2 C 114/2021 - 390

Rubrum

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Martinou Štorkánovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Anonymizováno] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k pozemku parc.č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 710 m2, jehož součástí je stavba [adresa], č.p. [Anonymizováno], rod. dům a pozemku parc.č. [Anonymizováno] - zahrada o výměře 1 035 m2, zapsaným Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a obec [adresa], se zrušuje.

II. Do vlastnictví žalobce se přikazují nemovitosti - pozemek parc.č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha o výměře 122 m2, jehož součástí je stavba [adresa] – objekt bydlení, pozemek parc.č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha o výměře 25 m2, jehož součástí je jiná stavba bez č.p./č.e., pozemek parc.č. [hodnota] – ostatní plocha, jiná plocha o výměře 57 m2, pozemek parc.č. [hodnota] - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 77 m2, pozemek parc.č. [hodnota] - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 8 m2, pozemek parc.č. [hodnota] - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 51 m2 včetně studny na pozemku se nacházející, pozemek parc.č. [Anonymizováno] – zahrada o výměře 432 m2 a pozemek parc. č. [hodnota] – ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře 140 m2, vše nacházející se v katastrálním území [adresa] [Anonymizováno] a obec [adresa], v hranicích podle geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveného [jméno FO] a ověřeného dne 6.8.2024 [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. [hodnota] [Anonymizováno], přičemž tento geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

III. Do vlastnictví žalovaného se přikazují nemovitosti – pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha o výměře 90 m2, jehož součástí je jiná stavba bez č.p./č.e., pozemek parc.č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha o výměře 32 m2, jehož součástí je jiná stavba bez č.p./č.e., pozemek parc.č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha o výměře 20 m2, jehož součástí je jiná stavba bez č.p./č.e., pozemek parc.č. [hodnota] – ostatní plocha, jiná plocha o výměře 84 m2, pozemek parc.č. [hodnota] - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 25 m2, pozemek parc.č. [hodnota] - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 32 m2 včetně pergoly nacházející se na pozemcích parc.č. [hodnota] a [Anonymizováno], pozemek parc.č. [Anonymizováno] – zahrada o výměře 551 m2, vše nacházející se v katastrálním území [adresa] [Anonymizováno] a obec [adresa], v hranicích podle geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveného [jméno FO] a ověřeného dne 6.8.2024 [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. [hodnota] [Anonymizováno], přičemž tento geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

IV. Ve prospěch žalovaného a každého dalšího vlastníka pozemku parc.č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha o výměře 90 m2, jehož součástí je jiná stavba bez č.p./č.e., pozemku parc.č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha o výměře 32 m2, jehož součástí je jiná stavba bez č.p./č.e., pozemku parc.č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha o výměře 20 m2, jehož součástí je jiná stavba bez č.p./č.e., pozemku parc.č. [hodnota] – ostatní plocha, jiná plocha o výměře 84 m2, pozemku parc.č. [hodnota] - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 25 m2, pozemku parc.č. [hodnota] - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 32 m2 a pozemku parc.č. [Anonymizováno] – zahrada o výměře 551 m2, vše nacházející se v katastrálním území [adresa] [Anonymizováno] a obec [adresa], se zřizuje služebnost stezky a cesty zatěžující celý pozemek parc.č. [hodnota], jak je vyznačený v geometrickém plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveném [jméno FO] a ověřeném dne 6.8.2024 [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. [hodnota] [Anonymizováno], přičemž tento geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

V. Ve prospěch žalovaného a každého dalšího vlastníka pozemku parc.č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha o výměře 90 m2, jehož součástí je jiná stavba bez č.p./č.e., pozemku parc.č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha o výměře 32 m2, jehož součástí je jiná stavba bez č.p./č.e., pozemku parc.č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha o výměře 20 m2, jehož součástí je jiná stavba bez č.p./č.e., pozemku parc.č. [hodnota] – ostatní plocha, jiná plocha o výměře 84 m2, pozemku parc.č. [hodnota] - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 25 m2, pozemku parc.č. [hodnota] - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 32 m2 a pozemku parc. č. [Anonymizováno] – zahrada o výměře 551 m2, vše nacházející se v katastrálním území [adresa] [Anonymizováno] a obec [adresa], se zřizuje služebnost práva na vodu spočívající v možnosti braní vody ze studny na pozemku parc.č. [hodnota], jak je vyznačený v geometrickém plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveném [jméno FO] a ověřeném dne 6.8.2024 [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. [hodnota] [Anonymizováno], přičemž tento geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

VI. Ve prospěch žalovaného a každého dalšího vlastníka pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha o výměře 90 m2, jehož součástí je jiná stavba bez č.p./č.e., pozemku parc.č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha o výměře 32 m2, jehož součástí je jiná stavba bez č.p./č.e., pozemku parc.č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha o výměře 20 m2, jehož součástí je jiná stavba bez č.p./č.e., pozemku parc.č. [hodnota] – ostatní plocha, jiná plocha o výměře 84 m2, pozemku parc.č. [hodnota] - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 25 m2, pozemku parc.č. [hodnota] - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 32 m2 a pozemku parc.č. [Anonymizováno] – zahrada o výměře 551 m2, vše nacházející se v katastrálním území [adresa] [Anonymizováno] a obec [adresa], se zřizuje služebnost inženýrských sítí spočívající v možnosti vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat, případně zřídit, mít a udržovat na služebném pozemku také potřebné obslužné zařízení, jakož i právo provádět na inženýrské síti úpravy za účelem její modernizace nebo zlepšení její výkonnosti, a to v prostorách [právnická osoba] a C vyznačených červeným šrafováním na pozemcích parc.č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], jak jsou vyznačeny v geometrickém plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveném [jméno FO] a ověřeném dne 6.8.2024 [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. [hodnota] [Anonymizováno], přičemž tento geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

VII. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na vyrovnání spoluvlastnického podílu částku 267 200 Kč do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

IX. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Táboře náklady tohoto řízení ve výši 23 284,75 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

X. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Táboře náklady tohoto řízení ve výši 23 284,75 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svým návrhem domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc.č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 710 m, jehož součástí je na něm stojící stavba č.p. 4 - bydlení a pozemku parc. č. [Anonymizováno] - zahrada o výměře 1035 m vše zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [adresa] [Anonymizováno] s tím, že spoluvlastnické podíly žalobce i žalovaného jsou stejné a každý je tedy spoluvlastníkem uvedených nemovitostí s podílem o velikosti id. 1/2. Předmětné nemovitosti byly vždy rodinným majetkem, kdy docházelo k předávání nemovitosti z generace na generaci, kdy žalobce svůj podíl na nemovitostech dostal darem od své matky na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný je jeho strýcem. V průběhu posledních let se vyskytly mezi stranami určité rodinné spory, které sahají až do historie a na základě nichž jsou v současné době mezi žalobcem a žalovaným velmi špatné vztahy. Žalobce se pokoušel více než rok o uzavření spravedlivé dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem s žalovaným, avšak neúspěšně. Za tím účelem nechal žalobce vypracovat geometrický plán ze dne 17. 3. 2020, na základě kterého by bylo možné efektivně rozdělit jednotlivé nemovité věci tak, aby mohlo být podílové spoluvlastnictví zrušeno reálným rozdělením, přičemž navrhoval, aby do výlučného vlastnictví žalobce připadly dle jeho geometrického plánu parcely č. [hodnota], st. [Anonymizováno], [Anonymizováno], č.[hodnota], st. [Anonymizováno] - jiná stavba, č. [hodnota] a č. [Anonymizováno]. Do výlučného vlastnictví žalovaného by připadly parcely č. st. [Anonymizováno] (nyní výminek na parcele č. st. [Anonymizováno]), dále č. st. [Anonymizováno] - garáž, č. st. [Anonymizováno] - jiná stavba a pozemky [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Co se týče společného vjezdu, žalobce navrhl ponechat podílové spoluvlastnictví, když společný vjezd je v jím předloženém geometrickém plánu znázorněn jako p. č. [hodnota]. Vzhledem k tomu, že nebylo možno uvedenou dohodu uzavřít mezi účastníky mimosoudně, domáhá se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobce žalobou, neboť nikdo nemůže být ve smyslu § 1140 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nucen ve spoluvlastnictví setrvávat. Rozdělené nemovitosti dle svého návrhu si žalobce nechal ocenit znaleckým posudkem [tituly před jménem] [adresa] - [Anonymizováno] ze dne 2. 3. 2021 ve stavu ke dni 21. 2. 2021.

2. Žalovaný uvedl, že souhlasí s tím, že jsou s žalobcem spoluvlastníky předmětných nemovitostí, každý v rozsahu podílu o velikosti id. a také souhlasí s tím, že v současné době jsou mezi žalobcem a žalovaným, respektive rodinou žalobce a žalovaného delší dobu trvající spory, přičemž však má žalovaný za to, že to byl právě on, kdo se s ohledem na svou manuální zručnost a příchylnost k rodné obci [adresa] zasloužil po mnoho let o úpravy, zvelebování a udržování dělených a sporných nemovitostí i o jejich současný stav. Ani žalovaný nemá zájem ve spoluvlastnickém poměru setrvávat, přičemž snahy účastníků rozdělit si věci mimosoudně a vypořádat celek tak, aby každý z nich se svou rodinou mohl v klidu užívat příslušné, i nyní fakticky již léta užívané obytné budovy účastníků, trvaly prakticky jeden rok a ztroskotaly. Co se týče žalobcem předloženého geometrického plánu [adresa], schváleného [tituly před jménem] [jméno FO] dne 17. 3. 2020, vadí žalovanému především to, že si jej žalobce nechal vyhotovit jednostranně jen podle své vlastní představy o rozdělení nemovitostí, přičemž zásadní spor žalovaný spatřuje ohledně rozdělení prostřední části parc. č. [hodnota], části dvora, kde se v současné době nachází pergola, kdy žalovaný usiluje o získání části této parcely tak, aby pokryla novým rozdělením plochu pergoly, protože zde je vhodné i technicky dobře možné, aby si zde po rozdělení celku žalovaný postavil svou vlastní kotelnu pro vytápění domu vystaveného na st. p. č. [hodnota]. Dále je mezi účastníky spor ještě o rozdělení parc. č. [hodnota], kde usiluje žalovaný minimálně o získání té části parcely, která by zahrnovala i studnu, jejíž vodu žalovaný velmi potřebuje pro zalévání úrody na „své“ části společné zahrady, kde na rozdíl od žalobce pěstuje zeleninu, květiny apod., s čímž žalovanému o víkendech pomáhá i jeho manželka. Žalobce nemovitost používá maximálně o víkendech, ne všech v měsíci, a to spíš na oslavy, které zde pořádá se svými přáteli. Znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] byl skutečně pořízen, nicméně ten oceňoval rozdělení dle geometrického plánu [jméno FO], s nímž žalovaný v plném rozsahu žalovaný nesouhlasil, když nemůže souhlasit s tím, že by měl umístit kotelnu do bývalé dílny zcela za domem na parc. č. [hodnota]. Dále uvedl, že posudek [tituly před jménem] [jméno FO] vychází ze současné tržní ceny pro vypořádání, nicméně nijak nekalkuluje s náklady, které by musel žalovaný vynaložit na zbudování samostatné kotelny pro vytápění svého domu, když kotelnu na rozdíl od žalobce potřebuje, protože žalovaný v domě bydlí prakticky celoročně i přes celou topnou sezónu.

3. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 téhož ustanovení může každý ze spoluvlastníků kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1144 odst. 2 o.z. rozdělení věci nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Podle § 1145 o. z. při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.

4. Výpisem z katastru nemovitostí k LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [adresa] [Anonymizováno] je prokázáno, že žalobce a žalovaný jsou spoluvlastníky mimo jiné nemovitosti parc.č. st. [Anonymizováno] jejíž součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], každý s podíle id. . Z vyjádření účastníků i výpovědi svědkyně [jméno FO], svědka [jméno FO] a svědka [jméno FO], vyplývá, že po smrti otce žalovaného a jeho sestry [jméno FO] (matky žalobce) převedla jejich společná matka (babička žalobce) vlastnické právo k nemovitostem, o které se zde jedná, na své děti, a to žalovaného a [jméno FO], každému jednu polovinu s tím, že až do své smrti v domě č.p. [Anonymizováno] žila. Zadní část si upravil žalovaný pro své potřeby, když dříve se jednalo o tzv. výminek. Fakticky tedy byly nemovitosti užívány tak, že přední část užívala matka žalovaného, u níž při svých návštěvách pobývala [jméno FO] s rodinou a část vzadu, tzv. výminek, užíval se svou rodinou žalovaný. Po poměrně dlouhou dobu užívali nemovitosti tímto způsobem oba spoluvlastníci, a to žalovaný i [jméno FO] bez problémů s tím, že je i společně udržovali, přičemž žalovaný organizoval různé opravy a rekonstrukce, na nichž se fyzicky podíleli i synové [jméno FO] a [jméno FO] se svou matkou spíše udržovaly zahradu a podobně. K zásadním rodinným rozporům došlo poté, kdy si [jméno FO] našla přítele pana [jméno FO] a následně došlo k rozporům mezi manželkou žalovaného a matkou žalobce [jméno FO], které vyvrcholily hádkami i fyzickým konfliktem a od té doby již byly vztahy mezi oběma rodinami velmi napjaté, což mimo jiné souviselo i s různými názory účastníků, respektive jejich rodin na podílu každého z nich, na péči o stárnoucí matku žalovaného a [jméno FO]. [jméno FO], matka žalobce, se chtěla sporům vyhnout a z toho důvodu svou polovinu nemovitostí převedla v roce 2019 na syna [Jméno žalobce], zde žalobce. S ohledem na spory v rodině již skutečně nejsou vztahy na takové úrovni, aby se byli žalobce s žalovaným schopni dohodnout o fungování v rámci spoluvlastnictví k těmto nemovitostem a v otázce, že by mělo dojít ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, byla mezi žalobcem a žalovaným shoda. O tom, jakým způsobem by mělo ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dojít, se však nepodařilo spoluvlastníkům ve smyslu § 1143 o. z. dohodnout a žalobce se z toho důvodu domáhá rozhodnutí soudu. Soud tedy musel ve smyslu § 1144 odst. 1 o. z. zkoumat, zda je rozdělení společné věci možné, když s tímto řešením v zásadě oba účastníci souhlasili a jejich názory se lišily pouze ohledně dílčích detailů rozdělení, které však bránily smírnému řešení věci. Žalovanému především záleželo na tom, aby měl zajištěn přístup ke studni a dále, aby si na parcele u stávající pergoly mohl postavit novou kotelnu, když původní kotelna v budově čp. [Anonymizováno] sloužila pro vytápění obou budov, tj. i tzv. vejminku, který užíval žalovaný, přičemž obdobně byla řešena i přípojka vody, která z obecního vodovodu vedla voda přes vodárnu umístěnou v domě č.p. [Anonymizováno] dále do tzv. vejminku a přívod elektrické energie byl rovněž napojen přes rozvodnou skříň umístěnou na zdi domu č.p. [Anonymizováno]. Pouze odpad byl napojen do veřejné kanalizace samostatně jak z výminku, tak z domu č. p. [Anonymizováno], avšak přes šachtu umístěnou na části pozemku parc.č. st. [Anonymizováno] vydlážděné zámkovou dlažbou. Z předloženého geometrického plánu číslo [hodnota]–[Anonymizováno] vyhotoveného [jméno FO] a ověřeného [tituly před jménem] [jméno FO] dne 17. 3. 2020 ve spojení s místním šetřením a předloženou fotodokumentací je zřejmé, že komplex společných nemovitostí je tvořen fakticky dvěma budovami, které jsou užívány jako rodinné domy, byť dosud je zadní budova, tzv. vejminek, užívaný žalovaným, napojen z větší části sítěmi na dům č.p. [Anonymizováno] užívaný žalobcem a rovněž, co se týče zahrady parc. č. [Anonymizováno], jeví se být dobře dělitelná na dvě obdobné části, stejně jako i parc. č. [hodnota], tvořící vyjma pozemků pod stavbami dvůr mezi domem č.p. [Anonymizováno] a tzv. vejminkem. Ze zprávy Městského úřadu [adresa]. odboru výstavby a životního prostředí ze dne 30. 8. 2023 pak plyne, že s ohledem na faktory jako využití území v rámci platného územního plánu obce [adresa], zastavitelnost pozemků v dané oblasti a dalších rozhodujících kritérií je z pohledu stavebního úřadu možné předmětnou nemovitost rozdělit. Je však nutné v rámci tohoto rozdělení zajistit pomocí institutu věcných břemen jak přístup k jednotlivým oddělným objektům, tak i napojení na jednotlivé sítě technické infrastruktury potřebné k užívání těchto objektů. Pro účely rozdělení společných věcí účastníků a případné zřízení služebností ve smyslu § 1144 odst. 1, 2 o.z. a § 1145 o. z. zadal soud zpracování geometrického plánu [jméno FO] - [Anonymizováno] s tím, že tento vypracoval geometrický plán pro rozdělení pozemku, vyznačení obvodu budovy, změnu obvodu budovy a vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku pod číslem [hodnota]–[Anonymizováno], který ověřil [tituly před jménem] [jméno FO] dne 6. 8. 2024, pod číslem [hodnota] [Anonymizováno]. V tomto geometrickém plánu vymezil [Anonymizováno]. [jméno FO] rozdělení stávající parcely číslo st. [Anonymizováno] a zahrady [Anonymizováno] tak, že parcela st. [Anonymizováno] byla rozdělena na parcelu, jíž bylo ponecháno č. [hodnota] a odpovídá zastavěné ploše, jejíž součástí je dům č.p. [Anonymizováno] - rodinný dům, dále na parc. č. [hodnota] - zastavěná plocha, jejíž součástí je jiná stavba bez č.p./č. ev. (používaná jako dřevník, kůlna po pravé straně vjezdu do objektu), dále parc. č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha – jejíž součástí je jiná stavba bez č. p./ č. ev, která je fakticky budovou tzv. vejminku užívanou a přestavěnou k trvalému bydlení žalovaným, dále parc. č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha, jejíž součástí je stavba bez č.p./ č. ev. - jiná stavba ( garáž napravo od budovy tzv. vejminku). Dále pozemek parc. č. [hodnota], což je předzahrádka před domem čp. [Anonymizováno], dále parc. č. [hodnota], což je část dvora sousedící s domem č.p. [Anonymizováno], dále parc. č. [hodnota], což je předzahrádka sousedící s dřevníkem na parcele č. [hodnota], dále parc. č. [hodnota], což je část dvorku a parc. č. [hodnota], což jsou dva pozemky - část dvorku, na nichž se nachází pergola vybudovaná žalovaným a sousedí s pozemkem parc. č. [hodnota], kde má žalovaný v současné době dílnu a dále parc. č. [hodnota], což je část dvora sousedící s parc. č. [hodnota], jejíž součástí je budova tzv. vejminku užívaná žalovaným. Dále byla vyznačena parc. č. [hodnota], která tvoří komunikaci mezi všemi těmito pozemky a vede od hlavního vjezdu do objektu až dozadu k zahradě - původně parc. č. [Anonymizováno] a umožňuje tedy přístup ke všem nemovitostem, které byly geometrickým plánem nově zřízeny a parc. č. [hodnota], což je část dvora, která je v jedné části vydlážděna zámkovou dlažbou, a to v části, která sousedí s parc. č. [hodnota], aktuálně užívanou jako dřevník a na této parcele se dále nachází studna s užitkovou vodou pro zalévání zahrady, kterou v současné době využívají oba účastníci. Dále tímto geometrickým plánem došlo k rozdělení zahrady parc. č. [Anonymizováno] na část jíž bylo ponecháno č. [Anonymizováno] a která de facto tvoří levou polovinu původní parc. č. [Anonymizováno] a plynule navazuje na parc. č. [hodnota], jejíž součástí je budova tzv. vejminku, který užívá žalovaný. Dále byla vymezena parc. č. st. [Anonymizováno], což je parcela, na níž se nachází objekty kůlny využívané žalovaným a nacházející se na zahradě za tzv. vejminkem a dále parc. č. [Anonymizováno] která tvoří pomyslnou pravou část původní zahrady parc. č. [Anonymizováno]. Co se týče faktického rozdělení těchto parcel, v zásadě mezi účastníky panovala shoda v tom smyslu, že do výlučného vlastnictví žalobce by měl být přikázán pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba domu č. p. [Anonymizováno], dále pozemek parc. č. st [Anonymizováno] - dřevník, pozemek parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno], které tvoří předzahrádky pozemků parcel č. [hodnota] a [Anonymizováno] a dále také pozemek parc. č. [hodnota], který tvoří příslušnou polovinu dvora navazující na budovu na parc. č. [hodnota] a zahrada parc. č. [Anonymizováno] přičemž tímto způsobem bylo ve vztahu k uvedeným pozemkům rozhodnuto, tj. byly výrokem II. přikázány do výlučného vlastnictví žalobce. Dále nebylo mezi účastníky sporu o tom, že by měla být žalovanému přikázána parc. č. st. [Anonymizováno], jejíž součástí je budova bez č.p., č. ev. budova tzv. vejminku, dále parc. č. st. [Anonymizováno], jejíž součástí je budova bez č.p., č. ev. – garáž, část zahrady, jíž zůstalo parc. č. [Anonymizováno] neboť tato plynule navazuje na pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí je budova užívaná žalovaným jako vejminek a parc.č. [hodnota], která tvoří pozemek pod kůlnou a je obklopena parc.č. [Anonymizováno] – zahradou. Tyto pozemky tak byly přikázány výrokem III. do výlučného vlastnictví žalovaného. Co se týče drobných rozporů ohledně přikázání dalších oddělených pozemků v rámci dvora, má soud za to, že pro dosažení co nejspravedlivějšího a nejlogičtějšího vypořádání tak, aby každý z účastníků měl část dvora co nejblíže přináležející hlavním parcelám parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno], jejichž součástí jsou budovy účastníky obývané a pozemky byly uspořádání do určitých celků tak, aby i případní další vlastníci mohli uvedené nemovitosti užívat a aby je eventuelně bylo možno v případě potřeby i oplotit, přikázal soud do výlučného vlastnictví žalovaného rovněž pozemek parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno], když se jedná o část dvora sousedící s parc. č. [hodnota], jejíž součástí je garáž užívaná žalovaným, přičemž na pozemku parc. č. [hodnota] si chtěl žalovaný vybudovat kotelnu tak, aby mohl plnohodnotně užívat dům na parc. č. [hodnota], který byl dosud napojen na kotelnu jím zbudovanou v domě parc. č. [hodnota], což do budoucna nebude možné a dále byl mu přikázán i pozemek parc. č. [hodnota], neboť pergola, kterou žalovaný vybudoval, se nachází právě na obou těchto pozemcích (parc.č. [hodnota] a [Anonymizováno]) a bylo by nelogické přikázat část pozemku pod pergolou žalobci a část žalovanému. Z toho důvodu tedy byly oba pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného, včetně pergoly na těchto pozemcích se nacházející (jak plyne z místního šetření, fotodokumentace, a především ortofoto mapy z katastru nemovitostí na čl. 239 a 94). Parc. č. [hodnota] pak byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobce, a to jednak z toho důvodu, že bezprostředně přiléhá k parc. č. st. [Anonymizováno], která byla přikázána rovněž do výlučného vlastnictví žalovaného a dochází tak k přiměřenému rozdělení dvora mezi žalobce a žalovaného a také proto, že na parcele č. [hodnota] se nachází část vydlážděná zámkovou dlažbou, na kterou vedou z budovy na parc. č. [hodnota] dvoje dveře a je tak zajištěna i možnost přístupu žalobce do objektu na parcele č. [hodnota], přičemž součástí této parcely je jednak studna, která je využívána dosud pro zavlažování zahrady oběma účastníky a dále jsou zde také přístupy do šachty vodovodu a kanalizace.

5. Vzhledem k tomu, že žalovanému oprávněně záleželo na tom, aby mohl využívat přístup ke studni na parcele [Anonymizováno] a žalobce s tímto v zásadě souhlasil, byla zřízena výrokem V. rozsudku ve prospěch žalovaného i každého dalšího vlastníka pozemků, které byly výrokem III. rozsudku přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného, služebnost práva na vodu spočívající v možnosti braní vody ze studny na pozemku parc. č. [hodnota] ve smyslu § 1272 o.z., přičemž tato byla zřízená nejen pro žalovaného, ale též pro každého dalšího vlastníka uvedených pozemků, což znamená, že se jedná o služebnost vázanou na vlastnictví věci (ad rem), nikoli konkrétně na osobu žalovaného (ad personam). Podle § 1272 odst. 1 o. z. kdo má právo na vodu na cizím pozemku, má k ní také přístup, tedy žalobce musí umožnit žalovanému přístup ke studni na pozemku parc. č. [hodnota] o. z. tak, aby žalovaný mohl fakticky služebnost práva na vodu, spočívající v možnosti braní vody ze studny na pozemku parc. č. [hodnota], pro účely zavlažování zahrady či jakýkoliv jiný účel realizovat. S ohledem na rozdělení společné věci bylo nutno ve smyslu § 1145 o. z. zřídit i další služebnosti, a to zejména tak, aby bylo vyhověno stanovisku stavebního úřadu Městského úřadu ve [adresa] a aby byla pro nemovitosti, které byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného, zajištěna možnost odběru vody, elektrické energie, dále možnost odvádět splašky do veřejné kanalizace a jak již bylo zmíněno, též, aby mohl brát vodu ze studny na pozemku parc. č. [hodnota], který byl přikázán do výlučného vlastnictví žalobce. Stejně tak bylo nezbytné zajistit přístup k veškerým nemovitostem, které byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného výrokem III. tohoto rozsudku, a to zřízením služebnosti stezky a cesty zatěžující celý pozemek parc. č. [hodnota], a to jak ve prospěch žalovaného, tak každého dalšího vlastníka tam uvedených pozemků, když pozemek parc. č. [hodnota], který tvoří přístupovou komunikaci ke všem těmto pozemkům včetně vzadu umístěných zahrad, byl přikázán do výlučného vlastnictví žalobce, přičemž tento způsob vypořádání byl zvolen z toho důvodu, že navrhované ponechání uvedené parcely v podílovém spoluvlastnictví účastníků by s ohledem na trvající zásadní rozpory mezi účastníky a neschopnost dohodnout se i o relativních maličkostech, mohl vést k tomu, že by se uvedená cesta ponechaná v podílovém spoluvlastnictví stala pouze dalším zdrojem sporů mezi účastníky a je na místě, aby soud možnost těchto rozporů a eventuální nutnost vést následně další řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví do budoucna odstranil jasným rozhodnutím. Pozemek byl proto přikázán jednomu z účastníků, přičemž byl zvolen žalobce, a to z toho důvodu, že mu byly do výlučného vlastnictví přikázány nemovitosti obklopující začátek této komunikace, a to parc. č. [hodnota] i parc. č. [hodnota] mezi nimiž je umístěna vjezdová brána do dvora na začátku parc.č. [hodnota], a ve prospěch žalovaného a každého dalšího vlastníka pozemků, které byly v současné době přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného, pak byla ve smyslu § 1274 odst. 1 a § 1276 o. z. zřízena služebnost stezky a cesty zatěžující celý pozemek parc. č. [hodnota], jak je vyznačený v geometrickém plánu vyhotoveném [jméno FO], přičemž služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali. Služebnost cesty dále zakládá i právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly, když právo cesty je zapotřebí zřídit žalovanému z toho důvodu, že ke svým nemovitostem musí mít možnost vjíždět i motorovými vozidly, za účelem dopravy osob a případně i materiálu (uhlí a podobně). Jak je uvedeno v § 1276 odst. 3 o. z. osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty vlastníku služebného pozemku, pokud tento služebný pozemek také užívá a vzhledem k tomu, že se jedná o průjezdnou komunikaci, která slouží k průchodu i průjezdu oběma účastníkům, tedy žalobci i žalovanému tak, aby se dostali ke svým pozemkům nově vzniklým v důsledku zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, pak by se měli na údržbě této komunikace oba podílet rovným dílem. Dále nutno zdůraznit, že pokud byla zřízena služebnost stezky a cesty zatěžující celý pozemek parc. č. [hodnota] pro žalovaného i každého dalšího vlastníka tam uvedených pozemků, jak vyplývá z výroku IV. rozsudku, pak samozřejmě musí žalobce umožnit žalovanému také vstup na tento pozemek, tedy mu poskytnout klíče od vjezdové brány, kterážto se na pozemku parc. č. [hodnota] nachází a nebránit žalovanému v realizaci služebnosti stezky i cesty po celém jejím průběhu až k parc. č. [Anonymizováno]. Tak, aby bylo vyhověno požadavku stavebního úřadu Městského úřadu ve [adresa] a současně, aby bylo umožněno žalovanému plnohodnotné užívání jemu přikázaných nemovitostí, včetně tzv. vejminku na parc. č. [hodnota], bylo nezbytné zřídit ve prospěch žalovaného i každého dalšího vlastníka těchto nemovitostí výrokem VI. rozsudku služebnost inženýrských sítí ve smyslu § 1267 o. z. Služebnost inženýrských sítí spočívá v možnosti vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat, případně zřídit a udržovat na služebném pozemku také potřebné obslužné zařízení, jakož i právo provádět na inženýrské síti úpravy za účelem její modernizace nebo zlepšení její výkonnosti, kdy tyto sítě může žalovaný vést v prostorách A), B) a C) vyznačených červeným šrafováním na pozemcích parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v geometrickém plánu číslo [hodnota]–[Anonymizováno], vyhotoveném [jméno FO] a ověřeném dne 6. 8. 2024 [tituly před jménem] [jméno FO] pod číslem [hodnota] [Anonymizováno] s tím, že v intencích tohoto šrafování může žalovaný buď využít stávající část vedení či zřídit vedení nové dle technických možností. Uvedený geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotovený [jméno FO] a ověřený dne 6.8.2024 [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. [hodnota] [Anonymizováno] je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

6. Vzhledem k tomu, že z provedeného dokazování plyne, že stávající inženýrské sítě budou pro žalovaného využitelné pouze částečně a část bude muset samostatně vybudovat, bylo k tomu přihlíženo i při znaleckém ocenění pro účely rozdělení nemovitosti. Znaleckým posudkem [tituly před jménem] [Anonymizováno] č. [č. účtu] ze dne 12.3.2025. Část nemovitostí označená znaleckým posudkem písmenem B, která odpovídá nemovitostem přikázaným do výlučného vlastnictví žalovaného byla oceněna v té podobě, jako by uvedené sítě neměla zřízeny, a to konkrétně vodovod vedoucí přes č.p. [Anonymizováno], napojení elektřiny, neboť zde není dosud zařízen samostatný elektroměr, který bude nutno ze strany žalovaného zřídit, kanalizační přípojku, když ta je využitelná pouze zčásti, stejně tak jako vodovodní přípojku. Budova na parc. č. [hodnota] dále nemá samostatné topení, když v současné době je napojena na kotelnu, kterou žalovaný zřídil v domě č.p. [Anonymizováno] a při reálném rozdělení těchto nemovitostí není možno zatěžovat budovu č.p. [Anonymizováno], respektive jejího vlastníka tím, aby pro žalovaného vytápěl i jeho nemovitost, neboť to by bylo pouze zdrojem dalších konfliktů. Z toho důvodu bylo při ocenění části nemovitostí „B“, která byla přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného, vycházeno z toho, že jemu přikázaná nemovitost, parc.č. [hodnota] jejíž součástí je budova bez č.p., č. ev. - jiná stavba, nemá samostatné přípojky a vytápění. Z přehledně a logicky vypracovaného znaleckého posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno] soud vycházel při stanovení vypořádacích podílů, kdy znalec ohodnotil obvyklou cenu části nemovitostí „A“, která byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobce částkou 3 100 000 Kč a část nemovitostí „B“, která byla přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného částkou 2 400 000 Kč. Dále musela být stanovena hodnota zřízení služebností, které zvyšují hodnotu části „B“ žalovaného a naopak snižují hodnotu části „A“ žalobce, jehož pozemky budou služebnostmi ve prospěch žalovaného a každého dalšího vlastníka pozemků přikázaných do výlučného vlastnictví žalovaného nadále zatíženy. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] stanovil hodnotu služebnosti vedení inženýrských sítí, stejně jako hodnotu znehodnocení pozemků vedení inženýrských sítí částkou 27 000 Kč, dále hodnotu služebnosti stezky a cesty stejně jako hodnotu znehodnocení pozemku právem stezky a cesty částkou 30 800 Kč a hodnotu služebnosti braní vody ze studny, stejně jako hodnotu znehodnocení pozemku právem braní vody ze studny částkou 25 000 Kč. U části „A“ zahrnující pozemky přikázané do výlučného vlastnictví žalobce, které jsou zatíženy zřízenými služebnostmi, je tak potřeba od obvyklé ceny ve výši 3 100 000 Kč odečíst hodnotu znehodnocení pozemků vedením těchto tří služebností, přičemž součet hodnoty služebností činí 82 800 Kč, tedy po odečtení tohoto znehodnocení činí obvyklá cena nemovitostí přikázaných žalobci včetně zatížení služebnostmi celkem 3 017 200 Kč a obvyklá cena části „B“, pozemků přikázaných žalovanému, zvýšená o hodnotu služebností, které v jejich prospěch byly zřízeny, činí 2 482 800 Kč (2 400 000 Kč + 82 800 Kč). Tak aby došlo k vyrovnání spoluvlastnického podílu žalobce a žalovaného, který dosud činil ideální 1/2, byl zjištěn rozdíl mezi tím, co získává žalobce a žalovaný, tj. od částky 3 017 200 Kč byla odečtena částka 2 482 800 Kč, rozdíl tedy činí 534 400 Kč. Aby bylo dosaženo rovnosti podílů, byla tato částka dělena dvěma, což se rovná 267 200 Kč. Žalobce tak byla uložena povinnost zaplatit žalovanému na vyrovnání spoluvlastnického podílu částku 267 000 Kč, a to do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku, přičemž tato lhůta byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na výši této částky.

7. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl výrokem VIII. o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení, neboť podílové spoluvlastnictví účastníků bylo vypořádáno na principu rovnosti podílu tak, že s přihlédnutím k povinnosti žalobce vyplatit žalovanému vypořádací podíl, se dostalo každému z účastníků rovného dílu z jejich původního podílového spoluvlastnictví a uvedené rozhodnutí odpovídá nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 404/22.

8. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. bylo výrokem IX. a X. uloženo oběma účastníkům zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Táboře náklady tohoto řízení, které byly hrazeny ze státních prostředků, když konkrétně náklady zhotovení geometrického plánu činily celkem 66 741,50 Kč. Z této částky byla ze záloh účastníků uhrazena částka 20 000 Kč a státem bylo uhrazeno ze státních prostředků zbývajících 46 741,50 Kč. Co se týče nákladů znaleckého posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno], zde byly zaplaceny ze strany obou účastníků zálohy celkem 2 x 25 000 Kč, tj. 50 000 Kč. Náklady znaleckého posudku činily 49 828 Kč, tedy zde zůstal přeplatek ve výši 172 Kč : 2 = 86 Kč na každého z účastníků. Vzhledem k tomu, že jako nedoplatek nákladů, které hradil stát ze svých prostředků, zůstává na každého z účastníků celkem 23 370,75 Kč, avšak je zde přeplatek u každého z účastníků ve výši 86 Kč z nákladů znaleckého posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno], byla každému z účastníků uložena povinnost zaplatit státu po započtení uvedeného přeplatku celkem 23 284,75 Kč (23 370,75 Kč - 86 Kč = 23 284,75 Kč) ve lhůtě podle § 160 o. s. ř.