Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

2 C 206/2019-500

Rozhodnuto 2022-05-18

Citované zákony (12)

Rubrum

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Štorkánovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Z věcí náležejících do zaniklého společného jmění manželů – žalobce a žalované, se přikazuje do vlastnictví žalované pozemek [anonymizována dvě slova] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rodinný dům a pozemek p. [číslo] zahrada o výměře [výměra] zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], kat. úz. [obec] u [obec], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v hodnotě [částka].

II. Z věcí náležejících do zaniklého společného jmění manželů – žalobce a žalované, se přikazuje do vlastnictví žalobce rodinný dům [adresa] v [obec] stojící na pozemku p. č. st. [anonymizováno] a zemědělská stavba bez čp/če stojící na pozemku p.č.st. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], kat. úz. [obec] u [obec], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v hodnotě [částka].

III. Ze zaniklého společného jmění manželů – žalobce a žalované se přikazuje do vlastnictví žalované zůstatek spoření u [právnická osoba] vedený na č.ú. [bankovní účet] ve výši [částka].

IV. Ze zaniklého společného jmění manželů – žalobce a žalované se přikazuje do vlastnictví žalované pohledávka za [právnická osoba] odpovídající zůstatku na účtu č. [bankovní účet] ve výši [částka].

V. Ze zaniklého společného jmění manželů – žalobce a žalované se přikazuje žalobci k úhradě závazek odpovídající zůstatku úvěru u [právnická osoba] ze smlouvy [číslo] ve výši [částka].

VI. Ze zaniklého společného jmění manželů - žalobce a žalované se přikazuje žalobci obchodní závod vedený na jméno [celé jméno žalobce], [IČO] v hodnotě [částka].

VII. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vyrovnání jejího podílu částku [anonymizována dvě slova], [částka] do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

IX. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Táboře náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 27 333,78 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

X. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Táboře náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 10 111,26 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal vypořádání společného jmění manželů (dále jen,,SJM“), které zaniklo ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků, tj. ke dni [datum], o čemž bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Táboře čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Předmětem vypořádání SJM učinil žalobce původně pouze nemovitosti, a to pozemek st. [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] v [obec] a pozemek [parcelní číslo] – zahrada, vše v obci [obec] a kat. úz. [obec] u [obec] vedené na [list vlastnictví], dále stavbu rodinného domu [adresa] v [obec], stojící na pozemku st. [parcelní číslo] a zemědělské stavby bez čp/če stojící na pozemku st. [parcelní číslo], vše v obci [obec] a kat. úz. [obec] u [obec] vedené na [list vlastnictví] s tím, že tato stavba rodinného domu [adresa] i zemědělská stavba bez čp/če stojí na pozemku, který je ve výlučném vlastnictví žalobce, neboť jej dostal darem. O tom, že by snad měla být zemědělská stavba bez čp/če v [obec] a nemovitost v [obec] z součástí jeho obchodního závodu se nijak nezmínil. Dále činil předmětem vypořádání peněžní prostředky na účtech u peněžních ústavů a na stavebním spoření s tím, že nemá přehled, o jaké konkrétní se jedná a žádal o vyžádání zprávy u [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] s tím, že mají být vypořádány ve stavu k datu zániku SJM. Dále uvedl, že ze závazků patří do společného jmění manželů dluh z titulu úvěru od [právnická osoba] na základě úvěrové smlouvy [číslo] dále dluh z titulu úvěru od [právnická osoba], přičemž oba úvěry se měly týkat financování nemovitostí uvedených pod bodem 2. žaloby, tj. nemovitostí v [obec]. Uvedl, že nemovitosti v [obec] užívá výhradně žalobce, a to k podnikatelským účelům a nemovitosti v [obec] užívá žalovaná. Původně žádal do svého výlučného vlastnictví pouze nemovitosti v [obec] a naopak o nemovitosti v [obec] zájem neměl a navrhoval, aby je do výlučného vlastnictví převzala žalovaná. Chtěl v souvislosti s tím odprodat žalované za obvyklou cenu pozemky pod těmito stavbami a pozemky bezprostředně související. Dále navrhl, aby každému z účastníků byly přikázány zůstatky na účtech vedených na jeho jméno a každému z nich, aby bylo přikázáno doplatit zůstatky úvěru, který splácí s tím, že v souvislosti s tím měl být stanoven vypořádací podíl. Žalovaná učinila navíc ve svém vyjádření k žalobě předmětem vypořádání obchodní závod vedený na jméno [celé jméno žalobce], [IČO] s tím, že souhlasila s vypořádáním tím způsobem, že by jí byly přikázány nemovitosti v [obec], avšak pouze za situace, že by na ni žalobce převedl do jejího výlučného vlastnictví pozemky pod těmito nemovitosti tak, aby měla do staveb umožněný přístup. Poté by souhlasila s přikázáním nemovitostí v [obec] žalobci. V průběhu řízení změnil žalobce názor a žádal o přikázání nemovitostí v [obec] i [obec] do svého výlučného vlastnictví s tím, že by žalované vyplatil příslušný vypořádací podíl. Žalovaná pak rovněž změnila svůj názor v tom smyslu, že za situace, kdy jí odmítá žalobce převést pozemky pod nemovitostmi v [obec], nemůže tyto chtít do svého výlučného vlastnictví a žádá přikázat do výlučného vlastnictví nemovitosti v [obec] tak, aby měla zajištěno do budoucna bydlení, neboť z předpokládaného vypořádacího podílu není možné, aby si jakoukoli nemovitost k bydlení pořídila, navíc za situace, kdy musí zajišťovat i bydlení pro svého invalidního syna z prvního manželství.

2. S ohledem na rozsah předmětu vypořádání SJM budou dále veškerá skutková zjištění a právní hodnocení činěna pro přehlednost postupně vždy ve vztahu k určitému okruhu věcí a závazků účastníků tak, jak jsou uvedeny v jednotlivých výrocích tohoto rozsudku.

3. Rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 3. 7. 2017, bylo prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a skončilo právní mocí rozsudku o rozvodu manželství, tj. ke dni [datum], přičemž k tomuto datu zaniklo i SJM účastníků.

4. Vzhledem k tomu, že k zániku SJM došlo dne [datum], tedy v době účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), použije se na vypořádání SJM úprava uvedená v novém občanském zákoníku, přičemž ve smyslu § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů, tedy zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále„ obč. zák.“). Z toho důvodu se otázka toho, co tvoří součást SJM účastníků, řídí předpisem účinným v době nabytí hodnoty do SJM či vzniku závazku.

5. Podle § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání (SJM), může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

6. Podle § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741 o.z., použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

7. Pro majetek nabytý a závazky vzniklé do 31. 12. 2013 je rozhodující úprava původního občanského zákoníku, kdy podle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. tvoří SJM majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží k osobní potřebě jen jednoho z manželů a věcí vydaných v rámci předpisu o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství, anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. Judikaturou bylo dovozeno, že příjmy manželů ze zaměstnání či podnikání se stávají součástí SJM v okamžiku, kdy s nimi manžel, o jehož příjmy se jedná, může nakládat. Podle § 143 odst. 1 písm. b) obč. zák. tvoří SJM rovněž závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich a závazků, jejíž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

8. Pro majetek nabytý či závazky vzniklé po 1. 1. 2014 nutno použít ustanovení § 709 odst. 1 o.z. podle něhož je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

9. Podle § 709 odst.2 o.z. je součástí společného jmění i zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Podle § 710 o.z. jsou součástí společného jmění dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

10. Podle § 711 odst. 2 o.z. se částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat.

11. Výpisem z katastru nemovitostí konkrétně [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí] vedený [stát. instituce], [stát. instituce] bylo prokázáno, že v SJM je rodinný dům [adresa], který je součástí stavebního pozemku parcely č. st. [anonymizováno], a dále parcela [číslo] – zahrada, vše pořízeno kupní smlouvou ze dne [datum] s účinky zápisu do katastru nemovitostí k [datum] Cena nemovitostí v [obec] byla stanovena znaleckým posudkem [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] ve spojení s dodatkem znaleckého posudku ze dne [datum] částkou [částka]. Mezi účastníky dále nebylo sporu o tom, že do SJM náleží i stavba rodinného domu [adresa] v [obec] stojící na pozemku p. č. st. [anonymizováno] a zemědělská stavba bez čp/če stojící na pozemku p. č. st. [anonymizováno], obě zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], vedené [stát. instituce], [stát. instituce], kde ačkoli ve výpisu je uveden jako vlastník pouze žalobce, byla mezi oběma účastníky shoda v tom, že ve výlučném vlastnictví žalobce jsou pouze pozemky uvedené na tomto listu vlastnictví, přičemž budovy na nich postavené, a to stavba domu [adresa] a zemědělská stavba bez čp/če, byly vystavěny za trvání manželství z prostředků společného jmění manželů a tedy jsou rovněž součásti společného jmění manželů. Cena rodinného domu [adresa] a zemědělské stavby bez čp/če byla rovněž stanovena znaleckým posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] ve spojení s dodatkem znaleckého posudku ze dne [datum]. V něm znalec ocenil tyto nemovitosti s přihlédnutím k právní vadě spočívající v tom, že vlastnictví staveb a pozemků je odlišné, a to ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 367/2013 ze dne [datum rozhodnutí]. Závěrům tohoto rozsudku pak nejlépe odpovídá stanovení obvyklé ceny rodinného domu [adresa] a zemědělské stavby bez čp/če v čl. 6 bod 1., 1b) dodatku znaleckého posudku z 20.2.2022 v částce 2 080 000 Kč, neboť za předpokladu, že se vlastníkem těchto budov stává výlučný vlastník pozemků pod těmito budovami (viz dále), je zapotřebí při vypořádání přihlížet k tomu, o co se druhý manžel, který není vlastníkem pozemků pod budovami, ochudí. Cena budov na cizích pozemcích je přitom v souvislosti s touto právní vadou snížena tak, jak vysvětluje znalec [příjmení] [celé jméno znalce] v odůvodnění dodatku znaleckého posudku ze dne 20. 2. 2022.

12. Co se týče vypořádání těchto nemovitostí, zde nastal mezi účastníky největší spor, neboť žalobce, který původně v žalobě navrhoval, aby nemovitosti v [obec] byly přikázány žalované a nemovitosti v [obec] jemu, změnil názor a ačkoli tuto skutečnost ve své žalobě ani netvrdil a žádal vypořádání všech nemovitostí samostatně, sdělil v průběhu řízení soudu (poté, co žalovaná učinila předmětem vypořádání i obchodní závod na jméno žalobce [IČO]), že jím původně k vypořádání navrhované nemovitosti, a to zemědělská stavba bez čp/če stojící na pozemku p. č. st. [anonymizováno] v [obec] a pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemek [parcelní číslo], mají být součástí jeho obchodního závodu a vzhledem k tomu, že budovy v [obec] navíc stojí na pozemcích v jeho výlučném vlastnictví, měly by být všechny nemovitosti přikázány do jeho výlučného vlastnictví s tím, že výpisem ze svého účtu u [právnická osoba] a vyjádřením této banky prokazoval, že by byl schopen vyplatit žalované vypořádací podíl. Žalovaná s tímto řešením nesouhlasila, neboť dosud využívala objekt v [obec] ke svému bydlení a zejména k zajištění bydlení pro svého invalidního syna z prvého manželství a nechtěla, aby nastala situace, kdy jí bude vyplacen pouze finanční podíl, z něhož si nepořídí ani byt a žalobci by zůstaly ve vlastnictví dva rodinné domy, navíc za situace, kdy nyní dle jejího názoru zneužívá tvrzení o tom, že by měly být rodinného domu v [obec] se zahradou a dále zemědělská stavba bez čp/če součástí obchodního závodu [IČO], když sám toto v jím podané žalobě původně ani netvrdil a domáhal se samostatného vypořádání těchto nemovitostí bez ohledu na existenci či neexistenci obchodního závodu. Při vypořádání rodinného domu [adresa] v [obec] stojícího na pozemku p. č. st. [anonymizováno] a potažmo i zemědělské stavby bez čp/če stojící na pozemku p. č. st. [anonymizováno] soud rozhodl v souladu s jednoznačnou konstantní judikaturou vycházející z logiky věci spočívající v tom, že pokud je žalobce výlučným vlastníkem pozemků, na nichž tyto budovy stojí, a soud současně nemůže v řízení o vypořádání SJM zřídit přístup k těmto budovám, nelze je přikázat do výlučného vlastnictví žalované, neboť tím by byl založen stav, kdy by de facto neměla k nemovitostem zajištěn přístup, nemohla by je užívat a tato situace by mezi účastníky vyvolávala další spory. Z toho důvodu byly budovy v [obec] uvedené ve výroku II. přikázány do výlučného vlastnictví žalobce (obdobně např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 180/2005). Žalobce navíc, jak bude uvedeno dále, hradí úvěr u [právnická osoba], který je zajištěn zástavním právem právě k domu [adresa] v [obec], přičemž žalobce má v úmyslu úvěr hradit i nadále.

13. Ve vztahu k nemovitostem v [obec], a to pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku [parcelní číslo] byla situace složitější. Jak již bylo řečeno, žalobce se původně domáhal vypořádání těchto nemovitostí s tvrzením, že se jedná o majetek ve společném jmění manželů a o tom, že by měl být součástí jeho obchodního závodu, se v žalobě nijak nezmínil. Následně tato skutečnost vyšla najevo až v souvislosti s pořízením znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] ve vztahu k ocenění obchodního závodu, kdy znalec ve svém vyjádření na čl. 303 spisu zaslaném soudu na základě dotazu ze dne 25. 1. 2021 uvedl, že zahrnutí majetkové položky budova obchodu [obec] vyplývá z předloženého seznamu majetku, který byl znalci předložen žalobcem, respektive jeho právním zástupcem či účetní [anonymizováno] [příjmení]. Uvedený soupis majetku sestává z dokumentu sepsaného na počítači (č.l. 109 a 310a) spisu) a rukou psané karty majetku (č.l. 111 a 314 spisu), jiné doklady k otázce zahrnutí nemovitostí v [obec] do obchodního závodu předloženy nebyly. Pokud se znalec v rámci tohoto vyjádření zmiňuje o stodole pro chov nosnic, tato je žalobcem označena v žalobě jako zemědělská budova bez čp/če a byla žalobci přikázána spolu s rodinným domem [adresa] v [obec], neboť je žalobce výlučným vlastníkem pozemků pod těmito budovami. Otázka jejího zahrnutí do obchodního závodu nebyla pro rozhodnutí o ní z toho důvodu podstatná, když pro její přikázání žalobci byla rozhodná již otázka vlastnictví pozemku pod ní a vzhledem k tomu, že sám žalobce ji činil samostatným předmětem vypořádání a je také samostatně evidována v katastru nemovitostí, bylo o ní s ohledem na právní jistotu výrokem II. rozsudku samostatně rozhodnuto. O její cenu byla následně cena obchodního závodu ve výroku VI. snížena. Pokud zde znalec zmiňuje fotovoltaickou elektrárnu, tato nebyla žádným z manželům učiněna samostatným předmětem vypořádání, tedy jako samostatná položka nebyla soudem řešena. Co se týče vypořádání nemovitostí v [obec], zde naopak otázka zda jsou či nejsou součástí obchodního závodu, podstatná byla, neboť o vyřešení této otázky opíral žalobce svůj požadavek, aby byly rovněž přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Zde znalec uvedl, že tyto nemovitosti zahrnul do obchodního závodu v rámci ocenění jako celek, ale nebyl si jist, zda jej má zahrnout jako celek či , neboť v seznamu majetku ke dni 30. 6. 2017 (č.l. 109 a 310a) spisu) i kartě majetku (č.l. 111 a 314 spisu), je uvedeno pouze budova obchodu [obec] s tím, že je zde poznámka rodinný dům, odpis obchodu. Dále v seznamu majetku na čl. 109 p.v. a 311 tištěného 24. 2. 2018 je rovněž uvedena budova obchodu [obec] s tím, že je s ní zřejmě od 1. 1. 2017 kalkulováno v rámci zrychleného odpisu v pořizovací ceně 240 407 Kč. Z vyjádření znalce z 8.2.2021 (č.l. 303) pak plyne, že s ohledem na účel zpracování posudku a další manipulaci a interpretaci výsledku zařadil do ocenění obchodního závodu budovu obchodu [obec] jako celek, pokud by však mělo být uvažováno, že by zřejmě v obchodním závodu měla být zařazena dle poznámky v seznamu majetku ke dni 30. 6. 2017 pouze budovy obchodu [obec] a druhá polovina by měla být buď v SJM či výhradním vlastnictví dle zjištění soudu, bylo by možno částku ocenění nemovitostí v [obec] dělit dvěma (a o to snížit cenu závodu). Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] vyplývá, že nemovitosti na parcele st. [parcelní číslo], jejíž součástí je stavba [adresa] a parcela [číslo] byly pořízeny do společného jmění manželů na základě kupní smlouvy ze dne 20. 6. 2016 s právními účinky zápisu k okamžiku 15. 7. 2016, tedy necelý rok před zánikem společného jmění manželů v důsledku rozvodu. Žalovaný ke svému tvrzení o zahrnutí poloviny nemovitostí v [obec] do obchodního závodu [IČO], předložil seznam majetku, z něhož vyplývá, že budova obchodu [obec] do něj měla být zahrnuta nikoli od pořízení, ale až od 1. 1. 2017 (cca půl roku před PM rozsudku o rozvodu manželství) a v rámci seznamu majetku byla pouze uvedena poznámka rodinný dům, odpis obchodu. Jiné doklady o zahrnutí nemovitostí v [obec] do obchodního závodu nedoložil, přičemž se v nich hovoří pouze o budově obchodu v [obec] a o pozemcích p.č.st. 136 a zahradě p. [číslo] se tam neuvádí vůbec nic. Žalobce nepředložil doklady, z nichž by plynulo, jak došlo k vložení nemovitostí v [obec] do obchodního závodu a zejména z jím předložených dokladů (seznam majetku k 30.6.2017, karta majetku) není vůbec patrné, co konkrétně z těchto nemovitostí mělo být do obchodního závodu vloženo, zda část nemovitostí či nemovitosti v [obec] jako celek či pouze budova obchodu (jak uvedena v seznamu majetku) a zda žalovaná dala ve smyslu § 715 odst. 1 o.z. k takovému vkladu souhlas a zda jej vůbec dát mohla, když není zřejmé, co a jak bylo či nebylo vloženo, když s ohledem na ohodnocení nemovitostí jde nepochybně o majetkovou hodnotu, která přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů. Za situace, kdy de facto z předložených dokladů není zřejmé (a nebylo to zjevně zřejmé ani znalci [příjmení] [celé jméno znalce]), co konkrétně z nemovitostí v [obec] vůbec bylo či nebylo do obchodního závodu zahrnuto, má soud za to, že nelze mít za prokázané, že by nemovitosti v [obec] či některá jejich část byly řádně vloženy do obchodního závodu a byly jeho řádnou součástí. O tom dále svědčí i to, že ačkoli žalobce v žalobě tvrdil, že úvěrová smlouva u [právnická osoba] z 30.5.2016 byla uzavřena za účelem financování nemovitostí v žalobě uvedených pod bodem 2. (nemovitosti v [obec]), z čl. 3 smlouvy plyne, že byl úvěr poskytnut na financování koupě a rekonstrukce nemovitostí v [obec], které byly zakoupeny 20.6.2016 (ač jsou v jeho prospěch zastaveny nemovitosti v [obec]) a úvěrová smlouva nebyla uzavírána žalobcem jako podnikatelem, ani nebyl úvěr zahrnut do obchodního závodu žalobce, ale je jím samotným považován jako celek za závazek SJM a jako takový jej žádal vypořádat. Jak již bylo řečeno, žalobce se sám původně dožadoval samostatného vypořádání těchto nemovitostí jako součásti SJM a o tom, že by měly být součástí obchodního závodu nebyla v jeho původní žalobě ani zmínka. S tímto tvrzením přišel až v okamžiku, kdy mělo dojít k oceňování obchodního závodu [IČO] zahrnutého do vypořádání na základě žádosti žalované. Soud tedy nemá za nepochybně prokázané, že by uvedené nemovitosti evidované na [list vlastnictví] pro [územní celek], kat. úz. [obec] u [obec] či nějaká jejich část byly skutečně řádně zahrnuty do obchodního závodu žalobce a byly jeho součástí. I pro případ, že by tomu tak bylo, nastává zde specifická situace, kdy se žalobce domáhá získání dvou nemovitostí zahrnutých do SJM a dle svého vyjádření po rozvodu manželství zakoupil ještě další nemovitosti v [obec] určené k bydlení, které rekonstruuje, což bylo potvrzeno i zprávou [stát. instituce]. Žalovaná by v případě přijetí řešení navrhovaného žalobcem de facto neměla po vypořádání SJM žádnou nemovitost k bydlení, jen určitou finanční částku nedosahující ani poloviny hodnoty nemovitostí, s ohledem na zahrnutí úvěru u [právnická osoba] na pořízení a rekonstrukci nemovitostí v [obec] do vypořádání SJM. Jejím primárním zájmem je však podle jejího vyjádření to, aby měla zajištěno odpovídající bydlení i s ohledem na svůj věk, což za situace, kdy jsou v SJM dvě nemovitosti evidované jako rodinný dům, má soud za zcela pochopitelné a vzhledem k tomu, že nemovitosti v [obec] nemohly být žalované přikázány, neboť se nacházejí na pozemcích ve výlučném vlastnictví žalobce, má soud za to, že je logické a spravedlivé, aby byly žalobkyni přikázány do výlučného vlastnictví nemovitosti v [obec] specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku, čímž bude soud mimo jiné respektovat i zásadu pro vypořádání SJM plynoucí z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 51/2011 v tom smyslu, že věci ze zaniklého BSM (nyní SJM), se mají mezi rozvedené manželé rozdělit tak, aby částka, kterou je jeden z manželů povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, byla pokud možno co nejnižší. Nelze odhlédnout ani od toho, že nemovitosti na adrese [adresa] jsou i dle obsahu znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] primárně objektem určeným k bydlení, nikoli pro podnikatelské účely, a jak uvedla i žalovaná ve svém vyjádření, žalobce může své podnikání spočívající v prodeji nářadí realizovat i v druhém domě v [obec], který mu byl přikázán do výlučného vlastnictví, ve svém domě v [obec], případně v jiných třeba i pronajatých prostorách. Z těchto důvodů byly nemovitosti v [obec] zapsané na [list vlastnictví] uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku přikázány do výlučného vlastnictví žalované.

14. Předmětem vypořádání SJM byl dále zůstatek na účtu stavebního spoření u [právnická osoba] vedený na jméno žalované, když ze zprávy [právnická osoba] vyplývá, že k datu zániku SJM činil zůstatek tohoto stavebního spoření 35 052,13 Kč a vzhledem k tomu, že je vedeno na jméno žalované, bylo výrokem III. rozsudku přikázáno do jejího výlučného vlastnictví. 15. [právnická osoba] ve vztahu k účtu č. [bankovní účet] vedeného [právnická osoba] bylo prokázáno, že tento byl původně veden na jméno žalobce, když za trvání manželství byl i dle vyjádření účastníků společným účtem. Nyní je však evidován na žalovanou s tím, že dle podrobného výpisu z účtu [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] je zřejmé, že k datu [datum], tj. k datu zániku manželství, bylo na tomto účtu celkem [částka]. Dne [datum] přišly dle výpisu na tento účet peníze z vypořádání dědictví po matce žalované ve výši 128 884,15 Kč. V měsíci květnu 2017 na účet přišlo dalších 15 244,07 Kč ze mzdy žalované a celkem odešlo 15 538 Kč a v červnu 2017 přišlo 14 829 Kč ze mzdy žalované a odešlo celkem 11 619,97 Kč. Z uvedeného je patrné, že z částky 128 884,15 Kč nebylo k datu [datum] nic vyčerpáno, neboť zde bylo před příchodem této částky 167 921,07 Kč, ze mzdy přišlo 30 073,07 Kč a celkem odešlo 27 157,97 Kč, veškeré výdaje tak byly pokryty prostředky v SJM a k datu 3.7.2017 se na předmětném účtu stále nacházela celá částka z dědictví ve výši 128 884,15 Kč, což s ohledem na to, že jde o peníze získané děděním, tvoří výlučný majetek žalované. Soud tedy při vypořádání přihlédl k tomu, že tato částka 128 884,15 Kč není součástí SJM a do vypořádání zahrnul pouze část zůstatku na účtu u [právnická osoba] uvedený ve výroku IV. rozsudku ve výši 175 429,12 Kč. Oproti tomu, co se týče tvrzení žalované, že na tomto účtu byly k datu zániku SJM, tj. k [datum] ještě finanční prostředky jejího syna ve výši cca 159 993,60 Kč, které se na uvedeném účtu měly dle rukou psaného dokladu žalobce nacházet ještě po provedení plateb z června 2009, zde má soud za to, že právě podrobným výpisem z účtu za období od 15. 6. 2009 do 3. 7. 2017 bylo prokázáno, že tyto finanční prostředky již byly smíseny s prostředky SJM, když na tento účet chodila žalované její výplata a dále že byly i z větší části spotřebovány, neboť podle uvedeného výpisu např. k datu 31. 7. 2010 zbývala na tomto účtu pouze částka 31 742,13 Kč, tedy již v červenci 2010 byla větší část finančních prostředků syna žalované z účtu vybrána a nelze tedy mít za prokázané, že by se k datu 3. 7. 2017 na tomto účtu tyto finanční prostředky syna žalované v tvrzené výši 159 993,60 Kč ještě nacházely. Pohledávka za [právnická osoba] z účtu č. [bankovní účet] ve výši 175 429,12 Kč, tvořící součást SJM, pak byla přikázána rovněž žalované, na kterou je nyní účet veden.

16. Pokud pak dále ze zprávy [právnická osoba] vyplývá, že žalobce měl k [datum] na sebe evidovaný účet č. [bankovní účet] otevřený ke dni 12. 1. 2007, je z výpisu z účtu zřejmé, že se jedná o účet vedený na IČ žalobce, který byl zahrnut v ocenění obchodního závodu a samostatně ani nebyl účastníky činěn předmětem vypořádání, proto soud pohledávku z něj samostatně nevypořádával.

17. Dále byl předmětem vypořádání činěn zůstatek úvěru u [právnická osoba], přičemž ze smlouvy [číslo] ze dne 30. 5. 2016 vyplývá, že se jednalo o společný závazek obou účastníků vzniklý za trvání manželství a dále ze zprávy [právnická osoba] z 4.2.2020 vyplývá, že nesplacená výše dluhu k 3. 7. 2017 činila 947 354,66 Kč a od uvedeného data do konce splatnosti hypotečního úvěru by mělo být zaplaceno na úrocích z hypotečního úvěru ještě 46 960,30 Kč, tedy celkem činil zůstatek úvěru k 3. 7. 2017 994 314,96 Kč. Z následných zpráv [právnická osoba] k tomuto úvěru pak plyne, že žalobce zaplatil ze svého účtu po rozvodu manželství od 3. 7. 2017 do 5. 5. 2022 na úvěr celkem 530 825,86 Kč. Závazek z úvěru ve výši 994 314,96 Kč byl výrokem V. rozsudku přikázán k úhradě žalobci, a to jednak proto, že jej stále hradí a má to v úmyslu i nadále a jednak je zajištěn zástavním právem na nemovitostech v [obec], které byly výrokem II. přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Za situace, kdy bylo při vypořádání úvěru kalkulováno ve vztahu k žalobci s původní výší nesplaceného úvěru – 994 314,96 Kč k 3.7.2017, lze ve vztahu ke splátkám po 3.7.2017 říci, že je již hradil de facto na svůj úvěr.

18. Předmětem vypořádání byl původně činěn i zůstatek úvěru [číslo] ze smlouvy původně uzavřené dne [datum] s [právnická osoba], nyní spravované [právnická osoba]. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 23.1.2020 plyne, že zde byl jako dlužník uveden žalobce a jako spoludlužník žalovaná. Vzhledem k tomu, že úvěrová smlouva byla uzavřena za trvání manželství, jedná se o společný závazek účastníků tvořící součást SJM. Ze zpráv [právnická osoba] a [právnická osoba] plyne, že po zániku SJM byl placen z účtu č. [bankovní účet], který byl rovněž činěn předmětem vypořádání (výrok IV. rozsudku), přičemž do 10/ 2017 byl evidován na jméno žalobce, poté až dosud na jméno žalované. Z vyjádření účastníků ve vztahu k tomuto účtu plyne, že za trvání manželství šlo o společný účet a z výpisu k tomuto účtu (odst. 18) plyne, že tam chodila především mzda žalované a dne 5.5.2017 tam přišla i částka 128 884,15 Kč jako její výlučné prostředky z dědictví. Ačkoli z výpisu z účtu stavebního spoření plyne, že do 10/ 2017 byl jako plátce uváděn žalobce a od 11/ 2017 žalovaná, je nepochybné, že splátky byly hrazeny stále ze stejného účtu, který byl učiněn předmětem vypořádání SJM a prostředky na něm se nacházející k 3.7.2017 byly výrokem IV. rozsudku přikázány do výlučného vlastnictví žalované a jako takové byly zahrnuty při výpočtu vypořádacího podílu. Z tohoto účtu bylo pravidelně po zániku SJM hrazeno 3 360 Kč měsíčně, přičemž od 3.7.2017 do úplného uhrazení dluhu dne 20. 12. 2021 zaplatila žalovaná z tohoto účtu na úvěr celkem 181 425,12 Kč. Vzhledem k tomu, že ke dni vyhlášení rozsudku soudu již byl tento úvěr doplacen, nebyl přikázán žádnému z účastníků k úhradě, nicméně s částkou, kterou na něj žalovaná ze svých prostředků zaplatila po zániku SJM, bylo kalkulováno v celkovém vypořádání.

19. Žalovaná učinila předmětem vypořádání také obchodní závod vedený na jméno [celé jméno žalobce], [IČO], ačkoli tedy původně tento obchodní závod žalobce předmětem vypořádání nečinil a v žalobě se o něm nijak nezmiňoval. Ke dni 3. 7. 2017 byla stanovena hodnota obchodní závodu znaleckým posudkem [číslo] [anonymizováno] [celé jméno znalce], přičemž cena tohoto obchodního závodu ke dni 3. 7. 2017 byla stanovena částkou 2 294 000 Kč bez DPH s tím, že do ocenění tohoto obchodního závodu znalec [celé jméno znalce] z důvodů rozvedených v odst. 13 zahrnul celou nemovitost v [obec] tak, jak je evidována na [list vlastnictví] pro [územní celek], kat. území [obec] u [obec], aniž by, jak uvedl ve svém písemném vyjádření z 8.2.2021, měl najisto postaveno, zda sem patří celá nemovitost nebo její část a také při zahrnutí položek odpovídajících stodole pro chov nosnic (která je dle výsledků dokazování v žalobě žalobcem označena jako zemědělská budova bez čp/če v [obec]) a dále včetně fotovoltaické elektrárny, [anonymizována dvě slova] apod.). Vzhledem k tomu, že zemědělská stavba bez čp/če byla v souladu s žalobním návrhem žalobce vypořádána samostatně spolu s rodinným domem [adresa] v [obec] ve výroku II. rozsudku, kde bylo kalkulováno s její cenou, a vzhledem k tomu, že i nemovitosti v [obec] byly vypořádány samostatně ve výroku I. rozsudku, byla od ceny obchodního závodu stanovené Ing. [celé jméno znalce] ve výši 2 294 000 Kč odečtena cena, s níž v tomto posudku znalec kalkuloval ve prospěch budovy pro chov nosnic (zemědělské stavby bez čp/če), a to částka 213 000 Kč, a též původně před zhotovením doplňků posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] stanovená a do posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] zahrnutá cena nemovitostí v [obec] ve výši 1 272 000 Kč tak, aby nebylo s těmito částkami v rámci vypořádání SJM kalkulováno dvakrát. Po odečtení těchto položek zůstává hodnota dalšího zboží a věcí zahrnutých do obchodního závodu stanovená znaleckým posudkem [číslo] ve výši 809 000 Kč, přičemž s touto bylo také při vypořádání SJM počítáno a obchodní závod vedený na jméno žalobce byl v této hodnotě přikázán výrokem VI. rozsudku žalobci.

20. Zanikne-li SJM, provede se podle § 742 o. z. vypořádání, přičemž soud vychází z toho, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. Po sečtení všech aktiv SJM uvedených ve výroku I., II., III., IV. a VI. s přihlédnutím k pasivům, která tvoří závazek přikázaný žalobci výrokem V. a částce zaplacené žalovanou ve výši 181 425,12 Kč na doplacení úvěru u [právnická osoba], představuje čistá hodnota vypořádávaného SJM 3 243 741,17 Kč (1 320 000 Kč + 2 080 000 Kč + 35 052,13 Kč + 175 429,12 Kč + 809 000 Kč – 994 314,96 Kč – 181 425,12 Kč = 3 243 741,17 Kč, z čehož činní 1 621 870, 585 Kč). Vzhledem k tomu, že žalobci byl přikázán majetek v hodnotě 2 889 000 Kč a současně mu bylo uloženo uhradit zůstatek úvěru ve výši 994 314,96 Kč, činí čistá hodnota jím získaného majetku 1 894 685,04 Kč a vzhledem k tomu, že čisté hodnoty vypořádávaného SJM představuje částku 1 621 870, 585 Kč, získal o 272 814, 455 Kč více, než činní tato . Tuto částku mu tedy soud uložil zaplatiti žalované na vyrovnání podílu do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku s ohledem na doloženou výši zůstatku účtu žalobce u [právnická osoba] a skutečnosti, že tento vypořádací podíl uvedený zůstatek o určitou částku převyšuje a žalobci byl proto poskytnut časový prostor k tomu, aby uvedenou částku získal.

21. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení, neboť nelze říci, že by některý z účastníků měl oproti svému původnímu návrhu větší úspěch než druhý, tedy nelze hovořit o tom, že by některý z účastníků byl ve věci zcela zjevně úspěšnější než druhý. Navíc za situace, kdy bylo SJM vypořádáno na principu rovnosti podílu, takže každému z účastníků se dostalo rovného podílu na aktivech i pasivech SJM s přihlédnutím k povinnosti žalobce vyplatit žalované vypořádací podíl.

22. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. bylo výrokem IX. a X. uloženo oběma účastníkům zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Táboře náklady tohoto řízení, a to v částce odpovídající tomu, že dosud bylo znalci [příjmení] [celé jméno znalce] za jím podaný znalecký posudek včetně dodatku vyplaceno ze zálohy žalobci 6 000 Kč a ze státních prostředků celkem 16 435 Kč, tj. 22 435 Kč, z čehož činní 11 217,50 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce již zaplatil 6 000 Kč na záloze, zbývá mu na tyto posudky ve vztahu k [anonymizováno] [celé jméno znalce] doplatit 5 217,50 Kč a žalovaná by měla doplatit na tyto posudky celkem 11 217,50 Kč. Jelikož je žalovaná ze 2/3 osvobozena od soudních poplatků, byla ji uložena povinnost doplatit pouze 1/3 této částky, a to částku 3 739,17 Kč. Co se týče znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], tak zde zaplatila žalovaná zálohu 3 000 Kč, ze státních prostředků bylo vyplaceno 41 232,55 Kč a celý tento posudek stál 44 232,55 Kč, z čehož činní 22 116, 275 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce na tento posudek doposud ničeho neuhradil, je povinen zaplatit částku 22 116,28 Kč a žalovaná, která již zaplatila zálohu ve výši 3 000 Kč, je povinna ze zbytku tj. z částky 19 116, 275 Kč doplatit státu ještě 1/3 s ohledem na své částečné osvobození od soudních poplatků, tj. 6 372,09 Kč. Žalobci tedy celkem zbývá doplatit státu částku 27 333,78 Kč, které za něj stát znalcům vyplatil a žalované částku 10 111,26 Kč, přičemž tato povinnost jim byla uložena výrokem IX. a X. tohoto rozsudku, ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.