Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

2 C 82/2021-212

Rozhodnuto 2022-11-30

Citované zákony (35)

Rubrum

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Janou Kučerovou v právní věci žalobce: ; [jméno] [příjmení] [jméno], [datum narození], bytem [adresa], proti žalované: ; [anonymizováno] - [stát. instituce], sídlem [adresa ], zastoupené [anonymizováno 7 slov], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], Územní pracoviště [obec], [ulice] ul. [číslo], [PSČ] [obec], o zaplacení náhrady škody a nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci roční úrok z prodlení z částky 1 730,62 Kč ve výši 8,25 % od 7. dubna 2021 do 2. září 2021 ve výši 58,28 Kč, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci roční úrok z prodlení z částky 30 000 Kč ve výši 8,25 % od 7. dubna 2021 do 16. srpna 2021 ve výši 895 Kč, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 808,30 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 2 808,30 Kč od 7. dubna 2021 do zaplacení, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 292 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 292 Kč od 7. dubna 2021 do zaplacení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20 000 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 20 000 Kč od 7. dubna 2021 do zaplacení, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 50 000 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení z částky 50 000 Kč ve výši 8,25 % od 7. dubna 2021 do zaplacení.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou, došlou soudu dne 23. 4. 2021, domáhá zaplacení částky 4 830,82 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, částky ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu a nákladů řízení. Žalobu odůvodňuje tím, že usnesením Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, odbor hospodářské kriminality, [číslo jednací] ze dne 22. ledna 2019 bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 239 odst. 1 písmene b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen trestní zákoník). Rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci, č. j. [číslo jednací], ze dne 12. února 2020 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. [číslo jednací], ze dne 25. června 2022, byl obžaloby podané státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 5. června 2019 sp. [značka automobilu] [rok] pravomocně zproštěn, v důsledku čehož se trestní stíhání ukázalo jako nezákonné. Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích nabylo právní moci dne 25. června 2020. S ohledem na to, že v řízení vyčerpal veškeré procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práv poskytuje, v souladu s § 14 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti ve znění pozdějších předpisů dne 6. října 2020, uplatnil u žalované nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy, způsobené tímto nezákonně vedeným trestním stíháním. Žalovaná se k uplatněnému nároku do dnešního dne nevyjádřila a uplynula lhůta 6 měsíců ode dne, kdy byl podaný návrh žalované doručen, jsou splněny podmínky § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. pro podání žaloby na zaplacení náhrady škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonně vedeným trestním stíháním. V žalobě žalobce odkazuje na čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, kdy každý má právo na náhradu škody, která mu byla způsobena nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem, dále na § 5, § 31 a), § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., kdy odpovídá stát mimo jiné za škodu, která byla způsobena rozhodnutím vydaným v trestním řízení nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 6 odst. 2 písmene a) zákona č. 82/1998 Sb. je příslušným správním úřadem k vyřizování náhrady škody v trestním řízení Ministerstvo spravedlnosti. Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle zákona č. 82/1998 Sb. též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Pokud jde o náhradu škody, uplatňuje náhradu finančních prostředků vynaložených na jízdné za účelem dopravit se na jednotlivá jednání soudu v [obec] a [obec], k výslechům na Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje detašované pracoviště [obec], za účelem nahlížení do trestního spisu u Policie ČR a dále za účelem konzultace s správním zástupcem JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem v [obec], k dopravě na veškerá jednání využil svůj osobní automobil značky Škoda Fabia Combi 1,9 SDI. Podle vyhlášky č. 463/2017 Sb. činí základní sazba náhrady za používání silničních motorových vozidel pro rok 2018 částku 4 Kč za 1 km jízdy, podle vyhlášky č. 333/2018 Sb. za rok 2019 částku 4,10 Kč za 1 km jízdy a podle vyhlášky č. 358/2019 Sb. pro rok 2020 pak částku 4,20 za každý 1 km jízdy. Pro účely následujících výpočtů je nutné vycházet z toho, že do 31. března 2019 bydlel na adrese [adresa], od 1. dubna 2019 je třeba považovat za počátek cesty bydliště [adresa]. Cílem cesty je [obec] nebo [obec]. Vzdálenosti jsou [obec] - [obec a číslo] kilometru jednosměrně, celkem tam i zpět 73 km, [obec] - [obec] jednosměrně 55,2 km, celkem tam i zpět 110,4 km, [obec] - [obec a číslo] km jednosměrně, celkem tam i zpět 215 km. Za účelem objasnění skutečností odůvodňujících zahájení trestního řízení a po dobu probíhajícího trestního řízení se zúčastnil následujících úkonů: 15. 11. 2018 podání vysvětlení, částka 292 Kč, 28. 1. 2019 nahlédnutí do trestního spisu, 299,3 Kč, 8. 2. 2019 výslech obviněného 299,3 Kč, 1. 3. 2019 nahlédnutí do trestního spisu, 299,3 Kč, jednání u Okresního soudu v Jindřichově Hradci 19. 9. 2019, 452,64 Kč, 23. 10. 2019 452,64 Kč, 28. 11. 2019 452,64 Kč, 12. 2. 2020, 463,68 Kč, jednání u Krajského soudu v Českých Budějovicích 25. 6. 2020, 903 Kč, konzultace s právním zástupcem JUDr. [příjmení] v [obec] 7. 5. 2019, 452,64 Kč, 21. 1. 2020 463,68 Kč. Celková výše náhrady škody je 4 830,82 Kč. Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu uvedené trestní řízení zásadně ovlivnilo žalobcův soukromý, osobní a profesní život a negativně zasáhlo do jeho cti i pověsti. Trestní řízení se dotklo rodiny i blízkých osob. Při úvaze o výši nemajetkové újmy je třeba vzít v úvahu především konkrétní skutečnosti. Délka, složitost a způsobu vedení trestního stíhání, kdy v zásadě lze konstatovat, že uvedený typ trestního řízení nebyl nějak složitý, nevyžadoval rozsáhlé dokazování, když jeho podstatou mělo být toliko to, zda jeho jednáním došlo ke zneužití pravomoci úřední osoby, zda jí v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, překročil svoji pravomoc coby úřední osoby. Přesto orgány činné v trestním řízení, státní zástupkyně okresního státního zastupitelství a Policie ČR, detašované pracoviště [obec], přiznaly právní relevanci zcela nepodložený výpovědím osob, kterých se vedené řízení nijak netýkalo, přičemž v uvedeném postupu pokračoval i Okresní soud v Jindřichově Hradci zdlouhavým dokazováním v podobě výslechů jednotlivých svědků, jejichž výpovědi neměly pro řízení žádný význam. Žádný relevantní význam mít ani nemohly, neboť se nejednalo o účastníky dotčeného správního řízení, jehož se vedené řízení týkalo. Za nadbytečné lze hodnotit výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] či [jméno] [příjmení]. V řízení bylo nutné řešit toliko to, zda se žalobce a spoluobviněný [jméno] [příjmení] dopustili zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., s úmyslem způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, tak byla od počátku upozaděna zákonná dikce dotčené skutkové podstaty. Zdlouhavě bylo prokazováno nesprávný úřední postup, který však není a nemůže být předmětem trestního řízení, ale k jehož nápravě slouží instituty správního práva. Na to byly zcela nadbytečně vyslýchány osoby, s nimiž předmětné správní, tedy ani trestní, řízení nesouviselo a tedy provedení takových důkazů celé řízení neúměrně a zcela zbytečně protahovalo. O tom, že zmiňované důkazy byly v řízení zcela zbytečné vypovídá i usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. [číslo jednací], ze dne 25. června 2020, které konečně veškeré tyto nerelevantní výpovědi svědků pomíjí a zabývá se pouze pro řízení důležitými okolnostmi. Je zřejmé, že ačkoliv bylo od samého počátku zcela zjevné, že trestní stíhání žalobce je nezákonné, bylo dotčené trestní řízení k jeho tíži neúměrně prodlužováno, což je skutečnost, ke které musí být v rámci rozhodnutí o zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu přihlédnuto. Pokud by se jednotlivé orgány činné v trestním řízení nezabývaly nepotřebnými výslechy svědků a zůstaly u merita věci, nemuselo být toto trestní stíhání vedeno vůbec. Tímto způsobem došlo k jeho zbytečnému prodlužování. Z celého trestního spisu vyplývá, že řízení bylo od počátku vedeno jednostranně s cílem poškození za zastrašení jeho osoby a spoluobviněného Ing. [jméno] [příjmení]. Ačkoliv na výše uvedené skutečnosti upozorňoval od počátku trestního stíhání, nebyl na to brán zřetel. Byť upozorňoval na zjevnou zainteresovanost příslušníků Policie ČR, se kterými měla osoba [jméno] [příjmení] učinivší k předmětnému trestnímu stíhání podnět, zjevné vazby, jakož i jednání státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [obec], která též postupovala v řízení zcela jednostranně, nebyl na tyto skutečnosti v řízení brán zřetel. Z vydaných rozhodnutí vyplývá, že uvedené trestní stíhání mělo skončit již ve fázi přípravného řízení u Policie ČR a nikdy nemělo dojít až k soudu. Ačkoliv se mají orgány činné v trestním řízení řídit zásadou presumpce neviny, zejména příslušníci Policie ČR, s osobou žalobce od počátku jednali jako s vinným, což zvýšilo obavy z toho, že toto absurdně vedené trestní stíhání může skončit v jeho neprospěch. Vzhledem k povaze vedení zmiňovaného trestního stíhání od počátku ztratil důvěru v jakoukoli nezávislost a nestrannost vedení trestního řízení a rozhodování v něm. Za ponižující považuje skutečnost, že byl nucen podrobit se identifikačním úkonům ve smyslu § 65 zákona č. 273/2009 Sb., zejména bukálnímu stěru a dále otiskům prstů, dlaně a fotografování. Ačkoliv si je vědom skutečnosti, že platná právní úprava příslušníkům Policie ČR tuto možnost u podezřelého z trestného činu umožňuje, pak v případě vedení trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písmene b) trestního zákoníku se jedná o identifikační úkony, které vedení trestního stíhání a následujícím postupům nijak neprospějí, nejsou pro daný typ vedení trestního řízení potřebné ani účelné a jejich provedení nemělo žádný jiný význam než osobu žalobce náležitě vystrašit, ponížit. Rovněž tyto skutečnosti je při úvaze o výši zadostiučinění nutno vzít v potaz. Žalobce si je vědom, že majetkovou újmu není možné přesně vyčíslit, má-li však tento soud přihlédnout k okolnostem, za kterých k újmě došlo, délka řízení, složitost řízení, zda poškozený přispěl k průtahům řízení, nutno akcentovat, že ačkoliv od počátku byl přesvědčen o nezákonnosti vedeného řízení, s orgány činnými v trestním řízení od počátku po celou dobu spolupracoval, k průtahům řízení nepřispíval. Osobní poměry - nezákonné trestní stíhání ovlivnilo soukromý a osobní život. V době zahájení byl zaměstnancem Města Dačice, zařazený v Městském úřadu [obec] s průměrným hrubým měsíčním výdělkem ve výši 25 688 Kč. Manželka [jméno] [příjmení], [datum narození] tou dobou pobírala rodičovský příspěvek na syna [jméno] [příjmení], narozeného 3. října 2017, oba bytem [obec a číslo]. V uvedené době bydleli v pronajatém bytě na adrese [ulice a číslo], [obec], zařizovali záležitosti ohledně výstavby domu na adrese [obec a číslo] a s tím související čerpání hypotéky, úspory finančních prostředků a podobně. Zahájené trestní stíhání rodinu a žalobce, jako živitele rodiny, zasáhlo v nejzranitelnější době, kdy si nemohli v žádném případě dovolit vynakládat své finanční prostředky na odbornou právní pomoc. Starost o to, jakým způsobem případného advokáta zaplatí a jakým způsobem budou finanční situaci řešit v budoucnu, pokud by uvedené nezákonné trestní stíhání došlo až k jeho nejabsurdnějšímu závěru ve formě uznání viny a s tím pravděpodobně souvisejícího zákazu výkonu úřednické činnosti, se stala každodenní noční můrou. Je zjevné, že trestní stíhání vyvolalo značnou zátěž na psychickou stránku, nemohl předvídat, že podobnou situaci bude muset někdy řešit. Nezákonné trestní stíhání bylo zahájeno v nejméně vhodné době, kdy potřeboval řešit a zabezpečovat základní záležitosti každodenního života, bydlení, starost o nově založenou rodinu. Vedené trestní stíhání by zjevně jinak dopadlo na zaměstnaného svobodného člověka se stálým zázemím a na člověka, který aktuálně založil rodinu, má manželku na rodičovské dovolené, řeší nemalou finanční zátěž, která se se založením rodiny nutně pojí, a další finanční a psychotickou zátěž, která se pojí s výstavbou vlastního rodinného domu. Tyto skutečnosti vystavily manželský, ale i rodinný život zásadní zkoušce. V projednávané věci byly zmiňované dopady citelnější o to, že se stal otcem a zavázal se k výplatě hypotéky. Situace dopadala i na manželku [jméno] [příjmení], která byla nucena postavit se nastalé situaci společně se žalobcem a kvůli obavám z finanční situace se rozhodla předčasně nastoupit do zaměstnání, kdy byla ode dne 1. července 2019 přijata do služebního poměru u Energetického regulačního úřadu. Synovi v té době bylo pouhých 21 měsíců. Nemohla si v klidu užít mateřskou a rodičovskou roli, neboť si byla vědoma, že by to byla právě ona, kdo by případnou ztrátou příjmů a zvýšené finanční výdaje způsobené ztrátou zaměstnání žalobce v důsledku vedeného trestního stíhání, hrozba zákazu výkonu stávajícího povolání zde byla rovněž zjevná, musela pokrýt. Nelze pominout dopady, které měly nastalá situace na syna, jenž byl nastíněné situaci společně s nimi vystaven, z psychologického hlediska je doporučena přítomnost matky u dítěte do 24 měsíců věku, o což musela manželka syna v důsledku nastalé situace ochudit. Pověst a dobré jméno - lze odkázat především na internetový článek s názvem„ Úředníky soudí kvůli povolení chovu ryb, podle žalobce zneužili pravomoc“, zveřejněno z https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/soud-ryby-chov-jindrichuv-hradec-spor-urednik.A190930 [číslo]. V článku byl jmenován jako dačický úředník [jméno] [příjmení], s ohledem na to, že [obec] jsou malý městem a případné ORP malým obvodem, nepochybně tato skutečnost ve čtenáři nejen vyvolala dojem viny osoby žalobce, ale uvedený článek vypovídá o tom, že se vedené trestní stíhání dostalo do povědomí i neodborné veřejnosti. Do té doby byl několik let váženým úředníkem [stát. instituce], když na pozici úředníka působil od roku 2008. Proběhnuvším trestním stíháním bezpochyby dobré jméno v této oblasti utrpělo. Profesní život - v letech 2019 2020 se několikrát ucházel o práci na pozici referenta odboru životního prostředí na Magistrátu města Jihlavy, avšak neúspěšně, byť lze s jistotou říci, jaké skutečnosti měly na jeho nepřijetí na uvedené pozice vliv, lze předpokládat, že vedené trestní stíhání hrálo při rozhodování o výběru nejvhodnějšího uchazeče nemalou roli, neboť tato skutečnost byla mezi osobami z oboru známa. S ohledem na dlouholetou praxi v oboru a řadu vykonaných úřednických zkoušek je velmi nepravděpodobné nalézt v tak malém městě, jakým [obec] z tohoto pohledu bezpochyby je, kvalifikovanějšího uchazeče. Přesto zmiňované pracovní pozice nezískal a má za to, že jedním z důvodů bylo právě předmětné trestní stíhání. Každý zaměstnavatel si před výběrem nejvhodnějšího uchazeče veškeré zájemce o dotčenou pozici lustruje, zjišťuje o nich co nejvíce informací a referencí. Těžko lze předpokládat, že by si zaměstnavatel vybral uchazeče, proti kterému je vedeno trestní stíhání, natož pro podezření ze spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem povolání, o něž se tento zájemce uchází. Kromě zaměstnání ve veřejné sféře je rovněž držitelem živnostenského oprávnění, [IČO], jehož předmětem je poradenství v oblasti životního prostředí. Lze usuzovat, že zmiňované trestní stíhání mělo dopad na výkon podnikatelské činnosti, neboť zmiňované trestní řízení se dostalo do povědomí nejširší veřejnosti, když tato skutečnost mohla, a nadále může, řadu potencionálních klientů od záměru využít nabízené služby odradit. Žaloba byla doplněna podáním z 29. dubna 2022, kdy v něm žalovaný uvedl, že je mu známo, že základní výše peněžitého zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání se zpravidla pohybuje v částkách 1500 Kč až 2000 Kč za měsíc nezákonného trestního stíhání, respektive 20 000 Kč za rok nezákonného trestního stíhání. Jedná se však toliko o částku základní, zohledňující víceméně pouze délku vedení trestního stíhání, nikoliv již další žalobcem tvrzené skutečnosti, jako je povaha trestní věci a další následky způsobené v osobní sféře žalobce. Přiznaná částka žalovanou 30 000 Kč, která byla přiznána též spoluobviněnému Ing. [jméno] [příjmení] podle názoru žalobce odpovídá základní výši peněžitého zadostiučinění odpovídající délce 17 měsíců nezákonného vedení trestního stíhání, nikoliv však dalším okolnostem, na něž je v žalobě poukazováno. Tuto částku je třeba přiměřeně zvýšit na povahu trestní věci minimálně částkou 5 000 Kč, kdy hrozba trestního postihu a případného společenského odsouzení za spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby hrozilo žalobci uložení zákazu činnosti, to znamená zákaz výkonu úřednického povolání, což byl pro žalobce následek zcela nemyslitelný, za dehonestaci v rámci provedení identifikačních úkonů o 15 000 Kč, neboť účelem identifikačních úkonů je případná budoucí identifikace při recidivě pachatele takových trestných činů, u nichž lze identifikaci podle biologických vzorků či otisků prstů předpokládat a skutečně využít, což zjevně není případ stíhání za přestupek zneužití pravomoci úřední osoby. Poškození pověsti a dobrého jména - tomu odpovídá částka zvýšení o 25 000 Kč, kdy žalobce odkazuje na medializaci trestního stíhání na internetových stránkách www.idnes.cz, kdy uvedený článek je možné snadno a rychle dohledat, což dobrému jménu a pověsti žalobce nepřispívá. Žádný článek o tom, že vedené trestní stíhání bylo nezákonné a žalobce byl obžaloby zproštěn na internetu dohledatelný není, pročež dobré jméno a pověst žalobce jsou nenávratně poškozeny. Ztížení profesního uplatnění - je navrhováno zvýšení o 10 000 Kč a u osobních poměrů o 15 000 Kč. Žalobce odkázal na skutečnosti uvedené v žalobě a dále na to, že jeho spoluobviněnému Ing. [jméno] [příjmení] byla přiznána stejně jako žalobci částka 30 000 Kč, žalobce a poškozený [příjmení] se však v době vedení trestního stíhání nacházeli ve zcela odlišných situacích. Poškozený [příjmení] byl těsně před nástupem do starobního důchodu, pročež pro něj hrozba zákazu výkonu úřednické činnosti nebyla nijak zásadní. Žalobce zakládal rodinu, měl doma malé dítě, manželku na rodičovské dovolené, kupoval nemovitost k rodinnému životu a žádal o hypotéku. Hrozba zákazu úřednické činnosti proto pro něj byla zcela nepřijatelná a trestní stíhání mělo na něj i celou rodinu neblahý vliv. Poškozený [příjmení] byl žalobcovým nadřízeným, proto to měl být v zásadě výhradně on, kdo měl snášet případné negativní dopady jakéhokoliv nesprávného úředního postupu. Žalobce byl do těchto problémů v podstatě vtažen, což považuje za nepřijatelné. Má-li žalobce provést srovnání s jemu známými obdobnými případy, pak poukazuje na odškodnění spoluobviněného Ing. [jméno] [příjmení] a považuje-li žalovaná za přiměřenou výši zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou Ing. [jméno] [příjmení] částku 30 000 Kč, musí být s ohledem na výše uvedené skutečnosti částka přiznaná žalobci nutně vyšší, jinak by nedošlo ke zohlednění individuálních poměrů žalobce a rozdílnosti životní úrovně jmenovaných osob.

2. Usnesením Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 7. června 2021, č. j. [číslo jednací], bylo soudem rozhodnuto o tom, jak bude znít žalobní petit, a to s ohledem na upřesnění zákonného úroku z prodlení.

3. Soudem byl dne 7. června 2021 pod č. j. [číslo jednací] vydán platební rozkaz. Proti tomuto platebnímu rozkazu žalovaná podala v zákonné lhůtě odpor.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla její zamítnutí. Nárok uplatněný žalovaným neuznala, učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce 6. 10. 2020, žádostí ze dne 1. 10. 2020, uplatnil z důvodů v žalobě popsaných nárok na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v celkové výši 104 830,82 Kč spočívající v náhradě cestovného a nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání. K projednání žádosti žalobce došlo dne 12. 8. 2021. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb., požadovaná náhrada škody a přiměřeného zadostiučinění však nebyla žalobci poskytnuta v požadované výši. Žalovaná poskytla žalobci odškodnění ve výši 30 000 Kč, ve zbytku byla žádost žalobce zamítnuta. Ze spisu Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že předmětné trestní řízení bylo zahájeno 22. 1. 2019 usnesením o zahájení trestního stíhání pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 b) trestního zákoníku. Proti tomuto usnesení žalobce podal dne 25. 1. 2019 stížnost, která byla následně zamítnuta. Dne 6. 6. 2019 byla k Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci podána obžaloba. Dne 27. 6. 2019 byl vydán trestní příkaz, proti kterému žalobce podal odpor. Dne 12. 2. 2020 byl žalobce rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci zproštěn obžaloby podle § 226 b) trestního řádu. Právní moci nabylo toto rozhodnutí dne 25. 6. 2020 poté, co bylo zamítnuto odvolání státního zástupce. V souladu s konstantní judikaturou je možno uzavřít, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 22. 1. 2019. Žalobce v žalobě požaduje náhradu škody spočívající v cestovném ve výši 4 830,82 Kč a přiměřené zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. [spisová značka]. Náhrada škody ve smyslu ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náklady právního zastoupení pak podle ustanovení § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, jejíž výše se určí podle ustanovení advokátního tarifu upravujícího mimosmluvní odměnu. Vzhledem k tomu, že žalobce při předběžném projednání ani přes výzvu Ministerstva spravedlnosti ze dne 21. 6. 2021 nedoložil technický průkaz použitého vozidla a potvrzení o poradách s advokátem, byla žalovaná nucena předběžné projednání tohoto nároku ukončit s tím, že žádosti nemohlo být z tohoto důvodu vyhověno. Tvrzená nemajetková újma musí být žalobcem tvrzena s konkrétními následky a dostatečně prokázána, což v tomto případě žalovaná neshledává. Ve své žalobě se pouze obecně vyjadřuje ve smyslu vzniku nemajetkové újmy a zásahu do osobního a pracovního života, přičemž mělo dojít k narušení pověsti a dobrého jména. Další uváděné skutečnosti v žalobě jsou pouze obecného charakteru, nejsou nikterak prokázány. Celé trestní stíhání trvalo celkem 1 rok a 5 měsíců. V návaznosti na výše uvedené žalovaná konstatovala, že v trestním řízení, vedeném u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. [spisová značka] došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Za vydání tohoto nezákonného rozhodnutí se žalovaná žalobci omluvila v souvislosti s požadavkem na přiznání přiměřeného zadostiučinění v peněžité formě, uvádí, že shledala důvody k přiznání v peněžité výši, jelikož se jednalo o trestní stíhání v souvislosti s výkonem povolání, nikoli ve výši požadované, ale pouze ve výši 30 000 Kč. Žalovaná zastává názor, že vznik nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání tvrzené v žalobě nebyl žalobcem nijak dostatečně doložen a prokázán.

5. Žalobce podáním ze dne 30. srpna 2021, které soudu došlo 1. 9. 2021, žalobu vzal částečně zpět do částky 30 000 Kč, dále pak podáním ze dne 10. září 2021, které soudu došlo 16. 9. 2021, vzal žalobu zpět co do částky 1 730,62 Kč, pokud jde o náhradu škody.

6. Usnesením Okresního soudu ze dne 25. listopadu 2021, č. j. [číslo jednací], bylo řízení do částky 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky od 17. srpna 2021 do zaplacení z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu částečně zastaveno, dále bylo řízení částečně zastaveno do částky 1 730,62 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25% od 16. srpna 2021 do zaplacení. Předmětem řízení zůstaly částky po částečném zpětvzetí žaloby včetně příslušenství a příslušenství, které žalovaná nezaplatila z částek, které byly uhrazeny po podání žaloby.

7. Z usnesení Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Odbor hospodářské kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, [číslo jednací], ze dne 22. ledna 2019 se zjišťuje, že podle § 160 odst. 1 trestního řádu se zahajuje trestní stíhání osob Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], [obec], bytem [adresa], [jméno] [příjmení], DiS., [datum narození], [obec], trvale bytem [adresa], jako obviněné ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písmene b) trestního zákoníku, spáchaného ve formě spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku.

8. Z obžaloby Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 5. 6. 2019, podané soudu 6. 6. 2019, se podává, že okresní státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [obec] podala podle § 176 odstavec 1 trestního řádu obžalobu na obviněné [příjmení] [jméno] [příjmení], narozeného 10. 4. 1957 v [obec], vedoucího Odboru životního prostředí lesnictví a zemědělství [stát. instituce], bytem [adresa], [PSČ], [jméno] [příjmení], DiS., narozeného [datum] v [obec], pracovníka Odboru životního prostředí lesnictví a zemědělství [stát. instituce], bytem [adresa], že jako zaměstnanci [stát. instituce] – obv. Ing. [jméno] [příjmení] v postavení vedoucího Odboru životního prostředí lesnictví a zemědělství a obv. [jméno] [příjmení], DiS., jako pracovník téhož odboru, tedy úřední osoby ve smyslu ustanovení § 127 odst. 1 písmene d) tr. zákoníku vykonávající svoji pracovní činnost jako představitelé správního orgánu podle § 61 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích v úmyslu způsobit škodu Obci [obec] a [jméno] [příjmení], jako účastníkům řízení, překročili svoji pravomoc tím, že na základě předchozí žádosti Obce Studená ze dne 22. 1. 2018 zahájil obv. [příjmení] dne 9. 3. 2018 pod č. j. [spisová značka], sp. zn. [číslo], vodoprávní řízení, a to v následujícím sledu: I. vodoprávní řízení podle § 12 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (dále jen vodní zákon) týkající se změny povolení k nakládání s povrchovými vodami, č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne 4. 3. 2014, vydaného podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 5. vodního zákona spočívající v přítoku a odtoku povrchové vody na malé vodní nádrži umístěné na pozemku parc. č. [rok] a par. [číslo] v obci a k. ú. [obec], II. vodoprávní řízení podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4. vodního zákona – k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů za účelem podnikání, přičemž nad rámec obligatorních dokladů uvedených v § 2 vyhlášky č. 432/2001 Sb. požadoval obv. [příjmení] s vědomím a souhlasem svého nadřízeného obv. [příjmení] po účastnících tohoto vodoprávního řízení obci [obec] a [jméno] [příjmení] provést rozbory sedimentů a vody v této vodní nádrži zvané Mlýnský rybník, a to v písemnosti nazvané„ Oznámení o zahájení vodoprávního řízení“ v části„ Výzva k odstranění nedostatků podání“, kdy konkrétně požadovali posouzení množství a kvality sedimentu ve vodní nádrži včetně předložení jednotlivých rozborů vody v tomto rozsahu: a) v měsících duben, květen, červen, červenec, srpen, září bude proveden vždy 1 x odběr vzorků povrchové vody na odtoku z vodní nádrže a jejich následný rozbor v těchto ukazatelích: BSK5, CHSKCr, Pc, N-NH4, těžké kovy: As, Sn, Cr, Cu, Cd, Ni, Pb, Hg, Co (v jarním období bude proveden odběr mimo tání a veškeré odběry musí být prováděny mimo období srážek), b) proměřit vrstvu sedimentu s rozlišením tloušťky jednotlivých vrstev v příčných profilech vodní nádrže, a to v místě 4 m od návodní strany hráze, uprostřed vodní nádrže a v úrovni severní hrany pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], c) odebrat min. 3 vzorky svrchního organického sedimentu (směsný vzorek z celé svrchní vrstvy) – v místě původního nátoku z ČOV [obec], dále pak ze střední části a v neposlední řadě i z odtokové části rybníka: - analyzován zde bude obsah těžkých kovů, konkrétně: As, Sn, Cr, Cu, Cd, Ni, Pb, Hg, Co, dále pak suma PAU, benzo (a) pyren a fluoranthen, d) veškeré analýzy, odběry a rozbory odebraných vzorků vody, sedimentů apod. bude provádět jen laboratoř s osvědčením o akreditaci, laboratorní protokoly budou dále doplněny zprávou o měření množství sedimentu, přesným popisem měřících bodů a odběrových míst vzorků, složením a popisem jednotlivých vrstev sedimentu doplněný fotodokumentací, a to vše s termínem splnění do 31. 10. 2018 včetně uložení podmínky, že žadatel musí správnímu orgánu vždy v dostatečném předstihu (min. 5 pracovních dnů) oznámit písemně/prostřednictvím datové schránky termín provádění odebírání jednotlivých vzorků, proměřování sedimentu apod., pro případnou kontrolu vodoprávního úřadu, i když si byli oba vědomi toho, že tento požadavek nemá oporu v žádné právní normě, není pro vedené povolovací řízení potřebný a jeho provedení je spojené s nemalými finančními náklady, přičemž tímto svým neopodstatněným a nadbytečným požadavkem mohli způsobit obci [obec] a [jméno] [příjmení] škodu ve výši nejméně 48 327,40 Kč, tedy úmyslným společným jednáním jako úřední osoby v úmyslu způsobit jinému škodu překročili svou pravomoc, čímž spáchali přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku jako spolupachatelé ve smyslu ustanovení § 23 tr. zákoníku.

9. Rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 12. 2. 2020, č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že obžalovaní [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Dis., se podle § 226 písm. b) tr.řádu zprošťují obžaloby státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 5. 6. 2019, sp. [značka automobilu] [rok], pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku jako spolupachatelé ve smyslu ust. § 23 tr. zákoníku, jehož se měli dopustit tím, že jako zaměstnanci [stát. instituce] obž. ing. [jméno] [příjmení] v postavení vedoucího odboru životního prostředí, lesnictví a zemědělství, a obž. [jméno] [příjmení], Dis., jako pracovník téhož odboru, tedy úřední osoby ve smyslu ust. § 127 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku vykonávající svoji pracovní činnost jako představitelé správního orgánu podle § 61 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v úmyslu způsobit škodu Obci [obec] a [jméno] [příjmení] jako účastníkům řízení, překročili svoji pravomoc tím, že na základě předchozí žádosti [územní celek] ze dne 22. 1. 2018 zahájil obž. [jméno] [příjmení] dne 9. 3. 2018 pod č. j. [spisová značka], sp. zn. [číslo], vodoprávní řízení, a to v následujícím sledu: I. vodoprávní řízení podle § 12 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (dále jen vodní zákon), týkající se změny povolení k nakládání s povrchovými vodami č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne 4. 3. 2014, vydaného podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 5. vodního zákona spočívající v přítoku a odtoku povrchové vody na malé vodní nádrži umístěné na pozemku parc. č. [rok] a par. [číslo] v obci a k. ú. [obec], II. vodoprávní řízení podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4. vodního zákona – k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů za účelem podnikání, přičemž nad rámec obligatorních dokladů uvedených v § 2 vyhlášky č. 432/2001 Sb. požadoval obž. [jméno] [příjmení] s vědomím a souhlasem svého nadřízeného obž. ing. [jméno] [příjmení] po účastnících tohoto vodoprávního řízení Obci [obec] a [jméno] [příjmení] provést rozbory sedimentů a vody v této vodní nádrži zvané Mlýnský rybník, a to v písemnosti nazvané„ Oznámení o zahájení vodoprávního řízení“ v části„ Výzva k odstranění nedostatků podání“, kdy konkrétně požadovali posouzení množství a kvality sedimentu ve vodní nádrži včetně předložení jednotlivých rozborů vody v tomto rozsahu: a) v měsících duben, květen, červen, červenec, srpen, září bude proveden vždy 1 x odběr vzorků povrchové vody na odtoku z vodní nádrže a jejich následný rozbor v těchto ukazatelích: BSK5, CHSKCr, Pc, N-NH4, těžké kovy: As, Sn, Cr, Cu, Cd, Ni, Pb, Hg, Co (v jarním období bude proveden odběr mimo tání a veškeré odběry musí být prováděny mimo období srážek), b) proměřit vrstvu sedimentu s rozlišením tloušťky jednotlivých vrstev v příčných profilech vodní nádrže, a to v místě 4 m od návodní strany hráze, uprostřed vodní nádrže a v úrovni severní hrany pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], c) odebrat min. 3 vzorky svrchního organického sedimentu (směsný vzorek z celé svrchní vrstvy) – v místě původního nátoku z ČOV [obec], dále pak ze střední části a v neposlední řadě i z odtokové části rybníka: - analyzován zde bude obsah těžkých kovů, konkrétně: As, Sn, Cr, Cu, Cd, Ni, Pb, Hg, Co, dále pak suma PAU, benzo (a) pyren a fluoranthen, d) veškeré analýzy, odběry a rozbory odebraných vzorků vody, sedimentů apod. bude provádět jen laboratoř s osvědčením o akreditaci, laboratorní protokoly budou dále doplněny zprávou o měření množství sedimentu přesným popisem měřících bodů a odběrových míst vzorků, složením a popisem jednotlivých vrstev sedimentu doplněný fotodokumentací, a to vše s termínem splnění do 31.10.2018 včetně uložení podmínky, že žadatel musí správnímu orgánu vždy v dostatečném předstihu (min. 5 pracovních dnů) oznámit písemně/prostřednictvím datové schránky termín provádění odebírání jednotlivých vzorků, proměřování sedimentu apod., pro případnou kontrolu vodoprávního úřadu, a tohoto jednání se dopustili přesto, že si obž. ing. [jméno] [příjmení] a obž. [jméno] [příjmení] byli vědomi toho, že tento požadavek nemá oporu v žádné právní normě, není pro vedené povolovací řízení potřebný a jeho provedení je spojené s nemalými finančními náklady, přičemž tímto svým neopodstatněným a nadbytečným požadavkem mohli způsobit Obci [obec] a [jméno] [příjmení] škodu ve výši 48 327,40 Kč tedy že úmyslným společným jednáním jako úřední osoby v úmyslu způsobit jinému škodu překročili svou pravomoc, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Podle § 229 odst. 3 tr. řádu se poškozený [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], odkazuje s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudek nabyl právní moci 25. 6. 2020, když Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl usnesením ve veřejném zasedání konaném dne 25. 6. 2020 tak, že podle § 256 tr. řádu se odvolání státní zástupkyně a poškozeného [jméno] [příjmení] zamítají.

10. Z podání žalobce datovaného ve [obec] dne 1. října 2020, které bylo adresováno Ministerstvu spravedlnosti, odboru odškodňování, Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2, se podává, že žalobce uplatnil žádostí o náhradu škody a nemajetkové újmy své nároky podle zákona č. 82/1998 Sb.. Náhradu škody požadoval ve výši 4 830,82 Kč, nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč.

11. Ministerstvo spravedlnosti ČR dopisem ze 6. 10. 2020 potvrdilo, že bylo doručeno podání týkající se právní věci projednávané před Okresním soudem v Jindřichově Hradci, Krajským soudem v Českých Budějovicích, pod spisovými značkami [spisová značka] a [spisová značka]. V oznámení je uvedeno, pod jakou značku bylo podání zařazeno, komu bude přiděleno k věcnému vyřízení. Odkázáno je na šestiměsíční lhůtu pro vyřízení od podání žádosti.

12. Z výzvy k podání vysvětlení podle § 158 odst. 7 trestního řádu ze dne 17. října 2018 se podává, že žalobce byl vyzván k dostavení se na Policii ČR dne 15. 11. 2018 v 11 hodin.

13. Z dokladu„ Záznam o nahlédnutí do trestního spisu“ se podává, že na základě žádosti žalobce dne 28. 1. 2019 v 11. 05 hod. nahlížel žalobce do trestního spisu, na vlastní náklady si pořídil fotografie obsahu spisu.

14. Dne 8. února 2019 byl sepsán protokol o výslechu obviněného [jméno] [příjmení], 1. března 2019 nahlížel žalobce do trestního spisu, předvoláním obžalovaného k hlavnímu líčení ze dne 21. srpna 2019 byl předvolán na hlavní líčení 19. 9. 2019, 3. 6. 2020 byl vyrozuměn o veřejném zasedání, které se konalo 25. 6. 2020 o odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 12. 2. 2020, č. j. [spisová značka].

15. Žalobce předložil z portálu„ Mapy“ přehled vzdáleností, které absolvoval v průběhu trestního řízení z místa svého trvalého pobytu k procesním orgánům.

16. Z platového výměru vydaného [územní celek] se podává, že plat žalobce včetně příplatku s účinností od 1. 1. 2019 byl představován částkou 26 588 Kč.

17. Z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu z 27. června 2019, [číslo jednací], se podává, že bylo rozhodnuto o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo Mgr. [jméno] [příjmení], trvale bytem [obec a číslo]. Mgr. [příjmení] byla přijata do služebního poměru na dobu určitou s trváním do 30. června 2020 (§ 23 odst. 1, § 29 odst. 1 zákona o státní službě), byla zařazena na služební místo Odborný rada v oddělení II, instance [obec], v oborech služby, legislativa a právní činnosti a energetika, se služebním označením Odborný rada. Služební poměr vznikl 1. července 2019, zkušební doba byla stanovena v délce šesti měsíců. Byla povolena kratší služební doba s účinností ode dne 1. července 2019 v rozsahu 30 hodin týdně na dobu určitou do 3. října 2020 a žadatelka byla zařazená do 13. platové třídy, 4. platového stupně, a byl jí určen plat ve výši 22 193 Kč měsíčně jako plat odpovídající povolené kratší služební době, tj. 75 % celkového měsíčního platu (postupováno podle zákona o státní službě a zákoníku práce).

18. Z rodného listu nezletilého [jméno] [příjmení] se uvádí, že tento se narodil 3. 10. 2017, jako otec je zapsán žalobce, jako matka [jméno] [příjmení], rozená [příjmení].

19. Z článku publikovaného 2. října 2019 se podává, že je nazván„ Úředníky soudí kvůli povolení chovu ryb, podle žalobce zneužili pravomoc“. V textu článku je uvedeno„ Podle druhého obžalovaného úředníka [jméno] [příjmení], který měl vyřízení povolení na starosti, se Vrátil cítil šikanován, úředníci mu prý bránili v podnikání, ale kontrola údajně prokázala, že tam dříve choval ryby na černo, bez povolení. Neměl jsem v úmyslu způsobit škodu a žádná škoda ani způsobena nebyla. Trestní oznámení bylo podáno jako nátlak na úřední osobu, prohlásil při líčení [příjmení]“.

20. Žalobce předložil osvědčení o vykonání zkoušky k ověření zvláštní odborné způsobilosti podle zákona č. 312/2002 Sb. v platném znění, při územním rozhodování a při rozhodování na úseku stavebního řádu a vyvlastnění, zvláštní část, zvláštní odborné způsobilosti ze dne 31. 5. 2018, osvědčení o vykonání zkoušky k ověření zvláštní odborné způsobilosti dle zákona č. 312/2002 Sb. v platném znění ve vodním hospodářství ze dne 11. 10. 2011, osvědčení o vykonání zkoušky k ověření zvláštní odborné způsobilosti podle zákona č. 312/2002 Sb. v platném znění v hospodaření s odpady a nakládání s obaly ze dne 14. 12. 2010, osvědčení o vykonání zkoušky k ověření zvláštní odborné způsobilosti dle zákona č. 312/2002 Sb. v platném znění v ochraně ovzduší z 15. 12. 2009.

21. Žalovaný předložil dopis [stát. instituce] ze dne 1. 11. 2019, týkající se výběrového řízení na obsazení funkce odborný referent/odborná referentka odboru životního prostředí [stát. instituce] pro správní činnosti na úseku vodního hospodářství - pracovní poměr na dobu určitou, kdy je sdělováno, že byl vybrán jiný uchazeč, který lépe splňoval předpoklady a požadavky zaměstnavatele pro danou funkci, dalším dopisem z 26. 11. 2019 sděluje [stát. instituce] ve výběrovém řízení na obsazení funkce odborného referenta/referentky ochrany zemědělského půdního fondu, Odboru životního prostředí [stát. instituce], že byl vybrán jiný uchazeč, který lépe splňoval předpoklady a požadavky zaměstnavatele pro danou funkci, dopisem z 16. 4. 2020 [stát. instituce], že ve výběrovém řízení na obsazení funkce odborného referenta/referentky oddělení ochrany přírody a krajiny, odboru životního prostředí [stát. instituce] - pracovní poměr na dobu určitou, byl vybrán jiný uchazeč, který lépe splňoval předpoklady a požadavky zaměstnavatele pro danou funkci.

22. Z dopisu Ministerstva spravedlnosti ČR z 21. 6. 2021 se zjišťuje, že Ministerstvu spravedlnosti byla doručena 6. 10. 2020 žádost žalobce ve věci uplatnění nároku na náhradu škody, která je vedena pod sp. zn. [jednací číslo MSP], kdy ministerstvo si je vědomo nedodržení zákonné lhůty k vyřízení žádosti a za zpoždění se tímto omlouvá. Důvodem zpoždění je jednak značné množství podaných žádostí a dále realizace nezbytných šetření. Podání bude posouzeno podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a žalobce byl vyzván k doplnění žádosti o technický průkaz použitého vozidla a potvrzení o poradách s advokátem.

23. Ministerstvo spravedlnosti sdělilo dne 12. 8. 2021 stanovisko ve věci žadatele [jméno] [příjmení] o poskytnutí odškodnění za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup podle zákona č. 82/1998 Sb.. Pokud jde o cestovné, kdy je požadována částka 4 830,82 Kč, pak, vzhledem k tomu, že při předběžném projednání ani přes výzvu Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 21. 6. 2021 nebyl doložen technický průkaz použitého vozidla a potvrzení o poradách s advokátem, je nuceno ministerstvo předběžné projednání tohoto nároku ukončit s tím, že žádosti nemohlo být z tohoto důvodu vyhověno. Pokud jde o nemajetkovou újmu za nezákonné trestní stíhání, Ministerstvo spravedlnosti ČR přiznává částku v celkové výši 30 000 Kč, která bude poukázána na bankovní účet, jehož číslo bylo sděleno v žádosti doručené úřadu 6. 10. 2020.

24. Ministerstvo spravedlnosti dne 30. 8. 2021 vydalo stanovisko ve věci žadatele [jméno] [příjmení], pokud jde o náhradu cestovného, kdy nárok shledalo důvodným co do částky 1 730,62 Kč a částku poukáže na bankovní účet, kdy číslo bylo již sděleno.

25. Žalovaná předložila stanovisko ze dne 9. 6. 2021 ve věci žadatele Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], o poskytnutí odškodnění za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup podle zákona č. 82/1998 Sb., kdy žadatel uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 43 832 Kč, spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení a nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši 1 000 000 Kč z titulu nezákonného trestního stíhání vedeného u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod spisovou značkou [spisová značka] Ministerstvo spravedlnosti ČR přiznalo žadateli částku v celkové výši 51 734,23 Kč, která bude poukázána na bankovní účet, jehož číslo bylo sděleno v žádosti doručené úřadu 8. 9. 2020.

26. Z potvrzení o konzultaci z 23. 7. 2021 se podává, že JUDr. [jméno] [příjmení], advokát se sídlem [adresa], potvrdil, že zastupoval klienta [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bytem [adresa], v rámci jednotlivých soudních jednání, tj. u Okresního soudu v Jindřichově Hradci a posléze Krajského soudu v Českých Budějovicích, viz rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci, č. j. [číslo jednací], ze dne 12. února 2020 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. [číslo jednací] ze dne 25. června 2020. Současně s klientem měl ve své kanceláři v [obec], [příjmení] nám 1/II jednotlivé konzultace týkající se postupu ve věci po stránce skutkové i právní, vždy v délce přesahující půlhodiny, které se konaly ve dnech 7. 5. 2019 a 21. 1. 2020.

27. Z technického průkazu vozidla [registrační značka] bylo zjištěno, že je jako vlastník zapsán [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa] l na 100 km.

28. Soudu byly předloženy doklady o výplatě částky 30 000 Kč a částky 1 730,62 Kč žalovanou žalobci v roce 2021.

29. Ze zprávy Policejního prezidia České republiky ze dne 23. září 2020, [číslo jednací] plyne, že žalobci bylo podáno sdělení ohledně zpracování osobních údajů, kdy se uvádí, že Policejní prezidium České republiky obdrželo dne 25. srpna 2020 podání týkající se žádosti o výmaz osobních údajů. V podání bylo uvedeno, že v souvislosti s trestním řízením vedeným pod [číslo jednací] byly dne 22. ledna 2019 získány podle § 65 zákona č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky osobní údaje identifikačními úkony (bukální stěr, otisky prstů, dlaně, a fotografování). Uvedeno bylo, že na základě rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci, č. j. [číslo jednací], ze dne 12. února 2020 a na základě usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. [číslo jednací], poté, co byl žalobce zproštěn obžaloby, požaduje výmaz osobních údajů získaných identifikačními úkony, neboť získané osobní údaje nejsou podle § 60 zákona č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky nadále nezbytné pro plnění úkolů Policie České republiky. Podání bylo věcně příslušným útvarem Policie České republiky posouzeno jako žádost o výmaz osobních údajů podle § 29 odst. 2 zákona č. 110/2019 Sb. o zpracování osobních údajů. Policie České republiky vydala k žádosti sdělení, že [jméno] [příjmení], narozenému 5. 1. 1984, Policie České republiky vyhovuje žádosti o výmaz osobních údajů.

30. Ze smlouvy o úvěru [číslo] se zjišťuje, že [právnická osoba] se sídlem [adresa], jako úvěrující banka s úvěrovanými klienty [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] dne 30. 8. 2018 uzavřela smlouvu o úvěru.

31. Žalobce při jednání soudu uvedl, že zaměstnavatel se jim pokoušel pomoci právní cestou, mají uzavřenou nějakou smlouvu se společností, ale to se na ně nevztahovalo, takže si museli pomoci sami. Zaměstnavatel jim vycházel vstříc z hlediska spíš toho pracovního, ale z hlediska samotného řízení moc ne. Nebyl postaven mimo výkon práce, byl si vědom, že nic neprovedl, nic protizákonného. Jednal na základě svého nejlepšího vědomí v rámci principu prevence předběžné opatrnosti, včetně i dalších skutečností, třeba na základě žádosti Povodí Moravy, které tohle v rámci svého stanoviska dokládá v rámci žádosti o povolení třeba chovu ryb nebo nakládání s vodami, požadoval, takže respektoval tuhle podmínku, a učinil výzvu. Na mzdě krácen nebyl. Pracovní poměr u [stát. instituce] ukončil před necelými dvěma roky z toho důvodu, že se přestěhoval, bydlel v [obec], pak se přestěhoval blíž k [obec] do [obec]. Pokoušel se hledat zaměstnání v blízkosti bydliště a náhodou v [obec] se uvolnilo místo, takže nastoupil tam. Pracovní poměr skončil sám, to bylo už v době, kdy bylo trestní řízení skončené. V době, kdy trestní stíhání jako celek probíhalo, byl ženatý, manželství bylo uzavřeno 11. července 2015, v době zahájení trestního stíhání manželství trvalo, v té době byl narozen syn, který se narodil 3. října 2017 Trestní stíhání bylo zahájeno v roce 2019, synovi byly 2 roky a bylo to už v době, kdy žalobce měl uzavřenou úvěrovou smlouvu, kupoval pozemek a zavázal se k platbě hypotéky ohledně stavby domu. Manželka byla na mateřské, on se staral o rodinu. Na otázku, zda v důsledku situace manželka musela dřív ukončit rodičovskou dovolenou a nastoupit do zaměstnání, uvedl, že samozřejmě ví, jaké ty finance ve státní správě jsou, takže s ohledem na to, že manželka má vyšší vzdělání než on, se dohodli, že na rodičovskou půjde on a ona půjde do práce. Z toho důvodu, aby případně pokryli finance v rámci hypotéky a dalších nákladů, které by jim případně vznikly v rámci třeba nějakého rozsudku při odsouzení v jeho neprospěch. Potvrdil, že o práci jako takovou nepřišel, příjem měl. Nebyl krácen žádným způsobem, že by třeba zaměstnavatel rozhodl z nějakých důvodů, že po určitou dobu práci vykonávat nebude. Situace v rámci zaměstnání a příjem se nezměnily. Manželka v té době byla na rodičovské dovolené. Na otázku v případě pominutí trestní kauzy mohlo dojít k tomu, když si pořídili pozemek, uvažovali o výstavbě nemovitosti pro rodinu, že by žalobce šel na rodičovskou dovolenou a manželka s vyšším vzděláním a přínosem pro rodinu vyšších finančních částek by nastoupila do zaměstnání uvedl, že to říci nemůže, neví, nejspíš ne. Stíhání mu nebylo vůbec příjemné, rodina ho držela, ostatní příbuzní, hlavně ta medializace, jak to na soudech probíhalo, jak do nich šili, jak si tam pozval pan [příjmení] lidi, kteří na ně pokřikovali po skončení soudu, bylo to nepříjemné. Přímo se nestalo, že by někdo přišel a řekl, že nechce, aby trestně stíhaný úředník cokoli činil, nicméně měl žadatele, kteří na to poukazovali, nepříjemným způsobem na něj křičeli, takže jim třeba i tenkrát něco povolil špatně, pak si nepřáli, aby to dělal, takže to musel řešit se svým nadřízeným, kterým byl později pan [příjmení], který je v současné době na pozici vedoucího [stát. instituce]. Sám nežádal poté, co byl pravomocně zproštěn obžaloby, aby v médiích, která publikovala to, že probíhá nějaké trestní stíhání, bylo oznámeno, s jakým výsledkem skončilo. Sledoval média, nic dalšího se tam dál nepoukazovalo ohledně jeho osoby a osoby bývalého vedoucího [příjmení], takže potom nikde nic nežádal. Myslí si, že bylo publikováno jen to, co předložil soudu, není si stoprocentně jist. Situaci s žádným odborníkem, psychiatrem, psychologem, neřešil, myslí si, že je poměrně silná osobnost, psychicky odolná, kdy ta zátěž, která byla vysoká v rámci úředničiny, zejména na městském úřadu, kdy ve srovnání s [stát. instituce] je to o něčem jiném. Neměl potřebu vyhledat nějakou pomoc. Ani v době trestního stíhání neměl potřebu hledat odbornou pomoc, měl oporu v rámci rodiny. Zdravotní dopady také neměl žádné.

32. Ze spisu Okresního soudu v Jindřichově Hradci, sp. zn. [spisová značka], soud zjišťuje následující: Dne 5. února 2018 učinil [jméno] [příjmení] podání ve smyslu ustanovení § 59 zákona č. 140/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád), které adresoval Vrchnímu státnímu zastupitelství v [obec], tam došlo 5. 2. 2018 a bylo postoupeno Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec] 1. 3. 2018. S panem [příjmení] pak byl sepsán protokol o trestním oznámení. 23. 8. 2018 Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, odbor hospodářské kriminality, služby kriminální policie a vyšetřování, zahájil úkony trestního řízení proti [jméno] [příjmení], DiS. Usnesením ze dne 22. ledna 2019 podle § 160 odst. 1 trestního řádu bylo zahájeno trestní stíhání Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], DiS. Proti usnesení podal [jméno] [příjmení], DiS., stížnost. Usnesením Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 12. 2. 2019, [číslo jednací] byla stížnost zamítnuta. Žalobce byl vyzván k podání vysvětlení výzvou ze 17. října 2018, které proběhlo 15. 11. 2018. Jako obviněný byl vyslechnut 8. února 2019, předtím 28. 1. 2019 nahlížel do spisu, taktéž 1. 3. 2019 6. 6. 2019 byla podána obžaloba na Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], DiS. Hlavní líčení u okresního soudu se konalo 26. 9. 2019, žalobce, jako obžalovaný, byl vyslechnut. Další hlavní líčení proběhlo 23. 10. 2019, 28. 11. 2019, 30. 1. 2000, 12. 2. 2020, kdy byl vyhlášen rozsudek, jímž oba obžalovaní byli zproštěni obžaloby. Proti rozsudku byla podána odvolání, o kterých rozhodoval Krajský soud v Českých Budějovicích ve veřejném zasedání 25. 6. 2020, žalobce byl přítomen osobně. Odvolání státní zástupkyně a poškozeného [jméno] [příjmení] byla podle § 256 trestního řádu zamítnuta.

33. Soud zjistil následující skutkový stav: Proti žalovanému bylo zahájeno trestní stíhání. Byl v podezření ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle ustanovení § 329 odst. 1 písmene b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ve znění pozdějších předpisů, a to usnesením Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, odbor hospodářské kriminality, [číslo jednací], dne 22. ledna 2019. Rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 12. února 2021, č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. [číslo jednací] ze dne 25. června 2020, byl žalobce obžaloby zproštěn, rozhodnutí nabylo právní moci 25. června 2020. Žalobce uplatnil svůj nárok v souladu s ustanoveními zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, dne 6. října 2020 u žalované a tuto skutečnost žalovaná učinila nespornou. Uplatněna k zaplacení byla částka v celkové výši 104 830,82 Kč, spočívající v náhradě cestovného a nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání. Žádost žalobce byla projednána 12. 8. 2021, kdy byla žalobci poskytnuta částka odškodnění ve výši 30 000 Kč a ve zbytku byl jeho nárok zamítnut. Na cestovném byla žalovanou zaplacena částka 1 730,62 Kč. Ohledně poskytnutého plnění byla žaloba vzata zpět. Žalovaná vyzývala žalobce k doplnění žádosti podáním z 21. 6. 2021.

34. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářských řád, dále jen„ OdpŠk“). Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

35. Podle ustanovení § 2 OdpŠk, odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

36. Podle ustanovení § 3 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona (dále jen„ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen„ územní celky v přenesené působnosti“).

37. Podle ustanovení § 5 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo trestním, b) nesprávným úředním postupem.

38. Podle ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

39. Podle ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

40. Podle ustanovení § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

41. Podle ustanovení § 31 odst. 1 OdpŠk, náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

42. Podle ustanovení § 31 odst. 3 OdpŠk, náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

43. Podle ustanovení § 6 odst. 2 písmene a) OdpŠk, úřadem podle odstavce 1 je Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem.

44. Podle ustanovení § 14 odst. 1 OdpŠk, nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

45. Podle ustanovení § 14 odst. 3 OdpŠk, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

46. Podle ustanovení § 15 odst. 2 OdpŠk, domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

47. Jak bylo výše uvedeno, není sporu o tom, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1, odst. 3 OdpŠk, a to dne 6. 10. 2020. Výzva k doplnění byla zaslána 21. 6. 2021 a žalovaná o uplatněném nároku rozhodla 12. 8. 2021. Žaloba byla soudu podána 23. 4. 2021. Žalobce byl žalobkyní částečně uspokojen po uplynutí šestiměsíční lhůty k projednání nároku a již po podání žaloby. Jsou tedy splněny podmínky pro to, aby o uplatněném nároku podanou žalobou soud mohl jednat (§ 15 odst. 2 OdpŠk). Zároveň byly uplatněny i nároky na náhradu za cestovní výdaje.

48. V řízení je soudem zjištěno, že proti žalobci bylo zahájeno trestní stíhání 22. ledna 2019, byla proti němu podána obžaloba a rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 12. února 2020, č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. [číslo jednací], ze dne 25. června 2020, byl obžaloby zproštěn. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle ustanovení § 160 odst. 1 trestního řádu se tak stalo nezákonným rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk, neboť v daném případě trestní stíhání neskončilo pravomocným odsouzením (např. rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka]). Je tedy naplněn první z předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu a nemajetkovou újmu, tedy vydání nezákonného rozhodnutí. Soud dále musí zkoumat, zda jsou dány i další z předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu, tedy vznik nemajetkové újmy na straně žalobce a příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí, tedy nezákonným trestním stíháním žalobce a vznikem nemajetkové újmy.

49. Obecně lze uvést, že každé trestní stíhání negativně ovlivňuje osobní život stíhané osoby, na kterou je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinnou, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (nález ÚS ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. [ústavní nález]). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, hodného cti a dobré pověsti, a to tím spíš, jedná-li se o obvinění, které je posléze lichým, což potvrzuje zprošťující rozsudek soudu, podle něhož skutek, z něhož byl žalobce obviněn a obžalován, nebyl trestným činem (nález ÚS ČR ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. [ústavní nález]).

50. Soud dospěl k závěru, po provedeném dokazování, že nezákonným stíháním žalobce došlo k zásahu do jeho osobnostních práv.

51. Žalobce byl stíhán pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle ustanovení § 329 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, kdy osoba, která spáchá tento přečin, může být potrestána odnětím svobody na 1 rok až 5 let nebo zákazem činnosti, kde je vyšší společenská nebezpečnost, neboť se to týká věcí veřejného zájmu. Bylo nutno přihlédnout k tomu, že žalobce nebyl nikdy v minulosti stíhán. Při stanovení formy a výše zadostiučinění soud musí vycházet především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených trestním řízením v jakékoliv sféře života poškozeného, tedy žalobce, kdy je nutno přihlížet ke všem okolnostem, které mají vliv na vznik nemajetkové újmy. Je nutno posoudit kritéria, která mohou indikovat rozsah způsobené nemajetkové újmy v případech zahájení trestního řízení, které neskončilo pravomocným rozsudkem, mezi něž patří povaha trestní věci, kdy pod tímto kritériem se má na mysli zejména závažnost trestného činu, který je kladen osobě žalobce za vinu, neboť ta může přímo úměrně zvyšovat intenzitu, s jakou žalobce konkrétní trestní stíhání proti němu vedené negativně vnímá. Je tu souvislost i s hrozbou trestního postihu danou druhem a výší trestu a případného společenského odsouzení, což se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě. Dále je to délka trestního řízení, kdy je nutno zohlednit zejména to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedenému trestnímu řízení trval. Lze vyjít z toho, že trvání trestního stíhání může způsobovat kontinuální nárůst újmy projevující se v osobnosti člověka, nepřiměřená délka řízení typicky způsobuje újmu spočívající zejména v nejistotě ohledně výsledku řízení a udržování osoby obviněné z trestné činnosti ve stavu nejistoty. Samotné trestní stíhání může způsobit morální poškození osobní integrity stíhané osoby v době trestního stíhání a narušení jejího soukromého rodinného, popřípadě i jiného života. Dále pak jsou to následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby, kdy se zohledňují individuální následky trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby, které mohou být umocněny či zmírněny v důsledku objektivních skutečností daného případu.

52. Judikatura dovolacího soudu primárně ukládá žalobci, aby uplatnil taková tvrzení, která umožňují soudu učinit srovnání vedoucí k závěru o přiměřenosti žalobcem požadovaného zadostiučinění, ale je i v zájmu žalované, aby předestřela soudu srovnání s případy svědčícími naopak jejím námitkám o nepřiměřenosti žalobcem požadované výše zadostiučinění. Není rozhodné, zda relevantní srovnatelný případ navrhl žalobce, žalovaná, nebo byl soudu znám z úřední činnosti (rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka], rozsudek NS, sp. zn. [spisová značka]).

53. Pokud jde o uplatněný nárok na náhradu škody, který byl původně ve výši 4 830,82 Kč a pro plnění ze strany žalované ve výši 1730,62 Kč došlo k omezení žaloby a žalobce předmětem řízení, pokud jde o náhradu škody, učinil částku ve výši 3 100,30 Kč, uplatňuje nárok na úhradu cest v rámci trestního řízení, které absolvoval z [obec] do [obec], kdy jedna cesta je 36,5 km v jednom směru, z důvodu změny bydliště pak ze [obec] do [obec], kdy jedna cesta je 55,2 km v jednom směru, k jednání u odvolacího soudu, kdy jedna cesta ze [obec] do [obec] je 107,5 km, a účtoval amortizaci vozidla při jízdách 15. 11. 2018 podání vysvětlení, 28. 1. 2019 nahlédnutí do trestního spisu, 8. 2. 2019 výslech obviněného, 1. 3. 2019 nahlédnutí do trestního spisu, jednání u Okresního soudu v Jindřichově Hradci 19. 9. 2019, 23. 10. 2019, 28. 11. 2019, 12. 2. 2020, jednání u Krajského soudu v Českých Budějovicích 25. 6. 2020, a k jízdám na poradu s právním zástupcem 7. 5. 2019 a 21. 1. 2020. Jsou požadovány částky amortizace vždy podle platných vyhlášek, které stanoví základní sazbu náhrady za používání silničních motorových vozidel, kdy pro rok 2018 se jedná o vyhlášku č. 463/2017 Sb., kdy za 1 km je stanovena částka 4 Kč, podle vyhlášky č. 333/2018 Sb. pro rok 2019 je za ujetý kilometr stanovena částka 4,10 Kč a podle vyhlášky č. 358/2019 Sb. pro rok 2020 pak částka 4,20 Kč za 1 km jízdy. Soud přiznal uplatněný nárok poté, co došlo k jeho omezení na základě plnění žalované s tím, že není přiznána částka za cestu 15. 11. 2018, kdy bylo podáno vysvětlení, neboť se jednalo o úkon, který předcházel sdělení obvinění a povinnost podat vysvětlení podle zákona je dána každému občanu. Žalovaný absolvoval cesty před podáním obžaloby ve třech případech, čtyřikrát k Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci, jednou na jednání u krajského soudu, a jak vyplynulo z potvrzení podaného právním zástupcem žalobce v trestním řízení, proběhly dvě porady, na které se do advokátní kanceláře žalobce ke svému zástupci dostavil. Soud se neztotožňuje s názorem žalované, že je zde nárok toliko na úhradu pohonných hmot, nikoli na amortizaci. Je na žalobci, v jaké výši náhradu uplatní. Žalobce tak učinil, tak jak vyplývá ze žaloby, s tím, že soud se domnívá, že v tomto případě se jedná o skutečnou škodu, která žalobci vznikla při použití motorového vozidla, jehož je vlastníkem, jak vyplývá z technického průkazu. Soud aplikuje předpisy, které upravují náhradu za používání motorového vozidla, neboť v důsledku použití vozidla nelze odhlédnout od toho, že po ujetí určitého počtu kilometrů bude muset žalobce měnit olej, brzdové destičky, a podobně. Pokud je požadována toliko náhrada za 1 ujetý kilometr podle vyhlášek, má soud za to, že je na místě takto uplatněný nárok akceptovat a žalobci přiznat. Pokud nejsou účtovány žalobcem náklady spojené se spotřebovanými pohonnými hmotami, je v tomto směru soud limitován výší uplatněného nároku. Protože tedy není přiznána jedna cesta, rozhodl soud o povinnosti zaplatit na náhradě škody částku ve výši 2 808,30 Kč, co do částky 292 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Soud neakceptuje, jak již bylo uvedeno, stanovisko žalované, že by se základní náhrada za 1 km jízdy měla přiznávat pouze u náhrad při pracovních cestách zaměstnanců, popřípadě osob samostatně výdělečně činných v rámci pracovních cest při použití vlastního motorového vozidla. Příslušenství je přiznáno v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 O.Z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

54. Pokud jde o uplatněný nárok na úhradu nemajetkové újmy, který byl původně ve výši 100 000 Kč, po plnění žalovanou byl nárok vzat zpět do částky 30 000 Kč a předmětem řízení zůstala částka 70 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce svůj nárok odůvodňuje povahou trestní věci, dehonestací žalobce v rámci provedení identifikačních úkonů, poškozením pověsti a dobrého jména žalobce v důsledku zveřejnění údajů o probíhajícím trestním stíhání v jednom článku a v článku na internetu, dále ztížením profesního uplatnění a osobními poměry, jak uvedl ve svém podání z 29. dubna 2022, a to ve vztahu k částce 70 000 Kč. Soud nemůže odhlédnout od toho, co uvedl opakovaně Ústavní soud ve svých nálezech, tedy to, že každé zahájení trestního stíhání negativně ovlivňuje osobní život stíhaného, a to bez ohledu na výsledek trestního stíhání, dvojnásob to však platí u těch, jež skončí způsobem, který potvrdí nevinu obviněného. Je sice pravdou, že do okamžiku právní moci rozhodnutí o vině je třeba ctít presumpci neviny, avšak samotný fakt trestního stíhání je pro obviněného zátěží psychickou a mnohdy i finanční. Samotné zahájení trestního stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti. Samotné trestní stíhání je způsobilé vyvolat vznik nemateriální újmy především tehdy, jedná-li se o obvinění„ liché“, což může vyplynout z pravomocného zprošťujícího rozsudku ([ústavní nález], [ústavní nález], [ústavní nález], [ústavní nález]). Tyto závěry soud akceptuje a ztotožňuje se s nimi. Žalobce byl v nejistotě výsledků trestního stíhání od jeho zahájení do pravomocného zprošťujícího rozsudku, kdy doba, po kterou trestní stíhání probíhalo, což v konkrétním případě bylo 17 měsíců, žil v nejistotě, jakým způsobem bude rozhodnuto, když zde byla hrozba odsouzení pro přečin, u něhož je vyšší společenská nebezpečnost, neboť se týká věcí veřejného zájmu, kdy při shledání viny je podle ustanovení § 329 odst. 1 písmene b) zákona č. 40/2009 Sb. možno potrestat vinou osobu odnětím svobody na 1 rok až 5 let nebo zákazem činnosti. A v tomto směru byla nejistota relativně dlouhodobá, byť doba, po kterou trestní stíhání probíhalo, nebyla nepřiměřeně dlouhá. Pokud jde o dehonestaci osoby žalobce v rámci provedení identifikačních úkonů, v tomto směru soud vychází z rozhodnutí Ústavního soudu, který rozhodoval v plénu, kdy z odůvodnění nálezu Pl.ÚS 7/18 konstatoval Ústavní soud, že samotný odběr biologických vzorků prováděný neinvazivní formou, jakkoliv je jeho strpění přiměřeně vynutitelné, v obecné rovině obstojí v testu proporcionality, neboť nezasahuje do tělesné integrity a neohrožuje zdraví ani důstojnost dotčené osoby na kolik je odůvodněn legitimní zájem na ochraně společnosti před pácháním trestných činů, ospravedlněným rovněž článkem 8 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a není v rozporu se zásadou nemo tenetur se ipsum accussare (tedy„ nikdo není povinen sám sebe obviňovat), jež neposkytuje absolutní ochranu proti takovému zásahu. V samotném fyzickém odebírání biologických vzorků nelze spatřovat porušení základního práva na nedotknutelnost osoby podle čl. 7 odst. 1, ani zásah do práva na soukromí podle čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod. V průběhu řízení bylo prokázáno, že na základě žádosti žalobce došlo k výmazu osobních údajů, které byly získány Policií České republiky identifikačními úkony, jež byly realizovány 8. února 2019 z příslušných informačních systémů, tak zpracovaných ve fyzické podobě (jednalo se o bukální stěr, profil DNA, daktyloskopické karty a další související osobní údaje). Pokud jde o poškození pověsti a dobrého jména žalobce, byl předložen jeden článek, který byl publikován a informoval o tom, že jsou souzeni úředníci kvůli povolení chovu ryb, kdy v textu článku je zmiňováno jméno žalobce a jeho stanovisko. Dále pak jsou tyto údaje dohledatelné na webových stránkách. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalobce po skončení trestního řízení zprošťujícím rozsudkem sám požádal o zveřejnění výsledků trestního stíhání. Pokud jde o ztížení profesního uplatnění, žalobce nepřišel o zaměstnání, sám uvedl, že v zaměstnání jemu i druhému spoluobviněnému bylo vycházeno maximálně vstříc, trestní stíhání nemělo žádné dopady do oblasti finanční. Skutečnost, že neuspěl v rámci výběrových řízení, kdy doložil, že byla dána přednost jinému uchazeči, nedokládá to, že proběhnuvší trestní řízení ovlivnilo možnost přijmout žalobce do jiného zaměstnání, když pracovní poměr u původního žalobce ukončil sám, a to s ohledem i na tu skutečnost, že změnil trvalý pobyt. Zároveň je nutno uvést, že žalobce byl v pozici, ve které musel snášet i vyšší míru kritiky. Co se týče osobních poměrů žalobce, trestní stíhání začalo v době, kdy byl ženatý, měl jedno dítě útlého věku, s nímž manželka byla na rodičovské dovolené, kdy posléze po vzájemné dohodě manželka navázala pracovní poměr, ukončila rodičovskou dovolenou, na kterou nastoupil žalobce. Rodina řešila bydlení, byla uzavřená smlouva o úvěru, a to již v roce 2017, kdy se potýkal žalobce s nejistotou, zda bude schopen dále hradit splátky, když tou smlouvou se snažili řešit otázku svého vlastního bydlení. Žalobce sám uvedl, že trestní řízení na něj nemělo zdravotní dopady, neboť je silnou osobností, měl podporu rodiny i zaměstnavatele. Spoluobviněný Ing. [příjmení], který byl též zproštěn obžaloby, byl odškodněn. Pokud jde o nemajetkovou újmu částkou 30 000 Kč, jako srovnávací rozhodnutí v obdobné věci bylo předloženo rozhodnutí Městského soudu v Praze, č. j. [spisová značka]. Soud s přihlédnutím k částce, kterou žalovaná zaplatila ve výši 30 000 Kč, kdy je vzato v úvahu, že trestní stíhání bylo vedeno proti žalobci, který nebyl nikdy dříve trestně stíhán, bylo minimálně medializováno, trvalo 17 měsíců. Dle názoru soudu i takto probíhající trestní řízení mělo dopady na život žalobce a po dobu, kdy probíhalo, způsobilo změny v jeho životě, ke kterým by dojít nemuselo. Soud s poukazem na výše uvedené nedospěl k závěru, že by zde byl další nárok na úhradu poškození pověsti formou medializace, když po skončení trestního řízení sám žalobce aktivně nežádal, aby bylo zveřejněno, s jakým výsledkem trestní stíhání proběhlo, dehonestaci žalobce v rámci provedení identifikačních úkonů též soud nepřiznává, a to s ohledem na výše uvedené. Taktéž ztížení profesního uplatnění prokázáno, podle názoru soudu, nebylo, když žalobce ukončil pracovní poměr u původního zaměstnavatele sám. Nad rámec částky, kterou žalovaná vyplatila, soud přiznává částku ve výši 20 000 Kč s ohledem na újmu spojenou s dopady na oblast osobních poměrů, kdy trestní stíhání žalobce probíhalo v době, kdy budoval rodinné zázemí, vychovával se ženou, která byla na rodičovské dovolené, dítě útlého věku, kdy nejistota z vývoje dalšího života dopadla na rodinnou situaci tíživě a povahu trestní věci, kdy hrozící postih, při prokázání viny, byl nemalý. Soud tedy ukládá žalované, aby žalobci zaplatila částku ve výši 20 000 Kč, a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, jak je uvedeno ve výrokové části rozsudku (§§ 1968, 1970 OZ a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Do zbývající částky 50 000 Kč s příslušenstvím pak je žaloba zamítnuta.

55. Soud dále přiznal žalobci uplatněné nároky na úhradu úroků z prodlení z částek, které byly žalovanou zaplaceny po podání žaloby, kdy zákonný úrok je důvodně uplatňován, když k plnění došlo po uplynutí zákonem stanovené lhůty.

56. Soud lhůtu pro zaplacení stanoví patnáctidenní, kdy o toto žádala žalovaná tak, aby mohla dostát svým závazkům, kdy třídenní lhůta by byla příliš krátká. Soud má za to, že plněním ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku nikterak nebudou krácena práva žalobce. Lhůta pro zaplacení příslušenství běží ode dne, který následuje po dni, kdy měla žalobkyně plnit na základě žádosti, kterou žalobce podal (žádost byla uplatněna 6. října 2020, šestiměsíční lhůta uplynula 6. dubna 2021, dnem následujícím je žalovaná v prodlení, tj. dnem 7. dubna 2021).

57. O nákladech řízení rozhodl soud tak, jak je ve výroku uvedeno, a to s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu stran sporu, který při rozhodování, kdy je vycházeno i z úvahy soudu, je ve stejném rozsahu.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.