezen v nakládání s nemovitými věcmi a na předmětu převodu neváznou zástavní práva, služebnosti, reálná břemena ani jiné právní zátěže s výjimkou věcného břemene jízdy zřízeného v roce [rok] ve prospěch vlastníka parc. [číslo] pro katastrální území Lažánky u Blanska. Z předloženého výpisu z katastru nemovitostí k listu vlastnictví [číslo] kat. území [část obce] u [obec] soud učinil zjištění, že bylo zapsáno a do dnešní doby je evidováno věcné břemeno jízdy po parcele [číslo] pro dům [adresa] podle smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], čd. [číslo]. Z protokolu o provedené kontrolní prohlídce stavby ze dne [datum] je patrné, že v tento den byla z podnětu žalobce realizována kontrolní prohlídka vybudovaného oplocení u rodinného domu [adresa] v [obec], část [část obce] na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Lažánky u Blanska odborem stavebního úřadu [stát. instituce] z podnětu žalobce s tím, že mu žalovanou vybudovaným oplocením byl znemožněn průjezd přes pozemek parc. [číslo] na pozemek parc. [číslo]. Z protokolu o průběhu kontrolní prohlídky stavby plyne, že stavba byla realizovávána bez rozhodnutí vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření či jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující, a proto [stát. instituce], odbor stavebního úřadu, vyzval žalovanou k bezodkladnému zastavení prací na stavbě s tím, že stavební úřad bude pokračovat ve věci v souladu se stavebním zákonem.

7. Z předžalobní výzvy žalobce plyne požadavek k odstranění překážky o umožnění průchodu přes pozemek ve vlastnictví žalované. Z rozhodnutí státního notářství ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] nabyla jako dědička po zemřelé [jméno] [příjmení] dědictví, a to mimo jiné nemovitosti v katastrálním území Lažánky, obec Blansko, zapsané na listu vlastnictví [číslo] to rodinný dům [adresa], stavební plocha [číslo] zahrada parc. [číslo]. Z notářského zápisu o kupní smlouvě ze dne [datum], sp. zn. NZ [číslo] soud učinil zjištění o převodu vlastnického práva k domu [adresa] se st. pl. [anonymizováno] a parc. [číslo] zahrada ve vl. [číslo] pozemkové knihy kat. území [část obce], z osob původních vlastníků – manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] – na právní nástupce [jméno] a [jméno] [příjmení]. Na základě notářského zápisu ze dne [datum], NZ [číslo], byla mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na straně jedné a manžely [příjmení] na straně druhé uzavřena smlouva o zřízení služebnosti, a to jízdy trakařem a chůze po st. pl. [anonymizováno] mezi obytným stavením a zahradou k domu [adresa], a to oběma směry, jak se tohoto práva užívalo již dřív. Usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne [datum], sp. zn. čd [číslo], byl povolen zápis služebnosti v pozemkové knize. Z předložené kopie katastrální mapy soud zjistil aktuální poměry ve sporném terénu a přilehlém okolí.

8. Výzvou Městského úřadu v Blansku, odboru stavebního úřadu, byla žalovaná vyzvána, aby ve lhůtě do [datum] předložila dokumenty spočívající v geodetickém zaměření stavby oplocení, rozhodnutí, osvědčených souhlasech, ověřenou projektovou dokumentaci související se stavbou oplocení u rodinného domu [adresa] v [obec], část [část obce] na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Lažánky u Blanska. Ze srovnání pozemkových parcel v katastrálním území Lažánky u Blanska plyne zaměření jednotlivých pozemkových parcel a jejich následné přečíslení podle katastrální mapy z roku 2020. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], [datum narození] vyplynulo, že věcné břemeno z roku 1962 bylo sjednáno jako výhoda - zjednodušení hospodářského využití panující nemovitosti - nikoliv jako nutnost, a to zejména z důvodu plánovaného obestavení původní stavby [číslo] hospodářským stavením, kterým byl omezen původní přístup na pozemek parc. [číslo] parc. [číslo]. [jméno] [příjmení] na vstupní cestičce, po které vedla služebnost, provedla terénní úpravy povrchu vstupu na pozemek [číslo] od branky k domu [číslo] opravila i vstupní branku, jelikož původní zavírání bylo na háček. Po dobu, po kterou v domě bydlela, užíval služebnost jen [jméno] [celé jméno žalobce], který se nikdy se na rozdíl od svých právních předchůdců nikdy nepodílel na údržbě. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem Z. [příjmení], když obsah jejího čestného prohlášení, které bylo provedeno k důkazu, nebyl v otázkách podstatných pro toto řízení žádným z účastníků zpochybněn.

9. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalobce] vyplynulo, že do předmětné nemovitosti ve vlastnictví žalobce (svého syna) dojíždí rekreačně, a to v závislosti na ročním období. V zimě tam bývá jen tehdy, pokud jede pro ovoce nebo zeleninu. Se sousedy má vztahy dobré, problematický je jen vztah s žalovanou. Na její pozemek vstupuje odhadem 8x do roka, když přivezou nějaký materiál nebo jsou polní práce a on převáží kultivátor. S žalovanou se na průchodu nedomlouvá, neboť ani dříve se domlouvat nemusel. S předchozí vlastnicí paní [příjmení] to bylo bezproblémové, jen v jedné chvíli řekla, že tam chce stavět, ať svědek zruší věcné břemeno. Výkon věcného břemene byl omezen tak že mezi pozemkem jeho syna a pozemkem žalované byla natažená folie do výšky 150 cm, a poté se tam objevil plot. Stojny, ve kterých byly desky zasunuté, tam pořád jsou, desky se ztratily.

10. Místním šetřením dne [datum] bylo zjištěno, že bariéra spočívající v oplocení z desek v průchodu mezi pozemky p. [číslo] byla odstraněna, výkonu služebnosti není ze strany žalované bráněno.

11. Na základě shora popsaných zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

12. Mezi účastníky řízení je spor veden o rozsah a obsah služebnosti smluvně zřízené na služebném pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Lažánky u Blanska, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro obec Blansko, katastrální území Lažánky u Blanska, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Blansko, jenž je ve vlastnictví žalované a jehož součástí je stavba, a to rodinný dům [adresa]. Předmětný pozemek parc. [číslo] je zatížen věcným břemenem jízdy ve prospěch vlastníků pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa]. Pozemek parc. [číslo] je zahradou přiléhající k domu [adresa] a tvoří s pozemkem parc. [číslo] funkční celek. Na služebném pozemku parc. [číslo] jenž je v současné době ve vlastnictví žalované, byla historicky zřízena služebnost (věcné břemeno) jízdy a chůze na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], čd [číslo] Smluvní vymezení služebnosti je upraveno v čl. 1 a její obsah tvořen právem "jízdy trakařem a chůze po st. pl. [anonymizováno] mezi obytným stavením a zahradou k domu [adresa] a to oběma směry, jak se tohoto práva užívalo již dříve", přičemž podle čl. 4 této smlouvy "účastníci … smlouvy svolují, aby … bylo ve vložce [číslo] v [část obce], jako na statku služebném, vloženo věcné právo chůze a jízdy trakařem po stavební ploše [anonymizováno] mezi domem [adresa] a zahradou k domu [adresa] v [část obce], a to oběma směry ve prospěch současných vlastníků domu [adresa] v [část obce] a aby toto právo bylo poznamenáno ve vl. [číslo] v [část obce] jako na statku panujícím." Z výpisu z katastru nemovitostí k listu vlastnictví [číslo] kat. území [část obce] u [obec] je v části B1 – věcná práva sloužící ve prospěch nemovitostí zapsáno věcné břemeno jízdy po parc. [číslo] pro dům [adresa] dle výše uvedené smlouvy o zřízení služebnosti. Takto zřízená služebnost (věcné břemeno) historicky zatěžovala služebný pozemek ve prospěch tehdejších vlastníků panujícího pozemku, a to až do dnešní doby, kdy je jeho vlastníkem žalobce.

13. Žalovaná, jež se stala vlastníkem služebné nemovitosti na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s právním předchůdcem [jméno] [příjmení], si byla vědoma toho, že nabývá nemovitost zatíženou právem odpovídající služebnosti, a to v rozsahu, v jakém to odpovídá historicky uzavřené smlouvě o zřízení služebnosti ze dne [datum], NZ [číslo] uzavřené mezi [jméno] a [jméno] [příjmení] na straně jedné a manžely [příjmení] na straně druhé. Obligačně založená služebnost byla následně zaevidována v pozemkové knize (na podkladě usnesení Okresního soudu v Blansku ze dne [datum], sp. zn. čd [číslo]). Služebnost vznikla jako věcněprávní zatížení vlastníka služebného pozemku ve prospěch vlastníka pozemku panujícího, resp. vlastníka domu [adresa]. Přes vědomost o existenci práva plynoucího ze služebnosti na hranicích pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] zřídila překážku bránící realizaci výkonu tohoto práva. V červenci roku 2020 pak na vybudované překážce (plotě) žalovaná umístila ceduli, jejímž obsahem byl kontakt na ni s informací, že v případě potřeby průchodu je třeba ji kontaktovat a průchod bude umožněn. Od září loňského roku došlo k odstranění překážky, což potvrdil ve svědecké výpovědi i [jméno] [celé jméno žalobce], jenž uvedl, že stojny, ve kterých byl plot zřízen, na místě zůstaly zachovány, desky plotu již byly odstraněny.

14. Žalovaná nezpochybnila, že si je vědoma toho, že její pozemek je zatížen služebností ve prospěch panujícího pozemku žalobce. Její stanovisko spočívající v odmítnutí, resp. limitování výkonu práva odpovídajícího služebnosti však odůvodnila historickým důvodem vzniku služebnosti, což prokázala i čestným prohlášením [jméno] [příjmení], jež byla dřívějším vlastníkem služebného pozemku. Ta uvedla, že zřízená služebnost nevznikla jako nutná komunikační potřeba, nýbrž jako možnost. Výkon práva ze služebnosti byl historicky zřízen z důvodu snadnějšího přístupu k předmětnému pozemku žalobce a nikoli proto, že by takový přístup byl jako jediný možný. Je zřejmé, že žalobce má přístup do své nemovitosti (rodinného domu) i z obecního pozemku parc. [číslo] proto soud smluvně zřízenou služebnost hodnotil i optikou její potřebnosti, která je odůvodněna tvrzeními žalobce (podporovaném výpovědí jeho otce), kteří se vyjádřili tak, že obsahem práva ze služebnosti spočívá v přecházení a jízdě po služebném pozemku za tím účelem, aby mohli obhospodařovat přilehlé nemovitosti (zahrádku). Frekvence výkonu práva odpovídajícího služebnosti (ať již přecházením přes služebný pozemek nebo přejíždění trakařem přes něj) byla a je sporadická, služebnost v posledních desetiletích vykonával převážně otec žalobce. Z tvrzení žalobce vyplynulo, že právo je vykonáváno přibližně jednou až dvakrát do roka. Tomu však nekoresponduje vyjádření otce žalobce učiněné při jeho výslechu, který uvedl, že na pozemek žalované vstupuje odhadem 8x do roka. Z vyjádření žalované plyne, že žalobce své právo nevykonal ani jednou po dobu, po kterou je vlastníkem služebné nemovitosti. Soud vycházel z tvrzení účastníků s přihlédnutím k tomu, co uvedl otec žalobce při svém výslechu, a za obvyklou četnost realizace práva odpovídajícího služebnosti„ jak se jej užívalo dřív“ považuje ročně čtyři průchody po zatíženém pozemku v roce, což odpovídá i standardním požadavkům na řádné obhospodařování přilehlých nemovitostí.

15. Vedle úvah o četnosti realizace práva odpovídajícího služebnosti je předmětem sporu obsah práva založeného smlouvou o zřízení služebnosti ze dne [datum], NZ [číslo]. Soud dále posuzoval poměry plynoucí z tohoto právního vztahu, a to i poměry historické spočívající především v důvodech vzniku tohoto práva (tj. vymezení služebnosti„ jak se této užívalo dřív“). Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] plyne, že služebností byl služebný pozemek zatížen především z toho důvodu, aby bylo možné lépe využívat část služebné nemovitosti k průchodu a průjezdu trakařem za účelem snadnějšího přístupu ke spodním částem nemovitosti [adresa], kde mohla být umístěna hospodářská zvířata a uskladněna pracovní technika. V současné době podle výpovědi [jméno] [celé jméno žalobce] a vyjádření žalobce je právo vykonáváno především za účelem převážení zahradní techniky (např. kultivátoru), která z důvodu své váhy nemůže být přenášena (obsah práva průjezdu jízdy kolečkem či trakařem) a vyžaduje využití jednoduché techniky bez mechanického pohonu. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by služebnost v současné době sloužila k jinému účelu, než kterému sloužila historicky.

16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

17. Dle § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 4491/2016 žalobu na ochranu práv ze služebnosti, o níž soud rozhoduje po [datum], posuzuje soud podle § [číslo] ObčZ.

18. Podle ust. § 1258 o.z. služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

19. V souladu s ust. § 1259 o.z. kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § [číslo] až [číslo] se použijí obdobně. Dle § 1042 o.z. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

20. Dle § 1264 o.z. není-li míra služebnosti určena, rozhoduje potřeba panujícího pozemku. Služebnost se nemění změnou v rozsahu služebné nebo panující věci, ani změnou hospodaření na panujícím pozemku.

21. Podle ust. § 1274 o.z. služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.

22. Podle § 1299 odst. 1 o. z. služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. Podle odst. 2 při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

23. Na základě uvedených východisek soud posoudil důvodnost žalobcem a žalovanou uplatněných nároků a dospěl k následujícím závěrům:

24. Pokud jde o návrh výroku I., jímž se žalobce se domáhal toho, aby se žalovaná zdržela rušení výkonu služebnosti spočívající v právu cesty a právu jízdy na pozemku parc. [číslo] [část obce] u [obec], obec Blansko, na pozemek parc. [číslo] kat. území [část obce] u [obec], obec Blansko; soud tento nárok ke dni vyhlášení rozsudku (viz ust. § 154 odst. 1 o.s.ř.) neshledal důvodným, neboť bylo prokázáno, že jakkoliv žaloba byla v dané části podána důvodně (když žalovaná před podáním žaloby zřídila pevnou překážku v průchodu mezi pozemky p. [číslo] znemožnila tak výkon služebnosti), ke dni vyhlášení rozhodnutí, resp. nejméně již od září 2020 žalovaná zbudovanou překážku zcela odstranila a výkon služebnosti nebyl ze strany žalované ani jiným způsobem rušen. Uvedené vyplývá jak z nesporného vyjádření účastníků, tak z provedeného dokazování (zejména místního šetření a výslechu svědka [příjmení] [celé jméno žalobce]).

25. Návrhem výroku II se žalobce domáhal, aby byla žalované stanovena povinnost strpět výkon služebnosti žalobcem, resp. osobami jemu blízkými či k tomu pověřenými. S ohledem na skutečnost, že obsah a rozsah služebnosti byl a je mezi účastníky sporný, soud v rámci dokazování tuto otázku v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 2 Cdo 2239/2003 zkoumal a dospěl k závěru, že je namístě služebnost vymezit tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku. Soud tedy v souladu s ust. § 1258 o.z. ve smyslu doplnění žaloby ze dne [datum] výslovně specifikoval práva a povinnosti stran plynoucí z dané služebnosti tak, aby do budoucna byl jasně vymezen obsah a rozsah předmětné služebnosti a bylo předcházeno případným sporům plynoucím z výkonu této služebnosti. Soud přitom vycházel z prokázaných důvodů a okolností, pro které byla služebnost zřízena, a jak je užívána v současnosti - žalobce je tedy oprávněn obsahově realizovat právo odpovídající služebnosti stezky (§ 1274 o.z.), a to ve shora uvedeném rozsahu. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 22 Cdo 2941/2004 konstatoval, že:„ vlastník pozemku, který je zatížen věcným břemenem průchodu a průjezdu, je oprávněn požadovat po osobě z věcného břemene oprávněné, aby vykonávala svá práva z věcného břemene i za jiných vlastníkem nově nastavených podmínek. Takové podmínky ovšem nesmí podstatně ztížit nebo znemožnit výkon práv z věcného břemene. Pokud se tak stane, jde o nepovolený zásah do výkonu těchto práv a osobě oprávněné z věcného břemene proti takovému zásahu přísluší soudní ochrana.“ 26. Zdejší soud tedy - pokud jde o osobní dosah služebnosti - vymezil okruh osob oprávněných toto právo realizovat tak, že společně se žalobcem je možno právo vykonat nejvíce společně se dvěma dalšími osobami, jejichž určení je na samotném žalobci. Na základě historických zkušeností s výkonem práva odpovídajícího služebnosti je, podle názoru zdejšího soudu, adekvátní závěr o personální limitaci výkonu práva služebnosti žalobcem nejvýše společně se dvěma dalšími osobami, které za tímto účelem žalobce zvolí, neboť má-li být zajištěna proporcionalita omezení vlastníka služebného pozemku a oprávnění vlastníka panujícího pozemku, je nezbytné, aby i okruh potenciálně oprávněných uživatelů ke služebnému pozemku byl omezen. Ze skutkových reálií je pak patrné, že právo odpovídající služebnosti bylo historicky - a je i v současné době - především právem vykonávaným individuálně za zemědělskými účely.

27. Vedle osobního a obsahového vymezení služebnosti soud dále definoval i četnost možného výkonu služebnosti. Stanovením limitního počtu případů, ve kterých je možné toto oprávnění ze strany žalobce, resp. jím pověřených osob, realizovat, odpovídá výsledkům provedeného dokazování tak, že zachovává zájem vlastníka panujícího pozemku a současně bere na zřetel oprávněné zájmy vlastníka služebného pozemku. Realizaci práva odpovídajícího služebnosti v celkovém rozsahu 4x za rok po předchozím oznámení vlastníku služebného pozemku soud učinil v souladu se závěry vyslovenými judikaturou dovolacího soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2009 sp. zn. 22 Cdo 60/2008, podle něhož„ při určení rozsahu a způsobu výkonu věcného břemene, který nebyl určen právní skutečností je zakládající, je třeba vyjít z toho, že tímto výkonem nesmí být povinný zatěžován nad dojednanou míru, se kterou zřizovatelé věcného břemena měli a mohli s přihlédnutím k okolnostem konkrétní věci počítat.“) a i s ohledem na historický výkon práva odpovídající obsahu služebnosti. Uvedená četnost pak umožňuje rovněž řádné hospodářské využití panujícího pozemku, kdy služebnost byla zřízena a je vykonávána za účelem snazšího hospodářského využití – přístupu k nemovitosti (zejména tedy v době osetí a sklizně pro ulehčení převozu zemědělské techniky a plodin).

28. Soud dále posuzoval důvodnost žalobcem uplatněného odstraňovacího nároku spočívajícího v uložení povinnosti žalované obnovit původní stav a odstranit oplocení, které bylo umístěno na pozemku žalované, resp. v úseku od bodu křížení hranic pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] kat. území [část obce] u [obec], k bodu u jižní strany domů [adresa], kde se nachází hranice pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] kat. území [část obce] u [obec]. Soudu nezbylo než žalobcem uplatněný žalobní návrh zamítnout (výrok III.), a to z toho důvodu, že podle § 154 odst. 1 o. s. ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Jak bylo konstatováno shora, žalobcem namítané oplocení se na hranici pozemků žalobce a žalované již nejméně od září 2020 nenachází. Nadto pak zdejší soud konstatuje, že žalovaná je oprávněna oplocení pozemku zřídit (viz jud. NS ČR 22 Cdo 2941/2004) s tou podmínkou, že bude zachována možnost řádného výkonu služebnosti, přičemž obsah služebnosti byl zdejším soudem shora specifikován (viz výrok II tohoto rozsudku).

29. V neposlední řadě pak zdejší soud rozhodl o zamítnutí vzájemného návrhu žalované (výrok [příjmení]) spočívajícího v tom, aby věcné břemeno jízdy trakařem a chůze po pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce] u [obec], zřízené smlouvou o zřízení služebnosti ze dne [datum], čd. [číslo], bylo oproti náhradě zrušeno. Žalovaná uplatněný návrh odůvodnila tvrzeními o podstatné změně okolností, tj. že došlo k trvalé změně poměrů vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením pozemku parc. [číslo] výhodou žalobce jakožto vlastníka stavby [adresa]. Soud však na základě účastníky tvrzených skutečností a v řízení provedených důkazů nedospěl k závěru, že by byly naplněny podmínky pro zrušení služebnosti. Jednou z podmínek pro rozhodnutí soudu (zrušujícího uvedenou služebnost z tvrzeného důvodu) je, v souladu s ust. § 1299 o.z., trvalá změna poměrů, která zakládá hrubý nepoměr ovlivňující práva a povinnosti stran plynoucích ze služebnosti. Taková změna může spočívat jednak v objektivních okolnostech, jednak v osobních poměrech účastníků těchto vztahů a za určitých okolností může vzniknout i změnou chování účastníků (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2695/99). Taková situace však v posuzované věci nenastala.

30. Dle přesvědčení zdejšího soudu nedošlo k tak zásadní změně okolností, které vedly ke zřízení služebnosti v tom smyslu, že by – ať již objektivní okolnosti, nebo osobní poměry účastníků - mohly ovlivnit obsah a rozsah práva plynoucího ze služebnosti. Z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že četnost realizace práva vlastníky panujícího pozemku je stejná nebo nižší než v dobách dřívějších, resp. v době, kdy došlo ke zřízení služebnosti. Pokud se týká osobních animozit mezi žalovanou a otcem žalobce [jméno] [celé jméno žalobce], soud neshledal jejich charakter (tj. zejména co do četnosti, intenzity a způsobu jejich případných„ konfliktů“) takovou, aby byly naplněny podmínky § 1299 o.z. Nad rámec shora uvedeného pak zdejší soud konstatuje, že vzhledem k tomu, že soud výrokem II tohoto rozsudku upravil poměry účastníků a vymezil najisto práva a povinnosti obou stran tím, že po provedeném dokazování definoval obsah dříve zřízené služebnosti, lze konstatovat, že i v minulosti antipatické osobní vztahy mezi žalovanou a otcem žalobce by měly doznat zklidnění. Otec žalobce, pan [jméno] [celé jméno žalobce], nadále nebude moci kdykoliv a bez předchozího upozornění vstupovat na pozemek žalované a zároveň žalovaná nebude moci žalobci, resp. jím pověřené osobě v rámci soudem vymezenému rozsahu služebnosti jejímu výkonu bránit.

31. Pokud jde o výrok o nákladech řízení, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel ze zásady úspěchu ve věci podle § 142 o. s. ř. a vzhledem ke způsobu rozhodnutí (výroky I. – IV.) a tomu, co účastníci učinili předmětem řízení, dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro postup podle § 142 odst. 2 in fine o. s. ř., podle níž soud může vyslovit, že i při částečném úspěchu ve věci nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Daný postup soudu je odrazem reálného výsledku řízení v meritu věci. Zatímco žalovaná neměla úspěch ve věci, jelikož jí požadovaný nárok uplatněný vzájemným návrhem, soud zamítl (výrok IV. rozsudku), nelze přehlédnout, že obdobným způsobem vyzněl i výsledek o žalobním návrhu žalobce (výroky I. a III. rozsudku). Formálně jediným výrokem, v jehož obsahovém rámci měl žalobce úspěch alespoň částečný, je výrok soudu, jímž vymezil obsah stávajícího práva odpovídajícího služebnosti (výrok II.). Tímto výrokem však soud postavil najisto poměry plynoucí ze služebnosti, které byly mezi účastníky sporné a obsahově je kompromisním vyjádřením vzájemně protichůdných požadavků žalobce i žalované. Za této situace soud dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro postup podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a náhradu nákladů tohoto řízení nepřiznal ani jedné procesní straně.

Poučení