2 C 209/2023 - 140

Rubrum

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Hubertem Maxou, Ph.D., ve věci žalobkyně: [Anonymizováno].[Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] pro zaplacení 114 426 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 114 426 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 114 426 Kč od 8. 8. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 68 627,08 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku ve výši 114 426 Kč představující náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny v období od 1. 12. 2020 do 29. 5. 2023 na adrese [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno], [adresa] [Anonymizováno] [jméno FO].

2. Ve věci byl soudem vydán platební rozkaz ze dne 11. 10. 2023, č. j. [spisová značka], žalovaný se mu ubránil včas podaným odporem ze dne 1. 11. 2023 doplněným podáním ze dne 2. 11. 2023. Žádá, aby byla věc vrácena do původního stavu, neb žalobní požadavek považuje za nesprávný. Se žalobkyní nemá uzavřenu žádnou smlouvu, společnost E.ON jej měla informovat o postoupení pohledávky. Elektroměr byl pouze rok starý, nebyl reklamován. Do května 2021 společnosti E.ON platil. Další platby provést nemohl, E.ON poslal peníze zpět. Snažil se uzavřít se společností E.ON novou smlouvu, leč bez výsledku. Po dobu 2 let nemůže platit za elektřinu, má vypnuté pojistky. K žádné spotřebě energie nedošlo. Společnost [právnická osoba] odmontovala elektroměr neoprávněně, správně se tak může dít toliko se souhlasem obou stran či na základě rozhodnutí soudu. Na místě nutno sepsat protokol, vše zapečetit a vyčkat, než věc posoudí znalec.

3. Na podaný odpor zareagovala žalobkyně podáním ze dne 21. 11. 2023. Připomíná, že žalovaný byl smluvním zákazníkem společnosti E.ON od 4. 6. 2004 do 30. 11. 2020, následně obchodník s elektřinou pro neplacení smluvní vztah ukončil. Žalovaný ovšem novou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny neuzavřel, elektrickou energii ovšem odebíral dál, čímž naplnil skutkovou podstatu neoprávněného odběru. Vzdor povinnosti žalovaného umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k měřícímu zařízení se elektroměr podařilo demontovat až dne 29. 5. 2023, a to po opakovaných výzvách. Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo stanoveno dle hodnot na osazeném elektroměru. Žalovaný netvrdí, že by elektřinu neodebíral, stejně jako netvrdí, že by měl k odběru elektřiny právní důvod.

4. Žalovaný v podání ze dne 7. 3. 2024 uvádí, že v období od 1. 12. 2020 do 29. 5. 2023 odebíral elektrickou energii na základě smlouvy se společností E.ON. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a k jejímu ukončení nedošlo. Zákonné, respektive smluvní podmínky pro ukončení smluvního vztahu nedošly svého naplnění. V roce 2021 žalovaný společnosti E.ON prokazatelně za dodanou elektrickou energii platil. Žalovaný upozorňuje, že dle vyúčtování za období od dubna 2018 do dubna 2019 odebral elektrickou energii v množství 0,856 MWh, což v průměru za jeden měsíc činí 0,071 MWh. Naproti žalobkyně se domáhá náhrady za elektrickou energii v rozsahu 6,257 MWh, a to za období 30 měsíců, což představuje odběr ve výši 0,21 MWh za jeden měsíc. Není možné, aby žalovaný takové množství elektrické energie odebral. Žalovaný rozporuje počáteční hodnoty na elektroměru, z nichž žalobkyně vycházela. Konečně podotýká, že je nespravedlivé vycházet při výpočtu náhrady z váženého průměru ceny regulační energie za rok 2022, tj. z částky 9 672,43 Kč za MWh. V právě uvedeném roce totiž byla cena elektrické energie z let, kdy mělo k neoprávněnému odběru dojít, nejvyšší. Za rok 2021 totiž byla cena 3 093,28 Kč, za rok 2020 pak 2 458,47 Kč. Přitom nejvíce dnů neoprávněného odběru připadá na rok 2021. Provedené důkazy a skutková zjištění 5. Soud v průběhu řízení provedl jednak důkazy listinné, jednak vyslechl žalovaného a dále svědky [jméno FO] a [jméno FO].

6. Žalovaný vypověděl, že bydlí ve [jméno FO] na adrese [adresa], tam provozuje penzion a kavárnu, současně se tam nachází bytová jednotka, jíž se týká předmětná věc. Žádná jiná provozovna či byt se na zmíněné adrese nenachází. Není tam ani další prostor, který by byl pronajímán. Stojí tam ovšem dva různé domy, leč s identickou adresou, což činí problémy při doručování pošty. Na uvedeném místě bydlí žalovaný pod dobu 30 let, dříve tam bydlel se svojí družkou, ta se ale před 15 lety odstěhovala. Elektrickou energii žalovaný na této adrese odebírá, jinak by tam nemohl žít. Smlouvu má uzavřenou se společností E.ON, dříve byl dodavatelem ČEZ. Momentálně odebírá elektrickou energii společnost [právnická osoba]. [Anonymizováno], v níž je společníkem a jednatelem. Společnost [Anonymizováno].[Anonymizováno] s ním ukončila v průběhu koronavirové pandemie jednostranně smluvní vztah pro neplacení. Žalovaný ovšem neplatil, neb to nebylo možné. O důvodech společnost [Anonymizováno].[Anonymizováno] informoval, ty spočívaly v tom, že pobočka [právnická osoba] byla uzavřena a on nemohl disponovat s finančními prostředky. Odstoupení od smlouvy ze dne 4. 11. 2020 obdržel. Přitom všechny dlužné částky uhradil ještě před tím. O skutečnosti, že nemůže za elektřinu platit, informoval žalovaný v roce 2020 společnost [Anonymizováno].[Anonymizováno] emailem. Onehdy gradovala korona, pošta i banka byly zavřeny. Rozsah neoprávněného odběru si neumí vysvětlit, každopádně společnost [právnická osoba] přijela, elektroměr odmontovala a odvezla pryč. Když technici společnosti [právnická osoba] dorazili poprvé, sdělil jim, že vede spor se společností [Anonymizováno].[Anonymizováno] a oni odjeli. Jejich druhou návštěvu fotograficky zdokumentoval, stejně i třetí v květnu roku 2023. V roce 2021 žalovaného navštívil jeden technik a ten mu řekl, nechť dojede osobně na [Anonymizováno].[Anonymizováno] do [právnická osoba] a danou záležitost řeší. Tentýž technik dorazil k žalovanému dne 28. 4. 2021, místo však opustil, když mu žalovaný ukázal trestní oznámení podané na společnost [Anonymizováno].[Anonymizováno]. Když dorazil do sídla [Anonymizováno].[Anonymizováno], začali se jej ptát, zda je objednán atd., nic tedy nevyřešil. Společnost [právnická osoba]. Con má uzavřenu smlouvu o dodávkách elektrické energie se společností [Anonymizováno].[Anonymizováno], vyúčtování pravidelně končí přeplatkem. Na odstoupení učiněné společností [Anonymizováno].[Anonymizováno] reagoval. Společnost mu na jaře 2021 vrátila peníze, žalovaný dal poté ještě dvakrát příkaz k úhradě, peníze se mu ale opětovně vrátily. Se společností [Anonymizováno].[Anonymizováno] uzavřel novou smlouvu, leč ta se neaktivovala. Nepředpokládal, že dojde k demontáži elektroměru. V současnosti má uzavřenu smlouvu s Innogy, a to od května 2023. Chtěl obnovit smluvní vztah s [Anonymizováno].[Anonymizováno], ale oni neměli zájem. Žalovaný je toho názoru, že smlouva se společností [Anonymizováno].[Anonymizováno] nadále existuje. O novou smlouvu s [Anonymizováno].[Anonymizováno] usiloval, vyměnil si s nimi pár mailů, pak už chtěl mít klid. Žalovaný si není vědom, že by v letech 2021 a 2022 spotřebovával víc energie nežli v letech předešlých, či že by užíval náročnější spotřebiče. Vaří na plynu, topí dřevem, elektřinu používá ke svícení. Elektroměr se nachází hned za hlavním vchodem z ulice. V minulosti tam byly elektroměry dva, jeden byl odmontován. Vedlejší dům s tímtéž číslem popisným má svůj vlastní elektroměr.

7. Svědek [jméno FO] vypověděl, že je zaměstnancem společnosti [právnická osoba]., která pro žalobkyni zajišťuje zjišťování neoprávněných odběrů elektrické energie. Právě popsané činnosti se svědek věnuje v souhrnu 16 let. Práci zadává společnost [právnická osoba] prostřednictvím tabletu, samotná činnost pak spočívá v měření na odběrných místech, v kontrolách odběrných míst a v demontáži elektroměrů. Při kontrolách se často setkávají s problémy, které spočívají kupříkladu v tom, že zákazník napojí tzv. neměřené části nebo že je zákazník nechce vpustit do objektu. Nejsou-li vpuštěni, sepíšou zápis a místo opustí. Poté společnost [právnická osoba] se zákazníkem komunikuje a návazně technici odběrné místo znovu navštíví. Nedojde-li ani v tomto případě ke vpuštění, je o součinnost požádána Policie ČR, což si řeší [právnická osoba]. Děje se tak v momentě, kdy lze předpokládat vznik vyšší škody. Pakliže existuje možnost přerušit dodávku elektrické energie bez vstupu do objektu, technici tak učiní. Pokud je smlouva o dodávkách elektrické energie ukončena, informuje o tom zákazníka obchodník s elektrickou energií doporučeným dopisem. Obchodník pak většinou požádá distributora o odpojení bezesmluvního elektroměru. Jestliže distributor selže, je demontáž elektroměru zadána společnosti [právnická osoba]. s informací, že na odběrném místě může docházet k neoprávněnému odběru. Od ukončení smlouvy do demontáže elektroměru standardně uběhne doba několika měsíců. Zda vskutku dochází k neoprávněnému odběru elektrické energie, lze určit až v okamžiku, kdy technici mohou vidět samotný elektroměr. Může se totiž stát, že hodnoty na elektroměru jsou nižší a že o neoprávněný odběr se vůbec nejedná. Pak je elektroměr demontován a bývalému zákazníkovi se vystaví opravná faktura, následně mu jsou vráceny finanční prostředky. Není-li možno se na odběrné místo dostat, lze odběr stanovit odhadem, kdy se vychází z historie spotřeb. V takovém případě nelze vyloučit, že vypočtené hodnoty mohou být vyšší, než kolik činil skutečný odběr. Společnost [právnická osoba]. je v Jihočeském kraji výhradním dodavatelem společnosti [právnická osoba]. Ještě před zadáním zakázky se ale o kontrolu odběrného místa a případnou demontáž pokouší přímo [právnická osoba] prostřednictvím svých zaměstnanců. Není pochyb, že se tak dělo i v řešeném případě. Svědek vzpomněl, že odběrné místo navštívili dne 26. 4. 2021, čemuž odpovídá ve spise založený zápis. Žalovaný jim otevřel, ale odmítl je vpustit dovnitř, což zdůvodnil tím, že je ve sporu se společností [Anonymizováno].[Anonymizováno]. Technici tudíž místo opustili, přerušení dodávky elektrické energie zvnějšku objektu bylo vyloučeno, neboť uvnitř objektu, konkrétně v průjezdu napravo v plechové skříni, se nacházel ještě další elektroměr, jímž byla měřena elektrická energie dodávaná dle smlouvy. Následně věc řešila žalobkyně, ta jim opětovnou kontrolu odběrného místa zadala v roce 2023. Onehdy se na místo dostavili, žalovaný je vpustil dovnitř a s demontáží elektroměru souhlasil. Demontáž byla zrealizována, dodávky elektrické energie přerušeny. Žalovanému byla dána možnost vyjádřit se k provedené kontrole a k demontáži elektroměru. Této možnosti žalovaný nevyužil, zápis o kontrole odmítl podepsat. Dle svědka se na plechové skříňce nacházela plomba, další plomba byla na samotném elektroměru, neoprávněný zásah do elektroměru seznán nebyl. V opačném případě by bylo nutno jej odeslat na úřední přezkoušení. Pokud se plomb týče, jedná se o plomby státní zkušebny. Jelikož nebylo třeba elektroměr odesílat k úřednímu přezkoušení, předali jej technici do kanceláře žalobkyně. V průběhu celé demontáže se s využitím tabletu pořizuje fotodokumentace elektroměru i zaplombování, fotografie se poté zasílají společnosti [právnická osoba]. Za dobu výkonu této činnosti se svědek nesetkal s poruchou elektroměru. Teoreticky si lze možnost poruchy představit u dříve používaných mechanických elektroměrů, na digitálním elektroměru, který byl demontován u žalovaného, není ničeho, co by se mohlo porouchat. Když by navíc k určité poruše došlo, třeba by elektroměr neměřil jednu fázi, vždy by se to objevilo na displeji elektroměru.

8. Svědek [jméno FO] vypověděl, že pro společnost [právnická osoba]. pracuje 3 roky, předtím pracoval jako elektrikář. Zakázky jim společnost [právnická osoba] zadává cestou tabletu, kdy se jako technici dozví datum, čas a odběrné místo včetně specifikace toho, co mají provést. Není přitom vyloučeno, že kromě jich samých navštíví odběrné místo technici společnosti [právnická osoba]. Po demontáži se elektroměr odevzdá tzv. na cejch, kde je ještě dále kontrolován. Před samotnou demontáží se ještě provádí na místě samém kontrola měření, tedy zda elektroměr zobrazuje správné hodnoty. V rámci své činnosti se ještě svědek nesetkal s tím, že by měl elektroměr poruchu. [jméno FO] zde řešeném odběrném místě byl dvakrát, nejprve dne 26. 4. 2021, následně v květnu roku 2023. Při první kontrole je žalovaný odmítl vpustit dovnitř s odůvodněním, že vede spor se společností [právnická osoba]. a že do doby, než bude tento spor vyřešen, demontáž elektroměru odmítá. V případě druhém byli s kolegou vpouštěni, elektroměr demontovali a odvezli společnosti [právnická osoba]. Onehdy žalovaný moc nekomunikoval, byl zamračen. Pokud nejsou technici vpuštěni při prvé návštěvě odběrného místo, společnost [právnická osoba] zákazníky upozorní dopisem. Poté se již vstup na odběrné místo zdaří. Policie ČR je o součinnost žádána typicky v případě, kdy zákazníci techniky napadají. V posuzované věci, kdy prvá kontrola proběhla dne 26. 4. 2021 a druhá dne 29. 5. 2023, jde spíše o výjimečnou záležitost.

9. V průběhu řízení provedl soud listinné důkazy, přičemž níže rekapituluje zjištění z nich učiněná.

10. Z listinného důkazu založeného na č. l. 3 spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] (dále jen „spis“) bylo zjištěno, že přípisem ze dne 22. 8. 2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky ve výši 114 426 Kč, jíž kvalifikovala jako náhradu škody za neoprávněný odběr elektrické energie. V té souvislosti se odkázala na jí vystavenou fakturu a doplnila, že nebude-li dlužná částka dobrovolně uhrazena, podá žalobkyně žalobu u věcně a místně příslušného soudu.

11. Z listinného důkazu založeného na č. l. 4 spisu bylo zjištěno, že dne 24. 7. 2023 vystavila žalobkyně fakturu č. 4300002595 na částku ve výši 114 426,29 Kč včetně DPH splatnou dne 7. 8. 2023. Jako zákazník je označen žalovaný, fakturováno je za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy na adrese [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno], [adresa] [Anonymizováno] [jméno FO].

12. Z listinných důkazů založených na č. l. 5 - 9 spisu bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] stanovila dlužnou sumu za neoprávněný odběr v období od 1. 12. 2020 do 29. 5. 2023 ve výši 83 350,19 Kč. Ke dni 1. 12. 2020 činil stav hodnot VT na elektroměru 465 kWh, NT pak 255 kWh, ke dni 29. 5. 2023 činil stav hodnot VT na elektroměru 4 568 kWh, NT pak 2 409 kWh, což znamená celkovou spotřebu změřenou elektroměrem ve výši 6 257 kWh. Výše oprávněných nákladů byla určena částkou ve výši 11 217 Kč sestávající z částky 3 440 Kč jakožto nákladů na straně žalobkyně a z částky ve výši 7 777 Kč jakožto nákladů vynaložených žalobkyní na služby externí společnosti. Tyto služby zahrnují náhradu za monitoring dne 26. 4. 2021 ve výši 793 Kč a dále náhradu za úkony realizované dne 29. 5. 2023. Dne 29. 5. 2023 byla provedena v pořadí druhá kontrola na odběrném místě Vyšší [jméno FO] 73, [adresa] Vyšší [jméno FO], číslo EAN [Anonymizováno], odběratel [jméno FO]. Odběrné místo bylo umístěno v průjezdu, nebylo přístupné, celkem se na dané adrese nacházela 2 odběrná místa. Úkol pro techniky byl specifikován dne 3. 5. 2023 [jméno FO], a to následujícím způsobem: „Prosím o demontáž bezesmluvního elektroměru, smlouva ukončena 30. 11. 2020. dle PUY se stavem VT 465 kWh a NT 255 kWh, nepřerušeno. [jméno FO] více elektroměrů. Kontakt na odběratele [tel. číslo]neexistuje. Dne 3. 5. 2023 odeslán dopis k zpřístupnění i na majitele nemovitosti.“ Kontrola byla zahájena dne 29. 5. 2023 v 9:00 s tím, že „odběrné místo před kontrolou“ odebírá. Hlavní jistič specifikován jako 3 x 42 A, plomba č. [spisová značka] je v pořádku. Identifikován elektroměr č. 12080333, rok výroby 2018, rok cejchu 2019, stav VT 4 568 kWh, stav NT 2 409 kWh. Konstatováno, že u elektroměru - jsou plomby DS v pořádku, - plomby státní zkušebny jsou v pořádku, - sled fází je v pořádku, - elektroměr je zapojen správně - a registruje spotřebu. Uvedeno, že na [jméno FO] byl zjištěn neoprávněný odběr, ten specifikován jako „odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.“ Bylo konstatováno, že odběr slouží pro „Podnikání – provoz 24 hod“. Neoprávněný odběr byl zjištěn dne 29. 5. 2023 v 9:05 a odstraněn dne 29. 5. 2023 v 9:

46. Kontrola bylo ukončena 29. 5. 2023 v 9:51 s popisem, že dne 29. 5. provedena demontáž bezesmluvního elektroměru číslo [hodnota] se stavy VT 4 568 kWh, NT 2 409 kWh – neoprávněný odběr – odpojeno na hlavním jističi. Dále kontrolován elektroměr za společným plechem č. 1200439790 se stavy VT 23 669 kWh, NT 128 500 kWh. Za [právnická osoba] uvedeni [jméno FO] a [jméno FO], za zákazníka [jméno FO], který odmítl podepsat.

13. Z listinného důkazu založeného na č. l. 41 - 42 spisu bylo zjištěno, že dne 11. 12. 2020 vystavila společnost [právnická osoba]. žalovanému jakožto zákazníkovi mimořádnou fakturu č. 4102964516, a to za období od 23. 4. 2020 do 30. 11. 2020. Vyúčtování vykázalo přeplatek ve výši 2 613 Kč. Konečný stav hodnot na elektroměru č. [hodnota] činil 465 kWh pro VT a 255 kWh pro hladinu NT.

14. Z listinného důkazu založeného na č. l. 43 spisu bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno].[Anonymizováno] přípisem ze dne 4. 11. 2020 oznámila žalovanému, že z důvodu neplnění smluvních povinností, zejména z důvodu prodlení s plněním platebních povinností vyplývajících z platně uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny číslo [hodnota] a obchodních podmínek, odstupuje od uvedené smlouvy s tím, že odstoupení nabývá účinnosti k datu 30. 11. 2020 a že k tomuto datu smlouva zaniká.

15. Z listinných důkazů založených na č. l. 50 - 51 spisu bylo zjištěno, že žalovaný jakožto odběratel uzavřel dne 4. 6. 2004 se společností [právnická osoba]. jakožto dodavatelem smlouvu o dodávce elektřiny, a to na dobu neurčitou. Odběrné místo se nacházelo na adrese [adresa] ve [jméno FO]. Žalovaný jakožto odběratel prohlásil, že při podpisu převzal a byl seznámen s platnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Z § 5 odst. 6 těchto obchodních podmínek plyne, že „Dodavatel je oprávněn jednostranně odstoupit od smlouvy o dodávce elektřiny z důvodu nezaplacení splatné zálohy nebo faktury v kterémkoliv odběrném místě odběratele, jestliže odběratel nesplnil svou povinnost uhradit pohledávku ani v náhradním termínu, který mu dodavatel stanovil. Dodavatel v tomto případě ukončí smluvní vztah o dodávce elektřiny provedením konečného odečtu, demontáží elektroměru a konečným vyúčtováním spotřebované elektřiny.“ 16. Z listinných důkazů založených na č. l. 62 - 63 spisu bylo zjištěno, že cena neoprávněně odebrané elektřiny sestává z vícero položek, konkrétně jde o - cenu za systémové služby ve výši 113,53 Kč/MWh, - vážený průměr ceny kladné regulační energie stanovený OTE ve výši 9 672,43 Kč/MWh, - cenu za distribuci ve výši 1 737,91 Kč/MWh, - příspěvek na obnovitelné zdroje ve výši 495 Kč/MWh, - cenu za činnosti operátora trhu ve výši 3,43 Kč na odběrné místo a měsíc, - daň z elektřiny ve výši 28,30 Kč/MWh.

17. Z listinného důkazu založeného na č. l. 64 - 65 spisu bylo zjištěno, že žalovaný dne 20. 4. 2021 požádal společnost [právnická osoba]. jakožto dodavatele o uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z hladiny NN. Jako adresu odběrného místa uvedl [adresa], Vyšší [jméno FO], a požádal o trvalý odběr včetně montáže elektroměru. Charakter odběru byl specifikován jako byt, předpokládaná roční spotřeba byla stanovena ve výši 1 MWh.

18. Z fotografií založených na č. l. 66 - 67 spisu bylo zjištěno, že tyto byly pořízeny dne 26. 4. 2021 v 9:40 hod, respektive v 9:41 hod. Na fotografiích se nachází budova mající dvoukřídlé dveře, dále vchod s nápisem „PENZION“ a konečně vchod s nápisem „[Anonymizováno]“. Na dvoukřídlích dveřích je číslo popisné [Anonymizováno].

19. Z listinného důkazu založeného na č. l. 84 spisu bylo zjištěno, že jde o „výpis transakcí z účtu recon ucet [Anonymizováno]/[Anonymizováno]“ u Airbank. Dne 4. 3. 2021 byla společnosti [právnická osoba]. poukázána částka ve výši 6 210 Kč, dne 8. 3. 2021 byla společnosti [právnická osoba]. poukázána částka ve výši 2 280 Kč, dne 9. 3. 2021 byla ve prospěch účtu připsána od společnosti [právnická osoba]. částka ve výši 2 280 Kč s popisem „DOC. 4013 53 2021 . 10000056 [Anonymizováno] [Anonymizováno], dne 29. 3. 2021 byla společnosti [právnická osoba]. poukázána částka ve výši 6 210 Kč.

20. Z listinných důkazů založených na č. l. 89 - 94 spisu bylo zjištěno, že dne 26. 4. 2023 uzavřela společnost [Anonymizováno].[Jméno zainteresované společnosti 0/0] se společností [právnická osoba]. rámcovou dohodu, jejímž předmětem je provádění jednotlivě definovaných výkonů v rámci kontroly odběrných míst a řešení neoprávněných odběrů. Dne 15. 5. 2023 uzavřely smluvní strany dodatek č. 1 k uvedené smlouvě, jehož nedílnou součástí je ceník výkonů jakožto příloha č.

2. Za výkon „NN přímé měření“ ve spektru „SV1“ je stanovena sazba 4 754 Kč bez DPH, za výkon „odběr bez MZ“ ve spektru „SV6“ je stanovena sazba 2 230 Kč bez DPH.

21. Z listinných důkazů založených na č. l. 95 – 96 p. v. spisu bylo zjištěno, že přípisem ze dne 24. 3. 2021 žalobkyně požádala žalovaného o zpřístupnění odběrného místa na adrese [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno], [adresa] [Anonymizováno] [jméno FO], číslo elektroměru [Anonymizováno]. Žalobkyně upozornila žalovaného, že opakovaně nebyl z jeho strany přístup umožněn, návazně požádala o zpřístupnění v termínu 26. 4. 2021 ve 12:

0. Pro případ, že by daný termín byl nevyhovující, uvedla telefonický kontakt pro stanovení termínu náhradního s tím, že kontrolu třeba provést nejpozději do 17. 5. 2021. Pod přípisem je podepsán [jméno FO] z odboru Energetická kontrola. Přípisem ze dne 3. 5. 2023 žalobkyně požádala žalovaného o zpřístupnění odběrného místa na adrese [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno], [adresa] [Anonymizováno] [jméno FO], číslo elektroměru [Anonymizováno]. Žalobkyně upozornila žalovaného, že opakovaně nebyl z jeho strany přístup umožněn, návazně požádala o zpřístupnění v termínu 29. 5. 2023 v 9:

0. Pro případ, že by daný termín byl nevyhovující, uvedla telefonický kontakt pro stanovení termínu náhradního s tím, že kontrolu třeba provést nejpozději do 19. 6. 2023. Pod přípisem je podepsán [jméno FO] z odboru Energetická kontrola. Přípis téhož znění byl adresován též společnosti [právnická osoba]. Přípisem ze dne 13. 6. 2023 žalobkyně informovala žalovaného, že kontrolou provedenou dne 29. 5. 2023 na odběrném místě [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno], [adresa] [Anonymizováno] [jméno FO], číslo elektroměru [Anonymizováno], byl zjištěn neoprávněný odběr. Žalobkyně požádala žalovaného o vysvětlení ke zjištěným skutečnostem, zejména k rozsahu škody a způsobu užívání odběrného místa, aby mohla situaci vyhodnotit. Žalobkyně upozornila, že pokud nebude ze strany žalovaného kontaktována, bude mít za to, že žalovaný nemá připomínek, a náhradu škody stanoví dle legislativy platné v době zjištění. Z listinného důkazu založeného na č. l. 97 - 99 spisu bylo zjištěno, že dne 26. 4. 2021 byla provedena v pořadí první kontrola na odběrném místě [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno], [adresa] [Anonymizováno] [jméno FO], číslo EAN [Anonymizováno], odběratel [jméno FO]. Odběrné místo bylo umístěno v průjezdu, nebylo přístupné, celkem se na dané adrese nacházela 2 odběrná místa. Úkol pro techniky byl specifikován dne 24. 3. 2021 [jméno FO], a to následujícím způsobem: „Prosím o demontáž bezesmluvního elektroměru, smlouva ukončena 30. 11. 2020. dle PUY se stavem VT 465 kWh a NT 255 kWh, nepřerušeno. [jméno FO] více elektroměrů. Kontakt na odběratele [tel. číslo]neexistuje. Dne 24. 3. 2021 odeslán dopis.“ Kontrola byla zahájena dne 26. 4. 2021 v 9:39 s tím, že „odběrné místo před kontrolou“ odebírá. Hlavní jistič specifikován jako 3 x 42 A. Označen elektroměr č. [hodnota], rok výroby 2018, rok cejchu 2019. Kontrola ukončena dne 26. 4. 2021 v 9:49 se závěrem, že „odběratel odmítl elektroměr zpřístupnit – odmítl demontáž na základě soudního řízení s firmou E.ON.“ Za [právnická osoba] uveden [jméno FO], jako zákazník uveden [jméno FO].

22. Z listinného důkazu založeného na č. l. 101 - 102 spisu bylo zjištěno, že na adrese [Adresa zainteresované osoby 0/0], sídlí společnost [právnická osoba]., jejímž jednatelem a současně společníkem s 10 % obchodním podílem je žalovaný 23. Z listinného důkazu založeného na č. l. 104 spisu bylo zjištěno, že se jedná o rychlý přehled k faktuře za elektřinu adresovaný zákazníkovi – společnosti [právnická osoba]., sídlem [adresa] Vyšší [jméno FO]. Za období od 30. 4. 2022 do 28. 4. 2023 skončilo vyúčtování přeplatkem ve výši 43 118 Kč při celkové spotřebě elektřiny 3,470 MWh. Dosavadní výše záloh činila 8 700 Kč, nová výše zálohy byla stanovena ve výši 4 120 Kč.

24. Z listinného důkazu založeného na č. l. 105 spisu bylo zjištěno, že jde o přehled sestavený a okomentovaný žalovaným. Součástí přehledu jsou hůře čitelné či nečitelné kopie poštovních poukázek a výpisu z účtu. Přehled obsahuje výroky „elektroměr nelegálně odstraněn a číslo zablokováno“, „Žádné dluhy do května 2021, zaplatil jsem předem, doklad o zpětné kontrole“, „a ještě tentýž den jsem byl připraven zaplatit doklad o vrácení peněz“, „V minulých letech jsem dostal peníze zpět, doklad o vyúčtování“ či „Smlouva stále existuje, protože jsem se nedopustil žádných dluhů“. Dle výňatku z výpisu z účtu byla dne 19. 2. 2021 společnosti [právnická osoba] poukázána částka ve výši 2 200 Kč, tutéž částku společnost [právnická osoba] na daný účet dne 22. 2. 2021 vrátila. Z poštovní poukázky typu B plyne, že společnost [právnická osoba]. poukázala žalovanému dne 14. 5. 2019 částku ve výši 4 544 Kč.

25. Z fotografií založených na č. l. 116 – 116 p. v. spisu bylo zjištěno, že tyto byly pořízeny dne 29. 5. 2023 v 9:

8. Zachycují elektroměr č. [hodnota] s hodnotou VT 4 658 kWh a NT 2 409 kWh.

26. Z fotografií založených na č. l. 124 spisu bylo zjištěno, že na té z nich, která je označena datem 19. 1. 21, je zachycen muž v pracovní kombinéze, na té z nich, která je označena datem 29. 5. 23, je zachycen muž držící tablet a provádějící činnosti u plechové skříňky s elektroměrem.

27. Z listinného důkazu založeného na č. l. 131 spisu bylo zjištěno, že bylo učiněno celkem 6 návštěv odběrného místa za účelem kontroly a demontáže elektroměru. Stalo se tak ve dnech 29. 10. 2020, 4. 11. 2020, 19. 1. 2021, 21. 1. 2021, 26. 4. 2021 a 29. 5. 2023.

28. Z listinného důkazu (obchodních podmínek) založeného na č. l. 137 spisu bylo zjištěno, že každá ze smluvních stran je oprávněna odstoupit od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny v případě neplnění povinností druhé smluvní strany (čl. 6.2). Odstoupení musí být učiněno písemně a je účinné ke dni jeho doručení, pokud odstupující strana neuvede pozdější datum (čl. 6.3). Tyto obchodní podmínky nahrazují obchodní podmínky, které jsou součástí smluv uzavřených do 31. 12. 2015, a nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2016. Skutkové a právní hodnocení 29. Dle § 556 odst. 2 o. z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

30. Dle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

31. Dle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

32. Dle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

33. Dle § 25 odst. 3 písm. c) bodu 4 zákona č. 458/2000 Sb. (dále jen „e. z.“) provozovatel distribuční soustavy má právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51.

34. Dle § 28 odst. 2 písm. c) e. z. zákazník je povinen umožnit přístup k měřicím zařízením provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy.

35. Dle § 49 odst. 6 e. z. výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav či zákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

36. Dle § 50 odst. 2 zákona e. z. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.

37. Dle § 51 odst. 1 písm. a) e. z. neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

38. Dle § 51 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

39. Dle § 51 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

40. Dle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

41. Dle § 17 odst. 3 vyhlášky č. 359/2020 Sb. výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se 1. pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, a 2. pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde 1. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, 2. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, a 3. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu 42. Pro rozhodnutí ve věci bylo klíčové zabývat se třemi stěžejními okruhy otázek, které vykrystalizovaly z námitek vznesených žalovaným.

43. V prvé řadě má soud na mysli problematiku existence smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřenou mezi společností [právnická osoba]. jakožto dodavatelem a žalovaným jakožto odběratelem pro odběrné místo na adrese [adresa] ve [jméno FO], číslo EAN [Anonymizováno]. Smluvní vztah se počal odvíjet již v roce 2004, kdy na straně dodavatele vystupovala ještě společnost [právnická osoba]., přičemž přetrval až do 30. 11. 2020, kdy nový dodavatel, společnost [právnická osoba]., odstoupením smluvní poměr ukončil, což zdůvodnil neplněním platebních povinností ze strany žalovaného. Žalovaný potvrdil, že od společnosti [právnická osoba]. obdržel přípis ze dne 4. 11. 2020, který obsahoval akt odstoupení od smlouvy a který byl soudem proveden k důkazu. Bylo pak na žalovaném, aby opodstatněnost odstoupení rozporoval, respektive aby prokázal, že smlouva o sdružených službách dodávky elektrické energie i nadále existuje, o čemž soud při jednání jeho právního zástupce poučil. Žalovanému se ovšem nepodařilo této své procesní povinnosti dostát. Opakovaně sice tvrdil, že své platební závazky, byť se zpožděním s ohledem na koronavirovou pandemii, plnil a že se společností [právnická osoba]. komunikoval, kdy dokonce údajně navštívil její českobudějovickou pobočku, tvrzení stran plnění platebních povinností však nebyla dostatečně konkrétní, určitá a především podložená. Důkazy k tomu označené, jak jsou založeny na č. l. 84 a na č. l. 105 spisu, nepovažuje soud za dostatečně vypovídající.

44. Soud proto neměl důvodu nevěřit, že žalovaný se ocitl v prodlení s placením svých závazků a že právě z tohoto důvodu společnost [právnická osoba] od smlouvy odstoupila, jak ji k tomu opravňují všeobecné obchodní podmínky (k tomu viz čl. 6.2 všeobecných obchodních podmínek založených na č. l. 137 spisu a účinných ke dni odstoupení od smlouvy) a jak by ji k tomu hypoteticky legitimoval přímo zákon, neboť neplacení za dodanou elektrickou energii představuje v kontextu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny podstatné porušení smluvní povinnosti dle § 2002 odst. 1 o. z. V této souvislosti měl soud na paměti zásadu in favorem negotii vyjádřenou v § 574 o. z. Nadto sám žalovaný se v intencích odstoupení od smlouvy zachoval, neboť dne 20. 4. 2021 požádal společnost [právnická osoba] o uzavření nové smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa] ve [jméno FO], číslo EAN [Anonymizováno]. Z právě zmíněného budiž zjevno, že žalovaný si byl nejpozději ke dni 20. 4. 2021 vědom toho, že původní smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny zanikla, což jej vedlo k tomu, aby usiloval o uzavření smlouvy nové. Přitom již před posledně uvedeným datem měl k dispozici indicie, že původní smlouva zanikla, neboť platby, které společnosti [právnická osoba] v březnu 2021 poukazoval, se obratem vracely zpět na jím využívaný bankovní účet (viz k tomu č. l. 84 spisu). Ve smyslu § 556 odst. 2 o. z. dal tedy žalovaný svým pozdějším chováním jednoznačně najevo, jaký význam přípisu společnosti [právnická osoba]. ze dne 4. 11. 2020 přikládá.

45. Platné odstoupení od smlouvy s účinností ke dni 30. 11. 2020 při absenci uzavření smlouvy nové mělo za následek, že jakýkoliv odběr elektrické energie realizovaný na odběrném místě s kódem EAN [Anonymizováno] počínaje dnem 1. 12. 2020 by byl odběrem tzv. bezesmluvním ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaný elektrickou energii na uvedeném odběrném místě i nadále odebíral, kteroužto eventualitu žalobkyně jakožto provozovatel distribuční soustavy presumovala. Když se přitom pracovník žalobkyně v lednu 2021 pokusil elektroměr demontovat, žalovaný to odmítl s tím, že se společností [právnická osoba]. vede spor. Jelikož se demontáž nezdařila v režii žalobkyně samotné, byli na místo vysláni zaměstnanci externí společnosti, technici [jméno FO] a [jméno FO]. Ti se pokusili o demontáž elektroměru dne 26. 4. 2021 v dopoledních hodinách, leč žalovaný je odmítl vpustit do objektu s tímtéž odůvodněním jako v případě předchozím. Snaha o demontáž elektroměru tak i podruhé vyšla vniveč. Takříkajíc napotřetí se technici [jméno FO] a [jméno FO] dostavili na odběrné místo dne 29. 5. 2023, onehdy je žalovaný již do objektu vpustil (do průjezdu domu na adrese č. p. 73 ve [jméno FO]) a demontáž elektroměru č. [hodnota] se tudíž podařilo zrealizovat, což ostatně vyplývá jak z výpovědí všech zúčastněných aktérů demontáže, tak z příslušného zápisu o kontrole.

46. Druhý okruh námitek se dotýká určení osoby odpovědné za prokázaný neoprávněný odběr elektrické energie a dále rozsahu neoprávněně odebrané elektřiny.

47. Odpovědnost za neoprávněný odběr elektrické energie vystupuje jako zvláštní druh občanskoprávní odpovědnosti upravený zvláštním právním předpisem. Tato odpovědnost jest vystavěna na principu objektivním, proto k jejímu vzniku postačuje existence neoprávněného odběru a vznik škody s tím, že právě popsané jevy spojuje vztah příčinné souvislosti (k tomu viz kupříkladu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. [spisová značka], a judikaturu na něj navazující). Za neoprávněný odběr odpovídá osoba elektřinu neoprávněné odebírající, poškozeným je v případě bezesmluvního odběru provozovatel distribuční soustavy.

48. Žalovaný nejprve popíral svoji pasivní věcnou legitimaci s odůvodněním, že nemovitou věc, kde byl odběr realizován, užívá vícero subjektů. Soud jej tudíž s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. [spisová značka], poučil, že ony neoprávněně odebírající osoby nutno označit. Soudní praxe se totiž v minulosti setkala s případy, kdy se neoprávněného odběru dopouštěly osoby, které k nemovité věci nebo k jejímu majiteli neměly jakýkoliv právně relevantní vztah (bezdomovci či squateři). Tuto svoji argumentaci však žalovaný dále nerozvinul, naopak sdělil, že k odběru elektrické energie v období od 1. 12. 2020 do 29. 5. 2023 z jeho strany na daném odběrném místě docházelo, to ovšem na základě smlouvy (k této problematice viz výše). Z jeho výpovědi pak navíc plyne, že na adrese [adresa] ve [jméno FO] žije 30 let, z toho posledních 15 let sám. Vedle bytu, jehož se týká řešený spor, provozuje žalovaný na dané adrese ještě kavárnu a penzion, ničeho dalšího se tam nenachází.

49. Žalovaný se následně jal rozporovat rozsah neoprávněně odebrané elektřiny. Soudu předestřel, že dle posledního vyúčtování od společnosti [právnická osoba]. odebral za období od dubna 2018 do dubna 2019 elektrickou energii v rozsahu 0,856 MWh, což činí 0,071 MWh za měsíc. Oproti tomu měsíční spotřeba za dobu neoprávněného odběru vychází na 0,21 MWh. Žalovanému lze přisvědčit, že se jedná o zhruba trojnásobný nárůst spotřeby. Pomine-li soud skutečnost, že tvrzenou výši spotřeby v období od dubna 2018 do dubna 2019 žalovaný nikterak nedoložil, bylo na něm, aby předestřel soudu tvrzení, která by rozsah odběru elektřiny důvodně vyvracela, a aby tato tvrzení také prokázal. Žalovaný však ničeho v této souvislosti nedoplnil, trval pouze na tom, že jeho spotřeba se v inkriminované době ničím nevymykala. Dle soudu nelze pomíjet, že v roce 2020 a 2021 probíhala koronavirová pandemie a že v důsledku protipandemických opatření museli obyvatelé velkou část dne trávit ve svých domácnostech. Sám žalovaný ostatně vzpomněl, že v době kovidové pandemie byla zavřená pošta či pobočka [právnická osoba]. Tento aspekt by dle soudu nárůst spotřeby na straně žalovaného vysvětlovat mohl. Jak ale soud výše zmínil, bylo věcí žalovaného jím sporovanou výši spotřeby důsledně vyvracet.

50. Soud se blíže zabýval též postupem žalobkyně, konkrétně zda v souvislosti se zjišťováním neoprávněného odběru elektrické energie dostála imperativu obecné prevenční povinnosti v intencích závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně prokázala, že se opakovaně buďto ve své vlastní režii, nebo prostřednictvím externí společnosti snažila na odběrné místo dostat a případně zjištěnému neoprávněnému odběru zamezit. Prokazatelně uskutečněné návštěvy v lednu 2021, respektive v dubnu 2021 nepřinesly kýžený výsledek pro odmítavý přístup žalovaného. Dlužno na tomto místě upozornit, že žalovaný jednal v rozporu s § 28 odst. 2 písm. c) e. z., respektive s § 49 odst. 6 e. z. Žalovaný externím technikům zpřístupnil objekt teprve dne 29. 5. 2023. Právě onehdy mohli technici zkontrolovat zaplombování, prohlédnout elektroměr a provést jeho demontáž. Je sice zjevné, že od poslední návštěvy dne 26. 4. 2021 do oné další, již „úspěšné“, uběhly více jak dva roky. Z výpovědí techniků lze dovodit, že tato doba je spíše nestandardní, dle soudu však nutno hodnotit individuální okolnosti posuzované věci. Žalovaný totiž podvakrát demontáž elektroměru odmítl, odkazoval se v této souvislosti na soudní spor vedený se společností [právnická osoba], navíc podal na danou společnost trestní oznámení pro porušování domovní svobody. [jméno FO] pozadí právě popsaného lze chápat, že žalobkyně se po delší dobu o kontrolu odběrného místa nepokusila. Činila tak zřejmě s cílem vyčkat uklidnění nastalé situace. Jakkoliv doba neoprávněného odběru čítá 30 měsíců, jde o dobu pohybující se v rámci maximální 36měsíční doby dle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., za kterou lze náhradu za neoprávněný odběr požadovat. Vedle toho je zřejmé, že na nárůstu doby neoprávněného odběru na 30 měsíců se významně podílel žalovaný. Kdyby býval splnil svou zákonnou povinnost a umožnil demontáž elektroměru již 19. 1. 2021, byla by jeho situace diametrálně odlišná. Pro úplnost soud dodává, že dle výpovědi techniků externí společnosti nebylo v předmětné věci možno přerušit dodávku elektrické energie zvnějšku, neboť se na odběrném místě nacházel ještě další elektroměr, přes nějž se realizoval smluvní odběr.

51. K vypořádání zbývá poslední okruh sporných otázek, a to stanovení výše škody spočívající v neoprávněném odběru. Soud konstatuje, že žalobkyně předestřela soudu podrobný mechanismus výpočtu, jemuž nelze ničeho vytknout a který odpovídá dikci § 17 odst. 3 vyhlášky č. 359/2020 Sb. Jde o sofistikovaný postup, v němž se promítá vícero veličin. Soud odkazuje v podrobnostech odkazuje na č. l. 62-63. S ohledem na nutnost aplikovat při stanovení ceny neoprávněně odebrané elektřiny podzákonný právní předpis vzal soud zřetel na nález Ústavního soudu ze dne 11. 8. 2015, sp. zn. I. ÚS 668/15, přičemž na toto rozhodnutí upozornil účastníky řízení. V souzené věci však nelze odkazovaný nález považovat za přiléhavý, jelikož Ústavním soudem řešená věc se týkala situace, kdy se jednalo o tzv. neměřený neoprávněný odběr a výši škody tudíž distributor stanovil dle hodnoty jističe, tedy fiktivně. Naproti tomu ve věci zdejší měla žalobkyně k dispozici hodnoty změřené funkčním a řádně zaplombovaným elektroměrem, pročež se stanovená výše škody nikterak nevymyká skutečnému odběru, což by eventuelně mohlo být důvodem pro neaplikování podzákonného předpisu. Další takový „neaplikační“ důvod by mohla představovat přemrštěná či extrémní výše stanové škody. Takovou okolnost ovšem soud v předmětné věci neidentifikoval. Žalobkyně při výpočtu použila správné veličiny, s ohledem na zjištění neoprávněného odběru dne 29. 5. 2023 byla povinna vyjít z váženého průměru ceny kladné regulační energie za rok 2022 ve výši 9 672,43 Kč. Soud se v této souvislosti zabýval okamžikem zjištění neoprávněného odběru, neb právě ten je rozhodující pro určení kalendářního roku, z něhož se při stanovení váženého průměru ceny kladné regulační energie vychází. Technik externí kontrolní společnosti potvrdil, že neoprávněný odběr lze s jistotou identifikovat až v momentě, kdy je fyzicky zhlédnut elektroměr.

52. Vedle ceny za neoprávněně odebranou elektřinu má žalobkyně v souladu s § 51 odst. 3 e. z. právo též na náhradu nákladů nezbytně nutně vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru. Tyto náklady žalobkyně soudu adekvátně doložila a jejich výpočet vysvětlila (viz k tomu č. l. 6 a č. l. 85-92).

53. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, vedle jistiny přiznal žalobkyni ještě právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení.

54. Procesně úspěšné žalobkyni vznikly náklady řízení, které představuje v prvé řadě odměna advokáta za 8 úkonů právní služby a s tím související náhrada hotových výdajů. Jedná se o následující úkony právní služby: - příprava a převzetí právního zastoupení, - účast na jednání soudu dne 5. 2. 2024, - sepis vyjádření ze dne 6. 3. 2024, - účast na jednání soudu dne 19. 3. 2024 (započteno ve smyslu § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. jako 2 úkony, neb jednání trvalo od 8:30 do 11:00 hodin), - účast na jednání soudu dne 14. 5. 2024, - sepis vyjádření ze dne 21. 5. 2024, - účast na jednání soudu dne 14. 5. 2024. Každý ze shora uvedených úkonů je v souladu s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. honorován odměnou ve výši 5 700 Kč při tarifní hodnotě 114 426 Kč. Odměna advokáta tak činí celkem částku 45 600 Kč (8 x 5 700 Kč), paušální náhrada hotových výdajů v souvislosti s 8 úkony právní služby určená dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. pak představuje částku 2 400 Kč (8 x 300 Kč). Stručný přípis ze dne 26. 3. 2024 nepovažoval soud za úkon právní služby, který by bylo namístě honorovat. Advokátu žalobkyně náleží dále náhrada cestovného za cestu ke 4 jednáním zdejšího soudu z Českých Budějovic do Českého Krumlova a zpět, kdy celková ujetá vzdálenost činí 216 km (4 x 54 km). Všechny cesty byly realizovány v roce 2024, pročež náhrada za motorovou naftu činí dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. částku 38,70 Kč. Cestovné tak představuje sumu 1 644,28 Kč. Vedle toho přísluší advokátu žalobkyně ještě náhrada za čas promeškaný cestou na jednání soudu a zpět ve výši 1 600 Kč za 16 půlhodin podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Výslednou sumu nákladů právního zastoupení ve výši 51 244,28 Kč nutno navýšit o 21 % sazbu DPH, jejíž je advokát žalobkyně plátcem, pročež konečná částka dosahuje 62 005,58 Kč. Ještě před tím, než se žalobkyně nechala právně zastoupit, učinila ve své režii 3 úkony (výzva k plnění, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 21. 11. 2023), za které jí náleží dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. paušální náhrada ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Vedle shora uvedených nákladů vynaložila žalobkyně ještě 5 721,50 Kč na soudní poplatek. Celkem tedy náklady žalobkyně dosahují sumy 68 627,08 Kč.

55. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.