2 C 254/2021 - 279

Rubrum

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Štorkánovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Anonymizováno] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B], [Anonymizováno] c) [Jméno žalobce C], narozená [Datum narození žalobce C] bytem [Adresa žalobce C] d) [Jméno žalobce D], narozený [Anonymizováno] bytem [Adresa žalobce A] e) [Jméno žalobce E], narozený [Anonymizováno] bytem [Adresa žalobce A] všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení vlastnického práva k nemovitým věcem takto:

Výrok

I. Určuje se, že pozemky parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], byly k datu [datum], kdy zemřel [jméno FO], r.č. [RČ], naposledy trvale bytem [adresa], PSČ [adresa], ve společném jmění manželů žalobkyně [Jméno žalobce A] a zemřelého [jméno FO] r.č. [RČ], naposledy trvale bytem [adresa], PSČ [adresa].

II. Žalovaný je povinen zaplatit společně a nerozdílně oprávněným žalobcům a) – e) náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 158 670 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců [Jméno advokáta A].

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Táboře náklady tohoto řízení ve výši 1 490 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se svou žalobou domáhali určení, že pozemky parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa] (dále je „sporné pozemky“), byly k datu [datum], kdy zemřel [jméno FO], narozený [datum], ve společném jmění manželů žalobkyně a) a zemřelého [jméno FO]. Svůj návrh odůvodnili tím, že [datum] byla mezi [jméno FO], narozenou [datum] a [jméno FO], narozenou [datum], jako prodávajícími, uzavřena kupní smlouva s žalobkyní 1) a [jméno FO] na základě které žalobkyně a) se svým manželem [jméno FO] nabyli do svého bezpodílového spoluvlastnictví manželů nemovité věci, a to pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] o výměře 860 m2 budovu č. p. [Anonymizováno] v [jméno FO], pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 352 m2, pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 1819 m2 a pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 241 m2. Kupní smlouva byla registrována státním notářstvím ke dni 28.11.1985. V kupní smlouvě bylo uvedeno, že prodávající prodávají nemovitosti, konkrétně domek č. p. [Anonymizováno] se studnou, vedlejšími stavbami, venkovními úpravami a pozemky s oplocením a porosty a také stavby se stavbami nesloužícími osobní potřebě se všemi právy a povinnostmi a se vším příslušenstvím a součástmi manželům [jméno FO] a [Jméno žalobce A] za kupní cenu odpovídající posudku znalce [jméno FO] ze dne 16. 4. 1985 ve výši 171 500 Kč. V znaleckém posudku [jméno FO] z [datum] byly nemovitosti popsány jako bývalá menší zemědělská usedlost postavená po pravé straně silnice při příjezdu od [adresa] v obci [jméno FO]. Žalobkyně a) se se svým manželem [jméno FO] se stali na základě této kupní smlouvy vlastníkem převáděných pozemků, o čemž svědčí výpis z katastru nemovitostí pořízený zpětně k 18. 1. 2019, kde byli nemovitosti výslovně uvedené v kupní smlouvě označeny jako společné jmění manželů [jméno FO]. Na základě kupní smlouvy z 30. 10. 1985 se žalobkyně a) a její manžel [jméno FO] chopili držby celé zemědělské usedlosti ve stejném rozsahu, v jakém byla do té doby vykonávána jejich právními předchůdci, tj. [jméno FO] a [jméno FO], a to v dobré víře, že na základě kupní smlouvy nabyli vlastnické právo ke všem pozemkům a budovám tvořícím součást této zemědělské usedlosti. Celá zemědělská usedlost byla ohraničena plotem, který byl konec konců zmíněn ve znaleckém posudku z 16. 4. 1985 a tvořila jeden funkční celek. Žalobkyně a) ani její manžel [jméno FO] nebyli před uzavíráním kupní smlouvy, ani při jejím uzavření, nikým, tedy ani prodávajícími, upozorněni na to, že část zemědělské usedlosti se nachází na pozemcích, které nejsou předmětem prodeje. Naopak byli žalobkyně a) a její manžel [jméno FO] při uzavírání kupní smlouvy svými právními předchůdkyněmi ujišťováni, že kupují celou zemědělskou usedlost, tedy všechny pozemky a všechny stavby, které tuto zemědělskou usedlost jako jeden funkční celek tvoří a jako takové jim byly předány. Žalobkyně a) i její manžel [jméno FO] navíc plně důvěřovali i znaleckému posudku ze 16. 4. 1985, který byl v souvislosti s kupní smlouvou sepisován a v němž byla bývalá menší zemědělská usedlost popsána tak, že sestává ze stáje, obytné budovy, stodoly a zahrad kolem budov. Znaleckým posudkem bylo nadto oceňováno i následující veškeré oplocení zemědělské usedlosti v členění na dvě zahrady a jednu předzahradu, vlastní studna s ručním čerpadlem i veškeré porosty a ovocné stromy uvnitř zemědělské usedlosti, tedy i na sporných pozemcích. Žalobkyně a) se svým manželem se po uzavření kupní smlouvy začali o celou zemědělskou usedlost včetně všech pozemků a veškerých budov tvořících součást této zemědělské usedlosti řádně starat, udržovat ji svým nákladem a provádět mimo jiné opravu celého oplocení. Teprve až z dopisu [jméno FO], narozeného [datum], a [jméno FO], narozené [datum], ze dne 30. 7. 2017, tedy po necelých 32 letech od uzavření kupní smlouvy, se žalobkyně a) a její manžel [jméno FO] dozvěděli, že zemědělská usedlost, jejíž držby se chopili po uzavření kupní smlouvy s tím, že ji v dobré víře kupní smlouvou koupili celou, se nesestává pouze z pozemků, jejichž úplatný převod byl předmětem kupní smlouvy, ale též i ze tří sporných pozemků, které byly ke dni 30. 7. 2017 v katastru nemovitostí evidovány jako podílové spoluvlastnictví [jméno FO] a [jméno FO]. Po celou dobu, necelých 32 let, byli žalobkyně a) i její manžel [jméno FO] v dobré víře, že kupní smlouvou nabyli celou zemědělskou usedlost a po celou uvedenou dobu, necelých 32 let, také žalobkyně a) společně s manželem vykonávali oprávněnou držbu celé zemědělské usedlosti, tedy i oprávněnou držbu všech sporných pozemků, aniž by byli kýmkoliv upozorňováni, že by snad tyto pozemky neměly být v jejich vlastnictví. Ačkoliv bylo v kupní smlouvě i ve znaleckém posudku uvedeno, že ostatní pozemky zapsané na tomto LV v odd. D byly nabídnuty darem československému státu a že pozemky jsou v užívání socialistické organizace, a proto se neprovádí jejich specifikace, ani tato poznámka nemohla způsobit pochybnosti o tom, zda skutečně kupní smlouvou kupující kupují celou zemědělskou usedlost, neboť prodávající z kupní smlouvy byly v době uzavření kupní smlouvy též podílovými spoluvlastnicemi celé řady jiných pozemků, které se nacházely vně areálu předmětné zemědělské usedlosti, a které na rozdíl od sporných pozemků skutečně fakticky socialistická organizace užívala. Žalobkyně a) i její manžel [jméno FO] byli prodávajícími ujištěni, že předmětem prodeje dle kupní smlouvy je zemědělská usedlost jako celek; tedy všechny pozemky a všechny stavby tvořící její součásti v rámci oplocení ke dni uzavření kupní smlouvy. Žalobkyně a) a její manžel [jméno FO] se tak v důsledku vydržení stali vlastníky všech sporných pozemků, přičemž žalobkyně a) vůči [Anonymizováno]. [jméno FO] a [Anonymizováno]. [jméno FO] vydržení vlastnického práva ke všem sporným pozemkům namítla dopisem ze dne 21. 8. 2018. Dne [datum] [jméno FO] zemřel a vzhledem k tomu, že nezanechal právní jednání pro případ své smrti, byli účastníky dědického řízení všichni žalobci a) - e). Předmětem řízení o dědictví nebyly sporné pozemky, ale pouze ty nemovité věci, které byly skutečně předmětem prodeje dle kupní smlouvy. Ke dni podání této žaloby byl jako výlučný vlastník sporných pozemků veden v katastru nemovitostí žalovaný, přičemž tento měl sporné pozemky nabýt od [Anonymizováno]. [jméno FO] a [Anonymizováno]. [jméno FO] na základě kupní smlouvy o převodu nemovité věci uzavřené 7. 9. 2021 s tím, že vklad vlastnického práva byl učiněn s účinky zápisu ke dni 15. 9. 2021. Vzhledem k tomu, že zákonem předpokládaná nezbytná doba nutná k vydržení vlastnického práva u nemovitostí u žalobkyně a) i jejího manžela uplynula dne 28. 11. 1995, počínaje dnem 29. 11. 1995 se žalobkyně a) se svým manželem [jméno FO] stala vlastníkem všech sporných pozemků v režimu tehdejšího bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Vzhledem k tomu, že manžel žalobkyně a) [jméno FO] [datum] zemřel a sporné pozemky nebyly předmětem dědického řízení z toho důvodu, že jako vlastníci nebyli manželé v katastru nemovitostí uvedeni, nezbývá žalobcům než se domáhat určení, že k datu smrti [jméno FO], tj. k [datum], byly uvedené pozemky ve společném jmění manželů, a to žalobkyně a) a [jméno FO]. Zápisu do katastru nemovitostí přitom nemohou dosáhnout jinak než na základě určovací žaloby, když souhlasným prohlášením toto s ohledem na postoj žalovaného není možné, a proto mají všichni žalobci na určení vlastnického práva naléhavý právní zájem. Co se týče žalovaného, jeho pasivní věcná legitimace je dána, neboť je v současné době zapsán jako vlastník sporných pozemků v katastru nemovitostí, přičemž ve smyslu § 984 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nemohl být v dobré víře ve vztahu k zápisu v katastru nemovitostí, neboť jak k datu sepsání kupní smlouvy ze 7. 9. 2021, tak k datu podání návrhu na vklad jeho vlastnického práva k 15. 9. 2021 byla ve vztahu ke sporným pozemkům v katastru nemovitostí již od 2. 8. 2021 zapsána poznámka spornosti na základě žaloby o určení vlastnického práva vydržením podané žalobcem 4) a žalobcem 5) a tato otázka spornosti byla v katastru nemovitostí zapsána i ke dni podání žaloby, tj. k 18. 10. 2021. Žalovaný tedy věděl, že vlastnické právo [Anonymizováno]. [jméno FO] a [Anonymizováno]. [jméno FO] k uvedeným pozemkům bylo zpochybněno a navíc i v kupní smlouvě o převodu nemovité věci ze 7. 9. 2021 uzavřené mezi [Anonymizováno]. [jméno FO] a [Anonymizováno]. [jméno FO] jako prodávajícími a žalovaným jako kupujícím bylo uvedeno, že žalovaný byl při uzavření kupní smlouvy o převodu nemovité věci seznámen s původní určovací žalobou žalobce d) a žalobce e) (v níž se podávají důvodné skutečnosti osvědčující, že vlastnické právo ke všem sporným pozemkům mohlo vydržením přejít na žalobkyni a) a jejího manžela [jméno FO]), že je s tímto srozuměn a že na sebe vzal i riziko pro případ, že bude soudem pravomocně rozhodnuto tak, že sporné pozemky jsou ve vlastnictví třetí osoby s tím, že pokud k tomu dojde, nestíhá prodávající povinnost vrátit kupujícímu již uhrazenou kupní cenu podle této smlouvy.

2. Žalovaný s podaným návrhem nesouhlasil a navrhl zamítnutí žaloby. Je toho názoru, že žalobkyně a) a [jméno FO] nikdy nenabyli vlastnické právo ke sporným pozemkům, neboť sice dne 30. 10. 1985 byla mezi [jméno FO] a [jméno FO] jako prodávajícími a žalobkyní a) a [jméno FO] uzavřena kupní smlouva, ovšem byly zde přesně vymezeny nemovité věci, které byly předmětem jejího převodu, tj. pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], budova č. p. [Anonymizováno] v [jméno FO], pozemek parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] vše v k. ú. [adresa], obec [adresa], tehdy zapsané na LV č. [hodnota] a dále zde byl vymezen předmět koupě rovněž negativně, a to tak, že v poslední větě prvé části smlouvy se uvádí, že ostatní pozemky na tomto LV (míněno LV č. [hodnota]) zapsané v oddělení D byly nabídnuty darem čsl. státu. Těmito ostatními pozemky byly i sporné pozemky tehdy zapsané na LV č. [hodnota]. Navzdory tomuto explicitnímu ujednání se žalobkyně a) s manželem údajně chopili držby nejen skutečně převáděných pozemků, ale též oněch tří ostatních pozemků. Vlastnické právo k nim nemohli vydržet, neboť jejich údajná držba nebyla oprávněná. Žalobkyně a) a její manžel nemohli být v dobré víře ohledně toho, že jim tyto sporné pozemky patří, neboť jednak nebyly uvedeny v kupní smlouvě, nebyly explicitně oceněny ani ve znaleckém posudku [Anonymizováno]. [jméno FO] z roku 1985 a i v posudku bylo uvedeno, že pozemky v užívání socialistické organizace mají být předmětem daru čsl.státu, a proto se neprovádí jejich specifikace. Argumentaci žalobců týkající se oplocení pozemků považuje žalovaný za zmatečnou, neboť není jasné, které pozemky měly být společně oploceny. V posudku se hovoří o 154 m plotu, z čehož je zřejmé, že celý areál zemědělské usedlosti, jak si jej vykládají žalobci, tedy předmět převodu plus tři sporné pozemky nemohl být oplocen a nemohly být společně oploceny ani pozemky parc. č. st. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], jelikož obvod těchto pozemků činí dle katastrálních map cca 190 m. K tvrzení žalobců, že omyl kupujících byl omluvitelný tím, že jim prodávající předali nemovitosti v hranicích, jak je sami užívali, nutno říci, že rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2065/2005 není na tento případ aplikovatelné, a to proto, že prodávající byly vlastníky všech dotčených pozemků, tedy nejen těch převáděných, ale též těch, které převáděny nebyly. Rovněž znalecký posudek jasně specifikuje, kterých nemovitých věcí se ocenění týká a kterých nikoliv. Fakt, že předmětem ocenění je také studna ležící na pozemku p. č. [hodnota] není relevantní, neboť studna byla za poměrů občanského zákoníku z r. 1964 stavbou a nebyla součástí pozemku, nýbrž samostatnou věcí v právním smyslu. Proto bylo možno převést pozemek, na němž je studna, aniž byla zároveň převedena studna a naopak. Omluvitelnost omylu žalobců nezakládá ani fakt, že znalec v posudku ocenil i několik jednotlivých stromů na sporných pozemcích. Oprávněná držba se nemůže zakládat na takovém omylu držitele, kterému se mohl při běžné opatrnosti vyhnout. Omyl musí být omluvitelný. Kupní smlouva sepsaná Státním notářstvím v [Anonymizováno] je stručná a srozumitelná. Obsah smlouvy byl dle části páté smlouvy stranami schválen. Žalovaný se domnívá, že ujednání, že ostatní pozemky na LV č. [hodnota] zapsané v odd. D byly nabídnuty darem čsl. státu, mělo z hlediska běžné opatrnosti vzbudit u nabyvatelů pochybnosti o skutečném stavu věcí, zejména o jednotě zemědělské usedlosti. Lze očekávat, že takové ujednání by prodávající do smlouvy nezahrnovali, pokud by se jednalo o jiné pozemky, které s kladně vymezeným předmětem převodu nikterak nesouvisí. Z uvedeného je zřejmé, že ve vztahu ke kupní smlouvě pak dobrá víra žalobkyně a) i jejího manžela bezpochyby chyběla. Z následné absence výkonu vlastnického práva prodávajícími a jejich právními nástupci nelze dovodit, že si sami mysleli, že vlastnické právo nabyla žalobkyně a) s manželem. Je sice pravdou, že podle judikatury NS ČR, např. rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1579/2019, není nezbytné, aby nabyvatel porovnal text smlouvy a svou představu s katastrální mapou nebo se zaměřením hranic pozemku. Tak přísný požadavek nelze na nabyvatele pozemku klást, nejsou-li pro to zvláštní důvody a pochybnosti, avšak tyto pochybnosti shledává žalovaný právě v tom, že zde byla povědomost o převodu ostatních pozemků jejich právními předchůdci na stát. Žalovaný má tedy za to, že absence investigativní aktivity ohledně stavu nemovitostí v operátu tehdejší evidence nemovitostí v situaci, kdy smlouva obsahuje jasné negativní vymezení předmětu převodu, vylučuje omluvitelnost omylu a tedy dobrou víru žalobkyně a) a [jméno FO]. Toto ujednání je způsobilé u průměrně znalé osoby vyvolat důvodnou pochybnost o tom, že nabývá pozemky, které z převodu byly v kupní smlouvě explicitně vyloučeny. Ke své dobré víře žalovaný uvádí, že byl svými právními předchůdci obeznámen o dříve probíhajícím řízení před Okresním soudem v Táboře vedeném pod sp. zn. [spisová značka], které skončilo zamítnutím žaloby žalobců d) a e), přičemž s tímto řízením byla obligatorně spojena poznámka spornosti dle § 985 o. z., která měla třetí osoby informovat o tom, že žalobci d) a e) uplatňují svá práva u soudu a která měla v případě úspěchu žaloby žalobců d) a e), došlé soudu dne 1. 6. 2021, vyloučit dobrou víru žalovaného. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný informován, že žaloba byla zamítnuta, byl v dobré víře o tom, že vlastníky sporných pozemků byl [Anonymizováno]. [jméno FO] a [Anonymizováno]. [jméno FO] jakožto osoby oprávněné dle stavu zapsaného v katastru nemovitostí.

3. Podle § 80 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. V tomto konkrétním případě z vylíčení stávající situace žalobci je zřejmé, že existence naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva ke sporným pozemkům k datu úmrtí [jméno FO] je dána. Z usnesení Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne 12. 10. 2020 totiž plyne, že v rámci pozůstalostního řízení po [jméno FO], narozeném [datum] a zemřelém dne [datum], byla projednána pozůstalost, do níž náleží parcela p. č. st. [Anonymizováno], jejíž součástí je stavba [adresa] – bydlení, dále parcela č. [hodnota] a parc. č. [Anonymizováno] zapsané tehdy na LV č. [hodnota] pro kat. úz. [adresa], obec [adresa], přičemž žalobci tvrdí, že zde sporné pozemky užívala žalobkyně 1) se zemřelým [jméno FO] již od r. 1985, tyto sporné pozemky spolu s projednanými pozemky tvoří komplex zemědělské usedlosti [adresa] a jsou společně oploceny, přičemž z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že v katastru nemovitostí je jako vlastník sporných pozemků uveden žalovaný, s nímž se žalobcům nepodařilo dosáhnout smírného řešení sporu. Spor účastníků o vlastnické právo k těmto pozemkům přitom může jednoznačně vyřešit pouze soud a případně tak uvést faktický stav a zápis v katastru nemovitostí do souladu. Žalobkyně a) sama za sebe a žalobci b) až e) jako účastníci pozůstalostního řízení po [jméno FO] jsou tedy aktivně legitimování k podání této žaloby.

4. Podle § 984 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z“) není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis. Z výpisu z katastru nemovitostí ve vztahu ke sporným pozemkům k datu 31. 8. 2021 je zřejmé, že na listu vlastnictví [Anonymizováno] byli jako vlastníci sporných pozemků uvedeni [Anonymizováno]. [jméno FO] a [Anonymizováno]. [jméno FO], přičemž v části D byla zapsána poznámka spornosti na základě žaloby o určení vlastnického práva vydržením vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. [spisová značka] ve prospěch žalobce d) a žalobce e) ke sporným pozemkům na základě žádosti o zápis poznámky spornosti ze dne 20. 7. 2021 s právními účinky zápisu k okamžiku 20. 7. 2021. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. [hodnota] v kat. úz. [adresa] a obec [adresa] k datu 6.1.2022 pak plyne, že jako vlastník sporných pozemků již zde byl zapsán žalovaný a v poznámce D byla stále evidována poznámka spornosti ohledně žaloby o určení vlastnického práva vydržením vedené u OS v Táboře pod sp. zn. [spisová značka] s oprávněním pro žalobce d) a žalobce e) s právními účinky zápisu k okamžiku 20. 7. 2021 a dále nová poznámka spornosti ohledně žaloby o určení vlastnického práva v této věci vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. [spisová značka] s právními účinky zápisu poznámky spornosti ve prospěch žalobkyně a) a jejího zemřelého manžela [jméno FO] ve vztahu ke sporným pozemkům s právními účinky zápisu k okamžiku 25. 10. 2021. Z uvedeného je zřejmé, že pokud se poznámka spornosti v původní věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] nacházela ve výpisu z katastru nemovitostí ještě k datu 6. 1. 2022, nacházela se v tomto výpisu nepochybně i k datu právních účinků zápisu kupní smlouvy ze dne 7. 9. 2021, tj. k datu 15. 9. 2021, k němuž se stal žalovaný vlastníkem sporných pozemků. Z rozsudku Okresního soudu v Táboře č. j. [spisová značka] ze dne [datum] pak plyne, že tento rozsudek nabyl právní moci dne 25. 10. 2021, a byla jím zamítnuta žaloba zde žalobců d) a e) proti žalovaným [Anonymizováno]. [jméno FO] a [Anonymizováno]. [jméno FO] o určení vlastnického práva ve vztahu k sporným pozemkům. Žaloba byla zamítnuta z toho důvodu, že žalobci d) a e) neprokázali, že by tvrzení původní vlastníci uvedených pozemků, [jméno FO] a [jméno FO], kteří měli nabýt uvedených pozemků vydržením, převedli vydržením nabyté vlastnické právo ke sporným pozemkům na žalobce d) a e) a žalobci d) a e) sami nemohli vlastnické právo ke sporným pozemkům nabýt uplynutím vydržecí doby, neboť měli tyto pozemky v držbě teprve od roku 2019 ( tj. od úmrtí [jméno FO]) a od r. 2019 do podání žaloby ( v červnu 2021) neuplynula ani zákonem stanovená délka vydržecí doby. Žalobci tedy nemohli sami splnit podmínky pro vydržení podle § 1089 o.z.. Současně přitom bylo vyloučeno, aby si žalobci započetli dobu případné oprávněné držby svých právních předchůdců s ohledem na skutečnost, že z jejich tvrzení vyplývá, že k uplynutí vydržecí doby došlo již v době trvání držby pozemků těmito právními předchůdci. K zamítnutí žaloby tedy nedošlo z věcných důvodů, tj. z důvodu, že by bylo zjištěno, že právní předchůdci žalobců d) a e) nemohli vydržet vlastnické právo ke sporným pozemkům, ale z toho důvodu, že měla být žaloba podána jinak a mělo být zkoumáno případné vlastnické právo právních předchůdců žalobců d) a e), tj. [jméno FO] a zde žalobkyně a). Z kupní smlouvy uzavřené mezi [Anonymizováno]. [jméno FO] a [Anonymizováno]. [jméno FO] jako prodávajícími a žalovaným jako kupujícím ze dne 7. 9. 2021 je pak patrné, že žalovaný byl v článku IV. smlouvy výslovně informován o tom, že probíhá soudní řízení vedené u Okresního soudu v Táboře vedené pod sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem je určení vlastnického práva k předmětu koupě podle této kupní smlouvy, tj. ke sporným pozemkům, přičemž součástí kupní smlouvy je i konkrétní poznámka spornosti zapsaná s právními účinky k okamžiku 20. 7. 2021 a kupující (zde žalovaný) v kupní smlouvě výslovně prohlásil, že si je vědom rizika pro případ, že nebude možné vložit vlastnické právo ve prospěch kupujícího podle této smlouvy z důvodu výsledku výše označeného soudního sporu vedeného Okresním soudem v Táboře pod sp. zn. [spisová značka] o určení vlastnického práva k předmětu koupě, pokud bude pravomocně rozhodnuto tak, že je předmět koupě vlastnictvím třetí osoby a kupující se výslovně zavázal, že nebude vůči prodávajícím uplatňovat žádných nároků spojených s uhrazenou kupní cenou podle této smlouvy a to z jakéhokoliv právního titulu. Prodávající se pak zavázali poskytnout kupujícímu ve výše označeném soudním řízení či případně v novém soudním řízení ohledně předmětu koupě plnou součinnost, tedy bylo oběma stranami zjevně počítáno s možným dalším soudním řízením ohledně sporných pozemků. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný věděl, že o vlastnictví k sporným pozemkům je spor, že své vlastnické právo k uvedeným pozemkům uplatňují třetí osoby, a ačkoliv sám uváděl, že byl ústně svým známým a svědkyní [Anonymizováno] ( tehdejší právní zástupkyní [Anonymizováno]. [jméno FO]) informován o tom, že 26. 8. 2021 byla žaloba žalobce d) a e) vůči původním vlastníkům pozemků [Anonymizováno]. [jméno FO] a [Anonymizováno]. [jméno FO] okresním soudem zamítnuta, toto rozhodnutí nebylo v uvedenou dobu pravomocné a informace o zamítnutí žaloby sama o sobě za předpokladu, že nebyl detailně informován o obsahu písemného vyhotovení rozsudku, případně důvodech zamítnutí žaloby, a o tom, zda rozsudek vůbec nabude právní moci, která nastala až 25.10.2021, tj. více než měsíc po uzavření kupní smlouvy ze dne 7. 9. 2021, nemohla nějakým způsobem obnovit jeho dobrou víru v zápis v katastr nemovitostí. V okamžiku uzavírání kupní smlouvy 7.9.2021 a ještě i v okamžiku podání návrhu na vklad vlastnického práva, tj. k 15. 9. 2021, byla v katastru nemovitostí zapsána poznámka spornosti a řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] o určení vlastnického práva nebylo pravomocně skončeno a o tom, že věc není a nemusí být definitivně vyřešena, byl informován žalovaný i v článku IV. kupní smlouvy ze 7. 9. 2021, kde se a priori předpokládal i nějaký nový soudní spor ohledně sporných pozemků ve vztahu k němuž prodávající přislíbili žalovanému plnou součinnost. Žalovaný tedy podle kupní smlouvy věděl, že je zde spor o vlastnictví sporných pozemků, že lze předpokládat, že zde bude i nový spor o vlastnictví sporných pozemků ( který je zde právě řešen) a také s ohledem na to, co sám sdělil soudu, tj. že od r. 1985 do r. 2021 měl a má de facto přímo naproti zemědělské usedlosti [adresa] své nemovitosti, mu zjevně muselo být známo, že převáděné sporné pozemky jsou již dlouhodobě umístěny uvnitř oplocení uzavřeného areálu zemědělské usedlosti užívané žalobkyní a) a [jméno FO], resp. i ostatními žalobci, čímž jeho dobrá víra v zápis v katastru nemovitostí musela být objektivně narušena a princip materiální publicity tak nebrání tomu, aby vůči němu žalobci podali žalobu na určení vlastnického práva ke sporným pozemkům. Poznámka spornosti zapsaná do katastru nemovitostí s účinností k 20. 7. 2021 žalobci d) a e) tak působí i vůči žalovanému, neboť objektivně nemohl být v dobré víře, že [Anonymizováno]. [jméno FO] a [Anonymizováno]. [jméno FO] jsou bez jakýchkoli pochyb vlastníky sporných pozemků, které se jistě více než 20 let (a jak vyplývá z provedených důkazů, některé i déle) nacházejí uvnitř oplocení zemědělské usedlosti [adresa]. Žalovaný je tedy pasivně legitimován v této věci a princip materiální publicity vy smyslu § 984 o. z. podání žaloby vůči němu nebrání.

5. Podle § 1089 a následující o. z. lze vydržet vlastnické právo k nemovitostem za předpokladu, že poctivý držitel drží vlastnické právo po určenou dobu (§ 1089 odst. 1 o. z.) a tato doba pro věci nemovité činí 10 let (§ 1091 odst. 2 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně a) uvedla, že spolu se zemřelým manželem [jméno FO] držela předmětné pozemky od nabytí vlastnického práva k pozemku parc. č. st. p. [Anonymizováno] domu č. p. [Anonymizováno] [jméno FO] a pozemku parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a [Anonymizováno], tj. od 28.11.1985 až do úmrtí svého manžela, tj. do [datum], bylo nutno zohlednit i předchozí právní úpravu vydržení, kdy podle § 134 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě ve vztahu k nemovitosti po dobu 10 let. Podle odst. 3 citovaného ustanovení se pro počátek a trvání doby podle odst. 1 použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby. Podle § 121 odst. 1 obč. zák. je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Podle § 872 odst. 6 obč. zák., jde-li o vydržení vlastnického práva k pozemku podle tohoto zákona, kde na základě dosavadních předpisů bylo možno nabýt jen právo na uzavření dohody o osobním užívání pozemku, může si oprávněná osoba započítat dobu, po kterou měla věc nepřetržitě v držbě i před účinností tohoto zákona. S ohledem na právní úpravu zákona č. 40/1964 Sb. bylo možno vydržet vlastnické právo nejdříve k 1. 1. 1992, byť doba poctivé držby mohla běžet již před tím.

6. Z kupní smlouvy ze dne 30. 10. 1985 uzavřené mezi prodávajícími [jméno FO] a [jméno FO] a kupujícími manželi [jméno FO] a žalobkyní a) plyne, že kupující koupili od prodávajících nemovitosti v obci [adresa], území [adresa], které jsou zapsány na LV č. [hodnota] jako st. p. [Anonymizováno] o výměře 860 m2, č. p. [Anonymizováno] [jméno FO], pozemkové parcely č. [Anonymizováno] – močál o výměře 352 m2, parc.č. [hodnota] – zahrada o výměře 1819 m2 a parc.č. [hodnota] – zahrada o výměře 241 m2. Nemovitosti zde byly pospány jako domek č. p. [Anonymizováno] se studnou, s vedlejšími stavbami, venkovními úpravami a pozemky s oplocením a porosty a také stavby se stavbami nesloužícími osobní potřebě se všemi právy a povinnostmi a se vším příslušenstvím a součástmi za kupní cenu 171 500 Kč, přičemž zde byl přímý odkaz na posudek znalce [jméno FO] ze dne 16. 4. 1985. Uvedená kupní smlouva byla schválena 20. 11. 1985 [Anonymizováno] [adresa] a registrována [datum] Státním notářstvím v [Anonymizováno]. Ve smlouvě bylo dále uvedeno, že ostatní pozemky na tomto LV v odd. D zapsané byly nabídnuty darem čsl. státu, ze smlouvy však nijak nevyplývalo, jakých konkrétních pozemků se toto negativní vymezení týká, přičemž z předloženého výtisku tehdejšího LV [Anonymizováno] (který součástí kupní smlouvy nebyl) je patrné, že prodávající měli ve svém vlastnictví dalších celkem 34 pozemků. Znaleckým posudkem [jméno FO] ze dne 16. 4. 1985 je prokázáno, že pro účely jejího převodu mezi občany ocenil pro tehdejší prodávající nemovitost č. p. [Anonymizováno] v [jméno FO], kde je nemovitost popsána jako bývalá menší zemědělskou usedlost skládající se z obytné budovy, vedlejších staveb, staveb nesloužících osobní potřebě, studny s ručním čerpadlem, venkovních úprav, žumpy, betonového přechodu přes potok, oplocení, porostů a pozemků. Znalec celou nemovitost zaměřil a spolu s informacemi od majitelek toto zaměření použil jako podklad pro ocenění. V rámci posudku je detailně popsána budova rodinného domku, dále vedlejší stavby (dřevník mezi stodolou a obytnou budovou, studna s ručním čerpadlem, stáj postavená souběžně s domkem a přístupná od zápraží na straně dvora, stodola podél západní hranice s přístupem na dvůr vedle jejího jižního štítu, žumpy z betonových skruží, betonového přechodu přes potok, venkovních schodů do domku a oplocení oceněného v celkové délce 154 m včetně kamenné zdi kolem dvora v délce 18 m tvořené kamenným základem a kamennou zdí s vraty. Dále zde bylo popsáno oplocení kolem dvou zahrad a jedné předzahrady, a to 56 m kolem jedné ze zahrad tvořené ocelovými sloupky s drátěným pletivem, vrátky z drátěného ocelového profilu s betonem kolem sloupků (dle fotografií z uvedené doby při porovnání s ortofotomapou z katastru kolem části parc.č. [hodnota]), u druhé zahrady s plaňkami na dřevěných kůlech o délce 60 m (dle fotografií z uvedené doby při porovnání s ortofotomapou z katastru kolem části parc.č. [hodnota]) a dále u předzahrádky o délce 20 m s betonovou podezdívkou. Na zahradě byly popsány porosty, ne dobře ošetřované, a to 8 jabloní a hrušní, 15 švestek, 1 třešeň a 1 ořešák, kdy celkem v kupní smlouvě bylo uvedeno 3 272 m2 pozemku v intravilánu obce. Dále zde bylo uvedeno, že pozemky v užívání socialistické organizace mají být předmětem daru čs. státu, a proto nebyla provedena jejich specifikace, tyto pozemky zde však rovněž nebyly nijak číselně označeny.

7. Žalobkyně a) k věci uvedla, že držby nemovitostí se s manželem [jméno FO] chopili po uzavření smlouvy o převodu nemovitosti v listopadu 1985, a to ve stejném rozsahu, v jakém jim byla předána právními předchůdci, a to [jméno FO] a [jméno FO] v dobré víře, že na základě kupní smlouvy nabyli vlastnické právo ke všem pozemkům i k budovám tvořícím součást této zemědělské usedlosti, která byla ohraničena plotem, zčásti polorozpadlým, zčásti dřevěným, zčásti tvořeným drátěným pletivem a zčásti kamennou zdí. Umístění těchto původních částí oplocení zakreslili žalobci v nákresu katastrální mapy jako na čl. 120 spisu, kdy červenou barvou je označena kamenná zídka nacházející se mezi stodolou a stájí s dřevěnými vraty tvořícími vjezd do usedlosti (u níž má soud porovnáním historických fotografií s novými na č.l. 120 p.v. a 123, s leteckými snímky na č.l. 201-209 a 235-238 i s fotografiemi z místního šetření z [datum] za prokázané, že se nejméně od r. 1985 nachází na stále stejném místě a díky ní je větší část parc.č. [hodnota] prakticky v oploceném dvoře usedlosti), dále je zde označen oranžovou barvou železný pletivový plot oddělující parcelu st. p. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (u něhož má soud porovnáním historických fotografií s novými na č.l. 121 p.v. a 122 p.v. – vrátka vpravo od domu, zejména s leteckým snímkem na č.l. 205 z roku 1968, na č.l. 202 z roku 1984 i dalšími leteckými snímky na č.l. 201, 203, 204 a 206-209 a 235-238, s fotografiemi na č.l. 191-194 – kde se nachází žalobci d) a e) narozeni v dubnu 1989 v ranném dětském věku i s fotografiemi z místního šetření z [datum] za prokázané, že se zde původně v r. 1985 skutečně v pravé části pozemku parc.č. [hodnota] nacházel plot z drátěného pletiva a parc.č. [hodnota] byla již v roce 1968 a 1984 tehdejšími vlastníky užívána jako zahrada či tzv. záhumenek - je zde zcela jiný charakter výsadby než na poli za koncem parc.č. [hodnota] a nachází se zde stromy, např. stále stejná třešeň v pravé části parc.č. [hodnota] zmíněná i v posudku [Anonymizováno]. [jméno FO] a že tento drátěný plot byl po vnějším obvodu parc.č. [hodnota] i směrem k poli zhruba kolem roku 1990 nahrazen novým dřevěným plaňkovým plotem – viz foto č.l. 191-194, přičemž v části kde nebyl nahrazen kamennou zdí směrem k poli se tento dřevěný plot kolem parc.č. [hodnota] nachází dosud) a dále v linii označené růžovou barvou, se nacházel původní dřevěný plaňkový plot, poškozený a polorozpadlý z důvodu nedostatečné údržby (u něhož má soud porovnáním historických fotografií s novými na č.l. 120 p.v., 121 a 122 za prokázané, že se nacházel v přední části před stodolou směrem od silnice v linii kolem parc.č. [hodnota] a vzadu mezi parc.č. [hodnota] a polem za ním, přičemž přesnou lokalizaci starého plotu má soud za zřejmou zejména z fotografie na č.l. 122 shora, kde je patrná zalesněná vyvýšenina za polem či loukou, která se na nezměněném místě nalézá na novější fotografii na č.l. 122 dole a je zachycena i na fotografiích z místního šetření z [datum] – např. na č.l. 272 p.v. a 273 p.v. a i z leteckého snímku na č.l. 205 z roku 1968 i na č.l. 202 z roku 1984 je patrné, že pozemky parc.č. [hodnota] i [Anonymizováno] okolo zemědělské usedlosti čp. [Anonymizováno][Anonymizováno]v [jméno FO] byly užívány a osázeny jiným způsobem než pozemky za linií, kde byl starý plaňkový plot na fotografii č.l. 122 shora, a kde byla tehdy i nyní zjevně louka či pole. Pokud tedy žalobkyně a) uvádí, že se ona i její manžel [jméno FO] domnívali, že všechny uvedené pozemky kolem budov ohraničené kamennou zdí, drátěným plotem i starým polorozpadlým dřevěným plaňkovým plotem (tedy vyjma těch ve smlouvě výslovně uvedených i sporné pozemky) tvoří zemědělskou usedlost [adresa] jako celek a vycházeli přitom ze způsobu a užívání usedlosti v rozsahu, v němž jim ho předali právní předchůdci, dále z popisu usedlosti ve znaleckém posudku [jméno FO], kde bylo oceněno oplocení zemědělské usedlosti dělené na dvě zahrady ( z popisu v posudku a soudu předložených fotografií i leteckých snímků zřejmě parc.č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]) a jednu předzahradu ( opět z popisu v posudku a soudu předložených fotografií i leteckých snímků zřejmě parc.č. [hodnota]), neboť jiné dvě zahrady a jiná předzahrada se v místě nenacházely a nenacházejí a pozemek parc.č. [hodnota] oplocen tehdy ani nyní nebyl, neboť jde o výřez parcely u ústí potoka směrem k silnici (dnes např. snímek na č.l. 274) i z ocenění některých položek na sporných pozemcích se nacházejících (např. vlastní studny s ručním čerpadlem a třešně na pozemku parc. č. [hodnota]) lze mít za to, že se žalobkyně a) i [jméno FO] ujali držby i sporných pozemků ve skutkovém omylu, který je omylem omluvitelným, neboť s ohledem na tehdejší obvyklou praxi v roce 1985 nebylo běžné, aby si kupující ověřovali detailní umístění koupených pozemků v katastrálních mapách, neboť nebyly tak snadno dostupné a zřetelné jako je tomu nyní na stánkách www.nahlizenídokn.cuzk.cz a běžně vycházeli z toho, co jim bylo řečeno prodávajícími a areál zemědělské usedlosti včetně sporných pozemků byl tehdy k domu čp. [Anonymizováno] připlocen, ať již kamennou zdí či drátěným plotem a též původním polorozpadlým plotem dřevěným ( viz např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 4822/2014) a jak je z leteckých snímků patrné, tento areál včetně sporných pozemků vykazoval i jiný způsob využívání než pole a louky za horní linií parc.č. [hodnota] a [Anonymizováno] směrem k již zmíněné zaleseněné vyvýšenině a tedy lze uvěřit i tvrzení žalobců, že sporné pozemky byly jako zahrada či záhumenek užívány i jejich právními předchůdci, nikoli čsl. státem, potažmo socialistickou organizací, z čehož by ev. mohli dovodit jiný právní režim sporných pozemků a pozemků výslovně uvedených v kupní smlouvě. Ve skutkovém omylu ohledně prodeje sporných pozemků pak tehdy byly zřejmě i prodávající [Anonymizováno]. [jméno FO] a [Anonymizováno]. [jméno FO], když ačkoli byla například [Anonymizováno]. [jméno FO] naživu až do 23.4.2002 (což plyne z dále zmíněného posudku č. [Anonymizováno] z 22.4.2003), nikdy od roku 1985 nevytýkala žalobkyni a) a jejímu manželovi, že by užívali sporné pozemky, které jim neprodala a nedožadovala se jejich vrácení, ačkoli byly v období po r. 1985 obehnány novým dřevěným plotem i v místech, kde o něco později vybudovali žalobkyně a) s manželem novou kamennou zeď oddělující parc.č. [hodnota] a [Anonymizováno] od sousední louky, a to dokonce ani v době po r. 1989, kdy o vrácení ostatních zemědělských pozemků tzv. nabídnutých čsl. státu musela evidentně požádat a tvrzení, že by se těchto pozemků původní prodávající nějak domáhali či je užívali a považovali nadále za vlastní žalovaný nijak neprokázal a neplyne to ani z výpovědi sv. [jméno FO] a sv. [jméno FO], když tito se o vlastnickém právu svých právních předchůdců evidovaném v katastru nemovitostí ke sporným pozemků i dle svého vyjádření dozvěděli až v rámci dědického řízení po [Anonymizováno]. [jméno FO], pro které si na žádost notářky nechal [Anonymizováno]. [jméno FO] zpracovat od [Anonymizováno]. [jméno FO] znalecký posudek č. [Anonymizováno] z 22.4.2003. Z popisu sporných pozemků v posudku [Anonymizováno]. [jméno FO] z 22.4.2003 je pak evidentní, že je viděl při místním šetření dne [datum] za přítomnosti sv. [Anonymizováno]. [jméno FO] a uvedl, že sporné pozemky tvoří funkční celek se stavební parc. č. [hodnota] a původně zemědělských stavením čp. [Anonymizováno] jsou pod společným oplocením a jako celek jsou využívány k rekreačním účelům. Pokud pak žalovaný namítal, že žalobkyni a) a jejímu manželovi měl být omyl měl zřejmý z toho, že v r. 1985 nebylo možno prodávat zemědělské pozemky a též z poměru výměry prodaných pozemků a pozemků jimi užívaných, zde nutno ad a) říci, že jednak sporné pozemky jak shora uvedeno nebyly na první pohled zemědělskými pozemky (parc.č. [hodnota] tvořil součást dvora, na parc.č. [hodnota] a [Anonymizováno] byly zbytky oplocení a byly evidentně využívány dle leteckých snímků spíše jako zahrada či záhumenek než pole) a je otázkou, zda takovou povědomost žalobkyně a) a její manžel jako běžní občané bez právnického vzdělání nutně museli mít (když dovozovat jejich speciální znalosti ohledně nemovitostí z toho, že byl [Anonymizováno]. [jméno FO] ve svobodném povolání jako textař či výrobce loutek připadá soudu nadsazené) a ad b) ve smlouvě bylo převedeno celkem 3 272 m2 a výměra sporných pozemků činí celkem 1 586 m2, tedy výměra těchto pozemků činí něco kolem výměry pozemků skutečně zakoupených a jde o plochu rozdělenou budovami i potokem na více částí, což s ohledem na shora zmíněnou existenci oplocení pozemků nemuselo samo o sobě zpochybnit dobrou víru žalobkyně a) a jejího manžela o tom, že drží veškeré pozemky včetně pozemků sporných oprávněně ( viz např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 1594/2004). Navíc nutno podotknout, že jak plyne z leteckých snímků sporných pozemků z let 1968 i 1984, tyto evidentně nebyly jako zemědělské pozemky (pole či louka) čsl. státem či socialistickou organizací v době převodu užívány. Jak bylo uvedeno, žalobkyně a) se svým manželem začali v listopadu 1985 užívat sporné pozemky v dobré víře, že jim náleží a začali provádět rekonstrukci domu čp. [Anonymizováno] a též oplocení. Kamenná zeď nacházející se mezi stodolou a stájí s dřevěnými vraty tvořícími vjezd do usedlosti, díky níž je větší část parc.č. [hodnota] prakticky v oploceném dvoře usedlosti, se dle porovnání historických fotografií s novými na č.l. 120 p.v. a 123, s leteckými snímky na č.l. 201-209 a 235-238 i s fotografiemi z místního šetření z [datum] nachází nejméně od r. 1968 (snímek č.l. 205) stále stejném místě. Z ortofoto mapy na čl. 120 je zřejmé, že tato kamenná zídka oddělovala zemědělskou usedlost od silnice, tedy zejména oddělovala pozemek parc. č. [hodnota] od pozemku č. [Anonymizováno]. Ze snímku ortofoto mapy na čl. 120 je také patrné, že ačkoliv je budova stáje v katastrální mapě zakreslena blíže k budově obytného domu č. p. [Anonymizováno], fakticky se nachází z části i na parcele č. [hodnota], přičemž z obsahu znaleckého posudku [jméno FO] z r. 1985 a série leteckých snímků předložených žalovaným na čl. 201-209 spisu i z vyjádření žalobkyně a) i b) plyne, že budova stáje nebyla nijak přestavována, bourána či přesunována a je nejméně od r. 1968 stále na tomtéž místě, na němž byla vyfotografována i při místním šetření [datum] ( např. na čl. 271 foto vpravo nahoře a vpravo dole, případně v levém rohu fotografie vlevo dole na čl. 271 p. v. ). Z toho vyplývá, že pozemek parc. č. [hodnota] se již nejméně od r. 1968 nacházel za kamennou zdí uvnitř dvora usedlosti [adresa], v roce 1985 jej žalobkyně a) s manželem jako součást usedlosti v dobré víře převzali a jak bude dále uvedeno, v dobré víře jej užívali až do 4.4.2003, tedy téměř 18 let, přičemž fakticky je žalobci užíván dodnes. Na pozemku parc.č. [hodnota] se nacházel původní starý drátěný plot v linii vedoucí od obytné budovy směrem k shora zmíněné třešni, která je dle leteckých snímků i fotografií z místního šetření nejméně od r. 1968 dosud na parc.č. [hodnota]) a původní starý rozpadlý plaňkový plot z horní strany pozemku parc. č. [hodnota] i u stodoly na kraji pozemku parc.č. [hodnota] směrem k silnici, namísto něhož postavili žalobkyně a) s manželem někdy v rozmezí let 1985 – 1991 nový dřevěný plot ohraničující parc.č. [hodnota] a [Anonymizováno] (který je vidět na fotografiích na č.l. 191-194 a také na leteckém snímku z r. 1991 na č.l. 203, kde již chybí stromy v linii zadní hranice pozemku parc. č. [hodnota] viditelné na leteckém snímku z r. 1984 na č.l. 202 i na fotografii na č.l. 121 a 122 shora), přičemž fotografie na č.l. 191-194 pochází z let 1991-1992, což lze dovodit podle vzrůstu žalobců d) a e), kteří se na fotografiích u nového dřevěného plotu nachází (jejich totožnost potvrdily žalobkyně a) i žalobkyně b), a vzhledem k tomu, že jsou žalobci d) a e) dvojčata a jejich datum narození plyne z žaloby, je datace fotografií i to, že se na nich nachází právě oni, více než pravděpodobné). Zde nutno upozornit zejména na houpačku na fotografii na č.l. 192 p.v., která se dle vyjádření žalobkyně b) nacházela na třešni na parc.č.[hodnota] a v zadní části fotografie je vidět nový dřevěný plaňkový plot v místě, kde je dnes dle místního šetření kamenná zeď, kterou v linii nového dřevěného plaňkového plotu v zadní části pozemků parc. č.. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] směrem k louce a zalesněné vyvýšenině žalobkyně a) s [jméno FO] postavili, dle vyjádření žalobkyně a), aby jim do zahrady za domem nebylo vidět ze silnice. Nové dřevěné oplocení kolem části dvora parc.č. [hodnota], pozemku parc.č. [hodnota] v místě původního drátěného plotu a v zadní části parc.č. [hodnota] i kolem parc.č. [hodnota] je dobře patrné na leteckém snímku z r. 1994 na čl. 204 a č.l. 238, přičemž v zadní linii parc. č. [hodnota] kudy prochází nový dřevěný plot je již vidět světlejší část a je tedy možné, že právě v tomto místě ohybu byla zahájena výstavba kamenné zdi. Na leteckých snímcích z r. 1995 na č.l. 207, 208 a 235 je již v zadní části pozemku parc. č. [hodnota] zřetelná širší světlejší čára odpovídající aktuálnímu umístění kamenné zdi směrem k louce či poli a nově zde oproti snímku z roku 1994 došlo k výstavbě bazénu vedle pergoly. Na leteckých snímcích z roku 2004 na čl. 209 a 236 a z roku 2021 na č.l. 201 a 237 je pak již zcela evidentní existence kamenné zdi, tak jak ji bylo možno pozorovat i při místním šetření [datum] v zadní části parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] oddělující je od louky za touto zdí. Co se týče dřevěného plotu oddělujícího parc. č. [hodnota] od parc. č. [Anonymizováno], tak tento zůstává na snímku z r. 2004 nezměněn například ve vztahu k snímkům z let 1991 či 1994. Shora uvedenými snímky je tedy prokázáno, že v letech 1985-1991 byl v místě původního drátěného plotu a rozpadlého plaňkového plotu kolem pozemků parc.č. [hodnota] a [Anonymizováno] žalobkyní a) a [jméno FO] postaven nový dřevěný plaňkový plot, který by v zadní části směrem k louce nahrazen v letech 1994 – 1995 novou kamennou zdí, která je zde do současné doby. Je pravdou, že ze zprávy Městského úřadu v [adresa] z 8. 6. 2022 plyne, že žalovaný dne 6.6.2022 oznámil nelegální stavby na pozemcích parc.č. [hodnota] a [Anonymizováno] a stavební úřad mu sdělil, že na těchto pozemcích nebylo v minulosti vydáváno stavební povolení za účelem výstavby zdi ani bazénu a v souvislosti s tím, žalovaný zdůrazňoval, že kdyby bývali žalobkyně a) a její manžel požádali o stavební povolení ke stavbě zdi či bazénu, museli by se dozvědět o tom, že staví na cizím pozemku. Nicméně k tomu se vyjádřil NS ČR již ve svém rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3537/2013 v tom smyslu, že souhlas správního orgánu je významný z hlediska veřejnoprávního a nemá bez dalšího vliv na soukromoprávní vztahy a případný závěr o tom, že kdyby byli žalovaní požádali o potřebný souhlas a bylo zahájeno řízení, byli by ve svém vlastnickém právu zpochybněni, je čistě hypotetický.

8. Co se týče trvání dobré víry žalobkyně 1) a jejího manžela [jméno FO], tak zde je z provedeného dokazování zřejmé, že původní prodávající [jméno FO] a [jméno FO], které měli být až do roku 2002 spoluvlastnicemi sporných pozemků, v době od roku 1985 nijak neupozorňovali žalobkyni a) a jejího manžela [jméno FO] na skutečnost, že by snad pozemky nacházející se za původní kamennou zdí, tj. pozemek parc. č. [hodnota] nebo pozemky, okolo nichž žalobkyně a) s manželem obehnali nový dřevěný plaňkový plot, následně zčásti zaměněný za novou kamennou zeď, tj. pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno], zůstaly ve vlastnictví [jméno FO] a [jméno FO], a vytýkali jim, že je užívají neoprávněně. Pokud pak uváděl žalovaný, že zaslechl, že již někdy v 80. letech měli žalobkyně a) a její manžel jednat s těmito prodávajícími o odkoupení ještě těchto dalších sporných pozemků, pak toto zůstalo pouze v rovině tvrzení, které se nijak neprokázalo, neboť ani z výpovědi svědkyně [jméno FO], ani výpovědi [jméno FO], žádná taková skutečnost jednoznačně nevyplynula a spíše je evidentní, že [jméno FO] a [jméno FO] považovaly tyto pozemky, které byly nejpozději od roku 1991 za novým oplocením, vybudovaným žalobkyní a) a jejím manželem, za pozemky, které prodaly spolu se zemědělskou usedlostí č. p. [Anonymizováno] a proti užívání těchto pozemků žalobkyní a) a jejím manželem proto nijak nebrojily. Z kupní smlouvy mezi [Anonymizováno]. [jméno FO] a [Anonymizováno]. [jméno FO] jako prodávajícími a žalovnaým jako kupujícím z 7.9.2021 mimo jiné plyne, že [jméno FO] se stal spoluvlastníkem mimo jiné sporných pozemků na základě rozhodnutí o dědictví Okresního soudu v Táboře, č. j. [spisová značka] ze dne 9. 6. 2003, které nabylo právní moci dne 24.7.2003 a [jméno FO] se stala spoluvlastnicí mimo jiné sporných pozemků na základě rozhodnutí o dědictví Okresního soudu v Táboře, č. j. [spisová značka] ze dne 2.11.2015, s účinky k 6.11.2015. Jak oba vypověděli, předtím se o tyto pozemky nijak nezajímali a svědkyně [Anonymizováno]. [jméno FO] ani potom, když vše kolem pozemků nechala vyřizovat [Anonymizováno]. [jméno FO]. Je pravdou, že následně s ohledem na výčet těchto pozemků v dědickém rozhodnutí sv. [Anonymizováno]. [jméno FO] platil za uvedené pozemky daň z nemovitosti, nicméně to by také samo o sobě na ztrátu dobré víry žalobkyně a) a jejího manželovi vliv nemělo. Za první okamžik, kdy byla žalobkyně a) a její manžel prokazatelně informováni, že u sporných pozemků je v katastru nemovitostí evidován jako vlastník někdo jiný má soud datum 4.4.2003, když ze znaleckého posudku [Anonymizováno]. [jméno FO] č [Anonymizováno] plyne, že tohoto dne zde byl se [Anonymizováno]. [jméno FO] provést místní šetření, kterému byla přítomna i žalobkyně a), a výpovědí [Anonymizováno]. [jméno FO] má soud za prokázané a rovněž považuje za logické, že při tomto šetření žalobkyni a) sdělili jeho důvod, tedy to, že jsou v katastru nemovitostí u sporných pozemků jako spoluvlastnice stále vedeny [Anonymizováno]. [jméno FO] a [Anonymizováno]. [jméno FO]. Sv. [Anonymizováno].[jméno FO] přitom uvedl, že žalobkyně a) tehdy prohlásila, že považuje uvedené pozemky za své vlastnictví a za vlastnictví jejího manžela. [adresa] víra žalobkyně a) a jejího manžela [jméno FO] tak prokazatelně trvala nejméně od listopadu 1985 do 4.dubna 2003 a jednoznačnou výzvu k vyklizení sporných pozemků pak [Anonymizováno]. [jméno FO] a [Anonymizováno]. [jméno FO] žalobkyni a) a jejímu manželovi zaslali až dne 30. 7. 2017, na kterou reagovala žalobkyně a) dopisem z 21.8.2018 ( či z r. 2017?), neboť se z obsahu dopisu jeví, že bezprostředně navazoval na dopis z 30.7.2017, a to tak, že již tehdy vyjádřili svůj názor, že vlastnictví k uvedeným pozemkům vydrželi. Pokud pak vyjadřovali žalobkyně a) a její manžel snahu o smírné řešení věci s tím, že by případně sporné pozemky odkoupili za cenu 60 000 Kč, nelze v tom spatřovat jejich uznání toho, že by snad dle svého přesvědčení nebyli vlastníky uvedených sporných pozemků, ale spíše snahu vyhnout se komplikovanému soudnímu řízení a vyjít [Anonymizováno]. [jméno FO] a [Anonymizováno]. [jméno FO] alespoň částečně vstříc.

9. Ze shora uvedených důkazů vyplývá, že žalobkyně a) spolu se svým zemřelým manželem [jméno FO] koupili kupní smlouvou z 30. 10. 1985 dům č.p. [Anonymizováno] v [jméno FO], st. p. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], tehdy vedené na LV č. [hodnota], přičemž byli právními předchůdci [jméno FO] a [jméno FO] uvedeni do této nemovitosti s tím, že ze způsobu užívání sporných pozemků jejich právními předchůdci, který je patrný i z leteckých snímků uvedené lokality z r. 1968 a 1984 ve spojení se stavem tehdejšího oplocení, které se tam skutečně ve zbytcích původního dřevěného polorozpadlého plotu okolo pozemku parc. č. [hodnota] i [Anonymizováno] nacházelo a rovněž kamenné zdi, která připlocovala pozemek parc. č. [hodnota] de facto k dvoru zemědělské usedlosti i z existence drátěného plotu kolem parc. č. [hodnota] vpravo od obytného domu, který ohraničoval zahradu užívanou tehdy právními předchůdci žalobkyně a) a jejího manžela mohli mít žalobkyně a) a její manžel za to, že k této zemědělské usedlosti patří i zahrady kolem domu, tak jak o nich hovořil znalecký posudek [jméno FO] z 16. 4. 1985 a jak shora uvedeno, ujali se v listopadu 1985 držby těchto pozemků obklopujících obytný dům, stodolu i stáj zemědělské usedlosti v [adresa], tedy mimo jiné i sporných pozemků, v dobré víře, že jsou to všechno pozemky převedené jim kupní smlouvou z 30.10.1985. Tato dobrá víra nebyla od listopadu 1985 do 4.4.2003 nikým napadána, nebyli nikým upozorňováni, že tyto pozemky užívat nemají, a to i přesto, že nejpozději v roce 1991 či 1992 již byl kolem pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] vybudován nový dřevěný plaňkový plot. Tedy pokud by původní vlastnice [jméno FO] a [jméno FO], které v tu dobu byly naživu ([jméno FO] zemřela až v r. 2003 a [Anonymizováno]. [jméno FO] zřejmě až v r. 2015), měly za to, že žalobkyně a) a její manžel narušují jejich vlastnické právo a byly samy přesvědčeny o tom, že jsou stále vlastnicemi sporných pozemků, jak tvrdí žalovaný, pak by nepochybně měly své vlastnické právo nějakým způsobem uplatnit a nějak vyjádřit svůj nesouhlas s užíváním těchto pozemků vůči žalobkyni a) a jejímu manželovi, což tedy nebylo nijak prokázáno, a to dokonce ani za situace, kdy následně zhruba v letech 1994-1995 došlo k výstavbě kamenné zdi oddělující parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] od louky za touto zdí. Prvním prokázaným okamžikem, kdy bylo ze strany dědice po [Anonymizováno]. [jméno FO], tedy ze strany [Anonymizováno]. [jméno FO] uplatněno vlastnické právo jeho právní předchůdkyně [Anonymizováno]. [jméno FO] a dále vlastnické právo [Anonymizováno]. [jméno FO] ke sporným pozemkům, vůči žalobkyni a) a [jméno FO], byl den 4. 4. 2003, kdy se [Anonymizováno]. [jméno FO] dostavil na místo spolu se znalcem [jméno FO], který sporné pozemky oceňoval pro účely dědického řízení po zemřelé [jméno FO], posledně bytem [adresa], zemřelé [datum]. Z uvedeného tedy vyplývá, že žalobkyně a) spolu se svým manželem [jméno FO] nerušeně v dobré víře, že jsou jejich vlastníky, užívali sporné pozemky od listopadu 1985 do dubna 2003, tedy zhruba 17,5 roku. Zákonem požadovaná doba 10 let pro vydržení sporných pozemků tak uplynula již v listopadu 1995, tedy více než 7 let před okamžikem, který by bylo možno objektivně považovat za přetržení dobré víry žalobkyně a) a jejího manžela ve vztahu k vlastnickému právu ke sporným pozemkům uvnitř oplocení kolem zemědělské usedlosti č. p. 1 v [jméno FO]. S ohledem na délku oprávněné držby, která významně přesáhla ust. § 134 odst. 1 obč. zák, respektive § 1091 odst. 2 o. z., tj. zákonem vyžadovanou dobu 10 let, pak došlo na straně žalobkyně a) a jejího zemřelého manžela [jméno FO] v listopadu 1995 k vydržení vlastnického práva k pozemkům parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], a tedy k datu úmrtí [jméno FO], tj. k [datum], byly tyto pozemky ve společném jmění manželů žalobkyně a) a zemřelého [jméno FO].

10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že zcela úspěšným společně a nerozdílně oprávněným žalobcům 1) až 5) přiznal vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří odměna za zastupování pěti žalobců advokátem za 10 úkonů po 3 100 Kč podle § 7, § 9 odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, písemné vyjádření z 20.12.2021, účast u jednání [datum], účast na jednání [datum], písemné vyjádření z 6.1.2023, účast na jednání [datum], účast na místním šetření [datum], účast na jednání [datum] a písemný závěrečný návrh), tj. 5 x 31 000 Kč = 155 000 Kč, snížené podle § 12 odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb. o 20 %, tj. 124 000 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 10 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 3 000 Kč, DPH z částky 127 000 Kč ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 26 670 Kč, a zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, tedy celkem 158 670 Kč. Náhradu cestovného a zmeškaného času právní zástupce žalobců nevyúčtoval, tedy mu nebyla přiznána. Platební místo k náhradě nákladů řízení vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.

11. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. byla neúspěšnému žalovanému podle výsledku řízení uložena povinnost nahradit státu náklady řízení, které stát hradil, a to ve výši 1 490 Kč, když tyto náklady představuje svědečné vyplacené svědku [Anonymizováno]. [jméno FO].

Poučení