2 C 91/2021 - 423

Rubrum

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A]) [Anonymizováno], IČO [IČO žalobce A] sídlem [Adresa žalobce A]) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B]) [Jméno žalobce C], narozená [Datum narození žalobce C] bytem [Adresa žalobce C] [adresa] [Adresa žalobce C]) a d) zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky]: Česká republika - [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o určení dědického práva takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že žalobci a), b), c) a d) jsou závětními dědici zůstavitelky [jméno FO], nar. [datum], naposledy bytem [adresa], zemřelé [datum], a to na základě Závěti ze dne [datum] a Dodatku k závěti ze dne [datum], se zamítá.

II. Každý z žalobců a), b), c), d) je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Každý z žalobců a), b), c), d) je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] na náhradě nákladů řízení (znalečném) částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně a) se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala vůči žalované určení, že je závětní dědičkou zůstavitelky [jméno FO], nar. [datum], naposledy bytem [adresa], zemřelé [datum], a to na základě Závěti ze dne [datum] a Dodatku k závěti ze dne [datum].

2. Žalobci b), c), d) se žalobou doručenou soudu dne [datum] rovněž domáhali (vůči žalované a žalobkyni a/) určení, že jsou závětními dědici zůstavitelky [jméno FO], věc byla vedena pod sp. zn. [spisová značka].

3. Zdejší soud usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ([spisová značka]), pravomocným dne [datum], obě řízení spojil dle § 112 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), a věc je nadále vedena pod sp. zn. [spisová značka].

4. Žalobkyně a) uvedla, že usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci [datum], rozhodl zdejší soud notářkou [tituly před jménem] [jméno FO] (jako soudní komisařkou) ve věci o pozůstalosti po [jméno FO], zemřelé dne [datum], se zanecháním pořízení pro případ smrti tak, že veškerý nemovitý a movitý majetek, náležející do dědictví po zůstavitelce, byl rozdělen mezi dědice (všechny 4 žalobce) označené v písemné závěti zůstavitelky ze dne [datum], když zbývající nemovitý i movitý majetek, neoznačený v písemné závěti, připadl do vlastnictví žalované jako odúmrť, neboť jej nedědil žádný dědic ani podle dědické smlouvy či závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti. Dne [datum] notářka žalobkyni a) v kanceláři vydala klíče od domu [číslo] ve [jméno FO], který jí připadl do výlučného vlastnictví včetně pozemku parc. č. St. [Anonymizováno], jehož je stavba [číslo] součástí. Žalobkyně a) dne [datum] za přítomnosti manžela [jméno FO] po vstupu do domu [číslo] [Anonymizováno] v kuchyni originál listiny ,,Dodatek k závěti ze dne [datum]“, vlastnoručně sepsanou a podepsanou příjmením a jménem zůstavitelky, která listinou vyčerpala veškerý zbývající nemovitý i movitý majetek neoznačený v závěti ze dne [datum], jenž připadl v původním dědickém řízení státu. Listinu je nutné s ohledem na její obsah považovat za další pořízení pro případ smrti, které neruší pořízení pro případ smrti ze dne [datum] a mohou obstát vedle sebe. Listina ze [datum] svědčí žalobkyni a) i dalšímu závětnímu dědici – žalobci b). Žalobkyně a) podala dne [datum] u soudu návrh na obnovu dědického řízení sp. zn. [spisová značka], která byla usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], pravomocným dne [datum], povolena. Notářka u jednání dne [datum] za přítomnosti všech 4 žalobců ,,Dodatek k závěti ze dne [datum]“ předložený žalobkyní a) k důkazu přečetla a předložila účastníkům k nahlédnutí. Žalobci a) a b) obě listiny považují za pravé, žalovaná však zcela překvapivě bez jakéhokoliv logického vysvětlení, aniž by uvedla důvod, prohlásila, že oba dokumenty popírá co do pravosti, přestože v původním dědickém řízení závěť ze dne [datum] výslovně uznala za pravou. Žalobce c) se nedokázal vyjádřit k pravosti obou listin a žalobkyně d) nejdříve popřela jak Závěť, tak i Dodatek, následně dne [datum] upřesnila, že Závěť může být pravá, ale Dodatek nedovede posoudit. Notářka usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], pravomocným dne [datum], uložila všem žalobcům, aby podali u Okresního soudu v [adresa] žalobu proti žalované na určení, že jsou dědici zůstavitelky, ve lhůtě 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení. Žalobkyně nemá nejmenší pochybnosti o tom, že právní jednání zůstavitelky [jméno FO] zachycené ve 2 holografních pořízeních pro případ smrti ze dne [datum] a ze dne [datum] splňuje všechny obecné požadavky stanovené zákonem, z obsahu těchto listin je zcela zřejmé, že zůstavitelka si nepřála, aby jakákoliv část jejího nemovitého i movitého majetku připadla žalované.

5. Žalobci b), c), d) v žalobě shodně uvedli, že usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], pravomocným dne [datum], soudní komisařka [tituly před jménem] [jméno FO] uložila všem 4 žalobcům, aby podali u Okresního soudu v [adresa] žalobu proti České republice na určení, že jsou dědici zůstavitelky, ve lhůtě do 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení, odůvodněné tím, že žalovaná zpochybnila na ústním jednání konaném dne [datum] závěť ze dne [datum] i dodatek ze dne [datum] co do pravosti bez bližšího odůvodnění, konkrétní a hodnověrný důvod popření pravosti neobsahuje ani protokol o jednání před soudním komisařem ze dne [datum]. Žalobci b), c), d) jsou přesvědčeni, že popření pravosti dědických titulů ze strany žalované bez uvedení konkrétního a hodnověrného důvodu popření je v rozporu se zákonnými požadavky a ustálenou judikaturou a nemohlo platně a účinně založit účinky popření pravosti holografní závěti ze dne [datum] a další závěti, označené jako "dodatek" ze dne [datum], a žalobě je třeba bez dalšího vyhovět. Žalobci b), c), d) z procesní opatrnosti v souladu s usnesením ve stanovené lhůtě podali tuto žalobu na určení právní skutečnosti. Jsou testamentárními dědici zůstavitelky [jméno FO], zemřelé dne [datum] jako svobodná, bezdětná, s nikým společnou domácnost nesdílela. Zůstavitelka pro případ smrti zanechala holografní závěť ze dne [datum], jež byla v pozůstalostním řízení sp. zn. [spisová značka] u notářky uznána za pravou, v níž ustanovila každého ze 4 žalobců dědicem nemovitého majetku specifikovaného v závěti. Následně pořídila další závěť označenou jako "dodatek" ze dne [datum], kterou vyjmenovává majetek neuvedený v závěti a jako testamentární dědice povolává žalobce a) a b). Originál Dodatku byl nalezen žalobkyní a) po vydání klíčů notářkou dne [datum] v domě [číslo] ve [jméno FO]. Na základě žaloby na obnovu řízení ze dne [datum] podané žalobkyní a) byla usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], pravomocným dne [datum], povolena obnova pozůstalostního řízení. Obě závěti (označené jako závěť a dodatek k závěti) mohou vedle sebe obstát jako platné a účinné projevy vůle Zůstavitelky, neboť nepochybně splňují zákonné požadavky na vzájemně se nerušící holografní pořízení pro případ smrti.

6. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že dne [datum] zemřela zůstavitelka, pozůstalostní řízení bylo vedeno soudní komisařkou [tituly před jménem] [jméno FO]. Jelikož zůstavitelka zemřela bez zákonných dědiců, jevila se jako pravděpodobná možnost, že majetek zůstavitelky připadne státu jako odúmrť. Proto bylo zrealizováno velmi podrobné a pečlivé šetření v místě posledního pobytu zůstavitelky v domě [číslo] ve [jméno FO] za účasti soudní komisařky, pracovníků žalované a starosty obce [adresa]. V označeném domě byla nalezena na viditelném místě závět sepsaná dne [datum], kterou bylo pojednáno o nemovitých věcech ve vlastnictví zůstavitelky a byly rozděleny mezi 4 závětní dědice (žalobce). V závěti nebylo pořízeno o movitých věcech, finančních prostředcích a některých nemovitých věcech (parc. č. st. 29, zapsané na [číslo], pro k. ú. [adresa] u [adresa], a parc. č. [hodnota], zapsané [číslo], pro k. ú. [adresa] u [adresa]). Soudní komisařka usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], pravomocným dne [datum], mj. potvrdila připadnutí movitého a nemovitého majetku specifikovaného ve výroku III. usnesení žalované. Následně byla žalovaná kontaktována právním zástupcem žalobkyně a), která po vyzvednutí klíčů od RD [adresa] [číslo] měla dne [datum] v kuchyni údajně najít dodatek ze dne [datum] k závěti nalezené v domě v den místního šetření, na jehož základě má být majetek rozdělen mezi původní závětní dědice - žalobkyni a) a žalobce b). Žalovaná zástupci žalobkyně a) sdělila, že bude třeba provést písmoznalecký posudek k posouzení pravosti dodatku závěti, totéž následně sdělila i žalobci b) k jeho přípisu ze dne [datum]. Návrhu žalobkyně a) na obnovu pozůstalostního řízení soud vyhověl usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Po právní moci usnesení proběhlo dne [datum] ústní jednání u soudní komisařky. Vzhledem k povolení obnovy dědického řízení, zákonem dané povinnosti a kontext původních a nově zjištěných skutečností žalovaná i žalobkyně d) zpochybnily pravost a pravdivost nejen dodatku k závěti, ale i samotné závěti, a žalovaná opětovně navrhla provedení písmoznaleckého posudku. Soudní komisařka usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], pravomocným dne [datum], uložila všem žalobcům povinnost podat žalobu na určení, že jsou dědici zůstavitelky. § 14 ZMS žalované ukládá povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, tj. chránit majetek státu před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím, navrhla proto písmoznalecké zkoumání za účelem zjištění pravosti a platnosti nalezené závěti a dodatku.

7. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav: Spisem Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno a mezi účastníky je nesporné, že zůstavitelka [jméno FO], nar. [datum], zemřela dne [datum], ve věci byla jako soudní komisařka pověřena notářka [tituly před jménem] [jméno FO] (slyšená svědkyně); součástí spisu je mj. protokol o předání klíčů žalobcem b) starostovi [jméno FO]. [jméno FO] (slyšenému svědkovi), který dne [datum] předal klíče od RD [číslo] zapůjčené od [jméno FO] z důvodu péče o domácí zvířata po dobu její hospitalizace; ze záznamu datovaného [datum] vyplývá, že žalobkyně a) se dostavila k soudní komisařce a uvedla, že zůstavitelce půjčila peníze (řádově desetitisíce, neví přesně) a bude své pohledávky přihlašovat do řízení o pozůstalosti. Součástí spisu je mj. i protokol o místním šetření v nemovitostech zůstavitelky sepsaný dne [datum], kterého se zúčastnila notářka s tajemnicí, 6 osob z ÚZSVM (žalované) a starosta [jméno FO] [právnická osoba], protokol obsahuje mj. soupis věcí nalezených v nemovitostech. Usnesením ze dne [datum], čj. [spisová značka], pravomocným dne [datum], soud stanovil čistou hodnotu pozůstalosti částkou [částka] (výrok I.), výrokem II. rozdělil pozůstalost podle závěti zůstavitelky a potvrdil nabytí s výhradou soupisu dědici ze závěti – 4 žalobci ve vztahu k jednotlivým nemovitým a movitým věcem zde konkrétně specifikovaným; výrokem III. soud potvrdil, že část pozůstalosti (zde přesně specifikované věci) připadly státu, na nějž se hledí, jako by byl zákonný dědic.

8. Spisem Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [Anonymizováno] bylo prokázáno, že žalobkyně a) podala dne [datum] žalobu na obnovu pozůstalostního řízení sp. zn. [spisová značka] vůči žalobcům b), c), d) a žalované, ukončeného usnesením ze dne [datum], čj. [spisová značka], pravomocným dne [datum], přičemž soud usnesením ze dne [datum], čj. [spisová značka], pravomocným dne [datum], obnovu řízení o pozůstalosti po [jméno FO], zemřelé dne [datum], povolil z důvodu, že po rozdělení pozůstalosti mezi 4 závětní dědice (žalobce) byla následně v domě zůstavitelky žalobkyní a) nalezena listina označená jako dodatek k závěti ze dne [datum], sepsaná ručním písmem, datovaná dnem [datum] a podepsaná jménem [jméno FO], která v něm odkazuje svůj zbylý movitý a nemovitý majetek žalobcům a) a b).

9. Protokolem o zjištění stavu a obsahu právního jednání pro případ smrti sepsaným soudní komisařkou [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně a) předložila dodatek k závěti datovaný dnem [datum] a soudní komisařka listinu převzala. Z Protokolu o jednání před soudní komisařkou sp. zn. [spisová značka], sepsaného dne [datum], soud zjistil, že soudní komisařka konstatovala povolení obnovy pozůstalostního řízení a přečetla k důkazu „dodatek“ ze dne [datum]; žalobkyně a) a žalobce b) prohlásili, že považují závěť i dodatek za pravé, žalobce c) se nedokázal vyjádřit a žalobkyně d) pokládá za nepravé obě listiny, závěť i dodatek, k čemuž ji vede pořadí dědiců („….je zvláštní, že v závěti je uvedena i [tituly před jménem] [jméno FO] -žalobkyně a/…“), a žalovaná rovněž popřela co do pravosti obě listiny.

10. Z listiny označené jako „Dodatek k Závěti ze [datum]“ soud zjistil, že je psána ručním písmem, datována dnem [datum] a podepsána „[jméno FO]“; tato odkazuje svůj zbylý movitý i nemovitý majetek zde přesně specifikovaný žalobkyni a) a žalobci b). Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], pravomocným dne [datum], soudní komisařka uložila všem 4 žalobcům, aby podali u tohoto soudu žalobu proti České republice na určení, že jsou dědici zůstavitelky, ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení. Následně bylo řízení o pozůstalosti po [jméno FO] usnesením ze dne [datum], čj. [spisová značka], přerušeno do skončení tohoto řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka].

11. Z výpisu z evidenční karty osoby [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že je evidována jako mrtvá a byla držitelem řidičského průkazu vydaného dne [datum] DI [adresa], žádost o vydání ŘP není k dispozici. Ze sdělení [právnická osoba] [adresa], odboru vnitřních věcí, ze dne [datum] vyplývá, že zůstavitelka nevlastnila cestovní doklad, jen občanský průkaz z [datum], a současně zaslali soudu oskenovaný evidenční lístek s dvěma vlastnoručními podpisy zůstavitelky.

12. Ze znaleckého posudku z oboru a odvětví písmoznalectví, specializace ruční písmo, č. [Anonymizováno], vyhotoveného dne [datum] soudem ustanovenou soudní znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO], soud zjistil, že znalkyně dospěla k závěru, že závěť zůstavitelky [jméno FO] ze dne [datum] pravděpodobně není sepsána a jednoznačně není podepsána vlastní rukou zůstavitelky, stejně tak dodatek k závětu ze dne [datum] není sepsán a jednoznačně není podepsán vlastní rukou zůstavitelky, přičemž obě shora popsané listiny (závěť ze dne [datum] a dodatek ze dne [datum]) jsou jednoznačně sepsány a zároveň podepsány stejnou osobou.

13. Z odborného vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], soudního znalce z oboru písmoznalectví, specializace ruční a strojové písmo, ze dne [datum], předloženého žalobkyní a) ke zpochybnění závěrů písemného znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], mj. vyplývá, že dle názoru [tituly před jménem] [jméno FO] znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] má všechny formální náležitosti, pravděpodobnostní závěry znalkyně o pisateli textů sporné závěti ze dne [datum] a dodatku ze dne [datum] však nejsou plně podloženy ve znaleckém posudku uvedenými nálezy a srovnávací texty nejsou autorizované a jsou z jiné doby, než jsou datovány sporné závěti; u sporných podpisů na závětích objektivně existuje převaha rozdílných znaků nad ojedinělými znaky shodnými a podobnými, které dle názoru znalce [tituly před jménem] [jméno FO] neumožňují vyslovení kategorického závěru o nepravosti sporných podpisů. Nález a důkaz uvedený znalkyní spíše odpovídá těmto závěrům, že nelze vyloučit, že sporné podpisy znění „[jméno FO]“ na závěti ze dne [datum] a „[jméno FO]“ na dodatku k závěti ze dne [datum] nejsou pravými podpisy zůstavitelky; dále u testů na závěti ze dne [datum] a dodatku k závěti ze dne [datum] není možné za současného stavu srovnávacích materiálů rozhodnout, zda byly či nebyly napsány zůstavitelkou.

14. Soudem ustanovená znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] následně v rámci ústního znaleckého posudku u jednání dne [datum] (k němuž současně předložila i písemný dodatek znaleckého posudku) doplnila, že sporné materiály byly zkoumány v originálu, hodnocené jako zpracovatelné pro požadované zkoumání, přičemž srovnávací materiál tvořily ukázky podpisů z nezávislých zdrojů (z ÚP a [Anonymizováno] v [adresa]), dva podpisy poskytl žalobce b) a jeden žalobkyně a), je předpoklad, že podpisy byly [jméno FO] vyhotoveny před úřední osobou nebo druhou smluvní stranou, navzájem si charakterem odpovídají a byly vyhodnoceny jako vyhovující ke komparaci; znalkyně dále konstatovala, že nebyly k dispozici nesporně pravé ukázky písma zůstavitelky, komparace tak byla limitována množstvím srovnatelných znaků ve sporných podpisech, které neumožňovalo stanovit vyšší závěry, než v rovině střední pravděpodobnosti. K námitkám [tituly před jménem] [jméno FO] mimo jiné uvedla, že závěry stanovila pouze na základě komparací sporných podpisů i textů s nespornými podpisy zůstavitelky, a dále komparací sporných rukopisů (textů i podpisů) navzájem, nikoli na základě ukázek písma, předložených žalobkyní a), u nichž není prokázáno, kdo je vyhotovil. Jinak zcela odkázala na své odborné závěry v písemném znaleckém posudku.

15. Znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] z oboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma, vyhotoveným znaleckým ústavem [právnická osoba], Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, odbor kriminalistické techniky a expertiz (OKTE), dne [datum], a to pro účely souvisejícího trestního řízení č. j. [Anonymizováno] bylo mj. prokázáno, že sporný podpis, který má znít na jméno zůstavitelky [jméno FO], na závěti ze dne [datum], není pravým podpisem zůstavitelky [jméno FO], stejně tak sporný podpis na dodatku k závěti ze dne [datum] není pravým podpisem [jméno FO]; zatímco sporný text závěti ze dne [datum] i dodatku k závěti ze dne [datum] pravděpodobně nenapsala [jméno FO]; znalecký ústav rovněž dospěl k závěru, že sporné texty na závěti ze dne [datum] i na dodatku k závěti ze dne [datum] napsala jedna a tatáž osoba.

16. E-mailem svědkyně [jméno FO] ze dne [datum] adresovaným převorovi [jméno FO] (žalobce b/) bylo prokázáno, že svědkyně si po výslechu u soudu vzpomněla na vztah [jméno FO] k [Anonymizováno], vyprávěla jí totiž i tzv. [Anonymizováno] ([číslo]) ve [jméno FO], který je jedním z nejstarších domů v obci a bydlela tam její babička, za kterou často chodila. Podle [Anonymizováno] kroniky byl [název] majetkem řádu premonstrátů [adresa] u [Anonymizováno], nad vraty je znak a letopočet [Anonymizováno], tohoto roku se datuje založení [Anonymizováno] na počest P. [jméno FO]; [název] byl r. [Anonymizováno] rozdělen a pozemky rozprodány, část majetku se tak dostala do vlastnictví předků paní [jméno FO] a dle úvahy svědkyně [jméno FO] se proto paní [jméno FO] rozhodla pro [Anonymizováno]; k tomu připojila svědkyně kopii publikace Vlastivěda moravská, [Anonymizováno], kapitola [adresa], s kresbou vážanského kostelíka a údajem, že klášter [Anonymizováno] měl zde (ve [jméno FO]) i svůj dvůr (nyní č. [hodnota]), nad jehož vraty jest letopočet [Anonymizováno], týž rozdělen r. [Anonymizováno] a pozemky rozprodány.

17. Svědkyně notářka [tituly před jménem] [jméno FO] (soudní komisařka) vypověděla, že zůstavitelku znala z úředního styku v souvislosti s projednáváním dědictví po jejím sourozenci, hovořily o formě notářského zápisu, k čemuž nedošlo, o konkrétním dědici zůstavitelka nemluvila. V rámci pozůstalostního řízení po [jméno FO], zemřelé [datum], byl dne [datum] sepsán protokol o předběžném šetření se starostou [jméno FO] [právnická osoba], který předložil klíč od domu [číslo], kde zůstavitelka žila, a svědkyně jej převzala do úschovy. Dne [datum] žalobkyně a) přihlásila do dědictví neupřesněnou pohledávku ve výši desetitisíců korun. Dne [datum] proběhlo od 8 do 11.40 hod. místní šetření ve [jméno FO] a [Anonymizováno] za přítomnosti svědkyně, notářské tajemnice, starosty a několika zaměstnanců žalované, o čemž byl sepsán protokol, při ohledání v obytné místnosti našli závěť volně položenou na stole, svědkyně ji převzala do spisu, v rámci ohledání procházeli nábytek, svědkyně nalezené dokumenty, které považovala za významné, převzala do úschovy spolu s množstvím klíčů, na místě byla nalezena i hotovost [částka]; mohlo se stát, že další listinu (např. dodatek) přehlédla. Ohledně dříve nalezené závěti ze dne [datum] proběhlo standardní pozůstalostní řízení, nikdo ji nezpochybňoval, proto bylo usnesením rozhodnuto, že všichni 4 žalobci nabyli dědictví podle závěti, a položky, které nebyly jejím předmětem, připadly jakožto odúmrť státu (hotovost, některé pozemky, podíly [právnická osoba], finance z [právnická osoba] [adresa], přeplatky a zlaté prsteny). Po povolení obnovy řízení se pokračovalo v pozůstalostním řízení ohledně dodatku. Svědkyně měla pochybnost o pravosti později předloženého dodatku ze dne [datum], protože v podstatě opisoval její usnesení čl. [Anonymizováno] v části III., zejména definici pohledávky u družstva [právnická osoba], když tato formulace vyplynula až ze sdělení [právnická osoba] učiněného na dotaz svědkyně v rámci dědického řízení, a naopak nebyla obsažena v žádných listinách nalezených při místním šetření v nemovitostech zůstavitelky. Dům [číslo] svědkyně při místním šetření sama otevírala i zamykala klíčem, který dostala od starosty, dům byl zamčený i zezadu ze zahrady[Anonymizováno]

18. Svědek [jméno FO] (manžel žalobkyně a/) vypověděl, že do [adresa] (naproti domům [číslo] a „dvoru“ [číslo]) jezdí 30 let k manželčiným rodičům [jméno FO] na návštěvu, paní [jméno FO] zdravil jako sousedku tchánů, nikdy s ní nemluvil, v jejích nemovitostech nikdy nebyl. Manželka hodně o paní [jméno FO] a jejím bratrovi vyprávěla, s rodiči navštívila paní [jméno FO] ve špitále s dotazem, jestli by neprodala nějaký dům, ta odpověděla, že nic prodávat nebude. Vztahy manželčiných rodičů s paní [jméno FO] byly nadstandardní, bavívali se spolu venku, vídal je u tchánů přes okno, v domě tchánů paní [jméno FO] nikdy nepotkal, ví, že si dala ke tchánovi nabrousit kosu a tcháni k ní pro něco chodili. Ze svědkovy rodiny nikdo neměl klíče od domu paní [adresa] [číslo]. Když paní [jméno FO] zemřela, volala jim tchyně [jméno FO], manželka mu pak řekla, že jí volala notářka, že je dědičkou, oba je to překvapilo. [adresa] od domu [číslo] dostali od notářky za covidu, dveře domu i do zahrady byly zajištěné, s žalobkyní a) do něj vstoupili poprvé v životě, všude bylo plno věcí, v kuchyni na gauči byl položený šuplík vytažený ze stolu zpod kuchyňské desky, přikryté ubrusem, v něm byla směs listin se zemědělskými údaji, složenky a fotky tvořící asi 10 cm vysokou kopku, uvnitř kopky našli přeloženou rukou psanou závěť o formátu A4 (dodatek ze dne [datum]), manželka si ji vzala a řešila s právníkem, je z toho nyní špatná. Svědek neví, jestli žalobkyně a) půjčovala paní [jméno FO] nějaké peníze.

19. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že žije celý život ve [adresa], se sousedem odnaproti (žalobcem c/) i s rodiči žalobkyně a/ [jméno FO]) má dobré vztahy, ale nikterak blízké, žalobkyně a) do [jméno FO] jezdívá k rodičům, o bližším vztahu [jméno FO] či žalobkyně a) s [jméno FO] svědkyně nic neví, paní [jméno FO] nekamarádila s nikým, byla uzavřená, někdy spolu promluvily, ale blízký vztah neměly. U [jméno FO] svědkyně [jméno FO] nikdy neviděla, [jméno FO] se s [jméno FO] v minulosti určitě pozdravili, možná se bavili, nic bližšího neví. Žalobkyni d) svědkyně několikrát viděla vycházet z domu paní [jméno FO], zná ji od vidění. Svědkyně s maminkou dříve chodívaly vypomáhat na pole ke [jméno FO], maminka měla blízký vztah k sestře [jméno FO], pan [jméno FO] jim chodil také vypomáhat, byla to vzájemná pomoc a chodívaly s nimi na besedu. Žalobce c) ke [jméno FO] určitě chodil popravovat zvířata, když byla v nemocnici paní [jméno FO]. Neví, jestli měl někdo od domu klíče. Nikoho jiného kromě žalobkyně d) do domu [jméno FO] chodit neviděla. Ke konci života pomáhala paní [jméno FO] (svědkyně) [jméno FO], byly sousedky, svědkyně ji vídala nosit nákupy. [jméno FO] svědkyni někdy požádala o lék z lékárny v [adresa], kde prodávala v [Anonymizováno], svědkyně jí lék dala dle domluvy za otevřené okno.

20. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že její manžel byl bratrancem svědka [jméno FO], otce žalobkyně a). K sourozencům [jméno FO] chodili před 40 lety pro mléko, s [jméno FO] v té době bližší vztahy neměly, bydlela kousek od nich. Ke konci života po smrti bratra zemřelého v r. 2014 přišla paní [jméno FO] za svědkyní a poprosila ji o pomoc s nákupy, svědkyně souhlasila a vozívala ji většinou do [Anonymizováno] nebo [Anonymizováno] v [adresa], zpočátku jezdívala paní [jméno FO] se svědkyní v autě, později jí předala seznam nákupu, ten většinou přebírala v chodbě, někdy svědkyni pozvala do kuchyně, vykládala o předcích, o Bílém dvoře, což byl jejich nedaleký další dům, říkala, že má známé [adresa], což je žalobkyně d) za svobodna. [jméno FO] začala marodit s nohama a později byla v nemocnici, po propuštění potřebovala ošetřování, a tehdy se u ní doma svědkyně potkala po letech s žalobkyní d), která ji učila v [Anonymizováno]. třídě. Kromě ní svědkyně u [jméno FO] na návštěvě nikdy nikoho neviděla. Svědkyně zůstavitelce dělala různé úsluhy, sekala dřevo, přinesla vodu, vyzvedla léky, byla na telefonu. [adresa] od domu [číslo] neměla, musela se k ní dobývat, chtěla, ať si pořídí mobil, domluvy mobilem pak byly jednodušší. O žalobkyni a) paní [jméno FO] před svědkyní nikdy nemluvila, o žalobci c) se zmínila několikrát, např. “[Anonymizováno] mi byl nařezat dřevo“, nebo že má špatná kamna a musí říct [Anonymizováno]. Nikdy před svědkyní nehovořila o závěti, ani o tom, že by chtěla odkázat majetek. S rodiči žalobkyně a) [jméno FO] se paní [jméno FO] bavila, když se potkali, jinak svědkyně neví. O dědictví se dověděla z řečí po dědině později, žádný papír ohledně toho nikdy neviděla. Neví, jestli byla překvapená, když zjistila, kdo dědí.

21. Z výpovědi svědka [jméno FO]. [jméno FO], starosty obce [adresa] v letech [Anonymizováno], soud zjistil, že obec zařídila pohřeb [jméno FO], asi týden po její smrti si svědek všiml, že je v jejím domě pootevřeno okno do ulice, proto s místostarostou Kaderkou okna a dveře zašroubovali akuvrtačkou, aby dům z ulice nešel otevřít; předtím v domě nebyli. Několik dnů poté jim žalobce c) vrátil klíče od domu [číslo], které mu paní [jméno FO] dala, když byla v nemocnici, svědek o tom sepsal protokol. [jméno FO] byla hospitalizována dvakrát od předchozí zimy do května 2019, žalobce c) se jí staral o kočku, tvrdil, že do obytných místností nechodil, pouze vraty do hospodářských. [jméno FO] přišla v květnu 2019 zaplatit vodu, začala znovu chodit, podruhé byla hospitalizována a v červnu 2019 v nemocnici zemřela. Svědek se s notářkou [jméno FO] za účasti žalované (ÚZSVM) za obec zúčastnil místního šetření v červenci 2019, kdy byla provedena prohlídka všech nemovitostí zemřelé - domů [číslo], [Anonymizováno] a bez čp. ve [jméno FO], a čp. [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. V domě [číslo] svědek vrtačkou odšrouboval zabezpečená vrata, vešli dovnitř, v poklizené obytné místnosti ležela na stole závěť o formátu A4, která byla přečtena a pořízen zápis, vše budilo dojem připravenosti paní [jméno FO], že se z nemocnice nevrátí. V domě bylo při prohlídce nalezeno ve srovnaných bankovkách více než [částka] mezi oblečením ve 3 zavřených šatních skříních v obýváku vlevo od stolu, pak vstoupili do vedlejší ložnice a naposledy do uklizené kuchyně, na stole nebyl ubrus, ve stole byl zasunutý šuplík a ten byl někým z ÚZSVM vytažen, položen na stůl a prohledán, byly zde uloženy listiny, nějaký sešit, popsané papíry, pán z ÚZSVM prohlédl za přítomnosti všech jednotlivé listiny, svědek i ostatní na něj koukali, mezi listinami nenašel v šuplíku nic, co by stálo za pozornost, závěť, ani dodatek, peníze také ne, proto pán šuplík vrátil asi po 5 minutách zpátky do stolu. Dveře do dvora byly otevřené, což zjistili na konci prohlídky cestou z kuchyně do hospodářských místností. Dům po prohlídce zamkli klíči od žalobce c) a svědek je předal notářce. O nalezení dodatku k závěti se dozvěděl od žalobkyně d), přítelkyně paní [jméno FO], její jméno bylo předčítáno v závěti nalezené v domě, zdědila dva domy, obec měla zájem koupit dům ve [jméno FO], proto ji kontaktovali, ona mu pak řekla, že se našel dodatek k závěti a má zákaz nakládat s domy až do doby, než se vše vyřeší. [jméno FO] nejvíce pomáhal žalobce c), a to s kravami a kozami, hodně do domu chodil, dále jí hodně pomáhala (svědkyně) [jméno FO] z čp. 59, dle názoru svědka i ostatních bylo očekávatelné, že by tito mohli něco zdědit. V obci bylo také známo už za života pana [jméno FO], že [jméno FO] měli blízký vztah k církvi, nabyli nějaké pozemky po reformě [jméno FO] od premonstrátů, odebrané za nepříznivých okolností, a pan [jméno FO] chtěl odkázat majetek církvi, dům [číslo] (tzv. [název]) má nad průjezdem znak premonstrátů. Žalobkyně d) byla kamarádkou paní [jméno FO], navštěvovala ji v nemocnici i ve [jméno FO]. Svědek naopak neví o tom, že by se s paní [jméno FO] navštěvovali rodiče žalobkyně a) [jméno FO], o jejich vztazích neví nic, v závěti svědka zarazilo, že dědila žalobkyně a), nikdy ji neviděl bavit se s paní [jméno FO], zná ji od dětství. [jméno FO] ještě před 15 lety prodávali mléko a vajíčka pro širokou veřejnost. Svědek se s paní [jméno FO] občas bavil, nebyla nevzdělaná, pracovala ve spořitelně. Svědek byl při čtení závěti velmi překvapen označením žalobkyně a) jako dědičky.

22. Svědek [jméno FO] (otec žalobkyně a/) vypověděl, že se s rodinou [jméno FO] znali z [jméno FO], dlouhodobě si pomáhali, nechal jí v práci odlít kovovou součást na stroj k vyorávání brambor, když šla [jméno FO] okolo, někdy mu odpověděla na pozdrav, špatně slyšela. Za jejím bratrem svědek chodil za minulého režimu do obytné části domu často, kamarádili se, v kuchyni sedávaly i jeho sestry [jméno FO] s [jméno FO], po jeho smrti už svědek do domu nechodil, jen vraty do dvora pro nachystané mléko. Dcera ve [adresa] let nebydlí, jezdí k nim jednou týdně, zdravila se s paní [jméno FO], domů k ní nechodila, svědek neví, jestli se spolu bavily. V minulosti dcera pomáhala na Bílém dvoře [číslo] v noci uklízet haluze z ořezané lípy. K paní [jméno FO] chodil řezat dřevo žalobce c) a do domu chodila také žalobkyně d) a svědkyně [jméno FO], nikoho dalšího svědek neviděl. S paní [jméno FO] byl svědek v jedné době v nemocnici [adresa], začal ji navštěvovat, protože je z [jméno FO], potkal u ní na návštěvě svědkyni [jméno FO] a žalobkyni d). S [jméno FO] se tam zdravili, dělala si z něj legraci. Jednou se ho v nemocnici ptala, jestli by vnuci [jméno FO] a [Anonymizováno] od žalobkyně a) chtěli něco odkázat, jestli jsou na hospodářství, o žalobkyni a) tehdy nemluvila, řekl jí, že jsou kluci ještě moc mladí, tak o tom těžko může rozhodovat. [jméno FO] mu řekla, že neví, komu majetek odkáže. O závěti mu řekla dcera až po smrti paní [jméno FO], jednalo se o dům, ve kterém bydlela, a [název] [číslo].

23. Ze souboru fotografií předložených žalobkyní a) ani zvětšených kopií listů ze sešitů s ručním písmem soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.

24. Podle § 170 odst. 1 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (z. ř. s.), v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.

25. Podle § 551 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

26. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího.

27. Podle § 565 o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

28. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. Podle § 1494 odst. 1, 2 o. z. je závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná (odst. 1). Závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl (odst. 2).

30. Podle § 1533 o. z. kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.

31. Podle § 1575 odst. 2 o. z. se závěť zrušuje odvoláním nebo pořízením pozdější závěti.

32. Podle § 1576 o. z. se pořízením pozdější závěti dřívější závěť ruší v rozsahu, v jakém nemůže vedle pozdější závěti obstát.

33. Podle § 1634 odst. 1 o. z., nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic; stát však nemá právo odmítnout dědictví, ani právo na odkaz podle § 1594 odst. 1 věty třetí.

34. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud přitom v souladu s § 132 o. s. ř. hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

35. Žaloba podaná účastníkem řízení o pozůstalosti na základě odkazu učiněného soudem podle § 170 z. ř. s. není žalobou o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, ve smyslu § 80 o. s. ř.; naléhavý právní zájem na určení právního vztahu z dědického práva, z něhož vyplývá, s kým bude nadále jednáno jako s účastníkem řízení o pozůstalosti, proto není třeba tvrdit ani prokazovat.

36. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] zemřela [jméno FO] bez dědiců ze zákonné dědické posloupnosti. V průběhu pozůstalostního řízení sp. zn. [spisová značka] byla při místním šetření soudní komisařky za účasti zaměstnanců žalované a starosty obce v domě zůstavitelky [číslo] ve [jméno FO] dne [datum] nalezena listina označená jako Závěť, sepsaná ručním písmem, datovaná „ve [jméno FO] dne [datum]“, obsahující podpis „[jméno FO]“, kterou byl movitý i nemovitý majetek zůstavitelky rozdělen mezi všechny 4 žalobce způsobem zde uvedeným; tato listina byla závětními dědici i žalovanou uznána za pravou, proto soud rozhodl (soudní komisařkou [tituly před jménem] [jméno FO]) usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], pravomocným dne [datum], že veškerý nemovitý a movitý majetek uvedený v závěti byl rozdělen mezi dědice (4 žalobce), a zbývající nemovitý i movitý majetek, neoznačený v této závěti, připadl do vlastnictví žalované jako odúmrť, neboť jej nedědil žádný dědic ani podle dědické smlouvy či závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti. Po vydání klíčů od domu [číslo] ve [jméno FO] žalobkyně a) předložila soudní komisařce listinu označenou jako ,,Dodatek k závěti ze dne [datum]“ sepsanou rovněž ručním písmem, datovanou „ve [jméno FO] dne [datum]“ obsahující podpis „[jméno FO]“ a uvedla, že tuto listinu nalezla dne [datum] za přítomnosti manžela (svědka) [jméno FO] v kuchyni uvedeného domu. Listina obsahovala další pořízení pro případ smrti zahrnující zbývající nemovitý i movitý majetek zůstavitelky neoznačený v pořízení pro případ smrti ze dne [datum], jenž připadl v původním pozůstalostním řízení státu, a tento majetek zůstavitelka rozdělila způsobem zde uvedeným mezi žalobkyni a) a žalobce b). Žalobkyně a) podala dne [datum] u soudu žalobu na obnovu pozůstalostního řízení sp. zn. [spisová značka], a obnova byla usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], pravomocným dne [datum], povolena s odůvodněním, že byla nalezena listina – dodatek k závěti ze dne [datum], kterou žalobkyně nemohla uplatnit v původním dědickém řízení bez své viny a může pro žalobkyni přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Následně u jednání soudní komisařky dne [datum] žalobkyně a) i žalobce b) uvedli, že závěť ze dne [datum] i dodatek ze dne [datum] považují za pravé, žalobce c) se nevyjádřil, zatímco žalobkyně d) i žalovaná obě listiny shodně popřely co do pravosti. Soudní komisařka proto usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum], pravomocným dne [datum], uložila všem žalobcům, aby podali u Okresního soudu v [adresa] žalobu proti žalované na určení, že jsou dědici zůstavitelky, ve lhůtě 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení.

37. Soud nejprve konstatoval, že dvouměsíční lhůta k podání žaloby byla u všech žalobců zachována a obsahově obě žaloby (spojené v toto řízení) odpovídají znění, v jakém jim bylo uloženo je podat, procesní podmínky dané § 170 odst. 1 z. ř. s. pro projednání žaloby byly tedy splněny.

38. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 24 Cdo 2592/2021, vyložil, že úprava pozůstalostního řízení nepřisuzuje závěti jinou důkazní sílu, než kterékoliv jiné soukromé listině, nezakládá právní domněnku její pravosti. Významný tak pro rozhodnutí v konkrétní věci bude např. obsah předložené listiny, způsob jejího předložení, osoba, která ji předložila, či způsob, jakým byla pravost listiny popřena, zda se tak stalo jen paušálně, nebo na základě konkrétnější skutkové argumentace.

39. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2022 sp. zn. 24 Cdo 2592/2021-II., vyplývá, že v případě sporu o dědické právo mezi dědicem ze zákona a dědicem ze závěti ve formě soukromé listiny (kterou dědic ze zákona zpochybnil buď jen z hlediska pravosti, nebo jak z hlediska pravosti, tak i z hlediska platnosti) je slabším dědickým právem právo dědice závětního, a proto je třeba jej odkázat k podání žaloby dle § 170 odst. 1 z. ř. s. Pro určení nositele důkazního břemene ohledně pravosti závěti není rozhodující pouze a jedině to, který z účastníků řízení o pozůstalosti byl odkázán k podání žaloby dle § 170 odst. 1 z. ř. s. Otázku, který z účastníků je povinen tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat o nich důkazy, si posuzuje soud ve sporném řízení vždy výlučně sám.

40. Z komentáře k tomuto rozhodnutí sp. zn. 24 Cdo 2592/2021-II. (www.beck-online.cz, Martin Muzikář) se podává, že pokud je závěť popřena jen z hlediska pravosti je nutno postupovat podle obecného ustanovení § 565 o. z. (když o. z. žádnou zvláštní úpravu neobsahuje) a k žalobě odkázat toho, kdo se listiny dovolává, tedy dědice ze závěti. Zatímco dříve (do 31. 12. 2013) posouzení toho, kdo má být odkázán k podání žaloby, podléhalo poměrně abstraktnímu posouzení, čí dědické právo je slabší (k žalobě byl zpravidla odkázán dědic ze zákona, jenž napadal závěť), nyní je vše jasně dáno (k žalobě bude v drtivé většině případů odkázán dědic závětní). Určitým rizikem tohoto výkladu může být, jak posoudit případné „šikanózní“ napadení závěti ze strany zákonného dědice z hlediska pravosti, jež by mělo za cíl, aby dědic ze závěti byl nucen podat žalobu a unést břemeno tvrzení i břemeno důkazní. Zde je nutno upozornit na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 11. 1. 1940, sp. zn. R II 253/39 (Vážný 17557), dle kterého platí, že „nestačí pouhé bezdůvodné popření pravosti posledního pořízení dědicem, přihlášeným ze zákona, nýbrž je třeba, aby bylo odůvodněno, proč byla pravost posledního pořízení popřena, aby bylo poukázáno na takové vady, které činí popření hodnověrným, a aby bylo popření doloženo takovými skutečnostmi, které jsou s to vzbuditi pochybnosti o pravosti posledního pořízení a zeslabiti sílu tohoto delačního důvodu“. V drtivé většině případů lze předpokládat, že zpochybnění závěti tyto podmínky splní, nicméně pokud by se jednalo o zpochybnění čistě formální (účelové), je nutno daného účastníka vyzvat k doplnění. Pokud by svá tvrzení nedoplnil, pak je nutno odkázat k podání žaloby právě jeho (srov. především § 6 odst. 2 o. z., podle kterého platí, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého činu, a § 8 o. z., podle kterého zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany).

41. V daném případě soud přisvědčil žalované, že s ohledem na specifický kontext nastalé situace, kdy až 9 měsíců po podrobném místním šetření soudní komisařky za účasti žalované a dalších úředních osob v domě zůstavitelky ve [adresa] [číslo] měla být kromě dříve nalezené listiny (označené jako „Závěť“ datovaná dnem [datum]) údajně nalezena žalobkyní a) další listina (označená jako „Dodatek k závěti ze dne [datum]“ datovaná dnem [datum]) obsahující další pořízení pro případ smrti, tentokrát jen ve prospěch žalobců a), b), které by obstálo vedle původní závěti (dle § 1576 o. z.), postupovala notářka v souladu se zákonem - § 170 z. ř. s. i platnou judikaturou, když po obnově dědického řízení vydala shora uvedené usnesení o uložení povinnosti podat žalobu všem 4 žalobcům a nikoli žalované (na niž se hledí ve smyslu § 1634 o. z. jako na zákonného dědice). Je totiž zřejmé a nanejvýš logické a pochopitelné, že zásadní pochybnosti o pravosti později nalezeného „dodatku“ (za shora uvedených okolností) ovlivnily a změnily i předchozí závěr žalované o pravosti dříve nalezené „závěti“, které vedly k jejímu následnému popření kvůli přesvědčení, že zůstavitelka není původkyní žádné z listin, a byť pochybnosti žalované o pravosti obou listin nejsou formálně zachyceny v protokole sepsaném soudní komisařkou, jeví se i s ohledem na následný postup soudní komisařky jako nanejvýš pravděpodobné, že zde důvody popření pravosti ústně vzneseny byly, navíc žalovaná poté opakovaně zpochybňovala pravost obou závětí z konkrétního důvodu ve vyjádřeních k žalobám v tomto řízení. Soud odkazuje rovněž na svědeckou výpověď soudní komisařky, jíž se také po nalezení „dodatku“ opisujícího formulace z jejího vlastního usnesení v tomto světle začala následně jevit „podezřelou“ i první „závěť“. Soud tedy uzavřel, že pravost obou listin nebyla popřena jen paušálně, a v žádném případě ne čistě formálně či účelově, ale na základě konkrétnější skutkové argumentace. Ostatně i žalobkyně d) jakožto vzdálená příbuzná zůstavitelky, znalá jejích osobních poměrů a vztahů, uvedla na jednání soudní komisařky po nalezení „dodatku“, že se jí jevilo od počátku podezřelým, že mezi dědici byla na prvním místě uvedena žalobkyně a), a pravost obou listin (z nichž první dokonce svědčila v její prospěch) zpochybnila.

42. Závěť je projev vůle, kterým zůstavitel činí pro případ své smrti pořízení o svém majetku; podstatnou obsahovou náležitostí tohoto projevu vůle je ustanovení dědice (dědiců) k celému majetku zůstavitele nebo k jeho poměrné části, popřípadě k jednotlivé věci nebo jiné hodnotě, anebo nařízení jiného způsobu naložení se zanechaným majetkem (zřízení nadace). Současná právní úprava připouští pouze jedinou formu závěti, a to písemnou (§ 1532 o. z.). Jednou ze způsobilých forem, v jaké může být závěť pořízena, je závěť napsaná vlastní rukou zůstavitele (závěť holografní). Takováto závěť - má-li být platným právním jednáním - musí obsahovat obsahové náležitosti závěti napsané vlastní rukou zůstavitele a jeho vlastnoruční podpis.

43. Celý text závěti musí být napsán čitelně vlastní rukou pořizovatele a musí jím být i podepsán. Podle odborných názorů se pojmem „vlastní rukou“ rozumí bez cizí pomoci, ale ve výjimečných případech např. i jinou částí těla – ústy, nohou nebo protézou, jestliže si uvedeným způsobem počíná i při jiných písemných projevech. Dopomáhání při psaní vedením ruky či obdobnými zásahy způsobuje absolutní neplatnost závěti. „Poskytla-li jiná osoba zůstaviteli při psaní jeho vlastnoruční závěti pomoc, která ovlivnila charakteristické znaky jeho rukopisu, je takováto závěť absolutně neplatná.“ Podpis musí být poslední na listině, aby uzavřel celý text závěti, plní tím identifikační a ukončovací funkci. Podpisem je právní jednání dokončeno, proto by text, který by se vyskytoval až pod podpisem, nemohl být považován za platný. Zůstavitel svým vlastnoručním podpisem stvrzuje, že je původcem závěti. Podstatnou obsahovou náležitostí každé závěti je ustanovení dědice, tedy jasné určení osoby, která vstoupí do zůstavitelových majetkoprávních vztahů (ustanovení § 1494 odst. 1 o. z.). Zůstavitelova vůle tak musí být pravá a vážná (§ 551– 552), prostá omylu, projevená svobodně (§ 587), závěť musí být srozumitelná a určitá (§ 553 odst. 1). Závěť dále musí svým obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu (§ 547).

44. Soud se tedy v posuzované věci zabýval otázkou, zda obě listiny nalezené v domě zůstavitelky po obsahové a formální stránce splňují náležitosti holografní závěti podle § 1533 o. z., tedy pořízené beze svědků, v písemné formě ručním písmem, když z hlediska obsahového splňují listiny požadavky kladené na závěť - povolávají žalobce k dědění veškerého majetku zůstavitelky, přičemž dřívější „závěť“ vedle pozdějšího „dodatku“ může obstát, a proto ji „dodatek“ neruší (viz § 1576 o. z.). Obě listiny jsou přitom listinou soukromou (a nikoli veřejnou), proto v souladu s § 565 o. z. bylo na žalobcích, aby dokázali pravost „závěti“ i dodatku“.

45. S ohledem na popření pravosti obou listin ze strany žalobkyně d) a žalované se soud zabýval otázkou, zda celý text obou holografních závětí je od začátku do konce napsán vlastní rukou zůstavitelky a obsahují současně vlastnoruční podpisy zůstavitelky, jak požaduje § 1533 o. z., jinak by byly absolutně neplatné podle § 588 o. z.

46. Soud (a nezávisle na něm také policejní orgán pro účely znaleckého posudku vyhotoveného znaleckým ústavem [Anonymizováno]) shromáždil srovnávací materiál pro potřeby vypracování znaleckých posudků z oboru písmoznalectví, přičemž nalezeny byly pouze úřední dokumenty, obsahující jednoznačně a nezpochybnitelně pravé podpisy zůstavitelky, z nichž největší část pocházela z roku 2018, kdy byla současně datována obě pořízení pro případ smrti; naopak listiny, obsahující nepochybně ruční písmo zůstavitelky (tedy další znaky obsažené v souvislém textu nad rámec znaků obsažených v podpisu), nalezeny nebyly.

47. Soud za účelem zjištění pravosti obou listin (tj. zda je skutečně vlastnoručně sepsala a podepsala zůstavitelka [jméno FO]) provedl důkaz písemným i ústním znaleckým posudkem soudem ustanovené znalkyně z oboru a odvětví písmoznalectví [tituly před jménem] [jméno FO], jejíž závěry se zcela shodují se znaleckým posudkem, vyhotoveným nezávisle na posudku [tituly před jménem] [jméno FO] znaleckým ústavem [Anonymizováno] pro účely souvisejícího trestního řízení. Soud považuje zcela shodné závěry o tom, že podpisy na obou listinách jednoznačně nejsou pravými podpisy zůstavitelky, stejně tak (s ohledem na omezený rozsah a množství srovnávacích materiálů, které obsahovaly pouze podpis zůstavitelky a nikoli další znaky obsažené v souvislém textu), že text obou listin pravděpodobně není sepsán zůstavitelkou, ale také že obě listiny sepsala a podepsala stejná osoba, když použitou metodiku [tituly před jménem] [jméno FO] řádně objasnila v rámci svého ústního znaleckého posudku a také se bezezbytku vypořádala s námitkami znalce [tituly před jménem] [jméno FO] obsaženými v odborném vyjádření předloženém žalobkyní a).

48. Soud proto považuje znalecký posudek soudem ustanovené znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] (jehož formální správnost v řízení zpochybněnou žalobkyní a/ ostatně potvrdil i znalec [tituly před jménem] [jméno FO] v odborném vyjádření) ve spojení se znaleckým posudkem [Anonymizováno] – [Anonymizováno] (jako listinným důkazem) za důkazní prostředky zcela způsobilé k posouzení pravosti sporných podpisů a rukopisů, nemá proto pochybnosti o jejich věcné správnosti, a proto z nich při svém rozhodování vycházel. Znalecký posudek stvrzený výslechem znalkyně u jednání soudu ve spojení s jednoznačnými závěry nezávislého znaleckého posudku vyhotoveného pro účely trestního řízení jsou ve svých shodných závěrech dostatečně přesvědčivé, obsahují veškeré náležitosti, znalkyně i znalecký ústav objasnili, co je k těmto závěrům vedlo. Soud proto nemá důvod pochybovat o jejich shodných znaleckých závěrech, kde jasně vysvětlili, z jakých údajů vycházeli, proč použili daný srovnávací materiál, jakou použili metodiku, jaké srovnávali znaky, co byly důležité srovnávací parametry a jaké skutečnosti mohou podobu písma a podpisu ovlivnit.

49. Soud z výše popsaných důvodů zamítl důkazní návrh žalobkyně a) na společný výslech znalců [jméno FO] a [jméno FO] (které judikatura obecně připouští - viz sp. zn. 25 Cdo 2217/2017) i na vyhotovení revizního znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, jako nadbytečné a v rozporu se zásadou procesní ekonomie, neboť nemá žádné pochybnosti o správnosti závěrů dvou již vypracovaných znaleckých posudků.

50. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu proto dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, neboť obě sporné listiny jednoznačně nejsou podepsány a pravděpodobně nejsou sepsány zůstavitelkou, nesplňují tedy zákonné požadavky dané § 1533 o. z. pro holografní závěť, i když by ve smyslu § 1576 o. z. obstály vedle sebe. Obě listiny jsou z toho důvodu absolutně neplatné podle § 588 o. z. pro rozpor se zákonem, a soudu nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. dokazování výslechy svědků, které však nakonec ve světle jednoznačných závěrů shora citovaných dvou znaleckých posudků z oboru písmoznalectví nebyly pro zamítavé rozhodnutí ve věci samé relevantní. Lze z nich dle názoru soudu pouze dovodit konkrétní vztah jednotlivých žalobců k osobě zůstavitelky, který by mohl teoreticky odůvodňovat pořízení zůstavitelky pro případ smrti v jejich prospěch, kdy u žalobce b) se jednalo o církev, k níž měla rodina zůstavitelky historicky blízký vztah, prokázaný mj. existencí znaku premonstrátů na domě zůstavitelky [číslo] a výpovědí i emailem svědkyně [jméno FO] včetně doloženého dobového místopisu; žalobce c) zůstavitelce prokazatelně vypomáhal v domácnosti a pečoval v době její hospitalizace o zvířata, zatímco žalobkyně d) byla vzdálenou příbuznou zůstavitelky (vlastnicí), která ji prokazatelně často navštěvovala doma i v nemocnici (viz výslech starosty [právnická osoba] a svědkyň [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]). Oproti tomu blízký vztah žalobkyně a) k zůstavitelce většina svědků (obyvatel [jméno FO]), jejichž výpovědi spolu navzájem korespondují a tvoří přesvědčivý, pravdivý a logický celek, vyloučila, případně uvedli, že jim o tom není nic známo a jednalo se maximálně o běžný vztah sousedů na vesnici. Ve prospěch žalobkyně a) pak vypovídali pouze její manžel a otec, jejichž výpovědi jsou dle názoru soudu nepravdivé a nevěrohodné, vedené snahou napomoci žalobkyni a) v tomto sporu.

52. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve sporu byla plně úspěšná žalovaná, proto soud uložil každému ze 4 žalobců povinnost zaplatit žalované náhrady nákladů řízení vyčíslených částkou [částka], sestávající z náhrady dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. za 7 úkonů (vyjádření k žalobě, účast u jednání dne [datum], [datum], [datum], výslech svědka [jméno FO] na místě samém v Letovicích dne [datum], účast u jednání dne [datum] a u vyhlášení rozsudku dne [datum]) v paušální výši 7 x [částka], tj. [částka]; každému z žalobců a) až d) proto soud uložil povinnost zaplatit částku [částka].

53. Výrok III. rozsudku je odůvodněn § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud proto uložil každému ze 4 procesně neúspěšných žalobců povinnost nahradit státu náklady řízení, představující znalečné vyplacené znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] za písemný znalecký posudek ([částka]) a ústní posudek u jednání soudu dne [datum] ([částka]), celkem tedy znalečné činí [částka], z čehož činí [částka]. Jelikož každý z žalobců složil u soudu zálohu na zpracování znaleckého posudku ve výši [částka], uhradí každý z nich fakticky České republice – Okresnímu soudu v [adresa] rozdíl ve výši [částka], a to na číslo účtu [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol] (žalobkyně a/), 1122009121 (žalobce b/), 1123009121 (žalobce c/), a 1124009121 (žalobkyně d/).