2 C 184/2023 - 231

Rubrum

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Hubertem Maxou Ph.D. ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] žaloba na ochranu osobnosti takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna ve lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku zaslat žalobci doporučeným dopisem opatřeným podpisem osoby oprávněné za žalovanou jednat omluvu tohoto znění: „[jméno FO] [Jméno žalované]. se omlouvá [Jméno žalobce] za zveřejnění lživých informací o jeho osobě v příspěvku publikovaném na facebookové stránce spolku dne 4. ledna 2023. Všechny informace o [Jméno žalobce] obsažené v tomto příspěvku byly nepravdivé, za jejich šíření se proto tímto omlouváme.“ Tuto omluvu je žalovaná též povinna zveřejnit formou příspěvku na facebookovém profilu žalované, dále v rubrice „Aktuálně“ na webové stránce www.[Anonymizováno].cz, obojí ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku, a na první straně občasníku [právnická osoba], který žalovaná vydává, a to v nejblíže následujícím čísle vydaném pro právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nemajetkové újmy částku ve výši 150 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 61 372,17 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 11. 8. 2023 domáhá, aby bylo žalované uloženo jednak zveřejnit omluvu na facebookovém profilu žalované a na webové stránce www.[Anonymizováno].cz, jednak zaplatit žalobci náhradu nemajetkové újmy ve výši 150 000 Kč. Činí tak s odůvodněním, že dne 4. 1. 2023 zveřejnila žalovaná na svém facebookovém profilu text obsahující v souhrnu šest nepravdivých tvrzení o žalobci. Zmíněný příspěvek významně zasáhl do přirozených práv žalobce, konkrétně do jeho cti, vážnosti a důstojnosti, vedle toho vyvolává vůči žalobci nesnášenlivost a nenávist. Lživá tvrzení žalované naprosto vybočují z mezí ústavně zaručeného práva na svobodu projevu a jako taková tudíž nemohou požívat právní ochrany.

2. Při jednání konaném dne 30. 1. 2024 soud připustil změnu žalobního petitu ve znění, aby žalovaná byla povinna zaslat omluvný dopis žalobci a aby tam uvedenou omluvu zveřejnila nejen na svém facebookovém profilu, nýbrž také v rubrice „Aktuálně“ na svých webových stránkách a na první straně občasníku [právnická osoba].

3. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila podáním ze dne 18. 9. 2023. Upozorňuje, že předpokladem pro vznik odpovědnosti za zásah do osobnostních práv jest nepravdivost tvrzení, kteroužto skutečnost žalobce sice tvrdí, leč nedokládá. V žalobě absentuje též popis okolností vzniku nemajetkové újmy, tedy jakým způsobem bylo do osobnostních práv žalobce zasaženo. Konečně není zjevné, jak vlastně žalobce nemajetkovou újmu vyčíslil. Dle žalované není pravdou, že by nereagovala na předžalobní výzvu jí zaslanou. Daná předžalobní výzva byla doručena jak žalovanému spolku, tak jeho předsedkyni, přičemž tentýž právní zástupce jich obou na ni písemně zareagoval, na což navázala telefonická komunikace. V tomto kontextu nutno tvrzení o nedostatku sebereflexe na straně žalované hodnotit jako účelové a očerňující. Žalovaná odmítá, že by neměla zájem na ověřování informací, k nimž se vyjadřuje a které zveřejňuje. Žalobu lze hodnotit jako účelovou vedenou úmyslem poškodit nejen žalovaný spolek, ale též jeho předsedkyni. Jedná se o očerňování jména spolku, který zákonnými postupy brojí proti znečišťování životního prostředí v oblasti [jméno FO]. Navrhuje tudíž zamítnutí žaloby. Nesporné skutečnosti 4. Účastníci řízení učinili nesporným, že pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vlastní [právnická osoba]. Provedené důkazy a skutkový stav 5. V průběhu tří jednání konaných ve dnech 30. 1. 2024, 25. 3. 2024 a 21. 5. 2024 provedl soud řadu důkazů listinných, vedle toho vyslechl svědky, a nakonec i účastníky samotné.

6. Žalobce [Jméno žalobce] vypověděl, že po dlouhou dobu žije v obci [adresa] spolu se svojí ženou. Celý svůj život [jméno FO] zasvětil, uplatňujíc v této souvislosti svou odbornou erudici v oblasti vodohospodářství a ekologie. Generel odkanalizování a čištění odpadních vod, jehož je autorem, se dodnes zohledňuje při územním plánování. Na pozadí těchto okolností se jej dotýká, pokud je osočován ze strany subjektů bez patřičné odbornosti. Žalobce v regionu [jméno FO] investuje finanční prostředky, stejně tak činí společnosti s ním spřízněné. Má celou řadu obchodních partnerů, s nimiž spolupracuje, i proto jej příspěvek poškozuje. Jakkoliv v souvislosti s jinými projekty na jiných místech vystupoval či vystupuje jako developer, na [jméno FO] tomu tak není. On sám a s ním spřízněné společnosti jsou součástí regionu, získané finance investují zpět do jeho rozvoje, to na rozdíl od developerů, kteří vydělané peníze zpět nenavrací. Proto se také necítí být developerem bez skrupulí, jak příspěvek uvádí. Žalobce je otcem a dědou, své potomky vychovává v úctě k ostatním a vštěpuje jim, nechť vystupují s pokorou a respektem. Žalobce jiné spory se žalovaným spolkem nevede, rozmíšky nevyvolává. To spolek je tím, kdo žalobce a další investory osočuje, kdo tedy bojuje proti místnímu životu a obcím. Jde začasté o osoby přespolní, které na straně jedné využívají místních služeb, na straně druhé však zasahují do lokálních záležitosti. Jinak řečeno chová se spolek „kazisvětsky“. Jakkoliv si žalobce uvědomuje právo spolku vystupovat v různých řízeních a vyvíjet aktivní činnost, nemělo by se konání spolku dostat do rozporu se zákonem. Žalovaný spolek ovšem o žalobci vědomě lže a na těchto lžích trvá i nadále. Se společností [Anonymizováno] nemá žalobce nic společného. V minulosti této korporaci prodal pozemky, v souvislosti s čímž se jí jakožto budoucí prodávající zavázal poskytovat součinnost, která spočívala kupříkladu v tom, že ještě jako vlastník pozemků dal v územním řízení potřebný souhlas. Klauzule o poskytování součinnosti tvoří běžnou součást nejen smlouvy o smlouvě budoucí, nýbrž také řady dalších. Pokyn ke kácení žalobce lesním dělníkům nedal, ostatně tak ani učinit nemohl. Doplnil, že kácení v lese probíhá dle lesních hospodářských plánů a pod dozorem odborného lesního hospodáře. Jde o problematiku upravenou zákonem. Nelze přitom přehlížet, že příbřežní porosty vznikly v inkriminované lokalitě uměle. Nemůže se tedy jednat o plnohodnotný les. Žalobce uvedl, že les v inkriminované lokalitě neplundroval. Dané vyjádření vnímá velmi citlivě, tím spíše, že slovo plundrovat má negativní zabarvení. Žalobce a společnosti s ním spřízněné postupují právě naopak, k přírodě se chovají ohleduplně a protektivně, vnímají, že když už se v lese kácí, je třeba jej také obnovit. Vlastníkem projektu [Anonymizováno] [adresa] žalobce není, ten totiž spadá pod společnost [právnická osoba]. S projektem tedy nemohl nikterak nakládat, měnit jej či s ním jinak disponovat, čehož si spolek jako účastník řady s projektem souvisejících řízení musel být vědom. Žalobce sdělil, že vytěžené stromy nezpeněžil, neb by se jednalo o krádež, což příspěvek žalovaného spolku navozuje.

7. Předsedkyně žalovaného spolku [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděla, že pochází z [adresa], její rodiče postavili v 70. letech minulého století chatu v [Anonymizováno], kde má momentálně hlášen trvalý pobyt. Profesí je IT manažerka, v současnosti je bez zaměstnání. [jméno FO] [právnická osoba] založila s dalšími dvěma osobami s cílem prosazovat při rozvoji [jméno FO] zájem na ochraně přírody a zájem sociální. Motivem byla onehdy plánovaná výstavba [adresa], spolek se účastnil procesu posuzování vlivů na životní prostředí, výstavba se nakonec nerealizovala. Spolek se rozhodně nesnaží za každou cenu všemu bránit. Jde mu o ohleduplný rozvoj, v této souvislosti spolupracuje s řadou odborníků z oboru biologie či sociologie, zastřešuje činnost dalších 7 v regionu působících spolků, pořádá besedy, informuje občany a šíří osvětu. Funguje po dobu dvou a půl let, řadu věcí se stále takříkajíc učí. Předsedkyně spolku byla od roku 2019 členkou [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Kandidovala za tuto stranu jednak ve volbách komunálních, jednak ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu. V současnosti je na prvém místě společné kandidátky nezávislých a zástupců spolků do Krajského zastupitelstva Jihočeského kraje. Žalobce je v lipenském regionu známou osobou a významným pozemkovým vlastníkem. Dle předsedkyně spolku čelí i kritickým názorům, v této souvislosti vzpomněla kupříkladu projekt [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Osobně se s žalobcem setkala při besedě v [Anonymizováno], která byla zorganizována z iniciativy místních občanů, žalovaný spolek jim byl nápomocen. Předsedkyně spolku besedu moderovala, měla též svoji prezentaci, po ní následoval příspěvek přítomného profesora a poté se rozběhla vyhrocená diskuse mezi zastánci a odpůrci plánovaných projektů, v rámci této diskuse byla předsedkyně spolku, zřejmě ze strany žalobce, označena za neúspěšnou političku. O projektu [Anonymizováno] [adresa] se spolek dozvěděl zřejmě v roce 2021, kdy probíhalo územní řízení, spolek usiloval o to, aby došlo k řádnému posouzení vlivů na životní prostředí. Činil tak z důvodu, že došlo ke změně účelu projektu z rekreačního komplexu na bytový komplex. Spolek získával informace o projektu jednak z probíhajících řízení, jednak dle zákona č. 106/1999 Sb. Předsedkyně uvedla, že není pravdou, že by se na místě realizace projektu nenacházel plnohodnotný les. Byl tam vzrostlý les a odborníci uzavřeli, že tam žijí chránění živočichové. Z tohoto důvodu Ministerstvo životního prostředí zrušilo rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeské kraje o udělení výjimky. Negativní stanovisko k projektu zaujal navíc odbor lesů krajského úřadu, když ale investor požádal daný odbor opětovně, došlo k vyslovení souhlasu fikcí. Předsedkyně spolku v současnosti ví, že investorem projektu byla společnost [právnická osoba], zda to věděla v minulosti, to si není schopna uvědomit. Spolek totiž sleduje 35 projektů, zákonná úprava je přitom velmi složitá. Vše důsledně monitorovat není jednoduché. Předsedkyně spolku se dne 3. 1. 2023 dozvěděla, že pokyn ke kácení dal žalobce. Před tímto datem nevěděla o tom, že by žalobce byl investorem projektu. Naříkaný příspěvek spolek zveřejnil, neb byli šokováni rozsahem kácení. Informaci od paní [Anonymizováno], které bylo ze strany dřevorubců sděleno, že kácení se děje na pokyn žalobce, obdržela přes aplikaci WhatsApp, dále ji neověřovala, z formulace této informace dovodila, že jde o nepochybnou skutečnost. Ověřovala si dále, zda je káceno v souladu se zákonem. Samotného žalobce před zveřejněním informace nekontaktovala, neb na něj kontakt ani neměla, současně předpokládala, že by jí ničeho nesdělil. Předsedkyně vycházela z toho, že kácení souvisí s plánovanou výstavbou, proto prezentovala příspěvek v takovém rozsahu. Měla snahu uvést vše do souvislostí. Bylo pro ni nepředstavitelné a nepochopitelné, že se kácí v takové míře. Nemohla uvěřit, že by to bylo v souladu s těžebním plánem. O rozsahu kácení se přesvědčila na místě samém, když jela kolem a pořizovala fotografie. V rámci příspěvku prezentovala předsedkyně i své názory. V okamžiku zveřejnění příspěvku byla přesvědčena, že informace jsou pravdivé. Přiznala, že jednala emotivně a že dnes by možná formulovala příspěvek odlišně. Každopádně nešlo z její strany o vědomé uvádění nepravdy. Následně podávala žádosti o informace a činila další zjištění, v komentářích pod příspěvkem pak doplňovala další skutečnosti ve snaze o upřesnění a aktualizaci. Příspěvek byl projevem frustrace z toho, že řada projektů je povolována, byť stále dochází ke znečišťování vody a odkacování lesů. Frustrace panuje u spolku, i co se projektu [Anonymizováno] [adresa] týče, neb v procesu jeho realizace je obcházen zákon. [jméno FO] v této souvislosti napadl kasační stížností rozhodnutí krajského soudu ve věci správní žaloby směřující proti rozhodnutí stavebního úřadu ve [jméno FO]. Za podporu naříkaného příspěvku zaplatil spolek asi 100 – 150 Kč, šlo o týden trvající podporu. Podporovaný příspěvek funguje tak, že se po určitou dobu aktivně zobrazuje určité předem vymezené cílové skupině uživatelů. Předsedkyně spolku si nevzpomíná, zda před zveřejněním příspěvku bylo nahlíženo do veřejných registrů. Jelikož nebylo možno zasahovat do těla příspěvku, byly další informace prezentovány v komentářích pod příspěvkem. V těchto komentářích nebylo uvedeno, že by žalobce neměl s projektem nic společného. Předsedkyně spolku je přesvědčena o tom, že tvrzení napadaná žalobcem jsou pravdivá. Zda je příspěvek útočný, to není schopna uvést, nemá na to utvořen názor.

8. Svědek [jméno FO] vypověděl, že je zaměstnancem společnosti [Anonymizováno] na pozici senior projektového manažera. Řídí projekty společnosti na [Anonymizováno] a [jméno FO]. Aktivity žalovaného spolku sleduje na Facebooku zhruba od listopadu 2022, jelikož spolek se vyjadřuje k projektům, které má svědek na starost. Spolek prezentoval informace nepřesné, kupříkladu co se výměry sjezdových tratí týče. V lednu 2023 se nicméně objevil na Facebooku spolku příspěvek směřující přímo proti žalobci, na což svědek zareagoval skrze účet své manželky s cílem uvést věci na pravou míru. Informace v něm obsažené byly nepravdivé, přitom bylo lze si je snadno ověřit z veřejně dostupných zdrojů. Šlo navíc o příspěvek hrubšího ražení. V souvislosti s naříkaným příspěvkem se na svědka obrátily desítky lidí z řad jeho známých a též z řad obchodních partnerů a podivovaly se mu. S ohledem na svou pracovní pozici svědek věděl, že projekt spadá pod společnost [právnická osoba] a že žalobce s ním nemá nic společného. O projekt [Anonymizováno] [adresa] se zajímá z titulu své odbornosti, sleduje internet, katastr atp. Když se svědek s žalobcem, kterého zná 30 let, o příspěvku bavil, pak ten se podivoval, jak je vůbec možné, že k něčemu takovému může dojít. Vnímal příspěvek negativně, neb vystupuje jako reprezentant řady projektů a společností. Ti, co neměli bližší informace, si příspěvek přečetli a jednoduše mu uvěřili. Proti tomu je pak těžké se účinně bránit. Sám svědek pocítil z titulu své funkce negativní dopady příspěvku. Žalobce nikdy nedělal nic, co by odporovalo zákonu, chová se vždy jako odpovědný investor. Řada lidí v souvislosti s příspěvkem pochybovala o žalobcově o charakteru, o činnosti jím podporovaných společností, padaly dotazy, zda skutečně žalobce realizuje činnosti odporující zákonu. Konkrétně se objevovaly dotazy od dodavatelů zemních prací, kupříkladu od společnosti [Anonymizováno] či [Anonymizováno], od úředníků z municipalit či od manažerů dodavatelských společností. Žalobce dle svědka není kontroverzní osobností. Neví o tom, zda spolupracoval se společností [právnická osoba]. Zda se v místě realizace projektu [Anonymizováno] [adresa] kácelo, s tím obeznámen není. Žalobce na [jméno FO] působí řadu let, během toho realizoval projekty jako kupříkladu skiareál či Hotel [Anonymizováno], krom toho budoval čističky odpadních vod. Právě ve věci skiareálu se přitom žalovaný spolek vyjadřoval negativně, což ovšem činily i další subjekty. Žalobce vždy při realizaci projektů postupoval šetrně k přírodě, hledal způsoby, jak být co nejohleduplnější k životnímu prostředí. V tomto duchu instruoval i svědka. Svou výpověď svědek s nikým nekonzultoval, od právní zástupkyně žalobce si vyžádal žalobu, aby věděl, k jaké záležitosti bude vypovídat.

9. Svědkyně [jméno FO] vypověděla, že se živí jako OSVČ, v minulosti byla advokátkou. Od roku 2010 je zastupitelkou obce [adresa], žalobce zná od 90. let minulého století. O existenci žalovaného spolku ví, stejně jako si je vědoma, že spolek zastupuje paní [jméno FO]. Od zástupkyně žalobce obdržela žalobu, aby věděla, v jaké záležitosti bude vypovídat. Svoji výpověď s nikým neřešila. Někdy v únoru byla svědkyně na besedě v [Anonymizováno], jejímž tématem bylo rozšiřování sjezdových tratí. Jako zastupitelka sousední obce chtěla získat vlastní prožitek, diskuze na besedě byla štvavá, agresivní a „kampaňovitá“. Na besedě v [Anonymizováno] bylo 100 až 200 lidí. Besedu moderovala zástupkyně žalovaného spolku, žalobce se vyjadřoval k jednotlivým tvrzením besedujících, byla-li nepravdivá, snažil se je vyvracet. Přitom došlo i ke slovní interakci předsedkyně spolku se žalobcem, kdy padala slova „ne úplně kolegiálního charakteru“. Beseda byla moderována útočně, jejím cílem, zdálo se svědkyni, bylo vyburcovat lidi k nenávisti. Po skončení besedy zaslechla z jednoho z hloučků čítajícího asi 10 lidí výrok, že „to byl [jméno FO], ten lump, co plundruje lesy mezi [adresa]“. Výrok ji rozrušil, jako lipenská zastupitelka neměla o ničem takovém povědomí, jednala-li totiž o obec [adresa] o projektu, bylo to vždy se společností [Anonymizováno], respektive s jejím zástupcem panem [jméno FO]. Se žalobcem naopak projekt spojený neměla, osoby v hloučku si ovšem byly svým výrokem jisté. Se žalobcem obec [adresa] hojně spolupracuje na kulturních a společenských akcích, jejich činnost je prolnutá. Kdykoliv se v obci [adresa] vyskytl problém, žalobce byl vstřícný a připravený k jeho řešení. Nikdy neřekl ne. Žalobce je odborník na problematiku vodovodů a kanalizací a v této oblasti byl obci velmi nápomocen. Počátek rozvoje obce je ostatně spojen právě s vybudováním vodovodů a kanalizací. S naříkaným příspěvkem ji seznámil žalobce, když si jej přečetla, byla rozrušena. Příspěvek na ni působí agresivně a nenávistně. Sám žalobce jím byl rozezlen, argumentoval, že negativně dopadá do jeho sféry rodinné a podnikatelské. Zprostředkovaně má příspěvek negativní dopad i na obec [adresa], jelikož žalobce je jejím občanem a významným místním investorem. Žalobce svědkyni sdělil, že jednu rovinu představuje vypořádání se s dopady příspěvku ve sféře rodinné, další rovinu ovšem představuje boj s takovouto lží, která není založena na názorové neshodě, leč je vedena dalším motivem. Svědkyně vzpomněla, že pro ni samotnou nebylo zrovna jednoduché si tvrzení obsažená v příspěvku ověřit, tím spíše to muselo být složité pro širokou veřejnost. Zastupitelstvo obce [adresa] řešilo v souvislosti s projektem [Anonymizováno] [adresa] příspěvek na rozšíření kapacity čistírny odpadních vod. Konkrétně bylo projednáváno poskytnutí příspěvku na rozšíření kapacity čistírny odpadních vod ze strany společnosti [Anonymizováno]. Projekt má být realizován mezi [adresa]. Pozemky, na nichž se tak má stát, v minulosti žalobce vlastnil. Nikdy se svědkyně nesetkala s tím, že by byl žalobce s projektem [Anonymizováno] [adresa] spojován. O tom, že se projekt [Anonymizováno] [adresa] bude realizovat, povědomí měla, ovšem nikterak detailní. Vodovodní přípojky na daném místě v současnosti ještě nejsou, již v minulosti ale došlo k propojení vodovodní infrastruktury obcí [adresa]. O spolupráci žalobce se společností [Anonymizováno] ničeho neví. Žalobce jako investor a developer stojí kupříkladu za vybudováním sjezdových tratí či [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Na zastupitelstvu v minulosti podrobně projednávali petici, která se týkala projektu rozšiřování sjezdových tratí. Svědkyně se setkává s dotazy, které se týkají množství projektů realizovaných na [adresa], v této souvislosti se snaží reagovat konstruktivně.

10. Svědkyně [Anonymizováno] [Anonymizováno] vypověděla, že na [adresa] žije od roku 2005, pracuje jako provozní tamního rodinného penzionu, současně je jednatelkou společnosti s ručením omezeným, která penzion provozuje. Jde o společnost [právnická osoba]. Penzion se nachází v budově z roku 1958, kterou její rodina zrekonstruovala. Její rodina vlastní v [adresa] pozemek, který chtějí změnit na zastavitelný a poté jej prodat. Žalobce osobně nezná, ví ovšem, že jde o [Anonymizováno] podnikatele, který vybudoval kupříkladu skiareál nebo [Anonymizováno] v [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Spolek [právnická osoba] zná, ačkoliv není jeho členkou, zajímá se o jeho činnost, neb není spokojena s tím, jakým způsobem se obec [adresa] vyvíjí. Předsedkyni spolku zná osobně po dobu asi dvou let. Spolek v jejích očích reprezentuje subjekt, který se konečně veřejně vymezil proti developerům a proti současnému stavu obce [adresa]. Žalobce je spřízněn se společností [adresa] [Anonymizováno], která je pro region přínosem a která přispívá k rozvoji. Není ovšem dle svědkyně správné, aby se dál rozšiřoval skiareál a aby vznikala další apartmánová výstavba. Není si nicméně jista, zda i ona apartmánová výstavba je spojena s osobou žalobce. Svědkyně ví o projektu [Anonymizováno] [adresa], kdo jej realizuje, toho si není vědoma. Ve spojitosti s daným projektem zaslechla žalobcovo jméno, leč dále si tuto skutečnost neověřovala. O projektu se bavila s předsedkyní žalovaného spolku a buďto od ní, nebo z občasníku vydávaného spolkem se dozvěděla, že účel projektu byl změněn na bytový komplex, aby nepodléhal posouzení vlivů na životní prostředí. Na místě realizace projektu byla osobně dne 4. 1. 2023, což si připomněla nahlédnutím do historie konverzace s [jméno FO]. Vypravila se tam na její žádost, onehdy tam byli dva muži oblečení jako dřevorubci. Na jednoho z nich se obrátila s otázkou, kdo si kácení objednal, načež dřevorubec opáčil „Já nevím, asi to byl pan [jméno FO].“ Poté místo opustila. Jména dělníků nezjišťovala, pravdivost jejich sdělení si neověřovala, další skutečnosti neobjasňovala. Předsedkyni spolku oznámila své zjištění, tedy že je tam káceno pro pana [jméno FO], zda řekla „asi je to pro pana [jméno FO]“ nebo „je to pro pana [jméno FO]“, to si již není jista. Svědkyně nemá povědomí o tom, kdo vlastní pozemky, na nichž se realizuje projekt [Anonymizováno] [adresa]. Neví již, kde slyšela o tom, že pan [jméno FO] je spojen s projektem [Anonymizováno] [adresa], nelze vyloučit, že se to dozvěděla na facebookovém profilu žalovaného spolku. Poněvadž je se žalovaným spolkem v názorové jednotě, jím prezentované informace si v zásadě neověřuje. Lidí se spolkem souznějících zná vícero, mají ten názor, že developerských projektů na [jméno FO] je příliš mnoho. Žalobce možno vnímat jako osobnost na [jméno FO] kontroverzní, byť pochopitelně záleží na osobě konkrétního hodnotitele. Jinak bude žalobce nazírat jeho zaměstnanec a jinak pravděpodobně občan [adresa]. Na besedě v [Anonymizováno] stran rozšiřování sjezdovek na [jméno FO] byla přítomna, dle přednášejícího profesora další budování sjezdovek nedává s ohledem na klimatické podmínky smysl. V průběhu besedy došlo k osobnímu osočování mezi panem [jméno FO] a paní [jméno FO], atmosféra se začala přiostřovat, proto svědkyně besedu opustila. Na besedě bylo přítomno asi 50 lidí. Svědkyně sbírala podpisy pod petici brojící proti rozšiřování skiareálu, shromážděno bylo asi 100 podpisů, mezi signatáře přitom patřili nejen občané [adresa], ale třeba též [adresa].

11. Svědek [jméno FO] uvedl, že je architektem, spoluzaložil společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [jméno FO] podniká, a to i společně se žalobcem. Spolek [právnická osoba] je mu znám. Žalobce zná od roku 1986, dlouhodobě s ním spolupracuje. Jedná se o odborníka v oboru pitné vody a vod odpadních, právě na tomto poli s ním svědek jakožto architekt v minulosti spolupracoval, šlo kupříkladu o projekt odkanalizování obce [adresa]. Byl to vůbec jeden z prvních takových projektů, žalobcova společnost patřila mezi největší odborníky a profesionály v tomto segmentu. Následně svědek spolu se žalobcem investovali na [adresa] do cestovního ruchu a volnočasových aktivit, zmínit lze například skiareál. O naříkaném příspěvku se svědek dozvěděl nejprve od svých dětí, což mu nebylo příjemné, tázán na něj byl větším počtem lidí též na besedě v [Anonymizováno]. Dále byl dotazován ze strany svých přátel a obchodních partnerů. Svět architektury a investic jest malý a založený na kreditu, posledně uvedení si tudíž informace uvedené v příspěvku spojovali též s jeho sebou, což vnímal s nelibostí. Žalobce a stejně tak svědek v rámci svých profesí spolupracují s lidmi a podstata jejich činnosti spočívá v obhajování a vysvětlování jejich projektů. Jejich legitimita je založena na důvěře v jejich profesionalitu a správnost postupů, přičemž tyto aspekty naříkaný příspěvek nabourává a ve svém důsledku je tudíž velmi poškozující. Nezbývá, než opakovaně vysvětlovat a uvádět věci na pravou míru. Zveřejnění takovéhoto příspěvku představuje způsob, jak kohokoliv efektivně očernit. Příspěvek se nepochybně projevil i v žalobcově osobní sféře, zřejmě i jeho se obdobně jako svědka ptaly děti, zda je s tím spojen, zda to způsobil či jak se mohl takto chovat. Obhajovat se před vlastní rodinou jest velmi nepříjemné. Svědek má vědomost o tom, že projekt [Anonymizováno] [adresa] se připravuje, kdo za projektem stojí, to přesně neví, vybavuje si pana [Anonymizováno]. O spolupráci žalobce se společností [právnická osoba] ničeho neví. Svědek se účastnil loni v únoru či březnu besedy v [Anonymizováno], která byla snahou paní [jméno FO] vyvolat referendum o jejich činnosti. Přítomno mohlo být asi 200 lidí, krom toho byla beseda streamována. Se žalobcem svědek spolupracoval na desítkách projektů prospěšných přírodě. Vzpomněl významný projekt odfosforování [adresa], revitalizaci obcí [adresa], [adresa] či [adresa]. Žalobce se významně zasadil o úroveň čištění vod, jednalo se o významný vnos z hlediska know-how a technologie. Takříkajíc se předběhla doba, voda byla čištěna na standardu vyšším, než jako to požadovala právní úprava. Dle svědka vnímá část [Anonymizováno] veřejnosti žalobce negativně, ostatně totéž platí o svědkovi samém. Svoji výpověď řešil svědek se svojí rodinou, jelikož tu zajímá, co je o něm šířeno.

12. Svědek [jméno FO] vypověděl, že vystupuje jako spoluakcionář investiční skupiny [právnická osoba], v rámci, níž působí vícero obchodních korporací, z nichž jednou je [právnická osoba], jejímž je jednatelem. Žalovaný spolek je mu z jeho profesní činnosti znám, rovněž tak je mu znám žalobce, neboť v minulosti s ním společnost [právnická osoba] jednala o koupi pozemků. Zhruba před 5 lety se investiční skupině [Anonymizováno] naskytla příležitost realizovat na pozemcích mezi [adresa] a [adresa] developerský projekt, práce na projektu skupina odstartovala v roce 2020, momentálně je žádáno o stavební povolení. Takových příležitostí se přitom sejde ročně několik set. Zmíněné pozemky vlastnil žalobce, společnost [právnická osoba] je od něj odkoupila, k samotnému převodu došlo asi na jaře 2022 poté, co nabylo právní moci územní rozhodnutí, již předtím byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní. Do doby převodu pozemků se na nich jakákoliv stavební činnosti nerealizovala, nacházel se tam nikoliv plnohodnotný lesní porost zahrnující stromy a křoviny. Společnost [právnická osoba] musela s lesem nacházejícím se na pozemcích nakládat v souladu se zákonem, najala si tudíž odborného lesního hospodáře, který vypracoval těžební plán a v souladu s ním se postaral o vykácení lesa, přitom na svědkovu žádost jakožto jednatele společnosti [právnická osoba] poptal též příslušnou těžební společnost. Bylo postupováno tak, aby vše odpovídalo zákonu. Kácet se začalo na počátku roku 2023. Projekt [Anonymizováno] [adresa] přitom jakýkoliv vliv na těžební plán neměl, ten totiž má autonomní povahu a je třeba jej bez dalšího respektovat. S realizací projektu o rozloze zhruba 4,5 ha započala společnost [právnická osoba] po uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní, neb právě díky ní získala oprávnění činit jednotlivé kroky, do té doby to nebylo možné. Žalobce do projektu nijak nezasahoval, neintervenoval, poněvadž k tomu neexistoval důvod. Žalobce nikdy nebyl a v současnosti není nikterak majetkové účasten ve společnosti [právnická osoba]. O příspěvku, který je předmětem žaloby, se svědek dozvěděl od třetí osoby. Hodnotí jej jako nekultivovaný a nepatřící do slušného světa. Investiční skupina [právnická osoba] spravuje finance řady investorů. Ti se v souvislosti s naříkaným příspěvkem počali na investiční skupinu obracet v obavě, zda nejsou jejich vložené prostředky v ohrožení. Nejen investiční skupina, ale i sami investoři totiž provádějí monitoring médií a sledují, co se děje. Jakožto osoba odpovědná za realizaci projektu absolvoval svědek mnohá jednání a na adresu žalobce zaslechl hanlivé komentáře či názory. Obdobné příspěvky zanechávají nesmazatelné stopy na pověsti těch, jichž se týkají, a velmi těžko se s nimi bojuje. Jde o otázku kultury společnosti, přičemž z pohledu svědka jde v tomto případě o kazisvětství. S něčím obdobným se svědek v souvislosti se svou profesní činností ještě nesetkal. O žalobci je mu známo, že na [jméno FO] se on sám nebo společnosti s ním spřízněné podíleli na budování infrastruktury. Žalovaný spolek nekontaktoval společnost [právnická osoba] stran kácení, a to ani před tím, než se začalo kácet, ani poté. Kácení se stalo předmětem prověřování ze strany Městského úřadu v [Anonymizováno] [Anonymizováno], kam dorazilo udání. Následně proběhlo šetření na místě samém, jehož se svědek zúčastnil, o kontrole byl sepsán zápis. Společnost [právnická osoba] obdržela vyrozumění, že při kácení nedošlo k porušení zákona a že vše se odehrálo dle příslušného těžebního plánu. Krom toho se kácením, dle svědkových informací, zabývala Policie ČR. Spolek [právnická osoba] ani v této fázi společnost [právnická osoba] nekontaktoval. Komunikaci s lesními dělníky pracujícími na místě zajišťoval najatý odborný lesní hospodář [tituly před jménem] [jméno FO], ten se postará též o vysázení nových stromů, jak velí lesní hospodářský plán. Za vykácené stromy žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] žádný finanční obnos neobdržel, neb šlo o dřevní hmotu nacházející se na pozemcích vlastněných společností [právnická osoba]. Ačkoliv nebyla společnost [právnická osoba] naříkaným příspěvkem výslovně zmíněna, ten se jí negativně dotýká, pročež reálně zvažuje učinění příslušných právních kroků. Dle svědka je žalovanému spolku investor projektu [Anonymizováno] [adresa] znám, neb spolek se účastní řízení s projektem souvisejících a aktivně se o projekt zajímá. Klauzule o poskytování součinnosti budoucímu kupujícímu ze strany budoucího prodávajícího představuje běžnou součást řady kupních smluv. Doba pro vydání územního rozhodnutí byla stanovena zřejmě na dobu 20 měsíců, a to s ohledem na empirii. Zda byla do jejího rámce započítána i doba potřebná pro posouzení vlivů na životní prostředí, to si svědek již nebyl schopen upamatovat. Svědek uzavřel, že stran kácení na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nikdo společnost [právnická osoba] nekontaktoval.

13. Svědek [jméno FO] uvedl, že je žalobcovým synem. Má ekonomické vzdělání, v minulosti pracoval jako finanční manažer v obchodních korporacích a též jako interní auditor, posledních šest let stojí v čele rodinného podniku, a to mateřské společnosti [Anonymizováno], která zastřešuje řadu dalších obchodních korporací, kupříkladu jde o [adresa] servis či [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. S činností žalovaného spolku je obeznámen, předsedkyni spolku zná dík jejím veřejným vystoupením. Region [jméno FO] představoval v minulosti v podstatě vyloučenou lokalitu, obec [adresa] se rozhodla pro rozvoj, na kterém se podílela společnost vybudovaná svědkovým otcem, jež započala s výstavbou infrastruktury cestovního ruchu. Dle svědka se jedná o vývoj pozitivní. Ačkoliv projednávanou kauzu se svým otcem detailně neřešil, i jeho samého se v osobní rovině dotýká. O naříkaném příspěvku se dozvěděl od své zaměstnankyně a po jeho přečtení byl šokován, ježto se jedná o ostentativní lež. Ačkoliv si uvědomuje, že na sociálních sítích dochází k osočování, něco takového nečekal. Poněvadž stojí v čele skupiny [Anonymizováno], ví dobře, že pozemky, na nichž je v příspěvku zmiňovaný projekt realizován, jeho otci nenáleží a ani v inkriminované době mu již nenáležely. Dopady příspěvku se projevily ve vícero sférách. Zaměstnanci skupiny [Anonymizováno] museli být utvrzováni v tom, že žalobce ani společnosti do skupiny patřící nejednají v rozporu se zákonnými či podzákonnými předpisy. Řada zaměstnanců si práci ve finanční skupině vybrala z důvodu svého pozitivního vztahu k životnímu prostředí. Bylo pro ně tedy morálně problematické pracovat pro někoho, kdo nezákonně kácí lesy. Ještě vetší dopad se projevil v žalobcově rodině. Žalobce je otcem 3 dětí a dědem 6 vnoučat ve věkovém rozmezí od 3 do 15 let, přičemž okolnosti provázející příspěvek se staly takříkajíc součástí rodinného života, což je velmi nepříjemné. Zejména ta ze starších vnoučat dopad příspěvku pocítila, neboť jsou aktivními uživateli sociálních sítí. Rodině neprospívá, když se musí zabývat takovýmito nepříjemnými záležitostmi namísto toho, aby spolu členové rodiny trávili plnohodnotně volný čas. Svědka samotného navíc s příspěvkem konfrontovali jeho přátelé a on byl nucen uvádět věci na pravou míru. Je zvyklý, že se v souvislosti s projekty realizovanými jejich skupinou objevují nesouhlasná stanoviska, to je ovšem něco jiného, nežli uveřejňování lží a nepravd, které vyznívají tak, že bylo káceno v rozporu se zákonem a že snad bylo kradeno dřevo. Projekt [Anonymizováno] [adresa] realizuje společnost [právnická osoba], víc informací svědek nemá, ježto s projektem nemá jím vedená skupina nic společného. Se žalovaným spolkem svědek ve sporu není, minimálně v rovině morální se s ním ovšem neztotožňuje. Spolek totiž neustále jejich skupinu osočuje, že devastují přírodu či že nevytváří pracovní příležitosti. Tyto postuláty přitom odporují realitě, poněvadž skupina zaměstnává 160 zaměstnanců v pracovním poměru a chová se v regionu jako investor, tedy finanční prostředky vkládá zpět tak, aby byl podporován udržitelný rozvoj. Naposledy byla skupina takto osočena předsedkyní spolku v rozhovoru pro [právnická osoba]. Svého otce nespatřuje svědek jako osobu kontroverzní, kritiku na jeho adresu si nevybavuje. K tomu doplnil, že skupina bývá předmětem kritiky třeba, i co se týče rozmístění zasněžovacích děl. Naříkaný příspěvek svědkova otce velmi negativně zasáhl, svědek svého otce dobře zná a dokáže na něm rozpoznat projevy nepříjemných prožitků. Zda musel svědkův otec brát v této souvislosti nějaké léky, to neví.

14. Soud učinil skutková zjištění z listinných důkazů níže předestřených.

15. Z listinných důkazů na č. l. 10-11, na č. l. 12-13 a na č. l. 15-16 spisu sp. zn. 2 C 184/2023 (dále jen „spis“) bylo zjištěno, že žalobce sepsal dne 16. 1. 2023 trestní oznámení pro podezření ze spáchání přečinu pomluvy dle § 184 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, které adresoval Okresnímu státnímu zastupitelství v Českých Budějovicích. Trestní oznámení cituje zde řešený facebookový příspěvek s tím, že ten obsahuje snůšku nepravdivých informací, kdy primárně není pravdou, že by oznamovatel byl investorem projektu. Žalobce jakožto oznamovatel uvedl, že se informoval u [jméno FO], který zastupuje investora a vlastníka projektu společnost [právnická osoba], jenž mu sdělil, že při realizaci projektu je postupováno v mezích vydaných pravomocných správních rozhodnutí. Žalobce jakožto oznamovatel poukázal nejenom na nepravdivost, nýbrž také na agresivitu příspěvku. Trestní oznámení bylo postoupeno Obvodnímu ředitelství policie Praha IV jako orgánu místně příslušnému, ten přitom dospěl k závěru, že nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. V této souvislosti zrekapituloval, že od žalovaného spolku byla získána informace, že autorkou příspěvku je jeho předsedkyně [jméno FO] a že když spolek po obdržení informace od dělníků, že kácení probíhá na pokyn pana [jméno FO], nedohledal jeho přímou vazbu na společnost [Anonymizováno], tak tuto informaci zveřejnil v komentářích pod příspěvkem. Spolek dodal, že by příspěvek rád upravil, leč to již zpětně nelze. Žalobce jako oznamovatel podal vysvětlení dle § 61 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb. a zmínil, že se cítí být obětí trestného činu, který byl spáchán jednáním celospolečensky velmi závažným. Poškozen byl nejen on sám, ale také jeho rodina, jeho obchodní společnosti, jeho podnikání, obec [adresa] a lidé, kteří na [jméno FO] žijí. Ze strany spolku se jedná o vědomou lež nadále veřejně šířenou s cílem oznamovatele poškodit. Namístě je řešení cestou trestněprávní, aby se docílilo ochrany společnosti před obdobnými jednáními šířícími mezi spoluobčany nenávist a odpor k řadě připravovaných rozvojových projektů významných pro [jméno FO]. Policejní orgán dospěl k závěru, že jednání spolku [právnická osoba] nedosahuje takové závažnosti, aby bylo lze jej postihnout instrumenty trestního práva. S odkazem na zásadu subsidiarity trestní represe dovodil, že postačující bude reakce za použití prostředků práva civilního. Trestní oznámení policejní orgán uložil bez dalšího opatření, kterýžto postup aprobovalo v reakci na podání žalobce jakožto oznamovatele Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4, jež se s argumentací policejního orgánu ztotožnilo.

16. Z listinných důkazů na č. l. 14, na č. l. 202, na č. l. 203-204, na č. l. 205, na č. l. 206 a na č. l. 207 spisu bylo zjištěno, že spolek [Jméno žalované]. vzniknul dne 10. 12. 2021 zápisem do veřejného rejstříku. Jako předsedkyně spolku od jeho vzniku vystupuje [tituly před jménem] [jméno FO]. Spolek se v rámci své činnosti dle čl. 4 stanov zaměřuje zejména na - účast ve správních a jiných řízeních, ve kterých mohou být dotčeny zájmy ochrany životního prostředí [jméno FO] a šumavského a pošumavského regionu (i), - propagační a popularizační činnost, pořádání výstav a dalších odpovídajících akcí k danému tématu (ii), - pořádání vzdělávacích akcí (přednášky, semináře, konference, krátkodobé kurzy) (iii), - informační činnost, vyhledávání a shromažďování informací týkajících se šumavského a pošumavského regionu, vydávání letáků, publikací, provozování vlastních www a FB stránek (iv), - organizování kampaní a petičních aktivit na ochranu životního prostředí (v), - rešerše, průzkumy, přednášky, publikační činnost (vi), - praktická činnost ve spolupráci s orgány veřejné správy, politickými či jinými subjekty (vii). Předseda spolku je statutárním orgánem, který zastupuje spolek ve všech věcech samostatně. Spolek vydává Občasník, doposud má na kontě 5 čísel. Dle účetních závěrek spolek financuje svoji činnost převážně z peněžitých darů. V roce 2021 takto obdržel 61 000 Kč při nulových výdajích, v roce 2022 obdržel na peněžitých darech 185 000 Kč při výdajích na materiál, služby a mzdy ve výši 153 000 Kč.

17. Z listinných důkazů na č. l. 17-18, na č. l. 19-20, na č. l. 35-36 a na č. l. 172-173 spisu bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobce vyzvala přípisem ze dne 13. 7. 2023 žalovaný spolek a jeho předsedkyni za uvedení lživých informací v příspěvku publikovaném na facebookovém profilu spolku dne 4. 1. 2023 jednak ke zveřejnění omluvy na daném profilu, jednak k náhradě nemajetkové újmy ve výši 150 000 Kč. Spolek výzvu obdržel dne 20. 7. 2023, jeho předsedkyně náhradním způsobem dne 24. 7. 2023. V reakci na výzvu se vyjádřila předsedkyně spolku ústy svého zástupce přípisem ze dne 14. 8. 2023. Nároky vznesené žalobcem v celém rozsahu odmítla a neuznala je. Sdělila, že má za to, že se nedopustila a ani nedopouští jednání, které by bylo lze hodnotit jako protiprávní, respektive že se nedopustila jednání způsobilého k zásahu do přirozených práv žalobce, konkrétně pak jeho práv osobnostních. I kdyby hypoteticky soud dovodil, že některé z tvrzení obsažených v příspěvku bylo způsobilé zásah do osobnostních práv žalobce vyvolat, což ovšem předsedkyně spolku rezolutně odmítla, tak či tak by zde nebyl prostor pro náhradu nemajetkové újmy. Vzdor tomu s ohledem na zájem o hospodárné a efektivní řešení věci byla předsedkyně spolku nakloněna smírnému řešení. Právní zástupce v této souvislosti nabídl dva termíny možného telefonického spojení ve dnech 17. 8. 2023 a 18. 8. 2023. V následné emailové komunikaci dne 21. 8. 2023 právní zástupkyně předsedkyně spolku uvedla, že probrala s klientkou stanovisko žalobce ohledně omluvy, kdy jí klientka přislíbila, že věc ještě jednou promyslí a ozve se. Právní zástupkyně s ohledem na dovolenou předsedkyně spolku naplánovanou do konce srpna informovala právní zástupkyni žalobce, že by se ozvala začátkem září s tím, že má pochopení, že v ten moment může být stav věci jiný. Právní zástupkyně žalobce téhož dne odpověděla, že její zprávu bere na vědomí. Dne 5. 3. 2024 se právní zástupkyně žalovaného spolku obrátila na právní zástupkyni žalobce s návrhem smírného vyřešení celé věci, to ovšem aniž by žalovaný, jakkoliv uznával žalobou uplatněné nároky. Právní zástupkyně spolku sdělila, že jako vstřícný krok byl závadový příspěvek smazán, byť spolek má za to, že již nemá žádný dosah, neb se uživatelům sítě Facebook nezobrazuje. Právní zástupkyně navrhla, že spolek na své facebookové stránce zveřejní nový příspěvek, kde uvede na pravou míru tvrzení obsažená v příspěvku naříkaném, a že se žalobci omluví za případnou újmu, byla-li způsobena. Právní zástupkyně žalobce zareagovala emailem ze dne 9. 3. 2024 s tím, že úvod, respektive kontext zprávy příliš prostoru pro smírné řešení nedává, neboť zásadní v tomto typu sporů je korektní přístup k narovnání vztahů, což předpokládá uznání závadného chování ze strany šiřitele nepravdivých informací. Proto lze za jediný možný způsob smírného řešení sporu považovat zveřejnění omluvy dle petitu žaloby a současně závazek spolku zdržet se jakýchkoliv výroků o osobě žalobce. Právní zástupkyně žalobce zároveň vyjádřila přesvědčení, že žalobce nemajetkovou újmu utrpěl, je ovšem ochoten od požadavku na její náhradu v penězích upustit, pakliže se spolek omluví dle petitu žaloby v aktuálním znění a zdrží se šíření jakýchkoliv dalších výroků o žalobci.

18. Z listinných důkazů na č. l. 21, na č. l. 86-87 a na č. l. 161-167 spisu soud zjistil, že 4. 1. zveřejnila [jméno FO] na facebookovém profilu spolku [právnická osoba] příspěvek v tomto znění: „Pamatujete se na projekt [Anonymizováno] [adresa]? Úžasný to marketingový trhák, který má zničit značnou část břehu [jméno FO] přehrady a táhne se podél břehu mezi [Anonymizováno] a [adresa]? Tak vězte, že podnikatel pan [jméno FO] již zahájil plundrování místního lesa a to hned po Vánocích. Pan podnikatel ale pravděpodobně kácí bez řádného povolení. Požádali jsme tudíž o prošetření místní Policii. Bohužel ta se do toho zatím nehrne. Prověřit situaci slíbila také Česká inspekce životního prostředí. Čekáme i na informace z odboru životního prostředí ve [jméno FO]. Projekt má zabrat plochu o rozloze větší než 100 ha přímo na břehu [adresa]! 25 budov, klub, 254 parkovacích stání. Je to velká levárna. Pokud by se jednalo čistě o rekreační resort, musel by být posuzován podle podle EIA (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). Když mu tento fakt Krajský úřad potvrdil, změnil chytře pan [jméno FO] náhle účel projektu na „bytový komplex“ a tím se posuzování podle EIA vyhnul! Nic nevadí, že tak není záměr v souladu s územním plánem [adresa]. Pak prý se máme spolehnout na to, že nám tyto procesy fungují dobře. To by ovšem nesměly být díry v zákonech a developeři bez skrupulí. I proti tomuto projektu podepsalo cca 4000 lidí petici „za záchranu jihočeské moře a okolní krajiny“. Bohužel pan [jméno FO] dostál svému prohlášení, že je potřeba [jméno FO] vytěžit a to doslova. Dělníci, kteří stromy kácejí, dostali pokyn, aby káceli jen vzrostlé stromy a malé nechávali. Ty velké zdravé borovice lze totiž skvěle zpeněžit.“ Příspěvek je opatřen několikero emotikony, na jeho konci se pak nachází vícero tzv. hashtagů, a to #[jméno FO], #kvalitavody, #developerskavystavba, #jihoceskemore, #[adresa], #sjezdovky, #[adresa], #veřejnádiskuse, #[Anonymizováno]. Pod příspěvkem se objevila celá řada komentářů. Sám spolek uvedl, že se dopustil chyby, neb výměra má správně být 5,5 ha. Zmínil též, že inspekce životního prostředí provedla kontrolu kácení. Jelikož se jedná o lesní pozemky, bylo stěžejní posoudit, zda kácení vyplývalo z hospodářského plánu. Na to spolek navázal výrokem „No a co myslíte, měli.“ Zjištění inspekce pak spolek označil za „smutnou zprávu.“ V reakci na příspěvek uživatele „[jméno FO]“ stran vlastnictví pozemků spolek napsal, že „majitelem je firma [právnická osoba]. Investor, který tam.plánuje sporný projekt [Anonymizováno] [adresa]. Jsem to spletla já. CIZP to prověří, jen jiné oddělení.“ Z komentářů majících útočnou povahu lze kupříkladu zmínit příspěvek uživatele „[jméno FO]“ ve znění: „Hnus největší. Jak mám [jméno FO] rád..tak tenhle developerismus krajně nesnesu…nevím co je třeba udělat..obálku nikomu nedám…ale „bohuže“l par známých na Ministerstvu životního prostředí mám..tak je zkusím objasnit s danou situací.“ Dále možno citovat komentář uživatele pod označením „[jméno FO]“: „Kteřípak úředníci dostali obálku aby se tohleto svinstvo mohlo dát do pohybu, parchanti co by prodali mámin nos mezi očima“. Nebo komentář uživatele pod označením „[jméno FO]“: „absolutní nesmysly zbohatlích bolševických dementů“. Na straně druhé se v komentářích objevují i příspěvky směřující proti aktivitám žalovaného spolku. Jde o příspěvek uživatele pod označením „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“: „[Anonymizováno] pro [právnická osoba] bonzovat a pomlouvat. Napřed byste si blbové měli zjistit fakta a pak konat. Důvod proč by takové spolky měli být zakázány a nebo jejich členové ručit svím majetkem za škodu“. Dále třeba o příspěvek uživatele pod označením „[jméno FO]“: „Dobrý den vážená paní, píšete zde informace, které jsou lživé. Naučte se používat katastrální mapu a justici. Lživé zde osočujete pana [jméno FO].“ V reakci na posledně citovaný příspěvek žalovaný spolek pak uvedl: „Majitelem pozemku je [právnická osoba] Zkuste dohledat kdo za touto firmou je. Opravdu to není jednoduché. Noříte se do několika úrovní v obchodním rejstříku. Informaci o tom, že kácení zadal pan [jméno FO] máme od dělníků, kteří provádějí kácení ne z dokumentace.“ 19. Z listinných důkazů na č. l. 57, na č. l. 58-61, na č. l. 76 a na č. l. 89-90 spisu bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] jakožto žadatel podala dne 27. 1. 2021 u Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví, žádost o vydání závazného stanoviska k vydání územního rozhodnutí ve věci umístění stavby „[Anonymizováno] [adresa][Anonymizováno]– Bytový komplex“. Dne 19. 2. 2021 dožadovaný orgán vydal v reakci na uvedenou žádost nesouhlasné stanovisko. Dne 24. 3. 2021 podala společnost [právnická osoba] u Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví, opakovanou žádost o vydání závazného stanoviska k vydání územního rozhodnutí ve věci umístění stavby „[Anonymizováno] [adresa] – Bytový komplex“ včetně upravené projektové dokumentace, přičemž ke dni 24. 5. 2021 bylo souhlasné a bezpodmínečné stanovisko vydáno fikcí. Dne 17. 2. 2022 vydal Městský úřad [adresa], odbor stavebního úřadu a životního prostředí, k žádosti společnosti [právnická osoba] podané dne 3. 6. 2021 pod č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/2022-ond rozhodnutí o umístění stavby „[Anonymizováno] [adresa] – bytový komplex“. Jako účastníci řízení jsou podle § 85 stavebního zákona označeni v bodě 1) společnost [právnická osoba] a obec [adresa]. Jako účastníci řízení jsou podle § 85 stavebního zákona označeni v bodě 2) pod písm. a) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě – [Jméno žalobce], [právnická osoba], Obec [adresa], [právnická osoba]. Právě uvedení jsou pak označeni v příslušném rozdělovníku. Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 19. 4. 2023, č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba]/2023-104, odmítl žalobu spolku [jméno FO] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], z. s. směřující proti územnímu rozhodnutí Městského úřadu [adresa], odboru stavebního úřadu a životního prostředí, ze dne 17. 2. 2022, č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/2022-ond. Proti tomuto usnesení podal spolek [jméno FO] kasační stížnost datovanou dnem 1. 5. 2023. V příslušném soudním řízení správním vystupuje jako žalovaný Městský úřad [adresa], osobami zúčastněnými na řízení pak jsou [právnická osoba]., [právnická osoba]., [Jméno žalobce], obec [adresa] a [právnická osoba]

20. Z listinných důkazů na č. l. 62-70 spisu je patrno, že na blíže nespecifikovaných pozemcích u vodní plochy, respektive u pozemní komunikace se nachází vytěžené dřevo.

21. Z listinných důkazů na č. l. 71, na č. l. 72, na č. l. 75, na č. l. 77, na č. l. 81-82, na č. l. 83, na č. l. 84-85 a na č. l. 88 spisu bylo zjištěno, že dne 17. 8. 2023 podal spolek [Jméno žalované]. České inspekci životního prostředí podnět týkající se nepovoleného kácení dřevin na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Přípisem ze dne 13. 9. 2023 byl spolek informován, že inspekce provedla na místě samém šetření a zjistila pokácení 6 stromů, což se mohlo stát toliko na základě povolení, které nicméně vydáno nebylo. Inspekce uzavřela, že osoba odpovědná za kácení dosud známa není, šetření pokračuje. V přípise ze dne 19. 9. 2023 pak inspekce sdělila, že nebyla zjištěna osoba odpovědná za pokácení 6 dřevin rostoucích na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Nepovoleným kácením došlo k porušení § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody, řízení o přestupku ale zahajováno nebude, neb odpovědná osoba není známa. Dne 6. 8. 2023 podal spolek [Jméno žalované]. žádost o informace u Městského úřadu [adresa], v níž se domáhal sdělení, zda daný úřad jako orgán státní správy lesů vydal závazné stanovisko k rozhodnutí o umístění stavby „[Anonymizováno] [adresa] – bytový komplex“. V reakci městský úřad sdělil, že příslušný k vydání takového stanoviska je Krajský úřad Jihočeské kraje. Rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeské kraje ze dne 17. 8. 2023, č. j. [Anonymizováno] [č. účtu], byla zčásti odmítnuta žádost spolku [Jméno žalované]. o poskytnutí informací, a to pokud se týče poskytnutí kopie platného hospodářského plánu vztahujícího se na pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. V části týkající se poskytnutí závazného stanoviska orgánu ochrany přírody ke schválení lesního hospodářského plánu bylo žádosti samostatným přípisem vyhověno. Sdělením ze dne 31. 8. 2023 Městský úřad [adresa], odbor stavební, vyhověl žádosti spolku [Jméno žalované]. podané dne 20. 8. 2023, kdy uvedl, že dne 18. 7. 2023 byla podána žádost o stavební povolení na stavbu „[Anonymizováno] [adresa] – bytový komplex“. Dne 4. 1. 2023 obdržela Česká inspekce životního prostředí podnět spolku [Jméno žalované]. k prošetření možného protiprávního jednání spočívajícího v kácení dřevin na pozemcích p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nacházejících se v k. ú., [adresa]. Česká inspekce životního prostředí provedla dne 12. 1. 2023 šetření na místě samém a shledala, že na pozemcích p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] došlo v prosinci roku 2022 a v lednu roku 2023 k těžebním zásahům dle schváleného Lesního hospodářského plánu [jméno FO] č. [hodnota]. Na zbylých pozemcích ke kácení nedošlo, současně bylo uzavřeno, že v lokalitě se nenachází významné chráněné druhy rostlin a živočichů. Česká inspekce životního prostředí neshledala podnět důvodným. Jelikož nebylo zjištěno ani porušení zákona č. 289/1995 Sb., ani porušení zákona č. 114/1992 Sb., nezahájila inspekce přestupkové řízení. O tomto postupu informovala Česká inspekce životního prostředí spolek [právnická osoba], z. a. přípisem ze dne 17. 1. 2023. Přípisem ze dne 16. 12. 2021, č. j. [Anonymizováno] [č. účtu], odpověděl Krajský úřad Jihočeské kraje na žádost spolku [Jméno žalované]. podanou dne 9. 12. 2021. Šlo konkrétně o odpověď na čtyři otázky týkající se záměru [Anonymizováno] [adresa]. V odpovědi na otázku č. 1) krajský úřad konkrétně uvedl, že dne 7. 12. 2020 obdržel žádost o souhrnné vyjádření k projektové dokumentaci pro územní řízení na akci nazvanou „[Anonymizováno] [adresa] – bytový komplex“. Dokumentaci zpracovala společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]., jako investor je označena společnost [právnická osoba] a. s.

22. Z listinných důkazů na č. l. 73-74, na č. l. 78-80, na č. l. 142-144, na č. l. 153 a na č. l. 154 spisu bylo zjištěno, že dne 18. 11. 2013 byl zveřejněn na webu [Anonymizováno].cz článek s názvem „Místo lesa postaví hotel. Za obchod s pozemky teď soudí starostu [adresa]“. V daném článku je několikrát zmíněno jméno žalobce, ten je v něm označen mj. jako podnikatel, developer či majitel investorské firmy [Anonymizováno]. Dne 25. 9. 2021 byl na webu [Anonymizováno].cz zveřejněn rozhovor se žalobcem nazvaný „Kapacita turismu na [jméno FO] je stále nevyužitá, říká developer [jméno FO]“, v jehož úvodu se píše, že „Dokáže hodiny mluvit o vizích, jak vytěžit co nejvíc z krajiny kolem největší umělé vodní nádrže [adresa]. Rukopis [Jméno žalobce] nesou takové projekty, jako jsou sjezdovky, apartmánová sídliště, adrenalinové dráhy a přístaviště.“ V rámci diskuse k příspěvku „Kapacita turismu na [jméno FO] je stále nevyužitá, říká developer [jméno FO]“ se sešlo vícero komentářů, ať už vyznívajících pozitivně, či negativně. Například „Developer je největší škodná dnešní doby. Tento exemplář není žádnou výjimkou.“ vs „…Kazdy si muze vybrat….Ja tomuto panovi vůbec nezazlivam, akorat do techto mist nejezdim.“ Dne 8. 3. 2017 byl na webu ekonom.cz zveřejněn příspěvek s názvem „[Jméno žalobce]: Muž, který udělal z [adresa] Jihočeský Disneyland“. Článek je uvozen následujícími slovy: „Nynější největší investor na [adresa] přišel původně do obce jako projektant čističky, teď mu patří nejen lyžařský areál. [jméno FO] podniká v úzké součinnosti s [Anonymizováno] starostou [jméno FO]. Oba tvrdí, že jde o standardní vztah byznysu a politiky. [Anonymizováno] chystají další obří investice: nové lanovky a sjezdovky, hotel, náměstí, naturpark, sportovní stadion, kostel, hřbitov či divokou vodu.“ Na webu wikipedie je pod heslem [Jméno žalobce] uvedeno, že se jedná o českého podnikatele, spolumajitele [Anonymizováno] [adresa], který spolu s architektem [jméno FO] spoluvlastní developerskou skupinu [Anonymizováno], kam mimo jiné patři [Anonymizováno] [adresa], provozní společnost [právnická osoba] a polovina společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].

23. Z listinných důkazů na č. l. 98-104 spisu bylo zjištěno, že ke dni 18. 2. 2022 vlastnil žalobce v k. ú. [adresa] pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [hodnota], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Ke dni 31. 12. 2022 vlastnil žalobce v k. ú. [adresa] pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [hodnota], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno].

24. Z listinných důkazů na č. l. 118-122, na č. l. 123-128, na č. l. 128-133, na č. l. 133-135, na č. l. 136-141 a na č. l. 145-152 spisu bylo zjištěno, že kupní smlouvou ze dne 14. 2. 2008 společnost [právnická osoba]. jako prodávající převedla na žalobce jakožto kupujícího vlastnické právo k pozemkům p. č. [hodnota], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nacházejícím se v katastrálním území [adresa], a to za kupní cenu 2 311 000 Kč. Kupní smlouvou ze dne 20. 4. 2022 žalobce jakožto prodávající převedl na společnost [právnická osoba] jakožto kupující vlastnické právo k pozemkům p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nacházejícím se v katastrálním území [adresa], a to za kupní cenu 236 770 000 Kč. Stalo se tak v návaznosti na smlouvu o smlouvě budoucí kupní ze dne 3. 1. 2020, kterou uzavřeli žalobce jakožto budoucí prodávající se společností [Anonymizováno] [právnická osoba]. jakožto budoucí kupující. Společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. změnila dne 17. 1. 2020 svoji obchodní firmu na [právnická osoba] V Čl. III. smlouvy o smlouvě budoucí se budoucí prodávající zavázal poskytnout budoucímu kupujícímu v rámci jím realizované přípravy projektu součinnost, bude-li to nezbytné a bude-li o poskytnutí součinnosti požádán. Zejména pak se budoucí prodávající zavázal vyjádřit v rámci územního řízení vedeného k žádosti budoucího kupujícího písemně svůj souhlas s umístěním projektu na nemovitých věcech.

25. Z listinného důkazu na č. l. 157 spisu bylo zjištěno, že dne 4. 1. 2023 komunikovala přes aplikaci WhatsApp uživatelka [Anonymizováno] [Anonymizováno] s uživatelkou, jíž nazývala Pavla. Ta jí požádala, nechť v souvislosti s kácením vzrostlých stromů u silnice mezi [adresa] navštíví Policii, ale nejdříve, ať si přečte její email. Následně uživatelka [Anonymizováno] [Anonymizováno] píše: „Pavlo, stavili jsme se osobně na místo činu, dělají to tam pro p. [jméno FO] a jeho developerský projekt.“ Na to uživatelka Pavla zareagovala, že je otázkou, zda mají platné povolení. Podle ní nikoliv.

26. Z listinných důkazů na č. l. 199, na č. l. 208, na č. l. 209, na č. l. 210, na č. l. 211 a na č. l. 212 spisu bylo zjištěno, že přípisem ze dne 12. 5. 2022 se Biologické centrum AV ČR, v. v. i, vyjádřilo k problematice kvality vody [Anonymizováno] nádrže a jejímu ovlivnění plánovanou výstavbou ubytovací infrastruktury pro masovou turistiku. Dne 25. 2. 2023 spolek [Jméno žalované]. zveřejnil na svém facebookovém profilu příspěvek upozorňující na konání veřejné besedy v [Anonymizováno] zaměřené na rozšiřování Skiareálu. Pod příspěvkem se nachází komentáře uživatelů hodnotící průběh besedy. Na fotografii nadepsané „ÚČAST-BESEDA-SJEZDOVKY-[adresa]-KULTURNÍ DŮM-25.2.2023“ je zaznamenána část sálu, v němž sedí blíže nespecifikovaný počet osob sledujících plátno v popředí sálu. Spolek [Jméno žalované]. zveřejnil dne 8. 3. 2023 na svém facebookovem profilu příspěvek, kde zrekapituloval stav územního řízení ve věci rozšíření Skiareálu [adresa], vedle toho okomentoval besedu konanou v [Anonymizováno] dne 25. 2. 2023. Dne 19. 9. 2023 spolek [Jméno žalované]. zveřejnil na svém facebookovém profilu příspěvek týkající se projednání petice s názvem „zastavte budování dalších sjezdových tratí na [jméno FO]“ zastupitelstvem [adresa], který je opatřen řadou komentářů ze strany různých uživatelů. Zamítnuté důkazní návrhy 27. Pro nadbytečnost zamítl soud při jednáním konaném dne 21. 5. 2024 návrh na provedení důkazu správním spisem Městského úřadu ve [jméno FO] (č. l. 54 p. v. spisu). Z příslušného spisu totiž byly k důkazu provedeny relevantní listiny, z nichž učiněná zjištění lze s ohledem na předmět řízení považovat za zcela dostačující. Provést důkaz celým spisovým materiálem by nedávalo smyslu.

28. Jako irelevantní vyhodnotil soud návrh na výslech zaměstnanců společnosti [Anonymizováno], na výslech statutárního orgánu dané společnosti a konečně na provedení důkazu výpisem z obchodního rejstříku pro společnost [Anonymizováno]. Proto i tyto důkazní návrhy při jednání konaném dne 21. 5. 2024 zamítl. Otázku relevantnosti nutno nazírat v poměrech skutečností stěžejních pro rozhodnutí v řešené kauze. Z řady důkazů v řízení provedených, navíc předložených samotnou žalovanou, plyne, že o projektu [Anonymizováno] [adresa] měla žalovaná dostatek podstatných informací, na jejichž podkladě snadno mohla ověřit výrok lesního dělníka, který byl konfrontován svědkyní [Anonymizováno] a který ji sdělil, že se kácení děje pro pana [jméno FO]. Právě zmíněný fakt byl provedeným dokazováním též objasněn, neb vyplývá z výpovědi svědkyně [Anonymizováno], z výpovědi předsedkyně spolku a z jejich vzájemné elektronické komunikace. Není proto důvodu pochybovat, že lesní dělník se takto vskutku vyjádřil. Relevantní už by však nebyla jeho další případná sdělení, která by vyjevil soudu, kupříkladu kde onu informaci získal, za jakých okolností apod., přičemž totéž platí i o hypotetické výpovědi statutárního orgánu společnosti [Anonymizováno]. Pokud naopak něco vysokou relevanci v poměrech řešené věci má, je to jednání žalovaného spolku poté, co obdržel informaci od svědkyně [Anonymizováno], která se lesního dělníka vyptávala. A k tomu by se lesní dělníci či statutární orgán jen stěží mohli jakkoliv vyjádřit.

29. Konečně soud při jednání konaném dne 21. 5. 2024 zamítl návrh na výslech svědka [jméno FO], neboť za účelem objasnění intenzity zásahu do osobnostní sféry žalobce vyslechl soud řadu dalších svědků, přičemž zjištění učiněná z jejich výpovědí lze mít za dostačující. Tím budiž zdůvodněna nadbytečnost popisovaného důkazního návrhu. Skutkové a právní hodnocení 30. Dle Čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“) každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.

31. Dle Čl. 10 odst. 2 LZPS každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.

32. Dle Čl. 17 odst. 1 LZPS svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.

33. Dle Čl. 17 odst. 2 LZPS každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.

34. Dle ČL. 17 odst. 4 LZPS svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

35. Dle § 3 odst. 1 o. z. soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.

36. Dle § 3 odst. 2 písm. a) o. z. soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí.

37. Dle § 3 odst. 3 o. z. soukromé právo vyvěrá také z dalších obecně uznaných zásad spravedlnosti a práva.

38. Dle § 81 odst. 1 o. z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

39. Dle § 81 odst. 2 o. z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

40. Dle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

41. Dle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

42. Dle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

43. Dle § 2951 odst. 2 o. z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

44. Dle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

45. Dle § 2957 o. z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

46. Dle § 85 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2023 účastníky územního řízení dále jsou vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě.

47. Na úvod možno předeslat, že mezi účastníky není sporu o tom, že dne 4. 1. 2023 zveřejnil žalovaný spolek na svém facebookovém profilu příspěvek, jehož doslovná citace tvoří součást bodu 18 odůvodnění předmětného rozsudku. Fakt publikace příspěvku ani jeden z účastníků nikterak nerozporoval.

48. Naříkaný příspěvek obsahuje několikero tvrzení, která se týkají osoby žalobce, přičemž ani tento fakt žalovaný spolek v průběhu řízení nevyvracel. Co naopak z jeho strany důsledně a kontinuálně sporováno bylo, je pravdivost o žalobci onehdy prezentovaných informací. Pro větší názornost soud níže vymezí konkrétní výroky, jež se na žalobce přímo či nepřímo vztahují. K tomu nutno upozornit, že se jedná nikoliv o přesné citace, leč parafráze. 1) Podnikatel [jméno FO] zahájil plundrování místního lesa. 2) Pan podnikatel ale pravděpodobně kácí bez řádného povolení. 3) [jméno FO] změnil chytře účel projektu [Anonymizováno] [adresa] na „bytový komplex“ a tím se vyhnul posuzování dle EIA. 4) [jméno FO] je developer bez skrupulí. 5) [jméno FO] dostál svému prohlášení, že [jméno FO] je potřeba vytěžit, a to doslova. Dělníci dostali pokyn kácet velké vzrostlé stromy a malé nechávat. Ty velké zdravé borovice lze totiž skvěle zpeněžit. V obdobném duchu zanalyzoval naříkaný příspěvek i žalobce, přičemž identifikoval v souhrnu šest lží (k tomu viz část žaloby na č. l. 2 spisu).

49. Namítán byl ze strany žalovaného spolku nedostatek jeho pasivní věcné legitimace s odůvodněním, že zveřejnění příspěvku představovalo excesivní jednání předsedkyně spolku [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud vyhodnotil tento argument jako nepřiléhavý, neboť předsedkyně spolku takto činila zjevně v rámci předmětu činnosti, jak se tento podává ze spolkových stanov sdělených k důkazu. Jako jeden ze základních okruhů předmětu spolkové činnosti vystupuje totiž „informační činnost“. Vedle toho navíc nelze pomíjet celkové zaměření spolkové činnosti, respektive vystupování spolku a jeho představitelů. Soud tím má na mysli pořádání besed, vydávání letáků, účast v řadě správních řízení, podávání žádostí o informace, to vše ve snaze oslovit či až „zburcovat“ veřejnost ve věci ochrany životního prostředí [jméno FO] před různými stavebními záměry. Vzpomenout lze spolkem spolupořádanou a v průběhu řízení opakovaně zmiňovanou besedu v [Anonymizováno] či vyjádření svědkyně [Anonymizováno], která se spolkem sympatizuje, ježto s mnoha stavebními záměry a projekty nesouhlasí. K problematice pasivní legitimace a excesu blíže viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2386/2020, či usnesení téhož soudu ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4709/2010.

50. Nutno posoudit, zda se v případě tvrzení prezentovaných v příspěvku o žalobci jedná o hodnotové soudy nebo naopak o skutková tvrzení, jež z podstaty věci nabývají pravdivostní hodnoty. Soud se přiklání ke druhé z možností a v tomto duchu bylo také vedeno vcelku rozsáhlé shora rekapitulované dokazování. Dlužno jen pro úplnost dodat, že zatímco hodnotící úsudek požívá ochrany ve smyslu presumpce jeho ústavní konformity, byť samozřejmě s určitými výjimkami (k tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 30 Cdo 262/2014), pravdivost tvrzených faktů potřeba prokazovat. Důkazní břemeno přitom z opodstatněných důvodů tíží šiřitele informací, což lze v poměrech sporů o ochranu osobnosti považovat v současnosti již za notorietu. I přesto se sluší odkázat kupříkladu na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2797/2008.

51. Dále si náležité posouzení věci žádá odpověď na otázku, zda informace prezentované žalovaným spolkem mají difamační, tedy jinak řečeno pomlouvačnou povahu. Při vědomí v bodě 47 předestřené analýzy příspěvku je namístě závěr, že se nepochybně jedná o informace ve vztahu k žalobci difamační, neb z nich plyne, že žalobce plundruje lesy (i), pravděpodobně tak činí bez řádného povolení (ii), projekt [Anonymizováno] [adresa] náleží jemu a on je oprávněn měnit jeho účel, což také udělal, aby projekt nepodléhal posuzování vlivů na životní prostředí (iii), jde o bezskrupulózního developera (iv), který dává lesním dělníkům pokyny, aby káceli jen vzrostlé stromy, a to se záměrem tyto skvěle zpeněžit (v). Přitom u informací difamačních nutno důsledně lpět na jejich pravdivosti, neboť je to právě pomlouvačné tvrzení, které může, při zvážení dalších individuálních okolností, citelně zasáhnout osobnostní sféru informací dotčeného subjektu.

52. Provedené dokazování vyznělo dle mínění soudu jednoznačně v neprospěch žalovaného spolku, neboť ani jedno z tvrzení o žalobci v naříkaném příspěvku prezentovaných se neukázalo být pravdivým. Ostatně sám žalovaný spolek předložil soudu řadu důkazů, z nichž vyplývá, že investorem projektu [Anonymizováno] [adresa] a současně subjektem odpovědným za tento projekt je od samého počátku obchodní korporace [právnická osoba] a že žalobce naopak s tvrzeným projektem nemá cokoliv společného, na čemž nemůže ničeho změnit fakt, že žalobce jako fyzická osoba prodal investorovi projektu pozemky, na nichž má být komplex [Anonymizováno] [adresa] vybudován, a že se tak stalo v návaznosti na uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, jejíž součástí je běžná a frekventovaná součinnostní klauzule zavazující žalobce jakožto budoucího prodávajícího k poskytování součinnosti tam, kde toho bude třeba. Výmluvná je v této souvislosti výpověď svědka [jméno FO], statutárního orgánu investorské společnosti, který potvrdil, že pozemky byly od žalobce nabyty s cílem vhodně investovat peníze akcionářů investiční skupiny [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jejíž je společnost [právnická osoba] součástí. Byla to ostatně posledně uvedená obchodní korporace, kdo podal žádost o vydání územního rozhodnutí, kde právě žalobce jakožto budoucí prodávající musel poskytnout onu vzpomenutou součinnost, kdo dne 27. 1. 2021 a poté znovu dne 24. 3. 2021 podal žádost krajskému úřadu o vydání závazného stanoviska a kdo dne 3. 6. 2021 podal Městskému úřadu [adresa] žádost o vydání územního rozhodnutí. Byla to opět společnost [právnická osoba], kdo již v pozici vlastníka pozemků zahájil na sklonku roku 2022 kroky k vykácení lesních porostů na pozemcích původně vlastněných žalobcem. Svědek [jméno FO] vzpomněl, že to on poptal odborného lesního hospodáře, který se následně postaral o těžbu na místě samém. Stejně tak to byl, nikoliv překvapivě, svědek [jméno FO], kdo jednal v souvislosti se záměrem [Anonymizováno] [adresa] na úřadech. Jen stěží mohl cokoliv z toho činit žalobce, který pozemky převedl na investorskou společnost kupní smlouvou ze dne 20. 4. 2022 a který se na projektu [Anonymizováno] [adresa], ať už sám nebo cestou svých společností, nikterak nepodílel. Jakékoliv indicie o možném propojení žalobce s projektem [Anonymizováno] [adresa] z provedeného dokazování nevyplynuly. Žalobce při svém výslechu vyvrátil, že by se na projektu jakkoliv podílel, rovněž tak vypověděl svědek [jméno FO] stojící v čele rodinné společnosti [právnická osoba]. Soud nemá důvodu těmto tvrzením nevěřit. Nedávalo by ekonomického smyslu, aby se žalobce či společnost [Anonymizováno] zapojovali do všech v úvahu přicházejících stavebních záměrů, jež se v [Anonymizováno] regionu momentálně realizují. Žalobcem vybudovaná skupina zastřešená mateřskou společností [Anonymizováno] již vytvořila určité portfolio, do něhož náleží Skiareály, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] či [adresa] [Anonymizováno]. Dané portfolio skupina udržuje, rozvíjí a získané prostředky investuje v tamním regionu. Že se žalobcem vybudovaná skupina nezajímá o projekt [Anonymizováno] [adresa], na tom není dle soudu při vědomí právě popsaného nic zvláštního.

53. Jak dále vyplynulo z provedených důkazů, kácení na pozemcích p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kde se má záměr [Anonymizováno] [adresa] realizovat, proběhlo dle schváleného lesního hospodářského plánu, a tedy zcela v souladu s platnou legislativou. Pokud snad mělo dojít k neoprávněnému pokácení 6 stromů na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve vlastnictví [právnická osoba], nejde o skutečnost pro posuzovanou věc relevantní. Žalovaný spolek se z tohoto zjištění zřejmě snažil dovodit, že jeho výrok, dle něhož je pravděpodobně káceno bez řádného povolení, alespoň zčásti pravdivý je. Dlužno nicméně připomenout, že posledně uvedený pozemek nemá se záměrem [Anonymizováno] [adresa] nic společného, přitom i kdyby tomu bylo naopak, žalobce jeho vlastníkem není, což strany učinily nesporným. Jinak řečeno tato skutečnost nemá žádný vliv na prokázanou nepravdivost tvrzení, že žalobce pravděpodobně kácí bez řádného povolení.

54. V průběhu řízení z úst slyšených svědků několikrát zaznělo, že žalobce se podílí na rozvoji [Anonymizováno] regionu v podstatě po dobu několika desetiletí. Žalobce sám v této souvislosti podrobně vyjevil, že s [jméno FO] spojil převážnou část svého života, kdy ponejprv se realizoval v oboru vodohospodářství, v němž je vysokoškolsky vzdělán, aby následně investoval vlastní finanční prostředky do budování zejména infrastruktury cestovního ruchu. Svědkyně [jméno FO], dnes již dlouholetá zastupitelka obce [adresa], potvrdila, že žalobce je v obci aktivně činný a je vždy připraven pomoci. Vzpomněla též jeho podporu sportovních či kulturních akcí. V obdobném duchu popsal žalobcovy aktivity na [jméno FO] též svědek [jméno FO], jeho dlouholetý obchodní partner a blízký přítel. Ten ocenil jeho erudici v oboru vodohospodářství a snahu postupovat k přírodě ohleduplně. Svědek [jméno FO], projektový manažer ve společnosti [Anonymizováno], osvědčil, že se při realizaci projektů postupuje v souladu se zákonem a zároveň tak, aby byly reflektovány zájmy přírody. Ani svědkyně [Anonymizováno], jejíž výslech navrhl žalovaný spolek, se o žalobcových aktivitách na [jméno FO] nevyjádřila ryze v negativním smyslu, neb uznala, že společnost [adresa] [Anonymizováno] znamená pro region přínos. Sluší se pak připomenout, že v případě žalobcových aktivit se mnohdy nejedná o prostý development, ale o činnost investorskou, kdy mateřská skupina [Anonymizováno] prostředky vydělané na [jméno FO] reinvestuje. Dokladem toho budiž, že skupina je v tamním regionu činná po delší dobu a obec se i díky ní neustále rozvíjí. Proto je nutno pojem developer striktně odlišovat od investora, jak na to upozornil nejen žalobce, ale též jeho syn, svědek [jméno FO]. Žalobce navíc nepopírá, že v určitých situacích vystupoval či vystupuje i jako developer, nebylo však prokázáno, že by šlo o developera bez skrupulí, jinak řečeno o developera bezohledného či bez jakýchkoliv zábran.

55. Měl-li by soud stručně a jasně shrnout skutečnosti výše prezentované, žalobce nemohl zahájit a ani nezahájil plundrování lesa (i), nemohl kácet a ani nekácel bez řádného povolení (ii), nemohl chytře změnit a ani chytře nezměnil účel projektu [Anonymizováno] [adresa] na bytový komplex, aby se tak vyhnul posuzování dle EIA (iii), není developerem bez skrupulí (iv) a nedal a ani nemohl dát lesním dělníkům pokyn k tomu, aby káceli vzrostlé stromy a ty malé nechávali (v).

56. Snaha spolku o znevěrohodnění svědků [jméno FO] a [jméno FO] poukazem na skutečnost, že neodhadli počet účastníků [Anonymizováno] besedy či že si svědkyně [jméno FO] nebyla schopna upamatovat, v jakém konkrétním roce byla zvolena zastupitelkou obce [adresa], je z pohledu soudu spíše příslovečným aktem zoufalství. V průběhu řízení nevyšlo najevo ničeho, co by věrohodnost k návrhu žalobce slyšených svědků jakkoliv oslabilo.

57. Neprokázal-li žalovaný spolek, že by difamační tvrzení jím o žalobci prezentovaná byla pravdivá, zbývá posoudit, zda tato tvrzení dosáhla intenzity způsobilé zasáhnout do žalobcových osobnostních práv. Střetávají se zde svoboda projevu jakožto základní politické právo na straně jedné a právo na ochranu cti, vážnosti, důstojnosti a dobré pověsti na straně druhé. Určit, které z uvedených práv převáží, vyžaduje důkladnou evaluaci konkrétních okolností řešené věci. Zásah do osobnostní sféry se hodnotí objektivně, to ovšem s přihlédnutím jednak ke konkrétní situaci, za které k zásahu došlo, jednak ve vztahu k postižené osobě. Ryzí objektivita jest tedy do určité míry relativizována tzv. konkrétním uplatněním objektivního kritéria, respektive diferencovaným uplatněním objektivního kritéria. Pro lepší představu lze citovat z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2023, sp. zn. 25 Cdo 2656/2022: „Uplatnění konkrétního a diferencovaného objektivního hodnocení znamená, že o snížení cti nebo vážnosti postižené fyzické osoby ve společnosti půjde pouze tam, kde za konkrétní situace, za níž k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě, lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její cti či vážnosti ve společnosti, pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby.“ 58. Procesní soud upozorňuje, že žalovaný spolek zveřejnil nepravdivá difamační tvrzení o žalobci na svém facebookovém profilu, to navíc formou příspěvku, který byl po dobu jednoho týdne tzv. podporovaný. Tedy, jak popsala předsedkyně spolku, po dobu 1 týdne se příspěvek za úplatu 100-150 Kč aktivně zobrazoval předem určenému okruhu uživatelů sociální sítě Facebook. Po uplynutí onoho jednoho týdne příspěvek i nadále zůstal přístupným, byť již nebyl příspěvkem podporovaným, k jeho smazání došlo teprve po uplynutí více jak jednoho roku, jak vyplynulo z mimosoudní komunikace účastníků v rámci snahy o uzavření smíru. Žalovaný spolek tedy aktivně usiloval o šíření příspěvku, což se mu dařilo, o čemž svědčí řada komentářů z pera různých uživatelů sociální sítě Facebook. Je přitom politováníhodné, že mnohdy se jedná o komentáře plné agresivity a negativních výlevů, nelze se pak ubránit dojmu, že naříkaný příspěvek tyto nenávistné aktivity (hate speech) v uživatelích podpořil.

59. Facebookový příspěvek byl zveřejněn dne 4. 1. 2023, dne 25. 2. 2023 proběhla, dle svědků vyhrocená, veřejná beseda v obci [adresa] týkající se rozšiřování sjezdových tratí. V době konání besedy tak již byly difamační informace o žalobci rozšířeny mezi veřejnost, přitom žalobce se besedy osobně účastnil a obhajoval své postoje proti svým protějškům reprezentovaným mj. též předsedkyní žalovaného spolku. V besedních kuloárech příspěvek rezonoval, což potvrdili svědci [jméno FO] a [jméno FO]. Je navíc legitimní presumovat, že naříkaný příspěvek k vyhrocenosti besedy přispěl, řada účastníků obeznámených s příspěvkem totiž nutně musela vnímat žalobce ve velmi špatném světle 60. V návaznosti na bod předchozí konstatuje procesní soud, že naříkaný příspěvek vyvolává negativní konotace. Objektivně vzato vykresluje žalobce jako bezohledného developera, který protizákonně plundruje lesy, ještě z toho má profit, a to vše jen a pouze v zájmu prosazování projektu [Anonymizováno] [adresa], který navíc žalobce účelově mění tak, aby se vyhnul procesu EIA. K tomuto vykreslení pak příspěvek používá výrazy s pejorativním zabarvením (plundrování, bezskrupulóznost), čímž se ještě násobí jeho zlostné vyznění.

61. Potřeba si uvědomit, že žalobce vystupuje jako významný investor s vysokým profesním a morálním kreditem. Svoje postavení pečlivě buduje po dobu několika desetiletí, má řadu významných obchodních partnerů, s nimiž spolupracuje a kteří mu důvěřují. V rámci své činnosti si nemůže dovolit jednat protizákonně či bezskrupulózně, ovšem právě v tomto světle jej naříkaný příspěvek vykreslil a nutně tak do osobnostní sféry žalobce zasáhnul, a to citelně. Onen zásah se přitom projevil nejen v rovině profesní a obchodní, nýbrž také ve sféře rodinného života. Žalobce se najednou v očích svých blízkých, svých obchodních partnerů a svých zaměstnanců stal osobou, o jejíž důvěryhodnosti a serióznosti počali pochybovat. Někteří více, někteří méně. Byť žalobce jako [Anonymizováno] veřejnosti známá persona musí snést určitou míru kritiky či útoků na svou osobu, nelze na něm spravedlivě požadovat, aby strpěl tvrzení difamačního charakteru obsažená v příspěvku. Právo na svobodu projevu vskutku není bezbřehé a musí se zastavit před základními společenskými hodnotami, mezi něž nepochybně patří respekt a úcta k ostatním a důraz na pravdu a autentičnost.

62. Proto soud shledal, že tvrzení v příspěvku obsažená byla způsobilá do osobnostní sféry žalobce citelně zasáhnout.

63. Pakliže prokazatelně došlo k neoprávněnému zásahu do osobnostní sféry žalobce, má tento legitimní právo domáhat se poskytnutí přiměřeného zadostiučinění. Standardní a primární instrument představuje v tomto typu sporů omluva, nepostačuje-li, lze uvažovat o jejím doplnění ještě finanční kompenzací. Pro formu a způsob omluvy, stejně jako pro výši zadostiučinění v penězích jsou relevantní okolnosti vypočtené v § 2957 o. z. Nutno tedy postupovat tak, aby byly „odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné“.

64. Nejprve se sluší předeslat, že předpoklady pro vznik odpovědnosti za neoprávněný zásah došly svého naplnění. Žalovaný spolek se dopustil neoprávněného zásahu do osobnostní sféry žalobce, přičemž právě tento neoprávněný zásah vyvolal na straně žalobce nemajetkovou újmu. Mezi závadovým jednáním žalovaného spolku na straně jedné a neoprávněným zásahem a s tím souvisejícím vznikem nemajetkové újmy na straně druhé existuje vztah příčinné souvislosti. Odpovědnost za neoprávněný zásah jest budována na principu objektivním, pročež se nevyžaduje na škůdcově straně zavinění, ať už ve formě úmyslu či nedbalosti (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1847/2013). Jak bude ovšem níže ukázáno, žalovaný spolek se zachoval přinejmenším nedbale, ne-li úmyslně.

65. Žalovaný spolek, respektive jeho předsedkyně především postrádají jakoukoliv sebereflexi. Výmluvné je v této souvislosti vyjádření předsedkyně spolku při účastnickém výslechu, kdy na výslovný dotaz právní zástupkyně žalobce uvedla, že o pravdivosti tvrzení obsažených v naříkaném příspěvku je stále přesvědčena. Učinila tak přitom v okamžiku, kdy důkazy v řízení provedené, včetně těch předložených spolkem samotným, svědčily o pravém opaku. Žalobce v průběhu řízení nabídl žalovanému spolku, nechť se omluví dle upraveného žalobního petitu s tím, že stane-li se tak, nebude nadále trváno na náhradě nemajetkové újmy v penězích. Žalovaný spolek takovéto řešení odmítl, byť požadovaný rozsah omluvy nelze považovat za nepřiměřený a byť spolek namítal, že relutární náhrada by pro něj byla likvidační. V tomto kontextu je pak stěží pochopitelný jeho tvrdošíjný postoj.

66. Soud neopomněl zohlednit, že žalovaný spolek si pravdivost jím zveřejněných informací nikterak neověřil, na adekvátní ověření spíše naprosto rezignoval. Předsedkyně spolku onehdy na místo kácení vyslala svoji kamarádku svědkyni [Anonymizováno]. Ta vznesla dotaz na lesní dělníky, kteří kácení prováděli, přičemž jeden uvedl, že se tak děje pro pana [jméno FO]. Žalovaný spolek toto tvrzení bez dalšího převzal a vyjevil žalobce jako bezskrupulózního developera ovládajícího projekt [Anonymizováno] [adresa] a kácejícího bez povolení pro vlastní profit. Jedná se o krajně neodpovědný a vysoce nedbalý postup, kterýžto závěr činí soud s ohledem na skutečnost, že spolek mohl velmi snadno pravdivost dělníkova sdělení ověřit. Mohl nahlédnout do katastru nemovitostí a blíže se obeznámit s vlastnickými vztahy v lokalitě, kde kácení probíhalo. Mohl podat žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb. u příslušeného orgánu veřejné moci, aby objasnil, kdo stavební záměr realizuje. Žádosti o informace se vyřizují v krátkých lhůtách, pročež k zásadnímu prodlení by na straně spolku nedošlo. V neposlední řadě mohl spolek oficiální cestou kontaktovat samotného žalobce. Tvrzení předsedkyně spolku o tom, že kontakt na něj onehdy neměla a že jej osobně potkala až na besedě v [Anonymizováno], nutno odmítnout jako lacinou výmluvu. Stačilo se pokusit o kontaktování žalobce cestou emailu či dopisu zaslaného buďto jemu nebo společnosti [Anonymizováno], o jejíchž aktivitách a propojení se žalobcem spolek nepochybně znalost měl.

67. Co by ovšem rozhodně nemělo ujít pozornosti je skutečnost, že již před zveřejněním příspěvku spolek prokazatelně věděl, že investorem projektu není nikdo jiný než společnost [právnická osoba]. Dne 9. 12. 2021 totiž sám žalovaný spolek podal u Krajského úřadu Jihočeské kraje žádost o informace týkající se záměru [Anonymizováno] [adresa], přičemž v odpovědi na žádost ze dne 16. 12. 2021 je výslovně jako investor označena společnost [právnická osoba] (viz k tomu č. l. 84 spisu). Tento fakt současně svědčí o tom, že žalovaný spolek prezentoval nepravdivé informace o žalobci vědomě, což implikuje zavinění ve formě úmyslu minimálně nepřímého. Spolek navíc zvolil, co se ověřování pravdivosti informací týče, postup přesně opačný, než jak by bylo lze očekávat, kdy nejprve zveřejnil difamační příspěvek a až poté začal zjišťovat další relevantní okolnosti. O tom, že žalovaný spolek již v době zveřejnění naříkaného příspěvku věděl, že investorem projektu je společnost [právnická osoba], svědčí nadto vyjádření jeho předsedkyně, která pří výslechu sdělila, že ze strany spolku je projekt [Anonymizováno] [adresa] sledován od roku 2021. Konečně svědek [jméno FO] vyjevil, že žalovaný spolek sleduje realizaci projektu a řízení s ním souvisejících se aktivně účastní.

68. Nelze nevzpomenout vyjádření předsedkyně spolku při účastnickém výslechu, kdy popsala, že příspěvek zveřejnila, byvši frustrována ze stavu věcí, jaký na [adresa], pokud se týče realizace záměrů, panuje. Takový přístup je ve společnosti slušných lidí neobhajitelný, stejně jako je neobhajitelné učinit objektem této frustrace konkrétního jedince a toho takříkajíc veřejně pošpinit.

69. Spolek násobil účinky zásahu uváděním příspěvku ve veřejnou známost, kdy za úplatu zajistil, aby se po dobu jednoho týdne příspěvek aktivně zobrazoval vybranému okruhu uživatelů sociální sítě facebook. Netřeba pochybovat, že doba jednoho týdne představuje v kontextu množství facebookových uživatelů a intenzity užívání dané sociální sítě dobu ve skutečnosti značně dlouhou. Přidá-li se k tomu ještě skutečnost, že řada spolkových stoupenců přistupuje k jeho sdělením nekriticky a bez dalšího je přebírá, jest výsledkem masové šíření, respektive rozšíření difamačních tvrzení.

70. Řada slyšených opakovaně připomněla, že očistit svoji osobu od lží rozšířených mezi širokou veřejnost představuje dlouhodobý a složitý proces, což soud kvituje. Proto soud uložil žalovanému spolku, aby se žalobci omluvil nejen doporučeným dopisem, nýbrž také zveřejněním omluvy na svém facebookovém profilu, na svých webových stránkách a v občasníku, který vydává. Právě tímto způsobem může být dopad příspěvku alespoň do jisté míry eliminován. Uvedené platformy spolek provozuje a jejich prostřednictvím je ve styku s veřejností.

71. Samu omluvu ovšem soud nepovažoval za dostačující formu přiměřeného zadostiučinění, a proto spolku uložil ještě povinnost zaplatit žalobci 150 000 Kč. Zákon výslovně normuje, že zadostiučinění „musí“ být poskytnuto v penězích, nepostačuje-li jeho jiný způsob. Soud v této souvislosti reflektoval výše zevrubně popsané, snad až diletantské konání spolku, nedostatek sebereflexe, bezohlednost a motivaci pramenící z frustrace. Dokazování navíc naznačilo, že difamační informace zveřejnil žalovaný spolek vědomě. Relutární náhrada vystupuje sice spíše jako komplement omluvy, to ale neznamená, že jde o institut nepoužitelný či zcela výjimečný. O tom, že se jedná o legitimní a uplatňovanou formu přiměřeného zadostiučinění svědčí kupříkladu v současnosti medializovaná kauza „Grygárek vs Šlachta“, kdy prvostupňový soud, byť zatím nepravomocně, uložil Robertu Šlachtovi, aby Liboru Grygárkovi za nepravdivá tvrzení uvedená v jeho knize zaplatil jakožto přiměřené zadostiučinění částku 200 000 Kč (k tomu viz Omluvíte se Grygárkovi a zaplatíte mu 200 tisíc, nakázal Šlachtovi soud - Česká justice (ceska-justice.cz). Soud pochopitelně vnímá majetkové poměry spolku, s nimiž se obeznámil, uvědomuje si, že povinnost zaplatit částku ve výši 150 000 Kč spolek významně zatíží, nemůže však odhlédnout od stanoviska spolku jakožto škůdce, který neprojevil sebereflexi a který nevyužil nabídnuté šance ukončit spor omluvou, čímž by předešel hrozbě relutární náhrady. V neposlední řadě soud zdůrazňuje, že odpovědnost za nemajetkovou újmu má plnit nejen funkci satisfakční, nýbrž také preventivní a snad do jisté míry i sankční, jakkoliv posledně uvedená funkce jest dominantou práva správního a především trestního. Náklady řízení 72. Procesně úspěšnému žalobci vznikly náklady řízení, které představuje v prvé řadě odměna advokátky za 14 úkonů právní služby a s tím související náhrada hotových výdajů. Jedná se o následující úkony právní služby: - příprava a převzetí právního zastoupení, - sepis žaloby, - sepis vyjádření ze dne 6. 10. 2023, - sepis vyjádření ze dne 7. 11. 2023, - sepis vyjádření ze dne 29. 1. 2024, - účast na jednání soudu dne 30. 1. 2024 (započteno ve smyslu § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. jako 2 úkony, neb jednání trvalo od 12:30 do 14:45 hodin), - sepis vyjádření ze dne 21. 3. 2024, - účast na jednání soudu dne 25. 3. 2024 (započteno ve smyslu § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. jako 2 úkony, neb jednání trvalo od 10:00 do 13:33 hodin), - sepis vyjádření ze dne 10. 5. 2024, - účast na jednání soudu dne 21. 5. 2024 (započteno ve smyslu § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. jako 3 úkony, neb jednání trvalo od 10:00 do 15:31 hodin), Každý ze shora uvedených úkonů je v souladu s § 7 a § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. honorován odměnou ve výši 3 100 Kč, jak to odpovídá tarifní hodnotě 50 000 Kč. Odměna advokátky tak činí celkem částku 43 400 Kč (14 x 3 100 Kč), paušální náhrada hotových výdajů v souvislosti se 14 úkony právní služby určená dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. pak představuje částku 4 200 Kč (14 x 300 Kč). Advokátce žalobce dále náleží náhrada cestovného za cestu ke 3 jednáním zdejšího soudu z Českých Budějovic do Českého Krumlova a zpět, kdy celková ujetá vzdálenost činí 186 km (3 x 62 km). Všechny cesty byly realizovány v roce 2024, pročež náhrada za benzín s 95 oktany činí dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. částku 38,20 Kč. Cestovné tak představuje částku 1 467,91 Kč. Výslednou sumu nákladů právního zastoupení ve výši 49 067,91 Kč nutno navýšit o 21 % sazbu DPH, jejíž je advokátka žalobce plátkyní, pročež konečná částka dosahuje 59 372,17 Kč. Vedle nákladů právního zastoupení žalobce dále vynaložil 2 000 Kč na soudní poplatek. Celkem tedy žalobcovy náklady dosahují sumy 61 372,17 Kč.

Poučení